Provozovatel přenosové soustavy spustil začátkem roku 2021 na svých webových stránkách aplikaci Vyjadřovací portál. Jejím prostřednictvím lze podávat žádosti o sdělení o poloze sítí, žádosti o stanovisko do řízení a žádosti o souhlas s činností v ochranném pásmu. Proces podávání i zpracovávání žádostí se tak urychlil a zefektivnil.
Společnost ČEPS přijímá žádosti o sdělení o poloze sítí, o stanovisko do řízení a o souhlas s činností v ochranném pásmu v elektronické podobě, kromě tradiční „papírové“, již od roku 2012. V nedávné době učinila v digitalizaci procesu vyjadřování další významný krok – aplikaci příjmu žádostí zmodernizovala a 1. ledna 2021 ji spustila na svých webových stránkách pod názvem Vyjadřovací portál.
<figure id="attachment_91970" class="wp-caption alignleft" style="width: 1517px;"><img class="size-full wp-image-91970" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál.jpg 1517w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-512x190.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-768x286.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-1024x381.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-725x270.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/VyjadřovacíPortál-800x297.jpg 800w" alt="Nový vyjadřovací portál od ČEPS, a.s." width="1517" height="564" /><figcaption class="wp-caption-text">Nový vyjadřovací portál od společnosti ČEPS, a.s.</figcaption></figure>
Podání žádosti přes nový Vyjadřovací portál probíhá vyplněním potřebných údajů v šesti jednoduchých krocích. Pokud nenastane střet s technickou infrastrukturou či rozvojovým záměrem ČEPS, obdrží žadatel automatické vyjádření na kontaktní e-mail do 15 minut. V případě uvedeného střetu automaticky připravené vyjádření kontrolují a e-mailem odesílají příslušní pracovníci ČEPS. Zcela tak odpadá zasílání vyjádření „papírovou“ formou. Postupem podání žádosti uživatele portálu provede video návod.
<blockquote>„Zavedením Vyjadřovacího portálu jsme urychlili a zefektivnili proces podávání a vyřizování žádostí. Přijaté žádosti jsou zpracovávány i nadále zdarma a v neomezeném počtu, portál navíc přináší řadu výhod, jako jsou rozšířené možnosti lokalizace a zakreslení zájmového území či automatická detekce parcel dotčených zakresleným polygonem. V případě registrace uživatele se pak výrazně zrychlí zadávání dalších žádostí,“ říká ředitel sekce Správa energetického majetku ČEPS Jiří Hrbek.</blockquote>
Podatelna Vyjadřovacího portálu je k dispozici na webových stránkách <a href="http://www.ceps.cz">www.ceps.cz</a> v záložce Pro veřejnost (přímý odkaz <a href="https://vp.ceps.cz/">https://vp.ceps.cz/</a>).

Společnosti

ČEPS spustila nový Vyjadřovací portál

V pátek 8. ledna 2021 byla synchronní oblast kontinentální Evropy <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/evropska-soustava-patek-tesne-unikla-blackoutu-jednalo-se-nejzavaznejsi-incident-za-poslednich-14-let">rozdělena na zhruba hodinu na dvě oddělené oblasti</a> kvůli výpadkům několika prvků přenosové sítě ve velmi krátké době. Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) k tomuto incidentu <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/15/system-separation-in-the-continental-europe-synchronous-area-on-8-january-2021-update/">v pátek vydalo zprávu</a> detailněji popisující události, které v soustavě nastaly.
<figure id="attachment_91916" class="wp-caption aligncenter" style="width: 674px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg"><img class="size-full wp-image-91916" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg" sizes="(max-width: 674px) 100vw, 674px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod.jpg 674w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/first-image-mod-512x281.jpg 512w" alt="" width="674" height="370" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa synchronní zóny kontinentální Evropy zobrazující dvě oddělené oblasti během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Přibližně ve 14:05 SEČ se ve z hlediska výkonové bilance deficitní severozápadní oblasti kontinentální Evropy frekvence nejprve během přibližně 15 sekund snížila na hodnotu 49,74 Hz, během následujících cca 15 sekund se frekvence následně ustálila na hodnotě přibližně 49,84 Hz. V přebytkové jihovýchodní oblasti se frekvence současně nejprve zvýšila na hodnotu až 50,6 Hz, než se ustálila na hodnotě mezi 50,2 Hz a 50,3 Hz.
<figure id="attachment_91917" class="wp-caption aligncenter" style="width: 690px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png"><img class="size-full wp-image-91917" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png" sizes="(max-width: 690px) 100vw, 690px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod.png 690w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/second-image-mod-512x269.png 512w" alt="" width="690" height="362" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Frekvence v synchronní zóně kontinentální Evropy během události 8. ledna 2021. Zdroj: ENTSO-E</figcaption></figure>
Kvůli podfrekvenci, a tudíž nedostatku výkonu v severozápadní oblasti byla za účelem snížení odchylky frekvence odpojena tzv. přerušitelná zatížení ve Francii a Itálii s celkovým odběrem okolo 1,7 GW. Jedná se o velké zákazníky, kteří jsou smluvně zavázáni k odpojení od přenosové soustavy, pokud frekvence klesne pod určitou hranici.
Kromě toho bylo ze Severské synchronní zóny a synchronních zóny Velké Británie automaticky aktivována dodávka výkonu ve výši 420 MW, resp. 60 MW. Tato protiopatření zajistila, že již ve 14:09 SEČ byla v severozápadní oblasti frekvenční odchylka od nominální hodnoty frekvence 50 Hz omezena na zhruba 0,1 Hz.
Kvůli vysoké nadfrekvenci v jihovýchodní oblasti byla aktivována automatická a manuální protiopatření (tj. snížení výkonu výrobních jednotek) za účelem stabilizace frekvence. Frekvenční odchylka v jihovýchodní oblasti byla stabilizována na +0,1 Hz od jmenovité frekvence 50 Hz v 15:05 SEČ, tedy zhruba po hodině od oddělení obou oblastí.
<h2>Normální provoz obnoven po zhruba hodině od výpadku</h2>
Automatické systémy a koordinovaná opatření přijatá provozovateli přenosových soustav v kontinentální Evropě zajistily, že normální provoz byl rychle obnoven.
<blockquote>„Důležitý příspěvek ke stabilizaci situace poskytli zejména vybraní průmysloví zákazníci ve Francii a v Itálii, kteří na základě smluvního vztahu s tamními provozovateli přenosových soustav a za finanční kompenzaci automaticky snížili svoji spotřebu v závislosti na poklesu frekvence,“ <a style="font-size: 1.125rem;" href="https://sdeleni.idnes.cz/ekonomika/porucha-v-jihovychodni-evrope-dodavky-elektriny-v-cr-neohrozila.A210115_132102_eko-sdeleni_okov?">uvedl pro idnes</a> ředitel sekce Dispečerské řízení ve společnosti ČEPS, Miroslav Šula.</blockquote>
Aby se obě oblasti co nejrychleji znovu spojily, byly následné kroky koordinovány mezi provozovateli přenosových soustav. Přerušitelná zatížení proto mohla být znovu připojena ve 14:47 SEČ v Itálii a ve 14:48 SEČ ve Francii. V 15:08 SEČ byly obě oblasti opět spojeny do jedné synchronní oblasti.
Jako důsledek rozpadu synchronní zóny došlo k přerušení dodávky pro malou část spotřebitelů v obou oddělených částech soustavy. V severovýchodní oblasti byla přerušena dodávka pro spotřebitele s odběrem cca 70 MW, v jihovýchodní oblasti potom 163 MW.
<blockquote>„Díky dobře nastaveným automatickým systémům a rychlé reakci evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávek elektřiny nikde v Evropě. Omezení odběru se dotklo pouze velmi malého počtu zákazníků, celkově asi 250 MW v celé kontinentální Evropě,“ dodal Šula.</blockquote>
Vzhledem k vysoké odolnosti propojené sítě a rychlé odezvě evropských provozovatelů přenosových soustav nebyla ohrožena bezpečnost provozu a dodávky elektřiny, uvádí zpráva ENTSO-E.
<h2>Důvod události je stále předmětem vyšetřování</h2>
V souladu s ustanoveními <a href="https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32017R1485&amp;from=EN">rámcového pokynu pro provoz elektroenergetických přenosových soustav</a> probíhá podrobné vyšetřování události. To zahrnuje komplexní analýzu velkého počtu real-time záznamů z ochranných zařízení a dalších prvků. ENTSO-E zveřejní výsledky tohoto šetření, jakmile bude analýza dokončena.
Úvodní fotografie: Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

Elektřina

ENTSO-E: Incident z 8. ledna neohrozil bezpečnost provozu. Dodávky byly přerušeny pouze pro malou část odběratelů

V pátek 8. 1. 2021 se vlivem několika výpadků krátkodobě rozdělila synchronní zóna evropské přenosové sítě na dvě části – jihovýchod kontinentální Evropy s přebytkovou bilancí a zbytek kontinentální Evropy s nedostatkovou bilancí. V důsledku působení automatických opatření se během několika minut pokles zastavil a kmitočet se vrátil do normálního pásma provozu. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.
Příčinou rozdělení synchronní zóny v pátek 8. ledna ve 14:05 bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy krátkodobě nadfrekvence až 50,6 Hz. Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHz až na hodnotu 49,74 Hz. Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 vteřinách navrátil do normálního pásma provozu ±200 mHz, přičemž ve 14:09 již byla odchylka snížena pod 100 mHz. Po splnění podmínek fázování provedl chorvatský provozovatel přenosové soustavy v 15:07 resynchronizaci obou ostrovů.
<blockquote>„V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům. Vlivem krátkého poklesu kmitočtu mimo běžné provozní pásmo pouze přešly elektrárny do režimu regulace otáček. To znamená, že elektrárny automaticky regulují svůj výkon podle okamžité frekvence,“ říká ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS, a. s., Miroslav Šula.
„Dispečeři ČEPS díky signalizacím a alarmům v řídicím systému a také díky evropskému výstražnému systému incident rychle zaznamenali a po návratu provozních parametrů do bezpečných mezí neprodleně obnovili standardní provoz elektrizační soustavy ČR,“ dodává. </blockquote>
Celou situaci a její dopady na provoz elektrizační soustavy bude společnost ČEPS ve spolupráci s partnery dále podrobně analyzovat. Zároveň probíhá analýza na úrovni Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E) pod záštitou regionální skupiny Continental Europe, která bude blíže zkoumat příčiny této události a způsoby, jak do budoucna podobným situacím předejít.

Přenos elektřiny

Krátkodobý rozpad synchronní zóny a pokles kmitočtu neohrozil provoz přenosové soustavy ČR

Aktualizace 12. 1. 2021 19:19. Prozatím blíže nespecifikovaná událost v pátek 8. ledna způsobila, že na více než hodinu byla od zbytku evropské soustavy oddělena soustava jihovýchodní Evropy. Obě oddělené části soustavy se musely vyrovnat s výraznou výkonovou nerovnováhou. O události informovalo Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) ve své <a href="https://www.entsoe.eu/news/2021/01/08/system-split-registered-in-the-synchronous-area-of-continental-europe-incident-now-resolved/">tiskové zprávě</a>. V důsledku působení automatických opatření se situace během několika minut stabilizovala. V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům.
Příčinou rozdělení synchronní zóny bylo kaskádní šíření poruchy v oblasti Chorvatska, Srbska a Rumunska, <a href="https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/kratkodoby-rozpad-synchronni-zony-a-pokles-kmitoctu-neohrozil-provoz-prenosove-soustavy-cr">uvedla ve své tiskové zprávě společnost ČEPS</a>, provozovatel přenosové soustavy v ČR. Důsledkem tohoto rozdělení vznikla v balkánské části Evropy s přebytkem výkonu krátkodobě nadfrekvence až 50,6 Hz.
Ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu a došlo ke krátkodobému poklesu frekvence o 254 mHz až na hodnotu 49,74 Hz. Působením automatických opatření se další pokles zastavil a kmitočet se po přibližně 10 vteřinách navrátil do normálního pásma provozu, tedy do rozmezí 49,8-50,2 Hz.
Ve 14:09 již byla odchylka snížena pod 100 mHz. Po splnění podmínek fázování provedl chorvatský provozovatel přenosové soustavy v 15:07 resynchronizaci obou oddělených částí soustavy.
<blockquote>„Oblast v jihovýchodní části propojené soustavy byla během tohoto období oddělena od zbytku kontinentální Evropy. Byl zaznamenán dočasný pokles frekvence přibližně o 250 mHz. Koordinované kroky a okamžitá reakce provozovatelů kontinentální evropské přenosové soustavy zajistily, že ve většině evropských zemí nebyla ovlivněna stabilita systému,“ uvedlo ENTSO-E ve své zprávě.</blockquote>
<blockquote>„V České republice nedošlo vlivem rozdělení soustavy k žádným mimořádným incidentům,“ řekl dnes ředitel sekce Dispečerské řízení ČEPS Miroslav Šula.</blockquote>
<figure id="attachment_74428" class="wp-caption alignnone" style="width: 685px;"><a style="font-weight: bold; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Synchronni-zony.png"><img class="wp-image-74428 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Synchronni-zony.png" sizes="(max-width: 685px) 100vw, 685px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Synchronni-zony.png 685w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/Synchronni-zony-363x512.png 363w" alt="" width="685" height="967" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Mapa Synchronních zón ENTSO-E, neboli propojených oblastí pracujících se synchronní frekvencí. Zdroj: ČEPS</figcaption></figure>
<h2 dir="ltr" lang="en">Zajištění stability soustavy</h2>
Pro zajištění stability systému bylo v části soustavy kontinentální Evropy, od které se balkánská část oddělila, automatickými systémy zajištěno navýšení výkonu elektráren. Ovšem například ve Francii došlo také k odpojování průmyslových podniků, <a style="font-size: 1rem;" href="https://www.energate-messenger.de/news/208710/stoerung-im-europaeischen-stromnetz">jak uvedl francouzský provozovatel přenosové soustavy</a>, společnosti RTE.
<blockquote>„Vlivem krátkého poklesu kmitočtu mimo běžné provozní pásmo pouze přešly elektrárny do režimu regulace otáček. To znamená, že elektrárny automaticky regulují svůj výkon podle okamžité frekvence,“ dodal Šula k opatřením, která byla provedena v České republice.</blockquote>
Společnost ČEZ dnes sdělila, že operátoři obou českých jaderných elektráren v pátek dohromady uskutečnili přes 30 úkonů k tomu, aby pomohli situaci v síti řešit. K zajištění stability soustavy přispěly ale i například české uhelné elektrárny.
<blockquote>
„Bezprostředně po razantním poklesu frekvence roztočené elektrárenské stroje nečekaly na pokyn a automaticky se přepnuly z výkonových režimů do režimu regulace otáček a ostrovního provozu. Elektrárny laicky řečeno automaticky přidaly plyn, aby vyrovnaly frekvenci. V Elektrárně Chvaletice jsme například přidávaly na všech výrobních blocích asi deset megawattů. Podobně zareagovaly i výrobní bloky v Elektrárně Počerady,“ <a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/patecni-problemy-evropske-site-odvracely-i-ceske-elektrarny/1980907">uvedl dnes směnový inženýr Milan Prokop z Elektrárny Chvaletice</a> ze skupiny Sev.en Energy.
</blockquote>
<a href="https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/evropa-byla-v-patek-na-pokraji-masivniho-vypadku-elektriny/1980907">Se silným tvrzením přišel dolnorakouský energetický dodavatel EVN</a>, podle něj se blackoutu, neboli rozsáhlému výpadku dodávek elektřiny, podařilo v pátek zabránit jen těsně. I Rakousko přispělo ke stabilizaci sítě využitím elektrárny v obci Theiss nedaleko Kremže. Rakouský provozovatel přenosové soustavy, APG, nicméně uvedl, že <a href="https://www.apg.at/de/media-center/presse/2021/01/08/stoerung-stromnetz">příčina poklesu frekvence leží mimo Rakousko</a>.
O tom, co takový blackout může způsobit se v roce 2018 <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nemecky-lubeck-okoli-minulou-stredu-zasahl-4hodinovy-blackout">přesvědčili obyvatelé německého Lübecku</a>. Porucha v rozvodně tenkrát výrazně narušila život celého města se 220 000 obyvateli. Výpadek dodávek elektřiny způsobil chaos v dopravě, uzavřené obchody a restaurace, nefunkční mobilní sítě a mnozí obyvatelé byly posláni domů z práce.
<div style="margin-bottom: 20px; padding: 12px; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5;">
Frekvence při rovnováze výroby a spotřeby elektřiny v soustavě dosahuje 50 Hz. Odchylka od této nominální hodnoty signalizuje, v případě poklesu frekvence, nedostatek, či při jejím nárůstu, přebytek výkonu v soustavě. Velikost odchylky frekvence závisí na velikosti výkonové nerovnováhy a na aktuálním zatížení soustavy.
<ul>
<li>Udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou, tedy zajištění chybějícího výkonu při převaze spotřeby nad výrobou nebo snížení výroby či zajištění spotřeby, jedná‑li se o jev opačný, je v případě běžných událostí zajištěno službami výkonové rovnováhy (SVR, dříve nazývaných <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/podpurne-sluzby-prenos-elektriny">podpůrné služby</a>), skrz které mají provozovatelé přenosových soustav k dispozici předem definovaný pohotovostní regulační výkon.</li>
<li>V případě mimořádných událostí (při kombinaci více poruch) je dle deterministického přístupu ENTSO-E akceptováno k zajištění provozní bezpečnosti využití opatření k přerušení dodávek elektřiny, tedy odpojování spotřebitelů.</li>
</ul>
</div>
<h2 dir="ltr" lang="en">Příčina události bude prozkoumána na evropské úrovni</h2>
Dle ENTSO-E aktuálně probíhá vyšetřování příčiny události, výsledky šetření mají být včasně zveřejněny. Spouštěčem byla zjevně blíže nespecifikovaná událost v Rumunsku, kde v některých oblastech <a href="https://www.rfi.ro/social-129284-pana-de-curent-aproape-toata-transilvania-transelectrica-au-fost-probleme-si-alte-tari">došlo k přerušení dodávek elektřiny až na 1,5 hodiny</a>.
Podle rakouské společnosti pro prevenci krizí (GfKV) šlo o nejzávaznější událost v evropské energetické soustavě za více než 14 let. Právě před 14 lety, v listopadu roku 2006 došlo k blackoutu, který zasáhl 15 milionů obyvatel v Německu, Francii, Itálii, Belgii, Španělsku a Portugalsku. K obnovení standardního provozu došlo až po dvou hodinách. Příčinou byla lidská chyba při odpojení linky k umožnění průjezdu lodi ze severoněmecké loděnice Meyer Werft do Severního moře.
Páteční incident vyvolal reakce také v Německu. Mluvčí pro energetickou politiku parlamentní strany FDP, Martin Neuman, zdůraznil, že incident ukazuje, že bezpečnost dodávek elektřiny v Evropě stojí na vratkých nohou. Podle něj jsou k zajištění stability systému v Evropě zapotřebí holistické koncepty.
Problémem je dle ředitele vídeňské energetické společnosti Wien Energie rozvoj obnovitelných zdrojů energie, s nímž souvisí kolísání výroby elektřiny v závislosti na intenzitě slunečního záření a na rychlosti větru.
<blockquote>„Počet nouzových zásahů dramaticky narůstá. Zatímco ještě před několika lety musela Wien Energie kvůli stabilizaci sítě ročně zvýšit výrobu elektřiny krátkodobě jen asi patnáctkrát, v posledních letech to bylo až 240krát,“ řekl Strebl.</blockquote>
Úvodní fotografie: Dispečink ČEPS, Bohdalec. Zdroj: ČEPS

Aktualizováno: Evropská přenosová soustava zažila v pátek nejzávažnější incident za posledních 14 let

Provozovatel přenosové soustavy ČR ve spolupráci se dvěma univerzitami realizuje výzkumný projekt „Využití umělé inteligence v ČEPS“, jehož zkrácený název zní ARTIC. Jeho cílem je identifikovat a následně otestovat možnosti nasazení umělé inteligence v oblastech dispečerského řízení a energetického obchodu. V nedávné době dokončená studie proveditelnosti definuje a rozpracovává tři případy vhodného užití tohoto oboru pro ČEPS: predikci technických ztrát, detekci chyb výpočetního modelu a klasifikaci provozních stavů.  
Společnost ČEPS se v rámci svých inovačních aktivit a projektů věnuje mimo jiné i oboru umělé inteligence (UI). V souvislosti s digitalizací spustil provozovatel přenosové soustavy v roce 2019 projekt ARTIC pro identifikaci, ověření a nasazení UI na vybrané případy užití, na němž se podílí se dvěma domácími univerzitami. Výstupy by měly být k dispozici v roce 2022.
V první fází projektu identifikovala ČEPS ve spolupráci s výzkumným centrem NTIS ZČU 30 oblastí, které jsou potenciálně zajímavé pro využití při správě a řízení přenosové soustavy. V další, nedávno skončené fázi, která trvala od konce května do konce prosince 2020, vznikla studie proveditelnosti (Feasibility Study), v jejímž rámci řešitelé vybrali tři případy užití a společně s VUT Brno je připravili pro ověření funkčních a technických hypotéz (tzv. Proof of Concept). Jde o predikci technických ztrát z oblasti energetického obchodu a detekci chyb výpočetního modelu a klasifikaci provozních stavů patřící do oblasti dispečerského řízení.
<blockquote>„Schopnost rychle zpracovávat a hodnotit velká množství dat bychom v budoucnu rádi přidali do našeho ‚portfolia‛ analytických metod. Použití umělé inteligence vnímáme především ve smyslu strojového učení (machine learning – ML), tedy jako nástroj pro podporu rozhodování. Primární roli tak budou i nadále zastávat naši odborníci,“ řekl Radek Hartman, člen představenstva ČEPS, a. s., zodpovědný za ICT, facility management a nákup.</blockquote>
Prediktor technických ztrát je algoritmus schopný odhadnout budoucí velikosti ztrát elektrické energie v přenosové soustavě. Přesnější odhad umožní společnosti ČEPS nakoupit adekvátní množství elektřiny pro pokrytí těchto ztrát a tím ušetřit finanční prostředky.
Automatická identifikace chyb výpočetního modelu v dispečerském řídicím systému zpřesní výpočty a simulace, které nad tímto modelem probíhají, a tím zvýší spolehlivost a bezpečnost provozu elektrizační soustavy.
Klasifikace provozních stavů je algoritmus, který z modelu sítě vyextrahuje sadu významných příznaků a následně metodami umělé inteligence odhadne jeho stav z hlediska kritéria bezpečnosti (N-1).

ČEPS ověřuje využití umělé inteligence

V Německu bude letos zahájen pilotní projekt zaměřený na využití tepelných čerpadel pro stabilizaci elektrizační soustavy. Vyšší flexibility provozu tepelných čerpadel bude dosaženo díky kombinaci s bateriovými úložištěmi. <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/viessmann-and-tennet-launch-first-project-for-smart-use-of-heat-and-electricity/?fbclid=IwAR1ha-vVrdXGlCHM0Ww3BB5vt-5qowrmt5-OinySVzDCFKCGex4yP-ZKfB4" target="_blank" rel="noopener">O projektu informoval jeden z provozovatelů německé přenosové soustavy, společnost TenneT</a>.
Podle společnosti TenneT a dodavatele technologií pro vytápění a chlazení Viessmann budou hrát v tomto století tepelná čerpadla klíčovou roli při dekarbonizaci rezidenčního vytápění.
Proto se obě společnosti rozhodly pro zahájení společného projektu zaměřeného na otestování potenciálu využití tepelných čerpadel pro řízení přetížení v elektrízační soustavě.
<blockquote>„Cílem je vytvoření virtuální elektrárny kombinací tepelných čerpadel a bateriových úložišť. Zákazníci, kteří se pilotního projektu zúčastní, významně ušetří na nákladech za elektřinu,“ uvedl TenneT.</blockquote>
Provoz tepelných čerpadel zapojených do projektu bude řízen s ohledem na dodávku elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s proměnlivou výrobou do elektrizační soustavy. V období vysoké výroby elektřiny z těchto zdrojů, kdy by jinak musela být jejich výroba omezována (typicky prostřednictvím odstavování větrných turbín), tak například bude snaha o maximální odběr elektřiny.
<blockquote>„Díky umožnění spotřeby elektřiny v tepelných čerpadlech zapojených do virtuálních elektráren dojde k odlehčení elektrizační soustavy a bude zajištěno, že elektřina z obnovitelných zdrojů nebude muset být „vyhozena“, &#8222; dodal TenneT.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: ČEPS

V Německu otestují využití tepelných čerpadel pro stabilizaci sítě

Náklady na udržování výkonové rovnováhy v britské elektrizační soustavě vzrostly za prvních 11 měsíců letošního roku již na 1,6 miliardy liber, což znamená meziroční nárůst o zhruba 51 %. Na zatím nejvyšší letošní měsíční hodnotu se tyto náklady vyšplhaly v listopadu, kdy dosáhly 200 milionů liber. <a href="https://data.nationalgrideso.com/balancing/bsuos-monthly-forecast/r/bsuos_report_december_2020" target="_blank" rel="noopener">Vyplývá to z dat zveřejněných britským provozovatelem přenosové soustavy National Grid ESO</a>.
Zatímco v roce 2010, kdy podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny ve Spojeném království dosahoval necelých 7 %, činily náklady na stabilizaci sítě 541 milionů liber, aktuálně se při téměř 40% podílu OZE pohybují na více než trojnásobné hodnotě.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1608101669.json“}
Prozatím nejvyšších měsíčních nákladů na udržování výkonové rovnováhy bylo letos dosaženo v listopadu, kdy tyto náklady dosáhly hodnoty 200,4 milionů liber. Z uvedené hodnoty tvořily téměř 140 milionů liber náklady na omezování výroby elektráren.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/121520-uk-electricity-balancing-costs-surge-to-gbp200-million-in-november" target="_blank" rel="noopener">Jak uvedl zahraniční server Platts</a>, výše uvedených 200 milionů liber bude znamenat průměrný dopad v listopadových účtech za elektřinu ve výši 5,5 liber za megawatthodinu. Za posledních 12 měsíců dosahuje tento poplatek v průměru 4,53 liber za megawatthodinu.
<blockquote>„Náklady na stabilizaci britské sítě letos prudce vzrostly v důsledku různých faktorů, nejvíce však vlivem dopadu lockdownu na spotřebu elektřiny a dále překvapivým kolapsem společnosti Calon Energy v srpnu, čímž došlo k odstavení tří velkých plynových elektráren,“ dodal Platts.</blockquote>

Náklady na stabilizaci britské sítě vzrostly letos o 50 %. Ve srovnání s rokem 2010 jsou trojnásobné

Podmořské kabelové vedení Nordlink, které propojilo elektrizační soustavy Norska a Německa, zahájilo v minulém týdnu komerční provoz. Ve stejné době se již po několikáté v poslední době v Evropě sešly nízká výroba z obnovitelných zdrojů s vyšší poptávkou. To vyhnalo ceny ve večerních hodinách ke 100 EUR/MWh, což v případě Norska znamenalo nejvyšší ceny od ledna 2019.
Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které v letošním roce propojilo přenosové soustavy Německa a Norska, bude po úplném dokončení disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny, a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.
Dlouho očekávané vedení o celkové délce 623 km zahájilo v minulém týdnu komerční provoz s omezenou přenosovou kapacitou okolo 700 MW. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/120920-norway-german-power-cable-start-lifts-nordic-prices" target="_blank" rel="noopener">Podle serveru S&amp;P Global</a> by toto omezení neměl trvat déle než 4 týdny. Podle samotných provozovatelů <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-starts-trial-operation-of-nordlink/" target="_blank" rel="noopener">by po komplexních zkouškách mělo být vedení zcela dokončeno na jaře příštího roku</a>.
<blockquote>„Dnes jsme vůbec poprvé napřímo propojili trhy s elektřinou v Norsku a Německu,“ uvedl při příležitosti zahájení komerčního provozu Tim Meyerjürgens, provozní ředitel společnosti TenneT.</blockquote>
Vzhledem k omezením uvnitř německé přenosové soustavy v podobě nedostatečné přenosové kapacity v severojižním směru však není jisté, jak efektivně bude nové vedení využíváno. <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecko-spusteni-noveho-vedeni-norska-garantuje-117-kapacity" target="_blank" rel="noopener">Podle norského provozovatele přenosové soustavy Statnett bude Německo v prvním roce provozu vedení garantovat pouze 11,7 % z jeho celkové přenosové kapacity</a>.
<h2>S propojením trhů ceny konvergují</h2>
Zahájení provozu nového vedení přišlo v době, kdy se podmínky pro výrobu elektrické energie z větrných elektráren již tři týdny, až na několik výjimek, držely v Německu pod normálovými hodnotami. Patrné je to především u větrných elektráren, které hrají hlavní roli v období, kdy výroba fotovoltaických elektráren klesá ke svému ročnímu minimu.
S novým přeshraničním vedením tak tato situace do velké míry ovlivnila i trh v Norsku, na kterém se ceny po většinu letošního roku držely na velmi nízkých úrovních vzhledem k příznivé hydrologické situaci, jelikož Norsko většinu elektrické energie vyrábí ve vodních elektrárnách.
<blockquote>„Nordlink přispěl velkou měrou, protože 720 MW teče z obchodní zóny NO2 (Kristiansand) do Německa,“ <a href="https://www.reuters.com/article/norway-power-prices/southern-norway-power-prices-hit-2-yr-high-on-new-germany-cable-idUSL8N2IO49K" target="_blank" rel="noopener">uvedl Ole Tom Djupskaas, analytik u společnosti Refinitiv</a>.</blockquote>
S růstem dostupné kapacity by se ceny v Německu a Skandinávii mělo přibližovat ještě více a po delší dobu v roce. Aktuální spotové ceny, které v posledních týdnech <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/ceny-elektriny-prudce-rostou-cr-nemecku-cena-pristi-rok-vzrostla-od-zacatku-listopadu-vice-nez-6-eur-mwh" target="_blank" rel="noopener">ve špičce atakují hranici 100 EUR/MWh</a>, však nejsou zcela běžné. Kromě velmi nízké výroby větrných elektráren v minulém týdnu přispěla i omezená dostupnost výkonu vodních a jaderných elektráren ve Francii z důvodu stávek zaměstatnců.
<blockquote>„Není to něco, co by mělo trvat dlouhodobě, ale myslím si, že takto silné propojení díky novému kabelu bylo pro účastníky trhu překvapením. Takže měl dopad na trh do značné míry,“ sdělil agentuře Reuters Tor Reier Lilleholt, vedoucí analýzy u Wattsight.
Úvodní fotografie: Výstavba podmořského kabelového vedení NordLink, zdroj: TenneT</blockquote>

Trh s elektřinou

Cena elektřiny na jihu Norska dosáhla po propojení s Německem dvouletého maxima

Centrální organizace energetických trhů po celé Evropě provozují datová centra, tzv. Data huby. Koncentrace dat v rámci centrálních úložišť zvyšuje efektivitu, zlepšuje komunikaci, dostupnost informací, zjednodušuje a zrychluje předávání dat i vzájemnou spolupráci zúčastněných firem.
Změny energetického prostředí, nové obchodní i technické modely fungování energetiky, zvyšující se nároky na kvalitu dodávek elektřiny, celospolečenská poptávka po obnovitelných zdrojích, ale i rychlý rozvoj inovativních technologií, které otevírají do nedávna nepředstavitelné možnosti v propojování energetických trhů, sítí i jednotlivých zařízení. To vše klade nároky na zpracování obrovského množství dat z mnoha zdrojů.  V různých strukturách jsou data jádrem uzlů označovaných v energetickém prostředí za datová centra, tzv. Data huby, která jsou provozována centrálními organizacemi energetických trhů po celé Evropě. Koncentrace dat v rámci centrálních úložišť zvyšuje efektivitu mnoha provozních i analytických procesů. Zlepšuje komunikaci, dostupnost informací, zjednodušuje a zrychluje předávání dat i vzájemnou spolupráci zúčastněných firem.
S ohledem na nové výzvy, které lze v energetickém prostředí v blízké budoucnosti očekávat, bude význam centrálního zpracování dat dále narůstat. Je samozřejmé, že Data huby budou muset zajistit stále náročnější požadavky uživatelů na vyšší výpočetní výkony, množství a kvalitu informací, bezpečnost, včetně zajištění spolehlivého vysokorychlostního propojení.
<h2>Centrální řešení v prostředí ČR</h2>
V prostředí českého trhu s elektřinou působí na centrální úrovni dvě společnosti: OTE – operátor trhu s elektřinou a plynem a ČEPS – provozovatel přenosové elektroenergetické soustavy. Každá z nich spravuje svůj vlastní Data hub se specifickým zaměřením. Zatímco Data hub OTE je zaměřen zejména na podporu obchodních procesů na trhu s energiemi, ČEPS pak v technické oblasti spojené se zajišťováním přenosu, stability a bezpečnosti elektrizační soustavy ČR. Intenzivní datová výměna probíhá jak mezi datovými uzly OTE a ČEPS, tak i mezi nimi a datovými uzly ostatních evropských společností, institucí a účastníky trhu s energiemi nejen v ČR. Tím, jak se postupně mění fungování energetických trhů i technické postupy provozování energetických soustav, je okamžitá dostupnost informací a jejich bezpečná a rychlá výměna zcela zásadní.
Obchodní energetický hub OTE je klíčovým centrálním prvkem v rámci obchodní datové výměny mezi účastníky trhu. Jde o komplexní řešení, které podporuje velkoobchodní procesy trhu s elektřinou ve formě provozování krátkodobých trhů, registrací bilaterálních kontraktů mezi účastníky trhu a zajištěním zúčtování odchylek subjektů zúčtování. Podporu poskytuje také procesům na úrovni dodávek elektřiny jako je výměna dat v rámci registrace odběrných a předávacích míst, administrace změny dodavatele nebo výměny dat pro fakturaci distribuce mezi distributorem a obchodníkem s elektřinou nebo plynem. Obchodní Data hub OTE integruje údaje od všech účastníků trhu v ČR a současně je úzce integrován v rámci denního a vnitrodenního obchodování s celoevropskými obchodními platformami. Navíc zabezpečuje sběr a zpracování údajů od provozovatelů obnovitelných zdrojů elektřiny pro zúčtování jejich podpory.
Technický datový hub ČEPS plní trochu odlišné cíle, zaměřené především na podporu pro řízení výkonové rovnováhy elektrizační soustavy ČR (tj. rovnováhy mezi výrobou a spotřebou) a s tím úzce související řízení přenosové soustavy ČEPS. Zabezpečení těchto cílů vyžaduje sběr a zpracování velkého množství dat jak z oblasti predikce a plánování, tak dat historických, jakož i jejich výměnu se spolupracujícími partnery. K těm patří výrobci elektřiny, poskytovatelé podpůrných služeb pro zajištění stability soustavy, distribuční společnosti, provozovatelé přenosových sítí v sousedních zemích, stále více také velcí spotřebitelé, a samozřejmě OTE. Současné trendy ve výrobě a využívání energie se ukazují i zde. Projevují se např. v rostoucím významu přeshraničních přenosů a riziku nestability sítě (například z důvodu neustále narůstajícího podílu tzv. decentrální výroby na nižších napěťových úrovních), což nutně vede k nutnosti koordinace a řízení přenosových soustav na evropské úrovni, ale také k nutnosti úzké koordinace mezi ČEPS a provozovateli distribučních sítí. V neposlední řadě by proto technický Data hub měl zabezpečit také sdílení dat s evropskými autoritami, které se na tomto procesu podílejí a dále s jednotlivými provozovateli distribučních sítí.
Fungování datových úložišť by nebylo možné bez intenzivní datové výměny v řadě oblastí a procesů v energetice Jde například o předávání dat z obchodního měření, které jsou potřebné pro výpočet odchylek v systému CS OTE a zajišťované provozovatelem přenosové soustavy nebo naopak přístupem provozovatele přenosové soustavy na energetické trhy zajišťované operátorem trhu pro nákup elektřiny na ztráty.
<h2>Nové výzvy pro Data huby</h2>
Cíle Evropské unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, snižování závislosti na fosilních palivech a využití obnovitelných zdrojů jsou doprovázeny zaváděním nových tržních i technologických modelů v energetice. Jedním z nich je například tzv. model energetické flexibility – neboli tržní využití možností regulace zejména na straně spotřeby a distribuované výroby pro regulaci výkonové rovnováhy, ale i dalších kvalitativních parametrů v energetické soustavě. To vše se neobejde bez nutnosti začlenění nových procesů v oblasti řízení soustavy, ale i v oblastech zúčtování, obchodování nebo registrace nových subjektů/účastníků trhu. Další oblastí je také široce diskutované zavádění elektromobility a nabíjení elektrických vozidel. Problematika elektromobility bude postupně přinášet řadu výzev, požadavků, ale i příležitostí při zajišťování jak technického provozu soustavy při zvyšující se spotřebě, tak příslušné podpory obchodních procesů a komunikaci s účastníky trhu.
Podpora uvedených procesů ze strany centrálních organizací energetického trhu v ČR bude vyžadovat rozvoj stávajících datových uzlů OTE a ČEPS, které se však na nové výzvy dlouhodobě a cíleně připravují.  Díky tomu jsou prostředí obou centrálních datových uzlů z hlediska celkové architektury budována maximálně flexibilně tak, aby je bylo možné na nové modely rychle a efektivně adaptovat.  To se ostatně již osvědčilo v řadě případů z nedávné minulosti, např. při propojování denních a vnitrodenních trhů v rámci EU.
ČEPS i OTE využívají všech svých znalostí a technických zařízení, úzce spolupracují na inovaci centrálních datových úložišť tak, aby data poskytovala dostatek informací účastníkům trhu, obchodníkům, institucím. Vzájemná spolupráce mezi oběma společnostmi, které mají nezastupitelné místo na poli energetiky přispívá k rozvoji energetického sektoru a mezinárodní spolupráce.
Ing. Aleš Tomec 
předseda představenstva OTE, a. s.
Ing. Radek Hartman 
člen představenstva ČEPS, a. s., a člen Digital committee ENTSO-E

Rozvoj energetických Data hubů v ČR

Dánský projekt Green Hydrogen Hub Denmark chce do 5 let zprovoznit elektrolyzéry o výkonu 350 MW. Německá státní iniciativa HY-5 cílí ve stejném časovém období na 500 MW. I Nizozemsko plánuje do roku 2030 desítky vodíkových projektů. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/topics/hydrogen">Zprávu</a> přinesl server S&amp;P Global.
Pět nemělkých spolkových zemí se zapojilo do iniciativy HY-5 a společnými silami chtějí do roku 2025 postavit elektrolyzéry pro výrobu vodíku o výkonu až 500 MW. V projektu jsou převážně zapojeny severní spolkové země, tedy Meklenbursko, Hamburg, Brémy, Dolní Sasko a nejsevernější region Německa Šlesvicko-Holštýnsko.
V těchto regionech se počítá se zhruba 50 projekty, které mají realizovat soukromé firmy jako EDF, rafinerie Heide, ArcelorMittal, BP a RWE. Kromě toho budou některé projekty finančně podporovány a koordinovány lokálními vládami.
<blockquote>“HY-5 spojuje naše síly a ukazuje, že naše regiony mají obrovský potenciál pro vodíkové technologie.” Ministr hospodářství spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, Bernd Bucholz.</blockquote>
Buchner dále uvedl, že v těchto německých regionech žije 15 milionů obyvatel a z pohledu HDP se jedná o region silnější než Dánsko a Nizozemsko dohromady. Na druhé straně dánská snaha o výstavbu až 350 MW vodíkových technologií cílí na plně komerční provoz sloužící k výrobě vodíku z obnovitelných zdrojů.
Stejně jako Dánsko a sever Německa, tak i severní oblast Nizozemska, v okolí Groeningenu, plánuje do roku 2030 desítky vodíkových projektů. Výroba vodíku z přebytků větrných elektráren by mohla částečně vyřešit problém skladování elektrické energie ve velkém měřítku a zároveň nedostatečnou přenosovou kapacitu napříč Německem.
Pokud tyto tři země (Německo, Dánsko a Nizozemsko) chtějí opravdu do roku 2030 mít v Severním moři instalovaný výkon větrných elektráren ve výši 40 GW (a dokonce i více, pokud by Německo odblokovalo stavbu v některých oblastech, kde již nyní není dostatečná přenosová kapacita) , potom je nejvyšší čas začít podnikat reálné kroky k vyřešení přebytků výroby z těchto zdrojů.
Zdroj úvodní fotografie: Siemens