Domů
Názory
Jak se postavit k posledním varováním IPCC o hrozbě globálního oteplování?
Velmi důležitou komponentou zvyšování odolnosti krajiny vůči globálním změnám je hospodaření s vodou. Tůňky v přírodní památce Meandry Lučiny. (Foto Vladimír Wagner).
Zdroj: Vladimír Wagner

Jak se postavit k posledním varováním IPCC o hrozbě globálního oteplování?

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

V nedávné době vyšla nová šestá zpráva panelu IPCC, která se snaží analyzovat antropogenní dopady emisí CO2 na klima. Je tak zajímavé se podívat na reálné možnosti reakce na tuto zprávu hlavně v Česku a zásadní paradoxy, které jsou v přístupu k ní. Zelené aktivistické organizace sice na jedné straně slovně hlásají nutnost rychlého omezení emisí, na druhé však nepolevují v boji proti nízkoemisní jaderné energetice.

Poslední zpráva panelu zkoumajícího globální změny IPCC je posuzována, jako ještě varovnější, než jsou ty předchozí. Takový výsledek není překvapující, protože emise skleníkových plynů neustále intenzivně pokračuji. Všechny jeho modely předpovídají růst teploty nejméně do poloviny století a nárůst teplot překračující 1,5 až 2,0°C, pokud se dramaticky emise nesníží.  Nárůst obsahu skleníkových plynů a jeho antropogenní původ jsou velmi dobře měřeny a doloženy. Stejně tak je se slušnou přesností studován i nárůst globální teploty a některé její dopady. Podíl antropogenních vlivů na těchto změnách je už stanovován s daleko větší nejistotou. A ještě větší nejistoty mají modelové předpovědi budoucího vývoje klimatu.

Ať už jsou dominantní zdroje minulých i současných změn klimatu jakékoliv, mají změněné podmínky v různých oblastech různé dopady, a to pozitivní i negativní. V některých oblastech se podmínky k životu a rozvoji přírodních i lidských společenství zlepšují a v jiných zhoršují. Připomeňme, že v průběhu dějin se v řadě lokalit vlivem přírodních i antropogenních vlivů podmínky pro rozvoj a přežití obyvatelstva i dramaticky změnily. I současné globální oteplování povede v některých oblastech ke zhoršení podmínek pro zemědělství a přežití lidských společenství. Některé se dokonce mohou stát neobyvatelnými. Naopak jiné oblasti, které jsou v současné době příliš chladné se mohou postupně stát pro život příznivějšími. Hlavním problémem současných změn může být, že budou pravděpodobně probíhat daleko rychleji, než tomu bylo v dřívějších dobách. To ztíží možnost efektivnější adaptace na ně.

I přes zmíněné nejistoty v tom, jaký podíl mají jednotlivé zdroje způsobující změny klimatu a jaký bude jejich vývoj, měla by lidská civilizace reagovat ve třech důležitých směrech. Prvním je efektivní a účelné snižování emisí skleníkových plynů. Druhým je zlepšování schopnosti čelit vlivům vývoje klimatu, ať už jsou jeho důvody jakékoliv. Jde tedy o posilování ochrany životního prostředí, schopnosti živočišných i rostlinných společenstev, krajiny a přírodních celků odolávat klimatickým změnám a extrémům. Stejně tak je třeba zlepšovat schopnosti našich měst i vesnic odolávat extrémním přírodním jevům a likvidovat jejich následky. Je třeba efektivně využívat pozitivní změny přinesené změnami klimatu a účinně čelit těm negativním. Třetím je nutnost intenzivního rozvoje vědeckého poznání a technologií nutných k přesnějšímu poznání reálných zdrojů a průběhu klimatických změn, které umožní dramatické snížení zmíněných nejistot našich předpovědí. Rozvoj vědy a technologií je klíčový i pro efektivní a environmentálně citlivý přechod k nízkoemisním zdrojům. Stejně tak je důležitý pro efektivní ochranu životního prostředí a zvyšování odolnosti a udržitelnosti naší civilizace.

Velmi důležitou komponentou zvyšování odolnosti krajiny vůči globálním změnám je hospodaření s vodou. Tůňky v přírodní památce Meandry Lučiny. (Foto Vladimír Wagner). Velmi důležitou komponentou zvyšování odolnosti krajiny vůči globálním změnám je hospodaření s vodou. Tůňky v přírodní památce Meandry Lučiny. (Foto Vladimír Wagner).

Přechod k nízkoemisním zdrojům

Jak bylo zmíněno, má přechod k nízkoemisním technologiím smysl. Je však třeba, aby probíhal efektivním způsobem a nevedl k environmentálním dopadům horším, než by přinesly ušetřené emise skleníkových plynů. Asi nejjednodušší je to v případě elektroenergetiky. Zde existuje několik typů nízkoemisních zdrojů a budoucí výzkum slibuje řadu vylepšení v této oblasti. Ovšem přechod k nízkoemisním zdrojům by měl probíhat racionálním způsobem a na základě vědeckých a technologických faktů.

To znamená, že se musí vytvářet energetický mix odpovídající geografickým a dalším charakteristikám daného regionu. Specifikou elektřiny je jen omezená schopnost akumulace. Do značné míry tak musí být v každém okamžiku vyrovnaná její výroba a spotřeba. Energetický mix tak musí poskytovat nejen potřebnou výrobu za danou dobu, ale také potřebný výkon v každém okamžiku. Vzhledem k tomu, že významná část nízkoemisních zdrojů je závislá na počasí a geografických podmínkách, musí jim daný mix odpovídat a musí být dostatečně rozmanitý. To je důvod, proč se nízkoemisní mix postavený čistě na obnovitelných zdrojích podařilo vybudovat jen ve velice specifických situacích, jako je třeba Norsko nebo Island. Naopak nízkoemisní mix postavený na kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů funguje už řadu let až desetiletí v řadě regionů. Jmenujme například Francii, Švédsko, Švýcarsko, Slovensko a kanadskou provincii Ontario.

Německo ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech rozvíjelo podobně jako Francie intenzivně jadernou energetiku. Na přelomu století se však rozhodlo pro Energiewende, která znamená rychlý a úplný odchod od využívání tohoto nízkoemisního zdroje. Do značné míry musí být tyto zdroje nahrazovány těmi fosilními. Německo je tak stále velice silně závislé na fosilních zdrojích. Až do nedávna tak budovalo nové uhelné zdroje. S tím nyní sice přestalo, ale uhelné zdroje předpokládá provozovat až do roku 2038, i přes extrémní tlak na ukončení jejich využívání. Odstavované uhelné bloky, a i ty jaderné, jsou zde nahrazovány z velké části zdroji plynovými. Ty sice mají při spalování zhruba poloviční emise oxidu uhličitého oproti uhelným, pokud se však započítají úniky skleníkových plynů během těžby a dopravy zemního plynu, nevychází plyn o moc lépe než uhlí. Je tak otázka, zda je opravdu ekologické nahrazovat nově postavené uhelné bloky, které už uhlíkovou stopu výstavby realizovaly, novými plynovými. U nich se uhlíková stopa nové výstavby realizuje navíc. Srovnání Francie a Německa jasně ukazuje, která cesta k nízkoemisní elektroenergetice je efektivní a úspěšná. Německo má v elektroenergetice násobně vyšší produkci oxidu uhličitého, a k té je ještě nutné připočíst emise skleníkového plynu spojené s těžbou dováženého zemního plynu.

Německo tak místo rychlé cesty ke snižování emisí směřuje k náhradě nízkoemisních zdrojů těmi fosilními a velmi dlouhodobému využívání spalování zemního plynu. Odstavování jaderných reaktorů, které ještě desetiletí mohly dodávat nízkoemisní elektřinu a významně snižovat emise oxidu uhličitého, kritizovala nedávno i organizace OSN. Výzva k tomu, aby se takové kroky nedělaly, byla směrována právě k Evropské unii, a to hlavně k Německu a Belgii. Ani tato výzva a důrazný apel klimatického panelu IPCC však nevedly ke změně názoru zelených aktivistů a značné části politiků i veřejnosti Evropské unie. Tlak těchto hnutí způsobil, že za čistý zdroj je považována náhrada uhlí masivním spalováním dřeva dopravovaného zpoza oceánu, využití jaderných zdrojů ke snižování emisí však zatím nelze z hlediska taxonomie Evropské unie podporovat, právě naopak. Místo racionálního přístupu a hledání efektivních cest k optimálnímu energetickému mixu a snížení emisí převládají v Evropské unii bohužel hnutí a politici, kteří se dominantně opírají o iracionální ideologické pohledy bez znalostí.

Decentralizované větrné turbíny a farmy by i u nás mohly přispět k přechodu k nízkoemisní elektroenergetice. V popředí osamělá turbína v Jizerských horách, v pozadí nalevo od ní pak skupina turbín v Polsku. (Foto Vladimír Wagner). Decentralizované větrné turbíny a farmy by i u nás mohly přispět k přechodu k nízkoemisní elektroenergetice. V popředí osamělá turbína v Jizerských horách, v pozadí nalevo od ní pak skupina turbín v Polsku. (Foto Vladimír Wagner).

Situace v Česku

Česká republika má velmi omezené možnosti pro využití obnovitelných zdrojů. Při cestě k nízkoemisnímu mixu se nemůže obejít bez jaderných zdrojů. Už třicet let u nás probíhá střet o jejich využívání. Silně jej ovlivňují protijaderní zelení aktivisté. Jak už bylo zmíněno, paradoxem je, že právě tyto skupiny jsou zároveň hlavními propagátory nutnosti boje proti emisím skleníkových plynů.

V devadesátých letech tito aktivisté v čele se Zelenými, Greenpeace a Hnutím duha intenzivně bojovali za zastavení výstavby jaderné elektrárny Temelín. Jejich argumenty byly úplně stejné, jaké uvádějí proti stavbě jaderných bloků i nyní. Tvrdili, že výstavba je neekonomická, že elektřina z jaderných bloků bude nepotřebná a vytlačí ji levná elektřina z obnovitelných zdrojů. Projekt elektrárny Temelín se jim málem povedlo zastavit úplně. Dokončení alespoň dvou bloků se podařilo obhájit jen s velkým štěstím. Ještě řadu let po jejich spuštění bojovali za jejich odstavení. Stejně tak se velice intenzivně zasazovali o omezení využívání reaktorů v Dukovanech po vzoru Německa jen na dobu třiceti let a jejich odstavení mezi lety 2015 až 2017. Poslední energetická koncepce Greenpeace je pořád postavena na tom, že už by měly být odstaveny.

Argumenty zelených aktivistů využívané proti výstavbě jaderných reaktorů v té době je velmi dobře vidět ve zdůvodněních ceny Ropák, kterou pravidelně tito udělovali těm, kteří se o postavení prvních dvou bloků v Temelíně zasazovali. Už tehdy jsem je rozebíral a předpovídal, že činnost oceněných cenou Ropák bude mít zásadní environmentální přínos. Naopak protijaderné tendence prosazované těmi, kteří jim ji udělili, se ukážou být slepou uličkou.

V současné době jsou Temelín a Dukovany největšími dodavately nízkoemisní elektřiny v Česku. Temelín se stal jasným ekonomickým úspěchem a spolu s Dukovany jsou pilířem stability společnosti ČEZ. Bez těchto elektráren by Česko bylo v přechodu k nízkoemisní energetice téměř v bodu nula.

U zmíněných zelených protijaderných organizací však nedošlo na základě předchozí zkušenosti, kdy se jejich tvrzení ukázala být úplně mylná, k téměř žádné sebereflexi. Organizace Greenpeace sice přestala bojovat proti provozovaným blokům v Temelíně. Netrvá už také na okamžitém odstavení reaktorů v Dukovanech po třiceti letech. I když ve své stávající energetické koncepci pořád s Dukovany nepočítá. Ovšem stále bojuje proti výstavbě nových jaderných zdrojů, přičemž využívá úplně stejné argumenty jako v devadesátých letech proti prvním dvěma blokům v Temelíně. A stejně tak rozdávají cenu Ropák za podporu jaderné energetiky. Dovoluji si vyjádřit názor, že i v tomto případě se stejně dramaticky mýlí. Jejich kampaň se reálně snaží o to, aby uhelné zdroje a v budoucnu odstavené reaktory v Dukovanech byly nahrazeny plynovými, a ne nízkoemisními jadernými.

Jak už bylo zmíněno, není přechod od uhlí k plynu z hlediska celkových emisí skleníkových plynů příliš přínosný. Uzavření existujících uhelných bloků a postavení nových plynových, které by je nahradily, navíc přináší náklady i uhlíkovou stopu spojené s jejich vybudováním. Co je však klíčové pro maximální jejich zaměření dominantně na regulaci a zálohování, kterým se sníží na maximum jejich využívání, je zavedení kapacitních plateb. Tento mechanismus je nutný pro využití uhelných i plynových zdrojů ve zmíněné oblasti. Při velkém zvýšení cen emisních povolenek a cen plynu se čas jejich využívání a dosažená marže, a tím i zisk, sníží natolik, že se jejich provoz bez kapacitních plateb nevyplatí.

U nás byl, nejen kvůli silnému tlaku na rychlé uzavření uhelných zdrojů a proti každému náznaku podpory fosilních elektráren, velmi silný odpor i proti kapacitním platbám. Jejich zavedení a finanční model si u Evropské komise vyjednalo Německo, ale čeští politici se o to ani nepokusili. To, že při současné vysoké ceně plynu ani velmi vysoká stávající cena emisních povolenek nezajišťuje ekonomické vytlačení uhelných elektráren plynovými, jsem popsal v nedávném článku. Vedou však k poměrně dramatickému růstu cen elektřiny. I přes ně však neumožňují bez kapacitních plateb ekonomickou udržitelnost fosilních zdrojů. Bez kapacitních plateb jen těžko budou provozovány uhelné bloky a těžko se z ekonomických hledisek postaví plynové, které by je ve funkci zálohování a regulace případně nahradily. Je tak velmi důležité podporu pro finanční model kapacitních plateb u nás zajistit, ať už se bude týkat uhelných nebo plynových bloků.

Jedna z nejkrásnějších částí Šumavy nedaleko Modravy (foto Vladimír Wagner). Jedna z nejkrásnějších částí Šumavy nedaleko Modravy (foto Vladimír Wagner).

Jaké by měly být kroky k reálné cestě k nízkoemisnímu mixu

Podle mého názoru je odstavení uhelných zdrojů za každou cenu bez realizace náhrady jejich výroby i regulační a zálohovací služby velmi nebezpečné. Ekonomická a životní úroveň v naší zemi je velmi silně závislá na průmyslu. Dramatické zvýšení ceny energií a také ohrožení její dostupnosti v některých obdobích může dramaticky ohrozit sociální stabilitu společnosti. Situace je vážná hlavně z toho důvodu, že nedostatek zdrojů v době, kdy nefouká a nesvítí, bude mít dominantní část států Evropské unie a všichni budou v té době předpokládat její import. Týká se to hlavně našich sousedů Německa a Rakouska. Pro Česko je tak kritické zajistit energii v době, kdy u nás i u sousedů nesvítí a nefouká. V případě přebytku větrné nebo solární energie u sousedů nám ji rádi dodají.

Podle mého názoru jsou pro opravdu reálnou cestu k nízkoemisní energetice v Česku, která by byla environmentálně odpovídající reakcí na šestou zprávu IPCC, důležité následující body. V první řadě je třeba navrhnout schéma pro kapacitní platby a vyjednat jejich schválení, ať už je budeme nakonec využívat pro uhelné, plynové nebo jiné zdroje. Je třeba realizovat efektivní modely pro zapojení decentrální regulace a akumulace, a pomoci nich zlepšit flexibilitu sítě.

Je třeba konečně opět rozběhnout výstavbu nízkoemisních zdrojů. Pro Česko je kritické co nejdříve zahájit výstavbu nových jaderných zdrojů. Je dost absurdní, že právě ti, kteří v minulosti hlásali, že máme spoustu času a není třeba s jejich výstavbou spěchat, nyní hlásají, že už je na jejich výstavbu pozdě a nemá cenu se o ni snažit. Stejně tak je nutné environmentálně citlivým způsobem realizovat výstavbu decentrálních obnovitelných zdrojů. V obou případech je nutné najít vhodné finanční modely a ukázat naše schopnosti v těchto oblastech. Podrobněji jsem o tom psal v dřívější době.

Odstavovat uhelné zdroje je pak třeba podle toho, jak se bude postupně dařit nahrazovat jejich výrobu i regulační a zálohovací funkce novými prostředky. Z hlediska přechodu k nízkým emisím CO2 nemá cenu nahrazovat uhelné zdroje za každou cenu novými plynovými.

Česká krajina je moc pěkná, měli bychom si ji chránit. Environmentální kritéria by měla být nadřazena nad zjednodušeným bojem proti emisím uhlíku a za co nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů. Jizerská magistrála – část treku okolo Česka. (Foto Vladimír Wagner) Česká krajina je moc pěkná, měli bychom si ji chránit. Environmentální kritéria by měla být nadřazena nad zjednodušeným bojem proti emisím uhlíku a za co nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů. Jizerská magistrála – část treku okolo Česka. (Foto Vladimír Wagner)

Závěr

Opravdu nelze předpokládat, že by nám rozvrat energetiky a ekonomické i sociální dopady takového kroku pomohly ve schopnosti čelit klimatickým změnám. Právě naopak, ekonomicky silná a stabilní společnost se silným vědeckým a technologickým potenciálem dokáže daleko lépe čelit různým výzvám. Společnost, která má silné vědecké zázemí, také může daleko lépe racionálně vybrat opravdu efektivní a environmentálně citlivá řešení. Nejen kvůli zprávě IPCC je řešení transformace energetiky pro svět, Evropskou unii i Česko v současné době klíčovou otázkou. Jde o oblast, která zásadně ovlivňuje konkurenceschopnost a schopnost přežití a vývoje společnosti. Mělo by tak jít i o klíčové téma současných voleb a politické subjekty by měly mít alespoň uvnitř svůj pohled na budoucí energetickou koncepci jasně daný. Tak, aby po případném vítězství ve volbách mohly okamžitě se znalostí problematiky přistoupit k řešení transformace energetiky.

Pokud se však podíváme na programy jednotlivých koalic a stran, tak vidíme, že jsou v oblasti energetiky co nejvíce nekonkrétní. Pravděpodobně proto, aby neztratily hlasy voličů, kteří jsou pro jádro i proti němu. Je z toho jasné, že žádná ze stran tuto problematiku nepovažuje za rozhodující. Velice často je to dáno i tím, že v samotných stranách a koalicích jsou frakce a politici, kteří jsou silně proti jádru. Jiní pak nutnost výstavby nových jaderných zdrojů akceptují, případně i podporují. I dohoda uvnitř stran tak může být složitá.

Pokud se podíváme na koalici Spolu, tak silně proti jádru je Luděk Niedermayer a někteří další politici spojení s TOP09 či KDU-ČSL. Luděk Niedermayer velice intenzivně bojuje proti výstavbě nových jaderných bloků nejen v Česku, ale i v Evropském parlamentu. Pokud se podíváme na Piráty, tak tam je velmi silná protijaderná frakce. Ta má velmi vlivnou pozici v rámci zařazení Pirátů v Evropském parlamentu. Český protijaderný postoj tak má v Evropském parlamentu velmi silnou pozici, a jen velice obtížně se tak na této úrovni obhajují naše projaderné postoje. Piráti mají i silnou projadernou skupinu. I to je důvod, proč má koalice Pirátů a STAN v předvolebním programu o energetice jen velmi obecné fráze. Nedávno tak Ivan Bartoš prohlásil, že energetickou strategii a uplatnění jaderné energetiky budou řešit až po volbách a teprve po realizaci komplexní analýzy výhodnosti jaderné energetiky. Co si pod tím představuje, neupřesnil. I to jasně ukazuje, že koalice Pirátů a STAN nemá postoj k energetické transformaci vyjasněný ani uvnitř vlastního subjektu. Ale podobná je situace i u koalice Spolu. Často jediné, na čem se v ní politici shodnou, jsou ideologická dogmata. Jak negativní vliv to má na realizaci transformace energetiky, jsem už popsal.

Pokud se podívám na to, co se podařilo v energetice dosáhnout současným a předchozím vládám, tak mě opravdu jímá značná skepse k reálné budoucnosti české energetiky. Obávám se, že ani v budoucnu se politické strany nedokáží shodnout na společném postupu a bude přetrvávat politikaření a politický boj. Místo koncepčního postupu se bude čekat, až bude nutné hasit hořící problémy. Společné úsilí, tedy spíše neúsilí, našich politiků v energetice bude stejně úspěšné, jako byl výsledek jejich snah čelit epidemii COVID-19. Byl bych rád, kdybych se mýlil.

Štítky:Názor
seznam

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(46)
Jaroslav Novák
23. srpen 2021, 13:45

začít stavět neemisní jádro (ETE34+EDU56) co nejdříve českými dodavateli, ukončit pěstování elektřiny na orné půdě přes BPS s 1 000 000 krát horším tepelným výkonem z 1 kg Biovsázky než využitím vazební energie z 1 kg UO3, prostě a jednoduše: energetiku musí řídit odborníci a nikoliv ideologové bez pochopení souvislostí, ...v SRN 4500 MWe v BPS potřebuje 2 000 000 ha Orné půdy na Biovsázku a spálí 240 000 000 litrů PHM na vypěstování 100 000 000 tun Biovsázky,......!!! BPS jsou od emisních povolenek osvobozeny!!!!!!!!!!!!!

Karel
23. srpen 2021, 22:58

Vy jste pro BPS nějak zaujatej :-) Je to úžasný stroj, který dokáže udělat spoustu elektřiny a tepla z odpadních surovin. Druhá stránka věci je to, jak se to postaví a využívá…..

hellokitty
23. srpen 2021, 13:54

medzi krokmi postradam nieco co moze mat okamzity efekt - tlak na znizovanie spotreby energie pobidkami na zlepsenie energetickej ucinnosti budov ci uz zateplenim alebo nejakymi inteligentnymi systemami riadenia spotreby

takisto je velka rezerva v podiele exportovanej uhelnej elektriny, ktoru cesko vyvaza, lebo uhlobaronom su penizky milsie nez zdravie obcanov CR, rtut a saze padaju na nas vsetkych, ale penizky idu iba par vyvolenym v energetickych firmach

T
23. srpen 2021, 20:05

To mate sice pravdu s tim okamzitym efektem,ale na druhe strane neni potreba vyvazet kazdym rokem brutto 10TWh ee.Reseni/okamzite bez kompromisu zavrit nejspinavejsi elektrarny/.Melnik jsou drobne,ostatni jen zmeni majitele!!!

Martin V.
23. srpen 2021, 16:32

Z pohledu jednotlivce, obcana bych se uklidnil a zacal planovat jak se Vam bude zit za 5-10let v dobe kde bude energie, jidlo, doprava treba 3x drazsi nez ted + samozrejme mirne vyssi zdaneni prace. Pracujte na sobe, kvalifikujte se, snazte se aby to bylo casem znat na vyplate. At se dari.

Jiří Kelnar
23. srpen 2021, 19:20

Problém je, že ty jaderky budou trvat. Rád bych se mýlil, ale počítám, že nám jeden blok zabere 20 let od teď. Takže do roku 2041 nebude u nás možné žádné zásadní snížení emisí. Problém je, kolik emisí za těch 20 let vypustíme? Šlo by během těch let vypustit emisí míň a přitom se dostat v roce 2050 k neutralitě v obou případech?

Takže teď je třeba zasypat střechy panely tak, aby si lidé sami zafinancovali částečnou nezávislost na síti a snižovalo se zatížení. Zároveň se musí elektřinou a jinými zdroji přestat plýtvat v neefektivních strojích a spotřebičích. Podobně, jako teď končí neefektivní kotle na uhlí.

Michal K.
24. srpen 2021, 10:37

Ja moc nesledujem vyvoj v nemecku a preto by som chcel polozit jednu otazku. Kde boli vseci eko aktiviti, zeleni, greenpeace, hnutie duha a dalsi, ked nemci zacali stavat uholne a plynove elektrarne ? ved je nad slnko jasne, ze tie budu vypustat megatony CO2(a plus dalsie dobroty).

Ako je mozne, ze take nieco vobec pripustili ?

Milan
24. srpen 2021, 12:06

Jsou vždy tam, kde je nikdo neklepne po prstech a tam, kde nejvíc škodí. Jak bylo zmíněno v článku, zasadili se o nepostaveni JETE 3,4. Kolik CO2 se vyprodukovalo za tu dobu ve fosilních zdrojích? Ty jejich myšlenkové pochody jsou na úrovni žáků ZŠ(a to jim možná fandím) . A divím se politikům, že je ještě sponzorují.

Jan Veselý
24. srpen 2021, 19:56

O nepostavení JETE 3 a 4 se v prvé řadě zasadili technokrati z vlád na počátku 90. let. Tehdy se ukázalo, že předpoklady budoucí spotřeby elektřiny byly značně nadhodnocené a nebyl zájem ještě více zhoršovat sociální a ekonomické trable uhelných regionů. Nějaké Greenpeace v té době nikdo nebral vážně.

To jen Vladimír Wagner si dnes upravuje historii k obrazu svému, aby vyhovovala jeho narativu o tom "jak mu zlí žabičkáři rozkopali bábovičky".

Milan
25. srpen 2021, 12:26

Nikdo historii neupravuje. Dobře si pamatuji na tlaky zelených v čele s Bursíkem. Ti nechtěli žádný Temelín.

Jan Veselý
26. srpen 2021, 11:17

Zelení, v čele s Bursíkem, byli relevantní politickou silou tři roky, 2006-2009. To nevysvětluje zrušení dvou bloků v Temelíně o 15 let dříve, ani dění po roce 2009.

Milan Gabriel
30. srpen 2021, 16:49

Vy jste ještě větší demagog, než jsme původně mysleli. Doporučuji vám nastudovat si Beránka a spol. co všechno vykonali v devadesátých letech proti Temelínu a všeobecně proti JE. Vy jste opravdu jenom žvanil.

Jan Veselý
24. srpen 2021, 12:22

BUND udělal při poslední vlně výstavby uhelných elektráren energetickým společnostem peklo na zemi. Z 30 projektů se jim podařilo 20 sestřelit. U těch zbývajících si vymohli aspoň kopec kompenzačních opatření a extrémně přísně protiemisní opatření.

A pak s velkým zadostiučiněním sledovali, jak investoři na těch elektrárnách prodělali kalhoty.

Jan Veselý
24. srpen 2021, 19:51

Zajímalo by mě jestli Vladimíru Wagnerovi dochází ironie jeho vlastních slov. On a další jaderní nadšenci v ČR dostávají (podle jeho slov) na prdel od nějakých ušmudlaných, dredatých žabičkářů. Od dostavby JETE už téměř 20 let nedosáhli ničeho. Uměl by mi vysvětlit jak je možné, že sice skoro všechny všechny politické partaje zleva i zprava halasně podporují jadernou výstavbu, ale skutek utek?

Druhým ironickým faktem je, že na zprávu IPCC, kde se píše, že je třeba jednat rychle, reaguje tím, že se tady snaží vnucovat "řešení", které rozhodně rychle nic nepřinese. A jednou, za dlouho, možná umožní snížit emise CO2 v ČR o kolik? 10%? A co ten zbytek?

Je to jen další doklad toho, že svou zabedněností, neschopností a zahleděním se do etatistické minulosti, která se hned tak nevrátí, dosáhli akorát toho, že se tady 20 let zbytečně ve velkém pálí uhlí v uhelných elektrárnách. A to prosím v zemi, kde je jaderná energetika neobvykle populární.

Jste na své výsledky pyšný?

Jaroslav Studnička
24. srpen 2021, 21:16

Vaše zabedněnost pane Veselý je opravdu ukázková.

Nejenom v tomto článku p. Wagner píše u nutnosti nízkoemisního mixu v kombinaci JE + OZE.

Jan Veselý
24. srpen 2021, 21:42

Ano, píše o tom, že on předpokládá nutnost "nízkoemisního mixu v kombinaci JE + OZE". OZE odbyde jednou větou, že jejich potenciál je omezený a následně si plácá o jaderných elektrárnách a zlých zelených mužíčcích. Celé je to navíc psáno duchem amatérského centrálního plánovače, který se ohání vědeckými a technickými poznatky a zároveň ignoruje i zcela základní poznatky vědy zvané ekonomie. Vůbec netuší jak a kde sehnat zdroje (peníze a lidi), vůbec neřeší efektivitu oné alokace (peněz není k dispozici nekonečně mnoho, lidí a času taky ne), neví na čem skončilo centrální plánování, nechápe jak se změnila ekonomika a ekonomické chování "západních" zemí za posledních 50 let a proč nelze opakovat postupy z roku 1970, odmítá vzít vůbec v úvahu meziregionální obchod s elektřinou. A svou fixací na výrobu elektřiny a jaderné elektrárny zvláště ignoruje existenci cca 60% emisí CO2 v ČR z jiných zdrojů.

Vladimír Wagner byl (nejen) mnou mnohokrát upozorněn na hrubé chyby ve svých úvahách. Očividně to nezabralo, protože pořád si pořád dokola mele tu svou.

A já, že jsem prý zabedněný?

Jaroslav Studnička
24. srpen 2021, 22:36

Green deal nebo obecně zprávy o nutnosti udržení zvyšování teploty ovšem nejsou založeny na ekonomice.

Nejprve se naplánoval cíl, následně se řeší jak, za kolik a kdo to zrealizuje. Toto vyčítáte pouze v rámci JE?

Jan Veselý
25. srpen 2021, 08:20

Zpráva IPCC jen hovoří o problému, který je třeba urychleně řešit. Já napadám "řešení" pana Wagnera, které je úplně blbě udělané.

Emil
25. srpen 2021, 08:44

Což je jenom váš dojem, že je blbě udělané. Nic víc. A neschopností diskutovat bez neustálých a navíc stupňujících se urážek tento svůj dojem asi sotva prosadíte.

Jan Veselý
25. srpen 2021, 09:59

Ne Emile, to není jen můj dojem. To je důsledek v principu špatného přístupu k řešení problému, který pan Wagner aplikoval. Přistupuje k tomu jako centrální plánovač s patentem na pravdu. Jedním z vědeckých poznatků, empiricky bohatě ověřených v posledních 100 letech, je, že cokoliv mu vyjde, bude špatně a neefektivní. Centrální plánování nefunguje. Obzvláště to platí v oborech, kde se mění dlouho zažitá paradigmata, což (elektro)energetika v současnosti je.

Prostě k tomu nejde přistupovat jako by byl rok 1970 a Vladimír Wagner byl Státní plánovací komise.

Emil
25. srpen 2021, 12:52

I to že to není váš dojem je váš dojem. Jinak vy jste si toho asi nevšiml, protože tohle centrální plánování vám zrovna vyhovuje, ale centrální plánování řídí energetiku v EU už dávno. Co jiného jsou různá ad-hoc řešení jako např. rezerva tržní stability, taxonomie apod...

Milan
25. srpen 2021, 12:29

Hrubé chyby a zabedněnost protože nevelebí OZE tím správným způsobem?

Jan Veselý
25. srpen 2021, 12:48

Ať si velebí nebo nevelebí co chce, ale hrubý chyby v úvahách tolerovat nehodlám.

Petr Benda
5. září 2021, 07:38

Potenciál OZE, ono v podstatě potenciál všeho, je omezený.

Na příkladu fotovoltaiky. Na polích to nikdo nechce.

Tam kam s tím - na střechy, ale na jaké střechy?

Střechy parkovišť, střechy skladových hal, střechy obchodních domů, střechy obytných domů.

Ale ne každá střecha je pro fotovoltaiku taky vhodná. Nemá ideální sklon, orientaci, kvůli požárním předpisům se ani střecha s vhodnou polohou nemusí podařit využít.

Carlos
24. srpen 2021, 22:49

Promiňte, ale pan Wagner zabedněný v tomto ohledu je.

Trvá na etatitstickém přístupu k energetice, centrálním plánování a přístupu "prva jádro", přitom se to tu stát pokouší realizovat deset let a moc mu to nejde. Co mu při tom ale jde je neskutečné blokování všech ostatních snah o rozvoj energetiky kdy klidně deset let už mohla pohodlně běžet výstavba a modernizace stovek zdrojů soukromých rukou. Místo toho se tu čeká na jaderného Godota.

Dále se pořád odkazuje na nějakého Kalouska, tedy pardon, Zelené kteří nemají v ČR a České společnosti fakticky žádnou moc. Jak je možné že se jim daří posledních deset let tak moc blokovat celou jadernou výstavbu, přitom neudělali jeden jediný protest, nic? Spíš bych řekl že je situace trochu jiná a politici to říkají jenom protože to pořád v nějakých průzkumech vychází jakože preferované řešení u obyvatel, ale jenom teda o kousek, ale pořád s větší podporou, než mají OZE.

A o tom závěru fakt nevím co si myslet, přímo tam rije do BarKušana a SPOLU, do ANO a dalších co byli u moci a součástí vládního bloku jen tak opatrně, neadresně, že za to mohou všechny předchozí vlády. To je to jakože politická agitka pro někoho, nebo co?

A co se týče některých nesmyslů, pořád omílá s prominutím, totální volovinu, o omezeném potenciálu OZE, jejich faktický potenciál, zejména FVE je dostatečný, pro pokrytí spotřeby proudu přes P2G2P potřebujete jenom asi 2-3 % plochy ČR. A v ten moment není třeba řešit žádnou jinou akumulaci. To fakt není omezený potenciál zejména pokud se FVE nevylučují s jiným využitím.

Pak se opakuje na několika místech, až skoro s dětskou naivitou, se dovolává v zásadě technokratické společnosti, navíc ještě se silnou dávkou elitářství. Společnost jako taková v ČR nepotřebuje až zase tolik vědců, tedy lidí co budou sedět někde ve výzkumáku a honit si... vláčky před a za jménem, společnosti v jednotlivých státech potřebují spíše lidi schopné ty výsledky prodat a převést do praxe, ještě se ziskem, lidi kteří jsou s to přesvědčit současné hospodáře že místo toho hospodaření ala JZD je lepší nadělat ty remízky, lidi schopné přesvědčit obyvatele nějaké vsi že je lepší nechat vodu jednou za pár let zatopit nějaké pozemky než ji hnát betonovou struhou k sousedům... Dobrý kus toho co by vědci vyzkoumali bude stejně to co najdete ve staletých příručkách a vyčtete z map a leteckých snímků. Reálných vědců potřebujete jenom pár na celý svět, ale v "engineeringu" potřebujete hafo, to je to místo - výroba - kde vznikají konkrétní řešení.

A to jeho PŠM kde z nějakého důvodu ryje jenom do SPOLU a BarKušana, asi nechám bez většího komentáře. Jenom snad že současná koalice tam sedí 8 let a za tu dobu se s JE byť jí to nikdo neblokuje, a jediný požadavek je aby to nedělaly totalitní a hybridní režimy, tak s tím moc nepohnula. Ať si to každý přebere.

Pan Wagner se svými články dostává stále více a více mimo jeho technický obor a více a více do oblasti politiky, kde ale expertízu spíš nemá a zároveň prokazuje že nemá ani přehled v oblasti humanitních věd, které jsou pro oblast kde se hodlá pohybovat, třeba.

Energetika, pokud nebyla ani po sto letech plně odstátněna, je věcí politickou a politika, jak praví jedna její definice, je uměním kompromisu. Jenže v článcích pana Wagnera není ani snaha o jeho nalezení ani o nalezení nějakého rychlého řešení v rámci jeho preferovaného energetického mixu OZE+JE. To by totiž tváří v tvář problémům s JE, kdy se ze stavby 10GW+ šlo na 4.4-4.8GW a teď jsme na nějakých 1.2GW NJZ, musel horovat pro urychlenou realizaci oné OZE části. Ale to z jeho textů nelze nějak vyčíst. Buď záměrně, nebo podvědomě to opomíjí.

Ona totiž realizace té OZE části povede k snížení akutnosti celé energetické krize, klesla by spotřeba uhlí a i importovaného plynu v budoucnu. Jenže to jde trochu dost proti argumentu akutnosti nutnosti výstavby JE.

Emil
24. srpen 2021, 23:07

Stát se nesnaží deset let realizovat JE, stát se do toho vložil v roce 2019, tedy před dvěma roky. Do té doby stát pro výstavbu nového jaderného zdroje prakticky nehnul prstem.

Jan Veselý
25. srpen 2021, 10:12

Poslední dva roky už to akorát definitivně vzdali se snahou o nějaké jakobytržní řešení. Z toho čtu, že ve finanční rentabilitu jaderných projektů už fakticky nikdo nevěří. Vláda je jen pod tlakem jaderných strejců nasockovaných do rolí poradců, kteří do nich hučí, že musí. O tom jak moc se Babišově vládě do toho nechce svědčí i to, že se pořád u všeho posunují termíny a úspěšně už se jim podařilo konečné rozhodnutí odsunout na vládu příští. I Babiš je ekonom. A Wagner se bojí Luďka Niedermayera, člověka s matematickým vzděláním, špičkovým ekonomickým know-how a přístupem k datům a informacím z pozice místopředsedy hospodářského výboru Europarlamentu. Ten už si totiž svůj názor udělal, jemu žádný Hezoučký nic nenakuká.

Emil
25. srpen 2021, 12:04

Takže opět jen další sbírka vašich dojmů. Nic víc. A myslíte toho Niedermayera, který například tvrdí, že OZE jsou bezemisní a jádro jen nízkoemisní, myslí si že v Dukovanech jsou dva bloky, nebo který si myslí, že když je zrovna na spotovém trhu záporná cena elektřiny, tak jaderné elektrárny prodělávají?

Jan Veselý
25. srpen 2021, 12:51

ad Emil) A taky nezná fyzikální vlastnosti přehřáté páry. Jsem ovšem přesvědčený, že makroekonomickou a národohospodářskou stránku věci má v malíčku, rozhodně líp než Vladimír Wagner.

Emil
25. srpen 2021, 12:59

Proč zlehčujete hrubou neznalost základních energetických faktů přehřátou párou je celkem průhledné. O čem vy jste přesvědčený je mi úplně ukradené, můžete si pro příště ušetřit psaní. Držte se radši těch faktů a ne dalších svých dojmů.

Carlos
25. srpen 2021, 19:08

Emile, pokud tu chceme argumentovat k osobám, tak s dovolením pan Wagner má podle svého CV zhruba stejnou kvalifikaci v energetice jako Já, nebo Honza Veselý... Tedy pokud si od posledního updateu neudělal nějakou elektrotechniku.

Aby někdo vyhodnotil ekonomickou návratnost nového bloku, tak fakt nemusí vědět že v Dukovanech jsou dva dvojbloky a čtyři reaktory.

A ne, energetiku nemohou řídit energetici a plánovat stát. Energetika musí odpovídat tomu co je ochotný zaplatit odběratel a na druhé straně jaké externality chce nést společnost. Energetici tu pak jsou od toho aby nalezli jak to udělat, ne od toho aby si něco vymysleli a vysnili, protože to pro ně bude jednoduché a pak se to snažili všem vnutit.

Emil
25. srpen 2021, 19:54

Carlosi, aby někdo vyhodnotil ekonomickou návratnost nového bloku, tak by především měl vědět, jakým způsobem se z takových elektráren prodává elektřina, což pan Niedermayer zjevně vůbec netuší. Tvrzení, že nepotřebuje vědět, zda jsou v Dukovanech dva nebo čtyři bloky je asi na úrovni tvrzení, že např. zubař nepotřebuje vědět, kolik má člověk krevních skupin.

Vaše filozofické úvahy, co kdo může a nemůže řídit, nechávám stranou, ovšem přirovnání sebe sama a pana Veselého k panu Wagnerovi bych považoval za dobrý vtip, kdyby to nebylo myšleno vážně.

Carlos
25. srpen 2021, 21:02

Emile, souhlasím že by bylo dobré vědět jak se proud prodává, že se dá nakontraktorvat na roky dopředu, nicméně je to jeden z možných modelů. Otázka je nakolik se dlouhodobě udrží a jak bude rozšířený, posuny v akumulaci/rychlých zdrojích mohou přinést zásadní změny. Pokud bude k dispozici dost rychlého výkonu za 80-90€/MWh, třeba, tak nebudu kontraktovat proud z JE za 70-90€/MWh (třeba), ale risknu to na burze a budu nakupovat podle situace. Čímž bych měl dostat nějaký ten zisk navíc.

Myslím že Vaše přirovnání se zubařem je trochu mimo, spíš bych to přirovnal k řidiči moderního kamionu, je dobré pokud ví jak mu přesně tam funguje motor, jak je postavený, ale prakticky jej střeva a mozek, tedy všechny hadičky a drátky, nemusí až tak moc zajímat.

Pan Wagner, jak jsem psal, ve svém CV nemá vzdělání v oboru elektroenergetiky či příbuzném (Dobře, dejme tomu že blízko je tomu jeho činnost kolem transmutací). I když vezmeme v potaz jeho účast na jisté komisi, tak pořád bude na úrovni velmi dobře poučeného nadšence. Do této kategorie s panem Veselým spadáme bez problémů. Pokud ale chcete tvrdit že závěry pana Wagnera v oblasti energetiky nebo politiky (poslední dva texty mají (silný) přesah do politiky) jsou pravdivější protože má úspěchy a tituly v oblastech jaderné fyziky, je to s dovolením jeden z argumentačních klamů - odvolávání se na nevhodnou autoritu.

Emil
25. srpen 2021, 21:59

Carlosi, to není jeden z možných modelů, takto prodávají elektřinu všechny jaderné elektrárny, baseload je stále nejběžnější obchodovaný produkt a není žádný důvod se domnívat, že by se to mělo měnit. Firmy ale i domácnosti obvykle nechtějí nic riskovat, zvlášť u komodit, u kterých vývoji ceny vůbec nerozumí. Stejně jako se běžně zajišťují proti kurzovým výkyvům, tak se zajišťují i proti výkyvům v cenách energií. Důvod je jednoduchý, předvídatelnost nákladů. Když firmy naceňují svoje produkty např. na celý rok dopředu, opravdu nepotřebují, aby jim pak v průběhu roku létala v nákladech cena elektřiny nahoru a dolů. Na tom se sotva něco změní tím, že bude chvíli elektřina levnější a jindy zase dražší než je tomu dosud, spíše naopak.

Když chcete srovnání s řidičem kamionu, tak je to jako by nevěděl, kolik má u kamionu kol.

Zkuste citovat moje tvrzení, ve kterém se odvolávám "na nevhodnou autoritu". To vy tu celou dobu operujete se vzděláním. Já jsem o tom, jaké má kdo vzdělání, vůbec nic nepsal, natož abych se na něj odvolával. Hodnotil jsem pouze výroky pana Niedermayera z jednoho jeho rozhovoru z poslední doby, ze kterého je patrné, že absolutně nemá znalosti na to, aby byl schopen posuzovat, jaké zdroje jsou výhodné a jaké nikoliv.

Vladimír Wagner
24. srpen 2021, 22:20

Pane Veselý, uvažoval jsem, jestli na Vaše příspěvky plné invektiv reagovat. Opravdu nemám chuť se do tohoto Vašeho trollování zapojovat, ale přece jen pár poznámek.

1) Zelení aktivisté měli v devadesátých letech u nás ve svém protijaderném tažení velmi silnou podporu hlavně v Rakousku i jinde. A ani u nás nebyla jejich politická síla malá (Bursíkovi Zelení měli velmi silnou pozici). I proto se nejen podařilo málem zastavit celý Temelín, ale v Jaslovských Bohunicích se musely odstavit dva fungující bloky. To si dokonce Rakousko vynutilo jako podmínku pro povolení vstupu do EU.

2) Ano, v Česku je relativně silná podpora jaderné energetiky. Stavba jaderného bloku je však velkou a dlouhodobou investici. Problém je, že i vzhledem k opačném stavu v podpoře jaderné energetiky v EU a u našich sousedů, nelze dosáhnout jejího schválení EU a realizaci bez silné politické shody na nějakém modelu financování a výběru dodavatele. Zatímco v devadesátých letech byly ještě schopni politici nějaké reálné shody a potlačení tendence k politikaření dosáhnout, nyní realizují vzájemný permanentní politický boj často velice osobní, který jakoukoliv spolupráci a realizaci strategické energetické koncepce znemožňuje.

3) Nejen Česká republika potřebuje přejít k nízkoemisnímu mixu, ale mělo by se to realizovat takovým způsobem, aby to nepřineslo větší škody společnosti než ty potlačené emise. To je skoro důležitější, než je rychlost za každou cenu. A proto by mělo jít o strategický a uvážený proces odpovídající podmínkám daného regionu. Zmíněné politikaření však vede k tomu, že se neřeší problémy. Nebudují se žádné nízkoemisní zdroje, ani obnovitelné a ani jaderné, a neřeší se ani posílení flexibility sítě a další prvky nutné k realizaci státní energetické koncepce a přechodu k nízkoemisnímu mixu.

4) On to není problém jen u politiků. Pamatuji časy, kdy se na tomto odborném fóru diskutovaly seriózně problémy s respektem k oponentovi. Nyní jde o trollí rej, kterému se již dlouho vyhýbám.

Jan Veselý
25. srpen 2021, 12:46

ad 1) Neměli jí tady. V Česku, resp. v Československu kvůli jaderné energetice dávali ministři "hlavu na špalek", premiéři intenzivně vyjednávali mezinárodní dohody a většina populace stála za jadernou energetikou.

Bursíkovi Zelení byli relevantní politickou silou asi 3 roky. To, že za jadernou lobby není za 20 let žádný výsledek, není vinou Martina Bursíka. Nelžete si do kapsy.

ad 2) Máte dlouhodobou podporu (aspoň slovní) všech dominantních politických stran. Jestli tuto shodu nejste schopni dále rozvíjet a využít, svědčí to jen o vaší neschopnosti. A na zlý Brusel se nevymlouvejte. Většina zemí EU "jen" odepsala jadernou energetiku jako neperspektivní technologii a v dlouhodobé perspektivě s ní nepočítají, ale když Babiš zajel na jednání a chtěl, aby byla zařazena mezi podporované zdroje, s žádným vážnějším odporem se nesetkal. Chápu to z vaší strany jako výmluvu.

ad 3) Už jsem Vám několikrát psal a píšu to znovu, že správný mix a správnou rychlost neurčíte ani nenaplánujete. A to, že se neřeší nic jiného, jde taky za vámi, jadernými strejci. Vy totiž svým jednáním vytváříte atmosféru jako by jeden jaderný blok, který fakticky skoro nic neřeší, byl to nejdůležitější. Vy osobně pořád omíláte mantru o nezávislosti, což jaksi nehraje moc dohromady s lepším propojením české přenosové soustavy se zahraničím. Vy osobně rýpete do "politiků spojených s TOP09 či KDÚ-ČSL", mohl jste si tam získávat kamarády. Předseda Lidovců se snaží prosadit otevření trhu s regulačními službami. Nabídl jste mu spolupráci, že vy podpoříte jeho a oni vás? Nenabídl a otíráte si o něj hubu. Pak se nedivte, že až budou u vesla, půjdou vaše plány do kopru.

ad 4) Já jsem vám loni cestu k širší dohodě. Jsem přesvědčený, že na podobných obecných principech byste mohl nalézt širokou politickou shodu i Niedermyerem, i s Jurečkou, i s Bartošem. Jen by se muselo chtít. Politika je humanitní obor, protože je to celé o práci s lidmi a vyvažování zájmů. Vy jste se v tomhle článku dopustil té hlouposti, že místo snahy o konsensus okopáváte kotníky. Pak se ovšem nedivte následkům.

P.S.: Již několik let vašim textům vytýkám hrubé chyby v úvahách. Vzhledem k tomu, že je opakujete stále dokola, včetně tohoto článku, působíte na mě dojmem člověka, který je buď příliš hloupý, aby je pochopil, nebo příliš zaslepený svou pýchou, aby se byl ochoten nad nimi alespoň zamyslet.

Jedná se přitom o zásadní věci, proto se mi nedivte, že místy odkládám rukavičky stranou, na lidi je občas třeba být tvrdší. A na kritiku a pitvání chyb ve svých textech máte být ze své vědecké praxe zvyklý. Mě se to taky děje pořád a příjemné mi to není nikdy, ale dost to pomáhá. Odpálkováním lidí ve stylu "to je blbec/troll/hlupák/..." nic nezískáte.

hellokitty
25. srpen 2021, 14:03

posilenie flexibility site sa uz deje viz napr. projekt acon smartgrids

Vladimír Wagner
25. srpen 2021, 15:18

Něco málo se udělalo. Ony se postavily i nějaké fotovoltaiky, i pár větrníků, postavila se i nějaká vedení a další prvky pro regulaci. On se dokončil i upgrade na jaderkách a zvýšil se i jejich výkon a pro stavbu nových se udělala řada důležitých kroků pro získání potřebných povolení. Ale o tom moje zmínka nebyla, ta se týká toho, že to je jen skoro zanedbatelná část k tomu, co je potřeba.

Vladimír Wagner
24. srpen 2021, 22:54

Pane Veselý, uvažoval jsem, jestli na Vaše příspěvky plné invektiv reagovat. Nechci se zapojovat do Vašeho trollování. Ale přece jen pár poznámek:

1) V devadesátých letech nebyly zelené protijaderné aktivity vůbec slabé (viz nejen podíl Bursíkových Zelených na vládě). Navíc měli velmi silnou podporu v protijaderných hnutích v EU, nejen v Rakousku. Takže se jim podařilo nejen málem úplně zastavit stavbu Temelína, ale musely se odstavit i dva fungující bloky v Jaslovských Bohunicích, což byla dokonce podmínka pro vstup do EU.

2) Máte pravdu, že u české veřejnosti je poměrně vysoká podpora jaderné energetiky. Jaderný blok je však velká a dlouhodobá investice. K jejímu prosazení v protijaderném prostředí EU je potřeba poměrně široké spolupráce a shoda na modelu financování a realizace na národní úrovni. Zatímco v devadesátých letech ještě byly politici takové míry spolupráce schopni, posledních desetiletích začal převládat permanentní politický boj často na osobní úrovni a politikaření. Proto se ztratila schopnost strategického a koncepčního řešení a rozvoje nejen energetiky. To je důvod, proč se nerealizovaly nové jaderné bloky, ale ani významnější budování obnovitelných zdrojů.

3) Nejen Česko potřebuje realizovat přechod k nízkoemisnímu mixu. Je však důležité, aby byl realizován takovým způsobem, aby nepřinesl větší škody společnosti, než by přinesly potenciálně ušetřené emise. Je to důležitější, než je rychlost přechodu za každou cenu. Pane Veselý, postavení ekvivalentu jaderného bloku v OZE, který by jej nahradil v poskytnutí výkonu v každý čas i výrobě, opravdu není časově rychlejší a finančně i surovinově méně nákladné.

4) Bohužel přechod od diskuze, kompromisu, spolupráce a hledání řešení k osobnímu boji neproběhl jen u politiků. Pamatuji i na fóru tohoto odborného serveru, kdy tu byla slušná a racionální diskuze. Před časem však převládlo trollování, i proto jsem se začal této diskuzi vyhýbat.

Vladimír Wagner
25. srpen 2021, 11:53

Jen vysvětlení, je to tu dvakrát, protože jsem si včera u prvního příspěvku nevšiml, že tam asi také byla poznámka, že se má počkat na schválení, než se objeví. Za zdvojení se tak omlouvám.

Michal K.
25. srpen 2021, 18:20

to vobec nevadi pan Wagner. ako sa hovori opakovanie matka mudrosti :)

Musim sa priznat, ze mam vase clanky velmi rad a vzdy sa na ne tesim.

Povazujem ich za vysoko odborne, a hlavne viete sa drzat faktov. Co je zial v dnesnej dobe uz pomerne vzacnost.

Nenechajte sa znechutit roznymi trollmi a tvrdohlavymi ludmi co si nevidia dalej od nosa a budu si donekonecna opakovat len to svoje.

Prajem vela sil a elanu do dalsej tvorivej a vyskumne prace

Milan Vaněček
25. srpen 2021, 20:48

Situace okolo jaderné energetiky u nás a ve světě, v době kdy každý stát alespoň slibuje, že zredukuje spalování uhlí a ropy, je dána stavem celosvětového technického pokroku.

Zatímco pokračuje obrovský technický pokrok ve fotovoltaice, větrných elektrárnách a bateriové akumulaci,

technický pokrok v jaderné energetice ustrnul koncem minulého století.

Jaderná energetika podcenila otázky bezpečnosti a udržitelného rozvoje (recyklace).

Stačí jen porovnat situaci před 30-40 lety se současností.

Takže je, za současného stavu vědeckého poznání, již pro příštích 20-40 let, rozhodnuto o dominanci obnovitelných (starých i nových) zdrojů elektřiny a o stagnaci a samovolném pozvolném útlumu zdrojů jaderných.

svatoslav butora
29. srpen 2021, 21:39

Přeji hezký a tvořivý večer. Úvodem mého příspěvku chci říct, že zásadní chybou strategických rozhodnutí v ČR i v SR je jednostranná orientace a podřízenost téměř ve všem (i v obla-sti energetiky) na Německo a tzv.EU. Vrcholní instituce tzv. EU i německého Ministerstva energetiky, apod. jsou obsazeny nedostatečně vzdělanými lidmi,kteří ničí nejen jejich vlastní státy ale i státy střední a východní Evropy. Velice spoléhali na úspěšný vývoj v oblasti energetiky, ale ten je u nich mimo normální parametry vedoucí k růstu životní úrovně. Německo a tzv. EU nejsou již pro nás vzorem k napodobováni. Jsou vzorem k cestě k úpadku.

Předpoklad úspěšného dovršení vývoje zdroje energií na bázi termojaderné syntézy (CERN - Caradache)je nereálný kvůli nesprávné konstrukci reaktorů podle Lawsonova kritéria; tak jakoby o závod začaly závody v náhradních doplňkových vedlej-ších druhořadých zdrojů, pro environmemt nebezpečných zv.OZE na bázi spalování dřeva a zemědělských produktů. Nerozum strůjců zelené budoucnosti směruje k likvidaci jaderných zdrojů na bázi štěpných reakcí, přičemž namísto podpory se-kundárního využití jaderného odpadu v rychlých reaktorech plýtvají energií národů a rozumu na získání primitivní poli-tické moci, která energii lidí ničí namísto aby ji využívali.

Jan Veselý
29. srpen 2021, 21:48

Mohl byste být konkrétnější. třeba s tím, kdo z Německa, resp. z EU Slovákům přikázal dostavovat Mochovce a kdo přikazuje Čechům jaderné sny?

Zbytku textu už akorát chybí nuplexy a jsme v roce 1960. A pak přijde ta svině ekonomie a rozkope jaderným snílkům kostičky.

svatoslav butora
30. srpen 2021, 00:19

A což ta svině ekonomie dělá s koncepcemi elektromobility při současném ničení/likvidaci/demontáži zdrojů energie?

A což ta svině ekonomie dělá s celým světem, když z tzv. "zelených" důvodů s podporou tzv.EU a OSN byly likvidovány obrovské výměry panenských pralesů v jihozápadní Asii a v Amazonii a nahrazeny zelenými pouštěmi kokosových /palmo-vých plantáží za účelem výroby bio-oleje, přičemž úroveň eliminace CO2 (uhlíku)se tím snížila 8-10 krát v poměřu na 1-ha?

A což ta svině ekonomie dělá v ČR na stejném principu při zneužívání orné půdy na pěstění řepky olejné, přičemž bylo z pozicí ekonomické svině zničeno pěstění cukrové řepy, která přes cukr eliminuje cca 8 x více uhlíku?

A což ta svině ekonomie dělá při pohledu do blízké budoucnosti, kdy nám v souhrnu připravuje n-násobné zvýšení cen energií ? ? ?

Jan Veselý
30. srpen 2021, 08:43

Budete schopen normální diskuse, tj. bude schopen se držet tématu a přestanete tu vyjmenovávat, co všechno je špatně na světě, tak zase přijďte.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se