Jaderná energetika na prahu roku 2017
I když vývoj jaderné energetiky nebyl ani v tomto roce jednoduchý, lze jej označit za velmi úspěšný. Elektřinu začalo dodávat do sítě už druhý rok po sobě deset nových bloků a kapacita jaderné energetiky se zvedla o 9 GW. Velice pozitivním trendem je, že kromě Číny zahájily provoz bloky i v Indii, Pákistánu, Jižní Koreji a USA. Odehrálo se také několik událostí, které jsou klíčové pro další rozvoj tohoto odvětví.
V Jižní Koreji byl uveden do komerčního provozu blok III. generace. Jde o tlakovodní reaktor APR1400. Ve výstavbě jsou další bloky v Jižní Koreji, ale hlavně se dokončují čtyři tyto bloky ve Spojených arabských emirátech. Zde byla výstavba zahájena v roce 2012 a zatím pokračuje podle plánu. Je tak velká šance, že se první blok opravdu rozběhne již v tomto roce. Jižní Korea by tak ukázala, že je schopna postavit blok III. generace v zahraničí za pět let.
V Rusku se podařilo spustit blok Novovoroněž 6. Jde tentokrát bezesporu o reaktor III+ generace. V Rusku je ve výstavbě dalších několik bloků tohoto typu. Také ten se staví v zahraničí. Dva reaktory se od roku 2013 budují v elektrárně Ostrovec a dokončení prvního z nich se plánuje na rok 2018. Staveniště pro blok tohoto typu se připravuje ve finském Hanhikivi.
Pokud se tyto reaktory osvědčí v provozu a podaří se v letech 2017 a 2018 spustit i další bloky III+ generace, tedy reaktory EPR a AP1000, bude to už opravdu reálný start přechodu k této nové generaci reaktorů. Jeho úspěšnost je pak klíčová pro budoucí desetiletí rozvoje jaderné energetiky.
Dalším důležitým milníkem je zahájení komerčního provozu rychlého sodíkového reaktoru BN-800. Je to teprve druhý blok tohoto typu, který funguje v klasickém režimu komerční elektrárny. První takový je BN-600 v téže elektrárně. Řetězová reakce sice u BN-800 odstartovala už v roce 2014 a už v roce 2015 dodával elektřinu do sítě, ovšem na plný výkon a do komerčního provozu byl uveden právě až v roce 2016. Měl by se stát vzorem pro již opravdu komerční reaktor BN-1200 a důrazným nakročením k reaktorům generace IV.
Důležitým krokem je i zahájení komerčního provozu bloku Kudankullam 1 v Indii a zahájení produkce elektřiny v bloku Kudankullam 2. Zde jde o ruské bloky VVER1000, které mají hlavně bezpečnostní parametry velmi blízké reaktorům III. generace. Při dokončování prvního bloku se sice objevily problémy, ale nyní už běží standardně. Dohromady se jejich připojením kapacita jaderných zdrojů v Indii zvýšila ze 4,4 GW na 6,2 GW, tedy téměř o 50 %. Ve stejné elektrárně byla zahájena výstavba další dvojice bloků a před dokončením je několik dalších reaktorů. Jaderné zdroje tak spolu z obnovitelnými mohou významně přispět k omezování emisí z produkce elektřiny v této zemi.
V Číně se uvedlo do provozu celkově pět bloků a jejich výstavba trvala okolo pěti let. Potvrdilo se tak, že Čína je schopna stavět reaktory za pět let. Nyní se dostala v počtu jaderných reaktorů na třetí místo za USA, Francii a Japonsko, i když u Japonska je situace v jaderné energetice hodně otevřená. V současné době jsou tam v provozu pouze dvě elektrárny Sendai a Ikata. I v příštím roce by měla Čína spustit řadu bloků, těmi nejočekávanějšími jsou právě reaktory III+ generace AP1000 a EPR. Pokud efektivitu a rychlost výstavby bloků udrží i při přechodu z II. na III. generaci, mohou přispět v této zemi jaderné zdroje spolu s větrnými, které se rozvíjí zhruba stejně rychle, k dramatickému snížení emisí. A to hlavně těch, které dusí čínská města.
V Evropě proběhlo několik velmi důležitých rozhodnutí, které velmi silně ovlivní rozvoj jaderné energetiky. Většinou se týkají spíše akcí úředních a přípravných než reálné výstavby zdrojů. Velká Británie, Maďarsko a Finsko se vydaly na cestu k nízkoemisní elektroenergetice s pomocí jaderných a obnovitelných zdrojů. Velká Británie rozhodla o zahájení výstavby elektrárny Hinkley Point C a pokročilo se i u dalších elektráren. Také ve Finsku a Maďarsku se od přípravy staveniště pomalu přechází k samotné výstavbě.
Ve Francii došlo v listopadu k mimořádným odstávkám a kontrolám některých reaktorů, u kterých bylo podezření, že větší obsah uhlíku má u nich dopad na bezpečnost. Vzhledem k tomu, že v té době ani moc nefoukalo a v Evropě je i jistý nedostatek vody, ukázalo se v té době, kam by Energiewende v celé Evropě vedla. Elektřinu musely vyrábět zdroje fosilní a z velké části uhelné.
Velmi názorně ukazuje produkci oxidu uhličitého Online mapa na stránkách projektu Tomorrow. Je vidět, že zatímco v současné době je produkce oxidu uhličitého ve Francii většinou okolo 100 gCO2ekv/kWh a Švédska dokonce jen okolo 50 gCO2ekv/kWh, tak u Německa je to většinou přes 400 gCO2ekv/kWh. A to je v Německu stále 10 GW jaderných zdrojů. Francie a Švédsko tak jsou čistě zelená a Německo se barví k tmavší hnědé.
V Německu po odstavení prvního velkého bloku v Bavorsku Grafenrheinfeld v roce 2015 pokračoval propad ve výrobě elektřiny z jádra. Zatímco před začátkem Energiewende vyrobily jaderné elektrárny nejvíce elektřiny (téměř 160 TWh ročně), tak nyní už je u hodnoty okolo 80 TWh ročně, tedy hluboko pod výrobou z těchto fosilních zdrojů. I letos ještě pořád vyprodukovaly jaderné elektrárny více elektřiny než větrné. To se změní v tomto roce, kdy bude odstaven další velký blok v Bavorsku. Z průběhu výroby elektřiny z různých zdrojů v Německu je vidět, že řadu let se už výroba z vody a biomasy nemění. Pro náhradu jádra tak může Německo využít pouze vítr a slunce. Je však otázka, do jaké míry se to podaří.
Výsledek protikladných rozhodnutí různých evropských států uvidíme zhruba za deset let. V té době už budou odstaveny všechny jaderné bloky v Německu a snad postavena i vedení od větrných parků na severu k průmyslovému Bavorsku na jihu. Měly by být také dobudovány jaderné bloky ve Velké Británii, Finsku a Maďarsku. Bude tak možné srovnat, k jakým emisím z elektroenergetiky povede bezjaderná cesta Německa, Dánska a Rakouska ve srovnání s kombinací jádra a obnovitelných zdrojů u Francie, Maďarska, Finska, Slovenska, Švédska a Švýcarska. Uvidíme, jak bude vypadat tato mapa za zmíněných deset let. Zda bude Anglie, Finsko a Maďarsko zelené jako nyní Francie a jak bude barevné Německo.
V celosvětovém měřítku závisí budoucnost jaderné energetiky na úspěchu reaktorů III. generace v budoucnu pak na nových reaktorech generace IV i v podobě malých modulárních reaktorů. Podrobný rozbor stavu jaderné energetiky, vývoje nejen v minulém roce a výhledu do budoucna je zde.
Mohlo by vás zajímat:
Jak to tak čtu, tak se začínám těšit na lednový report od BNEF o nově instalovaném výkonu OZE a World Nuclear Industry Status Report 2017.
Jisté je, že situace, kdy je dostavěno 10 reaktorů, 2 odstaveny a u 4 zahájena výstavba jen svědčí o tom, že se jaderná energetika stává v globálním kontextu pouze okrajovou záležitostí.
Na lednový report BNEF se také těším, i když tam pro mě nebude zas tak moc nového, protože pokroky v OZE sleduji podobně pečlivě jako v jádře, a těší mě, že třeba v Indii a v Číně větrné zdroje rostou podobně rychle jako jaderné zdroje (jak ostatně ukazuje i Mycle Schneider ve svém reportu). A také jsem nadšen tím, jak fotovoltaika pomáhá v decentralizované podobě v rozvojových zemích bez vybudované sítě. Tento výsledek podle mě do značné míry ospravedlňuje obrovské peníze, které Německo utopilo v Energiewende. Lze to od bohatých Němců brát jako rozvojovou pomoc chudým státům Asie a Afriky, ale také pomoc Číně, u které nakoupili a nakupují většinu panelů. Těší mě, že se také Číně daří odsiřování a další opatření pro snížení emisí z uhelných zdrojů.
Těším se také na zprávu Mycla Schneidera. Ten je sice protijaderný, ale je to člověk, který se racionálně drží faktů a na jeho údaje a data se lze spolehnout. Každý může porovnat můj report a report Mycla a vidí, že v oblasti faktů jsou velice podobné. Také Myclovu zprávu využívám, což ostatně odkazuji na konci svého reportu. S Myclem nás před pár lety pozvali na besedu o jádře do Centra Člověka v tísni Langhans, kde trochu předpokládali, že si vjedeme do vlasů :-) Ale nevjeli jsme si. Shodli jsme se, že sice názory máme různé, ale na faktech se shodneme a místo nějakého hádání, které se od nás čeká, můžeme jít na pokec u piva :-)
Můžu se trošku podivovat, že Mycle v roce, kdy se postaví málo reaktorů, to považuje za známku úpadku jádra a v době, kdy se jich postaví hodně o tomto faktu moc nemluví a naopak zdůrazní, že se málo staveb zahájilo a to, že je známka úpadku. Ovšem to, že jeho report je faktický a fakta férově předkládá, je nesporné a jeho interpretace čtenář vlastně nepotřebuje, ty si může z těchto faktů udělat sám.
Mycle Schneider je partner pro seriozní diskuzi o faktech a i jeho zajímá reálná situace. To je podstatný rozdíl mezi ním a Vámi a panem Vaněčkem. Vás fakta nezajímají a o nich nediskutujete. Vás zajímá pouze boj za Vaší ideologickou interpretací. Vás vlastně ani ten report Mycla Schneidera nezajímá z hlediska faktů (jak jsem řekl, fakta jsou stejná jako v tom reportu mém, letos, loni i dříve), Vám se líbí čistě proto, že tam má protijadernou interpretaci, kterou chcete vidět. Jsem rád, že se mohu na rozdíl od Vás těšit z pokroku v technologiích OZE, klasických zdrojů i jádra. A také z pokroku v cestě za snížením emisí a udržitelností energetiky. Docela lituji Ty, kteří se těší na to, jak se něco nepodaří. A také jsem rád, že se mohu těšit na seriozně a fakticky pojaté texty a reporty, ať už jejich autoři mají pohledy různé.
Tak jste si na mě zase plivnul. Já přitom poukázal jen na jednu věc, že už po několikáté je počet dostavěných reaktorů o dost nižší než počet započatých projektů. Při tomhle tempu nebude za pár let co stavět.
Neberte to zle, já nejsem protijaderný aktivista, jen to vnímám kritičtěji než Vy. Já jsem jen toho názoru, že ji v současnosti zabíjí to, že se stále ještě drží gigantomanických (ve smyslu velikosti reaktorů) představ z před 40 let. Skutečnou nadějí jaderné energetiky je jít zpět na na velikost desítek až nižších stovek MWe a opravdu rozběhnout standardizovanou produkci, investiční celky hotové za dva roky od prvního kopnutí do země. Zatím je to (viz Váš mnohem podrobnější článek na osel.cz) první svého druhu, první svého druhu, první svého druhu.
Že jsou potřeba jak velké centralizované tak malé decentralizované zdroje, je vidět i na vývoji v oblasti OZE (viz třeba velké větrné a solární parky). A právě v této oblasti má jádro řadu výhod vzhledem ke své kompaktnosti a malém záboru místa. Pokud se budou velké bloky sériově stavět za pět let, jak se to dařilo u nejmodernějších reaktorů II. generace (bezpečnostně blízké té III.) nyní v Číně a podaří se to ještě trochu zkrátit, tak to úplně stačí. Tím neříkám, že by se neměly možnosti rozšířit do oblasti malých modulárních reaktorů. A to nejen ke speciálním účelům v podobě plovoucích elektráren. A jak ukazuje přehled, tak se na tom intenzivně pracuje. Ale momentálně jde o věc navazující., která doplní rozvoj v oblasti předchozí.
Vlamujete se do otevřených dveří. Tady vůbec nejde o spor centralizované-decentralizované zdroje. Tady jde o modularitu výstavby. Když se dělá něco poprvé, tak se na to člověk vždycky (jak se u nás na Ostravsku říká) "vydupe". Díky opakování je vše okolo výstavby rychlejší, přesnější, kvalitnější, spolehlivější, levnější a rychleji se to vylepšuje. Z toho důvodu jsem toho názoru, že postupná výstavba 12 jaderných reaktorů á 200 MWe (nebo 48x50MWe, některé kogenerační) by byla mnohem výhodnější než současné plány na dvě 1200 MW obludy.
Prostě to chce jít směrem, o který se Nuscale aktuálně pokouší v Utahu, a odstranit/potlačit zásadní nedostatky současných JE (nepružnost výroby, lepší využití paliva, apod.), o té do nebo volající pitomosti s roztaveným sodíkem v BN-800 ani nemluvě.
Jenže s tímhle se mělo šturmovat už před 30 lety.
Pane Veselý, příspěvky pana Wagnera a jeho osobní útoky především vypovídají o autorovi těchto útoků. Jinak ty ostatní informace z jeho přehledů byly již publikovány v přehledech mezinárodních agentur.
Ano pane Vaněčku, zrovna tento Váš komentář je příkladem naprosto korektní a sofistikované diskuze. Vy se mě snad zdáte, člověče... :(
Problémem spotřeby energie je její velká variabilita během roku ve státech s mírným nebo studeným klimatem. Zkuste s i představit ,že byste měl vyrábět energii pro celkovou dnešní spotřebu ČR Z OZE dnes - nemáte šanci ani za 100 let. Musel byste sezoně akumulovat a to je velmi ekonomicky neefektivní . Jediná technologie , která může do budoucna smazat velkou část naší závislost na dovozech plynu a ropy je jádro v kombinaci s dálkovým rozvodem tepla a tepelnými čerpadly pro vytápění budov místo plynu. OZE mohou tuto páteční síť více méně pouze doplnit. Velký podíl OZE vede jen na velký podíl fosilních paliv. Protože je nutno mít fosilní záložní zdroje, pro celou spotřebu státu. Mimo elektroenergetiku jsou OZE u nás fakticky nepoužitelné.
ČR jde tedy zabezpečit jen 3 způsoby 1) jádrem , 2 ) dovozem fosilních paliv , 3 ) opětovným rozjetím masivní těžby uhlí. Všechny tyto varianty můžete doplnit OZE, jadernou ne tolik. Pak už je jen možnost nějaké kombinace variant, což je nejlevnější. Nic více se nedá vymyslet. Tedy ještě můžete drakonicky šetřit - což vede ve výsledku k horší životní úrovni obyvatel a celkovému zaostávání země za zbytkem světa
Česká republika i okolní země investovaly obrovské peníze do plynofikace. Plyn máme i na chalupě, soused nám otočí termostatem den před příjezdem a máme krásně teplo. A to podle Vás mají všechny země odepsat (až na Německo, to nepočítá s tím, že by to odepsalo, to chce jen šetřit). A uděláme" jadernizaci", jak jsme začali v osmdesátých letech. Jádro do každého městečka, bude i vytápět.
A co Ti teroristé okolo? Tak tam ke každé JE dáme posádku....
Jak říkáte: Nic víc se nedá vymyslet. Bravo.
Promiňte mi tu ironii...
Pane Wágner , děkuji za krásný článek s odbornou úrovní. Kéž by takových bylo více.
Vaše slova: elektřinu začalo dodávat do sítě už druhý rok po sobě deset nových bloků a kapacita jaderné energetiky se zvedla o 9 GW.
Otázka zní 1 za kolik dodávají do síte?
2 Proč se nové bloky nedraží v reverzních aukcích jako jiné zdroje?
Ale fuj, tahat ekonomiku do výroby elektřiny. Nejste Vy nakonec nějaký ten zelený humanista/ekonom/lobbista?
Já se považuji za hospodáře Pane Veselý
:-), tj. v současnosti zástupce asi hlavních nepřátel jaderné energetiky.
Tak určitě :-)
Hospodář si zaplatí 12Kč/Kwh ze sluníčka rozhazovač 0,6Kč za elektřinu z Dukovan
Pokud tedy nejste motivován penězi ani z dotací ani z Rakouska ani odnikud... tak pořád nechápu co máte proti mixu OZE/fosil/jádro.
Zkoušel jsem napočítat všechny možné zelené scénáře a dostat se k OZE energetice v ČR (a rovněž vzít klesající křivku spotřeby dle hnutí Duha - při dekarbonizaci dopravy, vytápění atd ... absolutně nereálné.).
Ale k OZE (studie ENACO, CVEVL, komory OZE...), tak je i součtu těchto jednotlivě NEREÁLNÝCH scénářů výroba někde na 40TWh. (ta klesající spotřeba 65TWh).
A to nepočítám náklady na zálohování, atd. ....
Tak dál zopakujte jak to (soláry) jde, jak je to levné, jak to funguje bez dotací... jak je jádro nepružné, drahé, atd. atd...
Těch 40 TWh z OZE by pro nás bylo skvělých. A jsou možné. A teď si představte, že dříve než to dobudujete už budete moci nahradit staré sluneční panely panely o dvojnásobné účinnosti (to Vám u FV garantuji, jak je to s jinými OZE to nevím). Přemýšlejte o tom....
O solárech jsem neřek ani slovo tak mi to nevkládejte do ust.
Já se jen zeptal za KOLIK dodávají to je celé Pane Závodský nebo je to tajné?
Já nejsem proti jaderné energetice, já jsem proti jejímu lakování narůžovo. A Vy byste mohl být alespoň tak seriózní, abyste srovnával stejné se stejným. Tím myslím provozní náklady s provozními náklady nebo LCOE s LCOE, samozřejmě aktuální ceny, případně výhled do budoucna, ne staré 5 nebo 10 let.
Pane Závodský,
myslel jsem si že nemáte potřebu si upravovat realitu tak aby se Vám zrovna hodila. 12Kč za kWh z FVE bylo někdy v době nezvládnutého boomu, dneska je to tak že u se dostáváme ně ceny pod cenami z DS někdy po pěti letech.
Sá jste tady uváděl, byť neoficiálně že by v případě Temelína II (Hádám že i Dukovan II) byla cena někde kolem 70€/MWh, to je trojnásobek ceny z Dukovan, kterou uvádíte. Navíc na nízkou cenu z nich se bude dát spoléhat jen zhruba do roku 2030, možná 2040, kdyby se podařilo ještě prodloužit životnost. V momentě, kdy začnete spouštět nové JE, tak rozhodně nebude možné u nich dosáhnout takové nízké ceny.
Pane C, ano máte pravdu v tom srovnávání. Jenomže stejný argument jsme říkali v roce 2009 ... a nikdo neposlouchal. To bylo tlačení solárů obrovským tlakem. Obdobně jako teď... A pořád poslouchám jak už to vychází ... a přitom všichni volají po dotacích (ano může vycházet bez zálohování /lithiová baterie není už ale obnovitelný zdroj/ a asi jen v dobrých polohách).
Neustále říkám (za předpokladu, že nezničíme průmysl a ekonomiku), že OZE má potenciál... tak max. 25-30% podílu na výrobě v roce 2035, uhlí bude končit ... tak cca 25% plynové zdroje a 50% jádro (a ono se dá regulovat celkem pružně mezi 40-100%, ano odstavovat úplně a najíždět asi není nejvhodnější...). Jen pořád bojuji s tím, že sluníčko zvládne (spolu s hydro) 100% (alias neustálé volání po bezjaderném scénáři, který byl ale několikrát počítán a prostě nevychází...).
Můžete mne považovat za jaderného fanatika, ale rád přijmu jiné cesty, jen prostě teď v nejbližším období jinou cestu než jádro (50)+plyn(25)+OZE(25) nevidím. A na naplnění všech těchto složek energetického mixu musíme udělat dost práce...
Pane Petr, já nereagoval na Vás ale na pane Veselého.
Pane Závodský, jsou lidé co vidí jiné možnosti než Vaše, cituji:
....jen prostě teď v nejbližším období jinou cestu než jádro (50)+plyn(25)+OZE(25) nevidím ....
Když mluvíte o nejbližším období (?? předpokládám, že asi do 2040, kdy už chcete JE navýšit) tak Vám určitě uhlí zcela nezmizí (velká část je v soukromých rukou mimo Váš ČEZ a i ČEZ ho sliboval omezit už s dostavbou Temelína a opak byl pravdou). Takže těch 40% z JE do roku 2035 stačit bude a jen 20% do 2050 taky. A nová OZE je už tedˇlevnější než nové JE, za 10-15 let už bude levnější když připočtete cenu zálohy či akumulace. A měl by jste srovnávat předpokládané ceny v roce té které technologie uvedení do provozu, tj když srovnáváte třeba JE a FVE.
To je jen Vaše fikce, jen přání jaderné loby, že JE mají dělat 50%. Uhelná loby chce něco jiného, stejně jako teplárenská, plynařská, solární, biomasa a biopaliva mají též silnou loby, (větrná-ta u nás neexistuje)...
Měla by rozhodnout ekonomika a místní zdroje - jako to plánují USA. Ti jsou největší ekonomikou, takže nejvíce ovlivňují celý svět (co se týče výroby i znečišťování, pokroku ve vědě i technologiích). A když řeknete, to je Amerika, u nás to nejde, jiné přírodní podmínky atd. tak vedle nás máte Německo (a jak říkají někteří ekonomové-my fungujeme ekonomicky jako 17. spolková země), tak to jít musí.
Ale já říkám: jen s časovým zpožděním, my máme mnohem nižší platy a HDP (na "paritu kupní síly" v energetice zapomeňte), musíme čekat na zlevnění technologií (třeba fotovoltaika zlevnila 10krát za 15 let).
Pane Vaněček, mám tedy Vašemu názoru rozumět tak, že v roce 2040 už bude jen OZE a bude nejlevnější technologií. A zvládne 100% dodávek i bez akumulace a zálohování konvenčními zdroji? Včetně regulace v síti vysokého napětí (nebo ta už nebude?)
Já Vám víru neberu...
Uhlí bude i po roce 2040 ... budou dožívat Ledvice a popř. nějaké nové kogenerace. Nemám z toho radost, ale pohled na Německo ukazuje, že slavná energetická revoluce pořád potřebuje obrovské množství uhlí...
Můžeme mít různé názory, já beru elektřinu jako ušlechtilý zdroj energie a pro její výrobu preferuji jisté zdroje s minimální produkcí CO2 a dalších znečisťujících látek. A pokud chceme používat tuto ušlechtilou formu i pro dopravu (zejména městskou), vytápění ať již přímo, nebo pro napájení tepelných čerpadel (na místo spalování fosilních paliv), atd. ...
Nemáte nějakou aktuální studii jaké % solárních panelů se vyrábí mimo Čínu? a také jaká je energetická náročnost na výrobu panelů (respektive jak se za poslední roky snižuje)? Děkuji
Pane Závodský, s kým to diskutujete, ten Váš prvý odstavec je zcela mimo mísu.... Ani Němci ani USA nezvládnou 100% dodávek elektřiny z OZE do roku 2040. Proč bychom to měli zvládnout my? Stejně tak JE v ČR to nezvládnou.
Proč by to měl někdo zvládnout?
To se to vyvrací, takovou pitomost.
A jasně Vám říkám, MASIVNÍ nástup OZE v ČR by měl být se zpožděním, až ceny klesnou (a jak razantně klesají jsem Vám napsal).
Co se týče energetické náročnosti výroby FV panelů, já ještě pamatuji, kdy to bylo 7 let u krystalického Si, než se energie vložená vrátila a teď je to 1-2 roky (dle toho zda jste v jižním Španělsku či v Německu) a u tenkovrstvých panelů pak méně než 1 rok. Pokrok je obrovský a to v laboratořích jsou technologie co návratnost sníží na několik měsíců.
To je zcela jiná skutečnost než ji znáte z jaderné energetiky. A když jde o životní prostředí, jaderný odpad beru jako silně nebezpečnou látku pro životní prostředí.
Zkrátka, asi se těžko shodneme.
Já, jako vědec, uvažuji globálně, celosvětově, zajímá mě objevovat nové věci. Takže to že někam technický pokrok dojde dříve a někam později mě nevzrušuje, beru to jako realitu.
Pane Vaněček,
předně díky za informace..
diskutuji s Vámi. Napsal jste "Pane Závodský, jsou lidé co vidí jiné možnosti než Vaše, cituji: ….jen prostě teď v nejbližším období jinou cestu než jádro (50)+plyn(25)+OZE(25) nevidím …."
Jaký je tedy Váš názor na energetický mix v roce 2035, kdy odstavíme cca 3500MW v uhelných elektrárnách a pravděpodobně dalších 2000MW v JE Dukovany?
I já se zajímám o nové trendy, jen chci i bezpečné a jisté dodávky i v roce 2035.
Víte jaderný odpad (pokud berete použité palivo) je pořád použitelná surovina (na přepracování, či pro reaktory IV. generace).
Ono bohužel člověk vygeneruje ročně dost nebezpečných odpadů a mnoho z nich nijak nekontroluje ( na rozdíl od použitého paliva).
Jako energetik nemohu svět vnímat černobíle.
Pane Závodský,
Asi jsem Vám to již psal, ale co se týče toho že jsme v rozvoji OZE kdesi ustrnuli je pořád v jakési nejistotě, investoři neví jak dlouho bude trvat případná dočasná daň, jestli se to nezdaní třeba zpětně... Neznám z hlavy teď ten nový zákon (neznal jsem ani ten starý), ale jestli se nepletu, tak pro větší instalace to není zase tak růžové a lidi zase nemají peníze, nebo možná spíš zájem z podobných důvodů jako větší investoři.
Asi tak týden zpátky jsem Vám psal, jak by podle mne měla vypadat struktura podpory OZE, s tím že tam bylo pásmo asi do 500Wp, které by bylo úplně vyjmuto ze všemožných povolení atd., protože dneska jsou dostupné takové takové systémy, které jen snižují odběr.
Zhruba nad 500W do nějakých 5-10kWp jen s minimem papírování, do nějakých 250(500)kWp s povinným výkupem, nad tím pak by byly aukce.
Podobně pro větrné elektrárny (vím že se opakuji), na světě jsou dostupné tisíce použitých s výkony do 250kW. U domácích zase do nějakých 500W (asi by to bylo lepší řešit jako výkon měniče systému, když jsme u toho, dá se kombinovat třeba VtE, FVE a baterie na jeden měnič) bez nějakých složitostí, zase do těch 10kW nějaké jen minima papírování, nad tím výkup a pak zase aukce. Omezovat zrovna ty nízké výkony jen na pořízení nového stroje je myslím hloupost, tyto nízké by mohly být zajímavé pro různá zemědělská družstva a pod.
Pokud byste chtěl jít až tak daleko, že se budeme bavit o tom, jestli je zařízení na výrobu energie obnovitelné, pak skončíme u toho že jediné takové stroje jsou celodřevěné vodní a větrné mlýny, který otáčí PMG generátorem. Nicméně, pokud dojde k poklesu kapacity na 80% za nějakých 15-20 let, tak ta baterie může teoreticky sloužit třeba dalších 20. Například se počítá že s rozvojem EV, jak bude přibývat těchto vyjetých baterií, se budou používat staré baterie právě v domácích a průmyslových bateriových zálohách. Jinou alternativou pak samozřejmě je postavit dostatek přečerpávaček a podobných zařízení.
Jen k tomu počítání, dělalo se to na statickém modelu, nebo na dynamickém, tedy byly provedena počítačová simulace?
Pane Petře, vzhledem k tomu, že do provozu byly uvedeny bloky v různých zemích, tak ty ceny jsou různé. Ovšem co lze říci je, že ani jeden ze zprovozněných bloků nemá pro svoji elektřinu zaručený odběr a cenu. Tedy je odebrána a zaplacena, jen když je potřeba a za cenu, která je v té době získána. To je i důvod, proč proč nesoutěží v reverzních akcích. Nikdo jim nezaručí odběr jejich elektřiny za stanovenou cenu. Zaplaceno dostanou jen když se jejich elektřina udá (bez prioritního a zaručeného přístupu k dodávání) a za cenu, které dosáhnou v konkurenci s jinými zdroji. Takže jejich získané ceny jsou většinou o dost nižší než ty v těch reversních aukcích v dané zemi a místě.
Reaktor Watts Bar 2 vystavěla Tennessee Valley Authority (TVA). TVA je státní podnik, který má v údolí řeky Tennessee mj., monopol na výrobu, přenos, distribuci a regulaci elektrické energie. Tolik k tržním podmínkám. Tady to bylo klasické, monopol chce, monopol má.
Rád bych se mýlil, ale podle toho, co se mi podařilo najít, tak nic jako trh s elektřinou v Rusku neexistuje.
Něco o "tržních podmínkách" v energetice v USA si můžete přečíst zde: http://www.nationalreview.com/article/436228/wind-energy-subsidies-billions
Kde jsou dotace, trh neexistuje.
Tady je odpověď na tenhle článek od AWEA. Ve zkratce, hodnota půjčky není dotace, záruka za úvěr není dotace v hodnotě úvěru, peníze poskytnuté GE nebo Siemensu nejsou dotace větrné energetice, tyhle společnosti vyrábějí spoustu jiných věcí.
Neboli odkaz na článek plný chybných tvrzení, můžete to opakovat kolikrát chcete, pravda to být nezačne.
Dík za perfektní reference z oboru, který nesleduji tolik jako fotovoltaiku.
Já jsem proti tomu, abychom budovali nové zdroje které by vyráběli dráže než 2 Kč/kWh a v roce 2025 dráže než 1,5 Kč/kWh. Když si někdo bude chtít postavil dražší zdroj, tak za své soukromé peníze (Když si dám FV na střechu, tak to je moje věc kolik mě to bude stát, jen stát mi nesmí házet klacky pod nohy. Když si chce ČEZ postavit nové Dukovany, ať si je staví za svoje peníze).
Zdrojů máme přebytek, teď jsou nejdůležitější investice do úspor a chytrých sítí. A když někdo podvádí s dotacemi tak mu je okamžitě soudně odebrat.
Jeden z velice negativních dopadů německé Energiewende na ekologii a zdravotní dopady na prosté lidi je popsán zde: http://www.spiegel.de/wirtschaft/soziales/deutschland-und-die-energiewende-wie-laender-wie-kolumbien-dafuer-zahlen-a-1127332.html . Německo odstavuje jaderné bloky a dováží stále více černého uhlí. Na to jedou právě hlavně moderní uhelné bloky vykrývající větrné zdroje. Třeba právě jedna z největších elektráren Moorburg v Hamburku, která je klíčovým projektem Enerfiewende, který zajistil udržení fungování hamburského průmyslu namísto už odstavených jaderných bloků a po chystaném odstavení jaderné elektrárny Brokdorf. Uhlí se dováží ze zámoří a hodně z Jižní Ameriky, kde se těží i se značnými ekologickými a dalšími dopady na obyvatelstvo.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se