Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů klade vyšší požadavky na řízení energetických sítí, přičemž bateriová úložiště jsou jednou z variant, jak jejich integraci usnadnit. S klesajícími cenami bateriových úložišť je tak jejich výstavba čím dál tím atraktivnější.
Výstavba hybridních systému kombinujících obnovitelné zdroje s bateriovým úložištěm je v posledních letech na vzestupu. Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43775" target="_blank" rel="noopener">bylo v loňském roce v USA v provozu 53 takovýchto zařízení</a>, zatímco v roce 2016 se jednalo o pouhých 19 zařízení. Tento trend by měl nadále pokračovat, přičemž v současné době je plánováno do roku 2023 uvést v zemi do provozu dalších 56.
<figure id="attachment_84028" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84028" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/pocet-a-vykon-stavajicich-a-planovanych-oze-s-baterii-v-USA-mezi-lety-2011-a-2023.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/pocet-a-vykon-stavajicich-a-planovanych-oze-s-baterii-v-USA-mezi-lety-2011-a-2023.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/pocet-a-vykon-stavajicich-a-planovanych-oze-s-baterii-v-USA-mezi-lety-2011-a-2023-512x226.png 512w" alt="Počet a výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA" width="725" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Počet a výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Přestože nejčastěji udávaným důvodem výstavby bateriového úložiště je akumulace přebytečné výroby, většina bateriových úložišť plní více funkcí. Druhou nejčastější fukncí bateriových úložišť kobinovaných s obnovitelným zdrojem je regulace frekvence, která pomáhá udržovat stabilitu soustavy. Dále jsou úložiště využívány k omezení odběrových špiček nebo také fungují jako záložní zdroje.
<figure id="attachment_84029" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84029" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/sluzby-poskytovane-bateriemi-u-obnovitelnych-zdroju-v-USA.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/sluzby-poskytovane-bateriemi-u-obnovitelnych-zdroju-v-USA.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/sluzby-poskytovane-bateriemi-u-obnovitelnych-zdroju-v-USA-512x226.png 512w" alt="Služby poskytované velkými bateriovými úložišti v USA, která se nachází u obnovitelných zdrojů. Zdroj: EIA" width="725" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Služby poskytované velkými bateriovými úložišti v USA, která se nachází u obnovitelných zdrojů. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
V současné době se více než 90 % hybridních systému podle EIA nachází v pouhých 9 státech USA, přičemž bezmála povolina ve státě Texas. Většinu výkonu přitom tvoří pouhých 10 velkých zařízení. V současné době tvoří hybridní úložiště přibližně 25 % veškerých velkých bateriových úložišť v USA.
<figure id="attachment_84030" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-84030" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/provozovane-a-planovane-oze-s-bateriemi-v-jednotlivych-statech-USA.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/provozovane-a-planovane-oze-s-bateriemi-v-jednotlivych-statech-USA.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/provozovane-a-planovane-oze-s-bateriemi-v-jednotlivych-statech-USA-512x226.png 512w" alt="Výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA" width="725" height="320" /><figcaption class="wp-caption-text">Výkon provozovaných a plánovaných obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Přestože počet hybridních úložišť roste, bateriemi je stále vybavená pouze velmi malá část obnovitelných zdrojů. V případě solárních elektráren se dle EIA jedná o 2 % výkonu, v případě větrných o pouhé 1 %.
Podle dat reportovaných agentuře by budoucí projekty měly mnohem větší než současné. Jeden z plánovaných projektů, Gemini Solar, by měl dosáhnout kombinovaného výkonu přes 1 GW.
Zdroj úvodní fotografie: Vattenfall

Akumulace energie

EIA: Počet obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA prudce poroste

Zatímco přečerpávací vodní elektrárny budou mezi stacionárními úložišti ke konci současné dekády stále zaujímat podíl okolo 96 % globálního instalovaného výkonu, instalovaný výkon bateriových úložišť rychle poroste. <a href="https://www.energy-storage.news/news/navigant-li-ion-for-ess-to-exceed-28gw-globally-by-2028" target="_blank" rel="noopener">Podle společnosti Navigant Research</a> bude instalovaný výkon Li-ion bateriových úložišť v roce 2028 přesahovat hranici 28 GW.
Společnost Navigant Research ve své studii uvádí, že rok 2019 byl velice pokrokový v oblasti úložišť energie a zdaleka překročil vše, co bylo k vidění v předchozích letech. Ve studii jsou zejména zmiňovány tři hlavní segmenty pro úložiště energie.
Prvním je tzv. behind the meter segment, ve kterém jsou úložiště energie instalovány přímo u průmyslových odběratelů a firem. Cílem je snížit náklady za elektřinu odebíranou zejména v časech špičkové poptávky, kdy jsou ceny nejvyšší.
Velkoodběratelé rovněž instalují baterie pro zvýšení spolehlivosti dodávek elektřiny, přičemž v kombinaci se solárními elektrárnami snižují závislost těchto odběratelů na dodávkách ze sítě a částečně je chrání před případným budoucím růstem cen elektřiny.
Dalším segmentem, který se v posledních letech stále rychle rozvíjí, je výstavba velkých bateriových úložišť v blízkosti solárních a větrných parků.
Třetím segmentem jsou úložiště, které nahrazují špičkové a rychlostartující zdroje pro výrobu elektřiny. Developeři těchto systémů již dlouho argumentují, že baterie reagují mnohem rychleji a jsou čistější než špičkové elektrárny, které jsou využívány jen k pokrytí odběrových špiček v dobách vysoké poptávky.
CEO společnosti 8minutenergy, Tom Buttgenbach, uvedl, že na některých trzích ve Spojených státech, které se vyznačují napjatou situací v energetické síti a vysokým podílem solárních zdrojů, by cena elektřiny z bateriového úložiště zkombinovaného se solární elektrárnou pro pokrytí odběrových špiček mohla být až poloviční oproti tradičním plynovým elektrárnám.
<h2>Obnovitelné zdroje v kombinaci s úložištěm vyhrávají technickým pokrokem a na některých trzích i cenou</h2>
Podle společnosti Navigant se průměrné ceny kontraktů na odběr elektrické energie (PPA) snížily mezi lety 2015 a 2018 o 79 % na 30 USD/MWh. Oproti tomu sdruženou cenu elektřiny (LCOE) pro paroplynové elektrárny v roce 2021 odhaduje mezi 41 až 47 USD/MWh.
Během roku 2019 bylo zprovozněno několik projektů podobného typu. Příkladem jsou projekty společnosti Hawaiian Electric, kde byly instalovány solární elektrárny o výkonu 260 MW v kombinaci s několika bateriovými úložišti o celkové kapacitě přesahující 1000 MWh.
Cena kWh elektřiny z těchto projektů se pohybuje mezi 0,08 až 0,12 USD/kWh. Oproti tomu se průměrná cena za kWh vyrobená za pomoci fosilních paliv na Havaji pohybuje okolo 0,15 USD/kWh. V tomto případě je však nutné podotknout, že velkou roli hraje izolovanost tamního trhu jako tomu u ostrovních států tradičně bývá, kdy se ceny plynu pohybují na několikanásobku cen zbytku USA.
Salt River Project v Arizoně plánuje výstavbu dvou projektů s celkovým výkonem 338 MW, který budou dodávat solární panely a úložiště s kapacitou přerůstající hranici 1 GWh.

Navigant: Li-ion bateriová úložiště přesáhnou 28 GW v roce 2028

V Jižní Austrálii <a href="https://www.teslarati.com/tesla-powerpack-south-australia-wind-farm-100-percent-renewable-energy/" target="_blank" rel="noopener">se chystá zahájení komerčního provozu další velké baterie od Tesly</a>, která má pomoci tamní síti při integraci výroby z obnovitelných zdrojů. Bateriové úložiště je umístěno u větrné farmy Lake Bonney, jejíž výrobu bude stabilizovat.
Nejnovější australská megabaterie byla poprvé spuštěna již loni v říjnu a na plném výkonu pracuje již od listopadu. Nyní je projekt v závěrečné fázi testovacího provozu, který by se tak měl brzy proměnit v provoz komerční.
Baterie o výkonu 25 MW a kapacitě 52 MWh pomůže stabilizovat výrobu přilehlé větrné farmy o instalovaném výkonu 278,5 MW, která ročně vyrobí dostatek elektrické energie pro pokrytí potřeb zhruba 110 tisíc tamních domácností.
<blockquote>„Lake Bonney nám umožní navýšit objem obnovitelné energie, kterou prodáváme firmám a průmyslu. Jsme potěšeni z partnerství s jihoaustralskými zákazníky, komunitami a vládami na cestě Austrálie k čisté energetické budoucnosti,“ řekla Sylvia Wiggins, výkonná ředitelka společnosti Infigen.</blockquote>
Baterie má státu Jižní Austrálie pomoci dosáhnout cíle 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů v průběhu následujících 20 let. Tento cíl je nicméně stanoven na roční bilanci, tudíž v některých momentech se předpokládá vývoz do okolních států a v jiných opět dovoz.
<blockquote>„Aktiva jako větrná farma a baterie Lake Bonney poskytují spolehlivou, cenově dostupnou a obnovitelnou elektřinu průmyslu a zákazníkům z komerčního sektoru v tomto státě. Umožní Jižní Austrálii začlenit do soustavy více obnovitelné energie a přiblížit se 100% (net) obnovitelné energii v 30. letech,“ uvedl Dan van Holst Pellekaan, ministr energetiky a těžby Jižní Austrálie.</blockquote>
Úvodní fotografie: Bateriové úložiště Hornsdale

V Austrálii zprovozní další megabaterii Tesly, podpoří provoz větrné elektrárny

Německý síťový regulátor v pátek 20. prosince <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/20191220_NEP.html?nn=265778">schválil plán rozvoje přenosové soustavy pro roky 2019-2030</a>. Plán nově zohledňuje německý odklon od uhlí, zahrnuje téměř 3600 km nových linek a počítá s využitím bateriových systémů pro řízení soustavy.
Plán rozvoje přenosové soustavy (Netzentwicklungsplan – NEP) je pravidelně schvalován německým síťovým regulátorem a slouží jako návrh pro tzv. Bundesbedarfsplan, který je základem pro zákonné ustanovení potřebných linek přenosové soustavy schvalovaných Německým spolkovým sněmem (Bundestag).
<blockquote>„Poprvé byl jako základ plánu rozvoje přenosové soustavy 2019-2030 použit cíl spolkové vlády zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 65 % do roku 2030. Zároveň jsme zohlednili dlouhodobé účinky postupného vyřazování uhlí z hlediska toho, zda opatření na rozšíření sítě budou nezbytná i po úplném vyřazení uhlí v roce 2038,“ vysvětluje Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora (Bundesnetzagentur – BNetzA).</blockquote>
<h2>Plán rozvoje sítě zahrnuje potřebu nových vedení</h2>
NEP 2019-2030 zahrnuje oproti platnému Bundesbedarfsplanu téměř 3 600 kilometrů dodatečných linek, z nichž většina je plánována na posílení stávajících vedení. BNetza potvrdila celkem 74 nových opatření. Jedním z nich je například do roku 2030 zřízení dodatečné stejnosměrné vysokonapěťové linky vedoucí ze Šlesvicka-Holštýnska přes Dolní Sasko do Severního Porýní-Vestfálska. Hlavním účelem tohoto opatření je zejména přenos elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách v severním Německu do středisek spotřeby na jihu Německa.
<blockquote>„Navzdory zohlednění opatření pro optimalizaci sítě, jako jsou monitoring nadzemních vedení a inovativní technologické přístupy, je zapotřebí dalšího rozšíření sítě, aby se dosáhlo cíle spolkové vlády zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny do roku 2030 na 65 %,“ <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/20191220_NEP.html?nn=265778">uvádí BNetzA ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>
<h2>Využití bateriových systémů bylo schváleno regulátorem</h2>
Němečtí provozovatelé přenosové soustavy poprvé poprvé navrhli inovativní prostředky pro provoz soustavy, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecti-sitovi-provozovatele-planuji-vystavbu-obrich-baterii-vykonem-odpovidajicim-jadernemu-bloku">jako jsou obří bateriové systémy, tzv. Netzboostery</a>, a BNetzA jejich využití schválil. Následovat bude ověření jejich využití pro dané účely skrze dva pilotní projekty. Prvním z nich je kombinace dvou bateriových systémů o výkonu 100 MW a kapacitě 100 MWh na severu a na jihu Německa. Druhým pilotním projektem je kombinace 250MW řiditelné tepelné zátěže a bateriového systému o stejném výkonu a kapacitě 250 MWh, mimo řiditelné zátěže má tento projekt ověřit i zapojení větrných elektráren.
Využití Netzboosterů představuje reaktivní přístup k provoznímu řízení přenosové soustavy. To znamená, že k jejich využití by došlo až v případě, pokud by nastalo přetížení nebo dokonce selhání důležitého prvku soustavy – vedení, transformátoru nebo elektrárny. Dosavadní opatření, jakými jsou například <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/Spolehlivost%20dod%C3%A1vek%20na%20jihu%20N%C4%9Bmecka%20zajist%C3%AD%20nov%C3%A9%20syst%C3%A9mov%C3%A9%20elektr%C3%A1rny.%20Suplovat%20budou%20stagnuj%C3%ADc%C3%AD%20v%C3%BDstavbu%20veden%C3%AD">nově stavěné systémové plynové elektrárny</a>, vždy počítala s preventivním nasazením.
Baterie umožňují reaktivní nasazení díky své schopnosti dodat plný výkon do soustavy již během desetin sekundy. Udržování bezpečnosti sítě je tak prováděno ve velmi krátkém časovém okamžiku vypnutím regulovatelných výrobních zařízení nebo zapnutím ovladatelných spotřebičů před úzkým místem v soustavě (přetížený prvek) a dodáním odpovídajícího výkonu z baterií, které lze odpovídajícím způsobem aktivovat za úzkým místem.
<h2>Plán zohledňuje německý odklon od uhlí</h2>
Nový plán zohledňuje rovněž závěry německé uhelné komise, která 26. ledna stanovila harmonogram odstavování uhelných elektráren a <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038/">rok 2038 jako konečné datum výroby elektřiny z uhlí</a>. Aby se zohlednil dlouhodobý účinek kompletního odstavení uhelných elektráren, byl nad rámec dosavadních scénářů s časovým horizontem do roku 2030 vytvořen dodatečný scénář zohledňující vývoj do roku 2038, kdy budou veškeré uhelné elektrárny odstaveny
<h2>Rozsáhlá účast veřejnosti</h2>
V rámci opatření zavedených v akčním plánu pro řešení nedostatečného rozvoje přenosové soustavy (Aktionsplan Stromnetz) německá vláda jako jednu z cest pro urychlení výstavby nových vedení kladla důraz na užší spolupráci jednotlivých spolkových zemí, spolkových ministerstev a dalších aktérů. Do rozhodování o rozvoji tak byly zapojeny správní úřady, ale i sdružení a občané.
Posouzení potřeb a přípravě zprávy vlivu na životního prostředí předcházelo deset týdnů účasti veřejnosti. V rámci této konzultace BNetzA obdržel přes 800 prohlášení. Všechna prohlášení byla zaznamenána z hlediska obsahu, vyhodnocena a argumenty byly zkontrolovány z hlediska jejich relevantnosti pro rozhodování. BNetzA konzultace doplnil o několik informačních událostí po celém Německu.
Plán rozvoje přenosové soustavy pro roky 2019-2030 je <a href="https://data.netzausbau.de/2030-2019/NEP/NEP2019-2030_Bestaetigung.pdf">dostupný zde</a>.

Německo

Německý regulátor schválil nový plán rozvoje přenosové soustavy. Počítá s využitím baterií jako náhrady redispečinku

Český stát by měl vnímat akumulaci energie komplexněji než dosud. V rozhovoru s ČTK to řekl výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ Jan Fousek. Podle něj nelze zúžit téma pouze na bateriové systémy, v úvahu je třeba brát například zařízení na ukládání energie do plynu (takzvaná technologie Power to Gas), která se už vyrábí v západní Evropě. Západní legislativa také na rozdíl od té české do akumulace zahrnuje přečerpávací vodní elektrárny, podotkl.
<blockquote>&#8222;Budoucnost akumulace je v kombinaci krátkodobé akumulace v horizontu hodin, ke které budou využívány baterie, a sezonní akumulace do plynu. U plynu nejde o něco ve fázi vývoje, jde o instalace, které například v Německu už existují několik let. Slouží jako záloha pro energetiku i průmysl,&#8220; uvedl Fousek.</blockquote>
Technologie Power to Gas využívá přeměny elektřiny na energii chemicky vázanou v podobě plynného média, který je na rozdíl od elektrické energie snáze skladovatelný. V Česku je podle Fouska její rozvoj pravděpodobný v horizontu příštích pěti až deseti let, podle toho, jak se jí podaří zahrnout do legislativy.
Současné nastavení podmínek pro stavbu bateriových systémů v ČR asociace kritizuje. Podle Fouska lze tato zařízení podle Kodexu přenosové soustavy ČEPS nyní stavět prakticky jenom u takzvaných točivých výroben s turbínou u už postavených tepláren nebo elektráren. Nikoliv však u obnovitelných zdrojů nebo u těch postavených na ´zelené louce´.
<blockquote>&#8222;My jako asociace tvrdíme, že je to diskriminace. Potvrdila nám to Evropská komise, říkají to také různé nezávislé studie,&#8220; uvedl Fousek.</blockquote>
&#8222;Prosazujeme, aby v omezené míře a po předchozím schválením ministerstvem průmyslu a obchodu a provozovatelů distribučních sítí tady začaly vznikat i tyto systémy. Na místech a v rozsahu, které stát určí,&#8220; podotkl.
První velké baterie pro nadbytečnou energii postavila společnost E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku už v roce 2017. Oba systémy dohromady mají celkový výkon okolo dvou megawattů (MW) a kapacitu tři megawatthodiny (MWh). Kvůli tomu, že nejsou u žádného točivého zdroje, jsou podle Fouska ale stále v ´pseudotestovacím režimu´ a kvůli nastavené legislativě de facto nefunkční.
Vznikají také bateriové systémy u točivých zdrojů. Tento pátek bude v teplárně společnosti C-Energy v jihočeské Plané nad Lužnicí otevřeno největší bateriové úložiště v Česku s výkonem čtyř MW a kapacitou 2,5 MWh. Podle Fouska jde o první českou elektrárnu nebo teplárnu, která tak velký bateriový systém ke svému točivému zdroji instalovala. &#8222;Do dvou let mohou v Česku vzniknout nižší desítky MW podobných zařízení. Oceňuji, že i teplárny začínají této technologii přicházet na chuť,&#8220; dodal Fousek.
Ještě letos má být spuštěn čtyřmegawattový bateriový systém v areálu elektrárny ČEZ v Tušimicích na Chomutovsku. &#8222;Projekt je ve fázi instalace. Zařízení odstartuje svůj provoz na sklonku letošního roku,&#8220; řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Asociace: Akumulaci energie nelze zúžit jen na bateriové systémy

<a style="font-weight: bold;" href="https://www.powerengineeringint.com/articles/2019/09/550-mw-solar-battery-complex-planned-for-australia.html">Region Gippsland v australském státě Victoria plánuje obnovitelný energetický park v hodnotě 1,2 miliard dolarů</a>. V první fázi má vzniknout solární elektrárna o elektrickém výkonu 50 MWp a bateriové úložiště s kapacitou 50 MWh. V dalších fázích má být výkon solárních elektráren případně rozšířen na celkových 550 MWp a kapacita bateriových úložišť na 550 MWh.
V jihovýchodním státě Victoria v regionu Gippsland má vzniknout obnovitelný energetický park v celkové hodnotě 1,2 miliardy dolarů (28 miliard korun). První etapa za 125 milionů dolarů (2,92 miliard korun) bude vybudována ve Wellington Shire a bude obsahovat solární elektrárnu o výkonu 50 MWp a bateriové úložiště o kapacitě 50 MWh.
Plánovaný energetický park má být napojen na přenosovou soustavu Austrálie v březnu 2020. S vyrobenou nebo uloženou elektrickou energií se má začít obchodovat v tom samém měsíci.
Očekává se, že proces schvalování projektu bude zahájen koncem tohoto měsíce, jak uvádí Gippsland Times. Zastánci projektu uvádějí, že diskuze se samosprávami dotčených oblastí byly pozitivní.
Po ukončení první fáze by projekt pokračoval v dalších krocích založených na poptávce. Každá z dalších dvou lokalit bude  obsahovat solární elektrárnu o výkonu 250 MWp a bateriové úložiště o kapacitě 250 MWh. Celý projekt rozkládající se na ploše 863 ha ve třech lokalitách by tak měl disponovat solárními elektrárnami o výkonu 550 MWp a kapacitě bateriového úložiště 550 MWh.
Projekt bude financovat společnost Solis RE se sídlem v Melbourne. Očekává se, že celý projekt bude vyžadovat investici ve výši 1,25 miliardy dolarů (28 miliard korun). Projekt  by měl být dokončen do tří až čtyř let.
<blockquote>„Projekty Solis RE přinášejí síti v krátkodobém horizontu významný přínos a řeší dlouhodobé požadavky závazku viktoriánské vlády zavést do roku 2030 50 projektů v oblasti obnovitelné energie,“ uvádí prohlášení místních médií.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.gippslandtimes.com.au/story/5505886/solar-farm-charges-ahead/">Gippsland Times</a>

Energetika v zahraničí

Austrálie plánuje obří energetický park kombinující až 550 MW solárních elektráren a baterie o kapacitě 550 MWh

Zájem českých firem o akumulaci energie roste, a to navzdory chybějící legislativě. Tvrdí to Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT CZ. Uvedla, že Česko stále významně zaostává za světem, kde akumulace energie pro stabilizaci sítě podle ní zažívá obrovský rozmach.
Asociace uvedla, že řada států pro tento účel využívá stovky, některé až tisíce megawattů (MW). Do první skupiny patří například Velká Británie, Německo, USA, Austrálie nebo Japonsko, do druhé pak Čína a Jižní Korea. Výkon existujících a vážně uvažovaných instalací v ČR činí podle asociace asi deset MW.
Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je asi 2000 MW. Podobný je podle dat Energetického regulačního úřadu i instalovaný výkon všech fotovoltaických elektráren v Česku.
<blockquote>&#8222;AKU-BAT a další spřátelené asociace nadále vyzývají ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu, aby neotálelo s transpozicí evropské legislativy, k níž musí dojít nejpozději do konce příštího roku a jež akumulaci, stejně jako obnovitelné zdroje a další prvky moderní energetiky, velmi podporuje,&#8220; uvedl výkonný ředitel asociace a člen představenstva Svazu moderní energetiky Jan Fousek.</blockquote>
Asociace zmínila několik příkladů nedávných instalací v ČR. Baterii od své dceřiné společnosti AERS o výkonu 800 kilowattů a kapacitě 600 kilowatthodin spustil v únoru v závodu firmy v Jeseníku výrobce topných systémů Fenix. Důvodem instalace je podle společnosti mimo jiné vykrývání takzvaných mikrovýpadků, způsobujících odpojování robotických a plně automatizovaných pracovišť a následné ztráty nebo bezproblémový dojezd linek v případě odpojení od sítě.
<blockquote>&#8222;Celková investice dosáhla 12,5 milionu korun. Při ročních energetických úsporách ve výši 400.000 korun a výrobních úsporách na čas ve výši tři miliony korun očekáváme návratnost investice přibližně tři roky,&#8220; sdělil generální ředitel společnosti Cyril Svozil.</blockquote>
Další člen asociace AKU-BAT CZ, poradenská a konzultační společnost ENACO uvedla, že v posledních třech letech připravovala v Česku přes dvacet projektů s využitím bateriových systémů. &#8222;Mezi zajímavé aplikace patřila například instalace kombinovaného bateriového systému o výkonu 250 kW v lisovně plechových obalů, využívaná pro vykrývání mikrovýpadků, kdy každý z výpadků generoval ztrátu v řádu desítek tisíc korun,&#8220; uvedl obchodní ředitel společnosti Michal Šváb.
Fousek v únorovém rozhovoru ČTK řekl, že v připravované novele energetického zákona je akumulace ukotvena nedostatečně. Mimo jiné mu vadí, že zařízení typu velkých baterií stále nemá být možné provozovat jako samostatná licencovaná energetická zařízení s vlastním připojením k přenosové soustavě. Ministerstvo průmyslu a obchodu novelu hájí, už dříve uvedlo, že akumulaci energie v ní věnuje značnou pozornost. Podle asociace se však nedostatečnou podporou rozvoje akumulace energie připravuje do budoucna o miliardové příjmy.
Členy asociace <a target="_blank" href="http://www.akubat-asociace.cz/">AKU-BAT CZ</a> jsou nadnárodní energetické firmy, mezinárodní i tuzemští výrobci baterií, nejvýznamnější hráči na poli obnovitelných zdrojů energie, banky, univerzity, průmyslové podniky, energetické poradenské společnosti, právní firmy a výzkumné instituce.

Asociace: Zájem firem o akumulaci roste, ČR však stále zaostává

<a href="https://www.energy-storage.news/news/huge-battery-system-to-export-cheap-solar-from-south-australia-approved?fbclid=IwAR0gt3K1jX2d1jox9TmEmisIg3BNFhtEjbFg_440juzoADaoPhsith2Xs3E">Na konci června byl schválen solární projekt Robertstown</a> pro Jižní Austrálii o instalovaném výkonu 500 MW, který bude propojen s baterií o výkonu 250 MW s kapacitou 1 GWh. Developerem je společnost EPS Energy, která buduje v Austrálii i další projekty podobného rázu.
Projekt Roberstown bude skrze baterie participovat na australském Národním trhu s elektřinou. Přibližný počet fotovoltaických panelů je 1 700 000, budou se rozkládat na ploše o rozloze 18 kilometrů čtverečních.
Plánovaná investice je 822 milionů dolarů (zhruba 18, 7 miliard korun). Výkonný ředitel EPS Energy Steve McCall uvedl, že společnost doufá, že zajistí finance na projekt během následujících měsíců.
Robertstown přispěje k cíli australské vlády vystavět obnovitelné zdroje o výkonu 33 GW během následující let. Očekávaná životnost projektu je 30 let.
Výstavba by měla začít před koncem roku 2019 a očekávaná doba do zprovoznění projektu je 28 měsíců. Technologie, které budou využité při výstavbě projektu, nejsou ještě určeny. Společnost však uvedla, že fotovoltaické panely budou vybaveny jednoosým polohovacím systémem.
Společnost EPS Energy buduje v Jižní Austrálii <a href="https://www.epsenergy.com.au/projects">tři velké solární projekty</a> s úložištěm energie (včetně projektu Robertstown). Ani jeden projekt nebyl zatím dokončen. Celkový instalovaný výkon fotovoltaik bude dosahovat skoro 1 GW a celková kapacita úložišť bude více než 2 GWh.
Mezi výše zmíněné fotovoltaické projekty patři Bugama Solar o instalovaném výkonu 280 MW s úložištěm s parametry 140 MW/560 MWh. Tento projekt se bude rozkládat na 5,3 kilometrech čtverečních. Třetím projektem je Yoorndoo Ilga Solar o výkonu 200-400 MW a úložištěm o výkonu 100-200 MW.
Zdroj úvodního obrázku:  <a href="https://www.smart-energy.com/industry-sectors/storage/major-solar-plus-storage-project-approved-by-south-australian-government/">smart-energy.com</a>

Solární projekt s bateriovým úložištěm o kapacitě 1 GWh pro Jižní Austrálii byl schválen

<a href="https://www.energy-storage.news/news/navigant-risk-of-slower-than-expected-price-declines-for-lithium-batteries?fbclid=IwAR3stDXQ3vFHUwDKkv_wVHaWS9qgT2iDVqktVJd-mqGiIUAKma5owIB2-5I">Podle analýzy od společnosti Navigant Research</a> by cena za kWh lithium iontových baterií mohla být 76 dolarů (zhruba 1 700 korun) v roce 2030. Cena v roce 2019 se pohybuje okolo 139 dolarů (zhruba 3 130 korun) za kWh.
<blockquote>„V roce 2019 se ceny snižovaly mnohem pomalejším tempem, než bylo očekáváno po roce 2018,“ uvedl Alex Eller, vedoucí výzkumný analytik.
„Celkově jsou naše dlouhodobé předpovědi pro snižování cen li-ion baterií více konzervativní než předpovědi ostatních společností. My ale věříme, že stále existuje riziko pomalejšího snižování cen, než bylo očekáváno kvůli nedostatku hotových baterií na finálních trzích nebo nedostatku klíčových materiálů.“</blockquote>
V březnu roku 2019 uvedla společnost BloombergNEF analýzu, ve které byla předpovídaná cena v roce 2030 za kWh li-ion baterie 62 dolarů (zhruba 1400 korun). Pokud instalované množství baterií bude větší, než je očekáváno, způsobí to další tlak na snižování cen.
<h3>Integrace obnovitelných zdrojů bude vyžadovat obrovské množství úložišť energie</h3>
Společnost Navigant modelovala ceny pro bateriová úložiště energie pro přenosovou soustavu od výkonu 10 MW s kapacitou 5 MWh až po úložiště s výkonem 10 MW a kapacitou 40 MWh.
<blockquote>„Pro úložiště 10MW/40MWh se průměrná cena v roce 2019 pohybuje okolo 15,8 milionů dolarů. Předpoklad je, že cena v roce 2028 bude za stejné úložiště 9,8 milionů dolarů,“ uvedla společnost Navigant.</blockquote>
Společnost IDTechX vydala studii „Baterie pro stacionární úložiště energie 2019-2029“, která se zaměřuje na země vedoucí v současné době trh s bateriovými úložišti a predikuje trhy, které budou lídry v horizontu 10 let.
Podle IDTechX byla v roce 2018 vystavěna bateriová úložiště s kapacitou 6,2 GWh. Rok 2018 byl tak nazván „pozoruhodným rokem“ pro tuto technologii. Lídrem ve výstavbě stacionárních bateriových úložišť je již po několik let USA, a to zejména díky politickým nástrojům.
Čína i Jižní Korea vystavěly v roce 2018 úložiště s kapacitou převyšující 1 GWh. S takovýmto velkým rozvojem byly samozřejmě spojené i problémy. Kvůli vysoké poptávce v Jižní Koreji výrobci zanedbali kvalitu a několik desítek veřejných bateriových systémů vzplanulo.
Zdroj úvodního obrázku: insideclimatenews.com

Navigant Research: Cena li-ion baterií bude nadále klesat pomalejším tempem

Skotská vláda schválila vybudování velkého <a href="https://www.euractiv.com/section/batteries/news/scotland-and-wales-place-hopes-in-battery-power/">bateriového systému</a> o výkonu 50 MW u větrné farmy nedaleko města Glasgow. Celý systém by měl být dokončen na konci roku 2020. Skotsko, stejně jako Wales a Velká Británie, chce být do roku 2050 uhlíkově neutrální. 
<h2>Obnovitelná energie k dispozici kdykoliv</h2>
Skotská vláda schválila vybudování velkého bateriového systému u větrné farmy Whitelee nedaleko města Glasgow. Baterie budou uskladňovat elektřinu vyrobenou v 215 turbínách, které celou větrnou farmu tvoří, a částečně tak budou řešit problém intermitentní výroby větrných elektráren, jež se odvíjí od počasí. Podle vyjádření Scottish Power, provozovatele větrné farmy, bude celý bateriový systém pokrývat plochu větší, než je tenisový kurt.
Celý systém bude mít výkon 50 MW. To je dvakrát více než je výkon jakéhokoliv již existujícího bateriového úložiště ve Spojeném království. Baterie se budou na plnou kapacitu nabíjet přibližně hodinu. Očekává se, že práce na výstavbě bateriového úložiště začnou ještě letos a budou dokončeny na konci roku 2020.
<blockquote>„Víme, že výroba obnovitelné energie se musí zčtyřnásobit a víme, že větrné elektrárny na pevnině jsou tou nejlevnější formou zelené energie. Integrací skladovacích technologií s větrnými elektrárnami na pevnině odháníme jeden z mýtů o tom, že obnovitelná energie nemůže být k dispozici, když ji potřebujeme,“ uvedl Keith Anderson, CEO Scottish Power.</blockquote>
<a href="https://www.scottishpower.co.uk/about-us/">Scottish Power</a>, která bude rovněž řídit celý projekt bateriového úložiště, na počátku tohoto roku prodala svůj poslední majetek v oblasti fosilních paliv. Stala se tak první firmou ve Spojeném království, která vyrábí veškerou svou elektřinu z obnovitelných zdrojů.
<h2>Uhlíková neutralita do roku 2050</h2>
<a href="https://www.bbc.com/news/uk-wales-48583917">Skotsko sledovalo cíl</a> dosažení uhlíkové neutrality do roku <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/skotsko-se-zavazuje-mit-nulove-emise-do-roku-2045/">2045</a>. Nicméně v květnu vláda oznámila, že se bude držet rady poskytnuté Výborem pro změnu klimatu (Committee on Climate Change), která navrhla směřování dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Podobně ze své ambicióznosti sníží i Wales. Podle již zmiňované Komise je ovšem reálné dosáhnout pouze 95% snížení emisí, a to z důvodu významné role zemědělství ve státním hospodářství.
Také <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/spojene-kralovstvi-podkopava-vlastni-cile-oblasti-klimatu-financovanim-fosilnich-paliv-zahranici/">Velká Británie</a> <a href="https://www.bbc.com/news/science-environment-48596775">plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality</a> do roku 2050. Stávající cíl této země je dosáhnout do 2050 snížení emisí o 80 %.