Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Německé spolkové země odmítají nová pravidla pro dekarbonizaci vytápění

Debata o politice v oblasti vytápění se v Německu vyostřuje. Několik německých spolkových zemí se staví proti navrhovaným změnám federálních pravidel, které by podle nich mohly zpomalit odklon od fosilních paliv.

Jak informoval server Clean Energy Wire, spor mezi federální vládou a některými spolkovými zeměmi se točí kolem návrhu aktualizace německého zákona o modernizaci budov. Ten nedávno předložila federální vláda.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německá jaderná elektrárna Grohnde získala povolení k demontáži reaktoru

Demontáž německé jaderné elektrárny Grohnde se může posunout do své další fáze. Od dolnosaského ministerstva elektrárna získala druhé a poslední povolení k další demontáži zahrnující také rozebrání samotného jaderného reaktoru. Tlakovodní reaktor bloku Grohnde s výkonem 1430 MW vyráběl elektřinu od roku 1984 do roku 2021. Práce na demontáži technici zahájili v roce 2024, předpokládaná délka celého procesu je 15 let. 

Provozovatel německé jaderné elektrárny Grohnde, společnost PreussenElektra, oznámil, že od dolnosaského Ministerstva životního prostředí, energetiky a ochrany klimatu získal druhé a finální povolení k demontáži zařízení. Elektrárna s jedním tlakovodním reaktorem ukončila výrobu elektřiny v roce 2021. Za dobu svého provozu vyrobila necelých 400 TWh elektrické energie.

Celý článek najdete ZDE.

3. Energetická past nájemního bydlení: Pronajímatelé neriskují, nájemníci platí

Více než třetina domácností v rozvinutých ekonomikách bydlí v nájmu. A právě tato skupina obyvatel je systematicky odříznutá od výhod moderních energetických technologií – tepelných čerpadel, fotovoltaiky či kvalitní izolace. Nová studie institutu IEEFA (Institute for Energy Economics and Financial Analysis) pro region Austrálie přináší komplexní analýzu tohoto problému a ukazuje, že řešení existuje, ale vyžaduje regulaci, nikoliv jen dobrou vůli.

Jádrem problému je takzvaná rozštěpená motivace. Investici do renovace nemovitosti musí vynaložit pronajímatel, zatímco benefit ve formě nižších účtů za energie jde výhradně na stranu nájemníka. Pronajímatel tedy nemá přímý finanční důvod do modernizace investovat – a v praxi to tak skutečně funguje. Studie dokládá, že ani nabídka bezplatných renovací nedokázala pronajímatele přesvědčit k akci. To potvrzuje, že jde o systémové selhání trhu a nikoliv iracionální chování jednotlivců, systémové řešení je tak vhodnou variantou.

Celý článek najdete ZDE.

4. Dukovany II naráží na povolovací procesy. Výstavbu nových bloků brzdí stížnosti

Při přípravě stavby dvou nových jaderných bloků elektrárny v Dukovanech na Třebíčsku jsou pro nejbližší období výzvou povolovací procesy a jejich napadání. Na dnešní odborné konferenci Jádro 2026 ve Valči na Třebíčsku to uvedl generální ředitel společnosti Elektrárna Dukovany II (EDU II) Petr Závodský. Zmínil stížnost proti vydanému územnímu rozhodnutí, již k Ústavnímu soudu podala společnost, která koupila pozemky potřebné pro stavbu bloků a nechce je prodat. Uvedl, že společnost ještě znění stížnosti nedostala. Příprava na stavbu bloků podle něj zatím postupuje podle harmonogramu.

"Jsme pevně přesvědčení, že zařízení staveniště v roce 2029 předáme," uvedl Závodský.

Celý článek najdete ZDE.

5. Analytici vítají změny tarifů: české energetice uleví, domácnostem sníží účty

Plánované úpravy tarifní struktury na vysokém a velmi vysokém napětí, které od příštího roku chystá Energetický regulační úřad (ERÚ), pomohou tuzemské energetice, odblokují totiž část nevyužívaných kapacit v sítích. Profitovat by na tom v budoucnu měly i domácnosti, opatření by totiž mělo snížit tlak na ceny. Uvedli to analytici oslovení ČTK. V budoucnu by někteří z nich navrhovali i další změny.

ERÚ od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je 15 procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně.

Celý článek najdete ZDE.

6. Produkce leteckého paliva v USA stoupá k rekordním hodnotám, EU chystá nouzový plán

Rafinerie ve Spojených státech amerických produkují aktuálně letecké palivo v objemech blízkých rekordním hodnotám z července 2024. Ceny leteckého paliva v USA přesto po vypuknutí války na Blízkém východě prudce vzrostly a podle posledního výhledu agentury EIA by za celý letošní rok měly v průměru činit 3,33 dolarů za galon. To je o 74 % vyšší hodnota ve srovnání s odhadem agentury před vypuknutím války. 

Produkce leteckého paliva v USA přesáhla v posledních týdnech hranici 2 milionů barelů za den a přiblížila se tak rekordní  produkci zaznamenané v červenci 2024. Jak upozornil zahraniční server Argus, produkce leteckého paliva v USA vzrostla od vypuknutí války na Blízkém východě o téměř 290 tisíc barelů za den.

Celý článek najdete ZDE.

7. Emisní regulace může ohrozit dodávky plynu a ropy do EU, varuje Norsko

Norská vláda varovala Evropskou komisi, že legislativa spojená s regulací emisí metanu by mohla ohrozit dodávky ropy a zemního plynu. Podle dokumentu zaslaného komisi v loňském roce by regulace rovněž mohla v Norsku paradoxně zvýšit emise z těžby fosilních paliv. Norsko se po prudkém poklesu dodávek zemního plynu z Ruska v posledních letech stalo největším dodavatelem plynu do EU.

Nařízení o emisích metanu usiluje o výrazné snížení emisí metanu v energetice, včetně dodavatelských řetězců. Tato legislativa nicméně vede k velké nejistotě ohledně budoucích dodávek zemního plynu do Evropy, a to jak skrz plynovody, tak v podobě zkapalněného zemního plynu (LNG).

Celý článek najdete ZDE.

8. Historický milník: V roce 2025 bylo poprvé zprovozněno přes 100 GW nových bateriových úložišť

Globální boom bateriových úložišť pokračoval i v roce 2025, kdy byla dokonce poprvé překonána hranice 100 GW nově zprovozněného instalovaného výkonu. Podle analýzy výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) byla více než polovina nového výkonu zprovozněna v Číně, kterou s 16% podílem následovaly Spojené státy americké. 

Nově zprovozněný výkon bateriových úložišť dosáhl v loňském roce hodnoty 112 GW, což představuje meziroční nárůst o 48 %. Kapacita nově zprovozněných úložišť činila 307 GWh.

Celý článek najdete ZDE.

9. Koalice proti drahým povolenkám sílí: k Česku se přidaly Maďarsko a Itálie

Brusel 28. května (zpravodajka ČTK) - Česká republika získala další spojence ve svém úsilí ochránit těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. České snahy podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka podpořilo nově i Maďarsko a Itálie. Havlíček to dnes řekl novinářům před jednáním v Bruselu. Obě země se tak připojily k dalším pěti státům, které společně s Českem v takzvaném non-paperu vyzvaly například k zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Podle ministra Havlíčka non-paper, tedy neoficiální dokument určený k prodiskutování, jasně poukazuje na to, že je třeba v daleko větší míře podpořit energeticky náročná odvětví, jako je sklářství, ocelářství, chemický průmysl, výroba cementu či slévárny.

Celý článek najdete ZDE.

10. Zásobníky plynu se kvůli Hormuzu plní pomalu. Doplnit je potřeba více než v minulých letech

Evropské zásobníky plynu jsou po zimě výrazně méně naplněné než v posledních letech a jejich doplňování zatím postupuje pomalu. Zásobníky jsou aktuálně plné z cca 38 %, zatímco loni ve stejném období byly plné z 46 %. Trh navíc komplikuje napjatá situace kolem dodávek LNG a nepříznivé ceny na termínovaných kontraktech, které obchodníkům snižují motivaci ukládat plyn na zimu.

Evropa vstupuje do hlavní části vtláčecí sezóny s relativně nízkou úrovní zásob plynu. Podle dat z Energostatu byly zásobníky v Evropské unii k 23. květnu naplněny z 37,7 %. To je o 8,2 procentního bodu méně než ve stejný den loňského roku a zároveň výrazně pod historickým průměrem pro toto datum, který činí 50,1 %.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu