Francie plánuje podpořit dekarbonizovanou výrobu vodíku sedmi miliardami eur do konce roku 2030. Do roku 2030 si pak za svůj cíl stanovila, <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090820-france-cranks-up-hydrogen-plans-with-65-gw-2030-target-plays-down-new-nuclear?fbclid=iwar0ik2rsatwu0ih_oelcrjw0r6o9o5z0rsdqvz9dwjwqx3qzev-oo28wdvw">dle strategie prezentované 8. záři ministry ekonomiky a energetiky</a>, vybudování elektrolyzérů o výkonu 6,5 GW.
Strategie míří k úspoře až 6 miliónů tun CO₂ ročně do roku 2030, přičemž hlavní roli má hrát těžká doprava (silniční, železniční, lodní).
<blockquote>„Průmysl a investoři potřebují jasný výhled a rámec na několik let od nynějška do roku 2030, plus podporu na několika úrovních,“ <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072820-french-hydrogen-rules-progressing-to-autumn-deadline-industry-lobby-afhypac">uvedl</a> na konci července mluvčí AFHYPAC a zdůraznil potřebu vodíkové strategie.</blockquote>
V prvním kroku se francouzská vláda zavázala vyčlenit 2 mld. EUR během následujících dvou let na nastartování vodíkové ekonomiky ze svého balíčku na obnovu ekonomiky po COVID-19. Aktuálně již jsou v chodu dva regionální pilotní projekty, u kterých nyní probíhá výběrové řízení, a na které je vyčleněno 350, respektive 275 milionů EUR.
Dle informací zahraničního portálu S&amp;P Global Platts měl francouzský ministr financí Bruno Le Maire diskutovat o vodíkové strategii v tomto týdnu s německým ministrem hospodářství a energetiky Peterem Altmaierem.
Německo již v průběhu letošního roku svou <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">vodíkovou strategii</a>, která byla velice očekávaná, představilo. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">Stejně tak učinili i představitelé EU.</a>
Podle francouzského ministerstva počáteční vyjádření zájmu o projekty týkající se vodíku, ke kterému vyzvala společnosti francouzská vláda, vyústilo v únoru letošního roku ve 160 návrhů projektů, které dohromady žádaly o podporu 32,5 miliardy EUR.
Francie aktuálně potřebuje přibližně 900 tisíc tun vodíku ročně, především v rafinériích a chemickém průmyslu, přičemž vypouští do ovzduší okolo 9 miliónů tun CO₂.
<h2>Infrastruktura</h2>
Francie patří mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, stejně jako je tomu například u Německa. Právě mezi těmito dvěma státy <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura">vzniká také pilotní projekt</a> v rámci dohody „mosaHYc“, kdy má být přebudováno 70 km plynového potrubí tak, aby bylo schopno přepravovat výhradně vodík.
Nový uzel má spojovat německou průmyslovou oblast Saar s francouzskou oblastí Lorraine a jihem Lucemburska¨s přepravní kapacitou 20 tis. m³/rok.

Plynárenství

Francie nastiňuje svou vodíkovou strategii, do roku 2030 chce 6,5 GW elektrolyzérů

Turecký prezident, Recep Tayyip Erdoğan, v minulém týdnu <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/turkey-announces-historic-gas-discovery-in-black-sea/?fbclid=IwAR20VhsdeAhcTVjOPWRwHIsixQVZH4wGR-poMfQZ2heyi0ehfTlWDtu4Rj4">oznámil</a> objev doposud největšího ložiska zemního plynu v historii Turecka v rámci průzkumných prací v Černém moři. Těžba by se měla rozběhnout v horizontu následujících tří let.
<h2>Objev velkého ložiska plynu</h2>
Dle oznámení tureckého prezidenta byl objev ložiska plynu o velikosti 320 miliard m³ učiněn na místě, kde před nedávnem započala své průzkumné práce turecká loď Fatih. Erdoğan dále dodal, že doufá, že první plyn z tohoto úložiště doputuje ke koncovým uživatelům v roce 2023, na 100. výročí Turecké republiky.
<blockquote>„Turecko učinilo v Černém moři největší nález zemního plynu ve své historii,“ pronesl Erdoğan ve svém projevu v istambulském paláci Dolmabahce.</blockquote>
Turecká průzkumná loď Fatih, která je pojmenována po osmanském sultánovi, který dobyl Konstantinopol, Fatihovi Sultanovi Mehmedovi, učinila objev v poli Tuna-1 u pobřeží města Eregli v provincii Zonguldak. Průzkumné práce byly započaty 20. července letošního roku.
Turecký ministr financí, Berat Albayrak, v reakci na učiněný objev prohlásil, že jeho potenciál v budoucnu pomůže Turecku snížit aktuálně stále se zvyšující se závislost na importu energie a s tím i související náklady za import energetických komodit.
<h2>Potrubní dodávky z Ruska</h2>
Turecko v letošním roce <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/turecko-masivne-nahrazuje-potrubni-dodavky-ruskeho-plynu-dodavkami-lng/">masivně nahradilo potrubní dodávky zemního plynu z Ruska</a> za flexibilnější a cenově lákavější dodávky zkapalněného zemního plynu. Import zemního plynu z Ruska v letošním roce meziročně poklesl, z části také z důvodu snížení spotřeby plynu kvůli COVID-19, o 40 %.
<h2>Průzkumné práce ve východním Středomoří</h2>
V srpnu dále Turecko <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eu-vyzyva-turecko-k-zastaveni-pruzkumu-ve-stredomori-turecko-mezitim-zrejme-objevilo-lozisko-surovin">oznámilo obnovení průzkumných prací</a> v oblasti východního Středomoří, načež jej představitelé EU vyzvali k okamžitému zastavení těchto prací a dialogu.
Vztahy jsou však mezi Tureckem na jedné straně a Řeckem, Kyprem, Francií, jakožto i celou EU na straně druhé, velice vypjaté. Francie v reakci na obnovení průzkumných prací ze strany Turecka navýšila v regionu svou vojenskou přítomnost.

Turecko objevilo velké ložisko zemního plynu

Čína v současnosti vyrábí nejlevnější elektrolyzéry na světě. Evropa ovšem vede v oblasti inovativních technologií, které jsou vhodnější k výrobě zeleného vodíku, tedy paliva, které EU považuje za klíčové ve snaze dekarbonizovat energetický systém. O tématu informoval <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/europe-china-battle-for-global-supremacy-on-electrolyser-manufacturing/">portál Euractiv</a>. 
Do Vodíkové strategie zveřejněné v červenci 2020 Evropská komise zahrnula plán instalovat 40 GW elektrolyzérů v EU a vyrábět až 10 milionů tun obnovitelného vodíku. V tomto případě by se jednalo o tzv. zelený vodík, tedy vodík vyrobený pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
<h2>EU různým projektům otevřeně vyjadřuje podporu</h2>
Jedním z významných projektů, které jsou v současnosti na půdě EU budovány, je i německý projekt Refhyne. <a href="https://refhyne.eu/">Refhyne</a> je 10MW elektrolyzér, který má být uveden do provozu na začátku roku 2021 a má vyrábět přibližně 4 tuny čistého vodíku denně, respektive přibližně 1 300 tun vodíku ročně.
<blockquote>„Projekty jako Refhyne jsou to, co potřebujeme, abychom dosáhli rozšíření výroby čistého vodíku v Evropě – inovativní, založený na obnovitelných zdrojích a spojující soukromý a veřejný sektor s cílem zajistit globální technologické vedení EU.“ 
Kadri Simson, EU komisařka pro energetiku</blockquote>
<h2>Čína a EU jsou významnými hráči v oblasti elektrolýzy</h2>
EU se díky podobným iniciativám snaží zachovat a posílit svou pozici v oblasti výroby elektrolyzérů. Nejlevnější elektrolyzéry ovšem nabízí <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla/">Čína</a>. V současnosti jsou známé tři hlavní typy elektrolyzérů založené na technologii: PEM elektrolýzy (využívající proton-výměnné membrány), alkalické elektrolýzy a vysokoteplotní elektrolýzy probíhající v palivových článcích s pevnými oxidy. Nejlevnější a nejvíce zaběhlou technologií je alkalická elektrolýza.
Podle odhadů BloombergNEF čínští výrobci prodávají alkalické elektrolyzéry za 200 USD/kW, tedy zhruba o 80 % levnější než evropské elektrolyzéry stejného typu.
<blockquote>„Protože čínský trh je tak velký, jejich producenti mohou profitovat z úspor z rozsahu, automatizace apod. mnohem více než výrobci z EU nebo z USA,“ říká Michela Bortolotti, mluvčí Hydrogen Europe.</blockquote>
Evropští výrobci se ovšem soustřeďují na „inovativní technologie“, jako je například PEM elektrolýza, kde momentálně vedou. PEM <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecku-vznikne-pilotni-projekt-testovani-vyroby-zeleneho-vodiku-prumyslove-urovni">elektrolyzéry</a> jsou vhodnější k provozu při využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jejich spuštění a zastavení je rychlejší než v případě alkalických elektrolyzérů. Hlavním důvodem je flexibilita provozních teplot PEM elektrolyzérů, které se pohybují kolem 100 °C.  Alkalické elektrolyzéry vyžadují teplotu 600 °C a elektrolyzéry s články s pevnými oxidy 900 °C.
V případě přerušované a nestabilní výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je toto zásadní výhodou. EU chce totiž elektrolyzéry využít primárně při nízkých až nulových, či negativních cenách elektřiny a vyrábět tak vodík s nízkými provozními náklady. Podle Mirely Atanasiu, ředitelky útvaru v Fuel Cells and Hydrogen Joint Undertaking, se totiž očekává, že další snižování <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/cena-zeleneho-vodiku-by-mela-dalsich-dekadach-znatelne-poklesnout/">nákladů elektrolyzérů</a> bude omezené. Proto jsou nízké ceny elektřiny klíčové.
<h2>Možností bude importovat vodík například z Ukrajiny</h2>
Objem vyrobeného zeleného vodíku z EU se ovšem vždy bude odvíjet od množství dostupné obnovitelné elektřiny. Dnes je v EU přibližně 32 % elektřiny vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Objevuje se tedy otázka, zda by se zelený vodík měl do EU importovat ze zemí, které mají vynikající podmínky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Proto asociace Hydrogen Europe plánuje vybudovat <a href="https://www.hydrogen4climateaction.eu/2x40gw-initiative">dalších 40 GW</a> elektrolyzérů v sousedských regionech, například na Ukrajině, či v severní Africe .

Akumulace energie

Čína vyrábí nejlevnější elektrolyzéry. EU se soustředí na zařízení, která jsou výhodná pro dekarbonizaci

Dosud největší evropská flotila hybridních palivočlánkových autobusů bude zprovozněna v německém okrese Rhein-Sieg ve vládním obvodu Kolín nad Rýnem. Infrastrukturu pro ni pokryjí dvě čerpací stanice. Projekt je výsledkem několikaleté spolupráce veřejného a soukromého sektoru jak na evropské, tak na národní a regionální úrovni.
<h2>Důležitý krok směrem k čisté mobilitě v Německu</h2>
<a href="https://www.hydrogeneurope.eu/sites/default/files/Europe's%20largest%20hybrid%20fuel%20cell%20bus%20fleet%20and%20first%20hydrogen%20infrastructure%20for%20public%20transport%20have%20been%20unveiled_final.pdf">Obyvatelům okresu Rhein-Sieg v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko byla 21. srpna 2020 odhalena flotila hybridních palivočlánkových autobusů a dvě vodíkové plnící stanice.</a> Německá dopravní společnost Regionalverkehr Köln GmbH (RVK), zástupci Evropské komise, Federálního ministerstva dopravy a digitální infrastruktury (BMVI) a okresu Rhein-Sieg společně s industriálními partnery projekt veřejnosti oficiálně představili ve městě Meckenheim. Jedná se patrně o největší flotilu svého druhu v Evropě.
RVK provozuje vodíková vozidla již od roku 2011. Díky podpoře od akcionářů byl tento ambiciózní projekt realizován v několika fázích zahrnujících zpočátku nasazení dvou prototypů a následně předsériových vozů v roce 2014.
V současnosti okres počítá s provozem 35 palivočlánkových autobusů typu A330 od belgické společnosti Van Hool.  Infrastrukturu k tomuto účelu budou tvořit dvě vodíkové plnící stanice, jednu v Meckenheimu od konsorcia vedeným francouzskou firmou Fromatome, druhou ve městě Wermelskirchem dodanou německou společností Linde. Flotila bude uvedena do provozu během roku 2020.
Po nezbytném proškolení řidičů a konečném zprovoznění plnící stanice bude v Meckenheimu brzy pravidelně jezdit 10 autobusů. Za stávající kapacity bude zdejší plnicí stanice schopna obsloužit a plnit 20 autobusů denně, tedy po 10 vozidlech ve dvou směnách. Zbývajících 25 autobusů bude RVK provozovat ve městech Wermelskirchen, Bergisch Gladbach a Hürth.
<h2>Národní a evropská podpora</h2>
RVK obdrželo na projekt veřejnou podporu z několika zdrojů. Náklady na pořízení autobusů byly pokryty z grantu od <a href="https://www.fch.europa.eu/">Společného podniku pro palivové články a vodík (FCH JU)</a> v rámci <a href="https://www.fuelcellbuses.eu/projects/jive">projektu JIVE</a>, a z národního dotačního programu NIP-2 od BMVI. Ze druhého jmenovaného titulu se RVK podařilo získat finanční podporu i na výstavbu infrastruktury. Část podpory společnost získala od evropské <a href="https://ec.europa.eu/info/departments/innovation-and-networks-executive-agency_cs">Výkonné agentury pro inovace a sítě (INEA)</a> v rámci <a href="https://www.fuelcellbuses.eu/projects/mehrlin">projektu MEHRLIN</a> financovaného EU.
<blockquote>„Využití palivočlánkových autobusů představuje další jasný krok k zlepšení kvality veřejné dopravy. Jsme pyšní na to, že jsme součástí průkopnické role, která je uznávána napříč Evropou, a rádi bychom povzbudili další regiony, aby se také na tuto cestu vydaly a tím výrazně přispěly k ochraně klimatu,“ prohlásil Sebastian Schuster, zemský rada pro okres Rhein-Sieg.</blockquote>

Čistá mobilita

Německý okres Rhein-Sieg se pochlubí zatím největší flotilou vodíkových autobusů v Evropě

Evropská unie <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-urges-turkey-to-halt-gas-hunt-in-east-mediterranean/">vyzvala</a> v neděli 16. 8. 2020 Turecko, aby „okamžitě“ zastavilo průzkumné práce, jejichž účelem je vyhledání nových ložisek zemního plynu v oblasti východního Středomoří, a nestupňovalo dále rostoucí napětí mezi státy v regionu. Lídři EU svůj postoj <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/081920-eu-reaffirms-opposition-to-turkish-gas-drilling-all-options-on-the-table">dále potvrdili</a> 19. srpna s tím, že na dalším summitu Evropské rady, který se bude konat v září letošního roku, „budou na stole všechny možnosti.“
Poté, co Ankara oznámila plán na rozšíření průzkumných vrtů na jihozápad od pobřeží Kypru, reagovali zástupci EU vyzváním Turecka k „okamžitému“ zastavení průzkumných prací. Brusel přitom již v minulosti <a href="https://oenergetice.cz/ropa/turecko-pokracuje-pruzkumnych-operacich-pobliz-brehu-kypru">opakovaně apeloval</a> na Ankaru, aby s průzkumnými pracemi přestala, jelikož <a href="https://oenergetice.cz/plyn/turecke-ropne-vrty-u-kypru-jsou-ilegalni-prohlasil-predstavitel-eu-zahranicni-veci">jsou nezákonné a narušují suverenitu Kypru</a>. Řecku a Kypru pak představitelé EU vyjádřili svou plnou podporu.
<blockquote>„Tato akce podkopává a je v rozporu s úsilím o obnovení dialogu a vyjednávání o bezprostřední de-eskalaci napětí, jež jsou jedinou cestou vedoucí ke stabilitě a nalezení trvalého řešení, jak bylo zopakováno ministry zahraničních věcí EU minulý pátek,“ uvedl Josep Borrell, vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečností politiku, ve svém prohlášení.</blockquote>
Borrell dostal po mimořádném summitu ministrů zahraničí, který se uskutečnil dne 14. srpna za úkol, aby připravil „další vhodné opatření“, které by se daly aplikovat v případě, že k de-eskalaci napětí nedojde. V únoru uvalila EU sankce na dva představitele TPAO (Turkish Petroleum Corporation), jakožto důsledek „nepovolených“ průzkumných vrtů.
Průzkumné práce Turecka v oblasti východního Středomoří byly také jedním z témat rozhovorů mezi ministry zahraničí USA a Turecka, kteří se sešli v neděli v Dominikánské republice. Turecký ministr po setkání uvedl, že Ankara „bude nadále hájit své zájmy.“
Turecké námořnictvo oznámilo, že průzkumné práce vrtné lodi Yavuz započnou 18. srpna a skončí 15. září a doporučilo, aby se ostatní lodě pohybovaly v prozkoumávaném území.
Aktuálně to vypadá, že se Turecku podařilo v dané oblasti najít ložiska zemního plynu. Turecký prezident totiž avizoval, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/turci-patrne-nasli-v-cernem-mori-plyn-tvrdi-zdroje-bloombergu">že v pátek sdělí Turkům dobrou zprávu</a>.

EU vyzývá Turecko k zastavení průzkumu ve Středomoří, Turecko mezitím zřejmě objevilo ložisko surovin

Nizozemsko bude pravděpodobně i v dalších měsících letošního roku nadále exportovat velké množství elektrické energie, a to vzhledem k vysoké marži plynových elektráren a velkému nárůstu instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách.
Během července dosáhl nizozemský export elektřiny dle dat Entso-E a <a href="https://www.montelnews.com/en/story/dutch-power-exports-surge-on-renewables-spark-spreads/1140114?fbclid=IwAR2F_yY_XUooq8d-2rYLMKGTIPa2rO9RPdVgxak-oYUNIw3FQSHMI9RdGn8">energetického portálu Montel</a> na 2,1 TWh. Exportní trend pokračuje také v srpnu, kdy zatím Nizozemsko, ve srovnání se stejným časovým obdobím v červenci, exportovalo o 50 % více elektřiny.
<h2>Clean spark spread</h2>
Přibližně 56 % nizozemské produkce elektrické energie pocházelo v červenci z elektráren spalujících zemní plyn. Jedním z hlavních důvodů zvýšeného využívání paroplynových elektráren byl výrazný pokles cen zemního plynu v letošním roce, který napomohl, aby se hrubá marže paroplynových elektráren (clean spark spread) dostala znatelně výše než marže uhelných elektráren (clean dark spread).
V úterý se pohyboval nizozemský clean spark spread na příští měsíc okolo 11,69 EUR/MWh, zatímco marže uhelných elektráren okolo -0,41 EUR/MWh.
<blockquote>“Nizozemsko bude exportovat tak dlouho, dokud zůstanou mezní náklady na plyn pod mezními náklady na uhlí. Je to zajímavá doba,” nechal se slyšet obchodník s elektřinou na tamním trhu.</blockquote>
Dodal také, že dostupnost paroplynových elektráren byla výborná, jelikož mnohé elektrárny odložily vzhledem k aktuálním podmínkám na trhu své plánované odstávky.
Také další tradingové ukazatelé naznačují, že nizozemský export by měl pokračovat i v dalších měsících. Ceny na nizozemské burze s elektřinou se pohybují pod cenami na německém trhu, kam směřuje největší část exportu. V úterý se například obchodoval nejbližší roční kontrakt na nizozemském trhu za 39,50 EUR/MWh, zatímco na německém trhu to bylo 40,10 EUR/MWh.
<blockquote>„Nizozemská cenová křivka pod tou německou z dlouhodobého hlediska znamená, že Nizozemsko bude v exportní pozici,“ dodal trader.</blockquote>
<h2>Investice do řízení soustavy</h2>
Provozovatel přenosové soustavy Tennet v reakci na předpokládané zvýšené toky elektrické energie na hranici mezi Německem a Nizozemskem uvedl, že bude zapotřebí zdvojnásobit roční investice na 4-5 miliard EUR, aby byl schopen lepe řídit přenos energie.
<h2>Offshore větrné parky</h2>
Během letošního roku dojde také k výraznému nárůstu instalovaného výkonu Nizozemska v offshore větrných elektrárnách. Dva velké offshore větrné parky, o celkovém výkonu 752 MW a 731,5 MW, by měly být na konci roku připojeny k síti, čímž se více než zdvojnásobí aktuální výkon v offshore větru, který aktuálně činí cca 1 GW.
Úvodní fotografie: Paroplynová elektrárna Magnum v Nizozemsku. Autor: OLE JØRGEN BRATLAND / STATOIL

Trh s elektřinou

Nizozemský export elektrické energie prudce stoupl vzhledem k ziskovosti plynových elektráren

Vodík, velice diskutované téma poslední doby, se v průběhu zvláště letošního roku a podpoře, které se mu dostává <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">např. ze strany EU</a>, pomalu vyvinul v neodmyslitelnou součást budoucí energetiky založené na obnovitelných zdrojích energie. Aktuálně je ovšem cena zeleného vodíku, tedy vodíku vyrobeného skrze elektrolýzu vody za pomoci energie z obnovitelných zdrojů, vysoká. Nicméně nejnovější studie ukazují, že jeho cena by měla mezi lety 2020 až 2050 znatelně poklesnout.
<a href="https://theicct.org/sites/default/files/publications/final_icct2020_assessment_of%20_hydrogen_production_costs%20v2.pdf">Studie</a>, kterou si nechala vypracovat Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT), zkoumá tři scénáře výroby vodíku skrze elektrolýzu vody, jak v USA, tak i v EU, s využitím elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie – konkrétně energie slunce a větru. Studie také mimo jiné srovnávala ostatní dostupné studie na toto téma a poukazovala na rozdíly, zejména v předpokladech týkajících se kapitálových nákladů (CAPEX).
<h2>Scénář 1</h2>
Prvním scénářem je připojení elektrolyzéru k rozvodné sítí, což znamená jeho maximální možné využití napříč celým rokem. Předpokladem scénáře je, že elektřina potřebná k elektrolýze vody bude pocházet z obnovitelných zdrojů, které si provozoval zařízení zajistí například pomocí dlouhodobých <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/bnef-nejlevnejsimi-evropskymi-trhy-ppa-dohody-oze-jsou-spanelsko-svedsko">PPA kontraktů</a> (Power Purchase Agreements).
Dle studie poklesne medián cen zeleného vodíku pro zařízení připojené k rozvodné síti a využívající pouze elektřinu z OZE z aktuální úrovně pohybující se v USA okolo 8,81 USD/kg, v případě EU okolo 13,11 USD/kg na hodnoty predikované pro rok 2050 – v případě USA na 5,77 USD/kg, pro EU pak na 7,69 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,06 USD/kg v USA, resp. 4,83 USD/kg v EU na 4,15 USD/kg, resp. 3,21 USD/kg.
<h2>Scénář 2</h2>
Druhým scénářem je přímé napojení elektrolyzéru na obnovitelný zdroj energie – větrnou nebo solární elektrárnu. V tomto případě se nedá počítat s maximálním možným využitím elektrolyzéru napříč celým rokem, tzn. menší výnos z prodeje vodíku, ovšem cena elektřiny se v tomto případě uvažuje nižší, jelikož předpokladem scénáře je využití přímého vedení, kdy se neplatí regulovaná složka ceny elektrické energie (platba za přenos a distribuci apod).
Druhý scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 10,61 USD/kg na 5,97 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 19,23 USD/kg na 10,02 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 4,56 USD/kg v USA, resp. 4,06 USD/kg v EU na 2,44 USD/kg, resp. 2,23 USD/kg.
<h2>Scénář 3</h2>
Posledním scénářem je využití elektrolyzéru jako úložiště energie, kdy je elektrolyzér připojen k rozvodné síti a je využíván pouze v době, kdy je v soustavě přebytek energie – např. v Německu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-ceny-elektriny-jsou-vlivem-koronaviru-vice-volatilni-vice-nez-jindy-zavisle-vyrobe-oze">byly v letošním roce na spotovém trhu k vidění relativně často záporné ceny</a> elektrické energie v důsledku výroby OZE. Ve studii je vzhledem k velmi rozdílným podmínkám v závislosti na lokaci počítáno s využitím elektrolyzéru 4 hod/den.
Poslední scénář počítá s poklesem mediánu cen v USA z 11,02 USD/kg na 5,92 USD/kg v roce 2050. Pro EU z 10,85 USD/kg na 6,08 USD/kg. Minimální cena má poklesnout z nynější úrovně 6,10 USD/kg v USA, resp. 5,97 USD/kg v EU na hodnotu 4,75 USD/kg, resp. 6,67 USD/kg.
<h2>Strategie EU</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">EU před nedávnem přijala strategii</a>, ve které oficiálně sází na vodík. Do roku 2024 chce na svém území vybudovat pro výrobu zeleného vodíku elektrolyzéry o výkonu nejméně 6 GW. Do roku 2030 by pak měl výkon dosahovat 40 GW, přičemž se odhaduje, že cena zeleného vodíku by měla být do roku 2030 konkurenceschopná ve srovnání s jinými formami výroby vodíku.
Jinou formou výroby je například parní reforming zemního plynu, takový vodík se pak označuje jako šedý. Pokud jsou vzniklé emise zachycovány – např. pomocí technologie Carbon Campture and Storage (CCS), jde pak o vodík modrý. Strategie EU tuto možnost výroby vodíku s využitím technologie CCS nevylučuje a počítá s využitím do té doby, než se stane zelený vodík konkurenceschopným.
Cena výroby šedého vodíku se liší dle regionu, např. v <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Nizozemsku se cena pohybuje okolo</a> 1,04 EUR/kg.

Studie: Cena zeleného vodíku by měla v dalších dekádách znatelně poklesnout

Evropští hráči na poli výroby baterií <a style="font-weight: bold;" href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2E72RR?fbclid=IwAR0rxauATsrfZBNe5b0995JBGhNNMVzYH6YL1auvKgCYj2NE4pmIfGDVxko">chtějí být</a> připravení na masivní evropskou podporu tzv. zelených technologií. Podporu přislíbila Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii. Právě díky této podpoře chtějí evropští výrobci baterií dohnat náskok asijských konkurentů.
Slibované dotace otevírají nové možnosti evropským výrobcům baterií a obdobně zaměřeným společnostem. Přestože na tomto trhu dominují především asijské společnosti, některé evropské firmy se jim rozhodly konkurovat.
Zatímco hráči jako švédský Northvolt a francouzský Verkor chtějí být dominantními výrobci baterií, další evropské firmy se chtějí specializovat na okrajové části trhu a zejména nové technologie.
Je to dle jejich názoru jednodušší, než přímo konkurovat dominantním čínským a jihokorejským firmám v masové produkci baterií pro elektromobily, kde mají tyto firmy náskok. Díky dotacím ovšem cítí příležitost prorazit.
<blockquote>“Mít v Evropě bateriové giganty je stále možné,” říká výkonný ředitel Sunlight, Lampros Bisalas.</blockquote>
Jeho řecká firma Sunlight je momentálně světovou jedničkou v produkci olověných baterií pro vysokozdvižné vozíky či bateriová úložiště a nyní se snaží přesunout výrobu i k lithiovým bateriím. Tato firma ovšem nemá za cíl konkurovat velkým hráčům na poli automotive, nýbrž chce zůstat u lithio-železo-fosfátových baterií (LFP), které se hodí právě pro zmíněnou manipulační techniku, lokomotivy a roboty.
<figure id="attachment_39530" class="wp-caption alignleft" style="width: 790px;"><img class="size-full wp-image-39530" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452.jpg 790w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-512x293.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-768x439.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/renault_powervault_batteries_domestique_vehicules_electriques_electric_vehicle_zoe-790x452-725x415.jpg 725w" alt="" width="790" height="452" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Renault</figcaption></figure>
Dle malých výrobců je právě v okrajových částech bateriového trhu mnoho potenciálu pro uplatnění, protože je příliš malý pro velké čínské firmy, které mají svoji ekonomiku založenou spíše na úsporách z rozsahu.
V současné době se 80 % produkce li-ion baterií odehrává v Číně. EU se zavázala, že v následujících sedmi letech dá na ochranu klimatu a podporu čistých technologií 550 mld. eur a z této částky by nezanedbatelný podíl měl jít i na podporu evropských bateriových výrobců. Podporu by mohlo získat až 13 projektů zaměřených na bateriové systémy od společností, které mají zázemí ve Francii, Německu ale i Slovensku a Polsku.
Jeden z projektů, který by rád konkuroval asijským konkurentům, je i slovenský InoBat Auto. Ten je financován americkou společností Wildcat Discovery Technologies a českou společností ČEZ. Podle jejího ředitele Mariána Bočka, by měla firma na západním Slovensku příští rok zprovoznit linku s produkcí 100 MWh.  Do budoucna by mohla být rozšířena až na 10 GWh.

Evropští výrobci baterií cítí příležitost k růstu, pomohou evropské dotace

Představitelé EU <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2020/07/17-21/">podpořili</a> fond obnovy ve výši 750 miliard EUR pod názvem „<a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs">Next Generation EU</a>“, který se má využít během následujících třech let, a dosáhli dohody o dlouhodobém rozpočtu EU  (víceletý finanční rámec – dále VFR) pro období 2021-2027 ve výši 1 074,3 miliard EUR. Na projekty v oblasti klimatu má putovat 30 % z celkových výdajů z VFR a nástroje Next Generation EU.
<h2>Next Generation EU</h2>
Vedoucí představitelé EU zachovali celkovou hodnotu fondu pro podporu oživení tak, jak jej navrhla Evropská komise v květnu letošního roku.
Z balíčku Next Generation EU o objemu 750 miliard EUR <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-recovery-plan/">by mělo být</a> 390 miliard EUR rozděleno členským státům ve formě grantů a 360 miliard EUR ve formě půjček.
Znatelně se ovšem zvýšil objem prostředků přidělených nástroji na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility – dále RRF, programů v rámci fondu obnovy je celkem 7), a to z původního návrhu Komise o objemu 560 miliard na 672,5 miliard EUR.
<blockquote>„Cíle oživení lze shrnout třemi slovy: prvním je konvergence, druhým odolnost a třetím transformace. Konkrétně jde o nápravu škod způsobených krizí COVID-19, reformu našich ekonomik a transformaci našich společností,“ pronesl předseda Evropské rady Charles Michel.</blockquote>
<h2>Nutnost národních plánů pro přístup k prostředkům fondu</h2>
Členské státy EU budou mít přístup k těmto penězům po předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti Evropské komisi. To znamená, že zatím nelze říci, kolik prostředků bude vynaloženo na projekty související s energetikou a dekarbonizací.
Nicméně Komise musí plány posoudit a rozhodnout, zda jsou v souladu s cílem EU být do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento cíl pak znamená nutnou dekarbonizaci energetického odvětví a výrazné investice do nízkouhlíkových technologií.
V potaz musí být také brán závazný cíl EU v podobě snížení vypuštěného množství emisí do roku 2030 oproti roku 1990 o 40 % a možné zvýšení cíle na 50 % nebo 55 %, které plánuje Komise navrhnout v září letošního roku.
<h2>Dlouhodobý rozpočet EU</h2>
V návrhu Komise k dlouhodobému rozpočtu EU pro období 2021-2027 udělali lídři EU několik škrtů, těm se nevyhnul <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072120-eu-leaders-back-billions-for-climate-energy-projects-to-2027?fbclid=iwar0b-6j9udf0pmlwurm1fjhelozrqktnlwisqx62rcmxqlbhgeh0nr_0jyq">ani navrhovaný rozpočet Nástroje pro propojení Evropy</a>. Z navrhovaných 8,7 miliard EUR poklesl objem financí přidělených „Connecting Europe Facility“ (dále CEF) na 5,18 miliard EUR.
Pro období 2014-2020 byl rozpočet CEF 5,35 miliard EUR, včetně grantů ve výši 4,6 miliard EUR. CEF zahrnuje projekty energetické infrastruktury EU společného zájmu.
Evropská komise plánuje v prosinci letošního roku navrhnout regulatorní změny v TEN-E (Trans-European Networks – Energy, transevropské energetické sítě), přičemž se nevylučuje možné začlenění vodíku, nízkouhlíkového plynu a technologie „<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny">power-to-gas</a>“ tak, aby se související projekty mohly stát předmětem společného zájmu.
Rovněž byl snížen rozpočet Horizon Europe, a to ze 100 miliard EUR na 75,9 miliard EUR. Ten mimo jiné zahrnuje výzkum v oblasti klimatu, energetiky a mobility.
<h2>Europoslanci odmítli podpořit fond obnovy</h2>
Názory vedoucích představitelů EU na fond obnovy a dlouhodobý rozpočet EU nejsou závazné a musí být nejprve zakotveny v legislativě, aby nabyly účinnosti. Europoslanci aktuálně v rezoluci <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/evropsky-parlament-rezoluce-fond-obnovy-ekonomika-unie_2007231942_onz">odmítli podpořit fond obnovy</a>.

Evropská Unie

Lídři EU se dohodli na podobě fondu obnovy a unijním rozpočtu, eurosposlanci s ním ovšem nesouhlasí

Evropská komise <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/coal/072220-ec-seeks-views-on-how-to-trigger-eu-offshore-energy-supply-boom?fbclid=iwar1m9pvkthshjndmsbcaq7wfn-eq1xldnfxhad2yna2a29jpqmb4vy6yynm">hledá v konzultační procesu</a> možné způsoby toho, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore energetických zdrojů v EU, především pak větrných elektráren, v rámci úsilí o klimatickou neutralitu do roku 2050.
<h2>Velké plány pro větrné zdroje energie</h2>
Odhaduje se, že by EU mohla potřebovat v offshore větrných elektrárnách instalovaný výkon v rozmezí od 240 do 450 GW, aby vytyčený cíl pro rok 2050 splnila. V roce 2019 přitom instalovaný výkon činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Existují již ale <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/masivni-vyuzivani-vetrnych-turbin-muze-podporit-zmeny-mikroklimatu-zpusobit-rust-teploty">studie, které varují před masivním využíváním větrných turbín</a> a poukazují na jejích možný dopad na mikroklima.
<h2>Stagnující Neměcko</h2>
V roce 2019 vzrostl instalovaný výkon onshore větrných elektráren v Německu <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/instalovany-vykon-onshore-vetrnych-elektraren-nemecku-vzrostl-loni-nejmene-od-roku-2000/">nejméně od roku 2000</a> (o 981 MW) a Německo se zpomalující výstavbou na pevnině snaží přesunout své úsilí na moře. V letošním roce vládní koalice přišla s návrhem zákona, který by měl zemi v příštích 20 letech zajistit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-cili-40-gw-vykonu-offshore-vetrnych-elektrarnach-roku-2040">až 40 GW instalovaného výkonu v offshore větrných elektrárnách</a>.
V Německu bylo ale v prvním pololetí tohoto roku postaveno pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW a zdá se tak, že výstavba těchto zdrojů stagnuje. Na to také <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/vystavba-offshore-vetrnych-elektraren-nemecku-se-zastavuje-varuji-oborove-asociace/">upozorňují oborové asociace</a>.
Evropská komise se mimo offshore větrných elektráren zajímá také o potenciál offshore solárních elektráren, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora/">přílivových elektráren a využití energie oceánu</a>.
<h2>Budoucí strategie Komise</h2>
Výsledky konzultačního procesu se promítnou do strategie Komise. Ta si dává za cíl, jak již bylo zmíněno, nastartování a urychlení rozvoje velkých projektů zaměřených na udržitelnou offshore energii.
Pomoc by tomu mělo také nabídnutí „záruk a příležitostí“ potenciálním investorům, jak stojí v konzultačním dokumentu. To by zahrnovalo rozvoj přenosové soustavy, úpravy tržního systému a legislativy související s OZE.
<blockquote>„Zejména bude zapotřebí rozsáhlého rozvoje přenosové soustavy, offshore i onshore, aby byl zajištěn přenos velkého množství energie na břeh a následně pak, aby byla tato energie přenesena do vnitrozemských měst a velkých míst spotřeby,“ prohlásila Komise.</blockquote>
Právě <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/iea-upozornuje-ze-investice-rozvoje-elektrickych-siti-flexibility-skladovani-energie-nemusi-byt-dostatecne">rozvoj přenosové soustavy</a>, především pak na pevnině, může být problematický. Jako příklad lze opět uvést Německo, které sice <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře</a>, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůli“ vlád jednotlivých spolkových zemí k vydávání povolení</a> velmi pozvolná. Opomíjet ovšem nelze ani související náklady vynaložené na stabilizaci soustavy, které, jak se dá předpokládat, by dále narostly.
<h2>Plán na snížení emisí do roku 2030</h2>
Komise plánuje přednést návrh na zvýšení závazného cíle pro rok 2030 na snížení emisí CO2 oproti roku 1990 ze 40 % na 50 %, nebo 55 %, během září letošního roku. Offshore zdroje energie by měly, dle vyjádření Komise, ke splnění cíle pro rok 2030 napomoct.
Komise také plánuje navrhnout změny legislativy týkající se energetiky a klimatu během příštího léta tak, aby byly sladěny s navrhovaným zvýšením závazného cíle.