Německo je o krok blíže k dokončení právních předpisů o odklonu od uhlí. Německá vláda schválila návrh smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Smlouva ve své současné podobě nebude bránit případnému dřívějšímu odstavení elektráren, což byly hlavní obavy environmentalistů. Vláda také po měsících stížností provozovatelů zlepší podmínky pro vyřazování černouhelných elektráren. Mluvčí ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že vláda má stále v úmyslu dokončit tento legislativní balíček před letní přestávkou.
<h2>Návrh smlouvy na kompenzace pro provozovatele hnědouhelných elektráren</h2>
Německo učinilo další krok k dokončení právních předpisů svého plánovaného odklonu od uhlí. Vládní kabinet kancléřky Angely Merkelové předložil návrh smlouvy mezi státem a provozovateli s podrobnostmi o kompenzacích <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">za předčasné odstavování hnědouhelných elektráren podle stávajícího harmonogramu</a>. Smlouva stanoví způsob, jakým bude vyplácena oznámená kompenzace v celkové výši 4,35 miliard eur a stanoví její využití na obnovu krajiny po dokončení těžby.
<blockquote>„Odklon od uhlí se blíží. První elektrárna na hnědé uhlí bude odstavena již v tomto roce. Současně podporujeme postižené regiony v jejich strukturálním rozvoji a vytváříme nová pracovní místa v oblastech,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně životního prostředí Svenja Schulzová.</blockquote>
Environmentální aktivisté s úlevou poznamenali, že smlouva ve své současné podobě nebude bránit dřívějšímu odstavování elektráren, pokud by tržní podmínky způsobily nehospodárnost jejich provozu. Někteří se totiž obávali, že stanovené podmínky by ve skutečnosti podněcovaly společnosti, aby udržovaly elektrárny v provozu, a to navzdory faktorům, jako jsou rostoucí ceny CO₂ nebo narůstající podíl obnovitelných zdrojů energie.
Člen uhelné komise, Kai Niebert, předseda DNR, zastřešující organizace nevládních organizací pro životní prostředí, uvedl, že stojí za všeobecnou dohodou o poskytnutí náhrady provozovatelům hnědého uhlí a že data odstavení jsou nejzazšími možnými termíny odstavení, a elektrárny tak mohou být odstaven i dříve.
<blockquote>„Hnědé uhlí bude velkoryse pohřbeno, ale nebude uměle udržováno při životě,“ uvedl Niebert a dodal, že k odklonu uhlí dojde rychleji, kvůli vysokým cenám CO₂ a ambicióznějším cílům v oblasti klimatu.</blockquote>
<h2>Změna výše kompenzace pro hnědouhelné elektrárny bude možná pouze při „významné změně podmínek“</h2>
<figure id="attachment_70882" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1596px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg"><img class="size-full wp-image-70882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath.jpg 1596w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-512x377.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-768x565.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-1024x754.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-725x534.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/05/Naurath-800x589.jpg 800w" alt="" width="1596" height="1175" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Hnědouhelná elektrárna Neurath společnosti RWE. Zdroj: RWE</figcaption></figure>
Německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier, nazval současný návrh smlouvy „milníkem“ a dodal, že tímto způsobem Německo „ukončí věk výroby energie spalováním uhlí plánovatelným a ekonomicky citlivým způsobem“ a zároveň podpoří těžební regiony v transformaci.
Kromě toho smlouva stanovuje, že „významné změny podmínek“ by mohly vést k novému projednání dohody. K tomu by například došlo, kdyby budoucí vláda rozhodla o rychlejším harmonogramu odstavení. Smlouva však výslovně vylučuje určité události z tohoto seznamu.
Patří sem například změny v <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ets-evropsky-system-obchodovani-s-emisemi">evropském systému pro obchodování s emisemi (EU ETS)</a>, které by mohly zvýšit cenu CO₂, a změny v systému podpory pro obnovitelné zdroje elektřiny. V takovém případě nebude existovat právo znovu projednat smlouvu a provozovatelé obdrží kompenzaci podle stávajícího plánu, ale stále mohou elektrárny odstavit dříve, než stanovuje harmonogram odstavování.
<blockquote>„Na jedné straně je to pozitivní, protože neexistuje žádná motivace udržovat elektrárny v provozu, i když již nebudou potřeba. Na druhou stranu toto ustanovení potvrzuje vyplacení vyrovnávacích částek v současně nastavené výši – a ta je velmi pravděpodobně příliš vysoká,“ tvrdí Alexander Reitzenstein, vedoucí politický poradce v oblasti energetiky a klimatu v think tanku E3G.</blockquote>
Vládní kabinet také schválil změny návrhu zákona, které stanoví finanční podporu uhelným regionům během přechodu od využívání uhlí. Jednou z hlavních změn je, že základní podmínkou pro to, aby projekty získaly státní podporu, se nyní stala udržitelnost.
<h2>Potenciálně vyšší kompenzace pro provozovatele černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
Provozovatelé černouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne">již několik měsíců kritizovali</a>, že původní návrh zákona odklonu od uhlí je oproti provozovatelům hnědouhelných elektráren znevýhodňoval, protože nestanovoval žádnou zaručenou kompenzaci.
V aktuálním návrhu zákona tak byly aukce pro kompenzace za předčasné odstavení černouhelných elektráren naplánovány i na rok 2027, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">o rok déle než v předchozím návrhu</a>, a vzrostla i výše maximální možné kompenzace. Jaká bude skutečně vysoutěžená výše kompenzace, je však otázkou.
<blockquote>„Pokud bude <a style="font-weight: bold;" href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje/">Zelená dohoda Evropské komise</a> provedena podle plánu, významně to sníží hodnotu černouhelných elektráren. Pokud ceny plynu zůstanou nízké, pak není zaručeno, že maximální výše kompenzace bude skutečně vyplacena,“ uvedl Hanns Koenig z energetického think tanku Aurora Energy Research pro Tagesspiegel Background</blockquote>
Podle pozměňovacích návrhů se první aukce pro černouhelné elektrárny uskuteční 1. září.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: Wikimedia Commons

Uhlí

Německo: Zákon o odklonu od uhlí se blíží své finální podobě. Vzrostly možné kompenzace pro černouhelné elektrárny

Německá vláda zvažuje zavedení kombinovaných aukcí pro obnovitelné zdroje a plynové elektrárny, aby zajistila dostatek stabilního výkonu pro svoji elektrizační soustavu. <a href="https://www.bundesregierung.de/resource/blob/975216/1761550/f83f0a3b5aba7ecfe3a4b41e06fa5a2c/2020-06-17-energiewende-data.pdf?download=1">Uvádí to vládní dokument</a> k jednání německé kancléřky s ministry jednotlivých spolkových zemí.
Německo, které do konce roku 2022 plánuje odstavit své zbývající jaderné zdroje a zároveň <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">začít odstavovat první uhelné elektrárny v rámci svého odklonu od uhlí</a>, se začíná obávat o zabezpečení dodávek elektřiny. Důvodem je, že s pokračujícím odstavováním konvenčních zdrojů bude dále ubývat „stabilní“ výkon, který je dostupný i v případě, že zrovna dostatečně nefouká nebo nesvítí.
Německá vláda v reakci na to zvažuje zavedení společných aukcí pro plynové elektrárny a obnovitelné zdroje energie.
<blockquote>„Německá vláda … prověří , zda stávající struktura trhu je dostatečná k zajištění budoucí bezpečnosti dodávek v celém Německu. Spolková vláda také zkoumá nové a inovativní způsoby vypisování nabídkových řízení tak, aby byla navýšena systémová odpovědnost obnovitelných zdrojů energie – např. kombinací plynových elektráren s obnovitelnými zdroji – a tím integrovat další zabezpečený výkon do stávajícího tržního systému a zvýšit bezpečnost dodávek za úzkými místy v síti,“ uvádí zpráva.</blockquote>
V nadcházející novele zákona o obnovitelných zdrojích energie předloží spolková vláda také návrh na regionalizaci podpory biomasy, jejímž cílem je zejména stimulovat nákladově efektivní a vysoce flexibilní výkon s přihlédnutím k udržitelně dostupnému potenciálu biomasy jižně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-bude-kvuli-energiewende-k-nyni-planovanym-vedenim-potrebovat-dalsi-severojizni-propojeni">od úzkých míst v přenosové soustavě</a>.
<h2>Bonus na konverzi uhelných KVET zdrojů bude přezkoumán</h2>
<figure id="attachment_44023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg"><img class="size-full wp-image-44023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Teplárna na severu Mnichova. Zdroj: SWM</figcaption></figure>
Přezkoumána by měla být také výše bonusu, který by měli provozovatelé dostávat za konverzi nebo náhradu svých uhelných zdrojů pro kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vysokoúčinnými KVET zdroji na plyn, biomasu, odpad nebo kapalná paliva. Jeho výše v současném návrhu zákona, stanovená na 180 eur na kW instalovaného výkonu, <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-finalizaci-zakona-odklonu-od-uhli-stoji-ceste-pozadavky-provozovatelu-odskodne">dle provozovatelů nepokryje nezbytné investice</a>.
Dodatečný tzv. jižní bonus pro KVET zdroje na jihu Německa má dále podpořit  jejich rozvoj potřebný zejména v této oblasti.
Úvodní fotografie: Jeden z bloků moderní paroplynové elektrárny Irsching. Zdroj: Uniper

Německo

Německo chce zabezpečit dodávky elektřiny vypsáním společných aukcí pro OZE a plynové elektrárny

Německo minulý týden ve čtvrtek předložilo Evropské unii svůj energeticko-klimatický plán, šest měsíců po uplynutí lhůty pro jeho podání. Aktuálně tak chybí pouze plán Irska. Plány mají být základem pro rozhodnutí o výši cíle na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na úrovni EU. Současný 40% cíl by mohl být navýšen na 50-55 %.
Německý <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/I/integrierter-nationaler-energie-klimaplan.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=6">třísetstránkový klimaticko-energetický plán do roku 2030</a>, který ve středu přijala německá vláda, obsahuje národní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s rokem 1990.
Opatření, která mají přispět k dosažení tohoto cíle, jsou, mimo jiné, zavedení zpoplatnění uhlíku pro dopravu a budovy a další dílčí cíle:
<ul>
<li>zvýšení energetické účinnosti snížením spotřeby primární energie o 30 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2008</li>
<li>nebo rozšíření podílu obnovitelné energie na hrubé konečné spotřebě energie na 30 % v roce 2030.</li>
</ul>
Plán potvrzuje závazek Německa potvrzený na podzim 2019 na summitu OSN o ochraně klimatu – usilovat o dosažení neutrality z pohledu vypouštěných skleníkových plynů do roku 2050.
<blockquote>„Jsem rád, že kancléřka a moji kolegové ve Spolkovém kabinetu dnes schválili Národní energeticko-klimatický plán a že nyní můžeme tento dokument předat Evropské komisi. Přispíváme tím k větší transparentnosti a porovnatelnosti energetické a klimatické politiky v EU a společně s našimi evropskými partnery můžeme dosáhnout energetických cílů EU do roku 2030,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
<h2>Pochyby o dosažení německého cíle</h2>
<a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/se-soucasnymi-opatrenimi-nedosahne-nemecko-sveho-klimatickeho-cile-rok-2030-uvadi-vladou-zadane-studie">Dvě nezávisle vypracované studie zpochybnily</a>, zda německá opatření skutečně povedou ke splnění cíle. Dle studie zadané ministerstvem životního prostředí (BMU) bude dosaženo pravděpodobně pouze 51% snížení emisí, a stanovený cíl tak bude překročen o zhruba 70 milionů tun. Jako důvod studie uvádí zejména nedostatečné snížení skleníkových plynů v odvětví dopravy a vytápění. Studie očekává, že snížení emisí v sektoru energetiky a průmyslu bude do značné míry v souladu s vládními plány.
Druhá studie zadaná paralelně ministerstvem hospodářství a energetiky (BMWi) vypracovaná poradenskou firmou Prognos přinesla mírně optimističtější, ale v konečném důsledku podobné výsledky, přičemž rozdíly vyplývají zejména z odlišných předpokladů, například předpokladu o počtu elektromobilů na německých silnicích v roce 2030.
<figure id="attachment_75771" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1300px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg"><img class="size-full wp-image-75771" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/15004369686_541f477630_k-e1568495029314.jpg" alt="Berlín, Německo doprava, emise. Zdroj: Flickr, Kubilay Yu" width="1300" height="866" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: Flickr, Kubilay Yu</figcaption></figure>
<h2>Navýšení cíle EU na 50 nebo 55 %?</h2>
Současný cíl EU ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030  je nastaven na 40 % oproti hodnotám z roku 1990. Zvýšení cíle na alespoň 50 %, ideálně na 55 % je nedílnou součástí tzv. Green Deal neboli „zelené dohody“, kterou Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">představila na konci loňského roku</a>.
Výkonná komise EU plánuje ambicióznější cíl navrhnout v září. Jako základ pro rozhodnutí o konečné výši cíle budou použity klimatické plány předložené jednotlivými členským zeměmi, aby bylo vyhodnoceno co by bylo realistické. Očekává se, že Komise navrhne emisní cíl ve výši 55 %, musí se však dohodnout s představiteli členských zemí.
Jytte Gutelandová, zástupkyně sociálních demokratů, která vede jednání o klimatickém zákoně za poslance Evropského parlamentu, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-navrhne-navyseni-cile-snizeni-emisi-roku-2030-65">navrhla zvýšení cíle dokonce na 65 %</a>. Poslankyně navýšení odůvodnila tím, že odpovídá tomu, co je <a href="https://www.unenvironment.org/resources/emissions-gap-report-2019">dle OSN</a> třeba k dosažení 1,5°C cíle Pařížské dohody.
Návrh na 65% cíl má však jen malou šanci si najít podporu v celém zákonodárném sboru Evropské unie, což je podmínkou pro následné navržení navýšení cíle. Evropská lidová strana (EPP), největší politické seskupení v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 50% cíl, ale nikoli cíl vyšší.
Několik členských zemí včetně České republiky uvedlo, že cokoli nad současným 40% cílem není dosažitelné. Německá Unie (CDU/CSU), součást vládnoucí německé koalice, podmiňuje navýšení klimatického cíle EU <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vladnouci-strana-podminuje-prijeti-prisnejsiho-klimatickeho-cile-vyssim-prispevkem-jednotlivych-zemi-eu">změnou klíče pro rozdělení zátěže na jednotlivé země EU</a>. Navýšení cíle EU na 55 % by znamenalo, že Německo by muselo emise skleníkových plynů snížit o 68 %, jelikož cíle jednotlivých členských zemí jsou spojeny s jejich ekonomickou silou.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg"><img class="size-full wp-image-80951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2.jpg 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-768x513.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-1024x684.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Emise-CO2-800x534.jpg 800w" alt="Emise CO2" width="1318" height="880" /></a>
<h2>NECP jako nástroj EU pro plánování a transparentnost klimaticko-energetických cílů</h2>
Pro splnění cíle EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, musí členské státy EU vypracovat desetileté národní energeticko-klimatické plány (NECP) na období od roku 2021 do roku 2030 a předložit je Evropské komisi. Předložené plány <a href="https://ec.europa.eu/energy/topics/energy-strategy/national-energy-climate-plans_cs">zveřejňuje Komise na svých stránkách</a>.
Tyto plány nastiňují, jak jednotlivé členské státy plánují dosáhnout svých národních cílů v oblastech:
<ul>
<li>energetické účinnosti</li>
<li>obnovitelných zdrojů energie</li>
<li>skleníkových plynů</li>
<li>snižování emisí</li>
<li>propojení</li>
<li>výzkumu a inovace.</li>
</ul>
NECP tak představuje plánovací a monitorovací nástroj na úrovni EU a podává Evropské komisi zprávy o příspěvcích jednotlivých členských států k energetickým cílům EU do roku 2030.
S podáním německého plánu tak jedinou zemí, která svůj plán prozatím nepředložila, zůstává Irsko.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Evropská Unie

Německo předložilo Evropské komisi svůj dlouho očekávaný klimatický plán

Německé ministerstvo hospodářství kritizuje nejnovější sankční plány USA proti plynovodu Nord Stream 2. Ve zprávě Hospodářského výboru Bundestagu, kterou <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiepolitik-bundesregierung-empoert-ueber-us-sanktionsplaene-gegen-nord-stream-2/25908106.html?share=twitter&amp;ticket=ST-2258215-0aeNnBbZJsqqRJ7kbSa2-ap2">měl k dispozici list Handelsblatt</a>, ministerstvo varuje před důsledky plánovaných sankcí.
Dá se předpokládat, že nové návrhy na sankce ze strany USA vůči plynovodu Nord Stream 2 mnohem více postihnou německé a evropské podniky, uvádí zpráva. Které a kolik evropských společností v současné době pracujících na projektu by bylo novým návrhem zákona konkrétně zasaženo, „nelze prozatím posoudit“, zpráva pokračuje.
Dle ministerstva je podoba navrhovaných rozšiřujících sankcí velice sporná. Předložený návrh totiž počítá s tím, že by sankce mohly postihnout i správní opatření státních orgánů v souvislosti s dokončením nebo provozováním plynovodu.
<blockquote>„Bylo by novinkou, kdyby byly sankce směřovány také proti orgánům (přátelských) vlád nebo dokonce proti samotným vládám,“ uvádí zpráva Hospodářského výboru Bundestagu.</blockquote>
<h2>Nový návrh zákona má významně rozšířit dosah sankcí</h2>
<figure id="attachment_58581" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1400px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs.jpg"><img class="size-full wp-image-58581" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/nsp2-pipeline-installation-in-german-waters-201812-gll4q2o-small-rgb_V7d4sIs-800x533.jpg 800w" alt="" width="1400" height="932" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Instalace potrubí plynovodu Nord Stream 2 v Německých vodách. Zdroj: Zdroj: © Nord Stream 2 / Axel Schmidt</figcaption></figure>
Američtí senátoři Ted Cruz a Jeanne Shaheenová a tři jejich kolegové <a href="https://oenergetice.cz/plyn/americti-senatori-navrhuji-rozsireni-sankci-vuci-nord-stream-ii-jako-alternativu-nabizi-trumpova-administrativa-plyn-svobody">předložili koncem minulého týdne</a> svůj nový návrh zákona o sankcích, kterým plánují dále rozšířit sankce proti společnostem podílejícím se přímo i nepřímo na projektu Nord Stream 2.
Nový návrh zákona tak nestanoví pouze sankce proti společnostem, které poskytují lodě pro pokládku potrubí plynovodu, ale také proti společnostem, které poskytují lodě pro jiné činnosti související s pokládkou.
Mohlo by to například zahrnovat výkopové práce pro potrubí, společnosti pojišťující lodě nebo certifikující plynovod, aby mohl být uveden do provozu. Mimo to by mohly být postihnuta opatření správních orgánů vztahující se na projekt.
<h2>Konkurence pro americký zkapalněný zemní plyn</h2>
Aby vešel návrh zákona v platnost, musí být nejprve schválen oběma komorami Kongresu a podepsán prezidentem Trumpem. Dá se ale předpokládat, že se tak stane.
Trumpova administrativa, stejně jako před ní i Obamova administrativa, uvádí, že se staví proti projektu z toho důvodu, že by posílil ekonomický a politický vliv Ruska na Evropu.
Ruský plyn však zejména konkuruje dodávkám amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), přičemž toky plynu do amerických exportních zařízení <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/vyvoz-zkapalneneho-plynu-usa-se-kvuli-koronavirove-pandemii-propadl-vice-nez-tretinu">klesly na 13měsíční minimum</a> z důvodu slabé světové poptávky, což umocňuje tlak na schválení a podpis návrhu.
<figure id="attachment_8297" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg"><img class="size-full wp-image-8297" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-768x514.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-725x485.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-800x535.jpg 800w" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" height="685" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltské moře do Německa. Zdroj: Nord Stream</figcaption></figure>
<h2>Práce byly zastaveny v prosinci. Obnoveny by měly být brzy</h2>
Sankce uvalené Spojenými státy americkými na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">zastavily v prosinci práci švýcarsko-nizozemské společnosti Allseas</a> na plynovodu. Společnost stáhla své speciální lodě, které se podílely na pokládce potrubí.
Dokončit zbývajících 160 km potrubí do Německa by měla nyní speciální loď Akademik Čerskij, kterou ruská plynárenská společnost Gazprom koupila v roce 2016. Loď, jež musela být dodatečně vybavena pro práci v Baltském moři a dopravena z dalekého východního přístavu Nachodka v Japonském moři, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">doplula na začátku května do Baltského moře</a>. Aktuálně se dle serveru myshiptracking.com loď <a href="https://www.myshiptracking.com/?mmsi=273399760">od 28. května nachází v přístavu Mukran</a> na severovýchodě Německa.
<figure id="attachment_83539" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij.jpg"><img class="size-full wp-image-83539" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-1024x576.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Cerskij-800x450.jpg 800w" alt="" width="1200" height="675" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Akademik Čerskij. Zdroj: Gazprom</figcaption></figure>
Zahájení provozu plynovodu, jenž zdvojnásobí kapacitu přímé přepravní trasy z Ruska do Německa, by mohlo být zahájeno do konce roku 2020 nebo začátkem příštího roku, uvedl ruský prezident Vladimir Putin.
Úvodní fotografie: Svařovací práce na potrubí na palubě instalačního plavidla Castoro Dieci (C10). Zdroj: © Nord Stream 2 / Paul Langrock

Plynárenství

Rozšířené sankce USA proti Nord Stream 2 by mohly směřovat i proti německé vládě, ta je silně pobouřena

Německá vláda se včera po 21hodinovém jednání dohodla na stimulačním balíčku, v rámci něhož podpoří ekonomiku v následujících 2 letech 130 miliardami eur. Mimo jiné sníží cenu elektřiny skrze poplatek na podporu OZE , sníží daň z přidané hodnoty a zavede vodíkovou strategii.
<blockquote> „Německo se musí pokud možno rychle a v plné síle dostat z krize. To zajistíme pomocí nejkomplexnějšího ekonomického stimulačního balíčku pro občany a hospodářství v historii Německa,“ uvedl německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier.</blockquote>
Poněkud překvapivě přichází ve svém stimulačním balíčku německá vláda se snížením sazby DPH ze současných 19 % na 16 %, v případě snížené sazby ze 7 % na 5 %. Toto snížení bude v platnosti po dobu druhé poloviny letošního roku a má spotřebitelům ušetřit asi 20 miliard eur.
<h2>Snížení cen elektřiny</h2>
Dalším z opatření je snížení koncových cen elektřiny skrze snížení poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (tzv. OZE přirážka – EEG Umlage), který je jednou z položek koncové ceny elektřiny v Německu. V příštím roce bude omezen na 6,5 ​​centu za kWh a v roce 2022 potom na 6,0 centu/kWh. Opatření přijdou německou vládu na 11 miliard eur.
<figure id="attachment_84527" class="wp-caption aligncenter" style="width: 769px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020.jpg"><img class="size-full wp-image-84527" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020.jpg 769w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020-512x274.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020-768x411.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EEGUmlage2020-725x388.jpg 725w" alt="" width="769" height="412" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výše poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (tzv. OZE přirážka – EEG Umlage) v Německu v eurocentech na kWh. Zdroj: BNetzA</figcaption></figure>
Německá vláda tím reaguje na očekávané zvýšení tohoto poplatku v příštím roce, které nastane vlivem poklesu tržní ceny elektřiny způsobené koronavirovou krizí. Poplatkem na podporu OZE je pokrýván rozdíl mezi tržní cenou a referenční cenou podpory jednotlivých OZE, s klesající tržní cenou elektřiny tak poplatek na OZE vzroste.
Dle výpočtů Ústavu energetické ekonomiky Kolínské univerzity, vypracované na žádost společnosti E.ON, poplatek na podporu OZE v roce 2021 vzroste z letošních 6,76 centu za kWh na 8,44 centu/kWh, v roce 2022 by potom měl poklesnout na 6,99 centu/kWh.
<h2>Navýšení prémie na koupi elektromobilů a hybridů</h2>
Dlouho diskutovaná prémie na koupi vozidel se spalovacími motory zavedena nebude. Bavorský premiér Markus Söder uvedl, že toto odvětví by mělo podpořit snížení DPH. Naopak pobídky ke koupi automobilů s alternativními pohony vzrostou. Skrze tzv. inovační bonus vláda navýší svůj stávající příspěvek na nákup elektrických nebo hybridních automobilů po omezenou dobu do konce roku 2021.
Nově tak pro elektromobily s pořizovací cenou do 40 tis. eur bude stávající příspěvek státu navýšen ze 3 000 eur na 6 000 eur. Dotace 3 000 eur od výrobce zůstává nezměněna, celkový příspěvek tak bude činit 9 000 eur. Pro automobily s cenou mezi 40 a 65 tis. eur bude celkový příspěvek navýšen z 5 000 na 7 500 eur.
Nakup plug-in hybridů bude podpořen částkou 6 750 eur, namísto 4 000 eur, při pořizovací ceně do 40 tis. eur a 5 625 eur namísto 3 750 eur v případě pořizovací ceny mezi 40 a 65 tis. eur.
Podle vlády bude toto opatření stát 2,3 miliardy eur a dalších 2,5 miliardy eur má být vynaloženo na podporu výstavby nabíjecí infrastruktury a rozvoje výroby baterií. Dále by měla být podpořena obnova vozových parků společností.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-55796" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bmw-i3-725x285-512x201.jpg 512w" alt="" width="725" height="285" /></a>
<h2> Podpora perspektivních technologií v čele s vodíkem</h2>
<blockquote>„Nejenže jsme přišli s klasickým balíčkem, ale zaměřili jsme se také na budoucí otázky,“ uvedla po jednáních kancléřka Angela Merkelová.</blockquote>
Podle ministryně pro výzkum, Anjy Karliczekové, téměř polovina ze 130 miliard eur půjde do perspektivních oblastí budoucnosti, jako je rozvoj vodíkových technologií, kvantových technologií nebo umělé inteligence. Karliczekková uvedla, že ještě nikdy nebyl představen podobně silný balíček zaměřený na budoucí technologie.
Německá koalice se v rámci balíčku dohodla na národní vodíkové strategii, o níž se diskutovalo několik měsíců. Zůstává původně plánovaný cíl vybudovat 5 GW výrobních kapacit pro vodík do roku 2030. Do roku 2035 a 2040 by mělo přibýt dalších 5 GW, uvádí se v rozhodnutí.
Skrze investiční dotace nebo rozdílové smlouvy by mělo být podporováno používání vodíku v průmyslových procesech. Snahou vlády je také osvobození elektřiny potřebné pro výrobu zeleného vodíku od poplatku na podporu OZE. Náklady na vodíkovou strategii odhaduje vláda na 7 miliard eru.
Úvodní fotografie: Německý úřad spolkového kancléře, autor: Ansgar Koreng, Wikimedia Commons

Německá vláda přišla s balíčkem na oživení ekonomiky. Sníží cenu elektřiny a navýší prémie na nákup elektromobilů

Němečtí provozovatelé uhelných elektráren hovoří v souvislosti se současnou podobou návrhu zákona o odklonu od uhlí o devalvaci svých investic. Odškodné za odstavování novějších černouhelných zdrojů ani příspěvek na konverzi nebo náhradu uhelných KVET zdrojů nepovažují za dostatečné. Od německé vlády přicházejí signály naznačující, že by vláda měla provozovatelům vyhovět. Informaci <a href="https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/energiewende-bundesregierung-ringt-um-kohleausstiegsgesetz-kraftwerkbetreiber-bemaengeln-kohleersatzbonus/25880144.html?share=twitter">přinesl list Handelsblatt</a>.
Podle německého spolkového ministerstva hospodářství by měl zákon o odklonu od uhlí vyřešit veškeré parlamentní překážky „pokud možno v první polovině roku 2020“. Z pohledu provozovatelů uhelných elektráren však všechny kontroverzní otázky doposud uspokojivě vyřešeny nebyly.
<h2>Příliš nízké příspěvky na konverzi nebo náhradu KVET zdrojů</h2>
<figure id="attachment_44023" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg"><img class="size-full wp-image-44023" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-768x616.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-1024x821.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-725x581.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/HKW-Nord-S-Bahn-Foto-SWM-800x641.jpg 800w" alt="" width="1200" height="962" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Teplárna na severu Mnichova. Zdroj: SWM</figcaption></figure>
To se týká zejména bonusu, který by měli provozovatelé dostávat za konverzi nebo náhradu svých uhelných zdrojů pro kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) vysokoúčinnými KVET zdroji na plyn, biomasu, odpad nebo kapalná paliva. Jeho výše <a href="https://www.klimareporter.de/images/dokumente/2019/12/kohleausstiegsgesetz-referentenentwurf-03-12-2019.pdf">v současném návrhu zákona, stanovená na 180 eur na kW instalovaného výkonu</a>, dle provozovatelů nepokryje nezbytné investice.
Asociace komunálních podniků (VKU), která sdružuje tzv. Stadtwerke, neboli městské společnosti, které působí, mimo jiné, jako výrobci a dodavatelé elektřiny a tepla ve městech, uvádí, že náklady na konverzi zdrojů jsou zhruba 2,5násobné. Navrhuje tak bonus ve výši 450 eur, pokud má být iniciativa přestavět zdroje úspěšná. Ingbert Liebing, generální ředitel VKU, připouští, že příslušnou výši bonusu není snadné určit. Ovlivňuje ji mnoho faktorů, které se zdroj od zdroje výrazně liší.
<blockquote>„Je však jasné, že 180 eur by nikdy nestačilo. Řada našich členských společností může velmi věrohodně ilustrovat, že i 450 eur, které navrhujeme, jsou velkou výzvou,“ uvedl Liebing.</blockquote>
<h2>Problému s výší bonusu si je vědoma i sama německá vláda</h2>
<figure id="attachment_39261" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg"><img class="size-full wp-image-39261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/06/Berlinska-teplarna-Reuter-West-512x369.jpg 512w" alt="Berlínská černouhelná teplárna Reuter West" width="725" height="522" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Berlínská černouhelná teplárna Reuter West. Zdroj: Vattenfall</figcaption></figure>
<blockquote> „180 eur je určitě příliš málo. Nepředstavuje to motivaci ke konverzi elektráren. Proto výši změníme. Výše bonusu pro konverzi zdrojů by také měla odrážet stáří zdroje a jeho významnost z pohledu systému,“ uvedl Bernd Westphal, mluvčí Sociálnědemokratické strany Německa (SPD).</blockquote>
Liebing je přesvědčen, že konverze stávajících kogeneračních jednotek nebude stačit k zajištění požadovaného výkonu. Pro zajištění dostatečného tepelného i elektrického výkonu bude vedle konverze stávajících zdrojů nezbytné stavět také zdroje nové. VKU proto požaduje vyšší podporu kogeneračních zdrojů v zákoně o KVET.
<h2>Problémovým bodem je také odškodnění provozovatelů černouhelných elektráren</h2>
<figure id="attachment_34901" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2048px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg"><img class="size-full wp-image-34901" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-512x332.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-768x498.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-1024x664.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-725x470.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/altbach_deizisau_luftbild_kraftwerk_1487926122799-800x519.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1328" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Německá černouhelná elektrárna Altbach/Deizisau. Druhý blok uvedený do provozu v roce 1997 je jedním z nejmodernějších černouhelných bloků pro výrobu elektřiny a tepla v Evropě. Zdroj: EnBW</figcaption></figure>
Problémy představují také plánovaná nařízení pro odstavování černouhelných elektráren. Zatímco provozovatelé hnědouhelných elektráren <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">si sjednávají kompenzaci za odstavení s vládou individuálně</a>, aukční mechanismus v případě černouhelných elektráren vystavuje riziku zejména provozovatele mladších zdrojů. Po roce 2027 totiž mají být černouhelné zdroje nuceně <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roku-2021-vypise-aukce-odstaveni-55-gw-cernouhelnych-elektraren-znama-i-vyse-maximalni-kompenzace">odstavovány bez nároku na kompenzace</a>.
Německá vláda signalizuje možné ústupky i v tomto ohledu. Podle Westphala existuje i zde prostor pro zlepšení.
<blockquote>„Chápu kritiku jednotlivých provozovatelů, kteří trvají na přiměřené kompenzaci za vyřazování elektrárny, která byla v provozu jen několik let,“ řekl Westphal.
Úvodní fotografie: Hnědouhelná elektrárna Niederaußem společnosti RWE. Zdroj: RWE</blockquote>

Německo: Finalizaci zákona o odklonu od uhlí stojí v cestě požadavky provozovatelů na odškodné

Dva američtí senátoři, <a href="https://www.cruz.senate.gov/?p=press_release&amp;id=4612">autoři původního návrhu zákona</a> uvalujícího sankce proti plynovodu Nord Stream 2, minulý týden ve středu uvedli, že pokud Rusko bude pokračovat v pokládce potrubí, zváží navržení dodatečných sankcí. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL1N2DA006?fbclid=IwAR0AtDf5iWEliR1JV5PwVLZdorR1Tk3uB3I8Ksi19YEdwJuwIHekdUI4QtI">Uvedla to agentura Reuters</a>. 
Sankce uvalené Spojenými státy americkými na společnosti podílející se na výstavbě plynovodu Nord Stream 2 <a href="https://oenergetice.cz/plyn/termin-dokonceni-plynovodu-nord-stream-2-kvuli-sankcim-nejisty-hovori-se-az-rocnim-zpozdeni">zastavily v prosinci práci švýcarsko-nizozemské společnosti Allseas</a> na plynovodu. Společnost stáhla své speciální lodě, které se podílely na pokládce potrubí.
Dokončit zbývajících 160 km potrubí do Německa by měla nyní speciální loď Akademik Čerskij, kterou ruská plynárenská společnost Gazprom koupila v roce 2016. Loď, jež musela být dodatečně vybavena pro práci v Baltském moři a dopravena z dalekého východního přístavu Nachodka v Japonském moři, <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vystavba-plynovodu-nord-stream-2-by-mohla-byt-obnovena-horizontu-dni-specialni-lod-dorazila-baltskeho-more">doplula na začátku května do Baltského moře</a>. Aktuálně se dle serveru myshiptracking.com loď <a href="https://www.myshiptracking.com/?mmsi=273399760">od 28. května nachází v přístavu Mukran</a> na severovýchodě Německa.
<figure id="attachment_8297" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg"><img class="size-full wp-image-8297" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-512x343.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-768x514.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-725x485.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/Nordstream_route-800x535.jpg 800w" alt="Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltické moře do Německa. Zdroj: Nord Stream" width="1024" height="685" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu Nord Stream vedoucího skrz Baltské moře do Německa. Zdroj: Nord Stream</figcaption></figure>
Zahájení provozu plynovodu, jenž zdvojnásobí kapacitu přímé přepravní trasy z Ruska do Německa, by mohlo být zahájeno do konce roku 2020 nebo začátkem příštího roku, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Trumpova administrativa, stejně jako před ní i Obamova administrativa, je proti projektu z důvodu, že by posílil ekonomický a politický vliv Ruska na Evropu.
S návrhem sankcí přišli senátoři Ted Cruz a Jeanne Shaheenová, kteří v případě, že Rusko bude pokračovat v dokončení projektu zváží uvalení dodatečných sankcí.
Lauren Blair Aronsonová, mluvčí senátora Cruze, uvedla, že pro zastavení projektu „zůstávají všechny možnosti na stole.“ „Stále existují možné sankce, které byly navrženy a projednány v roce 2019 a které by významně rozšířily rozsah aktuálně uvalených sankcí,“ uvedla. Pokud loňská opatření projekt nezastaví „budou tyto možnosti samozřejmě znovu revidovány“, dodala Aronsonová.
S podobným výrokem se přidala i mluvčí Shaheenové, která „pečlivě sleduje situaci v Baltském moři a ruské pokusy obejít stávající sankce a vyhodnocuje všechny možnosti, včetně dalších sankcí“.
Konsorcium Nord Stream 2, zahrnující společnosti Uniper, Wintershall-Dea, Royal Dutch Shell, OMV a Engie, prozatím na žádost agentury Reuters nereagovalo a situaci nekomentovalo.
Spojené státy odůvodňují zavedení sankcí proti plynovodu Nord Stream 2 ochranou energetické bezpečnosti v Evropě. Varují před nadměrnou závislostí na ruském plynu. Několik zemí EU a Ukrajina jsou proti plynovodu. USA jsou naopak kritizovány za to, že zavedením sankcí v Evropě hájí svůj zájem prodávat vlastní plyn ve formě LNG.

Rychlé zprávy

Američtí senátoři zvažují uvalení dodatečných sankcí na ruský plynovod Nord Stream 2

<a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/nemecko-zvazuje-odkup-podilu-provozovateli-sve-prenosove-soustavy-od-nizozemska-duvodem-jsou-chybejici-finance">Již měsíce se spekuluje</a> o vstupu německé vlády do provozovatele přenosové soustavy, společnosti Tennet. Německé ministerstvo hospodářství opakovaně zdůrazňovalo, že se zkoumají různé možnosti, bez vyřčení jakéhokoliv závazku. Minulý týden situace pokročila, když Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200519-deutschland-und-die-niederlande-unterzeichnen-gemeinsame-absichtserklaerung-ueber-weitere-energiezusammenarbeit-in-den-bereichen-netze-und-stromuebertragung.html">podepsalo s Nizozemskem memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti přenosu elektrické energie</a>.
Nizozemsko a Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/J-L/joint-declaration-of-intent.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=4">se ve společném prohlášení k memorandu</a> dohodly, že v nadcházejících měsících chtějí dohodnout na podrobnostech. Mají být prozkoumány možnosti investic a vstupu Německa do společnosti Tennetu a vyvinut společný přístup k posílení kapitálu společnosti Tennet.
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu. Otázkou je, zda se německá vláda vstoupí do holdingové společnosti nebo pouze do německého PPS.
<blockquote>„Transformace energetiky má významný dopad na přenos elektřiny a zejména na provozovatele přenosové soustavy jak v Nizozemsku, tak i Německu. Úspěchu může být dosaženo, pouze pokud využijeme užší spolupráce a koordinace s našimi nizozemskými sousedy. Cílem je vyvinout efektivní a inovativní síťová řešení a provést nezbytné investice do sítí co nejefektivněji,“ uvedl v úterý německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
Společnost TenneT plán vítá, úzká spolupráce mezi oběma zeměmi v prvním přeshraničním PPS v Evropě je „logickým krokem“, uvedla Manon van Beeková, generální ředitelka společnosti Tennet Holding.
<blockquote>„Tennet hraje klíčovou roli v uskutečnění transformace energetiky. To platí stejně jak pro Německo, tak i Nizozemsko. Je proto logické, aby se německý a nizozemský stát staly společnými akcionáři společnosti Tennet,“ dodala van Beeková.</blockquote>
Pracovní skupina má za úkol rovněž vypracovat a předložit analýzu toho, jaké možnosti spolupráce a společného rozvoje existují v souvislosti s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/tennet-predstavil-vizi-umeleho-ostrova-pro-rozvoj-offshore-vte">vytvořením uzlu v Severním moři</a> pro přenos elektřiny z větrných elektráren v oblasti mezi Dánskem, Německem a Nizozemskem. Měly by být zohledněny úvahy spolupráce v oblasti Severního moře s cílem vyvinout podmořské kabely propojující deset zemí v oblasti jako prioritu energetické politiky EU v dlouhodobém horizontu.
Transformace energetiky si vyžádá vysoké investice do přenosových soustav. V letech 2019-2028 by měla Nizozemská přenosová soustava vyžadovat investice ve výši 12 miliard eur (328 mld. korun). V Německu se pro stejné období předpokládá investice ve výši 43 mld. eur (1174 mld. korun).
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.

Společnosti ve světě

Německo je o krok blíže k nákupu podílu v provozovateli přenosové soustavy TenneT

<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/japonsko-krok-blize-k-vlastnimu-zpracovavani-vyhoreleho-paliva">1. Japonsko je o krok blíže k vlastnímu zpracovávání vyhořelého paliva</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Rokkasho-reprocessing-plant-JNFL-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Regulator-approves-safety-of-Japanese-reprocessing">Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, která potvrzuje splnění nových bezpečnostních norem v budovaném závodě pro zpracování vyhořelého paliva</a>. Nový závod Rokkasho, jehož výstavba započala v roce 1993, se schválením bezpečnostních norem blíží k uvedení do provozu.
Po fukušimské havárii v roce 2011 vstoupily v platnost v prosinci 2013 nové bezpečnostní normy pro zařízení na výrobu jaderného paliva. Požadavky se liší od závodu k závodu, ale obecně zahrnují opatření proti přírodním hrozbám, jako jsou zemětřesení a tsunami. Pro některé závody platí i opatření proti tornádům, sopkám nebo lesní požárům. Závody pro zpracování vyhořelého paliva musí zavést i opatření proti teroristickým útokům, výbuchům vodíku, požárům způsobeným únikem rozpouštědel a odpařováním tekutého odpadu.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/plovouci-jaderna-elektrarna-akademik-lomonosov-byla-uvedena-plneho-provozu">2. Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla uvedena do plného provozu</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Akademik-Lomonosov_2-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla plně uvedena do provozu. Akademik Lomonosov je umístěn v Pevku, což je oblast Čukotky na ruském Dálném východě. Mezník byl oznámen po schválení generálním ředitelem Rosenergoatom Andrejem Petrovem.
Souhlas generálního ředitele Andreje Petrova byl vydán poté, co regionální pobočka ruského regulačního orgánu Rostechnadzor vydala prohlášení o shodě. Prohlášení o shodě pro Akademika Lomonosova ověří, že plovoucí jaderná elektrárna byla postavena v souladu se všemi požadavky projektové dokumentace.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pri-prodrazeni-dukovan-zaplati-rozdil-oproti-trzni-cene-spotrebitele-skrze-sitove-tarify-uvadi-navrh-zakona">3. Při prodražení Dukovan zaplatí rozdíl oproti tržní ceně spotřebitelé skrze síťové tarify, uvádí návrh zákona</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/23jaderna-elektrarna-dukovany-s-vyrovnavaci-nadrzi-mohelno-150x150.jpeg" sizes="100vw" alt="Jaderná elektrárna Dukovany s vyrovnávací nádrží Mohelno (zdroj ČEZ)." width="150" height="150" />
V případě, že bude výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Vyplývá to z <a href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG" target="_blank" rel="noopener">návrhu</a> takzvaného bezemisního zákona, jenž má zajistit financování výstavby nového jaderného bloku. Materiál, který připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), je v současnosti v připomínkovém řízení. Záměr dnes zkritizovaly ekologické organizace.
<blockquote>„Stát bude za předem definovaných podmínek odkupovat elektřinu od společnosti ČEZ, respektive od společnosti, která bude provozovatelem toho jaderného bloku. S tím, že cena bude stanovena podle oprávněných nákladů na investici, podle přiměřeného zisku, který se v rámci vyjednávání nastaví. Stát bude poté umisťovat tu elektřinu na trh – na burzu,“ uvedl na konci dubna ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).</blockquote>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/cena-elektriny-cr-dalsich-6-evropskych-trzich-nedeli-klesla-dvouciferne-zaporne-hodnoty">4. Cena elektřiny v ČR a na dalších 6 evropských trzích v neděli klesla na dvouciferné záporné hodnoty</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/prices-market-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/prices-market-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/prices-market-45x45.jpg 45w" alt="" width="150" height="150" />
Cena elektřiny na denním trhu na několika evropských trzích včetně ČR v neděli dosáhla dvouciferných záporných hodnot. Důvodem byla vysoká výroba větrných a solárních elektráren v regionu. Nejníže se cena elektřiny propadla v Německu.
Cena elektřiny na denním neboli spotovém trhu se v nedělních odpoledních hodinách na českém a několika dalších evropských trzích propadla do záporných hodnot. V ČR se elektřina obchodovala za zápornou cenu ve pěti po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 18:00 středoevropského letního času (SELČ). V Německu, Rakousku, Švýcarsku a Francii potom ve čtyřech po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 17:00 SELČ a v Belgii mezi 13:00 a 16:00 SELČ.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-pokrocilo-diskuzi-ohledne-pravidel-solarni-vetrne-elektrarny">5. Německo pokročilo v diskuzi ohledně pravidel pro solární a větrné elektrárny</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/vetrne-elektrarny-Texas-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Větrné elektrárny v americkém státu Texas. Autor: Daxis @flickr" width="150" height="150" />
V Německu bylo dosaženo kompromisu ohledně kontroverzního pravidla jednokilometrové vzdálenosti mezi větrnou turbínou a obydlenou oblastí. O pravidlu na svém území si nyní rozhodnou jednotlivé spolkové země. Zároveň se zruší dotovaná hranice 52 GW pro solární elektrárny.
Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/breakthrough-in-the-ongoing-german-dispute-over-wind-and-solar-energy/">EURACTIV</a> informoval o klíčovém zlomu v diskuzích ohledně pravidel pro obnovitelné zdroje. Dlouhé měsíce velká německá koalice vyjednávala, ale s mizivým výsledkem. V pondělí se však konečně dohodla na kompromisu.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/plyn/tranzitni-dohoda-ohledne-ruskeho-plynu-pres-polsko-nebude-prodlouzena">6. Tranzitní dohoda ohledně ruského plynu přes Polsko nebude prodloužena</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/12/Gazprom-1024x680-725x481-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" />
Platnost tranzitní dohody mezi Ruskem a Polskem vyprší na konci tohoto měsíce a dle zástupců Gazpromu nebude obnovena. Polsko tím omezuje svou závislost na ruském plynu, který chce v budoucnu nahradit plynem z Norska a dovozem zkapalněného plynu ze zemí mimo Evropskou unii, především Spojených států. <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CX3EF?fbclid=IwAR1f2YAGiZ36E_lQiTb5sC7TlMz409T4sJE9FmmpZ5OAefTLZYG6ttw_7X8">Informaci uvedla agentura Reuters</a>.
Dlouhodobá smlouva z 90. let o tranzitu ruského plynu plynovodem Jamal přes Polsko do Německa nebude prodloužena. Varšava dlouhodobě komentovala nevýhodnost kontraktu, který dle ní obsahoval příliš nízké tranzitní poplatky. Ačkoli ruský plyn bude přes Polsko prozatím proudit dál, není jisté, jak vysoké poplatky budou nyní ruské straně účtovány. Rusko si může po vypršení kontraktu rezervovat krátkodobou přepravní kapacitu u provozovatele polského plynovodu, společnosti Gaz-System.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/plyn/lavrov-nord-stream-2-i-pres-soucasne-prekazky-dokoncime">7. Lavrov: Nord Stream 2 i přes současné překážky dokončíme</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/tmpr6apurx3-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Pokládání plynovodu Nord Stream 2" width="150" height="150" />
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že Rusko ani přes poslední překážky neplánuje upustit od výstavby plynovodu Nord Stream 2. Druhé větvi plynovodu spojujícího Rusko a Německo v minulém týdnu ztížil budoucí provoz německý regulátor BNetzA, který odmítl žádost o výjimku z evropské energetické legislativy.
Druhá větev plynovodu Nord Stream, díky které má být od počátku příštího roku navýšena roční kapacita přímé přepravní trasy do Německa o dalších 55 mld. metrů krychlových zemního plynu, je opakovaně terčem kritiky a opatření, která mají zkomplikovat jeho provoz nebo uvedení do provozu.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/pandemie-koronaviru-urychluje-ukoncovani-provozu-uhelnych-elektraren">8. Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/china_coal_renewables-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="těžba uhlí čína" width="150" height="150" />
Pandemie koronaviru urychluje <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/may/17/coal-industry-will-never-recover-after-coronavirus-pandemic-say-experts?fbclid=IwAR142jPGWZJxuZsGN47CECmpeLphiMt6wQ2FWQpCGAGMiG8yfxdssQeohsI" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru The Guardian</a> ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.
Rob Jackson, předseda organizace <a href="https://www.globalcarbonproject.org/">Global Carbon Project</a> zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/eia-pocet-obnovitelnych-zdroju-kombinovanych-bateriovym-ulozistem-usa-prudce-poroste">9. EIA: Počet obnovitelných zdrojů kombinovaných s bateriovým úložištěm v USA prudce poroste</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/obnovitelne-zdroje-baterie-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Větrná elektrárna s bateriovým úložištěm. Zdroj: Vattenfall" width="150" height="150" />
Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů klade vyšší požadavky na řízení energetických sítí, přičemž bateriová úložiště jsou jednou z variant, jak jejich integraci usnadnit. S klesajícími cenami bateriových úložišť je tak jejich výstavba čím dál tím atraktivnější.
Výstavba hybridních systému kombinujících obnovitelné zdroje s bateriovým úložištěm je v posledních letech na vzestupu. Podle dat americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43775" target="_blank" rel="noopener">bylo v loňském roce v USA v provozu 53 takovýchto zařízení</a>, zatímco v roce 2016 se jednalo o pouhých 19 zařízení. Tento trend by měl nadále pokračovat, přičemž v současné době je plánováno do roku 2023 uvést v zemi do provozu dalších 56.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/analyza-rozvoj-oze-v-cr-si-do-roku-2030-vyzada-investice-pres-300-miliard-korun">10. Analýza: Rozvoj OZE v ČR si do roku 2030 vyžádá investice přes 300 miliard korun</a></h3>
<img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/solar-621744_1280-45x45.jpg 45w" alt="Systémy solárních elektráren" width="150" height="150" />
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy expertů Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.
V další analýze se ČVUT zabývala skutečnými investicemi do OZE v ČR v roce 2017. Výpočet zahrnoval jak malé obnovitelné zdroje určené pro výrobu energie v budovách, tak zdroje určené pro dodávku elektřiny a tepla do sítě, tj. takzvané velké zdroje. Podle zjištění univerzity bylo v roce 2017 do obnovitelných zdrojů v Česku investováno přibližně 5,1 miliardy korun. „Spočítali jsme, že pro dosažení cíle, který si ministerstvo průmyslu a obchodu vytyčilo, je potřeba, aby byly průměrné roční investice v porovnání s rokem 2017 zhruba šestinásobné,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu z elektrotechnické fakulty ČVUT Michaela Valentová.
<h2>Téma</h2>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/nazory/daleko-pokrocili-k-jaderne-fuzi-1-cast">Jak daleko jsme pokročili k jaderné fúzi? – 1. část</a></h3>
<img class="center wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/11-800x532.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/11-800x532.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/11-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/11-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/11-1024x681.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/11-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/11.jpg 1387w" alt="Tokamak JET je v současné době největším tokamakem (zdroj Efda.org)" width="800" height="532" />
V současné době byla dokončena budova, ve které bude termojaderný reaktor ITER, a bude možné přistoupit k instalování samotného tokamaku. Začne se tak sestavovat vakuová nádoba pro plazma, supravodivé magnety a další konstrukce tohoto zařízení. Využijme tento klíčový zlom ke shrnutí našich znalostí o možnosti využití termojaderné fúze.
Energetické využití jaderných reakcí je založeno na základních vlastnostech kvantové fyziky a speciální teorie relativity. Podle Einsteinovy speciální teorie relativity platí ekvivalence mezi hmotnostní a energií. Klidová energie spojená s hmotností se tak může přeměňovat na energii kinetickou a tu lze přeměňovat na teplo, a to využít třeba k produkci elektřiny. Při slučování nebo štěpení jader tak lze využít vazebnou energii, která se při těchto procesech uvolňuje.
<h3><a href="https://oenergetice.cz/nazory/daleko-pokrocili-k-jaderne-fuzi-2-cast-doplnit-odkaz">Jak daleko jsme pokročili k jaderné fúzi? – 2. část</a></h3>
<img class="center wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/12-800x524.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/12-800x524.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/12-512x335.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/12-768x503.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/12-1024x671.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/12-725x475.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/12.jpg 1386w" alt="Nový japonský plně supravodivý tokamak JT-60SA (zdroj JT-60SA)" width="800" height="524" />
V současné době byla dokončena budova, ve které bude termojaderný reaktor ITER, a bude možné přistoupit k instalování samotného tokamaku. Začne se tak sestavovat vakuová nádoba pro plazma, supravodivé magnety a další konstrukce tohoto zařízení. Využijme tento klíčový zlom ke shrnutí našich znalostí o možnosti využití termojaderné fúze.
<h2>Energostat: výroba elektřiny v ČR</h2>
{&#8222;country&#8220;:&#8220;CZE&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2020-05-25&#8243;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2020-05-18&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. &#8222;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2020-05-18&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2020-05-25&#8243;,&#8220;lang&#8220;:&#8220;CZ&#8220;}
<h2>Energostat: výroba elektřiny v Německu</h2>
{&#8222;country&#8220;:&#8220;GER&#8220;,&#8220;type&#8220;:&#8220;AREA&#8220;,&#8220;to&#8220;:&#8220;2020-05-25&#8243;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2020-05-18&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. &#8222;,&#8220;url&#8220;:&#8220;https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php&#8220;,&#8220;source&#8220;:&#8220;shortcode&#8220;,&#8220;start_date&#8220;:&#8220;2020-05-18&#8243;,&#8220;end_date&#8220;:&#8220;2020-05-25&#8243;,&#8220;lang&#8220;:&#8220;CZ&#8220;}
<h2>PXE: velkoobchodní cena zemního plynu</h2>
{&#8222;to&#8220;:&#8220;2020-05-25&#8243;,&#8220;from&#8220;:&#8220;2019-05-26&#8243;,&#8220;caption&#8220;:&#8220;Cena zemního plynu na spotovém trhu (CZ VTP)&#8220;}

Energetický týdeník

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Cena elektřiny na denním trhu na několika evropských trzích včetně ČR v neděli dosáhla dvouciferných záporných hodnot. Důvodem byla vysoká výroba větrných a solárních elektráren v regionu. Nejníže se cena elektřiny propadla v Německu.
Cena elektřiny na denním neboli spotovém trhu se v nedělních odpoledních hodinách na českém a několika dalších evropských trzích propadla do záporných hodnot. V ČR se elektřina obchodovala za zápornou cenu ve pěti po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 18:00 středoevropského letního času (SELČ). V Německu, Rakousku, Švýcarsku a Francii potom ve čtyřech po sobě jdoucích hodinách mezi 13:00 a 17:00 SELČ a v Belgii mezi 13:00 a 16:00 SELČ.
Nejníže klesla cena v Německu, když se pro hodinu od 14:00 SELČ obchodovala za -16,76 EUR/MWh. Ve stejném čase dosáhla cena svého minima i ve Švýcarsku (-15,20 EUR/MWh), Dánsku (-15,04 EUR/MWh), Francii (-11,79 EUR/MWh) a Belgii na (-9,69 EUR/MWh). <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/kratkodobe-trhy/elektrina/denni-trh?date=2020-05-17">V ČR (-12 EUR/MWh)</a> a Rakousku (-14,90 EUR/MWh) dosáhla cena svého minima o hodinu později od 15:00 SELČ.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589830848.json“}
Příčinou poklesu byla vysoká výroba obnovitelných zdrojů v regionu v kombinaci s nízkou nedělní spotřebou. Výroba větrných elektráren v Německu ve své nedělní špičce přesáhla 17 GW, německé fotovoltaické elektrárny vyráběly ve své špičce téměř 29 GW. V 15:00 dosáhly solární a větrné elektrárny svého společného vrcholu, když dohromady do sítě dodaly 43 GW výkonu, celková dodávka ze všech výrobních zdrojů v Německu v tento okamžik dosáhla cca 63 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589830794.json“}
Zatížení soustavy ve stejný okamžik mělo přitom dosahovat méně než 46 GW.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589831067.json“}