Evropská komise spustila nový inovační fond, který v průběhu následující dekády nabídne zhruba 10 miliard EUR na investice do inovativních nízkouhlíkových technologií. Prostředky na financování fondu budou získávány skrz prodej emisních povolenek.
Přechod na nízkoemisní hospodářství je jedním z cílů Evropské unie, který se v posledních letech dostává do popředí. Další navyšování podílu obnovitelných zdrojů a zejména rozvoj akumulace energie si vyžádají značné investice, přičemž finanční prostředky nabídne skrz tzv. inovační fond i Evropská komise.
V rámci nového fondu, <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_1266" target="_blank" rel="noopener">který spustila Evropská komise v minulém týdnu zahájením první výzvy pro podání nabídek</a>, bude financována demonstrace inovativních nízkouhlíkových technologií. Z fondu tak získají prostředky přelomové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů, energeticky náročných průmyslových odvětví, akumulace energie či zachytávání, využívání a ukládání oxidu uhličitého.
<blockquote>„Tato výzva pro projekty přichází ve správný čas. EU investuje 1 miliardu EUR ve slibné projekty, který jsou připraveny pro vstup na trh, jako například čistý vodík či jiná řešení pro energeticky náročná odvětví jako výroba oceli, cementu či chemikálií. Také podpoříme akumulaci energie, síťová řešení a zachytávání a ukládání oxidu uhličitého. Tyto rozsáhlé investice pomohou restartovat hospodářství EU,“ uvedl Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise pro Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Finanční prostředky pro potřeby fondu bude Evropská komise získávat prodejem emisních povolenek, kterých do roku 2030 prodá 450 milionů. Při současných a očekávaných cenách by tyto povolenky měly snadno pokrýt potřebné investice, kdy Komise plánuje každý rok nabídnout na 1 miliardu EUR, a to do roku 2030.
<h2>První projekty by mohly být známy v příštím roce</h2>
Úspěšné projekty budou moct z fondu obdržet prostředky ve výši až 60 % dodatečných investičních a provozních nákladů, které musí vynaložit oproti současným technologiím, a to po dobu až 10 let.
V rámci první výzvy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/videos/market-movers-europe/070620-energy-transition-lockdown-recovery-hydrogen-opec-gas-steel" target="_blank" rel="noopener">se mohou ucházet pouze nové projekty</a>, které ještě nebyly realizovány, s celkovými investičními náklady přesahujícími 7,5 milionu EUR. Do fondu se mohou zapojit projekty ze zemí EU, Islandu nebo Norska. Do fondu tak není zapojeno Švýcarsko, jehož emisní systém je pouze napojen na evropský EU ETS, Spojené království se bude moct zapojit pouze v případě, že se na své účasti dohodne s Evropskou unií v rámci vyjednávání o vztazích po Brexitu.
Developeři nyní mají čas přihlásit své projekty do 29. října, přičemž v prvním čtvrtletí příštího roku by mělo být známo, které z nich postoupí do další fáze.

Evropská Unie

Evropská komise spouští inovační fond, celkově nabídne 10 miliard EUR na čisté technologie

Evropská komise připravuje opatření, která by měla by měla unii ochránit před dalšími sankcemi, které připravují Spojené státy proti projektu Nord Stream 2. Spojené státy stále argumentují, že  dokončení plynovodu by vedlo ke zvýšení vlivu Ruska v Evropě a k ohrožení energetické bezpečnosti.
Američtí senátoři <a href="https://oenergetice.cz/plyn/americti-senatori-navrhuji-rozsireni-sankci-vuci-nord-stream-ii-jako-alternativu-nabizi-trumpova-administrativa-plyn-svobody" target="_blank" rel="noopener">na začátku června oznámili návrh zákona</a>, kterým chtějí dále rozšířit sankce na projekt Nord Stream 2, jelikož by se Evropa v případě dokončení plynovodu stala dle jejich názoru příliš závislou na ruském plynu, čímž by se zvýšil ekonomický a politický vliv Moskvy v oblasti.
Proti návrhu sankcí <a href="https://oenergetice.cz/plyn/rozsirene-sankce-usa-nord-stream-2-by-mohly-smerovat-i-nemecke-vlade-ta-silne-pobourena" target="_blank" rel="noopener">se ohradilo německé ministerstvo hospodářství</a>, podle nějž je podoba navrhovaných rozšiřujících sankcí velice sporná. Předložený návrh totiž počítá s tím, že by sankce mohly postihnout i správní opatření státních orgánů.
Nyní se proti navrhovaným sankcím blíže vyhradila i Evropská komise, která připravuje opatření.
<blockquote>„Postoj Evropské unie k sankcím USA proti evropským společnostem, které vykonávají legitimní a zákonné aktivity v rámci evropského práva, je jednoznačný. Jsou nepřijatelné a odporují mezinárodnímu právu a Unie jim jasně odporuje,“ uvedl <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL4N2E62VU" target="_blank" rel="noopener">podle agentury Reuters</a> v písemné reakci Joseph Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.</blockquote>
Komise podle něj nyní připravuje půdu pro přijetí mechanismu, který má zvýšit odolnost Evropy proti exteritoriálním sankcím, které jsou přijímány třetími zeměmi. Ke konkrétní formě mechanismu či termínu jeho zavedení se nicméně nevyjádřil.
Přijetí sankcí, které by poškodily ekonomické zájmy Evropské unie, by podle Borrella byly kontraproduktivní, jelikož by oslabily jednotu EU a Spojených států v postoji k Ruské destabilizaci Ukrajiny.
Hrozba nových sankcí ze strany Spojených států vedla k reakci německé parlamentní komise, která na dnešní den svolala slyšení. Proti se staví i německé zájmové skupiny, které volají po finanční pomoci zasaženým společnostem.
<blockquote>„Přijetí takto zpřísněných a retroaktivních sankcí by znamenalo nepřijatelný zásah do suverenity EU a energetické bezpečnosti západní Evropy,“ uvedl Timm Kehler, předseda německé plynárenské lobby Zukunft Erdgas.</blockquote>

EU chystá odpověď na další sankce USA na plynovod Nord Stream 2

Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropské Unie, Josep Borrell, prohlásil, že „ilegální“ vrtání Turecka u pobřeží Kypru „musí přestat“. K tématu se vyjádřil na setkání s představiteli Kypru v Nikósii, hlavním městě ostrova. Nejedná se o první takové vyjádření ze strany EU.
Kypr je rozdělen na mezinárodně uznávanou Kyperskou republiku, jež je členem EU, a na Severní Kypr, který je pod kontrolou Turecka od 70. let 20. století. V únoru 2019 společnosti <a href="https://corporate.exxonmobil.com/News/Newsroom/News-releases/2019/0228_ExxonMobil-makes-natural-gas-discovery-offshore-Cyprus">ExxonMobil</a> a Qatar Petroleum objevily velká ložiska zemního plynu, největší jaká kdy byla v blízkosti Kypru objevena. Zásoby podmořského ložiska jsou odhadovány na 5–8 bilionů stop krychlových (přibližně 142–227 miliard metrů krychlových) zemního plynu.
Borrell se po setkání s kyperským ministrem zahraničí na svém Twitteru vyjádřil, že turecké ilegální vrtání musí přestat. Zároveň uvedl, že vymezení výlučných ekonomických zón musí být učiněno v souladu s mezinárodním právem.
Nejedná se o první vyjádření podobného postoje ze strany představitelů EU. EU a zástupci jednotlivých členských států aktivity Turecka za <a href="https://oenergetice.cz/ropa/staty-eu-otevrely-cestu-moznym-sankcim-za-turecke-vrty-u-kypru">ilegální</a> označili již v minulosti. Zvažovány byly i sankce.
<h2>Pře o plyn jsou součástí dekády trvajících sporů</h2>
Kypr v lednu 2020 označil Turecko za „pirátský stát“ kvůli přetrvávajícím <a href="https://oenergetice.cz/ropa/turecko-pokracuje-pruzkumnych-operacich-pobliz-brehu-kypru/">průzkumným</a> aktivitám ve výlučné ekonomické zóně Kypru.
<blockquote>„Turecko se rozhodlo pokračovat se svým šestým ilegálním vrtáním za méně než rok, čímž porušuje svrchovaná práva Kypru a přispívá k další destabilizaci regionu. Turecké aktivity v kyperských námořních zónách nemohou být vnímány samostatně… tvoří součást znepokojujícího chování,“ uvedl Nikos Christodoulides, ministr zahraničí Kyperské republiky. </blockquote>
Turecko je proti unilaterálním průzkumům Kyperské republiky a prohlašuje, že turečtí Kypřané mají právo sdílet zdroje, které se nachází v blízkosti ostrova. Zároveň Turecko trvá na tom, že i sám Severní Kypr, stát uznávaný pouze Tureckem, má nárok na průzkumy kolem celého ostrova. Téma zásob zemního plynu tak tvoří jeden z významných sporných bodů, které brání jednáním o možném sjednocení ostrova.

Plynárenství

Turecké ropné vrty u Kypru jsou ilegální, prohlásil představitel EU pro zahraniční věci

Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není <a href="https://www.iea.org/reports/european-union-2020">dle nejnovější reportu</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.
<h2>Rostoucí podíl OZE a odklon EU od uhlí</h2>
V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.
IEA jako úspěch hodnotí reformu evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) s <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek">MSR (rezervou tržní stability), která byla zavedena od 1. ledna 2019.</a> V roce 2014 se cena povolenky pohybovala okolo 8 EUR/t CO₂, v roce 2019 pak cena <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2">atakovala dokonce 30 EUR/t CO₂</a>. Systém EU ETS dle energetické agentury právě díky MSR odolal v letošním roce krizi vyvolané COVID-19, kdy byl na trhu přebytek povolenek. Od září má být do MSR přesunuto <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">332,5 milionu povolenek</a>.
<h2>Emisní náročnost</h2>
V mezinárodním srovnání má EU nižší emisní náročnost na vyrobenou kWh než ostatní vyspělé ekonomiky. Na vyrobenou kWh v roce 2018 připadalo v rámci EU 270 gramů CO₂, v případě USA to bylo 400 g CO₂/kWh, přes 500 g CO₂/kWh u Japonska, přibližně 600 g CO₂/kWh u Číny a více než 700 g CO₂/kWh v případě Indie nebo Austrálie. V roce 2019 pak uhlíková náročnost EU poklesla na 235 g CO₂/kWh.
<h2>EU není na cestě k dosažení vytyčených cílů pro rok 2030</h2>
Dle IEA není EU aktuálně na cestě k tomu, aby splnila své vytyčené cíle pro rok 2030, čímž je podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 %, zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %, ani redukci emisí CO₂ o 40 % oproti roku 1990. Tvrzení podporuje studie EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), vycházející z vnitrostátních opatření zavedených v roce 2019.
Komise nicméně již na konci loňského roku představila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">první draft Evropského zeleného údělu</a> (EGD), ve kterém mimo jiné navrhuje zvýšení cíle pro rok 2030 v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">redukci emisí CO₂ oproti roku 1990 o 50 %, ideálně však o 55 %.</a> Větší podporu má ale 50% snížení emisí. V následujících 5 letech by v rámci EGD mělo být v implementováno napříč všemi sektory 50 opatření, které povedou EU ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Aby EU mohla aktuálně platných cílů pro rok 2030, jakožto i cílů obsažených v EGD, dosáhnout, měla by dle názoru energetické agentury urychlit implementaci opatření přijatých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ctvrty-energeticky-balicek-oficialne-schvalen">v předešlých letech v rámci Clean Energy Package</a> a zvážit zavedení nových opatření, a to především v integraci energetických systému a dekarbonizaci teplárenství a dopravy.
<h2>Cíl podílu OZE pro rok 2020</h2>
Cíleného podílu OZE pro rok 2020 EU <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">nejspíše dosáhne</a>, ale jen díky kombinaci Brexitu a COVID-19, kdy se spotřeba energie po COVID-19 propadla více než výroba obnovitelných zdrojů energie a podíl OZE na hrubé konečné spotřebě tak vzrostl, jak uvedl také například server ICIS. Závazný cíl je nastaven na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.
<h2>Green deal</h2>
Dle IEA představuje Evropská zelená dohoda po COVID-19 reálnou možnost, jak nastartovat investice a přechod k čisté energetice, a přitom možnost pro ekonomické zotavení EU. Na konci května oznámila Evropská komise návrh na zvýšení dlouhodobého rozpočtu EU na 1,1 bilionu EUR (2021-27) a vytvoření nového „zotavujícího“ balíčku o objemu 750 miliard EUR (2021-24) založeného na principu „<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">do no harm</a>“.

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“ sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. „Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.
Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.
ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.
V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.
Autor úvodní fotografie: ZeroAvia

Čistá mobilita

Největší evropské elektroletadlo vzlétlo, má být odrazovým můstkem pro vývoj komerčního elektroletadla

Aktualizovaná verze dokumentu Evropské komise obsahující vodíkovou strategii <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leak-eu-puts-onus-on-renewable-hydrogen-in-latest-draft-strategy/">unikla na veřejnost</a> a potvrzuje prioritní zaměření na „čistý“ vodík, vyrobený pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Draft ovšem nevylučuje a uznává úlohu vodíku vyrobeného z fosilních paliv.
<h2>Zelený vodík je prioritou</h2>
V nejnovějším návrhu vodíkové strategie je uvedeno, že „obnovitelný“ vodík vyrobený z větrné a sluneční energie je z dlouhodobého hlediska nejvíce kompatibilním s cílem a snahou EU o klimatickou neutralitu do roku 2050, a proto mu bude věnována priorita.
<blockquote>„Volba obnovitelného vodíku staví na síle evropského průmyslu ve výrobě elektrolyzérů,“ stojí v draftu dokumentu, který unikl v minulém týdnu, a který měl server Euractiv k dispozici.</blockquote>
Cílem EU je rapidně snížit cenu čistého vodíku vybudováním „speciálně zaměřených výroben zeleného vodíku v rámci GW.“
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Pro srovnání</a>, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg. V případě čistého (nebo zeleného) vodíku se dle BloombergNEF cena pohybuje od 2,5 do 4,5 USD/kg.
<h2>Cíle a odhadované investice k dosažení těchto cílů</h2>
Draft uvádí dílčí cíl, kterým je do konce roku 2024 vybudovat napříč EU nejméně 4 GW instalovaného výkonu v elektrolytické výrobě vodíku, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle pro rok 2030, a to nejméně 40 GW v instalovaném výkonu.
Komise odhaduje, že by mohlo být do elektrolyzérů do roku 2030 proinvestováno 13-15 miliard EUR, dalších 50-150 miliard EUR by pak mělo putovat do potřebných větrných a fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu v rozmezí mezi 50 až 75 GW. Celkově by do výroby čistého vodíku do roku 2050 mohlo být proinvestováno až 180 miliard EUR.
<h2>Modrý vodík</h2>
Dokument ovšem počítá i s jinými způsoby výroby vodíku než jen skrze elektrolýzu vody s elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie. Prvním způsobem je využití elektrické energie z rozvodné sítě, ke které by byla výrobna připojena. Druhým je parní reforming zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání uhlíku (modrý vodík), čímž se dle draftu mají rapidně snížit v krátkodobém a střednědobém horizontu emise a zajistit budoucnost zelenému vodíku.
<blockquote>„Plynové lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>
Frans Timmermans, odpovědný za evropskou politiku v oblasti klimatu, se netají tím, že právě existující evropská plynárenská infrastruktura bude pro přechod k čistému vodíku zásadní. Počítá se s tím, že v souvislosti s vodíkem bude do roku 2030 zapotřebí 120 až 130 miliard EUR investovaných do přepravy, skladování a čerpacích stanic. Využití plynárenské infrastruktury by mohlo zmíněný odhad snížit.
Draft dále kalkuluje s tím, že přibližně 50 % současné produkční kapacity vodíku z fosilních paliv by se dalo upravit na nízkouhlíkovou výrobnu. Do roku 2030 proto EU počítá s proinvestováním 1-6 miliard EUR, do roku 2050 pak s vynaložením 3-18 miliard EUR.
Německý poslanec Bloss upozorňuje, že zmíněných 50 % pochází ze studie konzultační společnosti Navigant, kterou si objednalo konsorcium „Gas for Climate“ a je znepokojen tím, že na toto téma nebyla zpracována žádná jiná studie, a že Komise zakládá své předpoklady a plány na jediné studii.
<h2>Likvidní trh s vodíkem</h2>
Vodíková strategie se také zaměřuje na vytvoření likvidního a dobře fungujícího trhu s vodíkem, jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Poptávka se očekává ze strany oceláren, chemických závodů a těžké dopravy.
Klíčovým nástrojem pro stimulaci trhu bude podpůrné schéma ve stylu „<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-plan-zelene-oziveni-ekonomiky-dostava-konkretni-obrysy">uhlíkových contracts for difference</a>“, které může být využito při výrobě nízkouhlíkové oceli, chemikálií, stejně jako při výrobě vodíku.

Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Nizozemsko podepsalo s Dánskem <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/dutch-do-danish-deal-to-hit-clean-power-target/">dohodu</a>, která mu pomůže splnit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2020. Nizozemský národní cíl je dosáhnout 14% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020, nicméně v roce 2018 země měla podíl pouze 7,4 %, nejméně z celé EU. Díky statistickému převodu obnovitelné energie za 100 milionů eur by se Nizozemsko mělo ke splnění cíle alespoň přiblížit. 
V pátek 19. června nizozemský ministr hospodářství a politiky v oblasti klimatu Eric Wiebes a dánský ministr pro klima a energetiku Dan Jørgensen podepsali dohodu, na základě které bude statisticky převedeno 8 TWh dánských přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů Nizozemsku, aby mohlo dosáhnout cíle do roku 2020. Nizozemsko za to Dánsku zaplatí 100 milionů eur (přibližně 2,7 miliard korun), tedy 12,5 eur za MWh.
Nizozemsko patří mezi státy, které mají největší problémy plnit národní cíle, jež tvoří celkový cíl EU dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2020. V lednu 2020 vydal eurostat <a href="https://ec.europa.eu/info/news/share-renewable-energy-eu-180-2020-jan-23_en">tiskovou zprávu</a> s daty pro rok 2018, kdy Nizozemsko bylo na posledním místě mezi zeměmi EU s podílem obnovitelné energie na úrovni 7,4 %. Zároveň Nizozemsku chybělo nejvíce procentních bodů k dosažení národního cíle, který je stanoven na 14 %.
V minulém týdnu podle Euractivu nizozemská vláda potvrdila, že ani novější projekty v oblasti biomasy, vodní, solární a větrné energetiky nebudou stačit na překonání vysokého rozdílu k dosažení cíle. Proto došlo k podepsání dohody s Dánskem, aby se Nizozemci vyhnuli milionovým pokutám.
<blockquote>„Zjistil jsem, že i přes všechny dodatečné snahy a urychlení rozvoje obnovitelné energie nelze očekávat, že by byl cíl v roce 2020 splněn.“ 
Eric Wiebes, ministry hospodářství a politiky v oblasti klimatu Nizozemska v dopise adresovaném nizozemskému parlamentu</blockquote>
<h2>Stejné možnosti již využilo Lucembursko v roce 2017</h2>
Členské státy mají povoleno těchto převodů dat ke splnění svých cílů na základě směrnice EU o podpoře využívání energie z OZE. Jako první této možnosti využilo v roce 2017 <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/cesta-lucemburska-za-splnenim-cilu-oze-procenta-si-nakoupi-zahranici/">Lucembursko</a>, které zaplatilo Litvě 10 milionů eur (přibližně 267 milionů korun) za zhruba 700 GWh obnovitelné energie. Pokud by 8 TWh, které jsou předmětem nizozemsko-dánské dohody, nestačilo, podle uzavřené dohody Dánsko přislíbilo možnost převést dalších až 8 TWh obnovitelné energie. Nizozemsko musí Dánsko o možnosti statisticky převést další obnovitelnou energii informovat do konce července 2021. Využít může celé nabídky 8 TWh, nebo pouze části.
Podle dat z roku 2018 mělo Dánsko v roce 2018 podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě 36,1 %. Národní cíl této země pro rok 2020 je 30 %.

Obnovitelné zdroje

Nizozemsko chce splnit cíl OZE pomocí statistického převodu energie od Dánska

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Dle odhadu společnosti S&amp;P Global Ratings ze dne 9. června dojde mezi lety 2021 až 2023 k částečnému zotavení cen elektrické energie na evropských burzách v důsledku opětovného nárůstu poptávky a odstavovaní uhelných a jaderných elektráren. Přesto jsou ale odhady přibližně o 20 % níže, než byly v listopadu loňského roku.
Nynější odhady ratingové agentury, které jsou dostupné <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060920-only-partial-recovery-for-european-power-prices-in-2021-23?fbclid=iwar0hmoqzqy-kfg3rxdeexdexjxx2gadpflmm0q-hes5df2se5hh_jlihxvo">zde</a>,  jsou níže oproti těm listopadovým, a to navzdory drastickému snížení predikované výroby z jádra ve Francii v horizontu následujících tří let.
Od začátku roku se ceny elektřiny na evropských burzách propadly zejména z důvodu poklesu poptávky, pokles v průměru o 5 až 7 %, zapříčiněného velmi mírnou zimou, opatřeními proti COVID-19, poklesem cen komodit a dále zvýšené nabídce ze strany obnovitelných zdrojů energie.
Zatímco finanční dopad na evropské výrobce energie byl v letošním roce obecně zvládnutelný (své pozice již měli z převážné části zajištěné), další roky mohou být obtíženější. Dle údajů agentury mají výrobci pro rok 2021 prodáno 30 až 50 % své odhadované výroby, což znamená, že stále musejí prodat 50 až 70 %.
Slabší ekonomické vyhlídky a ceny komodit dle agentury ale zatím nenaznačují výrazný nárůst cen elektřiny v druhé polovině roku 2020.
<blockquote>„Pro rok 2021 proto můžeme vidět větší tlak na výdělky výrobců operujících v pásmu základního zatížení, jako jsou jaderné, uhelné nebo vodní elektrárny,“ uvedla agentura.</blockquote>
Do roku 2022 je pak očekáváno výraznější oživení cen, jelikož se očekává nárůst cen emisních povolenek a zemního plynu, a také proto, že se Německo má stát čistým dovozcem energie. Nyní, dle dat agentury, exportuje přibližně 40 TWh.
V dlouhodobější horizontu se pak agentura domnívá, že obnovitelné zdroje energie začnou hrát podstatně větší roli při tvorbě cen. To je také dáno snahou o klimaticky neutrální Evropu do roku 2050 a Zelenou dohodou pro Evropu. Odhodlání dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 se nezměnilo ani během pandemie COVID-19.

Komoditní trhy

S&P Global Ratings: Pro roky 2021-23 očekáváme pouze částečné obnovení cen elektřiny

Američtí senátoři oznámili tento týden návrh zákona, kterým budou dále rozšiřovat sankce na projekt Nord Stream II pod záštitou ruského Gazpromu, jelikož by se Evropa v případě dokončení projektu stala, dle jejich názoru, příliš závislá na ruském plynu, čímž by se zvýšil ekonomický a politický vliv Moskvy v oblasti. Jako alternativu navrhuje Trumpova administrativa „plyn svobody.“
Rozšíření <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dpa-senat-usa-schvalil-sankce-kvuli-plynovodu-nord-stream-2">legislativy</a>, která byla v loňském roce <a href="https://oenergetice.cz/plyn/trump-podepsal-zakon-uvalujici-sankce-na-plynovod-nord-stream-2">podepsána</a> prezidentem Trumpem a dávala si za cíl ochranu energetické bezpečnosti v Evropě, zahrnuje uvalení sankcí na společnosti, které se podílí na aktivitách spojených s pokládkou potrubí, nejen tedy na samotném pokládání potrubí, a dále pak na společnosti poskytující upisovací služby, pojištění a další.
Německý ministr Peter Altmaier v minulém týdnu <a href="https://www.hellenicshippingnews.com/u-s-senators-to-announce-sanctions-bill-on-russias-nord-stream-2-gas-pipeline/">kritizoval</a> Washington za eskalaci hrozby sankcí a označili ji za extrateritoriální a v rozporu s mezinárodním právem.
Aby vešel návrh zákona v platnost, musí být nejprve schválen oběma komorami Kongresu a podepsán prezidentem Trumpem. Dá se ale předpokládat, že se tak stane, jelikož Trumpova administrativa se nechala slyšet, že dodávky amerického LNG představují alternativu k ruskému plynu, přičemž toky plynu do amerických exportních zařízení <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/vyvoz-zkapalneneho-plynu-usa-se-kvuli-koronavirove-pandemii-propadl-vice-nez-tretinu">klesly na 13měsíční minimum</a> z důvodu slabé světové poptávky, což umocňuje tlak na schválení a podpis návrhu.  Zkapalněný zemní plyn pak americká administrativa <a href="https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/us-senators-move-to-tighten-sanctions-on-nord-stream-2-and-turkish-stream/">označila</a> za „plyn svobody.“
<h2>Rozkol mezi státy EU</h2>
Mluvčí společnosti Nord Stream II, Jens Mueller, prohlásil, že pokud potrubí nebude dokončeno, tak evropské domácnosti a průmysl zaplatí za plyn o „miliardy více“. Projekt je zvláště ze strany Německa silně podporován, jelikož výroba elektrické energie z plynu má spolu s obnovitelnými zdroji energie nahradit výrobu tamních postupně odstavovaných uhelných a jaderných elektráren.
<blockquote>„Rozhodnutí o energetické politice Evropské unie by mělo být ponecháno Evropanům,“ pronesl dále Mueller.</blockquote>
Plynovod Nord Stream II má ale své odpůrce také <a href="https://oenergetice.cz/plyn/deni-trhu-plynem-nord-stream-2-turkstream-vyjednavani-tranzitu-pres-ukrajinu">mezi členy EU</a>, v čele s Polskem. Polsko také nedávno <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tranzitni-dohoda-ohledne-ruskeho-plynu-pres-polsko-nebude-prodlouzena">odmítlo prodloužit</a> smlouvu o tranzitu ruského plynu přes své území skrze plynovod Jamal, jelikož smlouva, dle jejich názoru, obsahovala příliš nízké tranzitní poplatky a byla pro Polsko nevýhodná.
<h2>Nejistý termín dokončení</h2>
Aktuálně platné sankce již <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">výrazně zpomalily</a> realizaci projektu Nord Stream II, protože přiměly švýcarsko-nizozemskou společnost Allseas ke stažení svých speciálně upravených lodí pokládajících potrubí.
Gazprom proto vyslal do oblasti vlastní loď Akademik Čerskij, která má dokončit výstavbu zbývajících 160 km. Loď byla začátkem května, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">dle zdrojů agentury Reuters</a>, spatřena v Baltském moři nedaleko přístavu Baltijsk.