<p>Druhá část rozhovoru s Martinem Sedlákem, výkonným ředitelem Aliance pro energetickou soběstačnost, se zaměřuje na potenciál OZE v ČR, možnosti zvyšování efektivity využívání energie v ČR nebo například na postoj Martina Sedláka k jaderné energetice.</p>
<p>V <a href="http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/martin-sedlak-rozhovor-cast-1/">první části rozhovoru</a> jsme se ptali na výši podpory pro fotovoltaické elektrárny na střechách, špatnou pověst OZE v České republice nebo na spor mezi Energetickým regulačním úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně vypsání podpory pro podporované zdroje.</p>
<h3><strong>Potenciál obnovitelných zdrojů je v ČR poměrně omezený, ať už se jedná o větrné nebo solární elektrárny. Jaký je podle Vás pro podmínky ČR reálně dosažitelný podíl OZE na výrobě energie?</strong></h3>
<p>Omezený potenciál obnovitelných zdrojů je klišé, které s oblibou tvrdili dnes už dávno zapomenutí ministři průmyslu. Již studie Chytrá energie, jejíž přípravu jsem v roce 2010 koordinoval, potvrdila, že obnovitelné zdroje mohou výhledově pokrývat 49 % české spotřeby energie. Bioplynové stanice, větrné elektrárny, solární panely a další obnovitelné zdroje výhledově dovedou pokrýt dvě třetiny dnešní české poptávky po elektřině. Jsem o pět let starší a technologie obnovitelných zdrojů jsou ekonomicky dostupnější i účinnější. Jejich potenciál bude postupně ještě více sílit. Podle letošní studie Hnutí DUHA může vítr výhledově vyrábět více elektřiny, než v Česku spotřebují domácnosti. Aktualizovaná data máme také pro solární energetiku: Česká fotovoltaická průmyslová asociace na podzim zveřejnila novou analýzu potenciálu solární energetiky na střechách. Fotovoltaické panely na domech a továrnách mohou výhledově vyrobit stejné množství elektřiny jako jeden blok v Temelíně. Další příležitosti pro fotovoltaiku nabízí využití brownfieldů nebo jinak průmyslově znečištěných ploch.</p>
<p>Klíčovým zdrojem pro českou energetiku je pak <a href="http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/biomasa-vyuziti-zpracovani-vyhody-a-nevyhody/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">biomasa</a>, která může využít půdu ležící ladem. I při zachování scénáře potravinové bezpečnosti je zde dost příležitostí pro získání rostlin a dřevin k energetickému využití při produkci elektřiny a tepla.</p>
<p><img class="aligncenter size-full wp-image-1233" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/panel-558317_1280.jpg" alt="Solární panel na střeše" width="1024" height="682" /></p>
<h3>Zavádění decentrální výroby z OZE a odpojování od distribučních sítí vede k navyšování ceny ostatním uživatelům, kteří nemají peníze na pořízení stále celkem drahých &#8222;soběstačných&#8220; systému. Jak navrhujete zajistit, aby ti nejchudší nedopláceli na to, že nemají na odpojení od sítě a samostatnou výrobu?</h3>
<p>Prvním klíčovým opatřením na straně vlády by měla být podpora energetických úspor tepla i elektřiny. Kvalitní zateplení budov, výstavba nových pasivních domů a důraz na energeticky účinné spotřebiče nebo osvětlení jsou tou nejjednodušší cestou, jak lze pomoci rodinám nespadnout do pasti energetické chudoby. Příští vlády však budou muset řešit, jak naplní garantované podmínky podpory, kterými rozhýbaly investice do obnovitelných zdrojů. Podporu od spotřebitelů mohou například doplnit uhlíkovou daní nebo výnosy z prodeje emisních kreditů. V Česku jde sice polovina z příjmu aukcí emisních povolenek na projekty v životním prostředí, druhá se však rozpustí ve státním rozpočtu.</p>
<p>Můžeme také vzít další příklad, opět ze Spojených států. Barack Obama v rámci své strategie podpořil také přístup k obnovitelným zdrojům pro méně majetné rodiny. Jeho plán se dá chápat jako nástroj řešící problém energetické chudoby, nebo se jí bude dát pomocí vlastních šetrných zdrojů dokonce předcházet. Obamova administrativa ve svém návrhu počítá s podporou instalací na domech takzvaného dotovaného bydlení a zvýšení dostupnosti federální vládou garantovaných úvěrů na pořízení solárních panelů. Jedním z možných směrů využití podpory jsou například komunitní projekty, které umožňují využití elektřiny z jedné instalace fotovoltaických panelů na střeše domu více rodinami. Pomocí těchto impulsů hodlá americká federální vláda navýšit počet solárních elektráren na dotovaných domech na 300 megawattů do roku 2020.</p>
<p>Bohužel již zmíněná nová tarifní struktura (zmíněno v 1. části rozhovoru, pozn. red.) může v Česku snížit ekonomickou výhodnost pořízení solární elektrárny na střechu domu. Navíc je otázkou, zda stát změnou systému plateb elektřiny nedemotivuje odběratele od úspor.</p>
<h3><strong>Poměrně negativně se stavíte k dostavbám jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Jak podle Vás zajistit energetickou soběstačnost ČR?</strong></h3>
<p>Nemyslím si, že by byl v Temelíně nebo Dukovanech nějaký reaktor rozestavěný. Jde přece o zcela nové projekty, tak proč je schovávat za pojmem dostavba? Každopádně tyto další reaktory nepotřebujeme k udržení soběstačnosti. Stačí se podívat do letos přijaté nové energetické koncepce. Ta počítá s rozšířením podílu jaderné energetiky na 50 % ale současně také s nárůstem dovozní závislosti. A to tedy podle samotného ministerstva průmyslu energetickou soběstačnost neřeší.</p>
<p>Přitom právě zmíněná jednoduchá opatření v podobě energetické renovace budov nebo využití místních obnovitelných zdrojů jsou levnějším i dostupnějším nástrojem pro zvýšení energetické soběstačnosti Česka. Jenže energetická koncepce je nevyužívá dostatečně. Plán ministerstva průmyslu tak nedává vůbec logiku. Ze zahraničních příkladů je jasné, že se nové reaktory nepostaví bez masivních státních dotací. V roce 2030-35 však již budou obnovitelné zdroje konkurenceschopné. Vědomě tedy odmítáme výhodnější cestu využití šetrné energetiky. Paradoxem je také snaha českého ministerstva průmyslu o zapojení se do soudních sporů kvůli jaderným dotacím v Británii.</p>
<p>Proces přípravy výstavby jaderných reaktorů je třeba vrátit na samý začátek. Posouzení vlivu na životní prostředí bylo připravené špatně. Zadavatel odmítl nulovou variantu a neporovnal možnost náhrady výkonu reaktorů s energetickým mixem obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnosti. Navíc jsou v něm využita dávno překonaná data potenciálu i ekonomiky obnovitelných zdrojů. Takový proces pak vůbec nedává smysl a nemůže dát objektivní obrázek.</p>
<h3><strong>Souhlasíte s předčasným uzavřením jaderných elektráren v Německu? Přeci jen se jedná o bezemisní zdroj v blízkosti průmyslových oblastí jižního Německa, které jsou velmi energeticky náročné.</strong></h3>
<p>Německé odstoupení od jaderné energetiky není chvilkový rozmar našich sousedů, ale výsledek procesu, o kterém diskutují desítky let. Postupný útlum jaderných reaktorů kombinovaný s přechodem na obnovitelné zdroje jim umožní vytvořit novou ekonomiku, na které mohou následně vydělat. Zbaví se závislosti na drahých technologiích, které by postupně stejně potřebovaly velké investice do obnovy nebo náhrady úplně novými reaktory. Současně získají zkušenosti s novými technologiemi, které následně mohou exportovat. Proměna energetiky v Německu však není jen o obnovitelných zdrojích. Důležitou část tvoří také snižování spotřeby.</p>
<p>Klíčovým úkolem pro německé politiky je pak snížení podílu uhelné energetiky. Růst spotřeby uhlí v Německu sice patří mezi české pověry o německé energetice, ale aby zůstala transformace energetiky důvěryhodná, nemělo by Německo zaváhat v naplňování závazků snižování emisí.</p>
<figure id="attachment_13955" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-13955" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/isar.jpg" alt="Jaderná elektrárna Isar, Německo, Bavorsko. Autor: Bjoern Schwarz" width="1024" height="772" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Isar, Německo, Bavorsko. Autor: Bjoern Schwarz</figcaption></figure>
<h3><strong>Jaké jsou podle Vás možnosti zvyšování efektivity využívání energie v ČR?</strong></h3>
<p>V domech, které jsou závislé na vytápění uhlím, lze totiž snížit spotřebu tepla právě úsporami na polovinu. Postupným zateplením domů, výměnou oken za kvalitní s izolačními skly a pomocí dalších technologií (řízené větrání apod.). Už v roce 2008 spočítala vládní Pačesova komise, že součet možností k zateplování českých domů a výrobě tepla z obnovitelných zdrojů je větší než kompletní spotřeba uhlí a plynu k vytápění. K úsporám v domácnostech vede také postupné zpřísňování nároků na spotřebiče. Účinnější elektromotory vysavačů, ledniček nebo kávovarů jsou tou správnou cestou, jak lze dále snížit výdaje domácností za energie.</p>
<h3><strong>Před prolomením územních limitů na dole Bílina se diskutovalo, zda bude toto uhlí společně s uhlím z dolu ČSA vůbec v budoucnu potřeba. Myslíte si, že by se bez něj ČR obešla?</strong></h3>
<p>Česká energetika uhlí pod Horním Jiřetínem nepotřebuje. Výstavba energeticky šetrných domů nebo energetická renovace stávajících budov je podstatně kvalitnější impuls pro českou ekonomiku než vrtání se v zemi. Zateplování domů a další opatření při opravách domů mohou vytvořit až 30 tisíc pracovních míst. Státu se každá miliarda investovaná do energetických úspor v budovách vrátí zpět právě v podobě vytvoření tisícovky pracovních míst.</p>
<h3>Jak byste navrhl řešit problém nezaměstnanosti v severních Čechách po ukončení těžby. Mohou OZE nabídnout vznik dostatečného množství nových pracovních míst? A případně kolik?</h3>
<p>V roce 2012 jsme vypracovali spolu s kolegy z EkoWATT pro Ústecký kraj studii, která mapovala potenciál obnovitelných zdrojů v tomto regionu. Propočty potvrdily, že velmi konzervativní postupný růst obnovitelných zdrojů a energetické modernizace budov v Ústeckém kraji může vytvořit 2300 nových pracovních míst, další pracovní místa vzniknou v navazujících segmentech sektoru služeb, dodavatelských podnicích nebo v zemědělství. Kraj má tedy jasné příležitosti, které může využít pro svou obnovu a zbavení se závislosti na povrchových dolech.</p>
<h3><strong>Jakou podle Vás bude mít česká energetika podobu v horizontu 10, případně 20 let?</strong></h3>
<p>Energetika se radikálně promění. Velkou výzvou spojenou s využitím solární energetiky jsou chytré sítě i systémy ukládání energie. Dnešní solární instalace na rodinných domech produkují nejvíce elektřiny v době, kdy většina majitelů pracuje mimo dům. Pomocí inteligentního řízení spotřeby půjde nastavit spotřebiče, tak aby využívaly maximum vlastní elektřiny ze sluneční elektrárny na střeše rodinného domu. Aktuálním trendem, který bude zřejmě ve využití solární energetiky v Česku v následujících letech dominovat, je využití sluneční elektřiny pro ohřev teplé vody za pomocí bojleru nebo pro pohon tepelných čerpadel. Prosadí se také nový typy solárních článků s vyšší účinností, které opět posunou využití energie ze slunce dopředu.</p>
<p>Bude tedy postupně růst význam lokálních zdrojů energie a naopak klesat podíl konvenční energetiky. Lze si také tipnout, že za deset bude vláda rušit tendr na výstavbu dalších reaktorů v Temelíně, neboť konečně pochopí, že tak astronomicky drahý projekt nikdy neobhájí před veřejností. Horní Jiřetín bude v příštím desetiletí rozvíjející se město, které bude na éru uhlí vzpomínat jen v muzeu.</p>


Obnovitelné zdroje

Martin Sedlák: OZE výhledově dovedou pokrýt 2/3 dnešní české poptávky po elektřině

<p>„ERÚ svým počínáním, ve kterém si vykládá zákony po svém, ohrožuje nejen samotnou existenci obnovitelných zdrojů v České republice, ale také ekonomiku,“ tvrdí Martin Sedlák výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.</p>
<p>Martina Sedláka jsme se v první části rozsáhlého rozhovoru ptali na jeho pohled na současný spor mezi Energetickým regulačním úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně vypsání podpory pro podporované zdroje. Dále přišla řeč na výši podpory pro malé fotovoltaické elektrárny na střechách nebo špatnou pověst obnovitelných zdrojů v České republice.</p>
<p>V další části rozhovoru se můžete těšit na jeho pohled na potenciál OZE v ČR, postoj k jaderné energetice nebo možnosti zvyšování efektivity využívání energie v ČR.</p>
<h3><strong>Jak nahlížíte na spory mezi Energetickým regulačním úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu ohledně vypsání sporné podpory pro podporované zdroje bez notifikace Evropské komise?</strong></h3>
<p>Je mi až skoro líto, že si během sledování sporu mezi ERÚ a ministerstvem průmyslu nemohu dát popkorn a s napětím čekat, jaký gag předvede ERÚ v další scéně. S přibývajícím časem se totiž stále více ukazuje, že ERÚ nemá argumenty, o které by mohl opřít odmítnutí vydání cenového rozhodnutí. Nejdříve chtěl vládní usnesení a před jeho vydáním tvrdila předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, že <em>„pokud vláda přijme usnesení a legislativně pokryje naše rozhodnutí, tak není důvod, proč bychom podporu nevypsali“.</em> Když vláda usnesení přijala, předsedkyně na svá slova okamžitě zapomněla. Nyní čekáme, jak se postaví k vládnímu nařízení (21. 12. 2015). Současně není úplně jasné, zda se někam paní Vitásková neztratila. Spekuluje se o její dovolené a ministr Jan Mládek ji volá z „tepla“ zpět.</p>
<p>Zároveň přišlo ERÚ, že se musí čekat na výsledek jednání s Evropskou komisí. Jenže pravidla veřejné podpory zakotvená v Lisabonské smlouvě žádným způsobem nelimitují Energetický regulační úřad ve vydání cenového rozhodnutí. V případě aktuálních jednání mezi Českou republikou a Evropskou komisí dokonce nejde ani o takzvanou notifikaci, ale o rozhodnutí Evropské komise o souladu podpory pro obnovitelné zdroje s pravidly veřejné podpory. I v tomto případě však platí, že Evropská komise nevydala jakékoliv stanovisko, které by rozporovalo oprávněnosti podpory pro obnovitelné zdroje v ČR, a tak je ERÚ dle platných zákonů povinen cenové rozhodnutí vydat.</p>
<p>ERÚ svým počínáním, ve kterém si vykládá zákony po svém, ohrožuje nejen samotnou existenci obnovitelných zdrojů v České republice, ale také ekonomiku. Musíme si uvědomit, že zastavení podpory se dotkne také bank, které na projekty obnovitelných zdrojů rozpůjčovaly přes 150 miliard korun. Více než 15 tisíc lidí by přišlo o práci, pravděpodobně by se také odstavily teplárny na biomasu nebo bioplynové stanice. Je proto dobře, že se za obnovitelné zdroje postavila celá vláda a přijala vládní nařízení, které snad již celou situaci definitivně řeší…</p>
<h3><strong>V čem podle Vás spočívá důvod, že ERÚ, potažmo předsedkyně Alena Vitásková najednou změnila postoj ohledně podpory zdrojů bez notifikace, když v minulých letech podporu za stejných podmínek vypsala?</strong></h3>
<p>Obávám se, že do hlavy paní Vitáskové nikdo nevidí. Můžeme jen spekulovat, co vše se odráží v jejím rozhodování. Možná je to stres kvůli obvinění v rámci sporu o licence dvou chomutovských solárních elektráren, za což jí státní zástupce navrhuje devět let vězení. Nebo se v tom může odrážet další šetření policie kvůli jmenování paní Vesecké místopředsedkyní ERÚ. Ta podle policie nesplňovala kritéria pro tuto funkci daná energetickým zákonem. Každopádně se pod fungováním paní Vitáskové mění základní kritéria, kterými by se měl ERÚ řídit, v tak trochu parodii transparentnosti nebo předvídatelnosti fungování úřadu.</p>
<p>Paní Vitásková se v médiích zaštiťuje argumentem, že podporu nevypíše, neboť je v rozporu „<em>s § 1 odst. 3 (v zákoně o podporovaných zdrojích), který uvádí, že veřejná podpora má být poskytnuta notifikovaným zdrojům.“</em> Jenže tento paragraf by se k notifikaci vztahoval pouze v případě, že by existovalo rozhodnutí bruselských úředníků o neslučitelnosti podpory s unijními pravidly, nebo kdyby podpora obnovitelných zdrojů zcela postrádala právní základ (neexistovala by příslušná směrnice a prováděcí pokyny). Ovšem rozhodnutí Evropské komise, které by stavělo podporu obnovitelných zdrojů mimo zákon, neexistuje. Paragraf tedy nelze pro záměr předsedkyně ERÚ využít.</p>
<figure id="attachment_8466" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-8466" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova.jpg" alt="Energetický regulační úřad, předsedkyně - Alena Vitásková" width="1024" height="557" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova-512x279.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova-768x418.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova-725x394.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/eru-vitaskova-800x435.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /><figcaption class="wp-caption-text">Energetický regulační úřad, předsedkyně – Alena Vitásková</figcaption></figure>
<h3><strong>ERÚ údajně obdržel od MPO dopis, ve kterém ministerstvo uvádí, že podpora nemá být vypsána pro nenotifikované zdroje, jež budou uvedeny do provozu v příštím roce. Je tedy spravedlivé, aby zdroje, jež byly podporovány dříve i bez notifikace, tuto podporu v příštím roce obdržely, když nové zdroje, rovněž bez notifikace, na ni nárok mít nemají?</strong></h3>
<p>Projekty obnovitelných zdrojů spuštěné před rokem 2013 byly realizovány podle předchozího zákona na podporu obnovitelných zdrojů (180/2005 Sb.), který vycházel z příslušné evropské směrnice. Právě na základě ní je veřejná podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie umožněna Pokyny  Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí (Pokyny pro roky 2001- 2008). Podpora obnovitelných zdrojů má tedy relevantní právní rámec ve schválených Pokynech Společenství a nemůže být v obecné rovině v rozporu s právem EU.</p>
<p>Pokud má stát vypadat důvěryhodně, nemůže po deseti letech najednou změnit svou strategii. Růst obnovitelných zdrojů v minulosti a především solárních elektráren v roce 2010 pomohl naplnit náš závazek v podílu zelené energie vůči EU. Obnovitelné zdroje nejsou projektem na rok, ale například podpora větrných nebo solárních elektráren je rozložena do 20 let. Během této doby je klíčové udržet stabilitu uskutečněných investic. Právě to snižuje nároky na financování také nových projektů v obnovitelných zdrojích. Česká republika je již pověstná neustálými změnami zákonů, kterými se řídí podpora šetrné energetiky, nebo právě akcemi úředníků. Tento mix negativních kroků pak nedává moc velkou šanci dalšímu růstu moderní energetiky.</p>
<h3><strong>Koncem října <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/nova-zelena-usporam-startuje-az-100-tisic-kc-pro-male-fve/">odstartoval příjem žádostí</a></strong><strong> o dotace v rámci programu Nová zelená úsporám, kde je možné poprvé získat dotaci i na malé střešní fotovoltaické elektrárny s akumulací. Je dle Vás výše dotací vzhledem k investiční náročnosti těchto systémů dostačující? </strong></h3>
<p>Pokud se podaří současnou krizovou situaci ustát, je obnovení podpory pro malou solární energetiku šancí, jak lze postupně využít velký potenciál výroby čisté elektřiny přímo v místě spotřeby – na střechách rodinných domů nebo firemních objektech. Žádosti lze podávat již letos a výhodou je kontinuální výzva, která poběží až do roku 2021.</p>
<p>Studie zpracovaná letos pro kolegy z České fotovoltaické průmyslové asociace ukazuje, že aktuální nastavení podpory může být ekonomicky zajímavé pro pořízení menších systémů fotovoltaické elektrárny a akumulace s výkonem do cca 2-2,5 kW. Zatím je však třeba se dívat na nastavení programu podpory akumulace jako na test zájmu o tuto technologii.  Lze předpokládat, že se bude podpora měnit s očekávaným vývojem a nástupem levnějších a účinnějších systémů akumulace. Současně se může do zájmu o vyšší energetickou soběstačnost pomocí baterií promítnout nová tarifní struktura. Sice stále neznáme finální návrh podoby nových tarifních pásem, lze však předpokládat, že pokud se zvýší fixní poplatky dle velikosti jističe, může to domácnosti motivovat právě k zájmu o pořízení baterií.</p>
<p><img class="size-full wp-image-8638" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/solar-power-862602_12801.jpg" alt="Solární elektrárny na střeše" width="1024" height="682" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/solar-power-862602_12801.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/solar-power-862602_12801-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/solar-power-862602_12801-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/solar-power-862602_12801-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/solar-power-862602_12801-800x533.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></p>
<h3><strong>Jak by mohl stát zajistit lepší podmínky pro rozvoj OZE, ideálně ovšem takovým způsobem, aby koneční odběratelé nebyli vystaveni dalším poplatkům?</strong></h3>
<p>Prvním krokem v Česku je návrat ke stabilitě v oboru obnovitelných zdrojů. Jednoznačně negativní dopady měly retroaktivní kroky v podobě zavedení solárních odvodů a další změny v legislativě, které zasáhly do ekonomiky projektů. Stát by měl jasně deklarovat, že má o obnovitelné zdroje zájem. Jejich růst pomůže snížit naši závislost na dovozu energetických surovin nebo na spalování uhlí. Společnost pak na vyšším zastoupení obnovitelných zdrojů vydělá. Například v postupném snížení externích dopadů právě ze spalování uhlí, které ročně dosahují více než 50 miliard korun.</p>
<p>Jako vhodné schéma podpory se u malých instalací jeví právě zmíněné investiční dotace, které mohou rozšířit zájem o pořízení střešních solárních elektráren také k lidem s nižšími příjmy. Nová pravidla EU pro veřejnou podporu však také dovolují podporu větších projektů obnovitelných zdrojů na více tržní bázi – jde o aukce nových volných kapacit. V Německu již proběhlo třetí kolo aukcí a solární energetika zde začíná padat k ceně okolo 8 eurocentů na kilowatthodinu.</p>
<h3></h3>
<h3><strong>V ČR mají OZE (především FVE) poněkud špatnou pověst, např. ve srovnání s Německem, kde občanům nevadí si za „čistou“ energii připlatit. Jak myslíte, že je možné tuto situaci napravit?</strong></h3>
<p>Obnovitelné zdroje si musely před deseti lety vybojovat své právo na existenci v české energetice vůči dost tvrdé opozici z řad klasických uhelných nebo jaderných energetiků. Ještě dnes se můžeme setkat s tvrzeními, že solární nebo větrné zdroje zde nemají žádný potenciál nebo že jsou zbytečně drahé. Přitom například solární energetika je značkou fenomenálního světového úspěchu. Jde snad o jediný energetický zdroj, který dokázal tak rychle a tak radikálně snížit svou cenu – až se stal doslova lidovou záležitostí. Vždyť jen za posledních pět let klesly náklady fotovoltaických modulů o desítky procent. Pokud to porovnáme s jadernou energetikou, pak u atomu můžeme najít pravý opak: růst nákladů a technické problémy s technologií, které vedou k masivnímu prodlužování doby výstavby.</p>
<p>Česká debata potřebuje právě více pozitivních příběhů o světovém úspěchu šetrné energetiky. Stačí se podívat do Spojených států, jak se tam proměnil vztah k obnovitelným zdrojům. Prezident Barack Obama podporuje využití fotovoltaických panelů nebo větrných turbín a klade důraz na snižování emisí. Také díky růstu šetrné energetiky mohlo být za posledních pět let v USA odstaveno 200 uhelných elektráren. Letos pak dokončila Obamova administrativa přípravu plánu na redukci emisí a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030. Vedle USA zkoumá možnosti přechodu na bezemisní technologie také Čína, která má dnes dominantně závislou ekonomiku na fosilních zdrojích, a podobně jako USA patří k největším světovým znečišťovatelům. Zatím sice nejde o oficiálně přijaté strategie, ale i tak jde o důležitý vstup vládních agentur do diskuze o budoucnosti energetiky v zemi.</p>
<p>Česká energetická politika tak čeká na svého Obamu. Potřebujeme politika, který by se nebál postavit se za obnovitelné zdroje a využít jedinečnou příležitost, kterou tyto moderní technologie přináší.</p>


Martin Sedlák: ERÚ svým počínáním ohrožuje existenci OZE i ekonomiku v ČR

<p>Dlouhotrvající legislativní proces novely <a title="Energetický zákon" href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-cr/energeticky-zakon/">energetického zákona</a> ještě stále není u konce. Dne 1.4 2015 byla novela projednávána ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně PČR. Jednalo se o první projednávání ve třetím čtení, které bylo po vystoupení dvou poslanců přerušeno. Významný podíl na tom mají poslanci z Hnutí Úsvit, kteří v plné míře využili své právo vystoupit ve sněmovně. Mohli jsme se tak například během necelé půl hodiny díky <a href="http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=6191" target="_blank">poslanci Karlu Fiedlerovi</a> dozvědět, co přesně publikoval o novele energetického zákona časopis Ekonom.</p>
<p>Pokud z projevu poslance Fiedlera nebylo dostatečně jasné, že se poslanci Hnutí Úsvit snaží pouze obstruovat, projev <a href="http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=6146" target="_blank">poslance Adama</a> vše objasnil. Ten se rozhodl seznámit poslance se všemi pozměňovacími návrhy k novele EZ a přidal vlastní komentář. Na závěr si jiný poslanec za hnutí Úsvit vzal dvouhodinovou pauzu na jednání klubu.</p>
<p>&nbsp;</p>
<p style="text-align: center"><em>„<strong>Jednání hnutí Úsvit připomíná spíše obstrukce než reálný zájem o debatu nad podobou novely energetického zákona nebo zákona o podporovaných zdrojích. Novely by mohly být bezpochyby propracovanější, ale debata o jejich podobě se vede již deset měsíců a po zásahu Legislativní rady vlády (LRV) na podzim loňského roku se lze na změnu legislativy dívat jako akceptovatelnou. Právě LRV vyřadila z návrhu řadu kontroverzních bodů, které se do novely dostaly ať již z dílny MPO nebo ERÚ,</strong>“</em><br />
Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost</p>
<p>&nbsp;</p>
<h2 style="text-align: left">Maximální množství elektřiny</h2>
<p>Do hry se opět vrátí zavedení maximálního množství elektřiny, pro kterou je možné mít nárok na podporu. Toto ustanovení zákona bylo při projednávání Legislativní radou Vlády vyřazeno jako retroaktivní. Poslanec Petr Adam ho přesto zkusí znovu navrhnout a prosadit. Jeho šance na úspěch jsou ale minimální.</p>
<p>K novele se poslanci vrátí 10. dubna, kdy je zařazena na projednávání 26. schůze jako třetí v pořadí.</p>
<p>Kompletní stejnoprotokol z projednávání novely EZ v PS PČR najdete <a href="http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/s026139.htm#r13" target="_blank">zde</a>.</p>
