Domů
Jaderné elektrárny
Westinghouse a Ansaldo Nucleare spolupracují na technologii olovem chlazeného rychlého reaktoru
Zdroj: Westinghouse Electric Company
Zdroj: Westinghouse Electric Company

Westinghouse a Ansaldo Nucleare spolupracují na technologii olovem chlazeného rychlého reaktoru

Společnosti Westinghouse Electric Company a Ansaldo Nucleare podepsaly dohodu o spolupráci na vývoji jaderné elektrárny nové generace založené na technologii olovem chlazeného rychlého reaktoru (Lead-cooled Fast Reactor – LFR). Podle dohody budou obě společnosti rozvíjet společný projekt s cílem maximalizovat synergie, spojit zkušenosti s projektováním, testováním a licencováním a sladit příslušné partnery a dodavatele.

Studie olovem chlazeného rychlého reaktoru (LFR) od Westinghouse. Zdroj: Westinghouse

Obě společnosti spolupracují již čtyři desetiletí na vývoji pokročilé technologie lehkovodních reaktorů prostřednictvím projektů elektráren AP600 a AP1000.

"Společnost Ansaldo Nucleare se rozhodla pro projekt AP1000, protože Ansaldo Nucleare sdílí s Westinghousem společnou vizi. Od začátku století pevně věříme a investujeme do technologie LFR a těšíme se, až se vydáme na další cestu spolupráce se společností Westinghouse směrem k jejímu nasazení," uvedl představenstva společnosti Ansaldo Nucleare, Roberto Adinolfi.

Vývoj rychlého olovem chlazeného reaktoru

Dohoda obou společností navazuje na vývojové aktivity, které již probíhají ve Velké Británii, USA, Itálii a Rumunsku, kde je instalováno více než deset nejmodernějších zkušebních zařízení technologií na bázi olova.

Světová jaderná asociace (WNA) uvádí, že LFR jsou "flexibilní reaktory na bázi rychlých neutronů, které mohou využívat ochuzené uranové nebo thoriové palivové matrice a zužitkovat aktinidy z paliva lehkovodních reaktorů.

Chlazení kapalným kovem (Pb nebo eutektikem Pb-Bi) probíhá za atmosférického tlaku přirozenou konvekcí (alespoň pro odvod zbytkového tepla). Palivo je kovové nebo nitridové z regionálních nebo centrálních přepracovatelských závodů.

Předpokládá se široká škála velikostí reaktorových bloků. Od továrních "baterií" s 15-20letou životností pro malé sítě nebo rozvojové země až po modulární jednotky o výkonu 300-400 MWe a velké samostatné elektrárny o výkonu 1400 MWe.

"Cílem je zásadní zlepšení výkonnosti ve srovnání s tradiční jadernou technologií, včetně lepší ekonomiky, univerzálnosti trhu nad rámec elektřiny a lepší udržitelnosti," zdůraznily obě společnosti.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
Maly Jarda
8. říjen 2022, 20:13

Zatímco do Evropy Američani posílají jimi vymyšlenou proti-jadernou ideologii ničení energetiky a ekonomiky známou jako Green deal.

Pavel
11. říjen 2022, 14:52

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Posílají ho k nám prostřednictví agenta schrodera přítele covidového strašpytla puťky a čelního představitele gazpromu.
.

Josef Štancl
9. říjen 2022, 17:55

Trochu zaspali vývoj, Rusové už staví Brest300. Tak snad za 20 let taky začnou něco stavět, ovšem problém je že nic moc nepostavili.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se