Evropská komise ve čtvrtek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/ec-unveils-plan-to-build-300-gw-of-offshore-wind-by-2050/1169123">představila</a> plán na zvýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren na 300 GW do roku 2050 a plán na vytvoření společných nabídkových zón. <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/komisarka-eu-energetiku-abychom-dosahli-klimaticke-neutrality-roku-2050-potrebujeme-rozvoj-offshore-zdroju">Dříve v letošním roce</a> hledala Komise v konzultačním procesu způsoby, jak nastartovat a urychlit výstavbu offshore zdrojů, především pak větrných elektráren.
<h2>Rozvoj offshore zdrojů</h2>
Aby EU splnila vytyčený cíl pro rok 2050, kterým je klimatická neutralita, odhadovalo se, že bude potřebovat v offshore větrných elektrárnách od 240 GW do 450 GW. Instalovaný výkon v roce 2019 přitom činil okolo 20 GW.
<blockquote>„Abychom dosáhli klimatické neutrality do roku 2050, potřebujeme zvýšit offshore produkci EU dvacetinásobně.  To znamená ulehčit výstavbu velkých offshore větrných parků postavených šetrným způsobem vůči životnímu prostředí,“ pronesla tehdy komisařka Kadri Simsonová.</blockquote>
Nyní Komise přichází s konkrétní hodnotou plánovaného instalovaného výkonu offshore větrných elektráren, a to s 300 GW do roku 2050.
Dokument také počítá s tím, že rozvoj offshore větrných elektráren napomůže a urychlí rozvoj <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/">vodíkového hospodářství</a>, od kterého si Komise hodně slibuje.
<blockquote>„Míříme vysoko, protože existuje jak urgence, tak i potenciál pro rozvoj offshore obnovitelných zdrojů,“ uvedl Frant Timmermans, místopředseda Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, s odkazem na vodík. „Je nanejvýš důležité stanovit náš strategický rámec nyní.“</blockquote>
Offshore strategie Komise cílí kromě větrných elektráren na vybudovaní dalších energetických zdrojů. Plánem je 40 GW ve zdrojích, jako jsou např. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropa-stale-lidrem-ve-vyuziti-energie-oceanu-k-udrzeni-pozice-vsak-treba-podpora">přílivové elektrárny</a> a další.
Dle Timmermanse si plány Komise vyžádají přibližně 3 % námořního prostoru EU a náklady okolo 800 miliard EUR.
<h2>Společná nabídková zóna</h2>
Aby se urychlila výstavba offshore zdrojů, tak navrhuje Komise vytvoření společných nabídkových zón na moři, kde by také platila společná pravidla pro připojení zdrojů. U těchto zón by bylo pravděpodobné, že by výrobci dostali za vyrobenou elektrickou energii nižší cenu, než by dostali na trhu, ke kterému jsou zdroje připojeny.  Dle odhadů může jít o pokles tržeb pro výrobce až o 11 %.
Dle Kadri Simsonové se teď Komise zaměří na nejlepší možný způsob, jak ztráty výrobcům kompenzovat.

Větrné elektrárny

EU odhalila plán růstu instalovaného výkonu v offshore zdrojích. Náklady mají dosáhnout 800 mld. eur

Evropská unie zvažuje do roku 2050 bezprecedentní navýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren. Vše za účelem dosáhnout klimatické neutrality do poloviny tohoto století.
Pro Unii je větrná energetika jedním z klíčových prostředků pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Již nyní je kolem 42 % celosvětového výkonu offshore větrných elektráren (VTE) instalováno právě v přímořských oblastech unijních států.
Dle návrhu, o kterém <a href="https://www.reuters.com/article/us-eu-energy-offshore/eu-eyes-huge-increase-in-offshore-wind-energy-to-meet-climate-goals-draft-idUSKBN27M1IX" target="_blank" rel="noopener">informovala agentura Reuters</a> a který má být zveřejněn 18. listopadu, plánuje Evropská unie pod vedením Ursuly von der Leyenové zpětinásobit instalovaný výkon offshore VTE do roku 2030. Do roku 2050 by se pak jejich výkon měl oproti současnému stavu zvýšit až 25krát. To odpovídá hodnotě 300 GW (oproti současným 12GW).
Dle návrhu má být v budoucnu více investováno také do zařízení využívajících obnovitelnou energii vln a přílivu.
<blockquote>„Nárůst do roku 2050 na 300 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren a na 60 GW energie oceánu znamená pro odvětví obnovitelných zdrojů masivní nárůst za období kratší než 30 let, a navíc tempem, které v minulosti nemělo obdobu při rozvoji jakýkoliv jiných energetických technologií,“ uvádí návrh, ke kterému získala přístup agentura Reuters.</blockquote>
Splnění těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši 789 miliard eur. Mimo velkého množství finančních prostředků bude navíc třeba revize stávajících politik EU v oblasti obnovitelných zdrojů. V současnosti jsou totiž nastavené tak, že by na jejich základě bylo do roku 2050 přidáno pouze přibližně 90 GW instalovaného výkonu offshore větrných zdrojů.
<blockquote>„Energie z větrných elektráren na moři je levná, ale vyžaduje obrovské počáteční investice,“ tvrdí Giles Dickson, generální ředitel průmyslové skupiny WindEurope, a poukazuje na potřebu politik, které zajistí projektům stabilní příjem .</blockquote>
Investiční nároky by, dle návrhu, mohly pokrýt záruky nebo dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) . Jako další vhodný zdroj financí pak dokument uvádí <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/lidri-eu-se-dohodli-podobe-fondu-obnovy-unijnim-rozpoctu-eurosposlanci-nim-ovsem-nesouhlasi/" target="_blank" rel="noopener">unijní fond obnovy</a>, který skýtá prostředky o velikosti 750 miliard eur. Prostředky z fondu obnovy, známého také jako <a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs" target="_blank" rel="noopener">Next Generation EU</a>, mají řešit hospodářské a sociální dopady pandemie a pomoci i ekologické a digitální transformaci.
Zdroj obrázku: ramboll.com

Obnovitelné zdroje

Evropská unie oznámí plány na zpětinásobení výkonu offshore větrných zdrojů do roku 2030

Přibližně třetina z dlouhodobého rozpočtu EU a balíčku obnovy o celkové výši 1,8 bilionů EUR pro období 2021-2027 bude přidělena na investice do „zelené“ ekonomiky. Podle Kadri Simsonové, komisařky pro energetiku, se tak pozornost musí přesunout z vyjednávání o objemu prostředků přidělených pro zelenou transformaci k tomu, jak přidělenou část rozpočtu co možno nejefektivněji využít.
<h2>Investice do zelené ekonomiky</h2>
<blockquote>„Přirozeně chápu přání mít k dispozici ještě větší objem finančních prostředků,“ <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/green-transition-funding-is-decided-now-it-must-be-spent-wisely-says-eu-commissioner/?fbclid=IwAR0SznlHgojj8558tFT8QWm-7oVgDSg_qHTFajFF2SJXQTgu3WaFiMVDD_8">uvedla Simsonová pro server EURACTIV</a> na konci října. „Myslím si však, že nyní je důležité rychle se domluvit ohledně balíčku obnovy [balíčku na znovuoživení ekonomiky po COVID-19, psali jsme např. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/lidri-eu-se-dohodli-podobe-fondu-obnovy-unijnim-rozpoctu-eurosposlanci-nim-ovsem-nesouhlasi">zde</a>], a aby tyto peníze byly dobře využity.”</blockquote>
Evropský parlament a členské státy EU nyní vyjednají o pravidlech čerpání prostředků bloku, a to jak z dlouhodobého rozpočtu EU, tak i z balíčku obnovy, o jejichž výši bylo rozhodnuto v červenci po zdlouhavém vyjednávání. Lídři 27 členských států se 21. července <a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/eu-budget/long-term-eu-budget/eu-budget-2021-2027_en">shodli na jejich podobě a rozdělení</a> – fondu obnovy (2021-2023) pod názvem „Next generation EU“ bylo přiděleno 750 miliard EUR a dlouholetému rozpočtu EU pro období 2021-2027 (víceletý finanční rámec) bylo přiděleno 1074 miliard EUR.
Podle červencové dohody má 30 % prostředků putovat do „zelených“ investic, jako jsou například investice do obnovitelných zdrojů energie, renovace budov a rozvoje sítě dobíjecích stanic pro elektricky poháněná vozidla napříč Evropou.
<h2>Cílem je klimatická neutralita</h2>
Pomocí těchto investic má EU do roku 2030 dosáhnout alespoň 32% podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie. Tento cíl je ovšem nastaven na snížení množství emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 40 %. Dle kalkulací Komise by podíl při schválení nového cíle, o kterém se <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ministri-eu-odlozili-rozhodnuti-klimatickem-cili-rok-2030-prosinec/">má rozhodnout</a> v prosinci letošního roku, nejpravděpodobněji však půjde o 55 % snížení, činil mezi 38 % až 40 %.
<blockquote>„Jsme si vědomi toho, že země EU mají různé výchozí pozice v přechodu ke klimatické neutralitě,“ uvedla Simsonová s odkazem na Polsko, které je silně závislé na uhlí.</blockquote>
Podle Franse Timmermanse, místopředsedy Evropské komise pro Zelenou dohodu pro Evropu, se země závislé na fosilních palivech nemusí přeorientovat ihned na obnovitelné zdroje energie, ale mohou využít zemní plyn, a to jako odrazový můstek v přechodu k obnovitelným zdrojům a odklonu od uhlí.
<h2>COVID-19 a urychlení odklonu od uhlí</h2>
<blockquote>„Když jste na potápějící se lodi, držet cestující uvnitř není rozumné,“ uvedl například Jorge Nunez Ferrer, vědecký pracovník Centra pro studia evropské politiky (CEPS). „Nesnažte se pomoct sektorům, které upadají, jejich udržováním, protože nepomáháte lidem, kteří v nich jsou. Pomozte jim vykročit správným směrem.“</blockquote>
Podle Ferrera by měly země EU použít přidělené prostředky EU směrem k zelené budoucnosti a nikoli, aby dotovaly uhlíkově náročný průmysl, který upadá. Dle jeho názoru je nutné zavést kombinaci podmíněného a flexibilního finančního rámce, aby bylo zajištěno, že investice v budoucnu budou směřovat k silnější a odolnější ekonomice a že jednotlivé státy si musí zvolit svou vlastní strategii, jak toho dosáhnout.

Evropská Unie

Prostředky EU pro zelenou transformaci musí být využity moudře, říká komisařka pro energetiku

Evropa by letos mohla znovu zažít relativně mírnou zimu, a to navzdory <a href="https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3097514-vychodni-pacifik-se-ochlazuje-prichazi-la-nina-a-nese-silnejsi-hurikany">jevu La Niña</a>, který obvykle přináší na severní polokouli chladnější podmínky, jak <a href="https://in.reuters.com/article/us-europe-weather/europe-could-experience-relatively-mild-winter-this-year-weather-company-idUSKBN27726X?fbclid=IwAR19MWtidjmNIIt1mlAhB6512ssD62AjZD_pmme6sdMhYp8PAQmLfCNFPq8">dle agentury Reuters uvedla</a> minulý čtvrtek ve svém zimním výhledu společnost Weather Company.
Společnost Weather Company, vlastněná americkou technologickou společností IBM, poskytuje předpovědi počasí zaměřené na komoditní a energetické trhy.
V posledních sedmi letech došlo v Evropě během zimních měsíců k výraznému nedostatku chladného počasí, zvláště pak v severní Evropě, uvedla ve své zprávě Weather Company.
<blockquote>„Nejaktuálnější klimatický model připomíná posledních sedm zim a naznačuje další vlhkou a větrnou zimu napříč severní Evropou, navzdory jevu La Niña,“ uvedl hlavní meteorolog společnosti Todd Crawford.</blockquote>
<h2>Mírná zima</h2>
<blockquote>„I při nynější relativně teplé předpovědi však neočekáváme nic podobného, jako byly loňské rekordní teploty ve většině regionu,“ dodal.</blockquote>
Jižní Evropa by mohla dle předpovědi meteorologické společnosti zažít vlhčí a větrnější zimu než v posledních několika letech s nízkým tlakem, zejména pak v prosinci a lednu.
Přesto, jak je obvyklé pro dlouhodobé předpovědi, existují rizika, která mohou naznačovat chladnější počasí a před vydáním finální zimního výhledu v příštím měsíci, konktrétně 12. listopadu, je bude společnost pečlivě sledovat.
<h2>Energetické trhy</h2>
Na německé EEX se závěrná cena baseload kontraktu na listopad naposledy dostala na 36,09 EUR/MWh, a za den tak poklesla o 0,55 EUR/MWh. Cena na českém trhu se pro obdobný kontrakt na burze PXE uzavřela na 37,94 EUR/MWh.
Vývoj ceny baseload produktu na příští rok na PXE uvádí graf níže, cena atakuje hranici 40 EUR/MWh.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604086041.json“}
Evropské zásobníky se zemním plynem jsou takřka plné a stav pozorovaných zásobníků je k dnešnímu dni na 94,4 % zaplnění.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604088300.json“}
</div>
</div>
<div class="styledComponents__DoubleWrapper-sc-4ieqpk-0 PdvyQ">
<div class="Button__StyledButtonContent-sc-1brqp3f-2 bmuxXg"></div>
</div>
Zavedení karanténních opatření má vliv také na cenu zemního plynu vzhledem k očekávánému snížení spotřeby, které limituje prorůstový tlak a obavy z nižších dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do regionu během letošní zimy.
<div class="styledComponents__ChartURL-sc-4ieqpk-2 IGBCs">
<div>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1604087592.json“}
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay
</div>
</div>

Komoditní trhy

Předpovědi naznačují pro většinu Evropy mírnou zimu. Cena energetických komodit klesá i ve spojitosti s COVID-19

Evropští ministři životního prostředí se během minulého pátku domluvili na obrysech klimatického zákona EU, jehož cílem má být klimatická neutralita Evropské unie do poloviny tohoto století. Přesto však nechali cíl, který má být nastaven pro rok 2030, otevřený. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/eu-ministers-defer-2030-target-decision-to-december/1160479?fbclid=IwAR3TZEJZ6znLPmadtrX7LJJ7K9g5OKmDQFOLL9TP5Zg4-GCyzWhgEWK5feI" target="_blank" rel="noopener">Stanovit by se měl v prosinci letošního roku</a>.
Dle návrhu Německa, které v druhém pololetí letošního roku předsedá Radě EU, bylo dosaženo částečné shody v postoji členských států EU ke klimatické neutralitě, která má být německým předsednictvím reprezentována v rozhovorech s Evropským parlamentem a Komisí bez opozice. Jediné Bulharsko se zdrželo hlasování.
Závazek k dosažení cílů pro rok 2030 nebyl vysloven poté, co o jeho konkrétní výši a podobě na summitu Rady ministrů nebylo rozhodnuto. O plánu lídrů EU rozhodnout o nových klimatických cílech na summitu konaném od 10. prosince jsme psali <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/lidri-eu-maji-rozhodnout-zprisneni-klimatickych-cilu-prosinci-cr-muze-hlasovat">zde</a>.
Komise podala návrh na zvýšení klimatického cíle pro rok 2030, který je aktuálně nastaven na 40% snížení emisí skleníkových plynů v porovnání s rokem 1990, na 55 %. Evropský parlament poté <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030">podpořil</a> razantnější snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2030, a to na 60 % oproti roku 1990.
Většina ministrů životního prostředí během minulého pátku podpořila 55% cíl platný pro rok 2030 a žádný z ministrů nebyl proti dlouhodobému cíli Komise v podobě klimatické neutrality EU do roku 2050, přestože některé země východní Evropy vyjádřily obavy nad opatřeními, která budou nutná k rychlému zvýšení ambicí v nynější dekádě.
<blockquote>„Je nanejvýš důležité, aby nástroje, které navrhujeme, nevytvářely další zátěž, zvláště pro naše nejchudší obyvatele,“ uvedl Adam Guibourge-Czetwertynski, polský zástupce.</blockquote>
Rumunsko a Maďarsko také zdůraznily jejich zájem na tom, aby si členské státy EU samostatně a svobodně rozhodovaly o vlastním energetickém mixu a technologických zákazech.
Sporným bodem nadále zůstává, zda by se klimatická neutralita EU do roku 2050 měla dosáhnout samostatně, nebo kolektivně . Švédsko, Lucembursko, Španělsko, Dánsko a Rakousko uvedly, že národní závazky v oblasti uhlíkové neutrality jsou klíčové pro úspěch EU jako celku.

Ministři EU odložili rozhodnutí o klimatickém cíli pro rok 2030 na prosinec

EU dle své předsedkyně Ursuly von der Leyenové potřebuje systematický přístup k úspěšnému splnění ambiciózních cílů daných Zelenou dohodou pro Evropu a vytvoření férové a prosperující společnosti. Informaci <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/europe-needs-a-system-change-to-meet-green-deal-says-eu-chief/?fbclid=IwAR3brOQUbBKstndMab-h5JI-u-bR3TgCrO8g4CIgDCfJv5Z6kR1YZPBZFjY">uvedl server Euractiv</a>.
Předsedkyně EU tak reagovala na <a href="https://clubofrome.org/publication/a-system-change-compass-implementing-the-european-green-deal-in-a-time-of-recovery/">zprávu, kterou zveřejnil</a> v pátek think-tank <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD_klub">Římský klub</a> a poradenská společnost SYSTEMIQ. Ty ve své zprávě stanovují vizi, jak by Evropa mohla dosáhnout svého cíle dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a využít k tomu i zotavení ekonomik po koronavirové krizi.
<blockquote>“Evropa má potenciál vyjít ze současné krize a stát se spravedlivější, prosperující, udržitelnou a odolnou společností,” uvedla Ursula von der Leyenová.</blockquote>
Poradce Kurt Vandenberghe, který je v Evropské komisi zodpovědný za aplikaci Zelené dohody, je toho názoru, že tato klimatická dohoda vyžaduje přehodnocení našich postojů k politice, způsobu práce a především našich zvyků a myšlenkového nastavení.
EU jako první z kroků pro implementaci Zelené dohody zavádí “<a href="https://www.systemiq.earth/system-change-compass/">kompas pro změnu systému</a>”, dokument, který identifikuje deset společenských prvků, které je potřeba předefinovat, aby bylo možné účinně stanovené cíle naplňovat.
Římský klub uvádí, že je potřeba přestat debatovat a začít jednat, a identifikuje 8 ekonomických systémů potřebných pro fungující společnost, energetiku, nezávadné potraviny a spotřební zboží.
Autoři jsou si ovšem vědomi, že se jedná o radikální a hluboké změny, které mohou přinést neúspěch a krach mnoha firem, pokud budou implementovány špatně, či jejich načasování bude nevhodné. Dobře si uvědomují, že takového změny nemohou být legislativně vynuceny, ale nejdřív je musí většina společnosti přijmout za své, jinak nikdy nezískají podporu a nebudou dodržovány.
Úvodní fotografie: Ursula von der Leyenová, zdroj: Europarl.europa.eu

Legislativa EU

Evropa potřebuje systémovou změnu, aby splnila Zelenou dohodu

Systém pro obchodování s emisemi v Evropské unii, EU ETS, vstoupí od 1. 1. 2021 do své <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/102220-eu-carbon-market-to-move-into-fourth-gear-from-2021">čtvrté fáze</a>, která potrvá až do roku 2030. V příštím roce se očekává jeho reforma vzhledem k <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030/">ambicím představitelů</a> EU zpřísnit klimatické cíle EU pro rok 2030 a dosažení klimatické neutrality EU do konce roku 2050. 
Trh s emisními povolenkami začal v uplynulých letech díky provedeným reformám a zavedení <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/revizi-rezervy-trzni-stability-neni-podle-analytiku-prozatim-dostatek-dat">rezervy tržní stability</a> hrát při výrobě energie významnou roli a podpořil přechod od emisně náročnějšího uhlí k emisně méně náročnému zemnímu plynu a obnovitelným zdrojům energie.
Rychlý růst cen emisních povolenek přispěl také například k novému postoji Energetického regulačního úřadu v ČR, který vzhledem k vývoji na trhu během posledních několika let vytvořil <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/eru-pocita-narustem-podpory-poze-uznava-czt-jako-ekologicky-nejefektivnejsi-variantu-vytapeni">novou koncepci regulace pro teplárenství</a>.
Systém obchodování s emisemi bývá ovšem i přes své výsledky častým terčem kritiky, jelikož dle mnohých neposkytuje kvůli volatilitě cen povolenek CO₂ stabilní podnikatelské prostředí, které je vzhledem k dlouhodobému charakteru investic v energetickém sektoru potřebné.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/podil-spekulativniho-obchodovani-ramci-evropskeho-systemu-obchodovani-povolenkami-poroste">Navíc se očekává, dle názoru analytiků a investorů</a>, že systému EU ETS bude v příštích letech dominovat spekulativní obchodování.
<h2>4. fáze</h2>
<blockquote>„Vyšší cíle v oblasti snižování emisí znamenají nižší nabídku povolenek v EU ETS, což by jinak mohlo znamenat vyšší cenu uhlíku,“ komentuje aktuální dění Jeff Berman, analytik Plattsu.</blockquote>
Hodnota LFR (lineární redukční faktor), pomocí kterého se udává snižování stropu celkových emisí v systému, má vzrůst z aktuální hodnoty 1,74 % ročně platných pro 3. fází (2013-2020) na 2,2 % ročně platných pro 4. fázi (2021-2030).
Hodnota 2,2 % ročně je ovšem, jak již bylo naznačeno, nastavena na aktuálně legislativně platný cíl v podobě 40% snížení emisí skleníkových plynů do konce roku 2030 oproti roku 1990.  Při zvýšení tohoto cíle bude nutné uzpůsobit hodnotu LFR. Samotné zvýšení LFR pak bude záviset na tom, od kdy by nabylo platnosti.
Další podstatnou změnou bude přidělování bezplatných povolenek. Bezplatné povolenky budou i nadále přidělovány, ovšem cíleněji. Seznam bude z aktuálních cca 180 sektorů seškrtán na přibližně 60 sektorů, u kterých je největší riziko tzv. úniku emisí.
Dalším důležitým bodem bude také nastavení rezervy tržní stability, do které se má od roku 2019 do roku 2023 přesouvat 24 % z přebytku povolenek, pokud je přebytek povolenek na trhu vyšší než 833 milionů. Po roce 2023 se má hodnota navrátit na původně uvažovaných 12 %. Ve hře je však prodloužení 24 % i na další roky.

Emise CO2

Evropský systém pro obchodování s CO2 vstoupí počátkem roku 2021 do své 4. fáze

Bulharský předseda vlády Bojko Borisov požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von Leyenovou o podporu při odklonu Bulharska od uhlí. Podle Borisova Bulharsko bez pomoci nezvládne dosáhnout případných vyšších cílů snížení emisí do roku 2030. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/bulgaria-calls-for-eu-help-to-phase-out-coal/">Euractiv</a>. 
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">Evropská komise</a> navrhla zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030 na 55 % vůči roku 1990, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-60-roku-2030/">Evropský parlament</a> navrhl zvýšit tento cíl až na 60 %. Zároveň skupina jedenácti členských zemí EU vydala společné <a href="https://www.permanentrepresentations.nl/binaries/nlatio/documents/publications/2020/10/14/joint-statement-on-the-revision-of-the-eu%E2%80%99s-2030-climate-target/Joint+statement+EU+2030+target.pdf">prohlášení</a>, ve kterém vyjádřila podporu cíli snížit emise o alespoň 55 % do roku 2030. Mezi tyto státy patří Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Lotyšsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Španělsko a Švédsko.
<h2>Komise by podle Bulharska měla přijít s plánem</h2>
Bojko Borisov, bulharský premiér, ovšem řekl, že <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/soud-v-sofii-zrusil-zablokovani-prodeje-aktiv-cez-v-bulharsku">Bulharsko</a> je samo schopno dosáhnout pouze snížení emisí o 40 %. Zároveň dal jasně najevo, že země potřebuje podporu Evropské komise, aby vyššího společného cíle EU dosáhla. Premiér ale neokomentoval, jakým způsobem by podpora Komise mohla vypadat.
Uhlí se na výrobě elektrické energie v Bulharsku v roce 2017 podílelo z 45,9 %, přičemž zásoby uhlí by zemi měly vystačit na výrobu elektřiny na dalších 60 let.
<blockquote>„Boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí, snížení emisí velice podporujeme. Zároveň ale chceme, aby Evropská komise přišla pro země střední a východní Evropy, kde se vyrábí většina energie z uhlí, s plánem. To se týká i Bulharska – téměř 60 % naší energie je vyrobeno z uhlí,“ uvedl Bojko Borisov.</blockquote>
Podle portálu Euractiv Borisov řekl, že se s předsedkyní Komise von Leyenovou dohodl, že skupina odborníků začne zkoumat, jakým možným problémům by Bulharsko čelilo, pokud by se rozhodlo urychlit svůj odchod od uhlí.
<h2>Bulharsko zatím konkrétní plán odklonu od uhlí nemá</h2>
V minulém týdnu Komise zveřejnila zhodnocení finální verze <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/implementation-eu-countries/energy-and-climate-governance-and-reporting/national-energy-and-climate-plans_bg">národního klimaticko-energetického plánu</a> Bulharska. Ve <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/staff_working_document_assessment_necp_bulgaria.pdf">zhodnocení</a> Komise mimo jiné komentuje absenci detailnějších informací o tom, kdy a jak bude dosaženo odklonu od uhlí. Nepřítomnost těchto informací podle Komise komplikuje vyhodnocení možných dopadů přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku prezentovaných v plánu.
Zdroj úvodní fotografie: Pixabay.com

Energetika v zahraničí

Bulharsko žádá od Evropské komise pomoc s transformací tamní energetiky

Na summitu EU, který se konal ve čtvrtek a pátek, došlo ke shodě ohledně přísnějších limitů vypouštěných emisí skleníkových plynů. Již ve čtvrtek se na tom shodli premiéři a prezidenti unijních zemí, a to včetně Polska a Česka.
<a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/summit-eu-podporil-zprisneni-emisnich-cilu-pro-rok-2030/1946281">Proběhlý summit</a> měl za úkol hlavně otevřít debatu a sladit postoje jednotlivých členských zemí ohledně uvažovaného zpřísnění emisních cílů pro rok 2030, kdy nyní je platné snížení o 40 % oproti roku 1990. Ovšem již minulý týden evropský parlament schválil zvýšení tohoto <a href="https://www.greenpeace.org/czech/tiskova-zprava/11571/novy-klimaticky-cil-eu-pro-rok-2030-posouva-evropsky-parlament-o-krok-bliz-k-plneni-parizske-dohody/">cíle na 60 %</a>. Nynejší summit diskutoval nyní variantu navrženou Evropskou komisí, tedy zvýšení cíle na 55 %. Závazné stanovisko má přinést až prosincový summit EU.
Lídři západních zemí již dopředu dávali najevo svou ochotu cíl zvýšit. Nyní ovšem došlo k vyjádření států, které doposud vyšší cíle odmítaly. Jedná se kromě Polska také o Českou republiku. Polsko, jehož premiér Mateusz Morawiecki je v karanténě, požádal Andreje Babiše, aby ho na summitu zastupoval. Polsko sice přijímá navýšení cílů, nicméně zároveň volá po větší finanční podpoře od EU na energetickou přeměnu a stále se <a href="https://www.energy-reporters.com/policy/poland-refuses-to-sign-up-to-2050-target/">staví odmítavě</a> k cíli EU o nulových emisí skleníkových plynů v roce 2050.
Česká republika podpořila navýšení cílů do roku 2030 prostřednictvím předsedy vlády Andreje Babiše. Podmiňuje podporu ale tím, že se jedná o celoevropský cíl, který musí být rozdělen mezi jednotlivé země podle jejich možností, a podporou EU při dostavbě Dukovan.
“Nemáme problém s (55%) cílem, pokud je to průměr za celou EU. Je nutné ale zvážit jednotlivé možnosti jednotlivých členských států,” uvedl Andrej Babiš, premiér ČR.
Tajemnice pro  evropské záležitosti Milena Hrdinková uvedla, že Česká republika rozumí, že většina členských států je připravena podpořit vyšší emisní cíle, nicméně uvádí, že toto číslo je nerealistické pro samotnou ČR. Dále uvedla, stejně jako ministr průmyslu Karel Havlíček, že podpora EU v otázce rozvoje jaderné energetiky v Čechách bude také nezbytná pro to, aby ČR mohla účinně přispět ke splnění cílů EU na snížení emisí.

Všichni představitelé členských zemí EU, včetně ČR, podpořili vyšší emisní cíl

Evropský parlament <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">hlasoval</a> 6. října letošního roku o aktualizaci klimatického cíle EU pro rok 2030 a podpořil snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 60 %, oproti aktuálně platným 40 %.
Zákonodárci na shromáždění EU odhlasovali navrhovanou změnu klimatického cíle pro rok 2030. Pro snížení emisí o 60 % bylo 352 poslanců, proti 326 a 18 se zdrželo hlasování.
Pro přijetí velice ambiciózního cíle <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2020-10-06-RCV_FR.pdf">hlasovali</a> také čeští poslanci – Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský. Hlasování se zdržel Luděk Neidermayer. Ostatní čeští europoslanci byli proti návrhu.
<a href="https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/snizeni-emisi-o-55-procent-do-roku-2030-je-pro-cesko-nerealne-rekl-ministr-havlicek.A200916_125043_energetika_lijk">Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka</a> je ovšem už snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 tak, jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">v minulém měsíci představila Evropská komise</a>, pro Českou republiku nereálné.
Text bude předán ke konečnému schválení Radě ministrů, kde se scházejí ministři vlád všech zemí EU. Cílem EU je uzavřít jednaní do konce letošního roku.
Hlasování Parlamentu se uskutečnilo v rámci širšího hlasování o Klimatickém zákoně, jehož cílem je zakotvit do legislativy cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
<blockquote>„Můj pozměňovací návrh se nyní stává oficiálním stanoviskem Parlamentu,“ komentoval Pascal Canfin, francouzský europoslanec. „Jsme více než kdy jindy v čele s klimatickými ambicemi.“</blockquote>
Pravicové křídlo Evropského parlamentu po hlasování ovšem nejásalo a podotýkalo, že 60% cíl bude pro evropský průmysl příliš nákladný na realizaci.
Peter Liese, německý europoslanec, uvedl, že 60% cíl je „přehnaně ambiciózní“ a vyzval členské státy EU, aby podpořily 55% cíl navrhovaný Evropskou komisí, jelikož návrh Komise je „ambiciózní a realistický.“
<blockquote> „Lituji, že většina v Evropském parlamentu nepodpořila návrh Klimatického zákona od Evropské komise, ale hlasovala pro nadměrně ambiciózních 60 %,“ napsal Liese na Twitteru.</blockquote>
Poslanci hlasující proti zvýšení cíle na 60 % mimo jiné uvádějí, že takovéto snížení emisí skleníkových plynů by rovněž znamenalo ohrožení pracovních míst.
<blockquote>Aktivisté v oblasti životního prostředí naopak krok Evropského parlamentu přivítali. „Je potřeba ocenit přístup Evropského parlamentu pro zaujetí mnohem progresivnějšího postoje, než který představoval 55% návrh Komise,” uvedla WWF.</blockquote>
I přes ocenění práce Evropského parlamentu ovšem podotýkají, že ani 60% cíl není v souladu s Pařížskou dohodou a žádají alespoň 65% snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.
Poslanci také odhlasovali, že každý členský stát EU dosáhne klimatické neutrality do konce roku 2050 individuálně. Alternativou bylo, že některým členským státům by bylo umožněno cíl splnit později, pokud by jej jiné státy splnily brzy.