Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Nový ruský reaktor VVER-TOI v elektrárně Kursk dosáhl plného výkonu

Nový jaderný blok v jaderné elektrárně Kursk má za sebou důležitý milník na cestě ke komerčnímu zprovoznění. Jako první reaktor typu VVER-TOI dosáhl poprvé plného výkonu 1255 MW. Nové jaderné bloky se 100letou životností nahradí dosluhující reaktory RBMK také v elektrárně Smolensk. Roční výrobu elektrické energie v jednom bloku VVER-TOI odhaduje společnost Rosenergoatom na téměř 10 TWh.

Ruská energetická společnost Rosenergoatom oznámila, že první blok druhé fáze jaderné elektrárny Kursk poprvé dosáhl plného výkonu. Jedná se zároveň o první reaktor typu VVER-TOI o výkonu 1255 MW (brutto), který tohoto milníku dosáhl. V elektrárně Kursk, ležící v západním Rusku, nedaleko ukrajinských hranic staví technici ještě jeden sesterský blok (Kursk II-2). Další dva bloky VVER-TOI v lokalitě mají stavební povolení, ovšem jejich oficiální výstavba zatím nezačala.

Celý článek najdete ZDE.

2. Dražší plyn, dražší elektřina: Uzavření Hormuzu nemá v poslední době obdoby, říká Tomáš Plocek

Současné napětí na Blízkém východě znovu připomnělo, jak silně jsou energetické trhy citlivé na geopolitické otřesy. Konflikt kolem Íránu v posledních týdnech výrazně zvýšil rizikovou přirážku u ropy, zemního plynu i elektřiny a vyvolal otázky, zda jde pouze o krátkodobou reakci trhu, nebo o začátek delšího období vyšší volatility.

Jak se současná situace může promítnout do cen energetických komodit? Jaké scénáře sledují obchodníci na trzích a jaké dopady mohou případné cenové výkyvy mít pro evropské spotřebitele i průmysl? Podle Tomáše Plocka ze společnosti E.ON Česká republika může být cestou i dekarbonizace. V rozhovoru pro web oEnergetice.cz uvádí, že vysoká volatilita a náklady na řešení energetických krizí mohou investice do nezávislosti ukázat v příznivějším světle.

Celý článek najdete ZDE.

3. Co skutečně říká zpráva ČEPS o potřebě Tykačových elektráren?

Nedávno byla publikována studie organizace ČEPS o dopadech vypnutí elektráren skupiny Sev.en. Závěry, které byly široce prezentovány v tisku, se týkaly elektráren Chvaletice, Počerady a Kladno. Z nich je podle zprávy možné odstavit bez kritických dopadů Počerady a Kladno; ve Chvaleticích je třeba ponechat dva bloky pro zajištění systémové přiměřenosti. Podívejme se na to, co zpráva ČEPS sděluje.

Úkolem ČEPS bylo posoudit dopad oznámeného ukončení provozu výroby elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy v dané době jejich odstavení. Ve své studii analyzuje, zda ukončení provozu daných zdrojů neohrožuje bezpečný a spolehlivý provoz soustavy. Dále zkoumá, zda to nepovede k nemožnosti standardními (například podpůrnými) prostředky zajistit udržení frekvence v síti, požadované stability napětí a nutné setrvačnosti. Dalším úkolem je posouzení, zda nedojde k narušení schopnosti udržet v dané oblasti ostrovní režim, zajišťovat dodržení podmínky bezpečnosti (N-1) a možnosti startu ze tmy v případě systémového výpadku.

Celý článek najdete ZDE.

4. Nové plynové elektrárny v Německu čelí dalšímu zpoždění, brzdí je nejasná podoba podpory

Velmi očekávané aukce na nové záložní plynové elektrárny v Německu, které mají zajistit stabilitu dodávek elektřiny při rostoucím podílu obnovitelných zdrojů a odstavování uhelných elektráren, by se mohly dále zpozdit. Německo dosud nepředložilo Evropské komisi příslušný návrh zákona. Klíčovým problémem zůstává nejasná podoba podpůrného mechanismu. Informoval o tom zpravodajský týdeník Der Spiegel.

Plánované aukce na výstavbu nových plynových elektráren v Německu, které mají sloužit jako záložní zdroje v obdobích nízké výroby obnovitelných zdrojů energie, se pravděpodobně opět opozdí. Podle dostupných informací naráží příprava aukcí na nejasnosti v nastavení podpůrného schématu.

Celý článek najdete ZDE.

5. Největší jaderná elektrárna v USA chce fungovat až 80 let. Provozovatel připravuje žádost o prodloužení licence

Největší jaderná elektrárna ve Spojených státech, Palo Verde, by mohla fungovat až 80 let. Provozovatel Arizona Public Service plánuje v roce 2027 požádat o další prodloužení licence, které by mohlo posunout provoz tří bloků zhruba do let 2045 až 2047. Krok zapadá do širšího trendu americké energetiky, kde firmy stále častěji sází na prodloužení životnosti stávajících reaktorů místo výstavby nových zdrojů.

Provozovatel největší jaderné elektrárny podle instalovaného výkonu ve Spojených státech, elektrárny Palo Verde, plánuje požádat o další prodloužení životnosti. Společnost Arizona Public Service (APS) oznámila, že připravuje žádost o takzvané druhé prodloužení licence, které by umožnilo její provoz až na 80 let.

Celý článek najdete ZDE.

6. Vyšší výkon a restarty: USA chtějí do tří let navýšit dostupný výkon stávajících jaderných zdrojů o 5 GW

S příchodem administrativy Donalda Trumpa se energetická politika federální vlády USA začala opět více ubírat směrem k rozvoji fosilních a jaderných zdrojů. V případě jaderné energetiky USA plánují podpořit navyšování výroby z již existujících zdrojů. V tomto případě se má jednat o kombinaci navyšování výkonu a restartu dříve uzavřených zdrojů. Americké ministerstvo energetiky tak má připravené stovky miliard dolarů v podobě výhodných úvěrů na financování těchto aktivit.

S růstem cen energetických komodit, zejména tedy zemního plynu, se jaderná energetika opět stává tématem mnohých debat. Zatímco vysoké ceny zemního plynu trápí především regiony závislé na jeho dovozu, tedy Evropu či Asii, diskuze o intenzivnějším využívání jaderné energetiky probíhají i ve Spojených státech. Navyšování dostupného výkonu jaderných elektráren je taženo jak iniciativami soukromých společností, tak i federální politikou a programy podpory.

Celý článek najdete ZDE.

7. Německo chce splnit klimatické cíle mimo jiné pomocí 2000 větrných elektráren

Berlín 25. března (zpravodaj ČTK) - Výstavbou 2000 nových větrných elektráren, rozšířením plochy smíšených lesů či větší podporou elektromobility chce Německo dosáhnout toho, že splní své klimatické cíle do roku 2030. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr životního prostředí Carsten Schneider, který představil plán s celkem 67 body. Německo si vytyčilo cíl, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990.

Nový klimatický program dnes na svém zasedání schválila německá vláda. Podle výpočtů nevládních organizací hrozí, že Německo vlastní klimatický cíl nesplní. Kromě cíle pro rok 2030 má také cíl pro rok 2045, do kterého chce být největší evropská ekonomika uhlíkově neutrální. Program musela vláda představit podle zákona rok po začátku volebního období, nejzazším termínem byl dnešek.

Celý článek najdete ZDE.

8. Vietnam uzavřel dohodu s Ruskem o výstavbě prvních jaderných bloků v zemi

Zástupci Vietnamu a Ruska na začátku týdne podepsali novou mezivládní dohodu, která má vést k výstavbě dvou jaderných bloků VVER-1200. Země se na stavbě nových bloků předběžně dohodly již v roce 2009, projekt však byl před 10 lety zastaven. Později však vláda přehodnotila své ambice v oblasti jaderné energetiky, což projektu znovu otevřelo cestu.

Plány Vietnam rozvíjet jadernou energetiku sahají do druhé poloviny 20. století, doposud země jadernými zdroji nedisponuje. Nejblíže k zahájení stavby prvních jaderných bloků se Vietnam dostal před necelými dvěma dekádami poté, co se dohodl s Ruskem na výstavbě dvou bloků VVER-1200 v lokalitě Ninh Thuan. Ke konci roku 2011 byly dokonce zahájeny přípravné práce, v roce 2016 nicméně vláda Vietnamu projekt pozastavila z důvodu obav ohledně jeho ekonomiky.

Celý článek najdete ZDE.

9. V Japonsku otestovali spalování 100% čpavku ve spalovací komoře velké plynové turbíny

Společnosti IHI Corporation (IHI) a GE Vernova (GEV) úspěšně dokončily testování spalování 100% čpavku v upravené spalovací komoře plynové turbíny řady F-class s výkonem téměř 300 MW. Cílem obou společností je uvedení komerčního řešení na trh do roku 2030.

Japonsko zveřejnilo plán na urychlení vývoje a nasazení technologií pro výrobu elektřiny z čpavku v polovině roku 2021 s tím, že se má jednat na jedné straně o uhelné hořáky umožňující spoluspalování více než 50% podílu čpavku a dále o plynové turbíny spalující čistý čpavek. Obě technologie mají být připraveny ke komerčnímu využití do roku 2030.

Celý článek najdete ZDE.

10. Šok pro globální trhy: Katar přišel po íránských útocích o 17 % exportní kapacity LNG

Intenzivní íránské útoky na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu, které v minulém týdnu eskalovaly, mají zásadní dopady. Nejhůře dopadl Katar, který přišel o 17 % své exportní kapacity pro zkapalněný zemní plyn (LNG). V příštích letech tak bude na globálním trhu „chybět“ téměř 13 milionů tun zkapalněného plynu ročně. Obnova poškozených zařízení může trvat až pět let, což má negativní dopad na dodávky do Evropy i Asie. Situace je vážná a bezprostředně se dotýká zemí, které mají s Katarem podepsány dlouhodobé kontrakty, jako Belgie či Itálie. Právě Itálie začala takřka okamžitě po oznámení rozsahu poškození hledat alternativní dodavatele.

Eskalace konfliktu na Blízkém východě v minulém týdnu přinesla sérii útoků na energetickou infrastrukturu napříč Perským zálivem. Terčem izraelských náletů se ve středu stala plynová a ropná zařízení v Íránu. V reakci na to začaly jen o pár hodin později na energetická zařízení napříč Perským zálivem dopadat íránské drony a balistické rakety. Íráncům se podařilo zasáhnout cíle v Saudské Arábii, Kuvajtu, či Spojených arabských emirátech. Nejvážnější dopady však má útok na infrastrukturu Kataru.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu