Kanadský provozovatel přenosové soustavy zavádí pilotní projekt na podporu úložišť energie
Provozovatel přenosové soustavy v kanadské provincii Alberta, Alberta Electric System Operator (AESO), ohlásil 14. října plány pro pilotní projekt rychlé frekvenční odezvy (FFR – z anglického Fast Frequency Response). Oznámení představuje příležitosti pro provozovatele úložišť energie a je považováno jako stimul pro tuto technologii. Uvedení pilotního projektu do provozu je očekáváno v roce 2021. Projekt by měl běžet po dobu 12 až 18 měsíců.
V současné době čelí úložiště energie v kanadské provincii Alberta překážkám zejména ze strany legislativy, regulací, tarifů a systémových pravidel, které s je často vůbec neuvažují. Tyto skutečnosti vedly AESO k vydání reportu Energy storage Roadmap, který si dává za úkol umožnit úložištím energie možnost participovat na trzích. V současné legislativě jsou úložiště vnímána jako elektrárny nebo generátory. Tarify AESO stanovující náklady na připojení úložišť energie jsou další překážkou.
Dalším problémem jsou veřejné zakázky pro energetické projekty v provincii Alberta, kde byla úložiště energie přímo vyloučena z AESO programu obnovitelných zdrojů. Oproti tomu provincie Ontario měla několik úspěšných zakázek, které vyústily v instalaci několika MW výkonu převážně bateriových úložišť.
Rychlá frekvenční odezva
FFR je služba na bázi rychlé odezvy, která má zajistit dostatečný výkon v elektrizační soustavě k zabránění frekvenčních výkyvů a k zotavení frekvence zpátky k nominální hodnotě. Jedním z hlavních cílů je omezit kolísání frekvence spojené s náhlým snížením importované elektrické energie ze sousedních provincií Montany a Britské Kolumbie. AESO vyžaduje od poskytovatelů FFR reakci do 0,2 sekundy (12 cyklů) pokud se frekvence v síti sníží na hodnotu 59,5 Hz.
AESO vyžaduje mezi 20-40 MW výkonu od jednoho až tří poskytovatelů služeb. Tato příležitost je vymezena pro „nové technologie“ a poskytovatelé musí demonstrovat technickou způsobilost k poskytování této služby. Příklady nových technologií podle AESO jsou bateriová úložiště, fotovoltaické zdroje, synchronních stroje nebo rychle reagující regulátory turbín.
Informace získané během pilotního projektu budou zveřejněny a budou použity k dlouhodobému návrhu FFR. Je také očekáváno, že poskytovatelé FFR budou participovat na trzích s regulační energií, což by jim zvýšený příjem. Výsledkem by mohla být výstavba projektů, které se na současných trzích nejeví jako ekonomicky životaschopné.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall
Mohlo by vás zajímat:
Taky bude mít "energetik" stejně jizlivou poznámku ohledně podpory jako včera ohledně NuScale?
Oproti NuScale má tohle několik podstatných rozdílů. Ta bateriová řešení totiž v reálu existují, to není powerpointová prezentace jako u NuScale. A hlavně se tu jedná o odstranění administrativních překážek, tak, aby byl bateriím umožněn přístup na trh a aby se na reálné věci otestovalo řízení těch článků v kanadských podmínkách, jinde už to rutinně zvládají.
Tak to by mě zajímalo jak pro certifikaci SMR postačila powerpointová prezentace.
Mě by zajímalo, kde bych se mohl podívat alespoň na prototypovou jednotku.
Když pár let vydržíte, v Idaho Falls něco běhat bude. Podrobností se k tomu dá najít dost. Že je to motivováno snahou US DoE udržet jakési jaderně-energetické knowhow a výroba bude sotva levnější, než kdyby byly dobře organizovány stavby s nynějšími designy, je jiná.
Aha, takže nic. Zatím jenom vaporware.
Nebuďte směšný pane Veselý...
To jste vymyslel hezký protiúkol, pane Studničko :-)
Baterkáři mají spoustu hypu/vaporware/scamů jako HE3DA, my jaderňáci jsme už taky něco takového potřebovali, přece nezůstaneme pozadu:D
ad Bizon) Tak jasně, vaporware okolo baterek byly tuny. Jenže dnes už jsou Li-ion články etablovaná technologie s obrovskou a rychle rostoucí průmyslovou produkcí a bateriové technologie jsou, jako síťový prvek, v reálu používané na desítkách lokalit.
NuScale, oproti tomu byla doteď jen firma na produkci potištěného papíru a powerpointových prezentací. Držím jim palce, ale ještě nepostavili ani prototyp.
Ad Veselý, předpokládám, že bez té certifikace, kterou nedávno získali, by ani ten prototyp nepostavili.
Ad Veselý: To byla hlavně sranda=) Sice pravdivá, sám určitě uznáte že spousta "zázračných" zelených projektů nakonec jen zázračně zmizí, ale já zase uznávám že jednak celé SMR můžou navždy zůstat jen zbožným přáním nás jaderňáků, a i kdyby legislativou a regulací prošly zítra tak zatím neexistuje jediný funkční mustr/pilotní projekt, jen pěkné vizualizace.
Přehnanému hraní na eko notu se říká "green-washing", jak je to u jádra, "nuke-washing"? Já osobbně jsu opatrný vůči většině hypů které zní až podezřele moc dobře, k SMR mám naprosto identický přístup jako k masivnímu podílu OZE: rád se pokochám fantazií, vizualizacemi i projekty, ale uvěřím tomu až to uvidím fungovat v reálném prostředí. Oboje je určitě dosažitelné, ale jestli/jak moc je to ekonomické a praktické se ukáže až praxí. Znáte ty detaily které se zdálky jeví jako drobnosti, ale když se jich sejde více tak můžou zabít i zdánlivě jasné věci..
Rozum mi ale stejně říká že většina světa zůstane u nějaké formy mixu, každá monokultura je křehká, rozumná diverzita je stabilní. Chtělo by to víc tlačit na aplikovaný výzkum a pilotní projekty, já bych zafinancoval všechny zázračné projekty do zkušebního provozu, i ty pravděpodobně retardované. Jednak věda musí vždycky dopřdu, a taky se oddělí zrno od plev, ať víme které věci má cenu tlačit plošně, ne jako ta kreténská čistě politická bio-paliva první generace...
Mně se hodně líbí kombinované/synergizující věci: ËV? mám určité výhrady. Velké síťové baterky? taky mám určité výhrady. Použít distribuované EV aku jako velké síťové baterky? Hell yeah, sem s tím! S energetikem tady zas každý týden řešíme jestli jsou lepší spínané měniče nebo rotující hmota?... Podle všeho co jsem četl za poslední týden se skvěle doplňují! Synergie for the win.
Chci se zeptat, bateriím Li... vadí v zima? Nebo více vlhkost?
Co snižuje jejich kapacitu?
Teplo je jasné.
Li baterky jsou hermetizované, vlhkost se dovnitř nesmí dostat. V zimě se snižuje kapacita a měly by se míň ždímat, jak při nabijení tak při vybijení. Modelářské Li-polky nejvíc ničí nechávat dlouhodobě plně nabité, samozřejmě moc velké proudy, a pak moc hluboké vybíjení a skladování uplně na dně.
Li-polkám náhodou docela rozumím:D https://www.youtube.com/watch?v=qiSQA2GawUc&ab_channel=Bizzon666
Díky, něco jsem věděl, předpokládám, že to nabíjení a vybíjení řídí elektronika.
Snížení kapacity baterie v zimě je také známé. Jak je to v létě, to se zase musí baterie chladit?
Jaká je optimální teplota? Rozsah?
Už jsem si to našel. je to dle typu li-ion, citlivé na napětí nabíjení,
http://www.battex.info/hermeticke-akumulatory/li-akumulatory
Ale standartně pod -20 C špatně
A s rostoucí teplotou musí klesat nabíjecí napětí.
Při +40 C teploty baterie to dělá 0,8 V.
Ale je to typ od typu.
Ty naše Li-polky mají opravdu minimální vnitřní odpor, z 2.2Ah aku tahám nárazově 50A a po dolétání je jen vlažná. Člověk teda musí vědět co dělá, v samotné baterce nemáme žádné ochrany, natvrdo napřímo plná zodpovědnost:D
Když se Li-pol začně provozem více zahřívat tak je to jasný důkaz že roste vnitřní odpor, takové baterky deleguju pro převážně pozemní nenáročnou službu. Když se zahřívá i při nabíjení tak to už je docela varování. Obecně ale pro baterky v zimě, horku, a zestárnuté platí stejné pravidla: omezit nabíjecí proudy, omezit vybíjecí proudy, omezit maximální napětí při nabíjení, omezit minimální napětí při vybíjení. Starší 18650 bych nikdy nenabíjel nad 0.5C, nové moderní výkonné Li-Pol na letišti tlačím i 5C.
Je to typ od typu, ale nehnát do extrémů napětí ani proud prodlouží zívotnost všech. Ty modelářské jsou silné jak svině ale zase citlivější, kámoš si docela zničil drahé baterky jen tím že je nechal stát pár měsíců nabité na chodbě v horku. Já za tu dobu udělal vysoké desítky cyklů cca 15% - 86% pod dost silnou zátěží a nárust vnitřního odporu byl sotva měřitelný oproti těm jeho co nikdy neletěly. Dlouhodob skladuju kolem 3,75V na článek (stačí zhruba)
Nakonec zálěží i na charakteru zátěže, letadláří co tomu dávají chvilku plný kotel ve sprintu, odběr 30C, ale pak zase chvíli plachtí zatěžují baterky míň než koptéristi kterým to žere 6 minut v kuse průměrně 15C.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se