Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Domácnosti se soláry si v Belgii připlatí, o poplatcích se jedná i v ČR

Energetický regulační úřad belgické územní části Valonsko oficiálně schválil poplatky pro domácnosti se střešními fotovoltaikami. Ročně si tyto domácnosti připlatí v rozmezí od 330 EUR do 560 EUR (8 580 Kč až 14 560 Kč). Nad dodatečnými poplatky pro domácnosti se soláry přemýšlí i český Energetický regulační úřad.

Na provozovatele střešních domácích fotovoltaik již došlo v Belgii. Místní regulační úřad po období konzultací vyhlásil nové poplatky pro domácí střešní instalace, jejichž výše závisí na instalovaném výkonu a geografické poloze domu.

2. Regulace výkonu jaderky se E.ONu nevyplatila, vyšla na více než 100 mil. EUR

Oxidace palivových tyčí na německé elektrárně Brokdorf byla způsobena zvyšováním a snižováním výkonu ve snaze vyrovnávat zatížení sítě. Elektrárna kvůli tomu byla již v únoru odstavena a až nyní může být opět spuštěna, ale pouze s upravenými podmínkami provozu.

Odstávka německé elektrárny Brokdorf, která byla odstavena v průběhu února, ukazuje na fakt, že některé typy v současnosti provozovaných jaderných elektráren nejsou flexibilní. Častou změnou výkonu navíc může docházet k jejich poškození, například oxidací palivových tyčí, což může vést až k nucenému odstavení reaktoru a následné nápravě.

3. Základem energetického mixu ČR by podle Vitáskové mělo být jádro

Základní místo v energetickém mixu Česka by do budoucna měla mít jaderná energetika. Instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie jsou v Česku dostatečné a není třeba je dále rozšiřovat. V rozhovoru s ČTK to řekla končící předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková.

„Jsem stále přesvědčena, že jaderná energetika je směr, který by měl být v České republice budován,“ uvedla.

4. Energetické zdroje po získání notifikace EU dostanou zpětně spornou podporu

Některé české energetické zdroje, které získaly souhlas Evropské komise, mohou zpětně získat finanční podporu. Rozhodla o tom dnes vláda, která schválila změny v nařízení o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie. Informovalo o tom ministerstvo průmyslu.

Úprava podle ministerstva umožňuje Operátorovi trhu s elektřinou (OTE) vyplatit zpětně podporu těm zdrojům, které ji po určitý čas nedostávaly, ale schválení Bruselu už nyní mají. Podle MPO jde o 414 zdrojů, kterým má být zpětně uhrazena podpora v předpokládané výši 323,4 milionu korun.

5. Indie chce mít všechna auta do roku 2030 poháněná elektřinou

Indie je jednou z nejvíce znečištěných zemí na planetě, u které navíc IEA předpovídá obrovský nárůst poptávky po energiích. Ministr energetiky Indie Piyush Goyal oznámil, že země má do roku 2030 ambici, aby na indických silnicích jezdily výhradně elektromobily. Detaily realizace tohoto plánu prozatím nejsou známy. IEA podle Bloombergu záměr Indie hodnotí jako „ambiciózní“ a zároveň „dobrý“ krok.  

Podle proslovu ministra energetiky Indie Piyushe Goyala o boji Indie proti klimatické změně v březnu 2017 má současný premiér země Naréndra Módí za cíl, aby „většina, pokud ne všechny“ automobily v Indii byly poháněny elektrickou energií nejpozději do roku 2030. Tento krok by podle ministra zabránil závislosti na dovážených ropných produktech, ročně by ušetřil fosilní paliva v hodnotě 100 mld. amerických dolarů a zároveň by snížil znečištění ve městech o 80 – 90 %.

6. Británie spustila fond podporující bateriové technologie

Velká Británie začátkem tohoto týdne spustila fond v hodnotě 246 milionů liber (7,17 miliard Kč), jehož cílem je podpořit vývoj a výrobu baterií. Fond je naplánován na 4 roky a je součástí strategie vytvořené za účelem modernizovat britský energetický sektor.

Podle zprávy REA UK bylo na konci roku 2015 ve Velké Británii nainstalováno 27 úložišť elektrické energie s celkovou kapacitou přibližně 33 GWh. Pro srovnání, ve stejném roce bylo podle dat britské vlády v zemi vyrobeno 83,6 TWh elektrické energie z obnovitelných zdrojů a konečná spotřeba elektrické energie v roce 2015 činila 303 TWh.

7. Google se zapojil do vývoje v oblasti jaderné fúze

Google se spojil s Tri Alpha Energy a vyvinul nový algoritmus, pomocí něhož se rapidně urychlilo experimentování společnosti v oblasti jaderné fúze. Algoritmus kombinuje výpočetní techniku a lidský rozum.

Tri Alpha Energy, kterou podporuje spoluzakladatel Microsoftu Paul Allen, již získala více než 500 milionů dolarů na investicích.  The Guardian informoval, že nyní spolupracuje s vývojovým oddělením Googlu a vytvořily dohromady takzvaný Optometrist algoritmus. Tento algoritmus umožňuje kombinovat vysoce výkonné počítačové výpočty s lidským rozumem a úsudkem, aby se nalezlo nové a lepší řešení komplexního problému.

8. Tribunál EU zamítl stížnost Polska ohledně uvolnění zbylé kapacity plynovodu Opal

Tribunál Soudního dvora Evropské unie v minulém týdnu zamítl stížnost Polska a společností PGNiG a PGNiG Supply & Trading, kterým se nelíbilo rozhodnutí Evropské komise z loňského podzimu, díky kterému by ruská státní společnost Gazprom mohla využívat vyšší podíl přepravní kapacity plynovodu Opal. Gazprom tak bude zřejmě moci využívat plynovod z větší části po další dva roky, dokud soudy v této věci nerozhodnou.

Na základě rozhodnutí Evropské komise a německého síťového regulátora Bundesnetzagentur z roku 2009 se přidělování přepravní kapacity plynovodu nemusí po dobu 22 let řídit ustanoveními evropské směrnice týkající se vnitřního trhu se zemním plynem. Na základě směrnice musí správci plynovodů nediskriminačně umožnit dodavatelům plynu přístup ke svým službám.

9. Toyota chce uvést na trh rychlodobíjecí elektromobily s velkým dojezdem již v roce 2022

Podle nejnovějších zpráv z Tokya Toyota pracuje na elektromobilu poháněném novým typem baterie, která značně zvyšuje dojezdovou vzdálenost a zkracuje čas potřebný k nabití baterie. Vozy s tímto typem baterie by se měly začít prodávat v roce 2022.

Nový elektromobil Toyoty bude postaven na zcela nové platformě a bude využívat článku s pevným elektrolytem. Díky tomuto typu článku může být baterie dobita během několika málo minut.

10. EK kritizuje USA za protiruské sankce, mohly by ohrozit energetickou bezpečnost EU

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes varoval Spojené státy, že Evropská unie obratem zareaguje na chystané americké sankce proti Rusku, pokud budou ohrožovat energetickou bezpečnost unie. Informovala o tom agentura Reuters. Proti restrikcím, které připravuje Kongres USA, se opět ohradilo Německo a kritický postoj zaujala také Francie a Rakousko.

„Americký zákon (o sankcích) by mohl mít nechtěný dopad na energetické bezpečnostní zájmy EU,“ uvedl Juncker v prohlášení po jednání Evropské komise.

Téma

Bitva o plynovod Nord Stream 2: Němci, Rakušané a Češi na jedné lodi

Chystaná stavba plynovodu Nord Stream 2 pod mořem přímo z Ruska do Německa je v současnosti jedním z nejkontroverznějších energetických témat v Evropě. Všem je jasné, že Rusové chtějí obejít Ukrajinu, přes kterou dlouhodobě procházela nejdůležitější cesta pro přepravu ruského plynu do Evropy. A všem je také jasné, proč Ukrajinci, Poláci a další země proti Nord Streamu 2 protestují – hrozí jim ekonomické ztráty, protože přijdou o roli klíčové tranzitní země. Navíc se obávají sílícího vlivu Ruska v evropské energetice a plynárenství. Stejně jako Spojené státy.

O tom, že se Nord Stream 2 nakonec postaví, ale může rozhodnout úplně jiný faktor – silný zájem Německa na tomto projektu. Němci jsou přesvědčeni, že se jim plynovod, který zdvojnásobí kapacitu současné přepravní cesty pod Baltským mořem (tedy až na úroveň 110 miliard metrů krychlových za rok), ekonomicky velmi vyplatí.