Členské státy se shodly na obecném přístupu pro nové znění plynárenského balíčku

Členové Rady EU pro dopravu, telekomunikace a energetiku se 28. března dohodli na společné vyjednávací pozici ohledně dvou návrhů, které by měly do budoucna vytyčit pravidla pro fungování trhu s obnovitelnými plyny, zemním plynem a vodíkem. Takzvaný plynárenský balíček si klade za cíl zprostředkovat plynulý přechod od fosilních plynů směrem k obnovitelným a nízkoemisním plynům, především biometanu a vodíku. Členské státy by za využití plynů měly naplnit cíle stanovené v dlouhodobé strategii a stát se klimaticko-neutrálními do roku 2050.

Jedná se o významný krok vpřed v oblasti plynárenství a rozvoje trhu s obnovitelnými palivy nebiologického původu (RFNBO) protože právě tento legislativní návrh je považován za základní stavební kámen budoucí vodíkové ekonomiky.

Švédska ministryně pro energii, obchod a průmysl Ebba Buschová, považuje shodu napříč členskými státy za důležitý počin, který přinese víc světla do prozatím tmavých zákoutí budování tržních podmínek pro nízkoemisní plyny vyráběné pomocí obnovitelných zdrojů.

„Evropa se vydává na cestu přechodu od zemního plynu k obnovitelným a nízkouhlíkovým plynům a my musíme vytvořit správné tržní podmínky, které podporují konkurenceschopnost, chrání spotřebitele a prosazuje cíl dosáhnutí klimatické neutrality do roku 2050“ praví Buschová.

Plynárenský balíček se skládá ze dvou částí. První je nařízení, které se uplatňuje automaticky a jednotně ve všech členských státech. Nařízení nemusí být prováděno do vnitrostátního práva jednotlivých zemí, jelikož je závazné v celém rozsahu znění již v momentě, kdy vstoupí v platnost.

Druhou částí je směrnice. Ta ponechává státům větší svobodu ohledně implementace do vnitrostátního práva, nicméně příslušné orgány mají povinnost informovat Evropskou komisi o opatřeních, které mají zabezpečit začlenění dané směrnice. Státy mají obvykle dva roky na to, aby znění směrnice úspěšně provedli do svého vnitrostátního práva.

Jaké jsou hlavní změny v nařízení navrhnuté Evropskou radou?

Jedná se například o pravidla pro nastavení sazeb a slev ze sazeb pro vodík a obnovitelné plyny pro vstup do plynárenské soustavy. Rada rovněž ponechává volnou ruku členským státům v oblasti stanovení těchto poplatků. Rozdíl mezi obnovitelnými a nízkoemisními plyny je následovný: 100% sleva pro obnovitelné plyny a 75% sleva pro nízkoemisní plyny.

Dále nařízení zavádí do textového znění 100% slevu na přepravní a distribuční poplatky pro podzemní zásobníky plynu a LNG terminály, které byly v rámci certifikace provozovatelů zásobníků komunikovány již v červnu 2022.

Zajímavým počinem je také změna podílu přimíchávaného vodíku do soustav zemního plynu z předešlých 5 % na nynější 2 % pro harmonizaci kvality plynu v soustavách.

Přibyla například také bezpečnostní klauzule, která umožňuje členským státům zavádět opatření pro dočasné omezení dovozu plynu z Běloruska a Ruska.

Rada také posílila a upravila ustanovení umožňující geograficky omezit budoucí vodíkové sítě. V momentě, kdy bude více rozvinuta vodíková infrastruktura, se doložka zavazuje přezkoumat možná pravidla pro budoucí provozovatele přepravních a distribučních soustav na trhu s vodíkem.

Původní znění směrnice bylo taky podrobené několika změnám

Obecný přístup stanovil referenční bod sloužící pro porovnání nízkoemisních plynů s fosilními palivy představený ve Směrnici o obnovitelných zdrojích, který má za cíl vytýčit definici nízkouhlíkového plynu.

Hodně diskutovaným tématem bylo budoucí nastavení vlastnické struktury v rámci vodíkových sítí. Členské státy si mohou prozatím ponechat plné vlastnictví, můžou však implementovat model nezávislého provozovatele přepravní soustavy (ITO). Znamená to, že již existující energetické společnosti můžou vlastnit a provozovat soustavu, avšak jenom prostřednictvím dceřiné společnosti.

Další shovívavostí ze strany Rady je prodloužení přechodné fáze pro implementaci pravidel pro vodíkový trh z roku 2030 na rok 2035.

V neposlední řade bylo přijato několik změn zabezpečujících ochranu spotřebitelů a poskytnuta byla také větší volnost v oblasti zavádění chytrých měřících systémů.

Co bude dál?

Komise prezentovala tyto návrhy již v půlce prosince 2021 jako součást opatření v rámci balíčku „Fit for 55“, který cílí na snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030.

Po dohodě Rady na obecných přístupech teď bude následovat vyjednávaní na půdě Evropského parlamentu. V případě, že se Rada a Parlament shodnou na všech bodech návrhu, budou oba legislativní akty zveřejněny v oficiálním věstníku EU a následné vstoupí v platnost ke dvacátému dni po publikaci.