McKinsey: OZE a bateriová úložiště se stanou do deseti let rentabilními

Chtěl bych zdůraznit jednu věc. V tom obrázku ukazujícím, kdy budou FVE a VtE levnější než uhlí/plyn se srovnávají celkové náklady FVE a VtE s palivovými náklady již existujících fosilních elektráren.

To taky znamená, že se už skoro všude nevyplácí a nebude vyplácet výstavba uhelných a plynových zdrojů pro konstantní výrobu

Jako bonus do toho vstupují baterie, které jim (z)ničí byznys jako špičkové zdroje a jako prostředek regulace sítě.

Pořád jim zbývá byznys jako sezónním či záložním zdrojům, ale na jak dlouho?

Ještě klidně celou generaci. Od roku 2020 do 2040 bude drtivá většina těch "nahrazujících" solárních článků vyráběna globálně z uhlí a písku v Číně, Austrálii a USA. Jediné co by to mohlo zvrátit, by byl vědecký průlom, když by dokázali články levněji produkovat ve formě tenkostěných fólií.

Já bych zase chtěl zdůraznit, že se jedná o hloupý jednostranný pohled založený výhradně na LCOE, který ovšem zcela ignoruje náklady integrace intermitentních OZE (celkové náklady systému) a je tudíž zcela mimo mísu. Pokud přidáme hledisko celkových nákladů systému, dostáváme úplně jiné výsledky, jak ukázali v IEA zde: https://www.iea.org/newsroom/news/2019/february/is-exponential-growth-of-solar-pv-the-obvious-conclusion.html?utm_campaign=IEA%20newsletters&utm_source=SendGrid&utm_medium=Email

Doporučil bych panu Hájkovi kritické čtení článků, zvláště když presentují názory, ne experimentální fakta. Pár kritických a upřesňujících poznámek k jeho referenci z IEA:

1) IEA predikuje již cca 10 let jen lineární budoucí nárust instalací FVE. Fakta až do roku 2018 včetně však ukazují že se IEA zatím každý rok mýlila (a nyní to i přiznala).

2) Samozřejmě někdy v budoucnu bude mít pravdu. Exponenciální růst nemůže jít do nekonečna, nakonec bude saturován, otázka je jen-u jaké hodnoty. Tento růst je popsán křivkou kterou my fyzici nazýváme "stretched exponential", ta přejde v lineární oblast v polovině hodnoty své saturace.

3) A to je ještě daleko, každý může tvrdit něco jiného, ale to jsou už jen názory, resp. v zemích které se rozhodly odejít od uhlí a jádra tak to jsou názory podložené kvalitním modelováním (Německo, USA).

4) Doufám že každý souhlasí částečně se závěrem této studie IEA, že pro co nejdelší udržení exponeciálního růstu instalací FVE je potřeba i růst akumulace (nejen baterie a voda ale i P2G, P2L), dalších OZE a někteří ještě požadují i růst či obnovu JE a též carbon capture and storage.

Dovolil bych si spekulovat, kam se cenově pohne energetika (cena za 1MWh) za 20-30 let, tedy v době nastalé dominance OZE: musím říci že to je otázka patřící minulosti. V budoucnu bude pružná cena elektřiny jedním z ekonomických nástrojů optimalizace výroby a spotřeby. Ale cena kontrahovaná na rok či více dopředu (kterou někteří nazývají cenou baseloadu) v reálu (korigovaná na inflaci) by už nikdy neměla být zdaleka tak vysoká jako byla v letech 2007-8. To by musel někdo úmyslně vyvolat nedostatek kapacit (obdobně jako OPEC vyvolal v 70-tých letech ropnou krizi).

Tož tak.

Romantické představy se ovšem zásadně rozchází s realitou. V případě on-shore větrníků jsme již jednoznačně v horním rameni Gomperzovy křivky, tedy růst je již podproporcionální. Růst off-shore větru je ještě stále v dolní částí křivky, tedy exponenciální. To ovšem zdaleka nestačí ke zvrácení celkového trendu v odvětví. U fotovoltaiky nárůstu ročního přírůstku instalovaného výkonu rychle zpomaluje. Při současném trendu jsme v inflexním bodu zhruba do tří let. To jsou statistiky IRENA, kterou těžko někdo může podezírat z podjatosti vůči OZE.

Podívejte se znovu na graf "global power generation" který je v článku a zapřemýšleme:

a) vidíme že jaderná energetika už prošla námi diskutovanou křivkou a je v saturaci

b) vidíme že pro fotovoltaiku zbývá ještě velmi dlouhá cesta aby se dostala na polovinu hodnoty saturace

Energy transition je běh na dlouhou vzdálenost, cca 60let na celý cyklus. A další nový objev může přijít a začne další transition...

Doufám, že si jaderná energetika ukousne z uhlí a plynu mnohem víc než jak je v grafu. Neexistuje žádný jiný nástroj, kterým uklidit silně radioaktivní použité palivo a ještě z toho dostat další energii, než opět jaderná energetika.

To je zajímavá idea, používat jaderné reaktory jako spalovny odpadků z jaderné energetiky. To asi znamená radikálně jiný design reaktorů, co? Doufám, že ne ten "návod na katastrofu" se formě množivých reaktorů chlazených tekutým sodíkem?

Vy jste se zase špatně vyspal? Zkuste podrobněji rozepsat ten "návod na katastrofu". Děkuji.

Ano, rychlé množivé reaktory snižují radioaktivitu nynějšího materiálu zvaného "vyhořelé palivo z JE".

Známe z hodin středoškolské chemie. Stačí drobná chybka v tepelném výměníku a nastane tohle, ovšem v MNOHEM větším měřítku a bude to okořeněno únikem radioaktivních částic. Na reaktor za Uralem u města Azbest je to OK asi jedno, ale do hustě osídlené Evropy bych to netahal.

Já jsem zapomněl, že sodíkem chlazené reaktory jsou jediným typem( kvalitu videa nehodnotím).

Tento web, 17. prosinec 2015: "Použitím tekutých kovů se snižují požadavky na robustnost projektu, který nemusí odolávat vysokým tlakům jako v případě tlakovodních reaktorů. Nicméně projekt musí zajistit, aby nedošlo k chemické interakci sodík-voda a materiály navíc musí být o vysoké čistotě, jinak vznikají korozní produkty, které se mohou v jádru reaktoru snadno aktivovat a zvyšovat radioaktivitu primárního okruhu. Některé projekty do budoucna počítají s plynným chladivem. Problémem tekutých kovů je i jejich vychladnutí a s tím spojené ztuhnutí. Olovo a olovo-bismut jako chladivo využívají rychlé reaktory Myrrha, Alfred, Brest a SVBR. Ruský projekt MBIR, by měl být chlazen současně olovem (olovo-bismut), plynem a sodíkem."

...."Také rychlé reaktory mají vysoký záporný teplotní koeficient. Znamená to, že zvyšující se teplota chladiva utlumuje štěpnou reakci. Jde o inherentní bezpečnostní funkci reaktoru a základ bezpečnostních opatření pro většinu projektů."

Nevím jak vy, ale mi to přijde jako lepší varianta pro budoucnost energetiky než generace 3+..

Proti použití olovo, resp. slitiny olovo-bismut nic nemám, to mi připadá mnohem bezpečnější.

Teď už zbývá odpovědět takové ty podružnosti, jak velký výkon bude potřeba, kolik ta sranda bude stát, apod.

Jo, to je taky budoucnost, ale jen v pár státech s největším jaderným arzenálem, v Česku to má vliv pouze na to, aby jsme zbytečně nespěchali s výstavbou trvalého úložiště.

Trvalé úložiště Česko potřebuje tak jako tak. Ukládají se do něj např. odpady z nemocnic z rentgenových pracovišť a část jeho kapacity nemá s energetikou vůbec co dělat ;-) . A další generace reaktorů ovlivní jako dlouho a v jak "tlustých obalech" budou zbytky vyhořelého paliva.

Chápu že všichni zastánci jádra musí být z této prognózy (global power generation) hodně frustrovaní. ????

Žádná frustrace se nekoná, graf ukazuje, že JE mají svůj podíl v energetice i v budoucnu.

Pane Vaněčku, nervózní z analýz a prognóz mohou být pouze lidé, kteří jsou první den na světě, ještě nic nezažili a nemají žádné zkušenosti. Prognózy jsou čtením se stropu a malování grafů tak, aby vypadaly buď tak, jak si představuje jejich tvůrce, nebo tak, jak si představuje jejich objednatel.

Zhruba okolo roku 2010, když se schylovalo k zastavení dotací pro FVE a VTE u nás, se jejich investoři zaklínali tím, že pokud budou dotace zachovány, dostanou se nejpozději do dvou let na hranici rentability. Dnes, téměř deset let poté, se zde, bez zajištěné, dotované ceny za jejich produkci, nebo dotace na jejich nákup a montáž, nepostaví z těchto zdrojů, vůbec nic.

Já bych byl k takto hezky vymalovaným světlým zítřkům, raději zdravě skeptický.

Vy jste šťastný člověk že nevnímáte realitu a vývoj ve světě. Nomen omen.????

Pane Vanecku, kdysi jste tady na foru zminil, ze Vase deti samozrejme na svych domech maji instalaci FVE. Prosim maji ji jako ostrovni - tzn. bez pripojeni na distribucni sit? Dekuji za odpoved.

Ane neblbněte žádný ostrov oni jedou na dotace a topí plynem stejně jako p. Vaněček samé kecy a skutek utek..

Západ si nemůže dovolit vůči Číně tak moc zaostávat, takže nejpozději do roku 2030 určitě přesměrují velmoci své hlavní dotace v energetice na vývoj a stavbu vysokoteplotních jaderek produkujících vodík.

Právě že ji vnímám a z minulého režimu jsem si zachoval schopnost číst mezi řádky. A ta zdravá míra skepse se mi osvědčuje celý život.

Zda budou OZE do 10 let rentabilní skutečně nevím, ovšem onen graf výroby do roku 2050 považuji za blízký realitě. EU, USA a postupně bude i Čína potlačují uhlí, plyn má naopak v USA, EU i Číně zelenou v dalším růstu , voda také něco málo přidá - hezké kousky staví například Čína = Baihetan 16 GW - 16 x největší turbíny světa po 1 GW a Wudongde = 10 GW, OZE nepochybně porostou nejrychleji , atom bohužel bude klesat ,snažení Číny a ROSATOMU to už nezachrání , protože obrovská část reaktorů ve světě má stáří 40 let a více a odpojování tak převáží nad novým litím betonu ,hlavně v USA a Francii. U atomu věřím v Rusko, Čínu a snad i Koreu, jinak bída s nouzí.

Francie a USA teď budou následující desetiletí prodlužovat životnost většiny jaderek ze 40 na 60 let, ale hlavně v mezi čase přesměrují hlavní dotace v energetice na výzkum či vývoj (spíš už kopírování Číny), a hlavně pilotní stavby svých prvních vysokoteplotních jaderek s produkcí vodíku.

Hoši již před 50 lety 1. brněnská vývojově vyráběla sodíkové smyčky. Žádná novinka to tedy není. Byly zkoušeny na všechny havárie, včetně proděravění do vody. Žádná dramata.

Že se nestydí prosazovat tady jádro. Výstavba JE je tak náročná pro životní prostředí stejně jako těžba paliva, znečištění je extrémní,

Měli by jsme také uvažovat kolik písku je zapotřebí a jaké dopady má jeho těžba. Velké pisko/betonové stavby nebrat, fuj fuj fuj

Čistý písek (frakce 0-4mm zrna) se používá do malt. Do klasického betonu se používá kamenivo frakce 0-22 s kulatými zrny, tedy štěrk . Písek , resp. jeho hmotnostní či objemový obsah, je v betonu marginální a to ještě v malé míře, protože má velkou měrnou plochu zrn a tedy se musí zvýšit dávkování cementu(obecněji pojiva). Pojem písko/betonové stavby je ale nesprávný . Můžete mít cementový beton, asfaltový beton, ale ne pískobeton.

Mimochodem, těžba písku je jedna z nejméně problematických druhů těžby. Jediné, co se tak může v podobném dole stát, je únik hydraulického oleje zpoza lžíce nakladače. Daleko více se zajímejte o těžbu vápence, ze kterého se dělá cement a ostatní silikátové materiály a který má energeticky náročnou výrobu v rotačních pecích s teplotami nad 1000°C.

Extrémní znečištění nastává v zemích, kde jim ekologická stránka těžby odpadla od zadku (Rusko).

Postavit JE si vezme hodně šedé energie. Pokud ale elektrárnu dostavíte a provozujete, násobně více energie získáte zpět a v tomto smyslu mají JE koeficient návratnosti větší 10. Odkazuju na články p. Wagnera na tomto webu, pokud chcete zdroj a přesnější čísla).

Je to přesně naopak - písek 0/2 a 0/4 se do betonu používá, stejně jako kamenivo 4/8, 8/16, 11/22 a 16/22. Široká frakce (0/22) se do betonu nepoužívá, možná tak doma na dvorku.

V betonárnách se používá sofistikované dávkování jednotlivých frakcí, v tom máte pravdu, frakce 0-22 je běžně dostupná ve stavebninách na jednodušší "aplikace". Rozhodně tam ale není zásadní podíl písku z důvodu výše popsaného.