Domů
Energetický dvoutýdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Siemens Gamesa propustí až 6 tisíc zaměstnanců, očekává pokles tržeb

Větrná turbína v americkém státě Severní Dakota. Zdroj: www.siemens.com/press

Druhý největší výrobce větrných turbín na světě, společnost Siemens Gamesa, připravuje propouštění velké části svých zaměstnanců. Vzhledem k očekávanému poklesu tržeb v následujícím roce a restrukturalizaci, která má společnosti pomoci posílit její pozici na trhu, by o práci mohla přijít více než pětina současných zaměstnanců.

Společnost Siemens Gamesa, která vznikla letos v dubnu spojením dvou významných výrobců větrných turbín, již dříve oznámila záměr propustit na 700 zaměstnanců. Společnost však své plány zřejmě přehodnotí, kdy na začátku tohoto týdne oznámila, že ze současných 27 tisíc zaměstnanců by mohla propustit až 6000 lidí.

2. ČEZ postaví v Tušimicích velké bateriové úložiště energie

Bateriové úložiště

Energetická společnost ČEZ postaví v Tušimicích na Chomutovsku velký bateriový systém pro ukládání energie. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Stavba má začít příští rok, firma chce spustit zařízení na přelomu let 2018 a 2019. Spuštění podobného zařízení nyní dokončují společnosti E.ON v Mydlovarech na Českobudějovicku a firma Solar Global v Prakšicích na Uherskohradišťsku.

Baterie instalované E.ON a Solar Global budou mít kapacitu jedné megawatthodiny (MWh), náklady na vybudování v obou případech činí zhruba 20 milionů korun. Projekt ČEZ by měl být mírně větší, výši investice Beneš nesdělil.

3. Po 956 dnech ČR opět vyrábí 4 GW z jádra

Jaderná elektrárna Dukovany

Jaderná elektrárna Dukovany včerejším dnem započala opět dodávat do sítě svůj plný výkon, tedy téměř 2 GW. Společně s jadernou elektrárnou Temelín, kde jsou aktuálně v provozu taktéž všechny bloky, jsou z jaderných elektráren dodávány do sítě téměř 4 GW.

Na plný výkon dosáhla elektrárna během včerejšího dne, připojena k sítí byla v sobotu. Po vleklých problémech s kontrolou svarů tak elektrárna po více než 956 dnech vyrábí elektřinu ve všech čtyřech blocích.

4. Záporných cen na denním trhu přibylo, již nyní jsou častější než loni

Elektrické vedení

V důsledku orkánu Herwart v minulém týdnu dosáhl počet hodin, ve kterých byla v letošním roce cena elektřiny na denním trhu v ČR záporná, 60 hodin. Za celý loňský rok jich přitom bylo pouze 58. Německo mohlo využívat záporné ceny tento rok již ve 103 hodinách.

Negativní ceny se v posledních letech objevují stále častěji s tím, jak v regionu střední Evropy roste výkon větrných elektráren. Stále častěji se tak stává, že se na dennímu trhu platí odběratelům za to, aby elektřinu odebrali.

5. Teplo z Temelína by mělo v Čes. Budějovicích nahradit část tepla z uhlí

JE Temelín

České Budějovice budou zřejmě odebírat teplo z jaderné elektrárny Temelín. Tento zdroj by měl z části nahradit výrobu tepla z uhlí. Temelín hodlá vést do Českých Budějovic horkou vodu přibližně 25 kilometrů dlouhým potrubím. Jeho stavba přijde asi na 1,3 miliardy korun, zaplatí ji firma ČEZ, vlastník temelínské elektrárny. Vedení města dnes seznámilo s projektem českobudějovické zastupitele. Cena za teplo z Temelína pro město bude smluvně fixována a neměla by se měnit. Jestli by to znamenalo nějakou změnu ceny pro koncové odběratele, při jednání nezaznělo. Podle primátora Jiřího Svobody (ANO) by město mohlo začít odebírat teplo z Temelína v roce 2020 nebo 2021.

„Můžeme dál spoléhat na uhlí, které dříve nebo později stejně skončí. Ale nemůžeme spoléhat jen pouze a výhradně na Temelín. Rozhodneme se o tom, zda půjdeme dál jen uhelnou cestou, nebo zvolíme kombinovanou. Rada města preferuje kombinovanou variantu,“ řekl ČTK primátor.

6. EU dosáhla další dohody o reformě emisního trhu, Polsko se svými požadavky neuspělo

Uhelná elektrárna Republika u města Pernik na západě Bulharska

Zástupci Parlamentu a Rady EU dospěli v dnešních ranních hodinách k prozatímní dohodě týkající se reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Z výsledků několikahodinového jednání se mohou těšit zejména Rumunsko a Bulharsko, které by měly čerpat finance na modernizaci svých uhelných zdrojů. Obsah dohody orgány EU plánují předložit zástupcům vlád členských zemí v průběhu zítřka.

Stěžejním bodem vyjednávání, která začala ve středu večer a protáhla se až do dnešních ranních hodin, byl takzvaný modernizační fond, který má v 10 „nejchudších“ zemích EU podpořit modernizaci energetických systémů a zvyšování energetické účinnosti. Kritéria způsobilosti pro čerpání prostředků v rámci tohoto fondu jsou již delší dobu v EU předmětem rozsáhlých diskuzí.

7. Těžba uhlí v Polsku v poslední době klesá, poptávka naopak roste

Těžba černého uhlí v Polsku se letos v září meziročně snížila o 9 % na 5,6 milionů tun. Polské doly se s poklesem těžby potýkají již delší dobu. Poptávka po uhlí v posledních měsících v zemi naopak roste, a polští obchodníci jsou tak nuceni uhlí dovážet ze zahraničí, aby mohli splnit kontrakty se svými zahraničními zákazníky.

Údaje z agentury pro průmyslový rozvoj (ARP) ukazují, že produkce černého uhlí za měsíc září meziročně poklesla z 6 mil. tun na 5,63 mil. tun a prodeje se propadly dokonce o 36 % na 5,4 mil. tun. Těžba přesto vzrostla ve srovnání s předešlým měsícem, kdy v srpnu bylo vytěženo 5,33 mil. tun černého uhlí. Za poslední období bylo září měsícem s nejvyšší produkcí od letošního března, kdy se vytěžilo 6 mil. tun tohoto nerostu.

8. Francie odkládá cíl snížení podílu jádra v energetickém mixu

Francouzská jaderná elektrárna Civaux provozovaná společností EDF

Francouzská vláda odložila dlouhodobý plán snížit podíl jaderných reaktorů na výrobě elektrické energie do roku 2025 na 50 ze současných 75 procent. Nový termín bude stanoven později, uvedla dnes agentura Reuters. Uzavřeno má být až 17 reaktorů.

Podle ministra životního prostředí Nicolase Hulota stále platí, že atomová energie by měla tvořit jen polovinu energetického mixu. Rok 2025 ale není reálný.

9. Doba elektřinou poháněných kamionů začíná a Tesla nechce zůstat stranou

V oblasti nákladních automobilů poháněných elektřinou dochází k intenzivnímu vývoji a první společnosti již zapojují tento typ vozidel do svých logistických řetězců. Společnost Loblaw, která vlastní největší drogistický a potravinový řetězec v Kanadě, zařadila počátkem listopadu do své flotily nákladní elektromobil značky BYD. Konkurence čínského BYD ovšem nezahálí, Daimler svou verzi nákladního elektromobilu již představil a Tesla plánuje jeho odhalení na příští týden.

Kanadská potravinářská jednička chce snížit svou uhlíkovou stopu do roku 2030 o 30 %. Loblaw se i proto rozhodl prozkoumat možnosti využití elektrického tahače pro transport mraženého zboží, které bude převáženo v hybridním mrazírenském návěsu.

10. USA: Trumpova vláda plánuje dotovat fosilní zdroje

Donald Trump

Současná americká vláda, vedená Donaldem Trumpem, plánuje dotace pro fosilní zdroje. Podle analýzy by plánované dotace pro provozované uhelné a jaderné elektrárny měly vyjít americké daňové poplatníky ročně na 10,6 miliard dolarů. Kompenzační platby mají být speciálním bonusem za spolehlivost dodávek.

Návrh z pera amerického Ministerstva energetiky (DoE) plánuje zavést kompenzační poplatky pro vybrané zdroje. Mělo by jít o elektrárny které poskytují spolehlivé dodávky elektřiny. Návrh se ovšem liší od tradičních kapacitních plateb, jaké známe například z Evropy. Kompenzace totiž mají získat ty zdroje, které mají v areálu elektrárny zajištěnou zásobu paliva na alespoň 90 dní. Za vznikem návrhu stojí Rick Perry, ministr energetiky v Trumpově vládě.

Téma

Německo: Předběžná koaliční jednání ztroskotávají na uhelných elektrárnách

Předběžná jednání  o vytvoření koaliční vlády v Německu dosáhla prozatím malého pokroku. Problematickými body jednání stran jsou energetika a klima. Strany se prozatím dohodly na dodržování pařížské klimatické dohody, nejproblematičtějším bodem je budoucnost uhelných elektráren.

Předběžná jednání rýsující se německé koalice stran CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, FDP a Zelených ztroskotávají na otázkách týkajících se boje Německa proti změně klimatu a budoucího vývoje energetiky v zemi.

Revoluční materiál uspoří náklady na likvidaci radioaktivního jódu

Vědeckému týmu z Rutgersovi univerzity se podařilo nalézt novou cestu pro záchyt radioaktivních jodidů v použitém jaderném palivu. Vysoce efektivní molekulová past umožní například recyklaci použitého paliva.

Past je jako drobná porézní superhouba. Vnitřní prostor jediného gramu tohoto materiálu dokáže pokrýt plochu až pěti basketbalových hřišť (více než 2180 metrů čtverečních). Jakmile je radioaktivní jód v materiálu zachycen, zůstává bezpečně uzavřen uvnitř.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se