Domů
Akumulace energie
Navigant: Li-ion bateriová úložiště přesáhnou 28 GW v roce 2028

Navigant: Li-ion bateriová úložiště přesáhnou 28 GW v roce 2028

Zatímco přečerpávací vodní elektrárny budou mezi stacionárními úložišti ke konci současné dekády stále zaujímat podíl okolo 96 % globálního instalovaného výkonu, instalovaný výkon bateriových úložišť rychle poroste. Podle společnosti Navigant Research bude instalovaný výkon Li-ion bateriových úložišť v roce 2028 přesahovat hranici 28 GW.

Společnost Navigant Research ve své studii uvádí, že rok 2019 byl velice pokrokový v oblasti úložišť energie a zdaleka překročil vše, co bylo k vidění v předchozích letech. Ve studii jsou zejména zmiňovány tři hlavní segmenty pro úložiště energie.

Prvním je tzv. behind the meter segment, ve kterém jsou úložiště energie instalovány přímo u průmyslových odběratelů a firem. Cílem je snížit náklady za elektřinu odebíranou zejména v časech špičkové poptávky, kdy jsou ceny nejvyšší.

Velkoodběratelé rovněž instalují baterie pro zvýšení spolehlivosti dodávek elektřiny, přičemž v kombinaci se solárními elektrárnami snižují závislost těchto odběratelů na dodávkách ze sítě a částečně je chrání před případným budoucím růstem cen elektřiny.

Dalším segmentem, který se v posledních letech stále rychle rozvíjí, je výstavba velkých bateriových úložišť v blízkosti solárních a větrných parků.

Třetím segmentem jsou úložiště, které nahrazují špičkové a rychlostartující zdroje pro výrobu elektřiny. Developeři těchto systémů již dlouho argumentují, že baterie reagují mnohem rychleji a jsou čistější než špičkové elektrárny, které jsou využívány jen k pokrytí odběrových špiček v dobách vysoké poptávky.

CEO společnosti 8minutenergy, Tom Buttgenbach, uvedl, že na některých trzích ve Spojených státech, které se vyznačují napjatou situací v energetické síti a vysokým podílem solárních zdrojů, by cena elektřiny z bateriového úložiště zkombinovaného se solární elektrárnou pro pokrytí odběrových špiček mohla být až poloviční oproti tradičním plynovým elektrárnám.

Obnovitelné zdroje v kombinaci s úložištěm vyhrávají technickým pokrokem a na některých trzích i cenou

Podle společnosti Navigant se průměrné ceny kontraktů na odběr elektrické energie (PPA) snížily mezi lety 2015 a 2018 o 79 % na 30 USD/MWh. Oproti tomu sdruženou cenu elektřiny (LCOE) pro paroplynové elektrárny v roce 2021 odhaduje mezi 41 až 47 USD/MWh.

Během roku 2019 bylo zprovozněno několik projektů podobného typu. Příkladem jsou projekty společnosti Hawaiian Electric, kde byly instalovány solární elektrárny o výkonu 260 MW v kombinaci s několika bateriovými úložišti o celkové kapacitě přesahující 1000 MWh.

Cena kWh elektřiny z těchto projektů se pohybuje mezi 0,08 až 0,12 USD/kWh. Oproti tomu se průměrná cena za kWh vyrobená za pomoci fosilních paliv na Havaji pohybuje okolo 0,15 USD/kWh. V tomto případě je však nutné podotknout, že velkou roli hraje izolovanost tamního trhu jako tomu u ostrovních států tradičně bývá, kdy se ceny plynu pohybují na několikanásobku cen zbytku USA.

Salt River Project v Arizoně plánuje výstavbu dvou projektů s celkovým výkonem 338 MW, který budou dodávat solární panely a úložiště s kapacitou přerůstající hranici 1 GWh.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
energetik II
30. leden 2020, 14:29

Výkon 28 GW už konečně stojí trošičku za malou pozornost. Naše stará dobrá přečerpávačka Dlouhé Stráně v CHKO v masívu Mravenečníku má 0,65 GW , takže pro celosvětový výkon je to bohužel - "stále jen jako když plivne". !

Martin Pácalt
31. leden 2020, 13:38

Takové srovnání nemá význam. PVE Dlouhé Stráně se stavěla pro českou, nikoliv světovou distribuční soustavu...A kdo by si tipnul, že vedle energetiky plní svoji úlohu jako turistického cíle pro cca 90tisíc lidí ročně. Pro Jesenicko dobrý parametr.

Kamil Kubů
30. leden 2020, 15:39

Pokrytím špičkového výkonu bateriovými úložišti, které k ničemu jinému v podstatě ani sloužit nemohou, ještě více zhorší ekonomiku provozu záložních PPE zdrojů, bez kterých se v zimním období soustava s velkým podílem solárních zdrojů neobejde. Vznikne tak jalová kapacita, jejíž existenci bude nutné sanovat kapacitními platbami, které se v podobě zvýšené ceny elektřiny přenesou na koncového spotřebitele. No, když na to mají, tak proč ne.

energetik
31. leden 2020, 09:01

Řešil jsem nedávno akumulaci energie z právníkem co se vyzná v energetickém právu, protože ERÚ odmítlo vystavit licenci. A dozvěděl jsme že už nejde získat licenci ani na přečerpávací akumulaci energie. Stávající přečerpávačky ty licence mají z historie a nové licence se nedávají. Takže za těchto podmínek zde nikdo nepostaví ani přečerpávací akumulaci.

Takže se prozatím nemusíte bát, současným státem vydržovaným provozovatelům přečerpávaček do kšeftu nikdo vést nemůže ani s akumulátory, lada že by ty služby dělal zadarmo, tomu současná legislativa nedokáže zabránit.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se