Velký přehled: Využívané i perspektivní technologie akumulace energie

Je mi už trapně opět začínat diskusi pod článkem pana Wagnera, který bych já spíše nazval: Malý amatérský přehled. Článek je psán člověkem který v oboru nepracuje, na úrovni průměrné bakalářské práce, s řadou opomenutí. Tak například opomíjí technologii power to liquid, P2L, což už v masovém měřítku na našem okupovaném území za 2. světové války prováděl Hitler výrobou syntetického benzínu. Přitom P2L zahrnuje řadu technologií které se jistě již do roku 2050 uplatní v masové průmyslové výrobě jako akumulace přebytků elektřiny z fotovoltaických a větrných elektráren.

Protože v oboru nepracuje neumí zhodnotit úskalí resp. potenciál jednotlivých technologií, ať již z hlediska vědeckého vývoje či ekonomiky výroby.

Takhle to dopadá když laik (dobře vzdělaný v oboru jaderné fyziky) píše o akumulaci či obnovitelných zdrojích energie. Někdy převezme částečně text odborníků ale zamoří ho svými úvahami, jindy sepíše takovouto "práci"....

Ad hominem: díky VW za shrnující příspěvek odpovídající zvykům zdejší obce autorů a čtenářů. Kdo by chtěl, jistě si najde podrobnosti a techspecs k jednotlivostem jinde na netu. Ad rem: chleba se bude lámat v době, kdy bude "intermitentní" výroby opravdu hodně a její původci budou muset převzít energeticky zákonnou odpovědnost za odchylku. A poznámka pro MV (čeká na to a jistě už má připravenu temperamentní reakci, ale nemohu jinak): v Záluží u Mostu se vyráběl benzín z uhlí, takže nikoli P2L, nýbrž C2L. Důvodem byl nedostatek ropy pro válečné úsilí Třetí říše, a ne snaha akumulovat elektřinu, k tomu se zde v té době stavěla PVE Štěchovice.

Problém se skladováním vodíku máme už dobrých sto let a sto let se hledá vhodná látka, nic moc nefungovalo. Třeba by se ale dalo zjistit jestli nejde zformovat nějaký hydrát vodíku, umí to CO2 a CH4 a další, třeba by to šlo i zde. Nebo by to chtělo nějakou sloučeninu která by vodík absorbovala a vydávala na základě teploty.

Ukládání tepla by mohlo být zajímavé, pokud by šlo kombinovat s HDR.

Co si myslite o ceskem vynalezu, jiz patentovaneho HE3DA (https://www.he3da.cz/) ?

vynatek jejich profilu:

1. Baterie HE3DA je vyjma elektrolytu 100% RECYKLOVATELNÁ !

2. Baterie HE3DA je naprosto bezpečná a NEHOŘLAVÁ !

3. VÝROBNÍ NÁKLADY jsou díky silnovrstvé konstrukci VÝRAZNĚ NIŽŠÍ.

4. Je obrovský nedostatek jakýchkoliv baterií na trhu.

5. Neexistují výrobní kapacity, které by tento nedostatek pokryly.

Děkuji za super článek. Nenechte se prosím Vaněčky and spol. znechutit.

Kvalitný článok, ktorý jasne a zrozumiteľne prezentuje súčasné možnosti a trendy ukladania elektrickej energie aj pre laikov . Niekoľko rokov stránku oenergetice.cz sledujem a nikdy som nemal potrebu a ani chuť sa zapájať do diskusií, ktoré sú bohužiaľ často presným opakom stránky oenergetice.cz - nekonštruktívne, neprofesionálne a plné osobných útokov. Autormi toxicity sú vždy tie isté osoby, ktoré okrem vlastných kritických a ideologických domnienok nikdy neprezentovali vecné a profesionálne názory a pripomienky ani v diskusii ani formou článkov.

Dobrý den, já mám články pana Wagnera opravdu rád. Líbí se mi ta snaha představit odborné téma tak, aby chápal i laik. Přiznám se, že mě mile překvapilo, že zavítal i do této oblasti.

Pane Vaněčku, Vy jste zde naznačil, že není s obsahem článku pana Wagnera něco v pořádku. Mohl byste nám tedy ukázat svoje pojetí tohoto tématu. Dal byste nám tak šanci porovnat práci pana Wagnera a Vaši. Pokud to nedokážete, tak prosím neškoďte dobré věci. Každý věděc a zvláště vědec popularizátor jsou obrovským přínosem pro pohyb vpřed a vzhůru celé naší společnosti.

Sice článek čtu 3 roky po napsání a hledám v něm zcela konkrétní informaci, kterou jsem tam nenašel, ale i přes to byl pro mě velmi poučný.

Ohledně současné mediální masáže, aby si lidi dávali fotovoltaiku na střechy a k tomu baterku, jsem přesvědčený, že akumulace energie ve velké síti musí být mnohem levnější, než baterie doma. V energetice je možnost dle potřeby řídit výkon vodních elektráren, akumulovat energii v přečerpávacích elektrárnách a protože je propojená celá Evropa, lze vyrovnávat krátkodobé rozdíly mezi oblastmi, kde je energie zrovna nedostatek a kde je její nadbytek. Další v článku popsané metody akumulace, pokud jsou finančně konkurenceschopné, situaci mohou dále jen zlepšit.

Ohledně fotovoltaiky na střechách si myslím, že jediný rozumný způsob, jak tohle podpořit, by byl net metering, jak to mají např. v Polsku. Abych mohl v létě přebytečnou energii dodávat do sítě a v zimě ji odebírat pro provoz tepelného čerpadla. Současný požadavek, aby se 70% energie spotřebovalo nebo akumulovalo doma, mi přijde dost nesmyslný. Pokud odpadne baterie, odpadne i měnič k jejímu dobíjení a měnič, který z jejího napětí dělá napětí sítě. Právě výkon tohoto střídače a max, výkon odebíraný z baterie limituje napájení větších spotřebičů a jejich souběžný chod (vařič, pračka, myčka). Pro net metering stačí jeden střídač k solárům dimenzovaný na jejich výkon a celý systém se tím podstatně zlevní.

Vím, že i akumulace ve velkém něco stojí, ale pokud distributoři energie nabízejí "virtuální baterii" ze které dostanete zpět cca polovinu vložené energie, je to asi hodně přestřelené a zničí to ekonomickou návratnost solárních panelů. Sice se to dohání dotacema na pořízení, ale to je jen křivení trhu.

Ohledně informace, kterou jsem v článku hledal a nenašel. Hodně se dnes mluví o elektromobilitě a o autech na vodík a vypadá to, jako by se měly všechny vozy se spalovacími motory likvidovat a všechno (v podstatně dražším provedení) vyrábět a kupovat znova. Protože jsou však technologie přeměny vodíku na metan a dokonce se při tom využívá i CO2 ze vzduchu, nepočítá se se spalovacími motory upravenými pro CNG a poháněnými tímto syntetickým metanem? CO2 by se stal součástí koloběhu mezi auty a výrobou syntetického metanu, takže výsledná produkce CO2 by byla nulová. Vychází výroba syntetického metanu cenově alespoň trochu reálně?

Připomeňme také, že především přečerpávací vodní elektrárny existují v vsoučasnosti coby rezerva pro nepředvídané výpadky výroby z jaderných elektráren z důvodů poruch. Zjednodušeněb řečeno žádná jednotlivá větrná elektrárna nemá takový výkon, aby v případě poruchy znamenala výpadek v síti jako jeden temelínský blok( 1000 MW).