I letos společnost ČEPS připravuje pro studenty vysokých škol bohatý týdenní vzdělávací program. Během přednášek, exkurzí a praktických workshopů si účastníci vyzkoušejí, jaké to je být součástí firmy, která provozuje českou elektroenergetickou přenosovou soustavu. Do programu se zájemci mohou hlásit do 15. 7. 2020. Letní škola proběhne od 31. 8. do 4. 9. 2020.
Podívejte se, jak probíhal minulý ročník:
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/YI7F0VkklPU" width="800" height="480" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen"></iframe>
Máte o Letní školu ČEPS zájem? Neváhejte a pošlete svůj životopis na <a href="mailto:kariera@ceps.cz">kariera@ceps.cz</a>.
Co vás letos čeká? Dozvíte se nejen podrobné informace o fungování elektroenergetické přenosové soustavy, trendech v české i evropské energetice a dalších aktuálních tématech.
<figure id="attachment_85615" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-85615" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Letni-skola-CEPS-2019_trenazer_2_04092019-800x533.jpg 800w" alt="Letní škola ČEPS" width="1400" height="933" /><figcaption class="wp-caption-text">Letní škola ČEPS</figcaption></figure>
Nahlédnete také na místa, kam byste se jinak nedostali – na dispečerský sál nebo do rozvodny v Hradci u Kadaně. Vyzkoušíte si assessment centrum a workshopy, užijete si volnočasový program a budete mít dostatek času na neformální seznámení s profesionály v oboru.
<blockquote>„Letní škola ČEPS je skvělá příležitost, jak získat představu o tom, co obnáší provoz přenosové soustavy a jak vypadá běžný chod společnosti. Navázání cenných kontaktů s předními odborníky v energetice je navíc výborným způsobem, jak nastartovat kariéru. Ceníme si zájmu a vědomostí mladých lidí a program každoročně vylepšujeme ve spolupráci s kolegy napříč celou firmou tak, aby pro ně byl co nejvíc smysluplný a odnášeli si z něj přínosné informace a zkušenosti,“ říká Diana Procházková, ředitelka sekce HR a korporátní služby společnosti ČEPS.</blockquote>
Letos proběhne již devátý ročník Letní školy. Společnost ČEPS dlouhodobě spolupracuje se základními, středními i vysokými školami a studentům a absolventům nabízí mimo jiné i soutěž o nejlepší diplomovou práci roku, stáže a stipendia. Více na: <a href="https://www.ceps.cz/cs/pro-studenty-a-absolventy">https://www.ceps.cz/cs/pro-studenty-a-absolventy</a>

Přenos elektřiny

ČEPS otevírá studentům své brány: přihlašování do Letní školy je v plném proudu

Německý síťový regulátor <a href="https://www.netzausbau.de/SharedDocs/Downloads/DE/2035/SR/Szenariorahmen_2035_Genehmigung.pdf?__blob=publicationFile">stanovil scénáře</a>, podle kterých bude plánován rozvoj německé přenosové soustavy do roku 2035. Očekávání provozovatelů přenosových soustav, například pokud jde o nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, byla regulátorem snížena. Dle environmentálních aktivistů jsou tyto předpoklady podhodnocené a nevedly by ke splnění závazků <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/parizska-dohoda-ma-definitivne-zelenou-bude-nasledovat/">Pařížské klimatické dohody</a>.
Německý síťový regulátor (Bundesnetzagentur – BNetzA) minulý týden zveřejnil dokument se scénáři, které tvoří základ pro budoucí plánování rozvoje přenosové soustavy. Využil přitom konzervativní předpoklady rozvoje obnovitelných zdrojů, elektromobility a celkové spotřeby energie.
<blockquote>„Síťový regulátor snížil návrhy provozovatelů přenosových soustav, pokud jde o předpoklady týkající se rozšíření obnovitelných energií,“ <a href="https://background.tagesspiegel.de/energie-klima/ambitionslose-stromnetzplanung">uvádí Jakob Schlandt z německého Tagesspiegel</a>.</blockquote>
David Ritter z Institutu pro aplikovanou ekologii (Öko-Institut) uvedl, že scénář „není dostatečně ambiciózní, aby odrážel energetickou politiku, která je v souladu s dosahováním pařížských cílů v oblasti klimatu a z toho pramenících evropských a národních cílů snižováním emisí“.
BNetzA po roce 2035 nepředpokládá provoz uhelných elektráren, což je progresivní výklad <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/uhelna-komise-rozhodla-nemecko-odstavi-uhelne-elektrarny-nejpozdeji-roce-2038">plánovaného odklonu od uhlí</a>, oproti provozovatelům přenosové soustavy (PPS) vidí také mnohem vyšší potřebu instalovaného výkonu v plynových elektrárnách.
Jedním z hlavních bodů scénářů je tzv. „síťově orientovaný“ rozvoj výrobních a spotřebních zařízení. To znamená rozvoj např. větrných elektráren nebo Power-to-Gas zařízení v oblastech, které zohledňují potřeby soustavy. S ohledem na potřeby sítě má být např. řízeno i nabíjení elektromobilů.
<h2>Na základě scénářů bude vytvořen plán rozvoje soustavy pro roky 2021-2035</h2>
<blockquote>„Rámcové scénáře jsou počátečním signálem pro nadcházející plán rozvoje přenosové soustavy. Zaměřujeme se zejména na postupné vyřazování uhlí. Dalším tématem je propojování odvětví, například využití elektřiny pro výrobu tepla v průmyslu, přeměna elektřiny na vodík a elektromobilita. Při plánování energetické sítě se vždy berou v úvahu současné cíle energetické politiky spolkové vlády. Provozovatelé přenosových soustav jsou nyní povinni na základě těchto nových předpokladů určit a navrhnout konkrétní projekty rozšíření sítě,“ <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200626_Szenariorahmen2021-2035.html">vysvětluje Jochen Homann</a>, prezident BNetzA.</blockquote>
Rozšíření německé přenosové soustavy je jednou z největších současných výzev transformace německé energetiky a rámcové scénáře jsou základem pro plán rozvoje sítě. Na jeho základě němečtí provozovatelé přenosové soustavy vytvoří do konce letošního roku první návrh plánu rozvoje soustavy pro roky 2021-2030, který navrhne konkrétní projekty rozvoje sítě. Druhý návrh má potom být zhotoven do 26. dubna 2021.
Zdroj úvodní fotografie: TenneT

Scénáře pro rozvoj německé přenosové soustavy podle mnohých podhodnocují rozvoj OZE

<a href="https://dieselgasturbine.com/siemens-refurbishing-hvdc-link/">Siemens provede rekonstrukci HVDC vedení, včetně všech technologií, které spojuje Severní Irsko a Skotsko</a>. HVDC Moyle Interconnector, které bylo uvedeno do provozu v roce 2001, spojuje Ballycronan More v Severním Irsku a Auchencrosh ve Skotsku. Přenosová kapacita vedení je 500 MWe.
Řídicí a ochranný systém <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení</a> Moyle Interconnector, který vlastní a provozuje společnost Mutual Energy, je téměř 20 let starý. Cílem modernizace je zlepšit provoz. Rekonstrukce HVDC vedení o přenosové kapacitě 500 MWe je navržena tak, aby zvýšila bezpečnost a spolehlivost dodávek elektrické energie ve Velké Británii.
Projekt na rekonstrukci technologií původně nainstalované společností Siemens v roce 2001 je nyní v plném proudu. Práce by měly být ukončeny v září 2022. HVDC vedení Moyle Interconnector pracuje na stejnosměrném napětí ±250kV. Vedení sestává ze dvou kabelů, každý má přenosovou kapacitu 250 MWe.
Společnost Siemens uvedla, že rekonstrukce HVDC jsou složité projekty, protože je třeba určit optimální rozsah a vyjasnit všechna zbývající rozhraní. S pomocí konstruktivních a podrobných diskuzí mezi Mutual Energy a Siemens bylo dosaženo společné dohody a byl definován rozsah dodávky. Součástí dodávky je návrh, výroba, testování ve výrobním závodě, isntalace a uvedení do provozu řídicího a ochranného systému a dodávka simulátoru výcviku řízení.
Rekonstrukce HVDC vedení se bude zabývat požadavky vyvíjecích se přenosových sítí ve Velké Británii. Rekonstrukce vylepší dynamickou přenosovou kapacitu HVDC vedení a umožní Mutual Energy nabízet vylepšené doplňkové služby.
<blockquote>„Díky vylepšeným ovládacím prvkům bude systém HVDC Classic do budoucna dokonale vybaven, aby účinněji vyhověl požadavkům trhu s elektrickou energií. Modernizovaný systém poskytne slabší přenosové soustavě větší provozní stabilitu a bude fungovat v širším rozsahu podmínek přenosové soustavy. V budoucnu lze ze Skotska do Severního Irska, ale i opačně, přenést více elektrické z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Hauke Jürgensen, vedoucí Large Transmission Solutions ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens</a>

Energetika v zahraničí

Siemens provede modernizaci HVDC vedení mezi Severním Irskem a Skotskem

Konsorcium vedené společností <a href="https://new.siemens.com/vn/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens Gas and Power</a> (<a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens Energy</a>) získalo zakázku na nové HVDC vedení v Řecku. <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/td-infrastructure/siemens-hvdc-power-bridge-will-connect-crete-with-mainland-greece/?fbclid=IwAR1Uzdf9axTOeLhzL3lLM7g5Ipg-RgudIEeqhw1Ou_T6f0gHZDp3XxiyIOQ">Nové HVDC vedení má propojit pevninské Řecko s největším řeckým ostrovem Kréta</a>. Nové vedení bude mít přenosovou kapacitu 1000 MW a bude provozováno na stejnosměrném napětí ±500 kV.
Projekt o hodnotě 370 milionů eur (9,9 miliard korun) umožní vybudování <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení,</a> které má zvýšit spolehlivost dodávek elektrické energie na Krétě a má usnadnit integraci obnovitelných zdrojů do řecké přenosové soustavy. Uvedení do provozu je plánováno na polovinu roku 2023.
Smlouva na klíč zahrnuje návrh, dodávku a instalaci HVDC systému s přenosovou kapacitou 1000 MW při stejnosměrném napětí ±500 kV s VSC technologií, plynem izolovanou zapouzdřenou rozvodnu na Krétě, řídicí systém a 10letou servisní smlouvu na celý systém.
Nové měnírny budou propojeny HVDC kabelem o délce 330 kilometrů. Jedna měnírna bude vybudována v oblasti Attica nedaleko Athén a druhá bude poblíž Damasty na severu Kréty.
V současné době se elektrická energie na Krétě vyrábí v elektrárnách spalující fosilní paliva, které budou uzavřeny do konce roku 2022. Nové HVDC vedení usnadní přenos elektrické energie z obnovitelných zdrojů umístěných na pevnině na ostrov Kréta.  Nové HVDC vedení sníží emise oxidu uhličitého o 500 000 tun ročně.
<blockquote>„Nové HVDC vedení Attica-Kréta je dalším příkladem přidané hodnoty, kterou může společnost Siemens nabídnout zákazníkům, aby pokročili v globálním energetickém přechodu. Jsem hrdá na to, že naše prověřená nejmodernější technologie HVDC umožní větší integraci obnovitelné energie, sníží závislost na fosilních palivech a zvýší spolehlivost přenosových soustav,“řekla Beatrix Natter, generální ředitelka divize Transmission ve společnosti Siemens Energy.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/global/en/company/about/businesses/gas-power.html">Siemens</a>

Nové HVDC vedení spojí pevninské Řecko s ostrovem Kréta

Téměř tři roky potom, co Elon Musk přijal na Twitteru výzvu na výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/velka-baterie-tesly-australii-prekonava-ocekavani">obřího systému baterií</a> v Austrálii, plánuje společnost Siemens v zemi vybudovat baterie s ještě větší kapacitou a výkonem. Mají umožnit další výstavbu OZE v oblasti.
Společnost Siemens oznámila, že ve společném podniku FLUENCE, <a href="https://www.siemens.cz/energo/fluence-globalni-lidr-v-akumulaci-energie">který založila</a> s americkou firmou AES, chce  postavit dvě velká bateriová úložiště na strategických místech v Austrálii, které by umožnily tamní přenosové síti integrovat více nových solárních a větrných elektráren. Podle jejich vyjádření je možné baterie vybudovat do 18 měsíců, což je mnohem rychlejší řešení, než by bylo vybudování dodatečných přenosových vedení.
AES a Siemens vyhodnotili Austrálii jako ideální místo pro budování nových prvků a zapojení velkých OZE výroben v síti. Jedná o rozvinutý trh s dostatečným větrným a slunečním potenciálem, kde se zároveň s odstavováním dosluhujících uhelných zdrojů očekává nedostatek dostupného výkonu. Navzdory tomu rozvoj OZE v Austrálii klesl loni oproti předcházejícím letům o více jak třetinu, protože se začíná projevovat nedostatečná kapacita přenosové soustavy v jednotlivých regionech a chybí jasné centrální řízení rozvoje energetiky ze strany státu.
K odstranění úzkých míst v síti má přispět vybudování bateriových systémů v daných lokalitách, které budou vytvářet &#8222;virtuální přenosová vedení&#8220; a odebírat, či dodávat energii do sítě, a tím přispívat k udržení frekvence a napětí v síti.
Společný podnik Fluence, <a href="https://aemo.com.au/-/media/files/electricity/nem/planning_and_forecasting/victorian_transmission/vni-west-rit-t/report-submissions/fluence-submission-to-the-pscr.pdf">má v plánu vybudovat</a> 2 bateriová úložiště, každé o výkonu 250 MW a kapacitě 125 MWh. Jedno v provincii Victoria a jedno v provincii New South Wales. Výkonem a souhrnnou kapacitou obou úložišť by tak porazil bateriový komplex od Tesly, který disponuje výkonem 100 MW a kapacitou 129 MWh. Společnost Fluence, která již v Austrálii provozuje baterie o výkonu 30 MW baterii, odmítla komentovat náklady projektu.
Austrálie má problém s integrací OZE, kdy nejlevnější a nejslunnější místa se nachází v odlehlých oblastech bez dostatečné přenosové kapacity. Například loni provozovatel přenosové soustavy AEMO u některých zdrojů OZE omezil výrobu až o 50 %, protože se obával o stabilitu sítě.
zdroj úvodního obrázku: https://www.siemens.cz/energo/fluence-globalni-lidr-v-akumulaci-energie

Obnovitelné zdroje

Siemens má v plánu porazit Teslu a vybudovat v Austrálii výkonnější bateriová úložiště

Investice do výroby elektrické energie, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/covid-19-podryva-podle-mezinarodni-energeticke-agentury-usili-investovat-bezpecne-udrzitelne-energetiky" target="_blank" rel="noopener">které se mají v letošním roce v případě fosilních zdrojů propadnout o 15 % a v případě obnovitelných zdrojů o 10 %</a>, jsou <a href="https://www.iea.org/articles/the-covid-19-crisis-is-undermining-efforts-to-invest-in-a-secure-and-sustainable-electricity-sector">dle Mezinárodní energetické agentury (IEA)</a> pouze jednou částí příběhu. Další jsou elektrické sítě, které jsou páteří dnešních energetických systémů, a stávají se stále více důležitějšími v přechodu k čisté energii. Právě ty jsou dle názoru agentury podfinancované a jejich aktuální rozvoj není dostatečný.
V Evropě, USA, Číně a jinde probíhají iniciativy za zlepšení odolnosti a spolehlivosti energetické infrastruktury. Pohled na globální trajektorii investic do infrastruktury v posledních letech ovšem povzbudivý není, přičemž investice klesají především v rozvíjejících se ekonomikách. Celosvětově je v letošním roce očekáván další pokles, a to o 9 %, což pro rok 2020 znamená 248 miliard dolarů.
Tento trend, spolu s omezenými investicemi do flexibilních paroplynových elektráren a vyrovnávajícímu se trendu investic do bateriových úložišť, by měl dle IEA poskytnout jasné varování.
Rozvoj klíčové infrastruktury totiž mnohdy trvá déle než vývoj technologií, jako jsou například elektromobily, a elektrizační soustavy musí být na nové trendy, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/elektrifikace-boom-obnovitelnych-zdroju-evrope-bude-vyzadovat-velkou-odolnost-elektrizacni-site">například elektrifikaci osobní dopravy</a>, připraveny.
Také vzhledem k rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů energie na energetickém mixu jednotlivých zemí, který jde ruku v ruce s vyššími nároky na řízení soustavy, jsou dle IEA dnešní investice do elektrizační soustavy, flexibility a skladování energie neslučující se s budoucností, která by zajistila bezpečnost dodávek elektrické energie.
<h2>Německo jako příklad nedostatečného rozvoje sítí</h2>
Jako příklad, kde se přenosová soustava rozvíjí nedostatečně rychle, lze uvést <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-rozvoj-prenosove-soustavy-oblasti-severniho-more-probiha-nad-ocekavani-dobre">Německo</a>, které sice úspěšně rozvíjí přenosovou soustavu v oblasti Severního moře, ale ne už tak část pevninskou. Ta je z důvodu <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">protestů obyvatel proti výstavbě vedení a „slabé vůle“ vlád jednotlivých spolkových zemí</a> k vydávání povolení velmi pozvolná.
I proto rostou náklady Německa na redispečink, který slouží jako prevence před přetížením vedení. V předloňském roce za něj Německo, společně s ostatními opatřeními pro udržení stability soustavy, vyplatilo 1,5 miliardy eur.

IEA upozorňuje, že investice do rozvoje elektrických sítí, flexibility a skladování energie nemusí být dostatečné

<a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/nemecko-zvazuje-odkup-podilu-provozovateli-sve-prenosove-soustavy-od-nizozemska-duvodem-jsou-chybejici-finance">Již měsíce se spekuluje</a> o vstupu německé vlády do provozovatele přenosové soustavy, společnosti Tennet. Německé ministerstvo hospodářství opakovaně zdůrazňovalo, že se zkoumají různé možnosti, bez vyřčení jakéhokoliv závazku. Minulý týden situace pokročila, když Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Pressemitteilungen/2020/20200519-deutschland-und-die-niederlande-unterzeichnen-gemeinsame-absichtserklaerung-ueber-weitere-energiezusammenarbeit-in-den-bereichen-netze-und-stromuebertragung.html">podepsalo s Nizozemskem memorandum o porozumění o spolupráci v oblasti přenosu elektrické energie</a>.
Nizozemsko a Německo <a href="https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Downloads/J-L/joint-declaration-of-intent.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=4">se ve společném prohlášení k memorandu</a> dohodly, že v nadcházejících měsících chtějí dohodnout na podrobnostech. Mají být prozkoumány možnosti investic a vstupu Německa do společnosti Tennetu a vyvinut společný přístup k posílení kapitálu společnosti Tennet.
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu. Otázkou je, zda se německá vláda vstoupí do holdingové společnosti nebo pouze do německého PPS.
<blockquote>„Transformace energetiky má významný dopad na přenos elektřiny a zejména na provozovatele přenosové soustavy jak v Nizozemsku, tak i Německu. Úspěchu může být dosaženo, pouze pokud využijeme užší spolupráce a koordinace s našimi nizozemskými sousedy. Cílem je vyvinout efektivní a inovativní síťová řešení a provést nezbytné investice do sítí co nejefektivněji,“ uvedl v úterý německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier.</blockquote>
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
Společnost TenneT plán vítá, úzká spolupráce mezi oběma zeměmi v prvním přeshraničním PPS v Evropě je „logickým krokem“, uvedla Manon van Beeková, generální ředitelka společnosti Tennet Holding.
<blockquote>„Tennet hraje klíčovou roli v uskutečnění transformace energetiky. To platí stejně jak pro Německo, tak i Nizozemsko. Je proto logické, aby se německý a nizozemský stát staly společnými akcionáři společnosti Tennet,“ dodala van Beeková.</blockquote>
Pracovní skupina má za úkol rovněž vypracovat a předložit analýzu toho, jaké možnosti spolupráce a společného rozvoje existují v souvislosti s <a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/tennet-predstavil-vizi-umeleho-ostrova-pro-rozvoj-offshore-vte">vytvořením uzlu v Severním moři</a> pro přenos elektřiny z větrných elektráren v oblasti mezi Dánskem, Německem a Nizozemskem. Měly by být zohledněny úvahy spolupráce v oblasti Severního moře s cílem vyvinout podmořské kabely propojující deset zemí v oblasti jako prioritu energetické politiky EU v dlouhodobém horizontu.
Transformace energetiky si vyžádá vysoké investice do přenosových soustav. V letech 2019-2028 by měla Nizozemská přenosová soustava vyžadovat investice ve výši 12 miliard eur (328 mld. korun). V Německu se pro stejné období předpokládá investice ve výši 43 mld. eur (1174 mld. korun).
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.

Společnosti ve světě

Německo je o krok blíže k nákupu podílu v provozovateli přenosové soustavy TenneT

Ve spojené království se zavedenými opatřeními proti šíření onemocnění COVID-19 klesla spotřeba elektřiny ve srovnání s běžným stavem zhruba o pětinu. To s sebou přináší rostoucí nároky na řízení soustavy a zvyšuje provozní rizika. Prudký pokles spotřeby odráží uzavření mnoha podniků a průmyslových areálů, které byly nuceny kvůli pandemii omezit nebo úplně zastavit provoz. Informaci <a href="https://www.ft.com/content/54cc33d2-82ab-43c7-8ff8-235278d3858a?fbclid=IwAR3CdQ17VBHfJQPAhpmL3Y1t0cPzwrZWZ5Sb7VzPRV4lHvErc19YnZggQQg">uvedl server Financial Times</a>.
<blockquote>”Za dvacetiletou historii provozu je takto nízká poptávka po energii bezprecedentním případem,” okomentoval stav Tom Edwards, britský odborník na energetiku.</blockquote>
Provozovatel britské přenosové soustavy, společnost National Grid, uvedl, že krátká období, kdy je spotřeba nečekaně nízká, zvyšují provozní rizika. V extrémním scénáři by se mohlo jednat o rozsáhlejší výpadky.
National Grid musí udržovat frekvenci soustavy v rozmezí 49,5 Hz až 50,5 Hz. Poslední případ rozsáhlejšího výpadku ve Spojeném království <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/rozsahly-vypadek-dodavek-elektriny-ve-spojenem-kralovstvi-zpusobil-soucasny-vypadek-dvou-zdroju">nastal v srpnu 2019, tenkrát hodnota klesla na 48,8 Hz</a>. Nyní naopak hrozí překročení horní hranice.
Řídící centrum přenosové soustavy ve městě Wokingham používá několik způsobů jak výkyvům frekvence předejít. Britové tak například platí větrným farmám, aby přerušily výrobu nebo exportují energii do Evropy podmořskými kabely. National Grid také uzavřela dohodu s francouzskou společností EDF o snížení produkce z jejich jaderné elektrárny Sizewell B v Suffolk na západě Anglie.
<h2>Rostoucí podíl OZE a úbytek konvenčních zdrojů</h2>
Situaci nepomáhá ani současně počasí, které je příznivé pro výrobu solárních a větrných elektráren. Data National Grid ukazují, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě elektřiny dosáhl v minulém měsíci až 60,5 %.
<blockquote>“Britská síť není přizpůsobena pro tak velký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě. Soustava je stabilní při podílu OZE okolo 50 %,” uvedl Paul Verrill, výkonný ředitel poradenské společnosti EnAppSys. Pokud podíl obnovitelných zdrojů přesáhne 50 %, National Grid musí začít platit větrným farmám za odpojení ze sítě.</blockquote>
Soustava byla navržena okolo elektráren na fosilní paliva, jejichž setrvačné hmoty zmírňují šoky výkonových změn, jejich odstavování a nahrazování obnovitelnými zdroji energie <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/national-grid-rostouci-podil-oze-ubytek-uhelnych-zdroju-klade-rostouci-naroky-rizeni-soustavy">klade vyšší požadavky na řízení sítě, zvláště pak v období nižší spotřeby elektřiny</a>.
<blockquote>“Nebojím se blackoutu, ale spíše nárůstu cen elektřiny, protože všechny větrné elektrárny, které budou muset přerušit provoz, budou požadovat kompenzaci,” dodal Edwards.</blockquote>

Nízká spotřeba elektřiny v Británii vede k vyšším nárokům na řízení soustavy

Německá vláda se <a href="https://www.spiegel.de/wirtschaft/unternehmen/tennet-bund-will-bei-netzwerkbetreiber-einsteigen-a-00000000-0002-0001-0000-000170816304">dle informací serveru Der Spiegel</a> chystá odkoupit podíl v provozovateli přenosové soustavy, společnosti TenneT. Zájem má mít zejména o německé aktivity této nizozemské společnosti, o jak velký podíl by se mělo, jednat není známo. Dle mluvčí německého ministerstva hospodářství však zatím není jasné, zda vůbec německý stát do společnosti vstoupí, <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2CQ41D">uvádí agentura Reuters</a>. 
Společnost TenneT Holding je v současné době zcela vlastněna Nizozemským státem a spadá pod ní jak provozovatel přenosové soustavy (PPS) v Nizozemsku, tak TenneT TSO Deutschland, provozující část přenosové soustavy v Německu.
Společnost TenneT <a href="https://www.handelsblatt.com/unternehmen/energie/einschaetzung-der-regierung-netzbetreiber-tennet-braucht-bis-2028-bis-zu-4-75-milliarden-euro/25015282.html?ticket=ST-5236624-WMY2FS5qk67CxcNWx7lq-ap4">potřebuje do roku 2028 dodatečně 4,75 miliardy eur</a> (130 mld. korun) na další investice, z toho 2 miliardy (55 mld. korun) do konce roku 2021, a to se zdá být hlavním důvodem proč Německo plánuje do společnosti investičně vstoupit. Nizozemsko prozatím nevypadá, že by bylo ochotno tyto investice financovat.
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption alignnone" style="width: 1680px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg"><img class="wp-image-58707 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-1024x680.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/DE_Windpark_Havelland_2-800x531.jpg 800w" alt="" width="1680" height="1115" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova</figcaption></figure>
<h2>Vládnoucí strany jsou ohledně výše podílu nejednotné</h2>
Zatímco německý ministr financí Olaf Scholz, zástupce Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), prosazuje, aby Německo odkoupilo většinový podíl ve společnosti, představitelé ministerstva hospodářství vedeného Křesťanskodemokratickou Unií (CDU/CSU) dávají přednost podílu nepřesahujícímu 50 %.
Scholz a SPD jsou obecně pro to, aby stát hrál větší roli v německých provozovatelích přenosové soustavy, zejména s ohledem na masivní investiční potřeby, které jsou nezbytné pro umožnění transformace německé energetiky a vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie. CDU kancléřky Angely Merkelové je v tomto ohledu skeptičtější a pokud možno upřednostňuje soukromé vlastnictví.
Německo aktuálně vlastní pouze 20% podíl ve společnosti 50Hertz, dalším z celkově čtyř německých provozovatelů přenosové soustavy. V roce 2018 německá vláda schválila odkup tohoto podílu, aby zabránila <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/zajem-ciny-podil-provozovateli-prenosove-soustavy-50hertz-budi-nemecku-obavy">obávanému vstupu čínského investora</a>.
<h2>Ambiciózní německé cíle podílu OZE si vyžádají miliardové investice</h2>
<figure id="attachment_58707" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1680px;">
<figure id="attachment_78984" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1200px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg"><img class="wp-image-78984 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Tennet_erdverkabellung-2-800x533.jpg 800w" alt="" width="1200" height="800" /></a></figure><figcaption class="wp-caption-text">Pokládka kabelového vedení. Zdroj: TenneT</figcaption></figure>
TenneT již delší dobu jedná se svým majitelem o tom, jak zaplnit mezeru ve financování svého ambiciózního desetiletého plánu. Mluvčí společnosti TenneT zopakovala, že skupina právě vede rozhovory s nizozemským státem o požadavcích na vlastní kapitál, a očekává se, že nová řešení budou brzy předložena parlamentu této země.
Mezi roky 2019-2028 <a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Profile/2018_pic/TenneT-Integrated-Annual-Report-2018.pdf">plánuje TenneT investovat přibližně 35 miliard eur</a> (965 mld. korun), z čehož má velká část připadnout na financování rozvoje německé přenosové soustavy. Vysoké požadavky na rozvoj německé sítě souvisí zejména s ambiciózním cílem podílu OZE na výrobě elektřiny, který má <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/nemecko-podilu-oze-vyrobene-elektrine-dosahl-oblasti-50hertz-rekordnich-60">ze současných cca 40 %</a> do roku 2030 narůst na 65 %.
Německá páteřní vedení mají být navíc z důvodu stížností obyvatel <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-paterni-prenosova-vedeni-dostanou-vinku-novou-technologii-vyuzita-bude-poprve-svete">vedena podzemními kabely</a>, což představuje oproti nadzemním vedením dle Petera Hoffmana <a href="https://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende">2-3násobně vyšší investici</a>. Rozdíl se může v závislosti na terénu a překážkách v trase vyšplhat však <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/jsou-podzemni-kabelova-vedeni-resenim-ceskou-krajinu">až na desetinásobek</a>.
Pro srovnání český PPS, společnost ČEPS, který je zcela vlastněn Českým státem, kdy výkon akcionářských práv provádí z pověření státu Ministerstvo průmyslu a obchodu, <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-planuje-nasledujicich-10-letech-investovat-rozvoje-obnovy-prenosove-soustavy-46-mld-kc">plánuje v letech 2019-2028 investovat 46 miliard korun</a>.
<a href="https://www.tennet.eu/fileadmin/user_upload/Company/Publications/Gridmaps/ENG/Gridmap_Germany_ENG.pdf"><img class="wp-image-50849 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-749x1024.jpg 749w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-375x512.jpg 375w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-768x1049.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-725x991.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Gridmap_Germany_ENG-low_res-800x1093.jpg 800w" alt="" width="749" height="1024" /></a>Část německé přenosové soustavy provozovaná společností TenneT. Zdroj: TenneT

Německo zvažuje odkup podílu v provozovateli své přenosové soustavy od Nizozemska. Důvodem jsou chybějící finance

Německo pro následující zimu zvýšilo požadavek na rezervní výkon oproti předchozímu období o 28 % na 6 596 MW. Důvodem pro zvýšení je nedostatečný rozvoj přenosové soustavy a rizika spojená s výrobou obnovitelných zdrojů.
Německý regulátor meziročně zvýšil potřebu tzv. zimní rezervy z 5 126 MW na 6 596 MW(navýšení o cca 28 %). Důvodem je obava, že v zimních měsících ve dnech s nízkou výrobou obnovitelných zdrojů nebude přenosová soustava schopná přenášet dostatečný výkon na jih země a dále k jižním sousedům Německa.
Zimní rezerva je v Německu zavedena z toho důvodu, že v zimních měsících je spotřeba elektřiny zpravidla nejvyšší. Němečtí provozovatelé soustavy přitom již nemohou počítat s některými uhelnými elektrárnami, které byly nebo ještě budou odstaveny (např. elektrárny společnosti Mibrag Buschhaus patřící do holdingu EPH).
<blockquote>„Pokud bude v jeden okamžik na severu země větrné počasí, ze severu bude vysoký dovoz elektřiny, bude vysoká spotřeba a na jihu bude naopak nízká výroba solárních elektráren, může být přenos elektřiny ze severu na jih důvodem přetížení soustavy,“ uvedl v prohlášení k vydané zprávě německý regulátor.</blockquote>
V takových chvílích se dá předpokládat, že ceny elektřiny na velkoobchodních trzích budou relativně nízké (kvůli vysoké výrobě na severu a skutečnosti, že Německo tvoří jednu obchodní zónu), což může zvýšit poptávku vývozu elektřiny do sousedních zemí, zejména pak na jih.
Regulátor současně uvedl, že pro zimu na přelomu let 2024 a 2025 bude vyžadovat o dalších cca 21 % více rezervního výkonu, než bude vyžadovat v následující zimě (navýšení na 10 647 MW). Regulátor ovšem předpokládá, že v daném okamžiku již bude posílena přenosová kapacita vedení ze severu na jih, a proto zimní rezerva umožní spíše vyšší přeshraniční obchod.
Z čísel, které publikoval německý regulátor, se v tomto ohledu nejkritičtějším obdobím zdá zima na přelomu let 2022/2023 – tedy těsně po odpojení posledních jaderných elektráren. Na tuto zimu se předpokládá, že bude vyžadováno 10 647 MW výkonu, tedy více než dvojnásobek oproti právě uplynulé zimě.
Celá zpráva regulátora v německém jazyce je k dispozici <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Downloads/DE/Sachgebiete/Energie/Unternehmen_Institutionen/Versorgungssicherheit/Berichte_Fallanalysen/Feststellung_Reservekraftwerksbedarf_2020.pdf?__blob=publicationFile&amp;v=3">zde</a>.