Nečekaný výpadek elektřiny 4. července 2025 ukázal, že stabilita české energetiky závisí nejen na technologiích, ale také na ekonomických mechanismech a pomalých stavebních povoleních. Energetický analytik Jiří Gavor a docent Zdeněk Müller z ČVUT v prvním dílu podcastu Amper na platformě FocusOn rozebrali, proč blackout vznikl, jaké škody mohl způsobit, a co je nutné udělat, aby se neopakoval.Podle docenta Müllera nešlo o jednu dominovou reakci, ale o čtyři samostatné technické poruchy, jejichž přesnou vzáj

Když se zastavila elektřina. Proč česká přenosová soustava selhala a co s tím

Studie:České plynovody můžou být součástí vodíkového koridoru z Afriky do Evropy

Španělsko dá stovky milionů eur na podporu výroby komponent pro obnovitelné zdroje

Prudký růst spotřeby plynu i domácí výroby biometanu. NET4GAS zveřejnil 10letý plán

V Japonsku zahajují testy turbín spalujících čpavek. Na trh se mají dostat do roku 2030

Větrné energie máme nadbytek. Chceme z ní vyrábět vodík a prodávat ho ocelárně, říká starosta Kalletalu

Evropská komise slibuje jasnější pravidla pro nízkouhlíkový vodík

Německý průmysl kritizuje vládní škrty v zelených projektech a vodíkových investicích

Akcionáři ČEZ na valné hromadě po sedmi hodinách ještě neschválili uzávěrku

Teplárenství v době změn: Od uhlí k moderním technologiím s podporou nové regulace

GasNet zdvojnásobil kapacitu klíčové regulační stanice na severozápadě Čech a dokončil svou největší investici v regionu

Dodatek: Není to stejná společnost, ale jsou to dvě společnosti s podobným názvem: Terrestrial Energy a TerraPower.

USA spouští pilotní program pro rychlé ověření pokročilých reaktorů

V článku popsán: "Terrestrial Energy uvedla, že do programu byl vybrán její projekt TETRA. Cílem je dokončení klíčových zkoušek potřebných pro získání licence k výstavbě a provozu komerčních reaktorů IMSR". A IMSR jsou roztavené soli.
Ten v článku nezmíněný rozestavěný je projekt Natrium stejné společnosti.
Odkaz třeba zde: oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderny-koncept-natrium-nahradi-dalsi-dva-uhelne-bloky-v-usa. Ten má být provozován komerčně k dodávkám elektřiny. Kontinuální výkon bude 345 MWe, ale špičkově po dobu 5,5 hodiny 500 MWe. To už není žádný pokusný mikroreaktor.
Ale to jsou už jen detaily, když p. Veselý tvrdí opakovaně, že v USA se žádné JR nestaví.

To Jarda 
Zase ty problémy s chápáním:
Důležití je v té citaci, co jste uvedl slovo "u výroben".
Takže po třetí, pro některé, kteří mají "opravdu dlouhé vedení", přílišné přesvědčení o vlastní neomylnosti a z toho vyplývající aroganci spojené s chabou znalostí problematiky (nechť si čtenář vybere):
Máme 2 různé BESS:
1) BESS v ráci výrobny (v mém odkazu to mělo být ve FVE Vepřek) s jedním připojením k DS. Zde mol být BESS kdykoliv, třeba i v 2010.
Ty nerostly "jakou houby po dešti" před OZE LEX 3 a nebudou ani po něm (LEX OZE 3 na ně nemá žádný vliv.
P.s. toto je nejvhodnější umístění BESS pro vyrovnávání výroby poledne - večer FVE.
2) Bess samostatné se svým připojením do DS. Do 2019 to nešlo, po 2019 jedině s úpravami, ale rozhodně tam nemudely být turbíny. Od platnosti LEX OZE 3 to bude bez probémů.
O těch jsem tvrdil, že sice porostou, ale na naši soustavu stejně nebudou mít (svou kapcitou) znatelný vliv. Minimálně ještě hodně dlouhou dobu.
Nedivte se, že objednatel není zrovna nadšený, když bude mít nabídky na SVR od účastníků, kde jeden bude schopen to SVR poskytovat do 1 minuty, druhý 15 minut, třetí 30, čtvrtý 60 minut a teprve pátý více jak hodinu (prakticky neomezeně).
Zvláště, když se bude v krizi muset rozhodnout, kterého dodavatele a nakolik zvolit a na rozhodnutí bude mít čas mezi setinou a desetinou sekundy.
Klasická uhelná elektrárna poskytuje SVR v celém rozsahu od setin s (setrvačnost), až po hodiny.
Plynové turbíny, diselgenerátory, PVE, KGJ sice klidně dodávají hodiny, ale start je opožděn o cca minutu (PVE, KGJ s plynovým motorem) až po jednotky a desítky minut).
BESS má výhodu rychlosti dodávky, ale zase toho není schopna dlouhodobě a vysokým výkonem.
Proto jsou (po odstavení uhelek) vhodnou náhradou takové kombinace BESS a turbín, jako v odkazu, (které se mohly stavět dávno) a méně vhodné a méně vydělávající BESS podle LEX OZE 3.

Přehřátí britského trhu s bateriovými úložišti může být varováním pro Německo

Jde o dvě různé společnosti, Terrestrial Energy vyvíjí reaktor chlazený roztavenými solemi, moderovaný grafitem bez akumulace energie do roztavených solí, společnost Terra Power vyvíjí sodíkem chlazený rychlý reaktor s akumulací energie do roztavených solí. Druhá společnost je ke komerční výrobě elektřiny nesrovnatelně blíž než ta první, která je v programu, o kterém je článek.

Ad Petr Karásek, 16. srpen 2025, 02:00 
Sám píšete o 500km. No a kolik jsou rozměry ENTSO? Z Madridu do Stockholmu je to 6x tolik! Nejde jen o to, že udávená ekonomická výhodnost (i s těmi měnírnami) v současnosti začíná pro HVDC na cca 600km, protože HVDC mají cca 3x nižší ztráty, než mají střídavé HVAC přenosy. Kromě toho současné HVDC-VSC v sobě integrují také řízení jalového výkonu (kompenzaci). Zásadní přínos by ale u páteřních HVDC přenosů byl ohledně stability rozsáhlé ENTSO sítě. Nevím, jakou představu máte o synchronizmu jednotlivých zdrojů. Obvyklý zátěžný úhel energetického zdroje vůči síti je okolo 30°, limitní úhel (zcela logicky) je 90°, protože pak už napětí sinusovky začíná klesat a předávaný výkon zdroje začíná s rostoucím úhlem klesat, což vede k rozsynchronizaci. Pro 50Hz tyto úhly časově znamenají 1,67ms (30°) a limit spolupráce zdroje a sítě je 5ms (90°).
Přitom každých 300km vzdálenosti obnáší zpoždění 1ms (c=300 000km/s). Takže synchronně pracující zdroje vzdálené 1500km už spolupracují se vzájemným posunem 90°! Zdroje vzdálené 3000km vlastně pracují v protifázi, protože jejich posun je už 180°. Není se pak co divit, že se na ENTSO vyskytují subharmonické kmity 0,2Hz, které se neblaze uplatnily např. i u španělského blackoutu. Střídavé sítě jsou komplexní impedance, kde nejsou rozhodující nějaké ohmy (z dob Tesly a Edisona), ale impedance, časové posuny a vlny na vedení. Tak, jako velký silniční provoz vyžaduje síť dálnic (kde nejsou také odbočky do každé Horní, Dolní), vyžadují větší přenosové nároky u rozsáhlejší střídavé sítě páteřní vysokokapacitní přenosy HVDC. Tím limitem jsou právě rozměry srovnatelné s délkou vlny. V tom se fyzika za posledních 50 let nezměnila. Součástkové možnosti a technicko – ekonomické přednosti HVDC ovšem poskočily z tohoto důvodu značně vpřed.
Páteřní přenosové linky malé ČR (i ČSSR) byly a dosud jsou 400kV AC (od 50.let).
Není se co divit, že německé energetice pracující na výrazně větším úze,mí s cca 7x vyššími výkony přestávají jejich páteřní rozvody 380kV AC stačit. Proto budují větší počet HVDC přenosů, aby se vyrovnali s většími přenosovými nároky souvisejícími s OZE zdroji.
Právě z důvodu stability (a dalších výhodných vlastností) a perspektivy dalšího rozvoje ENTSO je nevyhnutelné přikročit k celoevropským HVDC přenosům. Z hlediska geografické polohy je logické, aby na nich ČR participovala. Nebo to dopadne jako s dálniční sítí.

Čína zápasí s přenosem elektřiny z OZE, omezení výroby se letos zdvojnásobilo

Postoj Čechů k energetice je poněkud rozporuplný. Největší podpoře se u nich těší vodní, větrné a solární elektrárny a nejméně lidí podporuje ty uhelné. Současně si většina lidí přeje další budování obnovitelných zdrojů jen za podmínky, že to ne

Češi podporují zelenou energetiku, jen pokud jim to nezvýší cenu energií

Na jaře zastavil požár rozvodny provoz letiště Heathrow v Londýně, v dubnu ochromil obrovský blackout Španělsko, v červenci pak zažilo velký výpadek i Česko. Jak velkým bezpečnostním rizikem jsou kolapsy přenosových soustav?

Bartuška: Kdysi jsem řekl, že Česku by prospěl dvoudenní blackout

Čeští skauti vysoutěžili pro své zákazníky nové slevy a ceny srazili skoro na úroveň před energetickou krizí. Je to důležitá zpráva i pro ostatní odběratele. Ke stížnostem na drahotu už není důvod, stačí se snažit.

Éra drahých energií končí. Oči otevírá aukce českých skautů

Současná vlna veder zvýšila spotřebu elektřiny oproti předchozímu týdnu až o sedm procent. Důvodem je hlavně vyšší využití chladících zařízení, především pak klimatizací v budovách, uvádí mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Vysoké 

Vedra zvyšují spotřebu elektřiny, snižují i účinnost solárních elektráren

 KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Když vyšel před týdnem na INFO.CZ můj komentář s názvem Proč bude rok 2027 pro Evropu bodem zlomu. Blíží se otřes, na který nejsme připraveni, napsalo mi snad nejvíc čtenářů za celých sedm let, po která pro INFO píšu. 