ICIS: Nedostatečné pobídky brání rozvoji velkých bateriových úložišť v Německu
Růst instalovaného výkonu velkých bateriových systémů v Německu zpomaluje a bez úpravy regulace či zavedení nových pobídek pro tato zařízení nejsou ani další vyhlídky příznivé. V kombinaci s očekávaným růstem instalovaného výkonu solárních a větrných elektráren by tento fakt mohl vést k vyšší volatilitě cen elektřiny. Upozornili na to analytici z ICIS.
Zatímco domácím bateriovým úložištím, která jsou součástí nově instalovaných střešních fotovoltaických elektráren, se v Německu daří a jejich výkon stabilně roste, u velkých bateriových systémů dochází ke zpomalování růstu. Na vině je zejména situace na trhu s primární regulací frekvence, kde prudký růst výkonu baterií poskytujících tuto službu způsobil významný pokles její ceny.
Velká bateriová úložiště mají přitom do budoucna být jedním z prostředků k omezení volatility cen elektřiny vyvolané očekávaným rostoucím podílem solárních a větrných elektráren na výrobě elektřiny.
Analytici z ICIS připomněli, že již nyní jsou obzvláště v zimních měsících spotové ceny elektřiny silně závislé na aktuální výrobě větrných elektráren. Jako příklad uvedli období od 3. do 8. ledna, kdy kombinace nízké výroby elektřiny z větrných elektráren a nízké venkovní teploty vedla k výraznému růstu ceny elektřiny na denním trhu.
Cena elektřiny na denním trhu pro Německo v období 3. 1. 2021 až 9. 1. 2021.
Přestože celkový instalovaný výkon větrných elektráren v Německu přesahuje 60 GW, v uvedeném období nepřesáhla jejich výroba 22 GW a koncem týdne spadla dokonce pod 2 GW.
ICIS přitom očekává, že podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny poroste v Německu rychleji ve srovnání s průměrným očekávaným růstem v EU, což by mělo vést k častějšímu výskytu výše popsaných situací.
Očekávaný růst podílu OZE na výrobě elektřiny v Německu a Spojeném království a srovnání a průměrem EU. Zdroj: ICIS
„Německá elektrizační soustava zažije rostoucí podíl větru a slunce v mixu, vysoké importy a vysoké ceny elektřiny ve srovnání s okolními trhy. Je proto nutné poskytnout silné investiční pobídky pro baterie, které mohou poskytnout nezbytnou flexibilitu a posílit bezpečnost dodávek poté, co dojde k odstavení tepelných elektráren,“ uvedl analytik ICIS Roy Manuell.
Manuell dodal, že současné stagnující a nejisté regulatorní prostředí bude i nadále brzdit rozvoj bateriových systémů, který by jinak mohl být podobný, jako je například ve Spojeném království.
Mohlo by vás zajímat:
A bude hůř. Suroviny půjdou obrovsky nahoru
A posledne 4 dni je to velmi podobne, ak nie horsie. Vyroba VTE sa hybe v intervale 0.5%~5% a posledne dva tyzdne neprekrocila 10% (s vynimkou dvoch dni, ked sa dostala az na 13% a na par hodin az na cca 24%). Spotove ceny vyskakuju vysoko a to uz nie je zima, ale jun!
Mozno sa to o dva-tri dni zmeni a zacne fukat, ale to bude fukat vsetkym naokolo a zrazu bude prebytok vykonu (mozno aj nasobny) - teda nebude ju komu predavat a bude ju potrebne nejak "marit", alebo vypinat (ale dodavatelom sa tu bude preplacat ako by sa ta energia vyuzila). Ano, sposobi asi aj pokles okamzitych cien za na trhu, ale dodavatelia VTE maju zarucene dorovnanie cien, tak ich to nebude trapit(budu si lejn strazit aby sa stale vosli do limitov ako napr. aby doba nizkych cien neprekrocila limit a podobne). Teda tie nizle trhove ceny sa vobec neprejavia u koncoveho spotrebitela, ale vdaka vysokym nakladom na regulaciu sustavy a dorovnavanie cien VTE pri prebytku to bude mat skor negativny dopad na celkovu koncovu cenu u spotrebitela.
Samozrejme objem vyrobeny VTE v obdobiach prebytku sa (aj napriek nevyuzitelnosti a zbytocnemu doplacaniu rozdielu) bude zapocitavat do celkovej vyroby, ktoru potom budu prezentovat (aj par zaslepencovna tomto fore) ako uzasny a vsespasitelny prinos VTE (a z FVE je to velmi podobne).
Vždyť je to ale elektřina (skoro) zadarmo. Ty bateriové uložiště, které se kvůli té OZE musí postavit musí být taky zadarmo. A pokud ne, tak ať napíší nějaký zákon nebo nařízení EU, aby to bylo zadarmo. :D
Nedostatečné pobídky brání rozvoji pěstování banánů a pomerančů za polárním kruhem. Stejná „logika".
Zjistěte si nejprve, co jsou to mezní náklady.
Pak se zamyslete nad tím, proč např. desítky miliónů hudebních skladeb máte dostupných ve streamovacích službách za pakatel a kolik byste za stejné množství platil před dvaceti lety pomocí nákupu fyzických nosičů.
Potom aplikujte mezní náklady související s OZE v energetice a přidejte k tomu agregovanou efektivitu ve strukturálně změněných hodnotových řetězcích, ze kterých postupně mizí fosilní paliva.
A nakonec si promítněte, jak tohle celé bude ovlivňovat cenovou hladinu energií v celé ekonomice včetně vstupů v elektrifikované dopravě, a co to tudíž udělá s budoucí konkurenceschopností ekonomiky jako celku.
Pouze blázen a národohospodářský ekonomický sebevrah by budoval novou ekonomiku na fosilních palivech.
Móda je móda, ta má separátní trh. Před třemi sty lety šlo v Holandsku vyměnit hrst cibulek tulipánů za velkostatek.
Podstatná je levná sezónní akumulace, bez ní je frontální tlak na OZE jen generační truc příliš bohatých přestárlých teenagerů, za které se schovávají přerozdělovací šíbři. Až dojdou peníze, dojde i elán, sice to potrvá, ale na konci bude publikum odměněno spokojenými úsměvy Číňanů, popř. ropných Arabů.
Problém je že oni ty peníze nedojdou . Jen se zvýší cenová hladina (drahota) . Klasický příklad je stavebnictví a nárust cen nemovitostí . Když jsem stavěl před deseti lety , tak ceny materiálu jsou stejné (nákladově jsem se vešel do tis/m2) . Dnes ceny stoupají přes 100t/m2 . Duvodem jsou regulace co se projevují . A stejné to bude u energií . Teď jsem nedávno četl , že němečtí zelení mají problém s cenou elektřiny a chtějí zakázat její zvyšování :-)
Po disrupci občas přichází něco, čemu se říká renesance. Takže např. výroba gramofonových desek úplně nezmizela, stále se ještě vyrábějí a svůj trh mají. Ale při porovnání čísel s reporty hudebního a filmového průmyslu vidíte, že počet uživatelů na platformách začíná jít už do stovek miliónů uživatelů. Ten proces není módní výstřelek, je nevratný. Těžko se dá očekávat návrat mas těchto uživatelů k LP, CD, DVD, magnetofonovým páskám, VHS a videopůjčovnám. Kromě toho tento demonetizační princip otevírá dostupnost produktu nebo služby i dalším segmentům a otevírá trhy. A lidé to začnou používat, protože je to prostě pohodlnější, a nakonec i levnější.
Stejně tak lidé dodnes chovají a využívají koně, ale masový způsob dopravy už to nebude. Nástup automobilismu také nebyl modním výstřelkem, i když ve své době proti němu brojily různé zájmové skupiny, báby se křižovaly, a v novinách vycházely očerňovací pamflety (dá se dohledat). Ale ty silnice, benzínky a ropná infrastruktura se pracovitě a obětavě vybudovaly, a to ještě v podmínkách první poloviny 20. století, jako byly 1. světová válka a hospodářská krize. S tím se dnešní společenská rozmazlenost a ufňukanost ohledně výstavby dobíjecí infrastruktury nedá ani srovnávat.
Sezónní akumulace by se hodila, možná se nějaké řešení ekonomicky prosadí, ale pokud to bude, tak to bude spíše více různých menších řešení podle možností a podmínek. V této oblasti je potřeba ovšem nepodceňovat větší integraci OZE, ale na to je potřeba uvažovat na jiné škále.
A to nejzajímavější dost možná v budoucnu přijde ve fázi "beyond 100%", kdy by se levné přebytky energie daly využít na to, co by do té doby bylo enegeticky náročné a tudíž drahé. Teprve tohle by ten koláč mohlo podstatně zvětšit.
Na levné baterky si musíte počkat tak 10 let, až se vybuduje hodně Gigatováren a cena klesne, obdobně jako u fotovoltaiky, desetkrát.
A taky za těch 10 let cena nových JE vzroste dvakrát.
To jsou důsledky průmyslové gigavýroby, positivní learning curve pro fotovoltaické panely a baterie a negativní (=zdražování) learning curve pro jaderné reaktory.
To je realita 21. století, to je to století v kterém žijeme...
To bude ale muset dát pár chytrých lidí hlavy dohromady a vymyslet čím nahradit lithium a kde sehnat levnou měď. Známé zásoby lithia by totiž při okamžitém vytěžení nabídly kapacitu baterií asi na 100 hodin světové výroby elektřiny. A už by nic nezbylo pro elektromobily.
Ríšo, ty ve svých představách, ale nepočítáš vůbec s recyklací, že?
To ale děláš základní chybu, a díky této chybě to nedovedeš pochopit.
Dokonce ti poradím, že recyklační firmy čeká velká budoucnost, dokonce už jsem zakoupil akcie některých z nich. Na trhu je velké množství zajímavých příležitostí.
Např.
https://americanbatterytechnology.com/about-us/
https://www.redwoodmaterials.com/ = Zakladatel jistý Straubel spoluzakladatel jisté Tesly
No zajímavé a co se bude recyklovat, když ty baterie mají podle příznivců vydržet 25 let s tím, že se jeté budou posouvat do domácností.
Atome, rozhodně neděláš čest své přezdívce, samozřejmě se bude část vysloužilých baterií využívat jako úložiště energie, už se tak nějaký čas děje. Ale baterie jsou i v mobilech, noťasech, sekačkách, vrtačkách a možná jsi si toho nevšiml, jsou i ve tvém ovladači na televizi, nebo hráčkách tvých dětí. Každý rok se vyhodí bez recyklace desítky možná stovky miliard tužkových baterií...
Jasně tužkovky nás zahrání, že Vy jste vzal vážně to sranda video s Mercedesem na tužkovky :)
100 hodin? Tak to jsem klidný. Podle tohohle pána by většině světa mělo stačit něco okolo třetiny z tohohle množství. Na auta toho asi zbude dost. Bez ohledu na recyklaci, růst účinnosti využívání lithia (měrná kapacita baterií), objevování nových ložisek a náhradu lithia něčím jiným.
Tak zaprvé 100 hodin světové výroby EE je 250 TWh, na 100 mil. aut s průměrem 100 kWh vychází 10 TWh, tedy 100 TWh na nahrazení miliardy aut.
Zadruhé známé zásoby se (logicky) zvyšují když je po dané komoditě poptávka a hledají se nová ložiska. To co odkazujete je z roku 2019, co vzít aktuální z roku 2021: https://pubs.usgs.gov/periodicals/mcs2021/mcs2021-lithium.pdf
A ejhle, ze 14 mil. v rezervách aktuálně těžených oblastech na 21 mil. za pouhé 2 roky a dále:
Owing to continuing exploration, identified lithium resources have increased substantially worldwide and total about 86 million tons.
Lithia je dost na vše a hlavně v bateriích je ho minimum, od kobaltu se upouští a do některých (LFP) baterií není třeba vůbec, takže na čem to teď visí je nikl.
naco by sme ho nahradzovali ked je ho v mori do aleluja https://electrek.co/2021/06/04/scientists-have-cost-effectively-harvested-lithium-from-seawater/
Haha 10x, to je jako tu psal někdo, že panel bude stát jako pytlík buráků. Budeme rádi, když cena zůstane na nynější úrovni.
Loupané nebo neloupané? FV panely jsou sice v současnosti na váhu dražší než neloupané arašídy, ale už jsou levnější než loupané.
No nebude. Fve panely zdrazili skoro o 50%. EU nam za chvili zakaze palit drevo, zakaze uran. Diky vyrobe tezbe se zdrazi vse - i vetrne elektrarny, tepelna cerpadla. Zbude asi jen vodik.
Ale ja si uz chystam farmu na kožešinovou zvěř, sad ebonitového dřeva a zkupuji v Moravském Krasu jeskyně. Bude kde bydlet, ovčím rounem vyplním škvíry a když budu chtít, si nahoním pár TvH statické elektřiny ???
"Na vině je zejména situace na trhu s primární regulací frekvence, kde prudký růst výkonu baterií poskytujících tuto službu způsobil významný pokles její ceny."
Ti Němci jsou snad nepoučitelní. Poté, co se jim pomocí neuvěřitelných dotací do OZE podařilo rozvrátit trh s primární energií, rozpadá se jim i trh s regulací, bez které soustava s vysokým podílem OZE fungovat nemůže. A jejich recept? Další dotace, tentokrát pro bateriové regulační zdroje. Předvídatelný důsledek? Cena regulační energie ještě více poklesne, protože do zisku dostanou provozovatele ty dotace.
Kdo to zaplatí? Koncový zákazník, buď jako daně nebo jako příspěvek v ceně elektřiny.
Dotace jste si vymyslel vy. V reálu v tom článku mluvil jenom nějaký analytik o investičních pobídkách. Investiční pobídka může být leccos, může to být i přístup k levným úvěrům, daňové úlevy, zjednodušení správních procesů, podpora na úrovni sdílení know-how a best practices, otevření dalších možností pro baterie jak si za své služby vydělat (Lazard's jich znají 12, nejspíše jich bude ještě víc), ...
V každém případě si koncoví zákazníci jistě nebudou stěžovat na pokles nákladů na regulaci.
A to co ste tady vyjmenoval nejsou různý formy dotací? Teda až na zjednodušeni správnich procesů pokud je to v obecný rovině a nejen pro vybraný subjekty.
Rozdíly jsou ovšem zásadní pro konečné spotřebitele. Daňové úlevy jsou pro ně "neviditelné", přístup k levným úvěrům akorát snižuje zisky bankéřů. Vše ostatní je podpora, ne dotace.
Nižší náklady na regulaci sítě jsou ovšem viditelné dobře.
Souhlasim že daňový úlevy jsou lepší jak investiční nebo provozni finanční podpora. Ale se zbytkem už tak úplně ne. Zaprvý to ve výsledku vyjde celkem nastejno jestli dá stát někomu peníze nebo je od něj nevybere. Nevybrat je samozřejmě lepši (už jen z pohledu rizika že někdo nesebere finanční podporu a pak nezaplati daně) ale když všechno funguje jak má tak je výsledek stejnej.
Zadruhý daňový úlevy nemusí být neviditelný protože záleží jak se ty prachy vyberou. Protože stejně tak u investični nebo provozní podpory to může jít ze "státniho" (= z daní) a nemusi to koncovej uživatel vidět přímo na faktuře. Stejně tak se můžou finanční prostředky který budou státu "chybět" kvůli úlevám vybrat přímou přiražkou.
Levný úvěry protlačený státem pro vybraný subjekty zisky bankéřům zásadně nesníži protože si je vyberou jinde - třeba na běžným občanovi.
Poslední bod - dotace nemusi být peněžní muže mít i jinou formu. Jak třeba s oblibou zmiňuje Carlos "skrytý dotace pro uhelný elektrárny" (to uvádim jen jako příklad).
Máte pravdu. V textu jsou zmíněné investiční pobídky, což nutně neznamená provozní podporu. Nicméně u některých forem, např. daňové úlevy nebo levným úvěrům je odlišení od dotace otázka čistě filosofická. Souhlasím, že odstraňování administrativních bariér, které deformují trh je forma pobídky, která je určitě žádoucí.
Koncoví zákazníci si pravděpodobně stěžovat nebudou, protože se nikdy nedozvědí napřímo, proč už zase platí vyšší daně nebo poplatky za elektřinu. Protože ono to nakonec u nějaké formy dotace skončí až marže za předmětné služby spadne tak hluboko, že se neuživí ani díky spekulacím.
K dotacím, viz výše moje reakce na Ondru.
K tomu druhému odstavci, marže spadnou a zákazníci budou jásat. Hloupí investoři prodělají kalhoty, schopní budou schopni vyžít s nižší marží, investice zkrachovalců odkoupí někdo jiný s velkou slevou a bude na tom spokojeně vydělávat, trh bude otevřený nově příchozím a konkurenci, ubudou staré, smradlavé elektrárny, které "musí" v síti zůstat a vyrábět, ...
Prostě normální ekonomika, koncoví uživatelé si budou chrochtat a ve výrobě a distribuci elektřiny skončí další kousek té dlouholeté ekonomické zhůvěřilosti s "přirozenými" monopoly a zaručenými tučnými maržemi pro vyvolené.
Obávám se, že si to malujete příliš růžově. Dnes nejsou hloupí investoři. Oprava, jsou, a to ti, kteří si nedokážou zajistit ty dotace, které jim umožní vydělávat i na naprosto neefektivní výrobě. Ti schopní si je totiž zajistí například tím, že různou formou změn vlastnictví uplatní možnosti zrychlených odpisů a daňových úlev, což jsou dotace, ale hezky pojmenované. Pokud trh ovládnou ti schopní, kteří získají velké množství technologie "za hubičku" po zkrachovalcích, vznikne přirozeným způsobem bariéra pro vstup dalších na trh, protože stejný postup nebudou moct zopakovat. K vylepšení technologie to toiž nijak nepřispěje a vstupní náklady na zřízení služby zůstanou stále vysoké.
Jediná účinná cesta vpřed k tomu, aby ty služby skutečně obstály na skutečném trhu je technologický pokrok. A ten se dotacemi spekulantům zařídit nedá.
Jojo, už dnes si krásně zákazníci chrochtají, jak s 9000 důchodem vyžijí, když za elektřinu, plyn a topení dají 6000 měsíčně ???
Takže stale jen "křivarna" čili dotace.
Sami víme kam ČR dostaly ty tzv. pobídky. Co nám tu zbylo, kam se poděly firmy co tu stavěly, kam tečou zisky?
Tak když jsme u těch baterií, vypadá to na definitivní a vlastně dle očekávání i skandální konec baterií HE3DA.
Viz články z Ekonomický deník:
Výrobce baterií HE3DA odešel od soudu s dvoumilionovu pokutou za podplácení
Slabá místa baterií HE3DA: technologie, přístup k investorům i minulost zakladatelů
A z webu he3da poté, co za poslední půlrok byla největší novinkou kamion Rallye Dakar s polepky He3da teď představili opravdu výjimečnou baterii, o kapacitě 1,3 kWh a hmotnosti 14,6 kg, tedy 89 Wh/kg, zhruba poloviční oproti nejobyčejnějším LFP bateriím a čtvrtinová oproti nejlepším bateriím na trhu.
hm, to mi nevychadza, podla tabulky maju LFP hustotu 90-160Wh/kg to je hodne "zhruba polovicni", navyse LFP aj ked ma nizsiu pravdepodobnost, tak stale moze horiet, he3da nehori vobec
Nejlepší LFP jsou dnes přes 200 Wh/kg, NMC/NCA přes 350.
HE3DA nejsou ale LFP, to už Procházka potvrdil, takže jsou v tomto parametru 4x horší než co se dává do aut.
Ale máte pravdu s tím hořením, co neexistuje, to nemůže nikdy hořet ?
hm, viete mi dat link na nejake tie lifepo co maju cez 200 Wh/kg? to by ma zaujimalo, lebo tie moje rackove pylontechy su dost tazke, nejaku usporu hmotnosti a miesta by som uvital, ale potrebujem to ako hotove riesenie t.j. rackove moduly s bms, lebo nie som ziadny kutil, aby som si to pajkoval dohromady na kolene, este by mi potom poistovna tvrdila, ze si za to mozem sam, keby to nedajboze zacalo horiet
hm, neviete... no to je skoda
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se