Výkonová flexibilita, agregace, či akumulace. Inovační projekty ČEPS reagují na změny v energetickém prostředí
Společnost ČEPS realizuje řadu inovačních projektů zaměřených na nová řešení pro spolehlivý provoz české elektrizační soustavy. V rámci programu THÉTA Technologické agentury ČR určeného na podporu průmyslového výzkumu v oblasti energetiky jsou to projekty SecureFlex, MAFRI a Dflex, zaměřené na problematiku výkonové flexibility, přiměřenosti a agregace. Výzkumný projekt BAART se pak zabývá otázkou využití technologie bateriových systémů akumulace energie pro poskytování služeb výkonové rovnováhy.
„ČEPS je dlouhodobě aktivní na poli inovací, výzkumu a vývoje. Potřeba inovovat přirozeně vyplývá z principiálních změn energetického prostředí, kterými jsme v současné době svědkem,“ říká Karel Vinkler, ředitel sekce Inovace a R&D společnosti ČEPS.
SecureFlex, MAFRI a Dflex
Do projektů financovaných z programu THÉTA Technologické agentury ČR vstupuje společnost ČEPS už ve fázi přípravy návrhu projektu, je aktivní při samotné realizaci i po jeho ukončení. V případě projektů SecureFlex a MAFRI společnost ČEPS jako aplikační garant dodává nezbytné či unikátní vstupy, přispívá do projektu svým know-how, participuje na výzkumné metodě, pilotuje výstup a dává zpětnou vazbu. Napomáhá tak k následné využitelnosti projektů v praxi.
„Program THÉTA, který je jedním z nástrojů naplňování státní energetické koncepce, je důležitý zejména v realizaci výzkumu a vývoje nových technologií nezbytných pro transformaci české energetiky v souvislosti s probíhajícími technologickými změnami. Zapojení státních subjektů v podporovaných výzkumných projektech, jako je i společnost ČEPS, je klíčovou součástí realizace programu,“ uvádí Martin Bunček, ředitel kanceláře Technologické agentury ČR.
SecureFlex a výkonová flexibilita
Energetický sektor prochází řadou změn, které s sebou přinášejí potřebu inovovat a nalézat prostředky pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy. V důsledku postupné proměny zdrojového mixu se jedním z klíčových stabilizačních prostředků v budoucnu může stát výkonová flexibilita, tedy možnost úpravy výkonových profilů na straně spotřebitelů. Cílem projektu SecureFlex je vytvoření analytických, výpočetních a optimalizačních nástrojů a cílených studií, které přispějí k systémovému řešení pro síťově bezpečné využití výkonové flexibility spojené s integrací nových technologií a tržních subjektů v prostředí ČR.
Projekt zahrnuje oblasti detekce a kvantifikace výkonové stability, limity její bezpečné aktivace či algoritmy optimální aktivace výkonové flexibility i s doporučeními pro legislativní opatření.
Řešitelem projektu SecureFlex je konsorcium ZČU FAV NTIS, Masarykova univerzita C4E a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT.
MAFRI – přiměřenost a spolehlivost energetické politiky
Cílem projektu MAFRI (Midterm Adequacy Forecast – Regional Indicators) je vyvinout nové spolehlivostní charakteristiky, z nichž budou moci vycházet provozovatelé sítí a zejména zodpovědné instituce (MPO). Tyto charakteristiky budou využitelné při rozhodování o opatřeních a investicích všude tam, kde hrozí nedostatek výroby elektrické energie. Pomohou přitom s výběrem řešení optimálního z hlediska spolehlivosti i nákladů.
Požadavek na hodnocení přiměřenosti výrobních kapacit vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009, o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. Výsledky projektu MAFRI mohou přispět při rozhodování o investicích do infrastruktury a přinést alternativní nápravná opatření s důrazem na energetickou soběstačnost ČR.
Projekt přizpůsobuje stávající a vyvíjí nové charakteristiky spolehlivosti elektrizační sítě ČR v kontextu celoevropské sítě. Využívá a rozšiřuje ukazatele na bázi Midterm Adequacy Forecast, lokalizuje ukazatele spolehlivosti dodávky elektrické energie v daném čase a místě, v objemu a trvání zjištěného nedostatku výrobního výkonu.
Výstupem projektu bude i metodika nastavení referenčních (kritických) hodnot spolehlivostních charakteristik tak, aby maximálně věrohodně odrážely rizika nedodávek elektrické energie a dopady nedodávek na definované skupiny odběratelů či složky státu. Součástí bude rovněž metodika porovnávání indikovaného rizika nedostatku výkonu s jednotlivými alternativami nápravných opatření.
Řešitelem projektu MAFRI je tým energetických specialistů Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT, oddělení Inteligentních systémů.
Dflex a agregace
Projekt Dflex je realizován ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT, Pražskou energetikou a Digital Energy Services. Společnost ČEPS zde zastává roli hlavního příjemce, aplikačním garantem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Projekt si klade za cíl ověřit možnost aktivního zapojení malých zdrojů poskytujících flexibilitu do provozu a řízení elektrizační soustavy, a následně pomocí agregace a systémů aktivního decentrálního řízení výrobu těchto zdrojů transformovat do produktů využitelných při stabilizaci soustavy. V rámci projektu budou posuzovány systémové požadavky, definovány podmínky pro přístup agregátora na trh s flexibilitou a rovněž vytvořeny algoritmy pro vyhodnocení poskytnuté flexibility a vypořádání dodávek.
„Hlavním přínosem projektu je ověření aplikovatelnosti konceptu agregace flexibility v podmínkách české energetiky v zárodečné fázi konceptu. Realizace tohoto projektu přinese znalosti a zkušenosti nezbytné pro uvedení agregace do praxe v časovém horizontu, který po ČR požaduje Evropská komise,“ uvádí Karel Vinkler.
Výzkumný projekt BAART a akumulace
Postupný rozvoj technologie bateriových systémů akumulace energie (BSAE) s sebou přináší potenciál jejich využití v oblasti poskytování podpůrných služeb, konkrétně v kategorii služeb výkonové rovnováhy (SVR). Společnost ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy ČR prostřednictvím SVR koriguje rozdíly mezi odběrem a výrobou elektřiny, a to změnami spotřeby či výroby. S cílem otestovat BSAE při poskytování služeb výkonové rovnováhy v podmínkách elektrizační soustavy ČR a reálném provozu, realizují společnosti ČEPS a ČEZ výzkumný projekt s názvem BAART.
Zdroj: Tesla
Primárním účelem projektu využívajícího 4MW baterii umístěnou v elektrárně Tušimice je vytvoření, nastavení a úprava pravidel poskytování služeb výkonové rovnováhy z BSAE a zejména jejich praktické ověření. V pilotním provozu BSAE budou testovány jednotlivé režimy poskytování regulace frekvence, kvalita poskytnuté služby i nabíjecí strategie.
„Principiální změny energetického sektoru s sebou přinášejí rozvoj nových technologií i potřebu nastavit podmínky jejich začleňování do elektrizační soustavy ČR. Realizace výzkumného projektu BAART umožňuje prohloubit naše dosavadní poznatky o integraci bateriových systémů do energetické soustavy v podmínkách elektrizační soustavy ČR s ohledem na poskytování podpůrných služeb,“ říká Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS zodpovědný za strategii, inovace a rozvoj přenosové soustavy.
Inovace, výzkum a vývoj ve společnosti ČEPS
Priority výzkumu a vývoje společnosti ČEPS jsou definovány dlouhodobě a vycházejí ze střednědobé strategie společnosti. V oblasti výzkumné činnosti realizuje společnost ČEPS řadu projektů a studií, ať již vlastních, nebo ve spolupráci s dalšími subjekty v České republice a v zahraničí. Dlouhodobě a aktivně se podílí na pracích spojených s Národním akčním plánem Smart Grids (NAP SG) koordinovaným Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Je také aktivním členem v Technologické Platformě Udržitelná Energetika (TPUE), kde se diskutují a připravují výzkumná témata se zaměřením na elektroenergetický sektor v ČR.
Společnost má svého zástupce ve Výboru pro výzkum, vývoj a inovace (Research, Development and Innovation committee) pod asociací evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Hlavním posláním tohoto výboru je příprava návrhů na projekty evropského rozsahu, které řeší problematiku přenosu elektrické energie.
Mohlo by vás zajímat:
Kdysi to bylo aspoň "Věda-Výzkum-Výstava", nyní už jde jen o "Tlachy 4.0". Ale stále je kam "udržitelně růst", indickým dětem stačí miska rýže denně.
Hlavní město Praha se špičkou asi 1200 MWe v podstatě nemá záložní zdroj elektřiny to co bylo poslal soukromý vlastník do šrotu. Možná sem tam nějaké banky mají KGJ, na Vltavě pár jezů...
Do stavby záložního zdroje asi 300MWe nikdo nechce investovat, nejbližší elektrárnu ECKG Kladno, která by mohla při blackoutu pomoci koupí obchodník s dluhy.
A státní ČEZ si postaví jako hračku 4 MW baterku.....
Tváří se, jak nejdou technologicky dopředu, ale že už jsou v síti dvě baterie, kterým svými cílenými regulemi neumožní praktický ani vývojový provoz, to tak nějak zapomenou zmínit. Pokud budou na MPO a ve státních organizacích takoví "energetičtí šampioni" jako nyní, nic se nezmění. Mít moc nad energetikou je jediný cíl těchto lumenů. Nevypustit si rybník, ale nikoho do něj nepustit.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se