Aktualizovaná verze dokumentu Evropské komise obsahující vodíkovou strategii <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/leak-eu-puts-onus-on-renewable-hydrogen-in-latest-draft-strategy/">unikla na veřejnost</a> a potvrzuje prioritní zaměření na „čistý“ vodík, vyrobený pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie. Draft ovšem nevylučuje a uznává úlohu vodíku vyrobeného z fosilních paliv.
<h2>Zelený vodík je prioritou</h2>
V nejnovějším návrhu vodíkové strategie je uvedeno, že „obnovitelný“ vodík vyrobený z větrné a sluneční energie je z dlouhodobého hlediska nejvíce kompatibilním s cílem a snahou EU o klimatickou neutralitu do roku 2050, a proto mu bude věnována priorita.
<blockquote>„Volba obnovitelného vodíku staví na síle evropského průmyslu ve výrobě elektrolyzérů,“ stojí v draftu dokumentu, který unikl v minulém týdnu, a který měl server Euractiv k dispozici.</blockquote>
Cílem EU je rapidně snížit cenu čistého vodíku vybudováním „speciálně zaměřených výroben zeleného vodíku v rámci GW.“
<a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/platts-vodik-se-nyni-japonsku-vyrabi-za-49-eur-mwh-nizozemsku-za-polovinu/">Pro srovnání</a>, cena vodíku, při započtení investice, skrze parní reforming plynu se např. v Nizozemsku pohybuje okolo 1,04 USD/kg. V případě čistého (nebo zeleného) vodíku se dle BloombergNEF cena pohybuje od 2,5 do 4,5 USD/kg.
<h2>Cíle a odhadované investice k dosažení těchto cílů</h2>
Draft uvádí dílčí cíl, kterým je do konce roku 2024 vybudovat napříč EU nejméně 4 GW instalovaného výkonu v elektrolytické výrobě vodíku, aby bylo dosaženo vytyčeného cíle pro rok 2030, a to nejméně 40 GW v instalovaném výkonu.
Komise odhaduje, že by mohlo být do elektrolyzérů do roku 2030 proinvestováno 13-15 miliard EUR, dalších 50-150 miliard EUR by pak mělo putovat do potřebných větrných a fotovoltaických elektráren o instalovaném výkonu v rozmezí mezi 50 až 75 GW. Celkově by do výroby čistého vodíku do roku 2050 mohlo být proinvestováno až 180 miliard EUR.
<h2>Modrý vodík</h2>
Dokument ovšem počítá i s jinými způsoby výroby vodíku než jen skrze elektrolýzu vody s elektrickou energií pocházející z obnovitelných zdrojů energie. Prvním způsobem je využití elektrické energie z rozvodné sítě, ke které by byla výrobna připojena. Druhým je parní reforming zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání uhlíku (modrý vodík), čímž se dle draftu mají rapidně snížit v krátkodobém a střednědobém horizontu emise a zajistit budoucnost zelenému vodíku.
<blockquote>„Plynové lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>
Frans Timmermans, odpovědný za evropskou politiku v oblasti klimatu, se netají tím, že právě existující evropská plynárenská infrastruktura bude pro přechod k čistému vodíku zásadní. Počítá se s tím, že v souvislosti s vodíkem bude do roku 2030 zapotřebí 120 až 130 miliard EUR investovaných do přepravy, skladování a čerpacích stanic. Využití plynárenské infrastruktury by mohlo zmíněný odhad snížit.
Draft dále kalkuluje s tím, že přibližně 50 % současné produkční kapacity vodíku z fosilních paliv by se dalo upravit na nízkouhlíkovou výrobnu. Do roku 2030 proto EU počítá s proinvestováním 1-6 miliard EUR, do roku 2050 pak s vynaložením 3-18 miliard EUR.
Německý poslanec Bloss upozorňuje, že zmíněných 50 % pochází ze studie konzultační společnosti Navigant, kterou si objednalo konsorcium „Gas for Climate“ a je znepokojen tím, že na toto téma nebyla zpracována žádná jiná studie, a že Komise zakládá své předpoklady a plány na jediné studii.
<h2>Likvidní trh s vodíkem</h2>
Vodíková strategie se také zaměřuje na vytvoření likvidního a dobře fungujícího trhu s vodíkem, jak na straně dodávky, tak na straně poptávky. Poptávka se očekává ze strany oceláren, chemických závodů a těžké dopravy.
Klíčovým nástrojem pro stimulaci trhu bude podpůrné schéma ve stylu „<a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/evropsky-plan-zelene-oziveni-ekonomiky-dostava-konkretni-obrysy">uhlíkových contracts for difference</a>“, které může být využito při výrobě nízkouhlíkové oceli, chemikálií, stejně jako při výrobě vodíku.

Evropská Unie

Uniklý draft vodíkové strategie EU předpokládá masivní investice, vyloučena není ani výroba vodíku z fosilních paliv

Evropská komise <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vodikova-strategie-eu-by-mela-byt-zverejnena-zacatkem-cervence">má na začátku příštího měsíce přijít s plánem</a>, který je součástí strategie pro integraci energetických systémů, dávajícího si za cíl nastartování a rozvoj trhu s vodíkem a potřebné infrastruktury, což <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu">má přispět</a> k úsilí o klimatickou neutralitu EU do roku 2050. <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/the-eu-is-dreaming-big-on-hydrogen-but-much-infrastructure-work-remains/?fbclid=IwAR05IykDo3_DonkHblmz0VBHaPvqki5t2Iky-9WFfIQntuZmQyYEDvB6v0I">Objevují se ale pochybnosti</a>, zda bude rozvoj potřebné infrastruktury dostatečně rychlý, aby se cíle a predikovaná budoucnost vodíku naplnily.
<h2>Podpora Evropské komise</h2>
V pondělí se energetičtí ministři EU setkali, aby prodiskutovali dopady COVID-19 na energetický sektor jednotlivých států a netrvalo dlouho, než se začalo diskutovat také o vodíku. Ten je od doby, kdy Evropská komise oznámila záměr, že významná část z 750 miliard EUR určených na obnovou ekonomiky má putovat právě na podporu čistého vodíku, velmi diskutovaným tématem.
Čistý vodík totiž při spalování, na rozdíl od paliv na bázi uhlíku, neprodukuje žádné škodlivé vedlejší produkty. Při reakci vodíku s kyslíkem vzniká pouze tepelná energie a čistá voda. Vodík je tak velmi lákavým pro sektory, které jsou na dekarbonizaci náročné, jako je například chemický průmysl nebo výroba oceli. Velkou výhodou je také možnost využití stávající plynárenské infrastruktury, samozřejmě po jejím přizpůsobení.
Ministři několika zemí, mimo jiné Německa, Rakouska, Francie, proto ve společném prohlášení po pondělní videokonferenci vyzvali Komisi, aby financování vodíku podpořila cíli a termíny, kdy má dojít ke zvýšení využívání vodíku.
<blockquote>Dle jejich názoru by Komise měla: „Analyzovat přístupy, které povedou ke zvýšení domácí produkce tak, aby byl umožněn rychlý rozvoj.“</blockquote>
<h2>Vodíková strategie</h2>
Návrh plánu, který v minulém týdnu unikl, jak informoval server Euractiv, nastiňoval myšlenku učinit z eura měnu pro mezinárodní obchod s vodíkem, stejně jako to je v případě s ropou a americkým dolarem.
Nicméně vzhledem k velkým plánům Komise existuje obava, že v případě rozsáhlého rozvoje výrobních kapacit vodíku nebude připravena infrastruktura dostatečně rychle tak, aby byla v témže čase pokryta poptávka.
Aktuálně EU spotřebuje přibližně 8 miliónů tun vodíku ročně, přičemž převážná část výroby vodíku připadá na výrobu z fosilních paliv, hlavně zemního plynu.
Prvním státem, který stanovil kvantitativní cíle pro výrobu vodíku, bylo Německo. Více o plánu Německa si můžete přečíst <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem">zde</a>.
<h2>Přeshraniční infrastruktura</h2>
Mezi státy, které vidí ve vodíku budoucnost, jako je zmiňované Německo nebo Francie, může pomalu vnikat a již vzniká přeshraniční infrastruktura. Mezi německým (Creos Deutschland) a francouzským (GRTgaz) provozovatelem plynovodů došlo v minulém měsíci k podpisu dohody o přebudování jednoho současného přeshraničního plynovodu tak, aby byl schopen přepravovat výhradně vodík. Nový uzel by měl spojovat německou průmyslovou oblast Saar s oblastí Lorraine ve Francii a jihem Lucemburska.
V rámci dohody pod názvem „mosaHYc“ má být přebudováno potrubí o délce 70 km s přepravní kapacitou čistého vodíku 20.000 m³/h.
<blockquote>„V tomto regionu vidíme dobrý potenciál pro realizaci prvního projektu svého druhu, protože máme plynovod, který může být upraven pro přepravu vodíku,“ uvedl pro Euractiv Marion Lacombe z GRTgat. „A na straně nabídky existují projekty, které mají rozvinout výrobu zeleného vodíku skrze elektrolýzu hned vedle potrubí. Opravdu si myslíme, že propojení, které můžeme udělat mezi výrobnou vodíku a jeho koncovým využitím, je možné.“</blockquote>
GRTgaz na žádost francouzské vlády již v minulém roce zpracoval technicko-ekonomickou studii prověřující podmínky integrace vodíku do stávající plynárenské infrastruktury.
<h2>Chybějící definice čistého vodíku</h2>
Aktivisté, bojující proti změně klimatu, dále upozorňují, že „čistý vodík“ není v uniklé vodíkové strategii jasně definován a že projekty zaměřené na rozvoj využití vodíku nemusí nutně využívat právě nejasně definovaný čistý vodík.
Při výrobě vodíku ze zemního plynu, což je v současné době nejčastěji využívaný způsob jeho výroby, se totiž generuje značné množství emisí.

EU má s vodíkem velké plány, chybí ale potřebná infrastruktura

Evropská komise by měla 8. července zveřejnit připravovanou vodíkovou strategii, která je součástí připravované strategie pro integraci energetických systémů. Cílem vodíkové strategie by podle komisařky pro energetiku Kadri Simsonové mělo být „plné využití potenciálu tohoto slibného nositele energie“.
Vodíková strategie je jedním z prostředků pro dosažení cíle EU být v roce 2050 uhlíkově neutrální. Právě vodík by přitom měl pomoci s dekarbonizací sektorů, u kterých je snižování emisí CO2 prozatím problematické.
<blockquote>„Dnes je jeho podíl v našem [evropském] systému menší než 1 % a využívá se primárně jako vstupní surovina v chemickém sektoru. Mohl by být využit v sektorech, které je těžké dekarbonizovat, jako jsou těžký průmysl a doprava,“ <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu" target="_blank" rel="noopener">uvedla v květnu Simsonová</a>.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/061620-ec-to-unveil-eu-hydrogen-strategy-on-july-8-to-drive-demand?fbclid=iwar1ckg-_ntjdewwh8erb30qevaldstjimrmlwst32r3h89rxaupiev3n7fe" target="_blank" rel="noopener">Podle závěrů z neformální videokonference, které se účastnili ministři energetiky členských států EU</a>, je vodík, vyrobený zejména při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů, jednou z klíčových inovativních technologií, které pomohou dekarbonizovat hospodářství EU a zároveň zajistí udržení jeho konkurenceschopnosti.
Ministři energetiky z Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Lucemburska a Nizozemska se společně se švýcarským ministrem energetiky zavázali ke spolupráci při podpoře rozvoje evropské vodíkové infrastruktury a budoucího likvidního trhu s touto komoditou.
Všichni ministři se dále zavázali k prozkoumání role ceny emisí CO2 při tvorbě trhu s vodíkem a dále role daní a poplatků při plánovaném propojování energetických sektorů, například sektoru elektřiny a plynu.

Plynárenství

Vodíková strategie EU by měla být zveřejněna začátkem července

Německá vláda představila minulý týden dlouho očekávanou národní vodíkovou strategii. Na jejím základě chce v příštích třech letech investovat do vodíku více než deset miliard eur. Domácí produkce by se měla zvýšit na 5 GW do roku 2030 a o dalších 5 GW do roku 2040, bez dovozu se ovšem Německo stejně neobejde.
Německá vláda odhalila na <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200610-globale-fuehrungsrolle-bei-wasserstofftechnologien-sichern.html">tiskové konferenci</a> konající se 10. června svou národní vodíkovou strategii. <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Publikationen/Energie/die-nationale-wasserstoffstrategie.html">Dokument</a> se zaměřuje zejména na podporu zeleného vodíku, rozvoj německého domácího trhu a mezinárodní spolupráci. Krom obecných předpokladů obsahuje i 38 konkrétních kroků, jak chce vláda produkci a využívání vodíku podpořit.
<blockquote>„Chceme být celosvětovou jedničkou v rámci technologií zeleného vodíku,“ prohlásil německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, a dodal, že důvodem není jenom hospodářská konkurenceschopnost, ale zejména dosažení cílů k ochraně klimatu.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">Strategie byla schválena již o týden dříve</a> v rámci dohody o ekonomickém stimulačním balíčku ve výši 130 miliard eur. V jeho rámci pak chce vláda uvolnit až 7 miliard eur přímo na výzkum, inovace a rozvoj trhu s vodíkem. Další 2 miliardy eur plánuje investovat do mezinárodní spolupráce ohledně vodíku. Z dalších vládních programů na ochranu klimatu pak předpokládá vedlejší investice v řádech jednotek miliard eur.
<h2>38 kroků k cíli</h2>
Plán je časově rozdělen do dvou částí. Do roku 2023 se zaměřuje na rozvoj a hledání nových možností a inovací a vytvoření fungujícího domácí trhu. Od roku 2023 pak půjde zejména o jeho konsolidaci, ale hlavní pozornost bude věnována evropské a mezinárodní dimenzi obchodu s vodíkem.
Rovněž jsou identifikována základní odvětví, v nichž by se mělo využití vodíku nejvíce podporovat. Obecně jde o taková, kde je již dnes jeho využití blízko ekonomické výhodnosti, a taková kde nelze zajistit dekarbonizaci jiným způsobem. Konkrétně tedy zejména letectví, těžkou přepravu, chemický průmysl a strojírenství.
Bude proto zaveden program smluv pro změnu, které mají právě v těchto odvětvích přechod na vodík finančně podpořit. V rámci letectví pak vláda zvažuje kvóty ve výši minimálně 2 % na využití paliv z obnovitelných zdrojů.
Zásadní pro implementaci bude také vytvoření 25-členné národní vodíkové komise ze zástupců obchodu, vědy a občanské společnosti. Ta bude fungovat jako poradní orgán vládní komise pro implementaci strategie.
<figure id="attachment_15127" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-15127" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-512x384.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/2952431988_753fff42dc_o-800x600.jpg 800w" alt="" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Evropská komise. Autor: Álvaro Millán</figcaption></figure>
<h2>Bez zahraničích partnerů to nepůjde</h2>
Německá poptávka po vodíku by se měla podle předpovědí zvýšit do roku 2030 na 90 až 110 TWh. Zároveň strategie identifikuje, že Německo má omezené kapacity produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů a s ní souvisejícího zeleného vodíku. Domácí produkce se pak má přesto navýšit na 5 GW do roku 2030 a až na 10 GW do roku 2040. Toto by ovšem stále odpovídalo pouze 28 TWh. Německo tedy zůstane ve střednědobém i dlouhodobém horizontu významným energetickým dovozcem.
Na evropské úrovni tak počítá se zvýšenou spoluprací a předpokládá v příštích deseti letech vytvoření celoevropského trhu s vodíkem. K jeho rozvoji chce, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">tak jako představitelé EU</a>, využít mimo jiné i dosavadní evropskou plynovou infrastrukturu. Vodík bude také jedno z klíčových témat německého předsednictví Evropské rady ve druhé polovině roku 2020. V rámci spolupráce se třetími státy plánuje využít a rozvinout dosavadní energetická partnerství.
Úvodní fotografie: Německý úřad spolkového kancléře, autor: Ansgar Koreng, Wikimedia Commons

Obnovitelné zdroje

Německo odhalilo plán, jak se chce stát celosvětovou jedničkou na trhu s vodíkem

Německá společnost <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2DP3WV">Apex Energy v pátek zprovoznila zařízení na výrobu a využití vodíku poblíž letiště Rostock-Laage u baltského moře.</a> Zařízení má zajistit uhlíkově neutrální vodík pro vytápění, veřejnou dopravu a dodavatelský závod pro součástky automobilů, který se má letos přesunout do této lokality.
Projekt výstavby zařízení vznikl v roce 2018. Zařízení se skládá z 2MW elektrolyzéru a náklady na jeho realizaci se pohybují v nižších desítkách milionů eur. Jedná se o typ projektu, který má Německu pomoci dekarbonizovat jeho ekonomiku.
Součástí zařízení má být rovněž systém pro ukládání vodíku, palivový článek s instalovaným výkonem 100 kW, vodíková kogenerační jednotka o instalovaném výkonu 115 kW a stabilizační baterie o kapacitě 1 MWh.
<blockquote> „Budeme zde ukládat zelenou energii, skladovat ji v podobě vodíku a ten poskytovat místnímu průmyslovému parku. Konečně jsme v podstatě připraveni pro každodenní provoz“ – Peter Sponholz, technologický ředitel v Apex Energy</blockquote>
<h2>Schválení nového plánu znamená 9 miliard EUR pro vodíkové technologie</h2>
Nové zařízení je v souladu s novou vodíkovou strategií, kterou Německo schválilo ve středu. Součástí této strategie je navýšení výroby paliva pomocí elektrolýzy vody za využití elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Německo věří, že zelený vodík může pomocí dekarbonizovat klíčové prvky průmyslu a podpořit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">zotavení ekonomiky z následků koronavirové pandemie</a>. Podle plánu má Německo do rozvoje těchto technologií investovat 7 miliard EUR, další 2 miliardy EUR mají být určeny pro výstavbu velkých závodů na výrobu vodíku v partnerských zemích.
Do roku 2030 plánuje Německo disponovat elektrolyzéry o celkovém výkonu 5 GW, do roku 2040 by celkový výkon elektrolyzérů v Německu měl narůst na 10 GW.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://apex-group.de/en/website-apex/apex-energy-lays-the-foundation-for-a-hydrogen-power-plant">Apex Energy</a>

Německo

Německá společnost Apex Energy zprovoznila zařízení na výrobu zeleného vodíku

Členové asociace <a href="https://hydrogeneurope.eu/">Hydrogen Europe</a>, která je jedním z předních aktérů ve vytváření komerčního trhu pro vodíkové a palivočlánkové technologie v Evropě, otevřeně podpořili vodík a zdůraznili jeho <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-hydrogen-europe-reakce-vodikoveho-sektoru-koronavirus">důležitou roli v evropské ekonomice po pandemii COVID-19</a>.  Učinili tak prostřednictvím <a href="https://hydrogeneurope.eu/index.php/news/90-hydrogen-europe-ceos-ready-support-clean-hydrogen-alliance">otevřeného dopisu</a> adresovaného institucím Evropské unie, ve kterém mimo jiné vyjádřili ochotu navázat úzkou spolupráci v rámci <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-announces-clean-hydrogen-alliance-for-launch-in-the-summer/">Evropské aliance pro čistý vodík</a>. Cílem aliance má být rozšíření výroby a využití vodíku do roku 2030 a s tím související dekarbonizace evropského průmyslu.
<h2>Přelom ve vodíkovém sektoru</h2>
Otevřený dopis na podporu Evropské aliance pro čistý vodík byl zaslán <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi</a>, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu">komisařce pro energetiku Kadri Simsonové</a> a komisaři pro vnitřní trh Thierrymu Bretonovi. Podepsalo se pod něj celkem 93 šéfů společností z asociace Hydrogen Europe, jejímž jménem byl dopis poslán. Mezi signatáři byla i <a href="https://www.hytep.cz/cs/">Česká vodíková technologická platforma (HYTEP)</a> sdružující české průmyslové hráče v oblasti vodíku.
<blockquote>„Je úžasné vidět odhodlání tak velkého množství společností různých velikostí a z různých částí hodnotového řetězce ve vodíkovém sektoru, které se semkly za účelem podpory této aliance. Chceme v Hydrogen Europe přispět k tomu, aby se tato iniciativa stala nedílnou součástí Zelené dohody pro Evropu,“ prohlásil Jorgo Chatzimarkakis, generální tajemník Hydrogen Europe.</blockquote>
Všichni signatáři v dopise stvrdili svoji připravenost aktivně investovat do vodíku a jeho využití. Panuje mezi nimi přesvědčení, že vodíkové technologie jsou na úrovni, která umožňuje jejich komerční nasazení v mnoha oblastech, a že pro sektor v tomto ohledu přichází zlomový bod. Růst sektoru může podle nich významně přispět ke snížení emisí a naplnění energetických a klimatických cílů EU do roku 2030.
<h2>Méně emisí, vyšší konkurenceschopnost</h2>
Dopis také zdůrazňuje potenciál vodíkového sektoru stát se jedním z opěrných bodů pro <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">Zelenou dohodu pro Evropu</a> a nástrojů k dosažení klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050.
Nasazení vodíkových technologií v širokém měřítku by mohlo vést k bezemisní výrobě energie, zvýšené energetické účinnosti a dekarbonizaci průmyslu, dopravy a budov. V neposlední řadě je třeba brát v potaz strategický význam, který by využití vodíku mělo s ohledem na průmyslovou konkurenceschopnost EU na světovém poli.
<h2>Souvislosti</h2>
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová předložila 27. května 2020 Evropskému parlamentu návrh na vytvoření nástroje pro podporu oživení Evropy po pandemii COVID-19 nazvaného <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_940">„Příští generace EU“</a>. Počítá s finanční injekcí v hodnotě 750 miliard eur (přes 19,9 bilionů korun). Finanční podpora bude poskytována přes programy EU v rámci přepracovaného dlouhodobého rozpočtu a bude soustředěna mimo jiné na podporu čistých technologií a klíčových hodnotových řetězců.
Aliance pro čistý vodík je součástí <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/fs_20_425">průmyslové strategie</a>, kterou Komise představila v březnu. Má sdružovat investory a partnery z veřejného, soukromého a výzkumného sektoru. Jejím účelem má být řízení a koordinace zkvalitňování výroby <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34">čistého vodíku</a> a jeho využití v Evropě. Asociace Hydrogen Europe dala dohromady <a href="https://hydrogeneurope.eu/sites/default/files/Hydrogen%20Europe_Green%20Hydrogen%20Recovery%20Report_final.pdf">Green Hydrogen Investment and Support Report</a>, který má alianci pomoci začít tento záměr realizovat. Spuštění aliance se očekává v létě tohoto roku.

Přes 90 společností podpořilo Evropskou alianci pro čistý vodík

Německá vláda se včera po 21hodinovém jednání dohodla na stimulačním balíčku, v rámci něhož podpoří ekonomiku v následujících 2 letech 130 miliardami eur. Mimo jiné sníží cenu elektřiny skrze poplatek na podporu OZE , sníží daň z přidané hodnoty a zavede vodíkovou strategii.
<blockquote> „Německo se musí pokud možno rychle a v plné síle dostat z krize. To zajistíme pomocí nejkomplexnějšího ekonomického stimulačního balíčku pro občany a hospodářství v historii Německa,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier.</blockquote>
Poněkud překvapivě přichází ve svém stimulačním balíčku německá vláda se snížením sazby DPH ze současných 19 % na 16 %, v případě snížené sazby ze 7 % na 5 %. Toto snížení bude v platnosti po dobu druhé poloviny letošního roku a má spotřebitelům ušetřit asi 20 miliard eur.
<h2>Snížení cen elektřiny</h2>
Dalším z opatření je snížení koncových cen elektřiny skrze snížení poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (tzv. OZE přirážka – EEG Umlage), který je jednou z položek koncové ceny elektřiny v Německu. V příštím roce bude omezen na 6,5 ​​centu za kWh a v roce 2022 potom na 6,0 centu/kWh. Opatření přijdou německou vládu na 11 miliard eur.
<figure id="attachment_84527" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020.jpg"><img class="size-full wp-image-84527" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020.jpg 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020-512x274.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020-768x411.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020-725x388.jpg 725w" alt="" width="769" height="412" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výše poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (tzv. OZE přirážka – EEG Umlage) v Německu v eurocentech na kWh. Zdroj: BNetzA</figcaption></figure>
Německá vláda tím reaguje na očekávané zvýšení tohoto poplatku v příštím roce, které nastane vlivem poklesu tržní ceny elektřiny způsobené koronavirovou krizí. Poplatkem na podporu OZE je pokrýván rozdíl mezi tržní cenou a referenční cenou podpory jednotlivých OZE, s klesající tržní cenou elektřiny tak poplatek na OZE vzroste.
Dle výpočtů Ústavu energetické ekonomiky Kolínské univerzity, vypracované na žádost společnosti E.ON, poplatek na podporu OZE v roce 2021 vzroste z letošních 6,76 centu za kWh na 8,44 centu/kWh, v roce 2022 by potom měl poklesnout na 6,99 centu/kWh.
<h2>Navýšení prémie na koupi elektromobilů a hybridů</h2>
Dlouho diskutovaná prémie na koupi vozidel se spalovacími motory zavedena nebude. Bavorský premiér Markus Söder uvedl, že toto odvětví by mělo podpořit snížení DPH. Naopak pobídky ke koupi automobilů s alternativními pohony vzrostou. Skrze tzv. inovační bonus vláda navýší svůj stávající příspěvek na nákup elektrických nebo hybridních automobilů po omezenou dobu do konce roku 2021.
Nově tak pro elektromobily s pořizovací cenou do 40 tis. eur bude stávající příspěvek státu navýšen ze 3 000 eur na 6 000 eur. Dotace 3 000 eur od výrobce zůstává nezměněna, celkový příspěvek tak bude činit 9 000 eur. Pro automobily s cenou mezi 40 a 65 tis. eur bude celkový příspěvek navýšen z 5 000 na 7 500 eur.
Nakup plug-in hybridů bude podpořen částkou 6 750 eur, namísto 4 000 eur, při pořizovací ceně do 40 tis. eur a 5 625 eur namísto 3 750 eur v případě pořizovací ceny mezi 40 a 65 tis. eur.
Podle vlády bude toto opatření stát 2,3 miliardy eur a dalších 2,5 miliardy eur má být vynaloženo na podporu výstavby nabíjecí infrastruktury a rozvoje výroby baterií. Dále by měla být podpořena obnova vozových parků společností.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-55796" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285-512x201.jpg 512w" alt="" width="725" height="285" /></a>
<h2> Podpora perspektivních technologií v čele s vodíkem</h2>
<blockquote>„Nejenže jsme přišli s klasickým balíčkem, ale zaměřili jsme se také na budoucí otázky,“ uvedla po jednáních kancléřka Angela Merkelová.</blockquote>
Podle ministryně pro výzkum, Anjy Karliczekové, téměř polovina ze 130 miliard eur půjde do perspektivních oblastí budoucnosti, jako je rozvoj vodíkových technologií, kvantových technologií nebo umělé inteligence. Karliczekková uvedla, že ještě nikdy nebyl představen podobně silný balíček zaměřený na budoucí technologie.
Německá koalice se v rámci balíčku dohodla na národní vodíkové strategii, o níž se diskutovalo několik měsíců. Zůstává původně plánovaný cíl vybudovat 5 GW výrobních kapacit pro vodík do roku 2030. Do roku 2035 a 2040 by mělo přibýt dalších 5 GW, uvádí se v rozhodnutí.
Skrze investiční dotace nebo rozdílové smlouvy by mělo být podporováno používání vodíku v průmyslových procesech. Snahou vlády je také osvobození elektřiny potřebné pro výrobu zeleného vodíku od poplatku na podporu OZE. Náklady na vodíkovou strategii odhaduje vláda na 7 miliard eru.
Úvodní fotografie: Německý úřad spolkového kancléře, autor: Ansgar Koreng, Wikimedia Commons

Německá vláda přišla s balíčkem na oživení ekonomiky. Sníží cenu elektřiny a navýší prémie na nákup elektromobilů

Několik států v asijsko-pacifickém regionu plánuje různé vodíkové projekty a zároveň pracují na národních strategiích rozvoje využívání tohoto plynu s cílem zvýšit jeho podíl v energetickém mixu. Mezi největší průkopníky v oblasti vodíku v Asii patří Japonsko a Čína. Oba státy se tímto způsobem kromě snížení emisí snaží zvýšit svou soběstačnost. Informoval o tom server <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">S</a>&amp;<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/060120-asian-countries-accelerate-hydrogen-plans-with-policies-and-projects?ite=105749&amp;ito=1449&amp;itq=5d4d315c-04c1-4b21-b1bd-ba91da5b103b&amp;itx%5bidio%5d=3759698">P Global Platts</a>.
<h2>Japonsko má velké vodíkové ambice</h2>
Jedním z největších průkopníků vodíkového hospodářství je <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-sklenikovych-plynu-v-japonsku-klesly-na-rekordni-minimum">Japonsko</a>, které cílí stát se první „vodíkovou společností“. Svou první vodíkovou strategii tato země představila již na konci roku 2017. Cílem této strategie je dekarbonizovat sektory jako jsou doprava, výroba elektřiny, průmysl a domácnosti a zároveň posílit energetickou bezpečnost především díky zvýšení soběstačnosti.
Mezi poslední vodíkové projekty, které byly v Japonsku realizovány, patří například první <a href="https://global.kawasaki.com/en/corp/newsroom/news/detail/?f=20191211_3487">tanker</a> na světě na kapalný vodík od společnosti Kawasaki, nebo největší <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/japonsko-otevrelo-ve-fukusime-nejvetsi-tovarnu-cisty-vodik-svete">továrna na vodík</a> na světě postavená v prefektuře Fukušima. V sektoru dopravy chce Japonsko do roku 2030 dosáhnout 800 tisíc osobních automobilů a 1200 autobusů poháněných vodíkovými palivovými články. Tato vozidla by doplňovala palivo na 900 stanicích. Dle dat <a href="https://www.iea.org/data-and-statistics/charts/national-and-sub-national-fuel-cell-electric-vehicle-targets-for-selected-countries-2018-2030">IEA</a> bylo v Japonsku v roce 2018 zhruba 2900 automobilů poháněných vodíkem.
<h2>Čína aplikuje politiky, s nimiž má zkušenosti z elektromobility</h2>
Také Čína vkládá do vodíku velké naděje. Důvody jsou podobné jako v Japonsku – snahy snížit závislost na dovozu fosilních paliv a dekarbonizovat energetický mix. Momentálně se země soustřeďuje na rozvoj vodíkových automobilů v několika městech v rámci pilotních projektů. Tato politika pomohla nastartovat i oblast elektromobility. Ve výrobě se Čína zaměřuje na produkci vodíku ze zplyňovaného uhlí, jehož je v zemi dostatek, což znamená, že je rovněž nutný i rozvoj spolehlivé a odolné technologie na zachycování uhlíku.
<h2>Vodíkové strategie už má více států</h2>
Další vodíkové strategie v asijsko-pacifickém regionu představily například <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/jizni-korea-kvuli-znecisteni-ovzdusi-docasne-uzavre-az-15-uhelnych-elektraren-jare-se-ma-pocet-jeste-zvysit">Jižní Korea</a> a Austrálie. Vodík se má v Jižní Koreji stát významným palivem v dopravě a zdrojem energie k výrobě elektřiny. Do roku 2022 země plánuje vyrobit 81 tisíc vodíkových aut, v roce 2040 to má být 6,2 milionů.
<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/australie-zaznamenala-1-ctvrtleti-rekordne-nizke-emise-co2-pri-vyrobe-elektriny">Austrálie</a> pro vodíkové projekty, jež jsou v souladu se státní vodíkovou strategií, vytvořila speciální fond v objemu 300 milionů australských dolarů (přibližně 4,9 miliardy korun). Cílem australské strategie je stát se jedním z hlavních globálních hráčů v oblasti vodíku do roku 2030. Klíčovým elementem je vytvoření několika center velké poptávky, jako jsou například přístavy a města. Vytváření těchto center spotřeby pak bude rozšiřovat využití vodíku v dopravě, průmyslu a vtláčení do plynárenských sítí.

Čistá mobilita

Na rozšíření vodíku usilovně pracuje několik asijských zemí

Šest dánských společností oznámilo vytvoření partnerství za účelem vybudování obřího zařízení pro produkci „zeleného“ vodíku poblíž Kodaně. Po dosažení plné plánované velikosti zařízení v roce 2030 by elektrolyzéry s celkovým příkonem 1,3 GW měly při využití elektřiny produkované z obnovitelných zdrojů vyrábět přes 250 tis. tun „zeleného“ vodíku ročně, čímž by dle společností došlo k roční úspoře emisí CO2 ve výši 850 tis. tun.
Mezi společnosti stojícími za jedním z největších projektů tohoto typu ve světě patří společnosti Orsted, A P Moller-Maersk, DSV Panalpina, DFDS, SAS and Copenhagen Airports.
První fáze projektu, která by měla být dokončena v roce 2023, zahrnuje vybudování 10MW elektrolyzéru. V rámci druhé fáze má být příkon elektrolyzérů navýšen na 250 MW do roku 2027 a následně na 1 300 MW do roku 2030.
Zařízení má být vybudováno poblíž Kodaně a produkovaný vodík má být využit jako palivo v autobusech, nákladních automobilech, lodích a letadlech.
<blockquote>„Aby se udržitelná paliva stala více konkurenceschopná, musí se výrobní technologie stát dostatečně vyzrálou, musí být budována v průmyslovém měřítku a musí projít podobnou cestou snižování nákladů, jaká byla v poslední dekádě pozorována u technologií využívajících obnovitelné zdroje energie, jako jsou offshore větrné elektrárny, onshore větrné elektrárny a solární fotovoltaické elektrárny,“ <a href="https://orsted.com/en/media/newsroom/news/2020/05/485023045545315" target="_blank" rel="noopener">uvedly společnosti v tiskové zprávě</a>.</blockquote>
Společnosti dále uvedly, že projekt má potenciál nahradit 5 % fosilních paliv na letišti v Kodani do roku 2027 a až 30 % do roku 2030.
<blockquote>„Pokud bude zaveden správný politický rámec, může být tento projekt zásadním krokem směrem k produkci udržitelných paliv v Dánsku, což dále upevní pozici Dánska jako globálního lídra v oblasti technologií a obchodních modelů pro udržitelnou budoucnost,“ dodal výkonný ředitel společnosti Orsted Henrik Poulsen.</blockquote>

Dánské společnosti představily plán na vybudování 1,3GW zařízení pro produkci "zeleného" vodíku

Podle komisařky EU pro energetiku Kadri Simsonové se má připravovaný strategický dokument týkající se vodíku zaměřit na konkurenceschopnou výrobu a na to, jak by šlo zajistit zvýšení poptávky po vodíku v různých sektorech, včetně těžkého průmyslu a dopravy.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/052020-eu-hydrogen-strategy-to-drive-use-in-industry-transport-simson?fbclid=iwar1jzflodwquavef2dau0ysxl52cythjcvk11vdngsvfimoruni_8dd3uto" target="_blank" rel="noopener">Pro energetický výbor Evropského parlamentu Simsonová uvedla</a>, že doufá, že vodík napomůže snížit emise v sektorech, které jsou na dekarbonizaci náročné, čímž by se přispělo k úsilí EU o klimatickou neutralitu do roku 2050.
Dokument se zaměří na využití vodíku novými způsoby, konkurenceschopnou výrobu a na to, jak urychlit výzkum a rozvoj, který by dal průmyslu EU výhodu v globálním měřítku.
<blockquote>„Každý předpovídá skvělou budoucnost pro vodík, dokonce i dnes, kdy představuje méně než 2 % energetického mixu,“ řekla Simsonová. „Ale tahle (skvělá) budoucnost nenastane, pokud nezavedeme dostatečně silná pravidla podpory, ve spolupráci se soukromým sektorem.“</blockquote>
Vodík tak velmi pravděpodobně bude také součástí plánu na obnovu evropského průmyslového sektoru po COVIDu-19, který by měl být brzy vydán.
<h2>Propojení jednotlivých sektorů energetiky</h2>
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se nechala slyšet, že čistý vodík a offshore větrné elektrárny budou hrát zásadní roli mezi technologiemi, do kterých by dle plánu Komise měla EU investovat.
Zelený vodík, který Komise preferuje z dlouhodobého hlediska, vytváří dle jejich názoru vazby na energetický sektor, přičemž upozorňují na výhodu vodíku, a tím je jeho skladovatelnost (energetické úložiště) a dále využití jako vstupní suroviny v průmyslu.
EK plánuje představit vodíkovou strategii EU společně se strategií integrace energetických systémů EU 24. června letošního roku. <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kadri-simson-vodik-ustrednim-prvkem-planovane-strategie-integrace-energetickych-systemu">Cílem integrační strategie je propojení jednotlivých sektorů energetiky</a>, dle Simsonové je pak hlavním „elementem“ strategie právě vodík.
Plán Komise zahrnuje také spuštění Clean Hydrogen Alliance, veřejno-soukromé iniciativy, která bude mít za úkol nastartovat produkci a využití čistého vodíku.