Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Německo čelí záplavě bateriových projektů, jejich výkon násobně přesahuje potřeby sítě

Po letech rozvoje obnovitelných zdrojů se začíná větší pozornosti dostávat i krátkodobé akumulaci, především v podobě bateriových úložišť. V sousedním Německu tamní provozovatelé distribučních soustav čelí náporu nových projektů bateriových úložišť. Podle dat publikovaných německým síťovým regulátorem jejich celkový výkon několikanásobně převyšuje maximální zatížení soustavy. Řada projektů je tak zřejmě spekulativní, a není vůbec jisté, kolik z nich bude nakonec realizováno.

S nárůstem instalovaného výkonu v intermitentních obnovitelných zdrojích, tedy především solárních a větrných elektrárnách, a postupným úbytkem konvenčních zdrojů roste i potřeba akumulačních prvků v síti. Kromě akumulace výroby obnovitelných zdrojů během vhodných podmínek a jejího následného využití později mohou bateriová úložiště pomáhat stabilizovat síť skrze poskytování podpůrných služeb. Podobně mohou mimo jiné vyrovnávat cenové rozdíly v průběhu dne.

Celý článek najdete ZDE.

2. Uzbekistán postupuje v přípravách první jaderné elektrárny

Uzbecký prezident Shavkat Mirziyoyev navštívil region Džizak (Jizzakh), kde probíhají přípravné práce na výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Součástí návštěvy bylo také zhodnocení rozvojového potenciálu regionu, který má být s projektem elektrárny úzce provázán.

Plánovaná jaderná elektrárna má zahrnovat celkem čtyři reaktorové bloky:

Celý článek najdete ZDE.

3. Nejistota pro vítr v Německu: Spolkové země se přidávají k výzvě o odložení aukcí pro offshore parky

Situace v sektoru offshore větrné energetiky v Německu je stále nejistá, kdy v poslední době sílí hlasy volající po revizi tamních aukcí na podporu výstavby větrných parků. Poslední německá aukce pro offshore větrné zdroje totiž přinesla velké fiasko, jelikož developeři nepodali jedinou nabídku. K výzvám o odložení aukcí plánovaných na příští rok z řad tamního průmyslu se nyní přidávají i zástupci některých spolkových zemí. Podle nich by případný neúspěch dalšího kola mohl být fatálním signálem pro toto odvětví.

Německá vláda stojí před závažným rozhodnutím o budoucnosti tamního sektoru offshore větrné energetiky. V posledních letech totiž došlo k úpravě německého systému aukcí poté, co developeři začali podávat nabídky bez požadavků na zaručenou cenu pro své projekty, aby si v aukcích zajistili potřebné plochy pro jejich realizaci. Na tuto taktiku developerů vláda reagovala přepracováním aukcí do nové podoby, ve které developeři místo čerpání podpory soutěží o to, kdo nabídne státu za možnost vystavět a provozovat větrný park na moři více peněz.

Celý článek najdete ZDE.

4. Lithium a jako bonus geotermální energie. V Německu vzniká unikátní projekt

Realizace unikátního projektu na jihu Německa zaměřeného na využívání hlubinné geotermální energie při současném získávání lithia byla zahájena položením základního kamene.  Výstavba by měla být dokončena do poloviny roku 2028. Společnost Vulcan Energy, která za projektem stojí, o tom informovala v tiskové zprávě.

Společnost Vulcan Energy oznámila položení základního kamene pro svůj projekt realizovaný u města Lindau v jižním Německu. Cílem projektu je výstavba geotermální teplárny s roční dodávkou 275 GWh elektřiny a 560 GWh tepla a současně získávání lithia ze solanky využívané v této teplárně. Podle plánů společnosti by mělo být ze solanky ročně získáváno až 24 000 tun monohydrátu hydroxidu lithného, který bude dále využíván při výrobě baterií.

Celý článek najdete ZDE.

5. Temelínská elektrárna modernizovala první z osmi dieselových generátorů

Jaderná elektrárna Temelín na Českobudějovicku modernizovala první z osmi dieselových generátorů. Všechny chce modernizovat do roku 2030, do projektu investuje stovky milionů korun. Důvodem modernizace je příprava na minimálně šedesátiletý a případně ještě delší provoz temelínské elektrárny, uvedl v tiskové zprávě její mluvčí Marek Sviták.

Dieselové generátory slouží jako záloha pro elektrické napájení bezpečnostních systémů. Většina z nich je umístěna v seizmicky odolných budovách. Jejich odolnost je stejná jako odolnost budovy, která chrání reaktor. Znamená to, že zvládnou nejméně stokrát větší zemětřesení, než jaké kdy bylo v okolí elektrárny zaznamenáno. V provozu jsou pouze několik hodin v roce.

Celý článek najdete ZDE.

6. Přetížení evropské přenosové soustavy může do roku 2030 vzrůst na dvojnásobek, varují analytici

Evropská přenosová soustava čelí stále častěji přetížením. Množství elektřiny, kterou nelze kvůli omezené kapacitě sítí bezpečně přenést, může podle nové analýzy do roku 2030 vzrůst téměř na dvojnásobek. Za nárůstem stojí výrazně rychlejší tempo výstavby obnovitelných zdrojů ve srovnání s potřebným rozvojem sítí. Pokud Evropa neurychlí investice do sítí, riziko systémové nestability i náklady na redispečink budou dále stoupat.

Podle odhadů Aurora Energy Research by objem elektřiny, kterou není možné kvůli omezené kapacitě přenosové soustavy bezpečně přenést, mohl do roku 2030 dosáhnout 140 TWh. To je téměř dvojnásobek oproti současným 72 TWh, upozornil analytik Daniel Boehmer pro agenturu Montel.

Celý článek najdete ZDE.

7. Dva ze tří Němců odmítají evropský zákaz spalovacích motorů od roku 2035

Podle průzkumu veřejného mínění provedeného pro německého veřejnoprávního vysílatele ARD se dvě třetiny Němců staví proti plánovanému zákazu Evropské unie prodeje nových automobilů se spalovacími motory od roku 2035. Jen zhruba třetina podporuje tento krok směřující k nulovým emisím. Argumenty proti zákazu zahrnují obavy o konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu, sociální dopady přechodu na elektromobilitu a omezení svobody volby.

Podle aktuálního průzkumu veřejného mínění uvedlo 67 % dotázaných Němců, že zákaz nově registrovaných benzínových a naftových aut od roku 2035 považují za chybný krok. Proti tomuto opatření se postavila většina napříč politickým spektrem, pouze 28 % respondentů se domnívá, že zákaz je správný. Podpora zákazu mezi dospělými do 35 let je s 34 % poměrně vysoká, ale většina (55 %) je také proti.

Celý článek najdete ZDE.

8. Rostoucí cena CO2 může zvýšit sociální napětí, varuje zpráva německé vlády

Německá vládní zpráva upozorňuje, že současná klimatická politika může především kvůli rostoucím cenám CO₂ prohlubovat sociální nerovnosti. Nízkopříjmové domácnosti nesou relativně vyšší náklady na energie a zároveň mají méně prostředků na investice do úsporných technologií. Zpráva proto doporučuje trvalé monitorování sociálních dopadů klimatických opatření a zavedení účinných kompenzací pro zranitelné skupiny obyvatel.

Rostoucí ceny emisí CO₂ vedou v Německu k vyšším nákladům na vytápění a dopravu, což podle vládní „Zprávy o chudobě a bohatství“ zasahuje disproporčně nízkopříjmové domácnosti. Ty podle dokumentu vydávají až 13 % svého rodinného rozpočtu za energii, tedy více než dvojnásobek podílu bohatších domácností, a zároveň často postrádají kapitál na investice do úsporných technologií, jako jsou zateplení domů, instalace tepelných čerpadel nebo pořízení elektromobilů, jež by jim dlouhodobě snížily účty za energii.

Celý článek najdete ZDE.

9. Tchaj-wan zvažuje restart jaderných elektráren, včetně té letos odstavené

Během uplynulých sedmi let Tchaj-wan ukončil provoz všech jaderných elektráren. Náhradou měla být kombinace plynových, uhelných a obnovitelných zdrojů. Server nicméně World Nuclear News (WNN) informoval, že vláda opět otevřela debatu o restartu odstavených elektráren.

Strategie „Tchaj-wan bez jádra do roku 2025“ Demokratické pokrokové strany v roce 2016 stanovila postupné vyřazení všech jaderných bloků.  Vláda ukončila mezi lety 2018 až 2024 provoz elektráren Chinshan a Kuo-šeng, a také prvního bloku elektrárny Maanshan. Dokončení plánovaného odchodu od jádra představovalo odpojení posledního reaktoru Maanshan 2 od sítě letos v květnu.

Celý článek najdete ZDE.

10. Ambice obrovské, realita slabá. Rozvoj využívání vodíku v EU je daleko za očekáváními

Rozvoj vodíku a jeho využití v energetice se zdaleka neblíží cílům, které si Evropská unie vytyčila. V roce 2024 bylo v EU v provozu celkem 308 MW elektrolyzérů - pouze zlomek z cíle 6 GW, který si předsevzala evropská vodíková strategie. EU zaostává i za cílem objemu výroby vodíku v roce 2024.

Realita rozvoje vodíku v Evropské unii zásadně zaostává za ambiciózními cíli, které si Evropská unie předsevzala ve vodíkové strategii. Vodík má být přitom jedním z pilířů přechodu na čistou energetiku a prostředkem, jak se zbavit závislosti na fosilních palivech, zejména zemním plynu.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu