Německý účet na podporu obnovitelných zdrojů se v letošním roce propadl do značného deficitu, který vyvolal propad poptávky po elektřině a s ní spojený pokles velkoobchodních cen. Německá vláda se tak rozhodla výši příspěvku pro následující dva roky zastropovat, aby zamezila výraznému růstu ceny elektřiny pro koncové odběratele. Pokud by vláda nepřistoupila k tomuto kroku, výše příspěvku pro příští rok by vzrostla o bezmála polovinu na téměř 100 eur za MWh. 
Pandemie onemocnění COVID-19 a s ní spojená opaření mají závažný dopad na ekonomiku řady států světa, Německa nevyjímaje. Kvůli značnému poklesu poptávky po elektřině, který současně vedl k propadu velkoobchodních cen, se německý účet na podporu obnovitelných zdrojů ocitl letos v deficitu. K 30. září se bilance účtu podle dat tamních provozovatelů přenosové soustavy propadla na zhruba -4 miliardy eur.
Příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů se v Německu každoročně mění v závislosti na několika faktorech, včetně předpokládané velkoobchodní ceny elektřiny, očekávané poptávky po elektřině, růstu instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, velikosti rezervy či stavu účtu na podporu OZE. Stav konta ke konci září tak má přímý vliv na výši poplatku na následující rok, přičemž v šesti z posledních deseti let byl účet v přebytku, a výši poplatku tak snižoval. Letošní záporná bilance by však vyvolala růst poplatku na následující rok.
<a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20201015_EEGUmlage.html;jsessionid=01A129BEC7316CA642F5E4E65048F0A8?nn=265778" target="_blank" rel="noopener">Podle německého síťového regulátora</a> se celková výroba elektřiny z podporovaných obnovitelných zdrojů v příštím roce odhaduje na 228 TWh. Provozovatelé přenosové soustavy předpokládají celkové platby provozovatelům těchto zdrojů ve výši 34 miliard eur, výnosy z prodeje elektrické energie na trhu odhadují nicméně na pouhých 7,2 miliard eur. To znamená, že 26,8 miliard eur bude muset být pokryto příjmy z poplatku hrazeného odběrateli a ze státního rozpočtu.
<h2>Více než třetinu očekávaných výdajů na podporu pokryje státní rozpočet</h2>
Aby německá vláda zamezila prudkému růstu koncových cen pro odběratele, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/cena-elektriny-domacnosti-loni-ve-vetsine-zemi-eu-opet-vzrostla-nejvyssi-dansku-nemecku" target="_blank" rel="noopener">které jsou již nyní jedny z nejvyšších v Evropě</a>, zhruba 40 % z předpokládaného objemu podpory pokryje v následujícím roce injekce ze státního rozpočtu ve výši 10,8 miliard eur.
<a href="https://www.netztransparenz.de/portals/1/Content/EEG-Umlage/EEG-Umlage%202021/2020-10-15%20Ver%c3%b6ffentlichung%20EEG-Umlage%202021.pdf" target="_blank" rel="noopener">Podle výpočtu provozovatelů německé přenosové soustavy</a> by tak poplatek v příštím roce činil 96,5 EUR/MWh. V posledních pěti letech byla výše poplatku relativně stabilní s hodnotami mezi 63,5 a 68,8 EUR/MWh. V letošním roce výše příspěvku činí 67,6 EUR/MWh. Pokud německá vláda nepřistoupila k jeho zastropování, meziročně by vzrostl o téměř 43 %.
Nakonec však v následujícím roce němečtí odběratelé budou přispívat 65 eury za každou spotřebovanou MWh, v roce 2022 má poplatek ještě klesnout, a to na 60 EUR/MWh.
Zdroj úvodního obrázku: pixabay.com

Obnovitelné zdroje

Německo zastropovalo příspěvek na podporu OZE, hrozil jeho prudký růst

Na konci roku 2020 přijdou o podporu veškeré větrné elektrárny, které zahájily provoz před 31. prosincem 2000 – celkově se jedná o přibližně 4 GW instalovaného výkonu. Do roku 2025 následně podpora vyprší celkem <a href="https://www.wind-energie.de/fileadmin/redaktion/dokumente/publikationen-oeffentlich/themen/04-politische-arbeit/01-gesetzgebung/20200306_Massnahmenplan_Weiterbetrieb_final.pdf">16 GW instalovaného výkonu</a>, který bude bojovat o výnosy na běžném trhu bez státní podpory. Aktuálně Německo disponuje cca 53 GW výkonu větrných elektráren.
Německo se bude muset vypořádat s poměrně novým fenoménem. Nejenže bude pro dosažení klimatických cílů nutné stavět nové obnovitelné zdroje, ale bude poprvé ve větší míře nutné nahrazovat ty, které již nebudou pobírat podporu a již nemusí být ekonomické je provozovat.
Vypršení podpory se podstatně dotkne také větrných elektráren, na které německá vláda sází především. Jak ukazují data spolku BWE, v následujících pěti letech přijde o podporu až 30 % výkonu stávajících větrných elektráren. Každoročně přitom půjde o cca 2-3 GW. Výjimkou je pouze tento roku, kdy se jedná o 4 GW a rok 2025 (cca 1,7 GW). Celkem tak vyprší podpora 16 GW z aktuálně provozovaných 53 GW instalovaného výkonu.
<figure id="attachment_82829" class="wp-caption alignleft" style="width: 977px;"><img class="size-full wp-image-82829" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14.png 977w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14-512x278.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14-768x417.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14-725x394.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14-800x435.png 800w" alt="Vypršení podpory německým větrným elektrárnám po roce 2020" width="977" height="531" /><figcaption class="wp-caption-text">Vypršení podpory německým větrným elektrárnám po roce 2020</figcaption></figure>
V současné době přitom výstavba nových elektráren v sousedním Německu neprobíhá podle představ vlády. Například v loňském roce přibylo pouze 1078 MW instalovaného výkonu. V letošním prvním čtvrtletí sice výstavba mírně zrychlila, ani nyní ale nedosahuje hodnot, na které bylo Německo zvyklé v letech 2017 a 2018.
S ohledem na probíhající pandemii onemocnění COVID-19 ovšem nejde očekávat, že by měl letošní rok být nadprůměrný. Pokud bude výstavba v dalších letech obdobná, jako v minulém roce, pak se nedá vyloučit, že se hodnota instalovaného výkon větrných elektráren bude snižovat.
Současně ani výsledky aukcí nenasvědčují tomu, že by měl být trend brzy zvrácen. Řada vypsaných aukcí pro větrné elektrárny se totiž ani zdaleka nenaplní – například v <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-opet-nazaplnila-solarnich-projektu-dostatek">poslední aukci vypsané v objemu 300 MW uspělo 20 projektů o výkonu 150,1 MW.</a>
Hlavní neznámou aktuálně je, kolik větrných elektráren, které přijdou o podporu, bude nadále schopných provozu. Podle informací BWE je z technického hlediska většina větrných elektráren schopná provozu ještě dalších 5 – 10 let.
Problém ovšem bude mnohem častěji s ekonomickou stránkou provozu. Vlastníci elektráren budou vystaveni cenám na trhu, přičemž podle průzkumů budou pro pokrytí svých nákladů potřebovat <a href="https://www.wind-energie.de/fileadmin/redaktion/dokumente/publikationen-oeffentlich/themen/04-politische-arbeit/01-gesetzgebung/20200306_Massnahmenplan_Weiterbetrieb_final.pdf">ceny alespoň 46 EUR/MWh</a>, aby se jejich provoz vyplatil (v případě elektráren o výkonu do 1 MW, kterých bylo v letech 2000-2005 postaveno nejvíce).
S ohledem na relativně nízké ceny elektřiny na spotových trzích v časech, kdy jsou pro výrobu větrných elektráren příznivé podmínky, bude dosažení ekonomického provozu obtížné. Stejně se vyjadřuje i spolek BWE, který uvádí, že pouze při vhodném nastavení legislativy je možné zajistit výrobu těchto elektráren i bez podpory.

Německo

Téměř třetině německých větrných elektráren vyprší v dalších 5 letech podpora, budou bojovat o přežití

Poplatek na podporu obnovitelných zdrojů v Německu v příštím roce nepatrně klesne. V roce 2018 tak tamní spotřebitelé elektrické energie zaplatí za každou odebranou kilowatthodinu 6,792 eurocentů místo současných 6,88 centů, tedy zhruba o jedno procento méně.
Podle <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2017/16102017_EEG-Umlage.html?nn=265778" target="_blank" rel="noopener noreferrer">německého regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA)</a> jsou hlavní příčinou snížení poplatku vysoký stav účtu pro podporované zdroje a růst cen elektrické energie na trhu, který se projeví snížením alokace vyplácené podpory.
<blockquote>
&#8222;Stabilní pokles poplatku lze očekávat teprve po roce 2020, kdy <a href="http://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vyprseni-podpory-se-vetrne-elektrarny-prestanou-vyplacet-budou-nadale-vyrabet/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">skončí platba podle EEG první generaci extrémně vysoce dotovaným zařízením</a> zprovozněným po roce 2000,&#8220; <a href="https://www.reuters.com/article/germany-renewables-fee/refile-update-1-germans-to-pay-slightly-lower-surcharge-for-renewable-energy-in-2018-idUSL8N1MR1NQ" target="_blank" rel="noopener noreferrer">řekl agentuře Reuters</a> Manuel Koehler, ředitel německé pobočky britské společnosti Aurora Energy Research.
</blockquote>
Poplatek má mírně klesnout i navzdory dalšímu růstu výkonu a výroby v obnovitelných zdrojích, kdy němečtí provozovatelé přenosových sítí počítají v následujícím roce s růstem výkonu o dalších 8 GW, celková výroba v OZE za rok 2018 by poté měla v Německu dosáhnout 204 TWh.
Pokles bude nicméně velmi mírný a běžné německé domácnosti, která ročně spotřebovává 4000 kWh, podle spotřebitelského portálu Verivox přinese na průměrném ročním účtu 1127 euro (29 tisíc Kč) úsporu 4 eura. V současné době tvoří poplatek na podporu obvnitelných zdrojů až pětinu účtu za elektrickou energii.

Poplatek za OZE v Německu mírně klesne, pomohl i růst tržních cen elektřiny

Německá Energiewende zdárně pokračuje, alespoň soudě podle podílu obnovitelných zdrojů (OZE) na tamní výrobě elektřiny <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemecke-oze-maji-za-sebou-silne-pololeti-podil-oze-dosahl-365/" target="_blank">(v prvním pololetí činil 36,5 %</a>). Nicméně s každým dalším úspěchem to v elektrárenském soukolí skřípe čím dál více &#8211; v minulém roce se například náklady na redispatching potřebný k vyvažování sítě <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/naklady-na-nemecky-redispecink-se-mezirocne-vice-nez-zdvojnasobily/" target="_blank">vyhouply přes 400 mil. eur a další půlmiliarda se vyplatila jako kompenzace pro obnovitelné zdroje</a>, které se už „nevešly“ do sítě. Spolková republika se proto snaží systém zefektivnit a obnovitelné zdroje více vystavit tržnímu prostředí. Trefně se k tomu vyjádřil vicekancléř a ministr Sigmar Gabriel, do jehož portfolia energetika spadá, když na jejich adresu řekl: „Už nejsou mladá štěňata, která potřebují speciální ochranu, ale docela šikovní chrti.“
V tomto příspěvku se zaměříme na novelu zákona o obnovitelných zdrojích (Erneuerbare-Energien-Gesetz), která má nyní zkratku EEG 2017 (v legislativní procesu se ještě používala zkratka EEG 2016). O novele se sice mluví už poměrně dlouho, ale neuškodí shrnout, co nakonec přinesla (ačkoli některé novinky se dále budou dolaďovat). Tuto novelu ústředního zákona německé energetické revoluce, která navazuje na tu z roku 2014, proboxovala vláda legislativním procesem na poslední chvíli. Bundestag ji schválil až 8. července, na svém posledním zasedání před letní přestávkou. V ten samý den pak zákon posvětila i Spolková rada. Opozice toto tempo kritizovala, ale vláda nesměla otálet, protože novela by měla platit už od Nového roku 2017, kdy vyprší platnost předchozí novely. K zákonu se musí ještě vyjádřit Evropská komise, ale protože Němci s ní byli při přípravě zákona v úzkém kontaktu, neočekává se, že by požadovala větší změny.
<h2>Podpora jen pro ty nejlepší</h2>
Hlavním stavebním kamenem novely je změna systému podpory obnovitelných zdrojů. Doposud byla její výše pevně stanovena na dvacet let dopředu a bylo jen na podnikatelích, jestli a případně kolik zdrojů postaví a kvalifikují se pro podporu. Nyní se dotace budou přidělovat v aukcích a dostanou je jen ty projekty, které se spokojí s nejnižší částkou. Například v případě druhé pilotní aukce, která se konala v srpnu 2015 a šlo v ní o podporu pro volně stojící solární panely, se rozdělovala podpora pro projekty s celkovým výkonem 150 MW. Celkem se ale přihlásily projekty s výkonem 558 MW, takže tři čtvrtiny z nich nakonec neuspěly (jen nepatrná část neuspěla pro formální chyby). Neúspěšné projekty totiž požadovaly za jednu kilowatthodinu vyrobené elektřiny více než 8,48 eurocentů, kolik činila výsledná podpora pro úspěšné projekty.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/solar-cells-491703_1280.jpg"><img class="aligncenter wp-image-12661 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/solar-cells-491703_1280-1024x683.jpg" alt="solární elektrárna" width="1024" height="683" /></a>
<h2></h2>
Aukce nejsou tedy ani v Německu ničím úplně novým, už loni proběhly tři pilotní, ve kterých se rozdělila podpora pro 500 MW fotovoltaiky. S postupným přechodem na aukční sytém totiž počítala už novela z roku 2014. Protože vše dopadlo úspěšně, stanou se nyní aukce normou a přejdou na ně i větrné elektrárny, nejprve na souši a posléze i na moři. Týkat se budou i biomasy s výkonem nad 150 kW. Starý systém pevných výkupních cen tak zůstane jen pro menší projekty na biomasu a solární elektrárny s výkonem do 750 kW.
Na rozdíl od výše zmíněné pilotní aukce se ale změní pravidlo, které určuje výši podpory pro jeden konkrétní projekt. Místo uniform pricing se uplatní tzv. pay-as-bid – projekt tedy dostane přesně takovou podporu, kterou do aukce nahlásil, a to i v případě, že do vypisovaného objemu se vejdou i projekty s daleko vyšší podporou. (Řekněme, že nejlevnější projekt, který bude ještě potřeba, aby se splnil vypisovaný objem, dostane podporu 80 EUR/MWh. Projekty, které rovněž uspěly, ale nabídly například 70 EUR/MWh, dostanou právě jen 70 EUR/MWh. V případě uniform pricing by dostaly rovněž 80 EUR/MWh.)
<h2>Slunečno-větrná směs se špetkou biomasy</h2>
Aukce nejsou čistě německým fenoménem, a protože je prosazuje také EU, budou se pravděpodobně šířit dále. Kromě nižší podpory pro nové OZE mají aukce ještě jednu podstatnou výhodu – vláda může určovat množství nových zdrojů. Může tak celý přechod na zelenou energetiku lépe řídit. Zatím se počítá s tím, že aukce budou vždy vypisovány pro celé Německo, ale v případě potřeby by neměl být problém je omezit jen na některé části. Třeba když na severu už bude stát příliš mnoho větrníků a elektřinu z nich nebude možné dopravit ke spotřebiteli.
K tomu dochází už dnes a německá legislativa to hodlá řešit. Není to sice součást novely, ale do první aukce pro větrníky na souši by mělo vyjít vládní nařízení, které Německo rozdělí na dvě zóny. V té severní (nemusí ale nutně zahrnovat celý sever) pak patrně bude vypsaný objem nižší, možná žádný. Rozdělení na dvě zóny by ale mělo být jen přechodným opatřením, dokud se nepostaví lepší propojení na jih Německa (kdy k tomu dojde, je ale stále ve hvězdách).
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/větrný-park.jpg"><img class="wp-image-4319 size-large aligncenter" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/větrný-park-1024x682.jpg" alt="větrný park" width="1024" height="682" /></a>
Novela opakuje německé cíle na poli výroby elektřiny (40-45 % z OZE v roce 2025, 55-60 % v roce 2035 a alespoň 80 % v roce 2050) a stanovuje vypisované objemy pro jednotlivé roky:
Větrné elektrárny na souši
<ul>
<li>2 800 MW ročně v letech 2017 a 2019</li>
<li>2 900 MW ročně od roku 2020</li>
</ul>
Větrné elektrárny na moři
<ul>
<li>celkově by mělo být v roce 2020 nainstalováno 6 500 MW (oproti 3 430 MW na konci roku 2015)</li>
<li>v roce 2030 by mělo celkem stát 15 000 MW</li>
</ul>
Solární elektrárny
<ul>
<li>2 500 MW ročně</li>
</ul>
Elektrárny na biomasu
<ul>
<li>150 MW ročně v letech 2017-2019</li>
<li>200 MW ročně v letech 2020 až 2022</li>
<li>později vláda stanoví množství pro období po roce 2022</li>
</ul>
Mimoto novela otevírá dveře společným aukcím pro solární a větrné elektrárny v letech 2018 až 2020, stejně jako takzvaným inovativním aukcím, ve kterých budou moci soutěžit různé typy obnovitelných zdrojů nebo dokonce jejich kombinace. Druhý typ by mohl posloužit k zajištění podpůrných služeb pro německou přenosovou síť (nabízí se například možnost stanovit podmínku, že projekt musí mít po celý den určitý minimální výkon a flexibilitu – vyhraje tak třeba kombinace solárů, větrníků a biomasy). V obou případech detaily ale doladí až příslušné vyhlášky, která by měly vyjít do 1. května 2018.
<h2>Malí hráči jsou stále vítáni</h2>
Aukční systémy mají ale jeden zásadní problém. U sousedů ani tak nehrozí, že by vítězové nakonec žádné projekty nepostavili – mohli by třeba vyhrát s nereálnými cenami a projekty pak radši nedokončit. Problém je spíše v podmínkách, za jakých se projekt může do aukce přihlásit. V dosavadní praxi s pevnými výkupními cenami si investor pro svůj projekt zajistil financování, vyběhal potřebná povolení (stavební povolení, připojení do sítě apod.) a pak měl více méně jisté, že podporu v té a té výši obdrží. Aby byl jeho projekt připuštěn do aukce, musí už investor mít také řadu kroků za sebou. Jenže stále neví, jestli nakonec v aukci uspěje a podporu získá. Riziko zbytečně vynaložených nákladů tak podstatně vzrostlo. Právě proto se pilotní aukce konané vloni týkaly solárních elektráren, u kterých je přípravný proces relativně jednoduchý.
Tato bariéra by mohla ohrozit tzv. „občanskou energetiku“ (Bürgerenergie), kdy se na německé energetické revoluci coby vlastníci elektráren nepodílí jen firmy, ale i jednotlivci anebo obce (například na začátku roku byly většinovými vlastníky čtvrtiny německých větrných parků „občanské spolky“). Solárních panelů na střechu se aukce týkat nebudou, ale pro obec nebo skupinku místních podnikavců s cílem investovat do větrné turbíny může být problematické splnit i jen podmínky připuštění do aukce bez jistoty na úspěch (získat povolení k výstavbě, podmínka vstupu do aukce, vyjde dobře na šestimístnou sumu, v eurech samozřejmě). Z „lidové“ revoluce se může stát záležitost jen pro velké energetické firmy, které si nezdar několika projektů mohou dovolit. Novela zákona tento problém řeší tím, že takzvané společnosti občanské energetiky nemusejí mít povolení k výstavbě už před aukcí. Na oplátku musí dokázat, že jde o „občanskou energetiku“ (obec se na projektu finančně podílí nebo jí to alespoň bylo nabídnuto).
<h2>Elektřina nezná hranice, co aukce?</h2>
Co se týče aukcí, zákon zavádí ještě jednu novinku – spolu s příslušnou vyhláškou je otevírá, alespoň teoreticky, pro zdroje, které nestojí přímo v Německu. Německou podporu pro obnovitelné zdroje, placenou tamními spotřebiteli elektřiny, by tak mohla dostávat větrná elektrárna stojící na české straně Krušných hor.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/flag-1442224_1280-725x476.jpg"><img class="aligncenter wp-image-26910 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/08/flag-1442224_1280-725x476.jpg" alt="flag-1442224_1280-725x476" width="725" height="476" /></a>
Tento nový mechanismus, který požadovala EU, konkrétně Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž, má ale celou řadu podmínek – hlavními jsou uzavření mezivládní dohody s partnerskou zemí, reciprocita (tzn. německé zdroje by měly mít možnost soutěžit o českou podporu) a reálný dopad vyrobené elektřiny na situaci v Německu (v principu by měl nový zdroj vést ke zvýšení podílu OZE v Německu). Původní podmínka přímého fyzického dovozu do Německa sice byla změkčena, ale uvidíme, jak vše bude posuzováno v praxi. Celkem by Němci chtěli v budoucnu vyhradit až 5 % soutěžených objemů pro zahraniční projekty. První vlaštovkou je zkušební projekt s Dánskem (<a href="http://oenergetice.cz/nemecko/analyza-nemecko-otevira-podporu-oze-pro-elektrarny-v-jinych-statech/" target="_blank">více viz článek</a>).
<h2>A kdo to všechno (ne)zaplatí</h2>
Novela dále přináší některé změny v placení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů (tzv. EEG-Umlage). Doposud platily podniky, na jejichž přidané hodnotě se odběr elektřiny podílel 17 %, jen pětinu její výše (letos tedy 1,27 centů místo 6,54 za kWh). Nově bude stačit podíl ve výši 14 %, takže tuto specifickou ochranu průmyslového rodinného stříbra bude nově požívat přes sto dalších podniků. Více naopak zaplatí malé podniky a domácnosti (manévr by mohl průměrnou tříčlennou domácnost přijít na 7 eur ročně). Vzhledem k tomu, že EEG-Umlage v roce 2017 opět stoupne, dále se rozevřou nůžky mezi privilegovanými velkopodniky a zbytkem spotřebitelů.
Na straně platičů příspěvku na OZE je podstatnou změnou jasné vyjmutí baterií, které elektřinu napájejí zpátky do sítě. Jejich vlastníci nyní museli platit příspěvek de facto dvakrát. V tomto smyslu zákon pamatuje i na elektřinu, která se využije k výrobě zemního plynu, ze kterého se následně vyrobí elektřina. Další změnou je snížení příspěvku v případě, že elektřina z obnovitelného zdroje je využívána v nájemním domě, ve kterém se zdroj nachází (typicky solární panel na střeše). Z Energiewende nemají tak už profitovat jen majetní Němci, kteří mají nad hlavou vlastní střechu, nýbrž i nájemníci, kterých je u sousedů požehnaně.
Novela také otevírá možnost označit část elektřiny z obnovitelných zdrojů za lokální. Zákonodárce si od toho slibuje, že by to mohlo dále zvýšit popularitu Energiewende (nutno dodat, že s popularitou německé energetické politiky není v Německu zatím problém). Označování proudu za lokální bude dobrovolné a uvidíme, jestli tuto možnost němečtí výrobci elektřiny využijí.
Už v polovině roku 2018 by měla vyjít hodnotící zpráva k novele EEG 2017. Spolu s vyhodnocením dopadů jiného zásadního zákona pro německé elektrárenství &#8211; tzv. Strommarktgesetz zavádějící změny na trhu s elektřinou &#8211; to bude jistě povinná četba pro všechny, kteří se snaží odhadnout, kam se německá a evropská energetika bude ubírat.
Autor pracuje jako ekonomický analytik v RSJ.

Elektřina

Aby zelení chrti Německo nezruinovali

Německo zpomalí výstavbu nových <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů energie</a> a omezí pro ně podporu. V noci na dnešek se na tom dohodla kancléřka Angela Merkelová s premiéry spolkových zemí s tím, že největší dopad bude mít opatření na větrné elektrárny na pevnině. Vládní plán by měl podle deníku Handelsblatt omezit růst nákladů, které v ceně elektřiny nesou spotřebitelé, a měl by zmírnit přetěžování <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/'>přenosové soustavy</a>.
Na pevnině bude možné od roku 2017 ročně instalovat větrné elektrárny o výkonu nanejvýš 2,8 gigawattu, což je zhruba tisíc větrných turbín. Zvláštní omezení bude platit pro severní Německo, kde vznikají větrné elektrárny nejrychleji.
Kvůli nedostatečné infrastruktuře ale vznikají problémy při přenosu elektřiny z těchto zdrojů do míst s největší spotřebou na jihu Německa, což vedlo v minulosti i k přetěžování přenosových soustav okolních zemí, včetně Česka.
<figure id="attachment_23394" style="width: 800px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/entwicklung-windenergie.png"><img class="wp-image-23394 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/entwicklung-windenergie.png" alt="Vývoj výstavby nových větrných elektráren v Německu" width="800" height="600" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výstavby nových větrných elektráren v Německu Zdroj: strom-report.de</figcaption></figure>
Instalace nových <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/fotovoltaicka-elektrarna-princip-funkce-a-soucasti/'>solárních zdrojů</a> má být omezena limitem 600 megawattů ročně. Merkelová se s premiéry zemí nedohodla na limitu pro nová zařízení na výrobu elektrické <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/'>energie z biomasy</a>, kde narazila na odpor Bavorska. Otazníky zůstaly také nad budoucím rozvojem větrné energie na moři.
Dohoda také od příštího roku změní systém financování obnovitelných zdrojů. Pro nové elektrárny už nebudou vypisovány garantované <a href='http://oenergetice.cz/ekonomicke-analyzy/investice-do-decentralnich-zdroju-energie-3-dil-mala-vodni-elektrarna/'>výkupní ceny elektřiny</a> na 20 let, ale přejde se na systém tržních aukcí. Kdo bude po státu požadovat nejmenší podporu na provoz svého zařízení, ten dostane povolení k jeho uvedení do provozu.
Omezení podpory se netýká malých zdrojů energie s instalovaným výkonem do 750 kilowattů, což jsou především solární panely na střechách rodinných domů. Ministr hospodářství Sigmar Gabriel uvedl, že pro tyto zdroje bude podpora i v budoucnu vypisována podle dosavadních pravidel.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/main.jpg"><img class="aligncenter size-large wp-image-12831" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/main-1024x683.jpg" alt="main" width="1024" height="683" /></a>
Velkorysá podpora zelených zdrojů vedla k prudké expanzi větrných a solárních zařízení. To ale v největší evropské ekonomice prudce zvýšilo náklady na energii, protože nové zdroje stlačily dolů burzovní cenu proudu. Tím vzrostl i rozdíl mezi reálnou a garantovanou cenou elektřiny, který doplácejí spotřebitelé.
Ti nyní platí v rámci koncové ceny elektřiny 6,35 eurocentu (1,71 Kč) za kilowatthodinu na podporu obnovitelných zdrojů, v roce 2010 to ještě bylo 2,05 eurocentu (55 haléřů) za kilowatthodinu. Pro průměrnou domácnost znamená podpora obnovitelných zdrojů dodatečné náklady 300 eur (8100 Kč) ročně.
Souhlas spolkových zemí je podmínkou pro reformu podpory obnovitelných zdrojů. Vláda doufá, že bude moci schválit příslušné návrhy v příštích týdnech, aby nová pravidla platila už příští rok.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.flickr.com/photos/discovering-our-countryside/9008930211/sizes/c/" target="_blank">Flickr, Mark Thompson</a>