Jaroslav Šuvarský: Zakladatel S-Power EnergiesMá solární energie v Česku budoucnost? Jak finančně dostupné jsou solární panely pro domácnosti a firmy? A může komunitní energetika změnit způsob, jakým vyrábíme a spotřebováváme elektřinu?Jaroslav Šuvarský, zakladatel S-Power Energies, přiblíží potenciál solární energie v českém prostředí. Vysvětlí, jaké legislativní překážky dnes brzdí její rozvoj a jaké možnosti nabízí komunitní energetika. Dozvíte se, jak se vyvíjí cena solárních systémů, jak dlouho trvá je

#012 - Jaroslav Šuvarský: Má solární energie v Česku budoucnost?

Průzkumu vnitřních struktur Fukušimy se bude věnovat další robot

Tutlat, tutlat, tutlat.
A když  se to provalí tak opět  tutlat.

Ani týden po výpadku elektřiny ve Španělsku není jasná jeho příčina

Proč by vyrovnání frekvence směrem nahoru nemohlo jít i bez baterek?
U rotačních strojů je frekvence spjata s napětím. Při zvýšení frekvence se taky zvedne napětí a tak generátor musí dodávat vyšší výkon.
Ale u invertorových zdrojů to tak není. Tak jsou frekvence a generované výstupní napětí na sobě v podstatě nezávislé. Takže i s nižším výkonem může generovat frekvenci tak, aby pomáhal tomu centrálnímu zdroji s jejím zvýšením.
A s tou synchronizací prostřednictvím centrálního zdroje: jestli už tohle taky není tak trochu přežitek. V dávných dobách to asi jinak nešlo. Ale když dnes je frekvence celoevropské sítě pověšena na nějaký frekvenční normál, a když dneska kdejaká krabička pár tisíc umí měřit čas a tedy i odchylku frekvence od toho normálu s přesností na nanosekundy, tak už by se to řízení frekvence asi celkem snadno dalo udělat i jinak a líp.

A máme tu další zajímavé zdroje od dobře informovaného p. Duška.
Mimo jiné to vypadá, že se stabilitou VtE v době krize "to nebude tak horké" a data, která lze dohledat i zde na Energostatu (a z kterých jsem vycházel dříve při hodnocení jednotlivých zdrojů i já) jsou prostě chybná.
Zdroj:
medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-spanelskou-sit-neozivil-chuck-norris-pomoci-fve-ale-vodni-a-plynove-zdroje

Běžně to v síti funguje tak, že je v síti jeden velký hodně tvrdý zdroj (turbogenerátor s několika stupni regulace), který řídí síť (napětí, frekvenci, fázování). Střídače v dalekém okolí pracují tak, že se synchronizují (podřídí) tomu vedoucímu zdroji.
Už jsem to psal, dále jde o běžnou základní teorii regulace:
Po rušivém vlivu dojde k rozkmitu parametrů nahoru, nebo dolů. Regulátory se s nějakým zpožděním, ale také doběhem snaží odchylku vyrovnat. To znamená, že překmitnou na druhou stranu. V soustavě bez tlumení se kmity stále zvětšují. V případě sítě, až překročí max. povolenou toleranci a pak se zdroje začnou automaticky odpojovat.
Pokud máte tlumení (třeba setrvačnou hmotou), kmity se stále zmenšují až k normálu.
Problém střídačů (hlavně velkých solárních parků) je, že kromě absence tlumení většinou u nich není ani akumulátor. To znamená, že vyrovnávání směrem dolů není problem, ale směrem nahoru není z čeho (bez akumulátoru to nejde).
P.s. Snažil jsem se vysvětlit jednoduše populární formou. Když tak mne někdo, kdo tomu rozumí lépe, doplňte, nebo opravte.
Jak psal p. Hájek, mnoho autonomních střídačů, které by si to chtěly řídit samy, každý podle sebe, by byl problém. Nehledě na zvýšené náklady. Podobný systém funguje také při regulaci v elektronice: Vždy je jen jeden master, všechna ostatní v síti připojená zařízení musí být slave. Celou komunikaci pak řídí master, jinak by došlo ke zmatení.

Pan Vaněček tu dával odkaz na samostatné bloky aku+speciální střídače na udržení stability sítě, ale podle toho, co je tam psáno se v celé Evropě "dají spočítat na prstech rukou".
Navíc ten první z roku tuším 2018 má mechanické spínání, takže určitě nemůže vyrovnávat rychlé kmity, což by měl být případ Španělska. Ono taky spínat VN, nebo VVN "není žádná legrace". Už pro 22 kV musejí být mechanické spínače speciálně upraveny pro zhášení oblouku. U polovodičů je zase problém s odolností proti průrazu napětím a chlazením

Servisní technik/technička v oboru TZB

Business analytik/analytička

Evropská unie se chystá navrhnout opatření, která by do konce roku 2027 zakázala dovoz ruského plynu. Unie se chce definitivně odstřihnout od svého kdysi největšího dodavatele energie.

Brusel navrhne zákaz dovozu ruského plynu

Plány nastupující německé vlády na využití zachycování a ukládání uhlíku (CCS) pro výrobu elektřiny v plynových elektrárnách se pravděpodobně ukáží, jako nákladný a zbytečný způsob dekarbonizace německé energetiky, uvedli kritici pro agenturu Mo

Německá vláda chce využít zachycování uhlíku, odborníci varují

Už ve středu podepíše ČEZ s korejskou společností KHNP smlouvu na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. V posledních týdnech se řeší, jaká role v zakázce století připadne tuzemskému průmyslu. Zda skutečně Korejci přidělí z kontraktu

Český jaderný průmysl je v kondici. V Dukovanech nezůstanou Češi u lopat, říká šéf Doosan Škoda Power

Sdružení Gas Infrastaructure Europe (GIE) zveřejnilo studii, v níž podrobně analyzuje evropskou plynárenskou infrastrukturu. Z analýzy vyplynulo, že Evropská unie bude muset do energetického mixu přidávat stále větší množství biometanu.

Biometan jako záchrana? Studie varuje: V energetickém mixu ho musí být víc

 Výpadek elektrické sítě ve Španělsku a Portugalsku stále nemá dostatečné vysvětlení. První teorií, s kterou přišla některá španělská média, byl kybernetický útok, což se nicméně po pár hodinách ukázalo jako lichá teorie. Takže celkem logicky do

Průzkumu vnitřních struktur Fukušimy se bude věnovat další robot

Brusel navrhne zákaz dovozu ruského plynu

Německá vláda chce využít zachycování uhlíku, odborníci varují

Český jaderný průmysl je v kondici. V Dukovanech nezůstanou Češi u lopat, říká šéf Doosan Škoda Power

Biometan jako záchrana? Studie varuje: V energetickém mixu ho musí být víc

Pavel Páral: Důvod španělského blackoutu je stále nejasný, ale soláry se z toho nejspíš jen těžko vyvléknou

Naši partneři

Odebírejte náš newsletter