Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Doprovodí německé jádro v roce 2022 i větrníky? Některé se již nemusí vyplatit

Tisíce německých větrných elektráren přijdou v roce 2020 o finanční podporu poskytovanou za výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na konci roku 2020 přestane být podporováno cca 4,5 GW instalovaného výkonu větrníků a u některých je možné pochybovat o ekonomické výhodnosti jejich dalšího provozu. 

Důvodem pro rapidní pokles je ustanovení zákona z roku 2000, které poskytovalo podporu všem elektrárnám na 20 let. Pro elektrárny již provozované se za začátek dvacetileté lhůty počítá právě rok 2000. Následně budou muset provozovatelé spoléhat na příjmy z prodeje elektřiny na burze, což může být při setrvání současných nízkých cen elektřiny problematické.

2. EK povolila Maďarsku rozšíření jaderné elektrárny Paks

Evropská komise povolila Maďarsku rozšíření jaderné elektrárny Paks o dva další reaktory. Dostavbu mají provést a financovat Rusové. Komise již loni zastavila vyšetřování toho, že Maďaři zadali ruskému koncernu Rosatom zakázku na výstavbu nových bloků bez veřejné soutěže. Až dosud ale další vyšetřování zjišťovalo, zda vláda Viktora Orbána neporušuje unijní pravidla poskytování státní pomoci.

Stavba má být z větší části financována státním úvěrem od Ruska ve výši deseti miliard eur (270 miliard Kč).

3. Výroba německých uhelných a plynových elektráren v únoru prudce klesla

Výroba německých uhelných a plynových elektráren v únoru prudce klesla z lednových 5letých maxim. Průměrná cena elektřiny na denním trhu za první čtvrtletí letošního roku má nakročeno k pokoření hodnoty 42 EUR/MWh, což by byla nejvyšší hodnota od roku 2012 a o téměř 70 % vyšší hodnota ve srovnání s Q1 2016.

Produkce elektřiny z německých černouhelných elektráren byla v únoru 9,5 TWh a byla tak o 26 % nižší ve srovnání s lednovou hodnotou, která byla nejvyšší od února 2012. Výroba elektráren spalujících zemní plyn dosáhla v únoru 3,9 TWh, což znamená 30% pokles ve srovnání s lednem.

4. Hospodářský výbor žádá vládu, aby zvážila přípravu zákona „lex Dukovany“

Sněmovní hospodářský výbor žádá vládu, aby zvážila přípravu speciálního zákona, který by měl pomoci při stavbě nových jaderných bloku v Česku. Vyjádření chce od ministrů slyšet do konce května. Usnesení s tímto požadavkem výbor jednomyslně schválil na dnešní schůzi. Takzvaný „lex Dukovany“ by podle členů výboru měl obsahovat klíčové body, úkoly a legislativní úpravy a parametry, které jsou pro stavbu nového jaderného bloku v ČR třeba.

„Podle mě je to jedna z cest, která by to mohla urychlit. Když se podíváte na to, jak vyspělé země staví jaderné bloky s vyspělými dodavateli toho nejlepšího a začínáte odpočítávat čas do roku 2035, tak dospějete k závěru, že není čas na nějakou akademickou debatu,“ uvedl poslanec a někdejší ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD).

5. USA: Čeká nás další břidlicový boom? Těžba ropy roste rychleji než před pádem cen

Ačkoliv ceny ropy jsou daleko od hranice 100 USD za barel z minulých let, po odrazu ode dna z 26 USD za barel na začátku minulého roku začíná narůstat i produkce z amerických břidlicových ložisek. A to dokonce v rychlejším tempu než při posledním břidlicovém boomu. Informovala o tom agentura Bloomberg.

„Všichni jsou tak hladoví, je to jako držet steak před bandou hladovějících lidí,“ tvrdí Joseph Triepke, zakladatel výzkumné společnosti Infill Thinking v Dallasu.

6. E.ON vykáže ztrátu přes 330 mld. Kč, zruší až 1500 pracovních míst

Německá energetická společnost E.ON vykáže za loňský rok čistou ztrátu přes 12,4 miliardy eur (335 miliard Kč) a zruší 1000 až 1500 ze svých 43.000 pracovních míst. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z E.ON, která působí rovněž v České republice.

Společnost již dříve oznámila, že za první tři čtvrtletí loňského roku vykázala rekordní ztrátu 9,3 miliardy eur. Celoroční výsledky zveřejní 15. března. K informacím listu Handelsblatt se firma odmítla vyjádřit, napsala agentura Reuters.

7. EK schválila podporu v ČR pro kogenerace spuštěné mezi roky 2016 a 2020

Evropská komise schválila český režim podpory pro zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) uvedených do provozu v období od ledna 2016 do prosince 2020. Celkový rozpočet podpory takzvaných kogenerací činí přes 11,3 miliardy Kč (420 milionů eur). Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě s tím, že opatření je v souladu s unijními energetickými a klimatickými cíli a nenarušuje hospodářskou soutěž.

Takzvaná notifikace z Bruselu stále chybí zdrojům KVET uvedeným v Česku do provozu mezi roky 2013 až 2015. Už na konci loňského roku naopak vypsal český Energetický regulační úřad (ERÚ) podporu pro letošní rok zdrojům KVET spuštěným do konce roku 2012. Předsedkyně ERÚ Alena Vitásková tehdy uvedla, že jde až o 95 procent zdrojů KVET v České republice. Podle ní bylo dohodnuto, že u těchto zdrojů Česko nebude komisi o notifikaci žádat. Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) činila například předloni podpora KVET v Česku asi 1,9 miliardy Kč.

8. Modulární reaktor U-Battery zahajuje kanadský před-licenční proces

Společnost U-Battery vstupuje v Kanadě se svým malým modulárním reaktorem do tzv. před-licenční fáze, ve které bude přezkoumán návrh reaktoru Kanadskou komisí pro jadernou bezpečnost (CNSC). Konsorcium vyvíjející reaktor plánuje do roku 2025 zprovoznit první funkční jednotku.

U-Battery je malý modulární reaktor určený pro produkci elektřiny a tepla v různých aplikacích s hlavním zaměřením na průmyslové využití a odlehlé ostrovní systémy. Reaktor je chlazený heliem a produkuje elektrický výkon 4MWe a tepelný výkon 10 MWt, je schopen dodávat procesní teplo o teplotě 710 °C. Využívá tzv. TRISO palivo, které obsahuje kulovité částice uranu s trojitým uhlíkovým povlakem tvořícím ochrannou obálku každé palivové částice.

9. Legenda lithiových baterií Goodenough představuje elektrolyt v pevném skupenství

John Goodenough, 94letý profesor Texaské univerzity v Austinu, spoluvynálezce lithium-iontového článku, nedávno vedl tým, který vyvinul slibnější alternativu lithiového článku. Ta by měla mít skleněný elektrolyt a namísto lithia by využívala snadněji a levněji získávaný sodík.

Goodenough se svými kolegy přišel s baterií, která se může nabíjet rychleji než současné lithiové články a rovněž je nehořlavá. Druhá vlastnost je způsobena pevným skupenstvím elektrolytu, který nahrazuje hořlavý tekutý elektrolyt využívaný v lithiových bateriích látkou pevného skupenství.

10. Slovinská Krško je první jadernou elektrárnou s náhradním dílem z 3D tiskárny

Od ledna letošního roku je ve Slovinské jaderné elektrárně Krško používán v jednom z tamních čerpadel rotor vytištěný na 3D tiskárně. Jedná se tak o první úspěšnou komerční instalaci a provoz takové součástky.

Jednou z hlavních součástí bezpečnostního požárního zabezpečení jaderné elektrárny Krško je pochopitelně požární čerpadlo. V lednu letošního roku bylo zapotřebí vyměnit rotor jednoho z čerpadel. Tato rotační část o průměru 108 mm byla konstantně provozována od roku 1981. Výrobce součástky nicméně již v dnešní době neexistuje a provozovatel elektrárny, Nuklearna elektrarna Krško (NEK), se tak musel uchýlit k inovativnímu řešení – 3D tisku součástky.

Téma

Čínská jaderná energetika chce překonat současnou jedničku – USA

Čína plánuje vybudovat v následujících letech mnoho nových jaderných bloků, aby splnila své ekonomické a ekologické cíle. Uvedl to čínský státem kontrolovaný deník China Daily.

„Tempo jaderných projektů v posledních letech není v souladu s naším plánem a je nezbytné zajistit, aby se jaderný průmysl vrátil zpět na trať,“ sdělil He Yu, předseda státní společnosti China General Nuclear Power, na konferenci v Pekingu.

Polovodiče: Fotovoltaické články z krystalického křemíku a tenkovrstvé články

Dnešní článek, v pořadí čtvrtý o polovodičích, pojednává o fotovoltaických článcích z krystalického křemíku a o tenkovrstvých článcích. V první části budou vysvětleny fotovoltaické články z krystalického křemíku a v druhé budou vysvětleny tenkovrstvé články.

Křemík je velmi vhodný materiál pro výrobu fotovoltaických článků. Z hlediska šířky zakázaného pásu je u křemíku možno dosáhnout velmi vysoké účinnosti generace volných nosičů. Zároveň u křemíku, jako základního materiálu pro mikroelektroniku, se podařilo velmi dobře zvládnout všechny technologické operace potřebné k vytváření struktur.

Nový automatizovaný systém umožní detekci trhlin na zařízeních jaderných elektráren

Nový automatizovaný systém umožňuje vyhledávat praskliny na ocelových komponentech jaderných elektráren a dosahuje prokazatelně vyšší přesnosti než podobné diagnostické systémy.

„Pravidelná kontrola komponent jaderných elektráren je důležitá pro zamezení vzniku nehod a zajištění bezpečného provozu. Bohužel současné metody kontrol jsou časově náročné, zdlouhavé a subjektivní, protože vyžadují ke svému provozu operátora, který diagnostické zařízení manuálně přesouvá na místa, kde se předpokládá výskyt materiálových trhlin,“ říká Mohammad R. Jahanshahi, odborný asistent z Purduovy univerzity.