Jak čelit dopadům vývoje energetiky v Evropě na Česko?
Středoškoláci se zase chystají do ulic demonstrovat za klima. Zároveň rychle rostou ceny energií. Nejen v Belgii a Německu se plánuje intenzivní výstavba plynových elektráren. Rozeberme možné směřování české energetiky v kontextu té evropské a doporučení, o kterých by měli středoškoláci uvažovat.
Minulé úterý vyhlásilo české hnutí Fridays for Future připojení ke stávce za klima, která proběhne v pátek 24. září. Studenti se odvolávají na závěry vyhlášené nedávno Mezivládním panelem pro změnu klimatu IPCC. Už dříve jsem studenty vyzíval, aby poslouchali vědce, snažili se problematice porozumět a své požadavky opíraly o reálná fakta a možnosti. Snažil jsem se s nimi diskutovat a psal jsem jim i svá doporučení.
Před novou stávkou bych si dovolil jim připomenout některé dramatické aspekty vývoje v evropské energetice z nedávné doby. V posledním roce se dramaticky zvedly ceny emisních povolenek. Evropská unie v nich vidí významný nástroj pro vytlačení uhelných elektráren. Cena povolenek vzrostla z hodnoty 6 EUR/tCO2 na více než 60 EUR/tCO2. Je to obrovský problém pro státy, které mají i nyní stále vysoký podíl uhelné elektřiny a které mají vysoký podíl průmyslové výrobě na tvorbě životní úrovně. U nich dochází k významnému růstu cen elektřiny a zhoršení konkurenceschopnosti průmyslu. Mezi ně patří i Česká republika.
I při posuzování vlivu energetiky na životní prostředí je třeba analyzovat všechny environmentální dopady, nejen emise oxidu uhličitého. Aby naše krajina zůstala krásná. Na snímku je okolí Modravy (foto Vladimír Wagner).
Je třeba zmínit, že většinou jsou uhelné bloky nahrazovány plynovými. To má však řadu problematických aspektů. Plynové bloky také produkují emise CO2. Ty jsou sice nižší, i více než dvakrát, ale i tak to znamená nutnost nákupu významného množství povolenek. Navíc jsou u zemního plynu významné emise skleníkových plynů i při jeho těžbě a dopravě. Reálně tak je plyn z hlediska emisí skleníkových plynů srovnatelný s uhlím. Ještě větším problémem je dramatické zvýšení ceny zemního plynu, ke kterému v poslední době došlo. Ta je způsobena hlavně zvyšující se poptávkou, která vzniká odstavováním jaderných a uhelných zdrojů.
V budoucnu se bude poptávka po této surovině nejspíše nadále zvyšovat. Nelze tak čekat nějaké dramatické snižování jeho ceny. Současné zvyšování ceny povolenky i ceny plynu způsobuje, že uhlí těžené v blízkosti elektrárny je na tom cenově stále významně lépe, než je tomu u plynu. Je tak možné, že ekonomické vytlačení uhelných zdrojů v nejbližších letech, o kterém se mluví, neproběhne. Je také otázka, zda má smysl nahrazovat uhelné zdroje, uhlíková stopa jejichž výstavby už byla realizována, novými plynovými zdroji, které se započtením emisí při těžbě a dopravě plynu nejsou o moc lepší než uhelné.
Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 ve Francii. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo 70 % elektřiny, fosilní zdroje pak pouze 6 %. (Zdroj oenergetice).
Náhrada fosilních a jaderných zdrojů nízkoemisními v našich podmínkách je značně problematická. Pokud nedojde k dramatickému technologickému zvratu v akumulaci, je možný podíl fotovoltaické produkce dán ročním koeficientem využití těchto zdrojů. Tento podíl tak těžko překročí pro naše geografické podmínky 15 % produkce elektřiny daného státu. To potvrzuje vývoj využití fotovoltaiky v Německu i dalších státech Evropy. U větrných zdrojů nemáme potenciál mořského pobřeží a obrovským problémem je akceptace výstavby velkého počtu turbín obyvatelstvem. Připomeňme, že pro náhradu výroby jednoho bloku v Temelíně, který vyrobí zhruba 8 % naší produkce elektřiny, by bylo potřeba zhruba 4 GWp ve větrných turbínách. Největší turbíny, které se u nás budují, mají výkon 2 až 3 MWp. Na náhradu jednoho temelínského bloku bychom tak potřebovali 1500 až 2000 turbín. Je třeba připomenout, že ani v Bavorsku, které je nám velmi podobné, se i při obrovském tlaku na výstavbu obnovitelných zdrojů nepovedlo překonat podíl větrné produkce v řádu několika procent. A bylo to právě kvůli odporu obyvatelstva. Lze těžko očekávat, že u nás na tom můžeme být lépe.
Je také opravdu velice těžké předpokládat, že by se podařil ekvivalent výroby jednoho jaderného bloku s výkonem 1 GWe vybudovat ve větrných turbínách rychleji. Nejsou vybraná místa pro turbíny, nejsou stavební povolení a existuje zmíněný značný odpor obyvatel. Pro jaderné bloky máme vybraná místa a řada povolení už je získána. V daných místech má výstavba podporu obyvatel.
Lze také počítat s tím, že v době, kdy u nás fouká a svítí slunce, je podobná situace i u našich sousedů a v té době nebude problém elektřinu od nich dovést, i když tu fotovoltaiku a větrné turbíny nepostavíme. Elektřina bude chybět a nebude ji odkud dovézt v době, kdy nebudou fotovoltaiky a větrníky dodávat. Že si to státy, které se vydaly na cestu potlačení jaderné energetiky, uvědomují, ukazuje příklad Belgie a Německa.
Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 v Belgii. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo 56 % elektřiny, plynové pak pouze 20 %. Po plánovaném odstavení všech jaderných zdrojů se to však dramaticky změní. (Zdroj oenergetice).
Budoucnost nám ukazuje Belgie a Německo
Kam vede odchod od jaderné energetiky nám tak ukazuje právě Německo a velmi brzy důsledek takového rozhodnutí uvidíme na příkladu Belgie. Belgie má zhruba stejný počet obyvatel jako Česko a jedná se také o velmi průmyslovou zemi. Podobně, jako je tomu u nás, jsou zde relativně omezené možnosti využití vodní energie. Na rozdíl od nás může stavět velké větrníky v moři, které tak vyrábějí značný podíl její obnovitelné produkce elektřiny.
Belgie vybudovala silnou jadernou energetiku, která od konce osmdesátých let dodává okolo poloviny její produkce elektřiny. To ji umožnilo dramaticky snížit emise z elektroenergetiky. V současné době provozuje sedm jaderných bloků s celkovým výkonem téměř 6 GWe. Zároveň se v posledních desetiletích podařilo vybudovat i poměrně vysoký výkon obnovitelných zdrojů, ve větrných zdrojích jsou to téměř 4 GWp a ve fotovoltaice pak již instalovaný výkon překročil 6 GWp. I díky vysoké produkci z nízkoemisních zdrojů mohla Belgie úplně odejít od využívání uhlí.
V posledních letech tak měla každý rok okolo 50 % elektřiny z jádra, zhruba 25 % z nízkoemisních zdrojů a 25 % z plynu. Výjimkou byly roky 2018 a 2020, kdy byl podíl výroby z jádra nižší. V roce 2020 to bylo způsobeno hlavně snížením spotřeby daným epidemií COVID-19. V roce 2018 to bylo zjištěním, že v reaktorových nádobách některých belgických reaktorů jsou mikrotrhlinky. V dané podobě nepředstavovaly žádné riziko. Problém by byl, kdyby vznikaly v době provozu reaktoru a hrozilo zvyšování jejich počtu. Podrobným zkoumáním, které probíhalo právě i v tom roce 2018, se prokázalo, že mikrotrhlinky vznikly už při výrobě reaktorových nádob. Objeveny byly až díky zlepšeným moderním materiálovým analýzám, které se dnes využívají. Nepředstavují tak žádné bezpečnostní riziko.
Tlak zelených protijaderných aktivistů vedl k tomu, že byl v roce 2003 schválen zákon, který zakazuje výstavbu nových reaktorů a dobu provozování těch současných omezuje na 40 let. To by znamenalo, že by se nejstarší tři bloky odstavily už v roce 2012 a 2015. Vzhledem k nemožnosti náhrady jaderné produkce elektřiny v situaci, kdy se Belgie stávala stále závislejší na jejím dovozu, vláda i kvůli riziku nedostatku elektřiny, zvýšení emisí CO2 a růstu cen této komodity rozhodla o prodloužení provozu nejstarších bloků o deset let. K jejich odstavení by tak mělo dojít v letech 2022 a 2025. Současná vláda, ve které mají silnou pozici zelení, trvá na uzavření všech jaderných bloků do roku 2025.
Je však jasné, že do této doby bude možné nahradit obnovitelnými zdroji minimu jaderné výroby i dostupného výkonu. Zároveň je jasné, že za současných podmínek nezačne nikdo budovat paroplynové zdroje, které by ty jaderné nahradily. I to je důvod, proč belgická vláda požádala Evropskou komisi o schválení pravidel pro kapacitní platby. Ty by měly zajistit možnost financování plynových elektráren a zároveň i omezení jejich provozu na minimum a tím i omezení jejich emisí CO2. Po ročním jednání Belgie schválení těchto pravidel od orgánů Evropské unie nedávno obdržela. Belgie tak předpokládá, že se ji podaří do roku 2025 vybudovat potřebné ˇaž 4 GW výkonu, které jsou nutné pro nahrazení jaderných bloků a udržení stability soustavy. I když se to uskuteční, bude v každém případě nutné část potřebné elektřiny i dovážet. Belgie je tak jeden z mála států, které měly velmi nízké emise CO2. V budoucnu však předpokládá nahrazení nízkoemisních zdrojů fosilními a poměrně dramatický růst emisí skleníkových plynů. Reálně bude tento nárůst daleko vyšší, než je deklarováno. K emisím, které vzniknou při spalování zemního plynu, je třeba připočítat emise při jeho těžbě a dopravě.
Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 v Německu. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo stále 13 %, fosilní zdroje pak celkově 38 %. (Zdroj oEnergetice).
Podobnou cestu, jakou si zvolila Belgie, už delší dobu realizuje Německo. Zde také původně jádro dodávala velkou část nízkoemisní elektřiny. Nyní už je velká část německých jaderných reaktorů odstavena, na konci tohoto roku se odstaví další tři a na konci roku příštího pak zbývající tři. Německo tak přijde o 8 GW výkonu zdrojů, které ji v posledních třech letech dodávají zhruba 13 % produkce elektřiny. Německu je už od začátku jasné, že velkou část jejich produkce, a hlavně funkci při podpoře stability elektrické sítě, budou muset zastat nové fosilní zdroje. To byl důvod, proč se až donedávna budovaly nové uhelné bloky. U nich se teď sice předpokládá, že se budou postupně odstavovat, ale Německo předpokládá využívání uhlí až do roku 2038. Zároveň předpokládá intenzivní budování plynových zdrojů. I proto tak důrazně trvalo na dokončení plynovodu Nord Stream II. Zároveň si ještě dříve, než tomu bylo u Belgie, u Evropské komise zajistilo schválení pravidel pro kapacitní platby.
Německo má násobně vyšší emise CO2 na jednotku vyrobené elektřiny, než mají státy, které intenzivně využívají kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. Takovými jsou Francie, Švédsko, Švýcarsko a doposud i zmíněná Belgie. A situace Německa se po odstavení jaderných bloků ještě dále významně zhorší. Německo sice formálně snižuje emise přechodem od uhlí k plynu, ale při započtení emisí při jeho těžbě a dopravě jde o snížení čistě papírové.
Vývoj produkce a spotřeby elektřiny v Německu během minulého týdne. Zeleně jsou obnovitelné zdroje, šedé klasické, fialová čára ukazuje spotřebu elektřiny a modrá pak její okamžitou cenu na burze, ta se pohybuje mezi 80 až 160 EUR/MWh (zdroj Agoraenergiewende).
Závěr
Na základě shrnutých zkušeností ze současného vývoje a situaci v Německu lze formulovat doporučení pro reálnou cestu pro realizaci nízkoemisní energetiky. Zvýšení cen povolenek a plynu dramaticky zvýšilo okamžitou cenu elektřiny na německém trhu, která v pracovní části minulého týdne byla v rozsahu 90 až 160 EUR/MWh. A tou je silně ovlivněna i cena na naší energetické burze. Roste cena i u dlouhodobých kontraktů, která bude mít dopady na obyvatelstvo i průmysl. Konkurenceschopnost našeho průmyslu se sníží a stejně tak i životní úroveň hlavně nízkopříjmových skupin obyvatelstva. To může mít i velmi dramatický vliv na sociální a politickou stabilitu společnosti.
Vývoj v Německu a předpokládaná změna po odstavení jádra v Belgii ve srovnání se situací ve Francii nebo třeba Slovensku jasně ukazují, že realizace energetických koncepcí zelených protijaderných aktivistů je z hlediska emisí CO2 katastrofou. Je tak jasné, že by je středoškoláci z hnutí Friday for Futures určitě neměli poslouchat. Pokud jim ovšem opravdu jde o ekologii a snížení emisí CO2.
Podíl jednotlivých zdrojů na dosavadní výrobě v roce 2021 v Česku. Seřazeno zleva doprava od těch s největším podílem. Jádro dodalo 36 %, fosilní zdroje pak celkově 48 %. Podíl fosilních zdrojů tak není o moc větší, než je v Německu (zdroj oEnergetice).
Na závěr bych si dovolil několik doporučení, co by studenti měli po politicích a budoucí vládě chtít, pokud jim opravdu jde o snížení emisí a environmentální ochranu. Nejdůležitější je trvat na co nejdelším bezpečném provozování již existujících jaderných bloků. V případě Dukovan to znamená šedesát let, tedy do roku 2045. Zároveň by měli tlačit na rychlé zahájení budování nového bloku v Dukovanech, a i dalších v Temelíně i Dukovanech. Pokud budou k dispozici komerční malé modulární reaktory, podporu si zaslouží také.
Podpořit by měli budování obnovitelných zdrojů hlavně v decentralizované podobě. Celkový instalovaný výkon fotovoltaiky by měl být před vyřešením problému s masivní akumulací optimálně takový, aby vykrýval letní denní špičky. Měli by se zasadit o zlepšování odolnosti a flexibility sítě zavedením inteligentních prvků regulace a akumulace. A pochopitelně by měli podporovat výzkum a vývoj v oblasti obnovitelných a jaderných zdrojů i akumulace.
Po přechodnou dobu, než se dostatečně zvýší podíl nízkoemisních zdrojů na úkor těch fosilních, je tyto třeba využívat. Zdroje jaderné, ale ani obnovitelné, a akumulační prvky nelze postavit v odpovídající výrobní kapacitě za pár let. Pokud nám opravdu jde o celkovou emisi skleníkových plynů, tak nemá příliš význam nahrazovat za každou cenu uhelné zdroje za plynové. Zvláště, když jde o velmi časově omezené využívání a musí se budovat nový zdroj. Uzavření supermoderní německé uhelné elektrárny Moorburg opravdu není příklad hodný následování. Co je však velmi důležité, aby naše vláda, stejně jako ta německá a belgická, vyjednala pravidla pro kapacitní platby. To umožní udržet regulační služby a pokrytí chybějícího výkonu v daném čase fosilními zdroji a zároveň maximálně sníží jejich emise. Je nutné si uvědomit to, že pokud uzavřením jaderných a fosilních zdrojů bez náhrady způsobíme rozsáhlé dlouhodobé masivní výpadky dodávek, k jednomu takovému už na začátku tohoto roku nebylo daleko, a sociální kolaps společnosti, tak to opravdu k cestě k nízkoemisní energetice a environmentální udržitelnosti nepřispěje. Po dobu, než se přejde k nízkoemisnímu mixu, není vhodné prosazovat přechod k elektromobilitě za každou cenu. Zvláště, pokud může mít dost dramatický dopad na životní a sociální úroveň hlavně nízkopříjmových obyvatel.
Byl bych moc rád, aby se studenti nad předloženými skutečnostmi a doporučeními zamysleli, než se pustí do stávky a budou formulovat své požadavky. Hlavně by se však měli podrobně seznámit s přírodními, technologickými i sociologickými zákonitostmi, které s danou problematikou souvisí. Přehnané emoce a ideologizace, které zastírají racionální a realistický pohled, nejsou tím nejsprávnějším vodítkem. Právě taková atmosféra ovlivněná ideologizací u politiků v současné době bohužel převládá. I o tom by mladí lidé měli přemýšlet.
Česká krajina je moc hezká, snažme se ji chránit i tím, že budeme znát a respektovat přírodní a technologické zákonitosti. Kopečky v okolí Králík (foto Vladimír Wagner).
Mohlo by vás zajímat:
Já si myslím,že jediné co lidi probere bude obrovský blackout s mnoha mrtvými,vyrabovanými supermarkety,bez vody,potravin,paliv,lidmi v bídě a nedostatku.Jsme na elektřině ŽIVOTNĚ ZÁVISLÍ a ten kdo to nechápe potřebuje lekci.Německo letos neporučilo větru cca o 40% nižší výroba než vloni,Norsko nedodávalo plyn kvůli údržbě plyn.polí(může za to Putin jak jinak),EU nechce pevné smlouvy(množství+cena)s Ruskem na dodávky plynu(vše vyřeší údajně burza no to vidím),do toho všeho rušíme a likvidujeme doly na uhlí(energie u nás doma pod zemí)a vozíme ho přes půl zeměkoule z Austrálie a Ruska(moc ekologické),z druhé strany zeměkoule(Brazílie)se vozí dřevní štěpka,mě to připadá že nás vedou blázni.EU potřebuje lekci a až to přijde,nebude to nic pěkného a studenti se nebudou stačit divit co je to třeba rozdělat ohenˇ v kamnech a uvařit na nich něco k jídlu ne si skočit do mekáče.Baterie na ukládání energie jsou drahé a neefektivní(někdo má byznys),ale hlavně nebezpečné kvůli požáru.
Mochovce 3&4 mal pôvodne stáť 2.8 mld eur, po novom cca 6mld eur, ale aj tak si myslím, že sa to oplatí. Keď by nové bloky vyrábali elektrinu podobne ako prvé dva bloky = cca 7TWh https://www.world-nuclear.org/reactor/default.aspx/MOCHOVCE-1, tak pri cene elektriny 100eur za 1MWh je to 700 mil eur trzby rocne, pričom palivo stojí jednotky percent z tejto sumy.
No jako tak, teď to sice vylezlo nahoru, ale po většinu doby se cena drží na třetině toho, co uvádíte. Tím pádem se Vám to vyrovnání Mochovců posouvá někam za rok 2051. Ty náklady budou už napořád fixní, ale OZE stále zlevňují a baterky také zlevňují.
aktualne obchodovany baseload je na 90E/MWh a podla mna to pri sucasnych trendoch bezhlaveho masivneho nasadzovania nestabilnych zdrojov bude len stupat..
richie, souhlasím při ceně cca 100 €/MWh už JE dává ekonomický smysl i u nás v ČR
Tak to je dobrá zpráva. Tedy je možno přestat s podporou a nechat ať si Temelín postaví ČEZ ve vlastní režii bez záruk státu a se všemi souvisejícími pracemi na úložišti jaerného odpadu.
Této variantě je třeba vyjít vstříc.
Co na to pan Šnobr jako minoritní akcionář ČEZu?
Tak to by byla hloupost, když v případě takto vysokých cen elektřiny bude stát vykupovat elektřinu levněji než za kolik ji bude možné koupit na trhu.
Německo podíl vyrobené EE dle zdrojů rok 2010:
Fosilní zdroje: podíl 56%
JE: podíl 25%
OZE: podíl 19%
Německo podíl vyrobené EE dle zdrojů rok 2020:
OZE: podíl 51% = změna +32%
Fosilní zdroje: podíl 37% = změna - 19%
JE: podíl 12% = změna - 13%
Zvýše uvedeného jasně vyplývá, že plyn v žádném případě nenahrazuje uhlí, nebo jádro, ale jednoznačně ho nahrazují FVE a VTE.
Uvedený závěr z těch čísel nevyplývá. A hlavně, nejde přece o to, co bylo, nýbrž co bude, po rychle se blížícím vyfouknutí transformačních polštářů pod kritickou mez.
Závěr je zcela jasný OZE během 10 let nahradily 33% fosilních a 50% JE zdrojů. Tempo náhrady je cca 2-3% za jeden rok = cca 10-15 TWh/rok. Do roku 2027 OZE plně nahradí zbývající JE zdroje. v tomto roce bude podíl následující: OZE cca 60%, fosil cca 40%. Do roku 2030 pak podíl fosilu klesne k 30% a OZE se dostane k 70%.
Asi to tak bude, ale ta cesta 50->70 % OZE bude těžší a dražší než 0->50 % a každý další procentní bod bude víc a víc bolet.
bude daleko levnější, protože cena za 1 MWh fotovoltaiky klesla z 350 € v roce 2010, na současných cca 40 € u velkých FVE a to se nebavím o zvýšené účinnosti panelů. V roce 2030 ta cena klesne pod 30 €. Za první 7 měsíců Němci přidali cca 7 TWh/rok ve FVE + VTE = cca náhrada jednoho bloku JE. Do konce roku přidají ještě cca 5 TWh/rok. Za tento rok nahradí Německo pomocí FVE a VTE cca 12 TWh/rok a tak to jede každý rok, Němci jsou fakt důslední.
Pane hlpb,
prosím můžete mi objasnit jakou ekonomickou provazbu má cena FVE panelů k současné situaci.
To jest kdy ke každé nově budované FVE musím vybudovat/udržovat v záloze plynovou elektrárnu. Až do 30% OZE se dané zdroje dokázali udržet ekonomicky sami, ale teď jsou budovány v rámci "kapacitní platby". Současná situace není o výkonu a výrobě, ale o dodávce v době, kdy je potřeba. Nikdo nerozporuje, že OZE dokáže (v absolutních číslech) vyrobit za rok tolik, kolik je potřeba. To co se rozporuje je schopnost OZE dodat tolik energie kolik je potřeba v době, kdy to je potřeba.
Podle toho jak sleduju Electricity map, tak 60% OZE letos moc šance nedávám, letos mají větrníky moc bezvětří, ale třeba se mi to jen zdá…..
Karle, letos OZE 60% určitě v Německu nebude, k dnešnímu dni to je cca 49%. Hodnoty 60% dosáhne OZE v Německu kolem roku 2027, tak jak jsme psal výše.
To hlpb. Váš příspěvek je názorný příklad jednoduché manipulace s čísly, když člověk nezná souvislosti. Když člověk sčítá vektory jako skaláry, výjdou mu úžasná čísla, která ovšem s realitou nemají vůbec nic společného. Je totiž obrovský rozdíl v tom, kolik elektrárny vyrobí zelené energie a kolik je možné jí efektivně v danou chvíli využít. To jsou věci, které drtivá většina zelených fanatiků není schopna vidět nebo je vidět nechtějí a záměrně lžou!
hlpb je len novy nick,ktory donedavna vystupoval ako p.blaha - ten tu uz neraz ukazal, ze nerozumie ani technologiam ani ekonomike a evidentne mu unikaju suvislosti ... kludne v jednom prispevku spocita hrusky s jablkami a potom to vitazoslavne porovna z hrachom a odvadza z toho nezmyselne zavery ..
teda to ze spocita nezmyselne hodnoty vobec nie je prekvapujuce
Milý richie, já nic nepočítal, já jsem jen uvedl oficiální čísla, jestli se ti nelibí skutečnost, musíš napsat stížnost na institut Fraunhofer-Institut Energiesysteme ISE, kde jsou tyto oficiální údaje uvedeny, že se ti nelíbí
oficialne cisla su jedna vec (ktoru nikto nerozporoval), zial nasledne bludne interpretacie, suvislosti a zavery su nieco celkom ine ..
Já nic nemanipuloval uvedl jsem oficiální čísla energetické změny, která proběhla v Německu od roku 2010 až 2020. To že se ti skutečnost nelíbí, je jen tvůj subjektivní pocit, ale na skutečnosti nic nezmění. V Německu OZE v roce 2020 vyrobila 51% energie = 250 TWh, kvůli omezení se v tomto roce nevyužilo cca 6 TWh, v následujících letech se budou přebytky rychle zvyšovat a přesně proto je potřeba zapojit výrobu H2. Vodík se pak bude opětovně přimíchávat do zemního plynu a bude se z něho vyrábět EE = s postupně rostoucím obsahem H2 budou klesat emise CO2 u plynových elektráren.
uz vam v prispevkoch pri niekolkych clankoch vysvetlovali, ze vyroba H2 z "prebytkov" OZE je nezmysel (ako technologicky, tak ekonomicky) .. primiesavanie do zemneho plynu ? do fosilu, ktory je treba zrusit? .. zvratena logika .. zvysovat spotrebu fosilnych paliv na ukor bezemisnych ..
Rozdíl mezi r. 19 a 20 je dán jen poklesem poptávky kvůli covidu.
Rostoucí podíly OZE v Německu:
2012: 26%
2015: 33%
2017: 38%
2018: 40%
2019: 46%
2020: 51%
2021: 49%
Zvláštní matematika: V roce 2010 je součet podílů 100%, v roce 2020 pouze 81%. Kdo vyrobil těch zbylých 19%?
Kamile, musíš lépe počítat:
Po tebe tedy ještě jednou.
Německo podíl vyrobené EE dle zdrojů rok 2020:
OZE: podíl 51%
Fosilní zdroje: podíl 37%
JE: podíl 12%
když si to sečteš, tak je to 100%
V minulosti byl nepřítelem energetické firmy aktivista. Greenpeace, Hnuti Duha, ekologové atd. Stačila tisková zpráva, že pravdu má firma, ekologové tomu nerozumí, nemají vzdělání apod. a problém byl vyřešen. Doba se proměnila. Žádní aktivisté nejsou důležití. Ani Fridays for Future ani Greta. Co hraje roli jsou banky, fondy, ratingové firmy. Nejde o aktivisty, ale o finanční trhy a tlak je drtivý. Podřizují se mu dokonce i státem plně vlastněné firmy v autokracii jako je Rusko.
Odstavení jádra v Německu je výsledkem celonárodního konsensu. Tlak na zavření Dukovan, již teď ve dvacátých letech, vymizel protože byl nahrazen bojem proti klimatické změně. A opravdu se tu nebavíme o nějakých rakouských protijaderných aktivistech. Vzpomeňte si na sílu, která donutila Bulhary zavřít 4 bloky v Kozloduji.
Před pár lety dával do novin rozhovor jeden CEO velké energetické společnosti, jméno jsem bohužel zapomněl. Při otázce na jadernou energetiku prohlásil, že kdyby přišel před správní radu a řekl, že by měli stavět jaderku, na místě by ho odvolali z funkce. Takový je to ekonomický nesmysl.
To krásně ukazují současné ceny elektřiny, jaký je to "ekonomický nesmysl".
Ano. Na jaderný nesmysl jsou pořád ještě dost nízké.
Fosilní zdroje nejdou u nás nahradit ani s využitím JE natož pak těmi soláry ,kterými se patrně živíte....
Jako vždy jste úplně mimo, rádobyenergetiku.
@Josef
No, to možná záleží na definici "u nás".
(závěr článku)
Současné ceny jsou pro jadernou výstavbu irelevantní. Pro tu budou zásadní ceny za 15-75 let. A jestli je teď problém s vysokou cenou elektřiny, nedělejte si iluze, že to tak dlouho vydrží, aby si nové jaderky taky lízly. Než budou stát, už to dávno bude vyřešeno jinak a jinými.
1) Aha, takže současné ceny jsou irelevantní, daleko relevantnější je vyjádření nějakého pána, ani nevíte jakého, z doby "před pár lety", kdy byly ceny asi tak třetinové.
2) Takže si mám radši dělat iluze, že ceny budou klesat tím, že se bude v Evropě odstavovat uhlí a jádro, obojí levnější zdroj elektřiny než zemní plyn, který je z velké části nahradí, a který je levnější než vodík, který později nahradí ten plyn, a to vše za přispění dalšího růstu ceny emisních povolenek.
ad 1) Fakt věříte tomu, že současné ceny zůstanou dlouhodobě takhle vysoko? Já ne, ekonomicky to nedává smysl.
ad 2) "zemní plyn, který je z velké části nahradí" je pouze předpoklad Váš a pana Wagnera. Nevěřím tomu, ani co by se za nehet vešlo. To taky nedává ekonomický smysl.
Ad 1) Smysl to nedává možná vám, ale když roste poptávka, krátkodobě kvůli oživení spotřeby po pandemii a dlouhodobě kvůli elektrifikaci všeho myslitelného, zároveň klesá nabídka kvůli odstavování elektráren v půlce Evropy, tak ceny rostou. To naopak ekonomický smysl dává.
Ad 2) Čemu a jak moc věříte nebo nevěříte je úplně nepodstatné. Tvrzení, že to "je pouze předpoklad Váš a pana Wagnera" se dá jednoduše vyvrátit, předpokládá to mimo jiných např. i belgická vláda, která se ani netají tím, že hodlá nahrazovat výrobu svých jaderných elektráren převážně plynovými. Dokonce jejich současná ministryně energetiky razí pozoruhodnou teorii, že aby se mohly emise snížit, musí se nejprve zvýšit.
to Jan Veselý
tvarite sa tu ako rozhladeny clovek, ale pisete tu bludy ..
Současné ceny jsou pro jadernou výstavbu irelevantní. Pro tu budou zásadní ceny za 15-75 let. A jestli je teď problém s vysokou cenou elektřiny, nedělejte si iluze, že to tak dlouho vydrží, aby si nové jaderky taky lízly. Než budou stát, už to dávno bude vyřešeno jinak a jinými.
podla aktualnych trendov a tlakov na masivne nasadzovanie nestabilnych zdrojov EE, ktore potrebuju drahu akumulaciu a nove trendy nasadzovania este drahsieho vodiku (spolu s odstavovanim lacnych zdrojov EE) je doslova naivne verit v znizovanie cien EE
Tím jste ale, ač se tak Váš příspěvek na první pohled tváří, vůbec nevyvrátil páně Veselého tvrzení, že za 15 let už bude problém s nedostatkem dávno vyřešen a to jinak. A případné nové jaderné zdroje těsně před spuštěním budou vlastně "záložní" zdroj který, stejně jako Tunelín od roku 2000 dosud, nebudeme potřebovat. (celá výroba Tunelína jde na export, energeticky jsme jej dosud v ČR nepotřebovali) Takže prozatím můžeme nazývat plánovanou dostavbu Cventndorfem II.
Milé pr, vaše tvrzení "celá výroba Tunelína jde na export, energeticky jsme jej dosud v ČR nepotřebovali" lze poměrně jednoduše vyvrátit, stačí stáhnout a porovnat hodinová data o výrobě a zatížení v ČR. To jsem udělal, např. v loňském roce bylo podle dat ENTSO-E celkem 5814 hodin (tedy většina), ve kterých saldo exportu nedosahovalo produkce Temelína. Jinými slovy, bez Temelína bychom v těchto hodinách buď byli deficitní, nebo bychom o to museli navýšit výrobu z uhlí případně plynu. Závěr: opět plácáte nesmysly bez znalosti věci.
Setkal jsem se s argumentem, že plynové elektrárny budou z části využívat vodík vyrobený z přebytků OZE. Setkal jsem se z názorem, že bateriové elektrické vozy jsou nesmysl a jedinou správnou cestou je vodík. Docela by mne zajímal názor pana Wagnera na tuto problematiku. Je opravdu reálné dosáhnout v dohledné době takové kapacity OZE, aby při všech těch ztrátách dával vodík opravdu smysl a byl konkurence shopný ve srovnání s jinými systémy ukládání energie?
Než zareaguje V. Wagner, podělím se o svůj názor: vodík (z něj pořízené uhlovodíky, čpavek atd.) je jediným známým řešením potřeby masivní sezónní akumulace, která je s případnou převahou FVE a VTE ve výrobním mixu spojená. Bude-li politická vůle, peníze se najdou, ať to stojí co chce.
To vodík není zcela určitě a ještě dlouho nebude. Na sezónní uchovávání paliv potřebujete něco snadno a levně uchovávatelné. Ideální jsou na to kapalná paliva, kde Megawatthodiny energie uchováte v triviálním plastovém/plechovém barelu za 2000 korun, maloobchodní cena. Když by se to dělalo ve velkém, tak to vyjde ještě mnohem levněji.
Na TzbInfo vyšel článek (viz Vodíková pasta) že Fraunhofer institut (IFAM) už testuje poměrně nadějné řešení pro uložení enerige vodíku prostřenictím sloučeniny MgH2 (hydrid managanu) je to taková pasta.
Lze to sezóně uchovávat, lze to rychle nasypat do auta, a uchovávat v relativně triviálním obalu.
Je to lepší než současné baterie a vidím to jako rozumné řešení pro osobní dopravu.
Ztráty energie jsou vyšší než v případě baterií, ale to je vyváženo, tím, že to lze dlouhodoběji uchovávat víceméně bez ztrát a poměrně rychle nasypat do mobilního zařízení.
No, ale jak to uchovávání a rychlé nasypání do auta vyváží tu vyšší cenu oproti baterkám? Moje auto stojí často, stojí celou noc a není důvod, proč by se nemohlo odpoledne po příjezdu domů trochu nabít a případně před odjezdem ještě to dopinknout na 90 %. Nejedu za den skoro nikdy víc, než 300-350 km, takže rychlonabíječky mimo dovolenou nepotřebuju.
Vodíková pasta mě bude nutit zase se tahat někam na benzínku jednou za 14 dní? To bude zbytečná otrava.
to Ivan Novák6.
Než zareaguje V. Wagner, podělím se o svůj názor: vodík (z něj pořízené uhlovodíky, čpavek atd.) je jediným známým řešením potřeby masivní sezónní akumulace, která je s případnou převahou FVE a VTE ve výrobním mixu spojená. Bude-li politická vůle, peníze se najdou, ať to stojí co chce.
ano s tymto sa da suhlasit - cpavok je jedna z moznosti rozumneho ukladania vodiku (a uz je to aj overena technologia), malicky problem vidim len v tom zavere vaseho prispevku .. nasobna vysledna cena EE pre koncoveho spotrebitela a vlastne pre vsetkych (teda aj priemysel a sluzby) a nasledne celkove masivne zvysovanie cien .. ale to je uz len maly detail
U těch osobních aut je fakt vodík bláznovství, které se neprosadí, protože ten vodík bude dražší, než baterka. A už dnes jsou provozní rozdíly minimální, spíš vodík otravuje neustálými návštěvami benzínky.
U elektráren si opravdu jistý nejsem.
Zásadní problém je, že výroba vodíku elektrolýzou z elektřiny není příliš efektivní. Daleko lepší je z tohoto hlediska vysokoteplotní rozklad vody nebo získávání vodíku ze zemního plynu. To je i důvod, proč velká část současné produkce je z těchto zdrojů. Zároveň pak ještě musíte další konverzí (spálením) opět konvertovat vodík na potřebný typ energie. Už tu byly zmíněny problémy se skladováním a dopravou. Opravdu si tak netroufám říci kdy a do jaké míry se rozvine masivnější využití vodíku. Bude k tomu potřeba ještě několik zásadních technologických průlomů. V současném pojetí těžko může z ekonomického hlediska sloužit pro vyrovnání sezónních fluktuací obnovitelných zdrojů. V každém případě však jsem pro vývoj v této oblasti a nechat otevřenou možnost pro budoucí masivnější využití těchto technologií.
Pane Wagnere, ač jsou mi Vaše názory blízké, přes tyto dvě věci se opravdu nepřenesu:
1) Často zmiňujete, že při výrobě EE z uhlí a z plynu jsou - se započtením celého "dodavatelského řetězce" - srovnatelné emise CO2eq. To je, s prominutím, blábol.
Ono to skutečně vyjde, pokud to demagogicky přepočítáme na jednotku vyrobené energie. Jenže plyn tu není od toho, aby běžel nonstop do základního zatížení. On velmi efektivně vykrývá OZE. Takže kombinace plyn+OZE dodává stejně stabilní výkon jak uhlí, ovšem s výrazně nižšími emisemi. (Podotýkám, že bez toho plynu to opravdu nejde, takže jádro z toho nakonec může vyjít líp)
2) Když na studenty zíváte, těžko si to přeberou jako výzvu k naslouchání vědců :). Vaše čeština bohužel ostudně kontrastuje s odborností Vámi publikovaných textů.
Zdá se, že tuzemské "jaderné lobby" (ke kteréžto sektě se hrdě hlásím) svými vyjádřeními prokazujete spíše medvědí službu.
Když se podíváte na grafy Agora, uvidíte, že plyn s OZE se v Německu nyní doplňují nad baseloadem JE a hnědého uhlí z domácích velkolomů. Poslední dobou dokonce reguluje spíš černé uhlí než plyn. A teď uvažte, že oboje uhlí a jádro má z diagramu brzy zmizet, na rozdílu od toho baseloadu. Aby ho z významné části pokryly OZE, muselo by jich násobně přibýt (s ohromnými investičními náklady a často by pak mlely naprázdno), což se nestane, takže plnou náhradou a na dlouhou dobu bude ten plyn.
Bingo, pane Nováku, ale ono to nakonec bude tak, že se zvýší nejprve cena silové elektřiny na průměr okolo 150 - 200 euro a pak už nebude vadit, že je vyráběna ze zemního plynu nebo z OZE.
Kdyby šlo jen o otevřený trh, pak ceny by byly cca pod 60 euro za MWh a tedy jakékoliv nové plynové zdroje či OZE by bez podpory neprošly.
Německo si uměle vytvořilo podmínky pro prosazení zeleného šílenství a Brusel řízený amatéry to vůbec nezajímá. Budou drahé energie a někdo z toho se bude mít moc dobře, ale země EU to nebude...
Panu Wágnerovi jen díky za příspěvek, je jen smutné, že dětská demonstrace je vítána jen, že se zase nepůjde do školy... holt vliv záškolačky Grétky, ale to já jako bývalý profesor nezměním
Pane kolemjdoucí, ale v mém článku se neuvažuje o využívání uhelných zdrojů ve stálém režimu, ale stejně jako plynu v režimu práce jen tehdy, když nízkoemisní zdroje nestačí. I proto píši, že je potřeba vyjednat ty kapacitní platby (jsou potřeba pro plyn i jádro). A jak sám píšete, tak v tom režimu (kde je srovnání emisí skleníkových plynů na jednotku vyrobené elektřiny plně oprávněné) platí to, co píši: emise skleníkových plynů jsou se započtením úniků při těžbě a dopravě u plynu srovnatelné s uhlím. Další Váš text nebudu komentovat, ten má k tématu nulovou relevanci a jde spíše o trolling.
Chci jen upozornit, že zajímá debata na totéž téma se vede i pod článkem zde: https://blisty.cz/art/105659-alternativni-energeticka-koncepce-cr-i.html
Mohu poprosit autora o nějaký odkaz na německý kapacitní trh? Pokud vím, tak Německo je energy-only market.
Pane Šumbero, jeho popis i pravidla a německé zkušenosti jsou třeba na straně 41 této studie: ANALÝZA PROVOZU ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY ČR V PODMÍNKÁCH NOVÉHO TRHU S ELEKTŘINOU . Podle názvu ji snadno vygooglíte.
Panu Vladimíru Wagnerovi velmi děkuji za článek a držím mu palce k další osvětě v hlavách druhu Homo sapiens - člověk moudrý.
Celé toto šílenství nemá se životním prostředím a energetikou vůbec nic společného.
Je to jen další forma zdanění aby bylo co přerozdělovat na dotace vyvoleným.
V ČR je to AB Private trust jako konečný příjemce EU zemědělských dotací asi 800mil Kč ročně další jsou provozní dotace asi 1,3mld Kč.
Ao to tady jde
Tak být studentem a číst o tom, že mě má spasit atomová energetika, protože nic jiného prostě nejde tak jdu demonstrovat okamžitě.
Tohle je krásná ukázka proč studenti demonstrují naprosto oprávněně.
Zničili jsme planetu kde mají žít a jediné co umíme je říct, že jinak to nejde...
Sice tedy celý svět jde jinou cestou, ale tady v ČR kde neumíme opravit dálnici máme odborníky kteří říkají, že jediná spása je elektrárna za 400 miliard která bude v provozu možná v roce 2040 a pokryje cca 10% dnešní spotřeby.
Jo a nejlíp když by to stavělo Rusko, které tuhle armádu odborníků vychoval v režimu naprosté nesvobody...
Edo, a co tedy navrhujete? Zkuste, prosím, svůj návrh pro výrobu a spotřebu v ČR, a výměny se zahraničím, i vyčíslit, aspoň orientačně. Ať děti vidí, jak vypadá přemýšlení, které někam vede.
Můžu odpovědět místo Edy?
Já navrhuju vykašlat vykašlat se na centrální plánování a na nějaké preferované technologie a přestat brát vážně pana Wagnera, který po x letech působení v české energetice nemá za sebou téměř žádné reálné výsledky, reálný pokrok. Pan Wagner si, s arogancí sobě vlastní, centrálně plánuje nějaké scénáře na 50 a více let dopředu a mezi tím se za posledních 20 let dosáhlo čeho? Pořád se jenom plánuje a sní o zářné jaderné budoucnosti a akorát se tím kupuje čas smradlavým uhelným elektrárnám.
Pokud se emise CO2 opravdu považují za problém, musí se to dělat všeobecně a plošně, tj. odměňovat každou aktivitu, která povede ke snižování emisí, ať už to bude cokoliv, a odměňovat je stejně. A neklást těmhle činnostem zbytečné překážky. Jak bude, potom, co se to utřepe, vypadat český energetický mix, je irelevantní.
Před 50 lety nás na ČVUT učili že škodlivé jsou kyselé deště tak se odsířili elektrárny, přešlo se na ZP nízkosirný mazut a vápnili se lesy. Pak přišli s tím že škodí NOX tak se měnili hořáky, upravoval spalovací proces... Dnes nám EU tvrdí že škodí CO2 a všechno se musí dekarbonizovat a hlavně zdanit...
A jehličnaté lesy dál hynou na kůrovcovou kalamitu a padají při větrných kalamitách.
Za 50 let přijde nějaká nová Gréta s tím že ve skutečnosti škodí O2 a lidstvo se musí naučit dýchat H2.
Vy jste ten poslední člověk, který může někomu vyčítat aroganci a že za sebou nemá žádné reálné výsledky. Jaké máte reálné výsledky vy, s těmi svými pohádkami, kterými nás tu dennodenně krmíte?
Gréta a Merkel jsou tedy pěkně arogantní když nám vnucují něco co nemá fyzikálně technický základ - škodlivost CO2 a ubundling.
Mám za sebou de SOx a de NOx pár elektráren a největší teplárenskou soustavu na světě.
Jan Vesely - za poslednich 20 let se v Cesku dosahlo napriklad toho, ze za cca 2 GW fotovoltaiky zaplatime kumulativne 800 mld. Kč. To je ta typicky ceska cesta. Za to urcite Vladimir Wagner nemuze. A kazdy v soukromi sve hlavy muzeme popremyslet, co vsechno by se za tuto castku dalo vybudovat, kdyby se tyto prostredky pouzily koncepcne, ucelne, hodpodarne..
Nekdo misto 800 mld. vidi dva 1200MW jaderne bloky, nekdo dokonce tri, nekdo tam vidi 4GWp fotovoltaiky na rodinnych domech, nekdo treba 8 GWp a nekdo tam vidi 4 GW v plynovych zdrojich a jiny zase pet novych PVE...
A není právě to co jste popsal s FVE v ČR jen další důvod proč jaderné dobrodružství v ČR ne?
to Jan Veselý
"Můžu odpovědět místo Edy?.."
Dalej to nema zmysel citovat, pretoze je su to len prazdne nic nehovoriace kecy .. tak skuste este raz po prazdnom uvode odpovedat na polozenu otazku, na ktoru ste sa sam prihlasil odpovedat:
Zkuste, prosím, svůj návrh pro výrobu a spotřebu v ČR, a výměny se zahraničím, i vyčíslit, aspoň orientačně. Ať děti vidí, jak vypadá přemýšlení, které někam vede.
Pane Veselý, poměrně si vážím vašich názorů, ale nepřijde mi že odpovídáte na otázku.
K vašemu problému s centrálním plánováním energetiky mám jednu malou připomínku, EU si dala svazácký cíl (ať se nám to líbí nebo ne) dosáhnout uhlíkové neutrality (do 2050?). To je důvod k nějakému plánování (projektovému řízení), jinak silně pochybuji, že: „se to samo udělá“ (utřepe).
Z vašich minulých příspěvků chápu, že prosazujete OZE a myslím, že proti tomu v zásadě nikdo nic nemá, dají se postupně stavět. Můžeme se zde dohadovat jak rychle a kde, ale myslím že i na tom by se podařilo dosáhnout nějakého konsenzu. Dále přepokládám chcete jít cestou DE a podpořit kapacity pomocí paroplynových elektráren (je to asi nejlevnější řešení, i když teď se ukazuje, že pokud jaksi vyskočí cena plynu, stávající uhelky také nejsou špatné řešení a nemusíme nic nového stavět). To je to, jak se to, jak říkáte "utřepe" jiné řešení zkrátka zatím není (Jaderky, fůzní, přečerpávací, apod. jsou příliš drahé a jejich "splatnost" je pro trh příliš dlouhá na to, aby je nějaký komerční subjekt kdy postavil).
Dále očekáváte, že do oněch 20 let přijde nějaký průlom v akumulaci, který vše zázračně vyřeší a bude možné ony parolynky zrušit a vše držet výrobou z OZE. A z toho plyne ona skepse k plánování čehokoliv na 20-30 let dopředu, protože očekáváte, že vývoj jde rychle kupředu a plán vytvořený nyní povede pouze ke ztrátě.
K tomuto mám dvě podstatné otázky:
Co když ten průlom, na který čekáte nepřijde a akumulace za zlomek současné ceny nebude dostupná?
Co když OZE nejsou schopné pokrýt spotřebu ČR a okolní země nám nebudu ochotné prodávat elektřinu za akceptovatelnou cenu?
Problém je právě v tom, že se CO2 považuje za problém. Velký problém je spíše v tom, že mocní tohoto světa si myslí, že můžou zastavit změny klimatu. No, možná si to nemyslí, ale sype to, tak proč by se toho nedrželi.
Tak první věc je export elektřiny. Proč ČR na úkor svého životního prostředí vyváží tolik elektřiny a kde jsou zisky z tohoto vývozu? Investovali se zpátky do očisty a budoucnosti energetiky?
Nebo co změní jeden jaderný projekt za min. 400 miliard na evropské energetice?
Budoucnost je jinde, OZE, akumulace, úspory plus překlenovani plynem.
A samozřejmě větší spolupráce s okolím.
1) Ano, zisky z vývozu elektřiny, konkrétně zisky z prodeje emisních povolenek, se investují zpátky do očisty a budoucnosti energetiky. Je to ale pro budoucnost celkem irelevantní, protože ten export elektřiny rychle klesá a brzo skončí úplně.
2) Jaderný projekt za min. 400 miliard je výmysl, ve skutečnosti ani ty nejdražší jaderné projekty na světě v přepočtu na instalovaný výkon takovou částku nestály a nestojí.
1) zisky z prodeje ele a z prodeje emisních povolenek jsou dvě různé věci. To první na modernizaci i nejde.
2) odhadovaná cena stále stoupá. S ohledem na to, že v ČR nedokážeme opravit ani jednu z mála dálnic v čase a za dohodnutou cenu je naděje, že to u nejsložitější stavby světa bude jinak opravdu doufáni v zázrak.
Ad 1) Pořád to jsou zisky, jen ty z emisních povolenek nejdou provozovateli elektrárny ale státům, které je "investují zpátky do očisty a budoucnosti energetiky". Část toho co vydělají provozovatelé samozřejmě také jde do očisty a budoucnosti energetiky, takže není pravda, že to první na modernizaci vůbec nejde.
Ad 2) Odhadovaná cena ani omylem nestoupá na 400 miliard Kč. Stavba dálnic se stavbou elektrárny vůbec nesouvisí.
Tak právě tahle odpověď plná překrucování a zatajování je nejspíš důvod proč plně stojím za protesty studentů.
1) ČR je dlouhá léta vývozce ele a tím i vývozce svého životního prostředí. Zisky (ne z povolenek) jsou dávno pryč bez toho aby se investovalo do budoucnosti.
2) Ano dálnice je špatný příklad, protože je nesrovnatelně jednoduší a i přes to jí nedokáže stát rekonstruovat v termínu a za dohodnutou cenu. Ale když tento příklad nevyhovuje můžete se kouknot na projekt teplovodu do Českých Budějovic.
Milý Edo, stůjte si za čím chcete, to je mi úplně jedno, ale jestli mě chcete obviňovat z "překrucování a zatajování", tak buďte konkrétní! Připadá vám snad jako překrucování, že stát z výnosů z emisních povolenek financuje různé ekologické projekty jako např. program Nová zelená úsporám, nebo že se budou na ekologické projekty rozdělovat desítky až stovky miliard z výnosů z emisních povolenek v rámci Modernizačního fondu? Nebo snad chcete tvrdit, že výrobci elektřiny neinvestují část prostředků z prodeje elektřiny do další ekologizace svých provozů? Pokud ano, tak tím kdo tu překrucuje a zatajuje jste spíš vy.
Ad 2) Dálnice je špatný příklad ne proto, že je nesrovnatelně jednodušší, ale proto že to je nesrovnatelně jiný typ projektu. Projekt teplovodu do Českých Budějovic by mohl být dobrý příklad v případě, že generální dodavatel jaderné elektrárny v průběhu stavby zkrachuje, jako se to stalo u tohoto teplovodu. V opačném případě je to opět příklad mimo.
Pane Edo, nevím, jestli má smysl na Vás reagovat, ale přesto se pokusím. Ideologické tvrzení, že předchozí generace zničily planetu, kde mají žít současní mladí ..., je opravdu nesmysl. Pocházím z Ostravska (konkrétně z Havířova), babička s dědou žili v Radvanicích, které patřily k nejznečištěnějším částem Ostravy. Takže dobře pamatuji, jak to v této oblasti v šedesátých a sedmdesátých letech vypadalo. A jak třeba v Ostravě vypadala Ostravice. Během aktivního života naší generace se Česko dramaticky vyčistilo, zvětšila se plocha lesů a divoké přírody, do přírody se vrátila řada živočichů, včetně takových, jako jsou rysové, vlci, bobři i velcí kopytníci. A to platí pro celou Evropu. Přinejmenším Evropu tak určitě dnešní generace dostala v daleko lepším stavu, než ji přebíraly předchozí generace.
Pokud si pamatuji, tak se předpovídalo vyhynutí obrovského množství druhů zvířat do roku 2000, hladomory v Číně a Indii ... Nic z toho se nestalo. Naopak, zejména v Číně se životní úroveň dramaticky zvětšila a Indie je v potravinách téměř soběstačná. A nyní se i Čína intenzivně orientuje na zlepšení ekologické situace.
Naše generace posunula technologie (to nejsou jen počítačové technologie a internet), které umožňují i zlepšení péče o životní prostředí a snížení dopadů na ně, významným způsobem dopředu.
Životní úroveň mladých, přístup ke vzdělání, informacím a všemu nejen u nás je nejvyšší oproti kterékoliv době v minulosti. Dnešní generace tak (stejně jako ta naše) těžko může vyčítat něco té minulé, spíše by se měla snažit, aby podobně jako ona předala té další alespoň tolik pozitivního, jako ta minulá jí.
Nikde, v žádném svém článku, a pochopitelně ani v tomto, netvrdím, že jedinou spásou je jeden jaderný blok (těch Vašich 400 miliard za něj je nesmysl, jak už tu bylo zdůrazněno jinými). Vždy zdůrazňuji, že je potřeba mít efektivní energetický mix odpovídající daným geografickým a dalším podmínkám.
Nesmyslné ideologické výkřiky, které jsou ve Vašem příspěvku, opravdu nemohou k něčemu relevantnímu přispět.
S tím tvrzením o zničeném životním prostředí předchozími generacemi to zas tak úplně nepravda není. V Česku zůstává původní jen jedno procento území.
Celosvětově pak ubylo 10% za dvacet let. (ct24.ceskatelevize.cz / veda /1902488-divocina-katastrofalne-mizi-na-cele-zemi-za-20-let-ji-ubylo-10-procent)
Podle 12. zprávy o živé planetě, kterou zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (WWF), klesl od roku 1970 do roku 2014 počet divokých obratlovců, tedy savců, ryb, ptáků, obojživelníků a plazů na Zemi o 60 procent.
Koncentrace CO2 v atmosféře dosáhla nejvyšší úrovně za 4 miliony let.
Ano, nejsou už zoufalé uhelné inverze, to se skutečně povedlo, a průmysl a doprava je mnohem čistší než bývaly. I když zrovna v obci, kde bydlím, pár lokálních spalovačů stejně pokličku udělá, ale oproti době před třiceti lety je pokrok vidět.
Ano s vývojem zemědělské civilizace se přes středověk i novovověk postupně přetvářela většina krajiny v Evropě i u nás. Takže procento té úplně původní je opravdu malé. Ale právě za posledních generací (tedy té naší) došlo místo úbytku k rozšiřování krajiny, která byla vrácena ze zemědělského i dalšího využití. Také se rozšířila ochrana té původní a část byla navrácena do původní krajiny. A hlavně v Evropě dochází spíše k návratu druhů než k vymírání. Pochopitelně netvrdím a netvrdil jsem, že by nebyli problémy (a to ani v Evropě). Ovšem tvrzení Edy je totální ideologický nesmysl.
Realita a dopady emisí CO2 jsou také daleko složitější a ne tak jednostranné, jak se snažíte s Edou naznačovat. A hlavně, já navrhuji reálnou cestu ke snižování emisí. Bohužel protijaderní aktivisté (viz uvedené příklady Německa, Belgie i u nás) reálné snižování emisí CO2 tvrdě torpédují. A právě oni jsou hlavními viníky, že nejsme dále.
Já o dopadech emisí CO2 nic nepsal. Nicméně věřím, že je opravdu za pět minut dvanáct.
Jaderná energetika sama sebe podrazila dvěmi známými nehodami. Z jedné strany vedou k dalším a dalším bezpečnostním požadavkům a byrokracii a následnému zvyšování nákladů na stavbu a provoz. To platí zejména pro demokratické země, v totalitě tento problém být nemusí. A na straně druhé tyto nehody, spolu s dalším odhaleným šlendriánem - viz dokumentace svarů v Dukovanech, narušily důvěru veřejnosti v bezpečnost JE, a v to, co jí tvrdí experti. A těm se obecně, bez ohledu na obor, věří čím dál méně. Ostatně se stačí podívat čemu všemu jsou ochotni lidi věřit u očkování.
Čím složitější technologie, tím pochopitelně menší důvěra v ní.
Proto se už těžko může celosvětově stát jádro dominantním zdrojem (netvrdím, že to je jediný důvod).
Kdyby se býval dostavil Temelín jak byl původně plánován se čtyřmi bloky, tak jsme jako stát na tom s produkcí co2 byli pravda lépe, ale nevěřím tomu, že protijaderný odpor byl tím hlavním, proč se ty dva bloky nepostavily. Desetitisíce nezaměstnaných horníků v už tak problémových regionech by byl daleko větší politický problém.
Ano dostavme Dukovany, bez Ruska, ale potřebujeme snížit produkci CO2 i rychleji jinak.
Není pravda Vaše tvrzení, že při dostavbě Tunelína by byla situace ČR s emisemi CO2 lepší. Nestalo se tak ani po spuštění stávajících bloků. Veškerá produkce Temelína jde mimo ČR a u nás si ničíme přírodu a hulíme pod nos dále.
Pane PR, na Vás nemá moc cenu reagovat, ale přece. Emise CO2 jsou globální problém. Jestliže tedy bloky z Temelína nahradily fosilní zdroje v Německu, Polsku, Rakousku nebo jinde, tak pomohly ke snížení emisí tohoto plynu a omezení klimatických změn úplně stejně, jako kdyby se spotřebovala jejich elektřina zde. Navíc, jak jste přišel na to, že veškerá produkce Temelína jde za hranice? Co když je to elektřina z jiných zdrojů, co jde za hranice. Třeba je z OZE, a podle Vaší filozofie tedy tyto OZE nepřispěly ke snížení emisí?
Teď trochu jiný pohled než Vaše samochvála.
Současná generace využila super rauše v podobě spálení ohromného množství fosilních zdrojů. Způsobila oteplení planety v rekordním čase jako nikdy v minulosti a založila ekonomiku na těchto fosilních drogách.
Zárověň připravila problém ohromné migrace z důvodu nemožnosti obývat určité části planety.
Místo fungující atomové energetiky jsou dva pomníky v podobě jaderných havárií které mají jediné řešení, zakopat a nebo pouštět do oceánu. Stejně tak veškerý jaderný odpad.
Hledat spásu v ruské jaderé energetice, což je veškerý účel podobných článků, je jen důkaz nemožnosti se oprostit od minulého otrokáře.
Pane Edo, tento příspěvek je o Vás dostatečně vypovídající. Nepotřebuje komentář.
Vaše články jsou o tom začít v ČR stavbu nejsložitější stavby světa od které ustupují všechny západní ekonomiky.
Ve stejné ČR nedokážeme rekonstruovat dálnici. Ve stejné ČR ČEZ nedovede uridit stavbu horkovodu, ve stejné ČR je předkládání bezpečnostní dotazník o JE bez projednání v parlamentu atd. A vy tvrdíte, že tahle ČR tu stavbu zvládne v termínu a plánovaném rozpočtu.
To má být věrohodné pro budoucí generaci?
Možná je na řadě otázka proč to děláte?
Edo, nevymýšlejte si, od té podle vás "nejsložitější stavby světa" neustupují všechny západní ekonomiky, a asi nebude tak příšerně složitá, když ji bez problémů zvládají i některé relativně zaostalé východní ekonomiky. Pokud ty vyspělé západní ekonomiky nezvládají stavět to co ty východní, tak problém zjevně nebude ve stavbě samotné, jako spíš v těch státech. Pro mě je zase na řadě otázka, proč to děláte vy?
Protože je realista a vidí, že u nás po plyšáku byl dán úkol dostat nás společensky na úroveň Bronxu. A to se podařilo. Takže dnes už ani ČEZ ani ČEPS nemají lidi, kteří by dokázali jako celek něco vytvořit. S bídou se starají o to co jim tu zbylo. A jde to od desíti k pěti.
Proto má reálný názor, že něco tak komplexního jako je JE u nás již nejde realizovat. Nebo za to zaplatíme raketu jako při cestě na Mars.
Naprosto zbytečné otázky a přání, na základě jednoho z mnohých ale stále stejných článků pana Wagnera. Stačí si shrnout fakta:
1) do let 2037-2040 u nás nebude žádná další nová JE, naopak ubudou Dukovany
2) EU už bude v energetice nékde úplně jinde než je teď. Uhlí se administrativně (povolenkově nebo přes odstupné) skoro zlikviduje a zbudou nám nové čisté výkonné bezodpadové a v té době už levné fotovoltaické a větrné elektrárny na EU trhu plus maximum elektráren vodních (omezené) a zbytek elektráren fosilních (plyn, uhlí v záloze).
3) elektromobilitu už nikdo nezruší ani neopustí, bude si ukusovat stále větší část dopravy, bateriová akumulace bude naprosto běžná záležitost
To vše probíhá a nikdo to nezastaví, ani uhelná lobby (která z toho chce odejít s maximálním ziskem) ani jaderná lobby která je už v EU mimo hru.
Tož tak, nemusíte se vůbec vzrušovat ani rozčilovat. Obyvatelé státu, který to nepochopí, na to doplatí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se