Americká společnost Microsoft v pondělí oznámila, že záložní vodíkové palivové články byly v rámci testování technologie schopné pohánět servery datových center společnosti po dobu 48 hodin. Microsoft rozvojem vodíkové technologie implementuje své <a href="https://blogs.microsoft.com/blog/2020/01/16/microsoft-will-be-carbon-negative-by-2030/">plány</a> být uhlíkově neutrální do roku 2030. 
Součástí těchto plánů je rovněž odstranit závislost na naftě do roku 2030, odstranit veškeré historické emise Microsoftu do roku 2050 a vytvořit inovační fond o objemu 1 miliardy amerických dolarů.  Právě vodíkové články mají být náhradou za dieselové generátory, které slouží jako záložní zdroj energie pro datová centra. Jak Microsoft uvedl, náklady na pořízení palivových článků v posledních letech poklesly do té míry, že nyní představují ekonomicky životaschopnou alternativu dieselových generátorů.
Datové centrum Azure, kterému budou vodíkové články sloužit jako náhradní zdroj, navíc může být napojeno na rozvodnou síť a poskytovat tak podpůrné služby. Elektrolyzér může být uveden do provozu v období nadměrné výroby energie z větru či slunce, obnovitelná energie se poté uloží jako vodík. V období vysoké poptávky pak naopak mohou palivové články dodávat určité množství energie do sítě. Uvedl to Mark Monroe, hlavní inženýr infrastruktury týmu Microsoft pro pokročilý vývoj datových center.
<figure id="attachment_86378" class="wp-caption aligncenter" style="width: 515px;"><img class="aligncenter wp-image-86378 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon.jpg" sizes="(max-width: 515px) 100vw, 515px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon-800x450.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/microsoft-carbon.jpg 1280w" alt="" width="1280" height="720" /><figcaption class="wp-caption-text">Plány Microsoftu k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030. Zdroj: Microsoft</figcaption></figure>
Jak Monroe rovněž připomíná, palivový článek má reakční dobu podobnou jako dieselový generátor. Na plné zatížení může naběhnout během několika sekund. Jeho tým sestavil zdroj o výkonu 250 kilowattů a otestoval jej u vývojáře systému, společnosti Power Innovations. 24hodinový výkonnostní test proběhl v září 2019, v červnu byl pak zdroj úspěšně otestován i v 48hodinovém provozu.
Dalším krokem je nyní, dle Monroea, nákup a otestování systému palivových článků o výkonu 3 megawatty. Tento výkon je srovnatelný s tím, který poskytují záložní generátory poháněné naftou v datových centrech Azure.
Společnost Microsoft zkoumá i jiné technologie, které by mohly být náhradou za naftou poháněné generátory, jak vysvětlil Brian Janous, generální ředitel týmu Microsoft pro strategii datových center pro energii a udržitelnost. Již nyní dodávají klasické baterie krátkodobou záložní energii a vyplňují 30sekundovou mezeru mezi výpadkem v síti a časem potřebným k zapnutí dieselových generátorů. Vyspělejší baterie mají delší životnost, a budou tak dále testovány jako možný zdroj pro zařízení Microsoftu.

Akumulace energie

Microsoft testuje vodík jako zdroj energie pro svá datacentra

Normy až dvou třetin států Evropské unie, včetně Česka, neumožňují přepravu a distribuci vodíku s využitím současné plynárenské infrastruktury. Evropská komise (EK) přitom počítá v dalším období s používáním vodíku pro dlouhodobou akumulaci elektřiny a tento plyn by měl také ve větší míře nahradit fosilní paliva v energeticky náročných oborech jako je ocelářský nebo petrochemický průmysl, kde nelze spoléhat pouze na elektřinu. V tiskové zprávě to dnes uvedl Český plynárenský svaz (ČPS).
<blockquote>&#8222;Přimíchávání vodíku do zemního plynu v místních sítích EK připouští, nicméně s jistou dávkou opatrnosti. Je potřeba zharmonizovat standardy napříč EU, aby nedocházelo k ohrožení přeshraničních toků při různých povolených koncentracích na národní úrovni,&#8220; řekla dnes výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Z toho důvodu je nutné posoudit technické možnosti. Počítá se s investicemi především do přístrojů měřících koncentraci vodíku a do jeho skladování. Nutné budou i technické úpravy na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami,&#8220; doplnila.</blockquote>
Svaz uvedl, že v Česku dosud výzkumné projekty ohledně výzkumu vlivů obohacování zemního plynu vodíkem nezačaly. ČPS proto spoléhá na data ze zahraničních studií. Podle svazu lze aktuálně mísit zemní plyn s vodíkem o čistotě 98 procent.
<blockquote>&#8222;V takovém případě není pochyb o tom, že dnešní spotřebiče konstruované na zemní plyn takto vytvořenou směs efektivně, a hlavně bezpečně spálí. Stále ale chybí praktická ověření, legislativa a normy, které by ustanovily, jakým procentem vodíku může být zemní plyn v České republice obohacený. S ministerstvem průmyslu jednáme pro počátek o dvouprocentním limitu, ale s ohledem na plány Evropské komise to rozhodně nebude limit konečný,&#8220; sdělila Kovačovská.</blockquote>
Výsledky zahraničních studií podle svazu potvrzují, že například u domácích spotřebičů malé navýšení podílu vodíku (do deseti procent) v zemním plynu dramaticky neovlivnilo jejich spolehlivý a efektivní chod.
<blockquote>&#8222;Každé zařízení však může reagovat na změnu složení paliva individuálně, a proto bude nutné, aby výrobci podrobovali zařízení komplexnějším testům. Při koncentracích do deseti procent nebudou potřebné úpravy nijak významné, pro podíl vodíku deset až 30 procent je však zřejmé, že se většina plynárenských zařízení neobejde bez menších či větších úprav. Pro ještě vyšší koncentrace bude nutný další výzkum a vývoj,&#8220; dodal svaz.</blockquote>
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku vyčíslilo 11 evropských provozovatelů přepravních soustav, mezi nimi i provozovatel české soustavy Net4Gas, na 27 až 64 miliard eur (709 miliard až 1,68 bilionu korun). Podle nově zveřejněné studie nazvané European Hydrogen Backbone by měla být přepravní soustava pro vodík založená ze tří čtvrtin na současné plynárenské infrastruktuře, zbylou čtvrtinu bude zapotřebí nově vybudovat.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Evropská Unie

Svaz: Chybějí normy, které umožní distribuci vodíku v plynovodech

Podle zprávy <a href="https://www.nationalgrideso.com/future-energy/future-energy-scenarios/fes-2020-documents">Future Energy Scenarios 2020</a> britského provozovatele přenosové soustavy National Grid ESO je možné dosáhnout čistých nulových emisí v britském energetickém systému do roku 2050. To ovšem za předpokladu, že by Spojené království kromě jiného využívalo vodíku společně s obnovitelnou energií a technologie zachytávání uhlíku. 
National Grid ESO vydal zprávu s názvem Future Energy Scenarios 2020, která popisuje čtyři rozdílné scénáře vývoje budoucí energetiky ve <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/britska-vlada-chce-podporit-rozvoj-bateriovych-ulozist-uvolni-podminky-vystavbu/">Spojeném království</a> během následujících 30 let. Tři z definovaných scénářů vedou k dosažení čistých nulových emisí v roce 2050. Nejméně ambiciózní scénář Steady Progression vede ke snížení emisí o 68 % do roku 2050 oproti roku 1990. Dopad pandemie <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vyroba-solarnich-panelu-cine-navzdory-koronavirove-pandemii-mezirocne-vzrostla/">koronaviru</a> v tomto energetickém výhledu nebyl zohledněn, nicméně vzhledem k tomu, že je zpráva vydávána pravidelně, budou její dopady zohledněny ve zprávě nadcházející.
<figure id="attachment_86210" class="wp-caption aligncenter" style="width: 819px;"><img class="size-full wp-image-86210" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES.png 819w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-512x286.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-768x429.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-725x405.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/celkové-emise-FES-800x446.png 800w" alt="" width="819" height="457" /><figcaption class="wp-caption-text">Celkové čisté emise skleníkových plynů ve Spojeném království ve čtyřech různých scénářích. Zdroj: Future Energy Scenarios 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
<h2>Nejambicióznější scénář předpokládá do roku 2030 negativní emise v energetice</h2>
National Grid ve zprávě identifikoval čtyři hlavní sdělení. Prvním sdělením je, že dosažení nulových čistých <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nemecky-ministr-energetiky-podporuje-navyseni-cile-snizeni-emisi-eu-roku-2030-55/">emisí</a> do roku 2050 je možné, nicméně za předpokladu, že budou v různých oblastech podniknuty okamžité kroky a dojde k plnému zapojení celé společnosti včetně koncových spotřebitelů.
<figure id="attachment_86211" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><img class="size-full wp-image-86211" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES.png 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-512x329.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-768x493.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-725x466.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/instalovaný-výkon-FES-120x77.png 120w" alt="" width="769" height="494" /><figcaption class="wp-caption-text">Instalovaný výkon ve výrobě elektrické energie včetně zásobníků a importů v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
V nejambicióznějším dekarbonizačním scénáři Leading the Way dojde ve Spojeném království k dosažení negativních emisí v elektroenergetickém sektoru už v roce 2030, v dalších scénářích o pár let později.
<figure id="attachment_86212" class="wp-caption aligncenter" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-86212" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES.png 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-512x291.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/emise-elektroenergetika-FES-725x412.png 725w" alt="" width="770" height="438" /><figcaption class="wp-caption-text">Uhlíková intenzita elektroenergetického sektoru v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
Druhé sdělení identifikuje rozvoj a využívání vodíku a technologie zachytávání uhlíku jako klíčové pro dosažení čistých nulových emisí. První projekty na průmyslové úrovni přitom musí být uvedeny do provozu již tuto dekádu. Roční poptávka po vodíku v třech scénářích dosahujících <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/iea-dosazeni-uhlikove-neutrality-nejsme-zatim-dostatecne-technologicky-vybaveni/">čistých nulových emisí</a> tvoří v roce 2050 152–581 TWh.
<figure id="attachment_86213" class="wp-caption aligncenter" style="width: 816px;"><img class="size-full wp-image-86213" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES.png 816w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-512x249.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-768x374.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-725x353.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/dodávky-vodíku-FES-800x389.png 800w" alt="" width="816" height="397" /><figcaption class="wp-caption-text">Dodávky vodíku v různých scénářích FES 2020. Zdroj: FES 2020, National Grid ESO</figcaption></figure>
<h2>Chování spotřebitelů se bude muset změnit</h2>
Podle třetího sdělení zprávy se podoba budoucích trhů se zdroji energie musí změnit. Bude důležité poskytovat dostatečné pobídky vedoucí k investicím do flexibility a výroby elektřiny s nulovými emisemi.
Čtvrté sdělení se týká klíčové role digitalizace a přístupu k datům. Ty podle zprávy National Grid ESO budou hrát významnou roli v řízení čím dál tím složitějšího systému tak, aby byly náklady co nejnižší.
Očekává se, že vysoký podíl domácností bude v roce 2050 chytře dobíjet své elektromobily, poskytovat elektromobilem podpůrné služby síti, případně řídit svou poptávku po vytápění mj. i díky uskladňování tepla.

Elektřina

National Grid: Spojené království může dosáhnout nulových čistých emisí do 2050

Představitelé EU <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2020/07/17-21/">podpořili</a> fond obnovy ve výši 750 miliard EUR pod názvem „<a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs">Next Generation EU</a>“, který se má využít během následujících třech let, a dosáhli dohody o dlouhodobém rozpočtu EU  (víceletý finanční rámec – dále VFR) pro období 2021-2027 ve výši 1 074,3 miliard EUR. Na projekty v oblasti klimatu má putovat 30 % z celkových výdajů z VFR a nástroje Next Generation EU.
<h2>Next Generation EU</h2>
Vedoucí představitelé EU zachovali celkovou hodnotu fondu pro podporu oživení tak, jak jej navrhla Evropská komise v květnu letošního roku.
Z balíčku Next Generation EU o objemu 750 miliard EUR <a href="https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-recovery-plan/">by mělo být</a> 390 miliard EUR rozděleno členským státům ve formě grantů a 360 miliard EUR ve formě půjček.
Znatelně se ovšem zvýšil objem prostředků přidělených nástroji na podporu oživení a odolnosti (Recovery and Resilience Facility – dále RRF, programů v rámci fondu obnovy je celkem 7), a to z původního návrhu Komise o objemu 560 miliard na 672,5 miliard EUR.
<blockquote>„Cíle oživení lze shrnout třemi slovy: prvním je konvergence, druhým odolnost a třetím transformace. Konkrétně jde o nápravu škod způsobených krizí COVID-19, reformu našich ekonomik a transformaci našich společností,“ pronesl předseda Evropské rady Charles Michel.</blockquote>
<h2>Nutnost národních plánů pro přístup k prostředkům fondu</h2>
Členské státy EU budou mít přístup k těmto penězům po předložení národních plánů na podporu oživení a odolnosti Evropské komisi. To znamená, že zatím nelze říci, kolik prostředků bude vynaloženo na projekty související s energetikou a dekarbonizací.
Nicméně Komise musí plány posoudit a rozhodnout, zda jsou v souladu s cílem EU být do roku 2050 klimaticky neutrální. Tento cíl pak znamená nutnou dekarbonizaci energetického odvětví a výrazné investice do nízkouhlíkových technologií.
V potaz musí být také brán závazný cíl EU v podobě snížení vypuštěného množství emisí do roku 2030 oproti roku 1990 o 40 % a možné zvýšení cíle na 50 % nebo 55 %, které plánuje Komise navrhnout v září letošního roku.
<h2>Dlouhodobý rozpočet EU</h2>
V návrhu Komise k dlouhodobému rozpočtu EU pro období 2021-2027 udělali lídři EU několik škrtů, těm se nevyhnul <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072120-eu-leaders-back-billions-for-climate-energy-projects-to-2027?fbclid=iwar0b-6j9udf0pmlwurm1fjhelozrqktnlwisqx62rcmxqlbhgeh0nr_0jyq">ani navrhovaný rozpočet Nástroje pro propojení Evropy</a>. Z navrhovaných 8,7 miliard EUR poklesl objem financí přidělených „Connecting Europe Facility“ (dále CEF) na 5,18 miliard EUR.
Pro období 2014-2020 byl rozpočet CEF 5,35 miliard EUR, včetně grantů ve výši 4,6 miliard EUR. CEF zahrnuje projekty energetické infrastruktury EU společného zájmu.
Evropská komise plánuje v prosinci letošního roku navrhnout regulatorní změny v TEN-E (Trans-European Networks – Energy, transevropské energetické sítě), přičemž se nevylučuje možné začlenění vodíku, nízkouhlíkového plynu a technologie „<a href="https://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny">power-to-gas</a>“ tak, aby se související projekty mohly stát předmětem společného zájmu.
Rovněž byl snížen rozpočet Horizon Europe, a to ze 100 miliard EUR na 75,9 miliard EUR. Ten mimo jiné zahrnuje výzkum v oblasti klimatu, energetiky a mobility.
<h2>Europoslanci odmítli podpořit fond obnovy</h2>
Názory vedoucích představitelů EU na fond obnovy a dlouhodobý rozpočet EU nejsou závazné a musí být nejprve zakotveny v legislativě, aby nabyly účinnosti. Europoslanci aktuálně v rezoluci <a href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/evropsky-parlament-rezoluce-fond-obnovy-ekonomika-unie_2007231942_onz">odmítli podpořit fond obnovy</a>.

Lídři EU se dohodli na podobě fondu obnovy a unijním rozpočtu, eurosposlanci s ním ovšem nesouhlasí

Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku by podle skupiny 11 evropských provozovatelů přepravních soustav stálo mezi 27 a 64 miliardami EUR. V České republice by mohl být pro přepravu vodíku jako první přizpůsoben plynovod Gazela. 
Využití vodíku v energetice je zejména v posledních měsících velice diskutovaným tématem. Zatímco v minulém týdnu zveřejnila Evropská komise novou <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/hydrogen_strategy.pdf">vodíkovou strategii pro klimaticky neutrální Evropu</a>, nyní skupina 11 provozovatelů přepravních soustav zveřejnila studii, která se věnuje rozvoji infrastruktury pro přepravu vodíku.
Nová studie ukazuje, že stávající plynárenskou infrastrukturu lze upravit tak, aby přepravovala vodík za přijatelných nákladů. Studie nazvaná <a href="https://gasforclimate2050.eu/sdm_downloads/european-hydrogen-backbone/">European Hydrogen Backbone</a> počítá s tím, že přepravní soustava pro vodík by měla být ze tří čtvrtin založena na již existující infrastruktuře, zbývající čtvrtinu bude nutné nově vybudovat.
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku je aktuálně jedním z cílů již zmiňované vodíkové strategie vypracované Evropskou komisí, tato infrastruktura by měla být zahrnuta jak do plánů rozvoje trans-evropské energetické soustavy (tj. mezi <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/temer-polovina-projektu-spolecneho-zajmu-pci-nestiha-planovany-termin-spusteni">projekty společného zájmu</a>) tak do evropských desetiletých plánu rozvoje soustav.
<blockquote>„V širším kontextu transformace energetiky jsou tyto náklady zvládnutelné,“ uvedla skupina 11 provozovatelů evropských přepravních soustav ve studii.</blockquote>
Odhad nákladů na vybudování nové vodíkové soustavy vyčíslili provozovatelé soustav, mezi kterými byl i provozovatel české soustavy NET4GAS, na 27 až 64 miliard EUR. Za tuto částku má být do roku 2040 vybudováno nebo upraveno v souhrnu téměř 23 000 km infrastruktury. Studie přitom předpokládá, že s úpravou a výstavbou prvních částí navrhované infrastruktury by se začalo již v této dekádě.
Velký rozptyl v horním a spodním limitu nákladů je autory zdůvodněn náklady na úpravu kompresorových stanic, které se pohybují v závislosti na scénáři od 10 do 36 mld. EUR. Polovina nákladů bude podle autorů nutná pro úpravu současné infrastruktury (tj. celkem 75 % celkové délky), zbylé náklady jsou nutné na vybudování infrastruktury nové.
<figure id="attachment_85951" class="wp-caption alignleft" style="width: 1146px;"><img class="size-full wp-image-85951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44.png 1146w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-512x272.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-768x407.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-1024x543.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-725x385.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-800x424.png 800w" alt="Cena vodíkové infrastruktury" width="1146" height="608" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena za vybudování a provoz vodíkové soustavy v jednotlivých scénářích</figcaption></figure>
Studie vyzdvihuje i relativně nízké náklady na samotnou přepravu – v průměru tyto náklady (při využití přepravní kapacity po 5000 hodin ročně) vychází na 0,09 – 0,17 EUR za kilogram vodíku na 1000 km. Cena kilogramu vodíku je přitom odhadovaná na 1 – 2 EUR, přepravní náklady jsou tedy na úrovni cca 10 %.
<h2>V České republice nejdříve Gazela, omezením jsou dlouhodobé kontrakty</h2>
Díky tomu, že v České republice jsou plynovody často složeny ze dvou nebo i tří větví, je možné dle studie jednu z nich využít zcela pro přepravu vodíku.
Rozvoj vodíkové infrastruktury je ovšem omezen dlouhodobými kontrakty na přepravu plynu, přičemž hlavní kontrakty vyprší v roce 2034 a 2039. Zejména proto se nedá předpokládat, že by do roku 2030 jakákoliv část české infrastruktury mohla přepravovat pouze vodík.
Studie, na které se podílel i NET4GAS, uvádí, že první by mohla být pro tyto účely využita Gazela. Ta by mohla umožnit propojení severu a jihu Německa.
<figure id="attachment_85958" class="wp-caption alignleft" style="width: 717px;"><img class="size-full wp-image-85958" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05.png" sizes="(max-width: 717px) 100vw, 717px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05.png 717w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05-512x447.png 512w" alt="Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU" width="717" height="626" /><figcaption class="wp-caption-text">Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU</figcaption></figure>
Dle předpokládaného rozvoje soustavy by následovalo propojení z hraničního bodu Brandov do hraničního přepravního bodu Lanžhot na hranicích se Slovenskem.
Studie v plném znění je ke stažení <a href="https://gasforclimate2050.eu/sdm_downloads/european-hydrogen-backbone/">zde</a>.

Plynárenství

Infrastruktura pro přepravu vodíku může vyjít až na 64 mld. EUR, v ČR by vodík přepravovala nejdříve Gazela

Jeden ze dvou největších světových výrobců civilních dopravních letadel, francouzská společnost Airbus, oznámila, že plánuje do své nízkouhlíkové strategie pro budoucí výrobu zakomponovat vodíková paliva. Společnost považuje pohon na vodík za „jednu z nejslibnějších dostupných technologií“ pro dekarbonizaci letecké dopravy a plánuje ji využít při výrobě letadel s nulovými emisemi již do roku 2035.
CEO Airbusu Guillaume Faury přivítal minulou středu zveřejněnou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/" target="_blank" rel="noopener">vodíkovou strategii Evropské komise</a> a zdůraznil, že společnost Airbus je připravena rozvíjet udržitelnou leteckou dopravu, přičemž vodík má být důležitým nástrojem k dosažení tohoto cíle. Faury uvedl, že létat s nulovými emisemi by mělo být možné již po roce 2035.
Své inovační plány Airbus oznámil na pozadí krize způsobené koronavirovou pandemií. Společnost minulý týden oznámila propuštění přibližně 15 tisíc pracovníků v souvislosti s množstvím zrušených objednávek nových letadel ze strany aerolinek.
Francie v červnu zveřejnila plány na pomoc odvětví letecké dopravy. Součástí balíčku o objemu 15 miliard eur je rovněž 1,5miliardová podpora na výzkum a vývoj. Touto finanční injekcí chce francouzská vláda mimo jiné podpořit právě i vývoj uhlíkově neutrálního letadla, které by mohlo nahradit populární model A320. Jako vhodnou cestu vidí biopaliva a vodík. Airbus by měl s hromadnou výrobou začít právě v roce 2035. Dalším očekáváním francouzské vlády je také vyvinutí regionální letecké flotily, která by byla poháněna vodíkem nebo elektřinou (do roku 2030), a helikoptéry na elektrický pohon.
Airbus pracoval na vývoji nízkoemisního pohonu již před koronavirovou krizí – původně se soustředil na vývoj hybridního elektrického pohonu. Projekt byl však v dubnu pozastaven. Vodík má oproti bateriím v letectví značné výhody, především co se týče poměru výkonu a hmotnosti. Konverze klasických motorů na vodíkové je však prozatím téměř nemyslitelná pro letadla využívaná na delší vzdálenosti, jak varovala nedávná <a href="https://www.euractiv.com/wp-content/uploads/sites/2/2020/06/20200507_Hydrogen-Powered-Aviation-report_FINAL-web-ID-8706035.pdf" target="_blank" rel="noopener">studie podpořená Evropskou unií</a>.
Letectví představuje přibližně 3,6 % emisí CO2 vyprodukovaných v EU a očekává se, že podíl nadále poroste, a to i navzdory koronavirové krizi. Evropská komise odhaduje nárůst emisí až o 150 % do roku 2040, pokud nebude přikročeno k opatřením k jejich snížení.

Čistá mobilita

Airbus vidí budoucnost létání ve vodíku

Až dvě třetiny států Evropské unie zatím neumožňují přepravu vodíku v současné plynové infrastruktuře. Případné změny standardů kvality plynu by pak měly být koordinovány na celoevropské úrovni a minimální koncentrace vodíku by měla být v budoucnu stanovena na 2 %. Přimíchávání vodíku je ovšem pouze dočasné řešení před výstavbou stoprocentně vodíkové přepravní sítě, tvrdí národní energetičtí regulátoři dle agentury ACER.
Evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) <a href="https://www.acer.europa.eu/m/news/Pages/News-Details.aspx?ItemId=435&amp;fbclid=IwAR1I7dp8kWIE5PZmLMgDzmmHUSAz9G4-TdCb0pRqNfgbANnG4h5ee_Gb-5k">zveřejnila výsledky průzkumu</a> ohledně připravenosti existující plynové infrastruktury na přimíchávání vodíku a biometanu. Ve dvou třetinách států, mezi nimi i v České republice, neumožňují dle zjištění provozovatelé přepravních soustav vodík vůbec jako součást přepravovaného plynu.
I mezi státy, ve kterých je přimíchávání povoleno, se ovšem většinou jedná o koncentraci menší než 2 %. Nejdále je v současné době Německo (až 10 %) a Francie (až 6 %). Právě Německo pak v minulých týdnech představilo <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-odhalilo-plan-se-chce-stat-celosvetovou-jednickou-trhu-vodikem/">národní vodíkový plán</a>, podobný dokument však chybí a není ani plánován v až polovině států. Rovněž nové projekty v oblasti přepravy vodíku jsou ve velké většině v počátečních a pilotních fázích.
<h2>Investice budou nutné</h2>
Důvody se různí. Často jde však pouze o absenci právní úpravy nebo otestování soustavy, spíše než o technické nedostatky. ACER přesto předpokládá, že v případě rozšíření přimíchávání vodíku, budou nutné investice zejména do přístrojů měřících jeho koncentrace a do skladování. Taktéž na úrovni propojení mezi přepravními a distribučními soustavami bude potřeba provést technické úpravy.
Národní regulátoři využívání existující infrastruktury pro společnou přepravu vodíku a zemního plynu berou většinou jenom jako přechodné řešení. Problém vidí zejména v tom, že existuje ekonomický a technologický strop pro transport vodíku současnou infrastrukturou, a tím i jeho využívání. V některých státech, zejména západní Evropy, pak existují již teď tržní podmínky pro paralelní výstavbu stoprocentně vodíkové přepravní sítě.
<figure id="attachment_10318" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-10318" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-512x192.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-512x192.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-768x287.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-725x271.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/regulační-stanice-RWE-800x299.png 800w" alt="" width="512" height="192" /><figcaption class="wp-caption-text">Regulační stanice, plynový zásobník. Zdroj: RWE Gas Storage</figcaption></figure>
<h2>Standardy by měly být celoevropské</h2>
Jako bariéru pro přimíchávání uvádějí národní agentury také striktní standardy kvality plynu. Napříč se pak shodují, že případné změny standardů je nutné provádět na celoevropské nebo alespoň regionální úrovni, tak aby nebyl zasažen přeshraniční obchod s plynem. Jako základní úroveň koncentrace by pak stanovily minimálně 2 %. Zásadní změny ve fungování trhu s plynem nebo v samotných národních legislativách zatím dle ACER ovšem nejsou nutné.
Průzkum proběhl v květnu tohoto roku mezi 23 národními regulátory formou dotazníku a zabýval se pouze infrastrukturou na úrovni přepravní soustavy. Zároveň se nezabýval otázkami ohledně přestavby dosavadní infrastruktury na čistě vodíkovou. Zveřejněn byl ale až nyní v návaznosti na <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie">strategii Evropské Unie pro integraci energetického systému a strategii pro vodík</a>. Těmi Evropská unie oficiálně vsadila na vodík při dekarbonizaci některých odvětví.

Evropská plynová infrastruktura není připravena na přimíchávání vodíku

<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1259?fbclid=IwAR0W9rN0yUU4-vrLANiS3JeXGYTqOPVpUZsGb_vxjjAEYBAS-sG2fuZaUYk">Dne 8. července 2020 přijala Evropská komise strategii EU pro integraci energetického systému a strategii EU pro vodík.</a> Zároveň zahájila činnost Evropské aliance pro čistý vodík. Aliance si klade za cíl zavést vodíkové technologie v Evropě ve velkém a zajistit koordinovaný evropský postup. 
<h2>Plán pro čistou a silnou Evropu</h2>
Středa 8. července 2020 bude zapsána do historie evropského vodíkového sektoru jako velmi důležitý milník. Evropská komise totiž právě v tento den odhalila dvě strategie pro energetickou transformaci, jmenovitě <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/hydrogen_strategy.pdf">strategii EU pro vodík</a> a <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/energy_system_integration_strategy_.pdf">strategii EU pro integraci energetického systému</a>. Strategie navazují na finanční nástroj pro podporu oživení „<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_20_940">Next Generation EU</a>,“  a <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_19_6691">Zelenou dohodu pro Evropu</a>.
Komise tímto krokem stvrdila svůj závazek k nekompromisnímu přechodu energetického sektoru na obnovitelnou energii. Zároveň zdůraznila význam vodíku v souvislosti s dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050 a implementací Pařížské dohody.
<blockquote>„Dnes přijaté strategie podpoří Zelenou dohodu pro Evropu a zelené oživení a pevně nás nasměrují na cestu dekarbonizace naší ekonomiky do roku 2050,“ prohlásil Frans Timmermans, výkonný místopředseda Komise zodpovědný za Zelenou dohodu pro Evropu.</blockquote>
Uhlíková neutralita je považována za zásadní, nikoli však jediný přínos zmiňované energetické transformace. Obě strategie mají být rovněž klíčem k technologicky vyspělé a konkurenceschopné Evropě se silnou pozicí na mezinárodním poli. Investice do čisté energie navíc mohou Evropě výrazně pomoci ve vytváření nových pracovních míst a ekonomické obnově po pandemii COVID-19.
<h2>Vodík jako společný jmenovatel</h2>
Komise prezentuje vodík jako řešení mnoha naléhavých výzev, které transformace energetiky v EU přináší. Vodík může pomoci dekarbonizovat sektory, které jsou v současnosti silně závislé na fosilních palivech a jejichž kompletní elektrifikace není momentálně uskutečnitelná. Jedná se o ocelářský a chemický průmysl, či leteckou, námořní a nákladní dopravu. Jinou výhodou vodíku může být jeho schopnost provázat energetické sektory a hodnotové řetězce, které dosud fungovaly odděleně. To je zároveň jedním z hlavních pilířů zmiňované strategie EU pro integraci energetického systému.
<blockquote>„Energetický systém EU musí být integrovanější, flexibilnější a schopný pojmout nejčistší a nákladově nejefektivnější řešení. Vodík v tom sehraje klíčovou roli, protože díky klesajícím cenám energie z obnovitelných zdrojů a nepřetržitým inovacím je schůdným řešením pro klimaticky neutrální ekonomiku,“ řekla <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/komisarka-eu-energetiku-skvela-budoucnost-vodiku-nenastane-pokud-nezavedeme-dostatecnou-podporu/">Kadri Simsonová, eurokomisařka pro energetiku</a>.</blockquote>
Vodíková strategie EU objasňuje, jak potenciál vodíku využít v praxi s pomocí investic, regulací, vytvoření životaschopného trhu, výzkumu a inovací. Prioritou Komise zůstává využití <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a> vyrobeného z elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Nicméně ceny elektrolyzérů jsou stále relativně vysoké. Nasazení vodíkových technologií v širším měřítku se proto v krátkodobém až střednědobém horizontu neobejde bez produkce nízkoemisního <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-nizozemska-prosazuji-rozvoj-zeleneho-i-modreho-vodiku-eu">„modrého vodíku“.</a> Ten se sice vyrábí z fosilních zdrojů, vzniklé emise jsou však zachycovány technologiemi <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2">Carbon Capture and Storage (CCS)</a>.
Harmonogram vodíkové strategie EU je rozdělen do tří fází. Mezi lety 2020 a 2024 Komise podpoří instalaci elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku o výkonu alespoň 6 GW a výrobní kapacitě 1 milion tun obnovitelného vodíku ročně. Od roku 2025 do roku 2030 by měl instalovaný výkon elektrolyzérů v Evropě dosahovat kapacity 40 GW a výroba až 10 milionů tun čistého vodíku za rok. Odhaduje se, že by v této fázi měla cena zeleného vodíku začít konkurovat ostatním formám. V období od roku 2030 do roku 2050 se očekává, že vodíkové technologie dosáhnou takové technologické vyspělosti, že budou moci být nasazeny ve velkém.
<h2>Aliance a jednotný přístup</h2>
Úspěch plošného nasazení a komercializace vodíku je závislý na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, zejména na evropské úrovni. <a href="https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/european-clean-hydrogen-alliance_cs">Evropská aliance pro čistý vodík</a>, jejíž činnost Komise oficiálně zahájila s odhalením strategií, má koordinovaný postup zainteresovaných stran zprostředkovat. Účelem aliance je sjednotit přední průmyslové hráče, představitele občanské společnosti, národní a regionální politické zástupce a Evropskou investiční banku.
<blockquote>„Evropská aliance pro čistý vodík, jejíž činnost byla dnes zahájena, bude soustřeďovat investice do výroby vodíku. Aliance připraví soubor konkrétních projektů na podporu dekarbonizačního úsilí evropských energeticky náročných průmyslových odvětví, jako je ocelářství a chemický průmysl,“ uvedl Thierry Breton, komisař pro vnitřní trh.</blockquote>
<a href="https://oenergetice.cz/plyn/pres-90-spolecnosti-podporilo-evropskou-alianci-cisty-vodik/">Jedním z úkolů Evropské aliance pro čistý vodík bude vytvořit investiční plán pro rozšiřování produkce vodíku a stimulaci poptávky po čistém vodíku v EU.</a> Odhaduje, že do roku 2030 bude potřeba vynaložit investic ve výši zhruba 430 miliard EUR (zhruba 11,5 bilionu korun).

Evropská komise oficiálně sází na vodík, přijala dlouho očekávané strategie

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na evropském energetickém mixu se stále zvyšuje. Poslanci Evropského parlamentu proto zvažují způsoby, jak podpořit rozvoj její akumulace. Jako nejslibnější řešení se jeví vodík, či domácí baterie. 
Poslanci Evropského parlamentu (EP) z výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20200627IPR82201/meps-want-to-boost-energy-storage-in-the-eu-to-help-spur-decarbonisation">v pondělí 29. června 2020</a> přijali <a href="https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2019/637962/EPRS_BRI(2019)637962_EN.pdf">zprávu, ve které předložili strategii pro akumulaci energie.</a>  Shodli se, že skladování energie má mít zásadní význam pro dosažení cílů Pařížské dohody o změně klimatu.
<blockquote>„Ukládání energie bude pro přechod na dekarbonizovanou ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích energie nezbytné. Elektřina vyrobená z větrné či solární energie nebude vždy dostupná v požadované míře, proto budeme potřebovat energii skladovat. Vedle osvědčených technologií pro akumulaci energie, jako například přečerpávacích vodních elektráren, bude řada technologií hrát v budoucnu klíčovou roli, například nové bateriové technologie, akumulátory tepla nebo zelený vodík. Těmto technologiím musí být umožněn přístup na trh, aby byly zajištěny nepřetržité dodávky energie pro evropské občany,“ prohlásila Claudia Gamon, rakouská poslankyně EP a členka výboru ITRE.</blockquote>
<h2>Slibná budoucnost zeleného vodíku</h2>
<a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/cs/itre/home/highlights">Výbor ITRE</a> vybízí Evropskou komisi a členské státy Evropské unie k odstranění regulatorních bariér, které zpomalují vývoj projektů zaměřených na ukládání energie. Tyto překážky zahrnují například dvojí zdanění či mezery v evropských síťových předpisech. Rovněž by mělo dojít k přepracování pokynů týkajících se transevropské energetické infrastruktury takovým způsobem, aby se zlepšila kritéria způsobilosti pro subjekty, které se chtějí na vývoji technologií pro skladování energie podílet.
Poslanci EP také zdůrazňují potenciál <a href="https://oenergetice.cz/technologie/bnef-cisty-vodik-by-mohl-snizit-globalni-emise-sklenikovych-plynu-34/">„zeleného vodíku“</a>. Komisi proto vyzývají k podpoře výzkumu a vývoje vodíkového hospodářství. Podpůrná opatření jsou zapotřebí zejména s <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/studie-hydrogen-europe-reakce-vodikoveho-sektoru-koronavirus/">ohledem na snížení ceny vodíku a umožnění jeho komercializace</a>.
Výbor zároveň podporuje úsilí Komise zavést evropské normy pro baterie a snížit závislost na jejich výrobě v zemích mimo Evropu. Silná závislost EU na dovozu surovin, jejichž těžba zatěžuje životní prostředí, by měla být snížena s pomocí zdokonalených systémů pro recyklaci a získávání surovin udržitelných způsobem, ideálně z EU.
Kromě výše zmiňovaných technologií, poslanci EP diskutovali o dalších možnostech pro ukládání energie. Nadějnou alternativu představují mechanické a tepelné akumulátory, domácí baterie, <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/nissan-a-enel-chteji-udelat-z-elektromobilu-mobilni-baterie/">inovativní technologie vehicle-to-grid</a> nebo systémy inteligentních domácností.
Zpráva byla ve výboru ITRE přijata 53 poslanci, 3 byli proti. 15 poslanců se zdrželo hlasování. O zprávě o komplexním evropském přístupu ke skladování energie bude celý Parlament hlasovat na plenárním zasedání v Bruselu, které se bude konat od 8. do 10. července 2020.

Poslanci Evropského parlamentu vidí budoucnost ve skladování energie

Německá plynárenská aliance, zahrnující mimo jiné společnosti Wintershall Dea, Uniper, Shell či Equinor, zveřejnila v pondělí <a href="https://wintershalldea.com/sites/default/files/media/files/2020_06_Positionspapier_Energiewende%20_Klimaschutz.pdf" target="_blank" rel="noopener">stanovisko</a> volající po větší podpoře pro zemní plyn, přičemž zdůraznila jeho potenciální přínos v rámci zotavení ekonomiky, aniž by došlo k narušení klimatických cílů. Kromě toho aliance volá také po podpoře dekarbonizovaného vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Neformální aliance 15 společností zahrnuje kromě výše uvedených společností například společnosti BP, ExxonMobil, Thuega či provozovatele plynárenských sítí.
<blockquote>„Zemní plyn může učinit zásadní přínos v rámci zotavení ekonomiky v Německu a v Evropě, aniž by narušil cíle v oblasti ochrany klimatu,“ <a href="https://wintershalldea.com/en/newsroom/rebooting-economy-natural-gas" target="_blank" rel="noopener">řekl Thilo Wieland</a>, člen představenstva ve společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/062920-german-gas-coalition-calls-for-more-support-amid-coal-exit-hydrogen-plans?ite=107799&amp;ito=1444&amp;itq=7012df00-ffdb-41fd-b85d-2256cd11fab4&amp;itx[idio]=8387879&amp;fbclid=iwar1jvaunaxpz_e5gkxhvjvudwq_fbl2k6au4y8ldvkbwltf0iamitlnqzdg" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> přinesl loni tzv. coal-to-gas switch v sektoru výroby elektřiny úsporu emisí CO2 ve výši 6 milionů tun a letos tento trend dále roste.
<blockquote>„Zákonodárci musí zlepšit investiční podmínky pro flexibilní elektrárny spalující zemní plyn, aby byl využit plný potenciál zemního plynu,“ uvádí stanovisko zveřejněné na webu společnosti Wintershall Dea.</blockquote>
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) začátkem června uvedl, že je třeba navýšit cíle v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Právě černouhelné zdroje KVET by přitom podle zákona o odklonu od uhlí <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-provozovatele-cernouhelnych-elektraren-se-dockali-vyssich-kompenzaci-za-odstavky-prechod-plyn" target="_blank" rel="noopener">měly mít nárok na investiční podporu ve výši 390 eur/kWe</a> v případě konverze na zemní plyn.
<h2>Podpora modrého vodíku</h2>
Kromě vyšší podpory zemního plynu koalice zdůraznila potřebu podpory tzv. modrého vodíku, tedy vodíku vyrobeného ze zemního plynu s využitím technologie na zachycování a ukládání CO2.
<blockquote>„Díky svým významným cenovým a objemovým výhodám může dekarbonizovaný vodík ze zemního plynu doplnit nedostatek výkonu v obnovitelných zdrojích a urychlit tak tolik potřebný rozvoj a růst trhu s vodíkem,“ uvedla společnost Wintershall Dea.</blockquote>
Podpora modrého vodíku vedle podpory tzv. zeleného vodíku vyrobeného pomocí elektrické energie z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/unikly-draft-vodikove-strategie-eu-predpoklada-masivni-investice-vyloucena-neni-vyroba-vodiku-fosilnich-paliv/" target="_blank" rel="noopener">není přitom podle uniklého draftu vodíkové strategie EU do budoucna vyloučena</a>.
<blockquote>„Plynová lobby má obrovský vliv na vodíkovou strategii EU,“ pronesl v reakci německý poslanec Michael Bloss. „Přestože Komise dává jasně najevo, že čistý vodík musí pocházet z obnovitelných zdrojů energie, tak stále chce investovat do vodíku z fosilních zdrojů.“</blockquote>