V Německu proběhla další inovativní aukce pro OZE. Vysoutěžena byla jen část nabízeného výkonu
Na začátku tohoto měsíce proběhlo v Německu letošní druhé a zároveň poslední kolo takzvaných inovativních aukcí, ve kterých se mohou o podporu ucházet na rozdíl od tradičních aukcí pouze projekty kombinující různé obnovitelné zdroje či zdroje s akumulací energie. Oproti prvnímu letošnímu kolu však byl zájem investorů znatelně nižší a po vyřazení velkého počtu nabídek se vysoutěžila pouze část nabízeného výkonu.
Po prvním letošním kole inovativních aukcí, ve kterých se mohou developeři ucházet o podporu pouze pro projekty kombinující více různých zdrojů či akumulaci, proběhlo v srpnu kolo druhé. Zatímco v prvním kole byl celkový objem přihlášených projektů více než dvojnásobný proti soutěženému výkonu, druhé kolo, které nabídlo rovněž 250 MW, se s celkovým počtem 23 projektů o výkonu 249,6 MW těsně nezaplnilo.
Podobně jako v prvním kole byly všechny projekty tvořeny kombinací solárních elektráren s bateriovým úložištěm. Podle podmínek těchto aukcí musí mít úložiště dostatečnou kapacitu na minimálně dvě hodiny výroby přilehlého zdroje a může ukládat elektřinu pouze z tohoto zdroje.
Nedostatek projektů spustil speciální mechanismus omezující soutěžený objem
I takto malý nedostatek projektů měl nicméně za následek skutečnost, že německý energetický regulátor Bundesnetzagentur, který aukce organizuje, musel přistoupit k využití mechanismu, který se uplatňuje pouze u tohoto typu aukcí a omezuje maximální objem vysoutěžené podpory na 80 % objemu přípustných projektů. Jelikož regulátor musel 6 nabídek vyřadit s ohledem na nesplnění všech potřebných náležitostí, byla vysoutěžena pouze část maximálního objemu této aukce.
V aukci podle dat regulátora nakonec uspělo 16 projektů o celkovém instalovaném výkonu 155,6 MW, tedy pouze zhruba tři pětiny z původně nabízených 250 MW. Developeři si zajistili provozní podporu ve výši od 39,9 do 54,8 EUR/MWh, vážený průměr dosáhl 45,5 EUR/MWh. V tomto případě se nicméně nejedná o vysoutěženou výkupní cenu jako u běžných aukcí, ale o bonus, který provozovatelé zařízení obdrží nad rámec příjmů, které si sami zajistí na trhu.
Mohlo by vás zajímat:
Jinými slovy, jestliže byl v červenci tohoto roku vážený průměr tržní spotové ceny elektřiny z fotovoltaiky 74,18 €/MWh, zaplatil by spotřebitel za takto vyrobenou elektřinu minimálně 74,18 + 42,9 €/MWh = 117,08 €/MWh. Ve skutečnosti o něco více, protože dvouhodinová akumulace umožňuje prodat vyrobenou elektřinu za vyšší cenu. To jen tak pro zajímavost.
Emile díky za výpočet ze zajímavost, já přidám ze zajímavosti taky jeden, cena elektřiny z nového zdroje HP C ve Velké Británii bude v roce spuštění 2026 stát cca 150 €/MWh a každý rok se bude zvyšovat oo inflaci. Z pohledu cen JE je tak cena 117 €/MWh vlastně v pohodě.
Znovu opakuji, že věštby z vaší křišťálové koule mě absolutně nezajímají. Když chcete něco porovnávat, tak jedině současné ceny a ne nějaké vaše vybájené za pět let. Nikdo, a vy tím spíše, nedokáže spolehlivě předpovědět, jak se bude vyvíjet index spotřebitelských cen v Británii, ze kterého se odvíjí strike-price pro HP C, ani jak se bude vyvíjet kurz libry vůči euru, ani jak se bude vyvíjet tržní cena elektřiny v Německu v následujících pěti letech.
Takže pokud vezmeme aktuální cenu k letošnímu roku z HP C, s aktuálním kurzem a aktuálním indexem spotřebitelských cen, tak vychází na 124,7 €/MWh, oproti aktuální ceně z těchto elektráren jde tedy o rozdíl méně než 7 €, což je excelentní cena za to, že tento zdroj je na rozdíl od fotovoltaiky s dvouhodinovou akumulací schopný dodávat elektřinu ve dne v noci, v zimě i v létě. Mimochodem baseload pro dnešní den v Británii se obchodoval za 113,75 liber/MWh, tj. dokonce 132,7 €/MWh, tedy o 8 €/MWh více než je ta údajně drahá HP C.
Předvídat dlouhodobý vývoj ze spotové ceny je ještě směšnější než věštění z křišťálové koule.
Já žádný dlouhodobý vývoj nepředpovídám, pouze ukazuji, jak který zdroj vychází v současných cenách. Nic víc.
Nehledě na to, že HP C bude mít tuto garantovanou cenu 35 let, a dalších plus mínus 35 let, kdy bude již zaplacená a stále provozuschopná, bude vyrábět elektřinu za ani ne 30 €/MWh (v dnešních cenách).
Nebude Emile, těch prvních 35 let se jim to ještě má indexovat o inflaci. A těch následných 35 levných let je jen tvůj hodně odvážný předpoklad.
O indexování o inflaci (přesněji řečeno jde o index spotřebitelských cen) tu celou dobu hovoříme, pane Veselý. Proto ta cena není letos 92,5 libry, ale 106,9 libry, na které narostla od roku 2012.
35 levných let není žádný odvážný předpoklad, jsou to běžné ceny při tzv. "long term operation", potvrzené praxí. Viz např. zde: iea. org/reports/projected-costs-of-generating-electricity-2020
Konkrétně pro HP C se předpokládají dokonce jen ve výši 23 €/MWh: medium. com/generation-atomic/the-hinkley-point-c-case-is-nuclear-energy-expensive-f89b1aa05c27
Připomínáte mi osoby, kterých když se poslední dobou zeptám, koho budu volit v parlamentních volbách v říjnu, povážlivě se opakuje odpověď jako přes kopírák: "Tak hlavně ne Piráty". Aha, tak koho nebudou volit, jsem se dozvěděl, takhle ale otázka nezněla, že ne?
Mě zase nepřestává fascinovat ta úspěšná negativní kampaň právě vůči Pirátům. Všiml jsem si jak dobře to zabírá na voliče 50+.
No tak politika je skvělá věc. Ale piráti moc pro negativní publicitu nepotřebujou - stačilo si včera přečíst rozhovor s Ferenčíkem v novinách.
Akorát nechápu, proč je probíráme pod článkem, který popisuje o kolik se ještě v Německu zdraží běžným obyvatelům elektřina.
Omego, protože se občas prostě trochu od tématu odbočí. A politika má obrovské dopady na energetiku. A výsledky voleb rozhodnou o tom jestli se rozvoj rozjede po menších krocích odspodu, nebo se pojede koncepce RVHP s výsledným bolehlavem na generace.
Pane Carlosi, to RVHP myslíte současný bruselský aparát?
Neboli se jedná o náš zelený bonus známý od roku 2005. Jediný rozdíl je v tom, že není pevný pro všechny, ale dopředu vysoutěžený. Takže jejich "ERÚ" naštěstí nemá páky, jako u nás, zelený bonus z roku na rok plošně, pro různé kategorie různě, snížit.
Pane pr zas pišete silně zavádějíci věci - buď se v tom pořadně nevyznate nebo to děláte naschvál aby ste si jenom plivnul.
Zelenej bonus se měni každej rok podle vývoje cen elektřiny na trhu. Protože na rozdil od fixni výkupni ceny je to bonus a dohromady s přijmy z prodeje elektřiny nebo úsporou za neodebranou elektřinu u samovýrobcu by měl cca odpovidat fixni výkupní ceně.
Třeba pro rok 2021 ho ERU zvýšil pro solárni elektrárny o cca 300-500 kč za MWh.
www. tzb-info .cz/ceny-paliv-a-energii/91-vyse-vykupnich-cen-a-zelenych-bonusu
Ale ale, plivete zde Vy, protože styl Vašeho příspěvku mne dehonestuje přesto že jste nevyvrátil nic z toho co jsem napsal. Naopak potvrdil jste to.
viz.
strana 10, 1.10, řádek 513 versus
https://www.eru.cz/documents/10540/4697359/ERV_6_2018.pdf/b19eac97-d73e-472d-8105-d4e119a69cb8
strana 10, 1.10, řádek 513
Metodický postřeh k diskusi (kdysi jsem se s jedním takyodbornikem jako já dohadoval, jestli je vnitřní odpor tvrdého zdroje velký nebo malý. Zpátky na zem mne vrátila poznámka opravdového elektrikáře, že tvrdý zdroj je to, co bez ohledu na náhradní schéma udrží při zátěži napětí): rozhodujícím hlediskem úspěchu státní podpory rozvoje energetiky by měl být dopad na spotřebitele nebo daňové poplatníky, jak co do peněz, tak spolehlivosti dodávek. Dvouhodinová akumulace vyhladí některé letní extrémy, pro koncové ceny významnou úlevou není. Kamufláž přeskoku etapy vývoje á la ČLR před 50 lety.
A hranice mezi "tvrdým" a "měkkým" zdrojem je kde?
Jen jestli si to náhodou někdo neplete s napěťovým nebo proudovým zdrojem :-)
Bez ohledu na náhradní schéma? Elektrikář asi nepochopil co je to náhradní schéma. Ideálně tvrdý zdroj napětí má vnitřní odpor nula ohm.
Důležité je že jsme se dozvěděli jak si v Německu právě teď ohodnotili cenu akumulace elektřiny z FVE v bateriích. A jelikož známe learning curves vývoje cen utility FVE (pokles ceny 7 krát za posledních 10 let) a vidíme že pokles ceny bateriových systémů které mají za fotovoltaikou zpoždění cca 10 let bude taky obdobný.
Je vidět jak budou ceny ((Fve+baterie) vypadat za 10 let: cena Utility FVE klesne na polovinu (bude to odpovídat LCOE cca 25 Eur/MWh, cena bateriové zálohy klesne cca 7 krát, na 42/7=6 Eur/MWh,ale pro obvyklejší akumulaci 4-5 hod to bude cca dvojnásobek
čili pro náš region (Německo a okolí) bude LCOE fotovoltaiky s noční akumulací cca 35 Eur/MWh. Bezkonkurenčně nejnižší cena pro čistou obnovitelnou energii v období od jarního do podzimního slunovratu.
Obdobně bude ještě levnější v období od podzimní rovnodennosti do jarní rovnodennosti elektřina s akumulací z větrných elektráren.
Slunce, vitr a voda ovládnou energetiku v našem regionu dříve než by kdokoliv dokázal postavit v tomto regionu novou (s mnohonásobně dražší LCOE) jadernou elektrárnu. Zemní plyn bude dominovat jen ve velmi krátkých obdobích roku.
V roce 2030 již bude o energetice v našem regionu rozhodnuto, po překonání současného turbulentního období.
V těchto inovativních aukcích zdaleka nejde jen o ohodnocení ceny akumulace elektřiny na dvě hodiny, ta by sama o sobě takový rozdíl oproti klasickým aukcím nikdy nemohla způsobit. Druhý faktor je ten, že tato aukce ohodnocuje i tržní rizika prodeje elektřiny na dalších 20 let dopředu. V klasických aukcích totiž žádná taková rizika zahrnutá nejsou, provozovatel má své jisté bez ohledu na vývoj cen elektřiny na trhu, a to v této aukci neplatí. Takže uvedené výpočty jsou opět jen zbožným přáním.
Learning curve a LCOE jsou praxí ověřené pojmy nemající nic do činění se zbožnými přáními kohokoliv. Nejsou to zákony fyziky ale je to odpozorovaná a prověřená ekonomická realita.
Learning curve ani LCOE nikdo nezpochybňuje, zbochybňuji vliv learning curve na vysoutěženou cenu. Ostatně v klasických aukcích se learning curve již dávno rovněž neprojevuje. Připomínám, že historicky nejnižší vysoutěžená průměrná cena ve fotovoltaické aukci ve výši 43,3 €/MWh byla na začátku roku 2018, po 3,5 letech se ustálila na hodnotách lehce přes 50 €/MWh a dávno nikam neklesá. Takže ta "odpozorovaná a prověřená ekonomická realita" tu poněkud selhává.
Emil si zřejmě neuvědomuje co znamenají pojmy LCOE a learning curve.
Je to jen o tom, že soutěžitelé chtějí z průmyslu utrhnout patřičný finanční podíl. Fyzické osoby se o sebe postaraj samy. Takže psychologická válka průmyslových gangů.
Vzhledem ke konkurenci, která v těchto aukcích panuje, kdy objem nabídek převyšuje soutěžený výkon obvykle 2-3×, si soutěžitelé utrhnou jen tolik, kolik se už nevyplatí utrhnout neúspěšné konkurenci.
Hehe, "odpozorovaná a prověřená ekonomická realita" není žádná jistota, jak snad už všichni víme od realitní krize 2007. Je to jenom pouhý předpoklad, že když všechno půjde tak jak doposud, tak to bude nějak.
Na rozdíl od ní zákony fyziky platí vždy.
A tedy vliv fyziky na probírané téma je jaký?
A co se stalo ekonomický nereálného v roce 2007? Prasknutí spekulační bubliny je dobře známý a popsány jev, jsou s ním zkušenosti už někdy že 17. století. Zkuste si něco najít o Tulipánové horečce a o South Sea Bubble.
Pane Veselý, díky za upozornění. Příběh Společnosti jižních moří v r.1720 je jak zábavný, tak poučný. Podle Wikipedie Isaac Newton na tom, co sám označil za "nevypočitatelnou hloupost", ztratil v hodnotě r.2003 3 mil.USD, to jsem neznal. Též bylo pro mne nové, že ten vehikl jel dál a sloužil mj. ke konsolidaci vládního dluhu až do WWI, kdy, pokud jsem pochopil, konečně mohl zaniknout, aniž splatil jistinu. Jsme lidi pořád stejní.
ad Ivan Novák) Dík, není zač. Sice neznám parametry přehřáté páry v turbíně, ale o světě a lidech a o tom jak fungovali a fungují toho mám načteno a nestudováno celkem dost. I znalosti z humanitních věd, jako je historie, se hodí. A Newton v té době šéfoval královské mincovně, divil bych se, kdyby se ho to nijak nedotklo.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se