Malé vodní elektrárny nemají v Německu dobrou pověst. Neprodukují příliš mnoho elektřiny, zato řekám a ekosystémům způsobují závažné škody. Bavorský startup chce nyní dokázat, že existuje i jiná cesta – s plovoucími turbínami.

Zatím ještě nejsou ve svém živlu. Jsou tři metry dlouhé, dva a půl metru široké, metr vysoké a leží na suchu v dílně startupu Energyminer na mnichovském předměstí Gröbenzell. „Později sem namontujeme obě turbíny,“ říká Natalie Rojko, členka manažerského týmu firmy, a ukazuje na zadní část plastové konstrukce jedné z pěti „energetických ryb“.

Celý článek najdete ZDE.

2. Čína uzavřela smlouvu na stavbu nové jaderné elektrárny Xuwei

Čína uzavřela kontrakt na výstavbu konvenčních ostrovů tří jaderných reaktorů v nové elektrárně Xuwei. Jaderná elektrárna Xuwei v první fázi disponuje kombinací dvou tlakovodních reaktorů Hualong One třetí generace a jednoho vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru čtvrté generace. Kromě dodávky elektřiny je elektrárna navržena tak, aby mohla dodávat přes 30 milionů tun průmyslové páry za rok. 

Čínská společnost Suneng Nuclear Power Company (dceřiná společnost China National Nuclear Corporation - CNNC) uzavřela smlouvu na výstavbu konvenčních ostrovů pro tři bloky nové jaderné elektrárny Xuwei. Vítězné konsorcium dodavatelů tvoří společnosti China Energy Engineering Jiangsu Electric Power Construction No.3 Company a China National Nuclear Huachen Construction Engineering Company.

Celý článek najdete ZDE.

3. Španělský blackout 2025: Jak nedostatek setrvačnosti vedl k rozsáhlému výpadku

Dubnový blackout v jižním Španělsku, který zasáhl i Portugalsko, byl podle nejnovější studie profesora Luise Rouca Rodrígueze z Universidad Pontificia Comillas způsoben nízkou úrovní synchronní výrobní kapacity a nedostatečnou setrvačností soustavy. Zpráva ukazuje, že úroveň inerční podpory byla přibližně o 35 % nižší, než doporučuje ENTSO-E, což ve spojení s odpojením části přenosové soustavy vedlo k frekvenčním oscilacím, kaskádovým poruchám a následně k úplnému kolapsu.

Podle zveřejněných závěrů fungovala v kritickém okamžiku pouze jediná plynová elektrárna v jižním Španělsku, zatímco v běžném "reinforced operating mode" jich bývá v provozu pět. Tento režim byl přijat po zkušenostech z předchozích incidentů právě s cílem zvýšit stabilitu iberské soustavy při vysokém podílu nesynchronních zdrojů. Absence dostatečného množství plynových či jiných synchronních zdrojů znamenala, že systém neměl potřebnou setrvačnost k tlumení výkyvů.

Celý článek najdete ZDE.

4. Bateriová úložiště v USA stále častěji vydělávají na cenové volatilitě

Bateriová úložiště v posledních letech rostou napříč mnoha regiony světa stále rychleji, přičemž v elektrizačních soustavách plní řadu funkcí. Zatímco z počátku se úložiště primárně uplatňovala na poli poskytování služeb výkonové rovnováhy, aktuálně stále častěji profitují i z rozdílů v cenách elektrické energie na krátkodobých trzích v průběhu dne. V případě USA je právě cenová arbitráž primárním cílem provozovatelů bezmála poloviny instalovaného výkonu ve velkých bateriových úložištích.

S rostoucím instalovaným výkonem v solárních a větrných elektrárnách a s tím spojeným růstem cenové volatility na krátkodobých trzích využívají tohoto fenoménu v posledních letech i provozovatelé bateriových úložišť. Kromě cenové arbitráže bateriová úložiště profitují například z poskytování služeb výkonové rovnováhy, ke skladování přebytečné výroby obnovitelných zdrojů či například k omezení špičkového zatížení soustavy.

Celý článek najdete ZDE.

5. Uhlí by mohlo zůstat déle ve hře díky rozvoji AI a zajištění síťové stability

Rozvoj využívání umělé inteligence je v posledních letech silným tématem. Spolu s ním se rovněž diskutuje o možnostech, jak pro potřeby umělé inteligence zajistit dostatek elektrické energie. Očekávaný hlad po elektřině ze strany provozovatelů datových center by tak mohl udržet při životě uhelné zdroje, stejně tak vrátit do hry již odstavené jaderné elektrárny. Dalším aspektem je podle ministra energetiky USA i zajištění stability elektrizační soustavy.

Současná vláda Spojených států podle ministra energetiky Chrise Wrighta očekává, že většina tamních uhelných elektráren odloží plány na ukončení provozu. Jedním z důvodů má být růst poptávky po stabilních dodávkách elektrické energie pro datová centra. Vláda Donalda Trumpa si stanovila rozvoj energetického sektoru a zajištění dodávek energie jako jednu z hlavních priorit.

Celý článek najdete ZDE.

6. Analytici: Cena ropy poklesne do konce roku pod 60 USD za barel

Podle analytiků by měla cena ropy Brent poklesnout do konce roku pod hranici 60 USD za barel. Důvodem je převis nabídky nad poptávkou, přičemž se očekává ze strany kartelu OPEC+ další navýšení produkce v důsledku snahy některých členů o znovuzískání tržního podílu a ústup silné letní motoristické poptávky.

Cena ropy Brent se aktuálně pohybuje okolo 65 USD/bbl a klesá již několik dní. Poklesu napomáhá nejistota okolo vládního „shutdownu“ v USA a očekávání vyšší produkce ze strany OPEC+.

Celý článek najdete ZDE.

7. Čína slibuje snížení emisí, Evropa žádá větší ambice

Čína se ve středu na Valném shromáždění OSN zavázala snížit celkové emise skleníkových plynů o 7–10 % oproti vrcholné úrovni do roku 2035. Prezident Si Ťin-pching tak představil dosud nejkonkrétnější krátkodobý závazek země, která je největším světovým producentem emisí způsobujících změnu klimatu, píše server Argus Media.

Nový cíl navazuje na dřívější závazky Číny: dosáhnout vrcholu emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Podle čínských představitelů má země historii nejen plnění, ale i překračování svých klimatických slibů. Kromě toho Peking slíbil zvýšit podíl energie z nefosilních zdrojů na 30 % celkové spotřeby, navýšit instalovaný výkon větrných a solárních elektráren na 3600 GW, urychlit přechod k elektromobilitě a rozšířit systém obchodování s emisními povolenkami.

Celý článek najdete ZDE.

8. Vláda USA podpoří novou těžbu uhlí a modernizaci uhelných elektráren

Trumpova administrativa představila rozsáhlý plán na oživení amerického uhelného průmyslu. Nová opatření otevřou státní pozemky pro těžbu uhlí a nasměrují stovky milionů dolarů do tepelných elektráren. Dlouhodobý dopad na ekonomiku ale není očekáván.

Tato iniciativa je jednou z řady opatření, která podtrhují snahu Bílého domu omezit klimatická opatření a zajistit uhlí místo v energetickém mixu USA. O plánu amerického prezidenta informovala agentura Reuters. Ministr vnitra Doug Burgum oznámil, že rozsáhlá území ve státech Severní Dakota, Montana a Wyoming budou otevřena pro pronájem za účelem těžby uhlí - celková plocha je více než trojnásobek plochy uvolněné podle dřívější legislativy Trumpa.

Celý článek najdete ZDE.

9. Expert: Svatým grálem fotovoltaiky se stane technologie BC panelů.  Proč?

Přední světový expert na fotovoltaiku Radovan Kopecek (zakladatel a ředitel institutu ISC Konstanz, který se specializuje na vývoj a testování fotovoltaických článků) vystoupí na konferenci Smart Energy Forum v Praze  ve dnech 15.- 16. října 2025. Ve své přednášce Kopecek popíše hlavní trendy v oblasti fotovoltaických panelů. Před jeho návštěvou jsme mu položili několik otázek na téma perspektivních FV technologií a budoucnosti fotovoltaiky.

V roce 2022 trvalo 68 let, než se celosvětově nainstalovalo 1 TW nových fotovoltaických systémů. V roce 2024 trvalo pouhé 2 roky, než se instalovaná kapacita fotovoltaiky zdvojnásobila na 2 TW. Jak se podle vašeho názoru změní fotovoltaický průmysl do roku 2030?

Celý článek najdete ZDE.

10. Horkovod z Dukovan do Brna má jistých 10,6 miliardy Kč z emisních povolenek

Stavba horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna má jistou podporu 10,6 miliardy korun z výnosů emisních povolenek. Rozhodnutí dnes podepsal ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Celkové náklady budou přibližně 18 miliard korun, stavba má začít v roce 2027. Ministerstvo životního prostředí o tom informovalo v tiskové zprávě.

"Horkovod úplně promění využívání energií pro dodávky v Brně. Díky novému způsobu vytápění se sníží spotřeba primárních energií o více než 20 procent a emise skleníkových plynů klesnou o téměř 60 procent oproti dnešku. To je jako kdyby přestalo jezdit 100 tisíc aut. Dává to smysl nejen ekonomicky, ale i z hlediska životního prostředí. Projekt významně pomůže s dekarbonizací Jihomoravského kraje," uvedl Hladík.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu