19. červen 2026
Jak daleko jsme pokročili k jaderné fúzi? - 2. část

V současné době byla dokončena budova, ve které bude termojaderný reaktor ITER, a bude možné přistoupit k instalování samotného tokamaku. Začne se tak sestavovat vakuová nádoba pro plazma, supravodivé magnety a další konstrukce tohoto zařízení. Využijme tento klíčový zlom ke shrnutí našich znalostí o možnosti využití termojaderné fúze.
Toto je druhá část článku. První je dostupná pod tímto odkazem.
Tokamaky
Ve světě bylo v posledních letech postaveno několik nových velice moderních tokamaků. Některé z nich už mají supravodivé všechny magnety. Do čela se postupně dostává hlavně Asie. Velmi moderní tokamak KSTAR (Korean Superconducting Tokamak Reactor) byl vybudován v Jižní Koreji. Jeho hlavní poloměr je 1,8 m a vedlejší 0,5 m. Dosažená intenzita magnetického pole je 3,5 T a doba výboje až stovky sekund. Na začátku roku 2019 se mu podařilo udržet plazma na teplotě 100 milionů kelvinů po dobu jeden a půl sekundy.
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Mohlo by vás zajímat
16. červen 2026
16. červen 2026
17. červen 2026
17. červen 2026
18. červen 2026
Úložiště na sto tisíc let. Finsko má způsob, jak skladovat vyhořelé jaderné palivo, a učí to i Čechy
20. červen 2026
20. červen 2026
Komentáře (16)
Z vědeckého hlediska je ITER velmi zajímavé zařízení, umožní další pokrok ve fyzice plasmatu, ve výzkummu radiační odolnosti materiálů, ...
Ale co se týče výroby elektřiny, do roku 2050 se to v energetice vůbec neprojeví, ani v 2060, ani v ....
A ta kombinace jaderné syntézy a štěpení, to už je úplná fantasmagorie, to je jen PR o zmenšování množství jaderného odpadu.
Proč fantasmagorie? Několika armádám to už vcelku obstojně funguje ...
V něčem jiném než vodíkové bombě?
ano, myslel jsem termonukleární zbraň, kde je jaderná fúze použita jako zdroj neutronů pro štěpitelný materiál, jinak v podstatě nepoužitelný. Jako elektrárna by to bylo i velmi bezpečné, když se něco v reaktoru podělá, fúze okamžitě končí, tím končí i zdroj neutronů - a nic se nestane ani s uranovou obálkou.
Kacířská otázka: Nechtěla by se náhodou vláda ČR ucházet o stavbu elektrárny DEMO? Respektive začít vyvíjet kroky k tomu aby to skončilo zde (byť možná už nějaké předběžné dohody o umístění jsou)? Sice je to jenom experimentální technologie, ale pokud mají peníze zahučet v nějakém jaderném projektu, tak ať je to raději toto, než JE 3+ generace.
Co se týče protijaderných aktivistů, možná by se to dalo zjistit pokud porovnáme co jim vadí a jaké by měly být výstupy z toho zařízení. Pokud bude s to nějaké amorfní či kapalné palivo spálit jak se říká do mrtě, tak by to projít mohlo.
Několik protijaderných aktivistů tady je zkuste se jich zeptat. Ale moc si od toho neslibujte.
Je rozdíl mezi protijaderným aktivistou typu: "Aaaaa jaderná energie všichni tu zemřeme!!!" a "Panebože, vždyť se za to nedoplatíme." Ten první typ tu je dost nedostatkové zboží.
Carlosi, byly by to další naše vyhozené peníze. Vždyť i ty nejbohatší státy světa se musely spojit aby daly dohromady potřebné peníze na experimentální zařízení.
Ve světě stále probíhá vývoj malých modulárních reaktorů a to i velmi renomovanými firmami. Zjevně v jejich budoucnost věří a nemyslí si že to jsou vyhozené peníze.
Když vezmete náklady na celý projekt, nebo i na odhadovanou Stellarátorovou elektrárnu, pohybujeme se někde v relaci jednoho bloku JE. Pokud se má za něco jaderného utrácet, tak ať je to raději něco takovéhoto než klasická JE.
Láďo, Aktivisté nastoupí i zde. Metoda předběžné opatrnosti je mocná. Navíc podle zákona, co se může pokazit se pokazí, se určitě alespoň něco malého stane. Nebo se vytáhnou havárie lodí či ponorek.
K jedné havárii Tokamaku už došlo, akorát se jim zatřepala celá budova a mohli to nahodit znovu.
Já miluju tenhle sen o energii z fůze, a nikdy se mi to neomrzí slyšet to znova. Nicméně u tokamaku hodně pochybuju o účinnosti a tedy využitelnosti jako zdroje energie. Je potřeba se poučit z fungujících věcí jako jsou termonukleární zbraně, bez vysoké gravitace a gama záření to efektivně fungovat nebude. My v našem reaktoru vytáříme podmínky jako na slunci jen v nanometrické oblasti a tam hoří těžké prvky explosivní rychlostí, nemůže však dojít k žádné řetezové reakci. Zatím to bylo testováno s thoriem, ale chceme zkusit bismut a ztraty výkonu nahradit deuteriem. S bismutem a deuteriem tedy neradioaktivním palivem bychom měli malý přenosný a naprosto bezpečný zdroj čisté a laciné energie. Na podobném principu je postaven i náš fízně-anihilační reaktor, který vytváří podmínky gravitačního zhroucení hvězdy, neboli opakované výbuchy supernovy, samozřejmě jen s několika atomy. Tento reaktor vidím jabo budoucnost energetiky, kdy 2 metry malý reaktor generuje 600MW antigravitační energie, jež lze přímo převést na elektrickou, bez tepelného vodního cyklu je celá elektrárna tak malá, že jí lze převést celou na valníku.
What? Můžete na to dát nějaký link?
Takže za 50 let. Mám rád takové jistoty. Už 70 let platí, že fúzní energie bude za 50 let.
Právě hybridní reaktory jsou budoucností, lze tak snížit velikost až o dva řády a zároveň o dva řády zvýšit účinnost. Náš fízně-fúzní Gravi-nuclear reaktor se tak zmenšil z desítek metrů na desítky cemtimetrů, při startovací energii 1kW očekáváme 30kW tepelného výkonu, což stačí pro jeden rodinný dům nebo auto. Mnohem důležitější ale je, že reaktor není složitější než mikrovlnka a tak se dá vyrábět za cenu plynového boileru, nebo kamen na uhlí. Gravi-nuclear fízně-anihilační reaktor je složitější a i když anihilační reaktor zní jako nějaké sci-fi, podobná antigravitační technologie už byla úspěšně otestována v roce 1943 pod názvem "Die Glocke", po válce se na této supertajné vojenské technologii pokračovalo v Oblasti51. Přesto, že nevědí jak to funguje, tak to dokázali reverse enginieringem zkopírovat a pod krycím názvem UFO to už vidělo desetitisíce lidí a za válek v Perském zálivu bylo možno vidět nejznámější verzi TR-3B i v Evropě. www.1-energy.eu







