Český projekt umělého Slunce přitahuje i americké vědce

A pobavil o dd.yn.oma.ku.

Strejda g. Blokuje prispevky.

Taky jsu zvědavý na ty vysokoteplotní supravodiče. Kritické parametry mimo teplotu (tj. magnetické pole a proudová hustota) mají horší než klasické nízkoteplotní supravodiče, a tím že jde o keramiku vždycky hrozí nehomogenita a ztráta supravodivosti ještě pod tabulkovýma kritickýma hodnotama.

Všechny komerční (NMR) i velké vědecké supravodivé magnety co znám jsou klasika kovové, většina 65 let známá slitina/intermetalikum Niob-Cín. Vysokoteplotní se hodí na nějaké filtry nebo SQUID voltmetry/kvantové napěťové standardy, prostě tam kde není třeba velký proud nebo magnetické pole. Dobrý kámoš dělal diplomku i dizertaci na vysokoteplotní supravodiče, ale jeho laborka i podobné po celém světě tento výzkum už roky omezují a začínají se soustředit na jiné věci.

Petře pravda, pro jadernou fúzi je potřeba supravodiče 1. řádu. Druhého řádu jsou velmi citlivé mechanicky a na další vlivy. Ale možná se mýlím.

Ty řády supravodičů jsou ještě jiná vlastnost, tam jde o to jestli ztráci supravodivost skokově, nebo mají přechodnou oblast. Z tohoto pohledu jsou vysokoteplotní v pohodě.

Problém je že je to keramika, proto jsou mechanicky citlivé (nejsou houževnaté...).

Ano, je to výzkum. Zde se ekonomická návratnost nezjišťuje. Prof. Holý také vědátoroval celý život v Dejvicích a nakonec jím vymyšlené patenty vynesly miliardy korun. Remdesivir má patent Gilead, otázka je, jak na tom profituje UOCHB. Je tam úzká spolupráce.

Pokud amíky zajímá toto zařízení, tak vědí proč.

Mne by ty tekuté kovy také zajímaly a jejich dy....no....mak...

To je tak nějak podstata výzkumu, že spotřebovává finance a neví se kdy a jestli vůbec se finance vrátí. To jste si ještě nevšiml?

Přesně tak, obvykle se to vrací nepřímo, oklikou, protože se musí jít na hranu možného a vymýšlet nové věci, nová technická řešení. A občas trefíte jackpot, jako třeba Tim Berners Lee v CERNu.

Ale toto není nová věc. Sluneční kotlik : Výzkum trvá to už velmi dlouho - cca 40 let. A pokud výrazně nepřidáte je to jen otázka času než někdo vymyslí něco lepšího a levnějšího.

Nová věc to není, jadernou fůzi nějakým způsobem využíváme cca 60 let. Bohužel energetické fůzní reaktory zůstávají dodnes primárním výzkumem. V primárním výzkumu téměř nikdy nevíte jestli výsledek bude praktický, to ukáže až čas. Dělat se ale musí, už pro rozšíření celkových znalostí, dnes nezajímavé znalosti/materiály se můžou stát zajímavé až časem a/nebo v jiných aplikacích.

V aplikovaném výzkumu je to samozřejmě jinak, ale projekt ze článku je prakticky čistě primární výzkum. Aby bylo jasno, v tom našem tokamaku COMPASS k žádné podstatné fůzi nedochází! Zkoumají vlastnosti plazmatů které jsou potenciálně vhodné pro fůzi, ale nejsou schopní dosáhnout všech 3 hodnot pro pořádné "zapálení". Mám to přímo od šéfa toho ústavu AV, jednou za rok je den otevřených dveří na všech ústavech AVČR, pravidelně chodím na reaktory do Řeže, a na Fyzikál na Hájích kde je právě ten tokamak a pulsní laser PALS.