Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Francouzský úřad varuje před riziky častého řízení výkonu jaderných elektráren

Stále častější řízení výkonu francouzských jaderných reaktorů vyvolává obavy z dalšího vytížení operátorů v řídicích místnostech, uvedl ve čtvrtek tamní úřad pro jadernou bezpečnost (ASNR). EDF zároveň oznámila iniciativu zkoumající vliv častějšího řízení výkonu na stárnutí komponent reaktorů.

Řízení výkonu jaderných reaktorů v reakci na poptávku nebo tržní signály se stává běžnější v souvislosti s transformací francouzské a evropské energetiky. Nárůst potřeby řízení výkonu, který souvisí s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny, mění každodenní provoz.

Celý článek najdete ZDE.

2. Potřebujeme základní zásobování elektrickou energií?

Nutnost základního zásobování elektrickou energií se udává jako opodstatnění pro provoz jaderných zdrojů či plynových elektráren spalujících zemní plyn se záchytem oxidu uhličitého.

Již dlouhá léta se vede diskuse o tom, zda potřebujeme v budoucím energetickém systému základní zásobování elektrickou energií nebo nikoli. Důkazem toho může být téměř 10 let stará diskuse uvedená zde, v níž se již tehdy jen málo odborníků přiklánělo k nezbytnosti konceptu základního zásobování. Většina diskutujících se naopak již tehdy shodla, že budoucí mix postavený na intermitentních obnovitelných zdrojích bude vyžadovat jinou architekturu energetického systému a ponechává méně prostoru pro tradiční koncept základního zatížení.

Celý článek najdete ZDE.

3. Fiala: Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu současné vlády není jistý

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to dnes připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.

Podpis finální dohody s korejskou KHNP byl původně plánovaný na 7. května, Krajský soud v Brně ovšem den předtím předběžným opatřením tento podpis zablokoval. Rozhodl tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle něj byl tendr v pořádku. O žalobě EDF zatím soud nerozhodl.

Celý článek najdete ZDE.

4. V Kalifornii stále častěji omezují výrobu OZE. U fotovoltaik loni objem vzrostl o téměř třetinu

Americký stát Kalifornie i nadále pokračuje v intenzivním rozvoji obnovitelných zdrojů, především v budování fotovoltaických elektráren. S jejich rostoucím instalovaným výkonem však každoročně roste i potřeba omezovat jejich výrobu. Výjimkou nebyl ani loňský rok, kdy objem nevyužité výroby opět vzrostl, a dosáhl tak nového rekordu.

Společnost California Independent System Operator (CAISO), která provozuje většinu kalifornské soustavy, omezuje stále větší objem výroby obnovitelných zdrojů, aby zajistila rovnováhu mezi výrobou a spotřebou. Podle vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) v loňském roce CAISO omezila 3,4 TWh výroby solárních a větrných zdrojů. Meziročně tak tento objem vzrostl o 29 %.

Celý článek najdete ZDE.

5. Polsko hledá partnera pro svoji druhou jadernou elektrárnu. Nebude to jednoduché

Polsko zahájí v červnu tohoto roku hledání investora pro svoji druhou jadernou elektrárnu. Tentokrát bude proces složitější, jelikož země nehledá jen dodavatele technologie, ale strategického partnera, který do projektu také kapitálově vstoupí.

Polsko pokračuje v dekarbonizaci svého energetického sektoru, který je stále značně závislý na výrobě elektřiny z černého a hnědého uhlí. Zatímco ještě v roce 2021 tvořila výroba elektřiny z uhlí přibližně tři čtvrtiny celkové výroby elektřiny, v letošním roce je podíl mírně nad polovinou. Výrazně pomohly zejména solární a větrné elektrárny, do kterých Polsko masivně investuje.

Celý článek najdete ZDE.

6. Vláda podle Výborného diskutuje několik variant řešení situace kolem Dukovan

Vláda podle ministra zemědělství a předsedy lidovců Marka Výborného diskutuje o několika různých variantách postupu po odkladu podpisu smlouvy o stavbě nových reaktorů v Jaderné elektrárně Dukovany s korejskou firmou KHNP. Kvůli možným škodám vyzval Krajský soud v Brně, který rozhoduje o napadení rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) francouzskou firmou EDF, aby zveřejnil výsledek co nejdříve. Jaké varianty ministři zvažují, Výborný nechtěl uvést. Je pro to, aby vláda vstoupila do jednání s KHNP a obě strany společně hledaly řešení situace. Řekl to dnes novinářům.

Prodloužení nabídky KHNP o stavbě jaderných bloků v Dukovanech není jisté, firma bude muset případný požadavek české strany posoudit, zvážit okolnosti a poté se teprve rozhodne, řekl dnes České televizi viceprezident projektového oddělení jaderné elektrárny v Česku z KHNP Harry Chang. Aktuální nabídka platí do konce června. "Jednáme o různých variantách dalšího postupu, je jich několik," uvedl Výborný. Nabídka KHNP je podle něj dramaticky výhodnější.

Celý článek najdete ZDE.

7. V Dukovanech ČEZ po osmi letech prověřil tlakovou nádobu reaktoru třetího bloku

V Jaderné elektrárně Dukovany energetici při odstávce třetího bloku zkontrolovali i tlakovou nádobu reaktoru. Kontrolu v takovém rozsahu dělají na každém ze čtyř dukovanských bloků jednou za osm let. Teď ověřili, že je třetí blok připravený na další provoz. ČTK to dnes sdělil mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Blok je v plánované odstávce od 21. března, znovu by měl začít dodávat elektřinu v červnu.

"Všechny naše bloky chceme v souladu se světovou praxí provozovat nejméně šedesát let. Stěžejní podmínkou je perfektní znalost stavu klíčových komponent a především kondice reaktorových nádob," uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ.

Celý článek najdete ZDE.

8. Ke sdílení elektřiny je přihlášeno 23 tisíc účastníků, v dubnu byl zájem rekordní

Elektřinu mezi sebou v Česku může v současné době sdílet téměř 23 tisíc účastníků, kteří jsou zaregistrováni u Elektroenergetického datového centra (EDC). Od začátku loňského září dosud mezi sebou sdíleli přes deset gigawatthodin (GWh) elektřiny, což odpovídá měsíční spotřebě více než 3000 domácností. V dosud rekordním dubnu stouplo sdílení oproti předchozímu měsíci o více než 150 procent na 4,68 GWh. ČTK dnes o tom informovalo Elektroenergetické datové centrum (EDC). Zájemci o sdílení elektřiny se mohou registrovat u centra od srpna, reálné sdílení funguje od září.

Ke zintenzivnění sdílení podle EDC pomáhá nejen příznivé počasí, ale především kontinuální růst počtu zájemců. Celkový počet registrací vzrostl za poslední měsíc o více než 2 000 a ke konci dubna dosáhl 22 880. "Výrazný nárůst pozorujeme i v počtech výrobních a odběrných míst. Jejich množství se od začátku roku téměř zdvojnásobilo a ke konci dubna tak bylo do systému EDC zapojeno 11 096 výrobních a 15 549 odběrných míst," podotkl Kusý.

Celý článek najdete ZDE.

9. Reuters: Kyjev by rád dovážel plyn transbalkánským plynovodem za nižší poplatky

Ukrajinský energetický regulátor schválil mechanismus pro dovoz plynu z Řecka prostřednictvím transbalkánského plynovodu. Schválený mechanismus by měl zajistit, že se země vyhne vysokým tranzitním poplatkům. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské ministerstvo energetiky.

Ukrajina se nyní potýká s nedostatkem plynu, protože ruské vzdušné útoky letos vedly k výraznému poklesu domácí těžby. Země nyní dováží plyn přes Slovensko a Maďarsko. Transbalkánský plynovod zatím k dodávkám nevyužívá kvůli vyšším tranzitním poplatkům. Plyn z LNG terminálů v Řecku totiž musí projít přes území Bulharska, Rumunska a Moldavska, upozorňuje Reuters.

Celý článek najdete ZDE.

10. Trumpova jaderná ofenziva: Rychlejší licence, méně regulací, větší ambice

Prezident Donald Trump podepsal čtyři nařízení, jejichž cílem je zásadně reformovat jadernou politiku Spojených států amerických. Klíčovým opatřením je zkrácení doby udělování licencí pro jaderné elektrárny z deseti let na 18 měsíců. Tato změna má podpořit rychlejší rozvoj jaderné energetiky, která je podle administrativy klíčová pro uspokojení rostoucí poptávky po elektřině ze strany umělé inteligence a datových center, informuje agentura Reuters.

Reforma se zaměřuje na přehodnocení fungování Komise pro jadernou regulaci (NRC), kterou Bílý dům označuje za příliš konzervativní a přehnaně averzní vůči riziku. Cílem je zjednodušit administrativní procesy, omezit regulační zátěž a posílit spolupráci mezi ministerstvy energetiky a obrany. Trumpova administrativa rovněž plánuje prověřit personální složení NRC a zvýšit její propojení s klíčovými vládními institucemi, aby bylo možné efektivněji prosazovat výstavbu jaderných zařízení.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu