Domů
Názory
Řízený rozpad elektrizační soustavy aneb realita decentralizované výroby
Vedení

Řízený rozpad elektrizační soustavy aneb realita decentralizované výroby

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Troufám si říci, že žijeme v jedné z energeticky nejvyspělejších zemí Evropy, ne-li světa. Dovolte mi krátkou úvahu, bez technických podrobností, nad směřováním české a evropské elektroenergetiky.

První elektroinstalace v Evropě byla provedena v roce 1881 T. A. Edisonem v Janáčkově divadle v Brně. O rok později byly před Staroměstskou radnicí v Praze instalovány první obloukové lampy. V roce 1881, rovněž zásluhou Františka Křižíka, byla v Praze postavena první pokusná elektrická tramvajová linka. Elektrifikace v českých zemích nabrala rychlého tempa. Zprvu byly stavěny závodní elektrárny, které sloužily hlavně pro veřejná osvětlení v  obcích. K veřejnému osvětlení se postupně přidávala i spotřeba široké veřejnosti, obce zakládaly vlastní elektrárny. Všechny elektrárny byly zpočátku stejnosměrné, až ke konci 19. století došlo k přechodu na proud střídavý.

Na začátku 20. století byly zakládány elektrárenské společnosti, které vyráběly elektřinu určenou k prodeji veřejnosti. Po druhé světové válce byly založeny České energetické závody, jejichž hlavním účelem bylo zajišťovat komunikaci mezi exekutivou a jednotlivými energetickými podniky. Po nástupu komunismu došlo k propojení všech energetických podniků v jeden státní podnik, jímž byly zmiňované České energetické závody.

Po roce 1989 byly z Českých energetických závodů postupně vyčleňovány různé organizační části, z nichž nejvýznamnější je současný polostátní podnik ČEZ. Bez nadsázky lze říci, že českoslovenští energetičtí odborníci dokázali zvládnout a provozovat i nejsložitější energetický zdroj – energii jadernou. Nejenomže úspěšně provozujeme již 30 let jedny z nejbezpečnějších jaderných elektráren na světě, ale Čechoslováci zcela sami v 50. a 60. letech minulého století vyvinuli a na začátku 70. let téhož století zprovoznili zcela unikátní jaderný reaktor KS-150.

Kombinací dvou nehod, ale především politického rozhodnutí, došlo k přetransformování československé jaderné energetiky na sovětské tlakovodní reaktory, ovšem zásadně ovlivněné československým inženýrským umem.

Aby bylo možné elektřinu dodávat široké veřejnosti, je potřeba ji přenášet na větší vzdálenosti a následně distribuovat do odběrných míst. K přenosu elektřiny slouží přenosová soustava a k její distribuci soustava distribuční. Přenosovou soustava si lze zjednodušeně řečeno představit jako páteřní systém, do něhož dodávají jednotlivé elektrárny elektřinu a ta je přenosovou soustavou přenášena na větší vzdálenosti. Na přenosovou soustavu jsou napojeny soustavy distribuční, které distribuují elektřinu zákazníkům.

V prvních etapách využívání elektrické energie takových soustav nebylo potřeba. Elektřina byla vyráběna lokálně a pro vlastní spotřebu. Avšak se zakládáním elektrárenských společností začaly v prvním desetiletí 20. století vznikat první rozvodné sítě.

Cílem bylo vybudovat na území republiky soustavu velkých energetických zdrojů vzájemně propojených přenosovou soustavou a prostřednictvím distribučních sítí zásobujících elektřinou celé území státu. Lze konstatovat, že z velké části toho bylo dosaženo v 80. letech minulého století (i když ještě právě v 80. letech minulého století docházelo k dlouhodobým výpadkům dodávek elektrické energie, ale především z důvodů nedostatku primárních paliv či z důvodů technických, způsobených nefunkčním socialistickým hospodářstvím).

Současnou českou přenosovou soustavu tvoří vedení velmi vysokého napětí (vvn) 400 kV, 220 kV, vybraná vedení 110 kV a desítky transformačních stanic; v případě distribuční soustavy se jedná o vzájemně propojená vedení a zařízení vvn 110 kV (vyjma těch, jež jsou součástí přenosové soustavy) a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV a 35 kV. Přenos elektřiny zajišťuje státem vlastněná společnost, distribuci společnosti soukromé (v současnosti jde o tři společnosti).

Lze říci, že v současné době je systém vzájemně propojené soustavy přenosové a soustav distribučních na velmi vysoké úrovni a zajišťuje kvalitní dodávky elektřiny do všech míst České republiky, v neomezeném množství a v jakémkoliv čase.

Z výše uvedeného je zřejmé, že aby celá elektrifikační soustava plnila svoji funkci, tj. aby poskytovala bezpečné a kvalitní dodávky elektřiny zákazníkům, je nutné vzájemné úzké propojení jejích základních prvků – stabilní výroby, přenosu a distribuce. Tato soustava byla v naší zemi budována od rozsvícení prvních žárovek v Praze až po výstavbu a bezpečný provoz moderních jaderných elektráren.

Současný trend bezhlavého prosazování tzv. obnovitelných zdrojů energie (OZE) a s tím související decentralizace elektrifikační soustavy jde zcela opačným směrem a povede k rozboření stávajícího funkčního systému.

OZE mají smysl pouze lokálně, tj. tam, kde jsou vhodné přírodní podmínky – silný a dlouhodobý sluneční svit, trvalé pravidelné vzdušné proudění, vhodné vodní toky apod. Takových míst, mluvíme-li o Evropě, příliš není. Představa, že na OZE lze založit globální energetiku, je zcela zcestná.

Česká republika díky své poloze a klimatu nedisponuje žádným specifikem, které by jí umožňovalo ve velkém a hlavně stabilně a trvale využívat nějaký obnovitelný zdroje energie.

Přesto Evropská unie, ruku v ruce s německou, a tedy i bohužel evropskou, energetickou sebevraždou, prosazuje politiku bezhlavé podpory OZE a současného útlumu klasických zdrojů. Naprosto evidentním problémem OZE tam, kde k jejich provozu nejsou ideální podmínky, je, že nejsou schopny dodávat energii stabilně a trvale.

Kromě toho, že nestabilní zdroj energie je sám o sobě k ničemu, protože dodává energii, když „chce on“, nikoliv, když chce uživatel – zákazník a tedy potlačuje základní ideu energetiky a energie jako takové, tj. „sloužit lidem“, je diskutabilní i jeho šetrnost k životnímu prostředí.

Výrobní náklady na součásti zařízení OZE (solární panely a kolektory, vrtule větrných elektráren, …) jsou velmi vysoké a jejich návratnost je minimální a co více – emise, vyprodukované při výrobě těchto zařízení, mnohdy násobně převyšují emise uspořené v důsledku elektřiny vyrobené těmito obnovitelnými zdroji.

Zároveň, vzhledem ke zmíněné nestabilitě a „dočasnosti“ OZE, je nutné, aby současně existovaly „záložní“ klasické zdroje energie, které by „zaskakovaly“ v době, kdy „nesvítí“ či „nefouká“.

S rozmachem OZE úzce souvisí pojem decentralizace výroby. Zjednodušeně řečeno to znamená, že místo několika velkých zdrojů napojených na přenosovou soustavu bude velký počet zdrojů malých, založených především na OZE technologiích.

Tyto malé zdroje budou napojeny na místní distribuční sítě, což v realitě znamená návrat k „počátečnímu stavu“, tedy k situaci, kdy místní spotřeba byla kryta jedním či několika místními zdroji prostřednictvím místní sítě.

Takové malé místní sítě, v kterých budou zapojeny primárně nestabilní OZE a které nebudou mít výhodu stabilního trvalého zdroje v záloze, jsou podle mého názoru neprovozovatelné.

Zastánci decentralizované výroby však tvrdí, že by mělo jít o tzv. „smart grids“, tedy „chytré sítě“, které by měly být schopny řídit v reálném čase nejen výrobu, ale i spotřebu. Tedy zjednodušeně řečeno spousta tarifních pásem s rozdílnými cenami elektřiny, v krizových situacích, tedy v případě radikálního nedostatku výkonu, i omezování dodávek elektřiny.

Jenom když píši tyto řádky, běhá mi hrůzou mráz po zádech. Pokud bude prosazen tento energetický systém, bude to znamenat, že budeme žít „podle systému“, nikoliv podle sebe.

Neupečeme si bábovku tehdy, když na ni budeme mít chuť, nýbrž tehdy, kdy bude vhodný tarif. Elektřina nebude sloužit nám lidem, ale my budeme sloužit elektřině.

Zdroj fotografie: www.ceps.cz

Štítky:Názor

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(14)
Vladan
2. listopad 2015, 16:51

..nejsme v období grid-parity, ale už dnes 2.11.2015 jsme v období aku-parity(zde vycházím z mých cen a za kolik kdo kde co nabízí je mi jaksi jedno). Do budoucna ceny aku ještě klesnou jaro 2016 asi o 25%. Ceny fotovoltaických panelů půjdou též níž ... asi o 10%. Jinými slovy probíhá energetická revoluce-návrat k sebazásobení a stabilizaci celé distribuční soustavy(DS). Nedokážu si představit tvrdší zdroj než je DS zásobena z koncového vedení statisíci malými akumulátory. Taková DS je pak strategicky odolná-dodávaný výkon je opravdu distribuován. No zpět k reaktrům...na vyřazení jedné jaderky z DS stačí do 5kg grafitu a dron(viz. bomby svržené na rozvodny američany v chorvatsko-srbském konfliktu) a ani není nutno zasahovat reaktor. DS zásobovanou páru jadernými reaktory nelze považovat za stabilní ale za zadánlivě stabilní či spíš za lehce zranitelnou. Smart Grids vidím též jako velký podvod a tunel na EU peníze. Smart Grids je jen pojem. Všichni víme, že Kirchoffovy zákony platí i bez nálepky Smart Grids. Nynější nařízení o NULOVÉM PŘETOKU je poslední obrana státu před brzkou žádostí o přetoky. Jakmile budou odstaveny centrální zdroje pak se objeví poptávka po výkonu a naopak přetoky budou požadovány. Budou od majitelů rodinných domů s FVE na střeše nakupovány kWh. Článek napsal člobrda bahnící se v historii z níž je dobré jen to ponaučení, že centralizované zdroje jsou k ničemu-už jen z hlediska ztrát ve vedení. Hrubě řečeno, abych mohl odebrat 1kWh tak vzdálená jaderka musí vyrobit 2kWh. Pokud mám vlastní FVE tak si 1,1kWh vyrobím a 1kWh spotřebuji......rodinné domy přestanou dodávky ze sítě potřebovat do 5ti let.

Ondra
29. říjen 2015, 19:39

Milý Pavle,

krásně jsi tu shrnul historii české energetiky a vypíchl jsi úskalí decentralizované výroby. Bojím se však, že nevidíš kladné stránky a zavíráš oči před navrhovanými řešeními zmíněných problémů. Dovol mi tedy jakožto zastánci OZE (nejsem bezhlavý zastánce OZE za každou cenu, ale spíše jeden z informovaných lidí, který se domnívá, že se správným vedením by tato cesta by mohla být "dobrá"), napsat reakci na tvůj velmi sugestivní článek.

V první řadě je třeba si uvědomit, že přechod celé české resp. elektrizační soustavy na smart gridgs nebude ze dne na den a ani z roku na rok, nýbrž bude probíhat postupně po řadu let, během nichž budou (a samozřejmě již jsou) sbírána data, neboť hlavní myšlenkou chytrých sítí je obousměrná komunikace. Tudíž síť bude vědět, že zrovna ty si chceš upéct bábovku a pokud zrovna nebude mít "odkud brát", tak přestane dobíjet elektromobil tvého souseda (který bude již nabitý na 90 %) a elektřinu dostane tvá trouba.

Dále uvádíš problém nestabilní dodávky. Ano máš pravdu, že toto je problém u fotovoltaiky a větrné energetiky, ale na druhou stranu existují i takové OZE, které mají dodávky velmi stabilní, nebo alespoň dobře predikovatelné. Příkladem mohou být kogenerační jednotky na bioplyn nebo vodní elektrárny dalším příkladem pak může být ještě geotermální elektrárna.

S nestabilitou dodávek samozřejmě souvisí i problematika skladování elektřiny. Dnes je toto téma velmi žhavé a probíhají v tomto směru značné posuny. V Německu momentálně probíhá výstavba velké "superbaterie", která bude sloužit k dorovnávání výkonové bilance přenosové soustavy. Další velký akumulační potenciál navíc spatřuji v rozvoji elektromobility. Jestliže bude za 20 let po silnicích jezdit 33 % veškerých automobilů na elektrický pohon, tak je to sakra velká "zásobárna" energie. Dovedu si totiž představit takový koncept, kdy zaparkuji, zapojím auto do zásuvky a nastavím, že chci, aby bylo auto nabito minimálně na 80 % a zbylých 20 % dám k dispozici soustavě právě k dorovnání (ano, uvědomuji si, že to povede ke snížení životnosti).

Nyní se dostávám k problematice ekonomické efektivnosti. No... Dnes jsou OZE (bez podpor) rentabilní jen někde a za určitých podmínek, nicméně s rozmachem a vývojem těchto technologií a díky stále větší konkurenci na trhu výrobců zdrojů OZE (solární panely, kogeneračky...) budou ceny stále padat, takže toho bych se tak nebál a co se týče emisí vyprodukovaných při výrobě zařízení k výrobě z OZE... Ano, souhlasím, že když si koupíš FVE panel z Číny, tak je to jak říkáš, nicméně panely se vyrábí i v Evropě a tam ty emise jsou úplně jinde.

No a na závěr... Domnívám se, že lokální sítě, které budou napájeny z místních OZE budou předpokládám vzájemně propojeny páteřními linkami... Takže to není tak úplně návrat zpátky na stromy.

To je asi všechno. Neříkám, že všechno kolem OZE a decentralizace je růžové, ale domnívám se, že je možné to zvládnout a jestliže chceme zkusit mít čistší Evropu tak bychom to měli zkusit protože: "Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody." Já chci a ty asi nechceš. ;)

Pokud se snad pořád bojíš o svoji bábovku, tak doporučuji aby sis nechal zavést plyn a pořídil si plynovou troubu ;-)

Tomáš
3. listopad 2015, 12:25

Pod to bych se podepsal :)

Václav
3. listopad 2015, 13:25

Nemám bohužel čas na delší psaní a proto pouze krátký dotaz na Vladana. Mohu se zeptat za kolik nakupujete komponenty pro fotovoltaické elektrárny a zejména pak akumulátory? Anebo jak jste to přesně myslel s tou aku-parity. Já že pokaždé když hovořím s někým, kdo se zabývá projekty domovních fotovoltaických elektráren, tak se dozvím, že k rentabilitě skutečně ostrovního systému, který by dovoloval reálné odstřižení se od rozvodné soustavy, je ještě hodně daleká cesta. Spotřeba elektřiny běžného rodinného domu je stále ještě moc vysoká na to, aby se dala pořídit akumulace v rozsahu dovolujícím překlenout například dvoutýdenní inverzi, kdy fotovoltaické elektrárny padají v podstatě na nulu.

Lkotek
12. únor 2016, 08:39

Dobře, pokud budu chtít ostrov a překlenout čtrnáct dní ( dva měsíce) a mám baterky na dva dny provozu, tak si můžu pomoci centrálou třeba na LPG nebo CNG. Budu sice dělat KW za 7-10 Kč ale když to rozpustím v celém roce, tak to vypadá jinak. Kdyby sedláci dříve mysleli jen v horizontu jednoho volebního období, tak už dnes nemáme na čem pěstovat obilí. Ono pěstování rychle rostoucích dřevin na biomasu je dlouhodobě taky cesta do pekel (odebírání energie půdě).

Pavel Dostál
12. únor 2016, 09:26

Musím říct, že mě "fascinuje", jak tu spousta lidí píše, co všechno budou pro soběstačnost své domácnosti dělat. Ve skutečnosti jsou to ve většině případů plané řeči - fakt by mě zajímalo, kde zaměstnaný člověk, navíc třeba s rodinou, bude brát denně tolik času navíc, aby se zabýval řešením svých aktuálních energetických potřeb. Realita je taková, že když najednou po zmáčknutí vypínače nebudete mít světlo, když otevřete ledničku a bude plná zkaženého jídla, bojler vám neohřeje vodu atd. atd. atd., tak všichni rychle vystřízliví. Já bych byl ovšem raději, kdyby k tomu vůbec nedošlo. Protože některé škody pak mohou být jen velmi obtížně, draze a zdlouhavě napravitelné.

Mikeš
12. únor 2016, 09:55

Je faktem že "vše" se dá zálohovat a automatizovat, aby ta centrála najela včas a pod. dlouhotrvající výpadek spojený s nedostatkem paliva.. resp. obrovskou nádrží by ale mohl být buď problém a nebo dost drahý špás. Ale zpět, vše jde zálohovat ale kolik by takový systém stál a kde je návratnost, centrála, kterou jen koupím a bude mi doma pět let ležet, protože síť nespadne je snad ta nejdražší věc na světě. Je to podobné jako (asi úplně ideální) kombinace tepelného čerpadla, solárních kolektorů, fotovoltaiky a plně automatického kotle (ideálně kogeneračního), případně vše jištěno bateriemi a cetrálou - ale to by opravdu bylo v hodnotě celého domu.

Tomáš N.
17. duben 2016, 09:46

Opět jse se netrefil.

Nedávno vypadla síť ve středních čechách a někde nefungovala i 2 dny a to byl jen "těžký sníh", nedej bože aby to bylo ve větším rozsahu a nebyl to jen sníh.

Ano těm lidem se nerozsítilo po zapnutí vypínače, v ledničce měly zkažené maso, neohřála se jim voda. No přesně těmto lidem nikdo z ČEZu žádné odškodnění nedal, tak o čem to plácáte ano rychle vystřízlivěli.

Náš zákazník co měl od nás ostrov, skoro ani nepoznal výše uvedené (trochu omezil zbytnou spotřebu). Baterie mu bez jakékoliv jiné zálohy vydržely ty dva dny a vybily se asi 2 hodiny před nahozením sítě. Pro příště si pořídí elektrocentrálu aby vydržel déle.

Vy nemáte absolutně žádné praktické zkušenosti z provozu ale jen z kanclu strašíte neznalé! Na obyčejné lidi to platí, to je stále vidět, na ty co vyzkoušeli něco nového už ale ne. Díky za to.

Mikeš
17. duben 2016, 12:15

No vida, vyjste zřejmě velmi ostřílený praxí a proto se ptám, kolik mě takový systém bude stát a jaká je návratnost? U nás například neplánovaně nevypadl proud na více než pár hodin už snad 20 let. V takovém případě je návratnost v nedohlednu, je pro mě lepší investovat do energeticky úsporných zařízení než drahé akumulace. Neříkám, že neexistují případy kdy to má ekonomický smysl. Snad v budoucnu budou systémy levnější, pak si sám rád jeden pořídím. Dnes uvažuji nad FV, cena klesna na přijatelnou úroveň tak proč ne.

Dian Hrozek
30. říjen 2015, 00:21

Vážený Pavle,

docela mě zajímá současná energetika a hlavně „přenosovka“, proto mě zaujal nadpis Vašeho názorového článku a tak jsem se do něj začetl. Musím říct, že zhruba první půlka článku se celkem hezky četla a není ji co vytknout. Jenže ke konci jsem měl co dělat, aby mi „nevypadly oči z důlků“. Rozhodně nejsem žádný nadšenec do OZE a moc dobře si uvědomuji jejich přínosy i problémy, ale dovolím si upozornit na několik podstatných věcí, které v článku nemají oporu dat a proto se je pokusím uvést na pravou míru.

1) Přenosovka (ČEPS) ke krytí salda odchylky využívá podpůrné služby, které nakupuje od soukromých společností (viz. https://www.ceps.cz/CZE/Cinnosti/Podpurne-sluzby/KategoriePpS/Stranky/default.aspx). Jde si dohledat i jednotlivé dodavatele a ceny (vše na webu ČEPS). Realita je ovšem taková, že ČEPS v rámci primární regulace (mezinárodní) má zajistit cca 50 MW pohotového výkonu a v rámci sekundární regulace nakupuje zálohu na riziko výpadku největšího doje v soustavě, což je Temelín, ne OZE. I když i s OZE se počítá. Případně můžu zaslat přímo prezentaci ČEPSu, kolik podpůrných služeb v jednotlivých časových pásmech dne využívají.

2) ČSR reaktor v Jaslovských Bohunicích byl podle tohoto odkazu (http://atominfo.cz/2015/04/jaslovske-bohunice-a1/) v základu Sovětské konstrukce, ne Československé.

3) Přenosové sítě jsou do budoucna pro přechod na nízkouhlíkovou energetiku nezbytné a také vzhledem k jejich zastarávání musí společnosti jako ČEPS investovat nemalé prostředky do rozvoje. Plán rozvoje na deset let dopředu viz zde (https://www.entsoe.eu/major-projects/ten-year-network-development-plan/tyndp-2014/Pages/default.aspx). S přenosovkama se tak do budoucna hodně počítá.

4) To, že jsou OZE drahé je mýtus. Dnes již dosahují tzv. grid parity. Tedy je výhodnější odpojit se od sítě a spotřebovávat si energii z nainstalovaného OZE (viz. https://en.wikipedia.org/wiki/Grid_parity) a pak ještě

(https://www.db.com/cr/en/concrete-deutsche-bank-report-solar-grid-parity-in-a-low-oil-price-era.htm) a taky třeba tady (http://www.pv-magazine.com/news/details/beitrag/solar-pv-at-grid-parity-in-80-of-globe-by-2017_100018388/#axzz3q0Gebkai).

5) To, že na svoji výrobu OZE nevyrobí dost energie je taky nesmysl. Hodnotí se to podle EROEI a to vychází pro OZE dobře. Viz. (https://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI)

6) To, že se kvůli OZE vypouští emise jinde a firmy odchází z Evropy, např. do Číny je dnes ošetřeno na evropské úrovní pomocí tzv. carbon leakage, kdy firmy co jsou ohroženy konkurencí a plánovaly by „zavřít krám“ a odejít, mají výhodné podmínky na trhu s emisemi. Viz. (http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap/leakage/index_en.htm)

7) Bábovku a veškeré Vaše potřeby si uděláte tak jak jste zvyklý. OZE se musí přizpůsobit. Už řadu let je v platnosti evropská směrnice, která jasně dává na první místo energetickou bezpečnost před OZE. Jde o směrnici 28/2009/EC (viz. http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32009L0028)

Rozhodně tedy zažeňte chmury a strachy. Energetika je sice nestabilní, ale nejen v Evropě, ale na celém světě. Bohužel je to součást transformace kterou prostě musí projít. A pokud transformací projdeme jako jedni z prvních, tak budeme mít oproti ostatním náskok. Já to vidím rozhodně jako příležitost, ne hrozbu ?

Ondra
30. říjen 2015, 07:57

Dian(e?),

super komentář, moc se mi líbí ty odkazy a souhlasím. Snad jen co se týče té rentability, tam bych se trochu bál. Dneska existuje spousta studií, které hodnotí rentabilitu OZE a vesměs se domnívám, že vyjdou tak, jak si to přeje autor dané studie. Záleží totiž jaký zdroj hodnotíš v jaké lokalitě s jakým využitím atd... Můj OSOBNÍ názor je takový, že když se OZE staví na vhodných lokalitách s příznivým využitím (mně se hrozně líbí např. kogenerace z BPS v Třeboni... To je podle mně skvělej koncept), tak to rentabilní je. Pokud jsou zdroje stavěny "bezhlavě", tak se spíše nevyplatí. Příkladem může být rodinný dům, který je plynofikován a majitel si na střeše postaví FVE... Pardon, ale zkoušel jsem si různý modely, a nepřišel jsem na žádný způsob jak by ten systém mohl být rentabilní (návratnost investice 20 a více let - diskontovaná doba návratnosti - neberu jako rentabilní). Takže asi tak. :)

Kuba Líman
30. říjen 2015, 08:31

Milý pane inženýre, s posledními dvěma odstavci velmi souhlasím, jenom při vysvětlování některých důvodů bych byl trochu přísnější a třeba s tím KS-150 trochu méně národně sebevědomý. Primárně je třeba přímo říct, že přenosovka vznikala prorostle s rozvojem zdrojů, měli jsme uhlí, vodu, jádro - velké zdroje, tak to bylo a je, proto je naše ES v pohodě, navíc ta propojka západ východ, uhlí - hutě taky zafungovala a teď toho využívá celá střední Evropa. Máme to hodit do háje? Jinak jsou na tom teď Němci po vyřazení mnoha jaderek z provozu: Výroba (intermitentní) sever, spotřeba jih a západ, problém je, že to není přirozený vývoj, ale regulatorní kreténismus, na který není ekonomický, ani technologický systém připraven! Horší je, že jejich průser a blbost se pak ve jménu solidarity hodí na všechny.

A k tomu kroku zpět do počátku století to není úplně ekvivalentní, tehdy to byly především vody! (podívej se na Dovolenou s Andělem, když jim vypadl proud - "jsme tady připojeni na mlýn a někdy to zlobí") A voda je přeci jen predikovatelnější než slunce či vítr, čili máš čas se připravit.

Pavel Dostál
30. říjen 2015, 09:16

Pánové, děkuji za vaše komentáře. Kdybych měl reagovat na každý bod každého z vašich komentářů, rozvinula by se sáhodlouhá diskuze - to velmi dobře znám, a, odpusťte mi to, na to bohužel nemám čas. Na druhou stranu jsem rád, že můj článek vede k zamyšlení, k diskuzi... Ta je důležitá... Čili pište, diskutujte... Já si rád vaše názory i názory případných dalších komentujících rád přečtu, ale do diskuze bych se zapojil jen v nejkrajnějším případě. Svůj názor jsem, v obecné rovině, shrnul v mém článku, stojím si za ním a považuji ho za reálný. Samozřejmě lze diskutovat o tom, jak velká byla spolupráce Čechoslováku s ruskými odborníky při konstrukci reaktoru KS-150 (mé informace jsou, že československý přínos byl, po všech technologických i technických stránkách, zásadní), můžeme probírat tisíce studií EU, lze se dohadovat o tom, co je a co není OZE apod. Ale prosím, uvědomme si, že o čem někteří mluví jako o současných technologiích, jsou záležitosti v praxi nepoužitelné ještě po desetiletí. Fajn, až budeme vědět, že tyto technologie můžeme reálně teď použít a že budou fungovat, pak postupně a zodpovědně měňme a inovujme energetický systém. Avšak do té doby přestaňme bezhlavě bořit stávající fungující energetický systém v honbě za novodobou rádoby zelenou ideologií.

energetik
31. říjen 2015, 23:32

První část článku historie, dobrá, ale zbytečná, to si můžu v nezávislém podání přečíst i jinde. Dále spousty překrucování a polopravd. V energetice jste zaspal dobu tak o 10let. Nemůžete srovnávat decentrální zdroje s parním strojem nebo vodním kolem a ostrovní sítě ze začátku minulého století se současnými zdroji a jejich regulačními parametry a strašit tady takovými nesmysly jako že hrozí návrat tohoto stavu. Nastudujete si jak se regulují zdroje, co vše musí OZE minimálně splňovat aby je distributor připojil viz. PPDS příloha č. 4. Vzhledem k mizernému stavu v mnoha místech distribuční sítě, OZE často zdarma síť stabilizují navíc i regulací výkonu dle napětí která není v PPDS popsána, ale bez ní je napětí často mimo tolerance i v případě že je elektrárna vypnutá. Oproti tomu často jdou absurdní a nesmyslné požadavky distributorů které mnohdy způsobují nefunkčnost regulačních schopností těchto zdrojů. Například když má distributor v síti rozdíl napětí mezi fázemi větší jak 60V (a tvrdí že má vše v nejlepším pořádku, přitom na jedné fázi žárovky sotva žhnou a na druhé se po chvíli spálí) tak prostě nemůžete dodávat do všech fází stejně když má distributor jednu fázi přetíženou a na druhé je přepětí. Výkon musíte rozložit do fází dle jejich aktuálního místního stavu. Ale pomalu se to s kvalitou distribuce s novými decentralizovanými zdroji s regulací zlepšuje. Klasické tepelné elektrárny a zvláště ty jaderné mají oproti tomu velmi mizerné a omezené regulační schopnosti a to co se děje na úrovni distribuční sítě nemohou vůbec ovlivnit. A o spolehlivosti nemůže být řeč, že ráno vyjde slunce má větší pravděpodobnost než že za hodinu bude funkční Temelín. Provozovatel jaderného zdroje si nemůže nárokovat stálou připravenost provozovatele přečerpávacích elektráren aby s plnými nádržemi čekal na jeho náhodný výpadek. Jednak nebyly přečerpávací elektrárny započítány do rozpočtů jaderných zdrojů jako jejich zálohy a také by tato ekonomická zrůdnost neprošla ani za komunizmu.

Někdy vylezte z kanceláře ven do přírody s klíčem na elektrozámky a multimetrem a v pojistkových skříních domů se přesvědčte jak za naše peníze (bez možnosti veřejné kontroly a výběrových řízeních) spravují naši veřejnou síť licencovaní distributoři a kdo vlastně v moha místech zanedbané a neudržované distribuční sítě konečným zákazníkům napěťově upravuje k normovaným hodnotám.

A tzv. „smart grids“ současné podobě prosazovaný MPO a distributory je jen další nesmyslný tunel na rozkládaní nejen dotací z EU. Jako spotřebitel případně i výrobce elektřiny chci po distributorovi jediné, a to aby mi nainstaloval elektroměr s hodinovou fakturací dle ceny na burze. Pode toho si budu sám řídit výrobu i spotřebu a smart grids bude na světě, na tržním principu a zlodějen. Na to nejsou nutné žádné rozkradené miliardy jak MPO s distributory chystá. Bohužel distributoři toto blokují (málo by si na dotacích nakradli), takže někteří obchodníci instalují vlastní podružné hodinové měření podle kterého si se zákazníkem fakturují. Distributor je potom placen za odečty a údržbu vlastního elektroměru který je vlastně k ničemu.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se