Německý síťový regulátor v pátek 20. prosince schválil plán rozvoje přenosové soustavy pro roky 2019-2030. Plán nově zohledňuje německý odklon od uhlí, zahrnuje téměř 3600 km nových linek a počítá s využitím bateriových systémů pro řízení soustavy.

Plán rozvoje přenosové soustavy (Netzentwicklungsplan – NEP) je pravidelně schvalován německým síťovým regulátorem a slouží jako návrh pro tzv. Bundesbedarfsplan, který je základem pro zákonné ustanovení potřebných linek přenosové soustavy schvalovaných Německým spolkovým sněmem (Bundestag).

„Poprvé byl jako základ plánu rozvoje přenosové soustavy 2019-2030 použit cíl spolkové vlády zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na 65 % do roku 2030. Zároveň jsme zohlednili dlouhodobé účinky postupného vyřazování uhlí z hlediska toho, zda opatření na rozšíření sítě budou nezbytná i po úplném vyřazení uhlí v roce 2038,“ vysvětluje Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora (Bundesnetzagentur – BNetzA).

Plán rozvoje sítě zahrnuje potřebu nových vedení

NEP 2019-2030 zahrnuje oproti platnému Bundesbedarfsplanu téměř 3 600 kilometrů dodatečných linek, z nichž většina je plánována na posílení stávajících vedení. BNetza potvrdila celkem 74 nových opatření. Jedním z nich je například do roku 2030 zřízení dodatečné stejnosměrné vysokonapěťové linky vedoucí ze Šlesvicka-Holštýnska přes Dolní Sasko do Severního Porýní-Vestfálska. Hlavním účelem tohoto opatření je zejména přenos elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách v severním Německu do středisek spotřeby na jihu Německa.

„Navzdory zohlednění opatření pro optimalizaci sítě, jako jsou monitoring nadzemních vedení a inovativní technologické přístupy, je zapotřebí dalšího rozšíření sítě, aby se dosáhlo cíle spolkové vlády zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny do roku 2030 na 65 %,“ uvádí BNetzA ve své tiskové zprávě.

Využití bateriových systémů bylo schváleno regulátorem

Němečtí provozovatelé přenosové soustavy poprvé poprvé navrhli inovativní prostředky pro provoz soustavy, jako jsou obří bateriové systémy, tzv. Netzboostery, a BNetzA jejich využití schválil. Následovat bude ověření jejich využití pro dané účely skrze dva pilotní projekty. Prvním z nich je kombinace dvou bateriových systémů o výkonu 100 MW a kapacitě 100 MWh na severu a na jihu Německa. Druhým pilotním projektem je kombinace 250MW řiditelné tepelné zátěže a bateriového systému o stejném výkonu a kapacitě 250 MWh, mimo řiditelné zátěže má tento projekt ověřit i zapojení větrných elektráren.

Využití Netzboosterů představuje reaktivní přístup k provoznímu řízení přenosové soustavy. To znamená, že k jejich využití by došlo až v případě, pokud by nastalo přetížení nebo dokonce selhání důležitého prvku soustavy – vedení, transformátoru nebo elektrárny. Dosavadní opatření, jakými jsou například nově stavěné systémové plynové elektrárny, vždy počítala s preventivním nasazením.

Baterie umožňují reaktivní nasazení díky své schopnosti dodat plný výkon do soustavy již během desetin sekundy. Udržování bezpečnosti sítě je tak prováděno ve velmi krátkém časovém okamžiku vypnutím regulovatelných výrobních zařízení nebo zapnutím ovladatelných spotřebičů před úzkým místem v soustavě (přetížený prvek) a dodáním odpovídajícího výkonu z baterií, které lze odpovídajícím způsobem aktivovat za úzkým místem.

Plán zohledňuje německý odklon od uhlí

Nový plán zohledňuje rovněž závěry německé uhelné komise, která 26. ledna stanovila harmonogram odstavování uhelných elektráren a rok 2038 jako konečné datum výroby elektřiny z uhlí. Aby se zohlednil dlouhodobý účinek kompletního odstavení uhelných elektráren, byl nad rámec dosavadních scénářů s časovým horizontem do roku 2030 vytvořen dodatečný scénář zohledňující vývoj do roku 2038, kdy budou veškeré uhelné elektrárny odstaveny

Rozsáhlá účast veřejnosti

V rámci opatření zavedených v akčním plánu pro řešení nedostatečného rozvoje přenosové soustavy (Aktionsplan Stromnetz) německá vláda jako jednu z cest pro urychlení výstavby nových vedení kladla důraz na užší spolupráci jednotlivých spolkových zemí, spolkových ministerstev a dalších aktérů. Do rozhodování o rozvoji tak byly zapojeny správní úřady, ale i sdružení a občané.

Posouzení potřeb a přípravě zprávy vlivu na životního prostředí předcházelo deset týdnů účasti veřejnosti. V rámci této konzultace BNetzA obdržel přes 800 prohlášení. Všechna prohlášení byla zaznamenána z hlediska obsahu, vyhodnocena a argumenty byly zkontrolovány z hlediska jejich relevantnosti pro rozhodování. BNetzA konzultace doplnil o několik informačních událostí po celém Německu.

Plán rozvoje přenosové soustavy pro roky 2019-2030 je dostupný zde.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *