Ministerstva odpovědná za energetický sektor Estonska, Litvy a Lotyšska <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Baltic-States-agree-to-block-nuclear-power-from-Be">dosáhla dohody o ukončení obchodování s elektřinou s Běloruskem</a> po spuštění Běloruské jaderné elektrárny a zavádí systém certifikátů, které dokládají původ elektřiny.
Státy rovněž zavádí jednotný tarif za využití přenosové infrastruktury, který zavedou, jakmile budou na konci prvního čtvrtletí příštího roku v Litvě a Lotyšsku přijaty požadované právní akty. Estonské zákony již nyní umožňují tarif zavést.
<figure id="attachment_83079" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-83079" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE-725x407.jpeg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba JE Ostrovets (březen 2020); Zdroj: ASE</figcaption></figure>
<h2>Omezení obchodu v Rusko-Lotyšském směru</h2>
Estonský ministr hospodářství a infrastruktury, Taavi Aas, sdělil, že dohoda zlepší tržní pozici a perspektivu výrobců elektřiny z těchto tří pobaltských států.
Podle vyjádření ministra, dojde k omezení obchodu s elektřinou v Rusko-Lotyšském směru a chybějící elektřina bude kryta využitím „zbylých“ kapacit vnitřního trhu pobaltských států. Obchodování mezi ruským Kaliningradem a Lotyšskem bude pokračovat ve stávajících objemech.
<h2>Dohoda s platností minimálně do roku 2025</h2>
Očekává se, že dohoda sníží objem obchodování s elektřinou mezi pobaltskými státy a třetími stranami na polovinu.
Nová „trilaterální metodologie“ pro výpočet obchodních kapacit bude zaslána regulátorům energetického trhu v nejbližší době. Metodika bude následně k dispozici i ostatním účastníkům pobaltského trhu s elektřinou. Nová dohoda zůstane v platnosti až do synchronizace pobaltských energetických soustav koncem roku 2025.
<img class="size-full wp-image-12557" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/AES-2006-VVER-1200-2-512x326.jpg 512w" alt="" width="600" height="382" />Projekt VVER-1200 (AES-2006); Zdroj: Rosatom
<h2>Dva nové běloruské reaktory VVER-1200</h2>
Oddělení jaderné a radiační bezpečnosti běloruského ministerstva pro mimořádné události (Gosatomnadzor) vydalo minulý měsíc povolení k zavezení čerstvého paliva do aktivní zóny reaktoru prvního bloku budované Jaderné elektrárny Ostrovets (Astravec) v Hrodenské oblasti.
Elektrárna bude po dokončení výstavby disponovat dvěma reaktorovými bloky designu VVER-1200. První blok má být spuštěn letos, druhý blok v průběhu příštího roku. ASE, inženýrská divize ruské státní společnosti Rosatom je generálním konstruktérem a hlavním dodavatelem projektu první běloruské jaderné elektrárny.

Energetika v zahraničí

Baltské státy se dohodly na bojkotu jaderné energie z Běloruska

Rozšiřování přenosových kapacit, zvláště těch přeshraničních, je důležitým předpokladem pro další efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých evropských trhů s elektřinou. K tomu má pomoci i nové podmořské vedení mezi Německem a Norskem, které má zahájit provoz ke konci letošního roku. Vzhledem k omezením ve vlastní soustavě však Německo bude trhu garantovat pouze nepatrnou část jeho přenosové kapacity.
Nové podmořské kabelové vedení Nordlink, které ještě v letošním roce propojí přenosové soustavy Německa a Norska, bude disponovat přenosovou kapacitou 1,4 GW. Nordlink je jedním z projektů, které mají Německu pomoci v další integraci obnovitelných zdrojů, v tomto případě umožnit zemi vývoz v době přebytku elektřiny a naopak dovoz v době nízké výroby z obnovitelných zdrojů.
Vzhledem k omezením uvnitř německé přenosové soustavy v podobě nedostatečné přenosové kapacity v severojižním směru však není jisté, jak efektivně bude nové vedení využíváno. Podle norského provozovatele přenosové soustavy <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/090120-germany-to-cap-minimum-capacity-on-new-14-gw-norway-power-link" target="_blank" rel="noopener">bude Německo v prvním roce provozu vedení garantovat pouze 11,7 % z jeho celkové přenosové kapacity</a>.
<blockquote>„Jsme zásadně zklamaní, že minimální úroveň je takto nízká, ale toto je bohužel mimo kontrolu Statnettu. Očekáváme, že bude nabízena značně větší přenosová kapacita než tato minimální úroveň a naším cílem je pokaždé nabízet co možná největší kapacitu,“ uvedl podle serveru S&amp;P Global Gunnar Lovas, výkonný viceprezident norského provozovatele soustavy Statnett.</blockquote>
Přesto se pro norské účastníky trhu jedná o malou výhru, jelikož ještě na začátku letošního roku navrhovala německá vláda, <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/nemecko-bude-mit-moznost-snizit-dovozni-kapacitu-nordlink-nulu-duvodem-jsou-obavy-stabilitu-soustavy" target="_blank" rel="noopener">aby tamní provozovatel soustavy Tennet mohl snížit dostupnou přenosovou kapacitu vedení až na nulu</a>.
Situace by se nicméně měla postupně lepšit a minimální zaručená přenosová kapacita růst, každoročně o přibližně 11 až 12 %. V roce 2025 by tak mělo být k dispozici minimálně 58,3 %, tedy zhruba 816 MW.
Aktuálně dostupná přenosová kapacita bude rovněž po většinu doby pravděpodobně vyšší než garantované minimum, avšak přesná hodnota se bude neustále měnit dle aktuální situace.
<blockquote>„Kapacita se bude měnit ze dne na den na základě kapacitních výpočtů společností Tennet a Statnett. Pro nás je samozřejmě důležité, že je zaručena minimální přenosová kapacita pro nové kabelové vedení a víme, že je to rovněž důležité norské hráče na trhu s elektřinou,“ dodal Gunnar Lovas.</blockquote>
Kterým směrem bude elektřina nakonec převážně proudit zůstává otázkou. Zatímco v srpnu se baseload pro rok 2021 v Německu obchodoval okolo 40 EUR/MWh, v případě Skandinávie se jednalo o hodnotu o 15 až 20 EUR/MWh nižší, přičemž v posledních měsících se ceny v Norsku pohybovaly na úrovni jednotek EUR/MWh.

Přenos elektřiny

Německo po spuštění nového vedení do Norska garantuje pouze 11,7 % z jeho kapacity

V obnovitelných zdrojích řada zemí vidí budoucnost energetiky, což v posledních letech vedlo k jejich intenzivnímu rozvoji. Intermitentní zdroje však potřebují k efektivnímu provozu dostatečné vnitrostátní i přeshraniční přenosové kapacity. Přenosové sítě však často byly budováno před desítkami let pro konvenční zdroje, a nyní tak přestávají stačit aktuálním požadavkům.
Co se brzo může stát realitou i v Evropě, je už nyní realitou v USA. Vysoká vedra na západě, která vedla i k pokoření teplotního rekordu v Údolí smrti, přinesla řízený blackout pro miliony obyvatel Kalifornie. Vysoká vedra vedla extrémní poptávce po elektřině, která tak převyšovala nabídku. Kalifornie se snažila získat dostatek energie ze sousední Arizony a také ze státu Washington, nicméně i zde nebyl dostatek disponibilního výkonu.
Došlo k situaci, kdy nemohly zasáhnout ve větším měřítku ani solární a větrné zdroje, protože bylo zataženo a téměř bezvětří. Kalifornská přenosová síť tedy začala s částečným odpojováním spotřebitelů, aby předešla horším problémům a zhroucením celé sítě.
Podobné výkyvy počasí lze vzhledem ke klimatickým změnám očekávat častěji. Jak ve svém článku <a href="https://www.bloomberg.com/opinion/articles/2020-08-27/california-blackouts-climate-change-is-outpacing-the-power-grid">uvádí server</a> Bloomberg, obnovitelné zdroje sice mají v této oblasti pomoci, ovšem k jejich ještě masivnějšímu nasazení bude potřeba i nemalých investic do přenosových a distribučních soustav, které jsou budovány s výhledem na desítky let a proto současné sítě ani nemohly počítat s tak rapidní proměnou výrobní struktury.
Profesor Mikhail Chester, z arizonské univerzity, <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0301421518308590">poukázal</a> také na fakt, že americká elektrizační síť byla stavěna na průměrné teploty a environmentální podmínky tehdejší doby. S rostoucí průměrnou teplotou bude dle jeho studie častěji docházet k přehřívání různých komponent a ke snížení jejich funkčnosti. Na modelovém příkladu došli k závěru, že oteplení o 1°C přinese u klíčových komponent přenosové soustavy až 3x vyšší pravděpodobnost poruchy a pravděpodobnost řetězového výpadku může být až 30x vyšší. Sám Chester přiznává, že jednoduché řešení problému v současnosti není známo.
Vysoké investice do přenosových soustav budou nezbytné i v Evropě. Podle studie asociace jejich provozovatelů si dosažení cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/studie-naplneni-zelene-dohody-si-roku-2040-vyzada-93-gw-novych-preshranicnich-prenosovych-kapacit" target="_blank" rel="noopener">vyžádá v následujících dvou desetiletích další navýšení přeshraničních přenosových kapacit mezi evropskými zeměmi o bezmála 100 GW</a>.

Přenosové sítě nestíhají přechod na vysoký podíl obnovitelných zdrojů a extrémní počasí

Motto konference: „Pojďme se otevřít změnám, ale neztrácejme své vlastní hodnoty“.
Výchozí otázky konference: Na co bychom neměli zapomínat, pokud chceme zodpovědně hovořit o rozvoji energetiky? Je energetická soběstačnost stále hodnotou, na které je potřeba trvat?
Čtyřiadvacátá konference EGÚ Brno s názvem Energetika 2020 – Dovážet nebo vyrábět? není pouhou sérií přednášek, ale především unikátní otevřenou diskuzí v oblasti české energetiky.
<img class="alignleft size-full wp-image-87215" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Banner_EGU_Energetika2020_v1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Banner_EGU_Energetika2020_v1.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Banner_EGU_Energetika2020_v1-512x284.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Banner_EGU_Energetika2020_v1-768x426.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Banner_EGU_Energetika2020_v1-725x402.jpg 725w" alt="" width="800" height="444" />
Aktuální informace najdete na našem webu: <a href="http://www.egubrno.cz">www.egubrno.cz</a>.
Základní údaje o konferenci:
<ul>
<li>konference EGÚ Brno, a. s.</li>
<li>a 24. září 2020</li>
<li>Brno, Hotel Passage</li>
</ul>
Na co se můžete těšit:
<ul>
<li>4 ucelené tematické bloky</li>
<li>diskuzní kulatý stůl</li>
<li>35 špičkových přednášejících a fundovaných diskutérů</li>
<li>5 připravených moderátorů, kteří vědí, o čem mluví</li>
<li>kvalitní a plnohodnotný program po oba dva dny konference</li>
<li>komfortní harmonogram</li>
</ul>
Připravujeme pro Vás:
<ul>
<li>společenský galavečer</li>
<li>ochutnávka vín</li>
<li>ochutnávka sektů</li>
<li>DJ Silent</li>
<li>večerní překvapení</li>
</ul>
V řadách již registrovaných účastníků naleznete mj. zástupce těchto společností:
<ul>
<li>Unipetrol • United Energy • Unicorn • Amper Market • MPO • Veolia • ČEPS • PREdistribuce • ČEZ Distribuce • Teplárna Otrokovice • E.ON Distribuce • Palivový kombinát Ústí • Český plynárenský svaz • Sev.en • Technologická platforma Udržitelná energetika ČR • Česká asociace provozovatelů lokálních distribučních soustav • eYello CZ • Pražská plynárenská • Univerzita Pardubice • ČSRES • OSC • Landis+Gyr • ČEZ • MND •</li>
</ul>
Odborné zaměření konference
Konference Energetika 2020 – Dovážet nebo vyrábět?  přináší zásadní otázku současné české energetiky, a to jakým směrem se bude česká energetika dále ubírat. Konference je již tradičně zaměřena na energetiku jako celek, především pak na elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství. Tomu odpovídá i její rozdělení do tematických bloků.
Uvedení konference
Konferenci zahájí náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla.
Blok 1: Dovážet nebo vyrábět?
Jaká technologie/zdroj je největší nadějí v kontextu ČR?
Má nová státní energetická koncepce ČR počítat se soběstačností nebo dovozem elektřiny?
Moderátor: Pavel Šolc
Přednášející: Michal Macenauer, Martin Durčák, Pavel Cyrani, Jiří Feist, Stanislav Trávníček
Blok 2: Budou v regionu zdroje?
Stoji budoucnost energetiky ČR na jádru? Lze zde nalézt prostor pro plyn a OZE? A jaký plyn?
Lze zajistit soběstačnost ČR decentrálními a obnovitelnými zdroji? A máme na soběstačnosti trvat nebo je překonaná?
Moderátor: Lenka Kovačovská
Přednášející: Petr Závodský, Martin Sedlák, Luboš Pavlas, Jan Rovenský
Blok 3: Budeme plyn dovážet nebo vyrábět?
Budeme plyn dekarbonizovat v ČR nebo ho již dekarbonizovaný dovážet? Nebo oboje? Nebo budeme dovážet (nebo vyrábět) elektřinu?
Je cestou pro plynárenství ozeleňování fosilního zemního plynu?
Moderátor: Richard Kvasňovský
Přednášející: Pavel Zámyslický, Michal Slabý, Jiří Šimek, Zuzana Benešová
Blok 4: Budou elektrické sítě schopny masivních přeprav energie?
Jsou obnovitelné a decentrální zdroje receptem na soběstačnost ČR? A jaké výzvy přináší jejich úspěšná integrace?
Jak mohou provozovatelé sítí reagovat na rozvoj zdrojů a spotřeby v tak nepředvídatelném období, jako je dnes?
Moderátor: Radim Černý
Přednášející: Svatopluk Vnouček, Richard Vidlička, Stanislav Votruba, David Šafář, Martina Krčová
Blok 5: Kulatý stůl
Decentrální a obnovitelné zdroje elektřiny a plynu mohou být cestami k energetické soběstačnosti – posílí nebo oslabí význam tradičních energetických struktur?
Má nová státní energetická koncepce ČR počítat se soběstačností nebo dovozem elektřiny?
Moderátor: Pavel Řežábek
Diskutující: Luděk Niedermayer, Zbyněk Boldiš, Pavel Elis, Martin Slabý, Jan Fousek, Miroslav Zajíček, Vladimír Tošovský
Konference EGÚ Brno už 24 let vytváří prostor pro hledání jednoty v rozmanitosti, spolupráci, partnerství a společné tvůrčí činnosti. Cílem konference je energetiku spojovat. Podílejte se na tom i Vy!

Energetika v ČR

Dovážet nebo vyrábět? Odpoví konference Energetika 2020

Dostatečné přenosové kapacity pro přeshraniční obchodování s elektřinou jsou jedním ze důležitých pilířů pro intenzivní využívání obnovitelných zdrojů,a navyšování jejich podílu v elektroenergetickém mixu. Podle nové studie asociace provozovatelů evropských přenosových soustav si dosažení cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu vyžádá v následujících dvou desetiletích další navýšení přeshraničních přenosových kapacit mezi evropskými zeměmi o bezmála 100 GW.
Evropa sice v současné době tvoří největší synchronní přenosovou soustavu na světě, přenosové kapacity přeshraničních vedení mezi jednotlivými zeměmi však často nestačí potřebám trhu. Další rozšiřování možností přeshraničního obchodování je rovněž důležitým předpokladem pro intenzivní rozvoj obnovitelných zdrojů.
V době vhodných podmínek pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů dochází zejména v případě vysokého zastoupení větrných elektráren k poklesu cen elektrické energie, jelikož není možné výrobu efektivně vyvést. Nízké ceny jsou sice pozitivní pro domácnosti a průmysl, avšak z pohledu výstavby zdrojů bez zaručené výkupní ceny nejsou pro investory atraktivní.
Rovněž při nemožnosti přenést veškerý maximální výkon může docházet k omezování výroby obnovitelných zdrojů. Efektivnímu rozvoji přenosových soustav a jejich propojování je tak z mnoha důvodů věnována velká pozornost.
Potřeby pro přiblížení se klimatické neutralitě a dosažení klimatických cílů vytyčených v rámci Zelené dohody pro Evropu v nové studii <a href="https://www.entsoe.eu/news/2020/08/10/93gw-of-additional-solutions-for-cross-border-electricity-exchange-needed-by-2040-to-achieve-the-eu-green-deal/" target="_blank" rel="noopener">hodnotí i asociace evropských provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E)</a>. Podle studie bude nutné kromě plánovaných projektů do roku 2025 o celkové přenosové kapacitě 35 GW realizovat řadu dalších. Do roku 2030 by se mělo jednat o 50 GW na 40 různých hranicích, do roku 2040 následně o dalších 43 GW na více než 55 hranicích.
Kromě vyšší výroby obnovitelných zdrojů díky nižšímu omezování jejich produkce a ušetřených emisí poklesne také cenový rozdíl mezi jednotlivými zeměmi. Do roku 2040 by tak roční objem přeshraničních toků elektřiny měl vzrůst o 467 TWh.
Dodatečné investice by také měly umožnit snížení nákladů na výrobu elektřiny o 4 miliardy eur ročně mezi lety 2025 a 2030 a 10 miliard eur ročně mezi lety 2025 a 2040. Celkové potřebné investice asociace vyčíslila na 45 miliard eur.
Kromě navýšení přenosových kapacit bude nutné posoudit i další možná řešení, například v podobě akumulace energie, hybridní offshore infrastruktury, chytrých sítí či P2X technologií. V rámci zpracovávání desetiletého plánu rozvoje soustav (TYNDP) ENTSO-E provede analýzu nákladů a přínosů u 171 projektů přenosu či akumulace elektřiny a posoudí jejich potenciální přínos pro naplnění potřeb přenosových soustav.
Současné projekty ve fázi příprav či rozvoje podle asociace řeší pouze 43 GW z potřebných 93 GW. Výsledky studie mají přispět k rozvoji nových projektů, které budou sloužit k řešení nově identifikovaných potřeb.

Studie: Naplnění Zelené dohody si do roku 2040 vyžádá 93 GW nových přeshraničních přenosových kapacit

Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, a.s. navrhuje od roku 2021 umožnit bateriovým systémům samostatné poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR). <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/ceps-novem-navrhu-pravidel-otevira-bateriim-cely-trh-podpurnymi-sluzbami" target="_blank" rel="noopener">Doteď mohly velké baterie poskytovat SVR pouze jako součást tzv. fiktivního bloku</a> tvořeného s turbogenerátorem v parních elektrárnách či teplárnách. 
<a href="https://www.ceps.cz/cs/tiskove-zpravy/novinka/ceps-zahajila-konzultacni-proces-k-upravam-kodexu-ps" target="_blank" rel="noopener">ČEPS, a.s. minulý týden informovala o zahájení konzultačního procesu k úpravám Pravidel provozování přenosové soustavy (tzv. Kodex PS)</a>. Jak uvedla společnost v tiskové zprávě, cílem úprav je umožnit širší uplatnění nových technologií a rozšířit portfolio dodavatelů na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR). Provozovatel přenosové soustavy tyto změny navrhuje od 1. 1. 2021.
Nejvýznamnějšími změnami, které by měly vést k odbourání bariér pro poskytování SVR samostatně pomocí bateriových úložišť, jsou rozšíření možností integrovaného agregátora či snížení kodexových minim pro poskytování SVR.
<blockquote>„Tyto změny, které přispějí k rozšíření portfolia dodavatelů s pozitivním dopadem na spotřebitele, navrhujeme od 1. ledna 2021. Současně jsou v Kodexu PS připraveny změny na zavedení standardních produktů SVR pro přeshraniční sdílení regulační energie v průběhu roku 2022,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Energetický obchod, regulace a dispečink.</blockquote>
Bateriové systémy pro akumulaci energie (BSAE) budou moci poskytovat SVR jako součást tzv. agregačního bloku, který nahrazuje dříve používané termíny fiktivní a obchodní blok. Podle Kodexu PS je agregační blok soubor energetických zařízení sdružených pro účely poskytování zálohy do jednoho celku.
Aby bylo zajištěno bezproblémové poskytování SVR pomocí bateriových úložišť, bude muset každý poskytovatel zajistit, aby SVR z jeho jednotek nebo skupin poskytujících tyto zálohy s omezenými zásobníky energie byly během normálního stavu nepřetržitě dostupné. Pro tyto účely bude muset poskytovatel zajistit tzv. nabíjecí strategii, kterou následně posoudí ČEPS, a.s.
<blockquote>„Nabíjecí strategie musí být zajištěna s využitím konkrétního zdroje nebo zdrojů nabíjení / vybíjení. Tyto zdroje musí být prokazatelně schopny zajistit nepřetržité nabíjení / vybíjení BSAE v normálním stavu. V nabíjecí strategii musí být zajištěna koordinace rampování změn výkonu BSAE a konkrétního zdroje nebo zdrojů nabíjení / vybíjení,“ uvádí upravený Kodex PS.</blockquote>

ČEPS vyslyšela volání trhu a zavádí pro baterie možnost samostatného poskytování podpůrných služeb

Výroba offshore větrných elektráren ze Severního moře v prvním pololetí tvořila přibližně 15 % celkové výroby větrných elektráren v Německu. Meziročně se zvýšila o 21 % a dosáhla celkem 11,51 TWh. Všechny větrné elektrárny v Německu v prvním pololetí letošního roku vyrobily celkem 73,7 TWh.
Větrné elektrárny na moři zaznamenaly v Severním moři mimořádně povedené první pololetí. Jejich výroba vzrostla o více než pětinu, o čemž <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-records-a-more-than-21-increase-in-offshore-wind-energy-transmission-and-sets-new-standard/">informoval největší německý provozovatel přenosové soustavy společnost Tennet</a>. Ta je zodpovědná za připojení offshore větrných elektráren v Severním moři. V prvním pololetí roku 2019 přitom Tennet zaznamenal přenos elektřiny ze stejné lokality ve výši 9,51 TWh.
Za zvýšenou výrobou přitom stojí nově vybudované elektrárny pouze částečně – instalovaný výkon elektráren se sice zvýšil o cca 1 GW, jedná se <a href="https://www.energy-charts.de/power_inst.htm?year=2020&amp;period=monthly&amp;type=power_inst">ovšem o navýšení pouze o 16 %</a>. Přinejmenším z části lze proto vyšší výrobu přičítat i příznivějším povětrnostním podmínkám.
Provozovatel přenosové soustavy aktuálně provozuje 14 připojení, z čehož dvě jsou umístěna v nizozemské části Severního moře – zbývajících 12 je připojeno z německé části moře.
<figure id="attachment_86244" class="wp-caption alignleft" style="width: 6094px;"><img class="size-full wp-image-86244" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg 6094w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-1024x476.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-800x372.jpg 800w" alt="Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři. " width="6094" height="2835" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři.</figcaption></figure>
Pro připojení offshore větrných elektráren společnost dříve používala především HVDC kabelová vedení o napětí 325 kV. Nyní se snaží zavést nový standard pro nové projekty, kterým má být stejnosměrné podmořské kabelové vedení o napětí 525 kV a přenosové kapacitě 2 GW.
Společnost je aktuálně schopná připojit offshore elektrárny o výkonu 7 132 MW a počítá s dalším rozšiřováním kapacity pro připojení dalších elektráren. Díky tomu již nyní společnost překročila plán německé vlády, která stanovila přenosovou kapacitu připojení na 6,5 GW v roce 2020.
Jen do roku 2030 společnost plánuje investovat na 20 miliard EUR do nových připojení. Díky tomu by měla vzrůst kapacita připojení na zhruba 17 GW.

Německo

TenneT meziročně zvýšil přenos elektřiny z offshore větrných elektráren o 21 %, současně plní cíle německé vlády

Čistý export elektřiny ze Švédska dosáhl v prvním pololetí letošního roku 14,3 TWh, a Švédsko se tak stalo první skandinávskou zemí, která v této statistice skončila na druhém místě za tradičně největším čistým evropským exportérem elektřiny – Francií. Mezi Švédsko a Německo se na třetí pozici dostalo ještě Norsko. 
Čistý export elektřiny ze skandinávských zemí v prvním pololetí letošního roku prudce vzrostl kvůli nadbytku výroby elektřiny z vodních elektráren. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/sweden-overtakes-germany-in-net-power-exports-in-h1/1134030" target="_blank" rel="noopener">Jak poznamenal zahraniční server Montel</a>, dopady koronavirové pandemie na poptávku po elektřině nebyly v případě skandinávských zemí tak výrazné jako u většiny evropských zemí. Mírný dopad byl zaznamenán zejména u Švédska, které nezavedlo plošná opatření vedoucí k poklesu spotřeby elektřiny.
<blockquote>„Aktuálně je očekáván přebytek výroby elektřiny z vodních elektráren ve Skandinávii, jelikož mokrá zima vedla k vysokým zásobám vody v povodích, což znamená, že je třeba ze země dostat více elektřiny z vodních elektráren,“ uvedla podle zahraničního serveru Montel společnost EnAppSys.</blockquote>
Společnost EnAppSys dodala, že vysoká výroba elektřiny z vodních elektráren vedla k omezování výroby v jaderných elektrárnách kvůli nízkým velkoobchodním cenám elektřiny.
Tradičně druhý největší čistý exportér Německo v prvním pololetí vyráběl výrazně méně elektřiny v uhelných elektrárnách ve srovnání s předchozími lety. Celkem měly elektrárny spalující fosilní paliva v Německu v prvním pololetí 32% podíl na celkové spotřebě elektřiny, ve stejném období v loňském roce to bylo 42 %. Pokles výroby elektřiny z fosilních zdrojů byl kompenzován zvýšenou výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, jejichž podíl na celkové spotřebě elektřiny vzrostl na 55 %.
Německo tak v prvním pololetí 2020 vyvezlo 6,1 TWh a umístilo se na pomyslném čtvrtém místě za Norskem (6,8 TWh), Švédskem (14,3 TWh) a Francií (32,5 TWh).

Švédsko v prvním pololetí jako první skandinávská země předčilo Německo v čistém vývozu elektřiny

Společnost ČEPS zahájila konzultační proces k úpravám Pravidel provozování přenosové soustavy (Kodex PS). Cílem úprav je umožnit širší uplatnění nových technologií a rozšířit portfolio dodavatelů na trhu služeb výkonové rovnováhy (SVR). Provozovatel přenosové soustavy tyto změny navrhuje od 1. 1. 2021. 
 Mezi nejvýznamnější navrhované změny na trhu se SVR patří rozšíření možností u integrovaného agregátora, další využití technologie bateriových systémů akumulace energie (konkrétně v režimu stand-alone) a snížení kodexových minim pro poskytování SVR.
<blockquote>„Tyto změny, které přispějí k rozšíření portfolia dodavatelů s pozitivním dopadem na spotřebitele, navrhujeme od 1. ledna 2021. Současně jsou v Kodexu PS připraveny změny na zavedení standardních produktů SVR pro přeshraniční sdílení regulační energie v průběhu roku 2022,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Energetický obchod, regulace a dispečink.</blockquote>
Po vypořádání připomínek v rámci konzultačního procesu budou případné úpravy návrhu doplněny k původní žádosti odeslané ERÚ.
Více ke konzultačnímu procesu na <a href="https://www.ceps.cz/cs/verejne-konzultace/novinka/ebgl-navrh-zmen-podminek-pro-poskytovatele-sluzeb-vykonove-rovnovahy">https://www.ceps.cz/cs/verejne-konzultace/novinka/ebgl-navrh-zmen-podminek-pro-poskytovatele-sluzeb-vykonove-rovnovahy</a>.

ČEPS zahájila konzultační proces k úpravám Kodexu PS

Rozšiřování přeshraničních přenosových kapacit se v posledních letech dostává stále více do popředí, jelikož možnost dostatečné výměny elektrické energie mezi jednotlivými zeměmi je důležitým předpokladem pro další efektivní navyšování podílu obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých trhů. V Evropě tak dochází k výstavbě několika takových vedení, mezi které patří i projekt Viking Link, který má propojit soustavy Spojeného království a Dánska. Vedení s plánovanou přenosovou kapacitou 1400 MW se má rovněž stát nejdelším podmořským kabelovým vedením na světě.
<a href="https://www.nationalgrid.com/national-grid-starts-construction-viking-link-worlds-longest-electricity-interconnector" target="_blank" rel="noopener">Projekt Viking Link, který pomocí 765 km dlouhého podmořského HVDC vedení o přenosové kapacitě 1400 MW propojí soustavy Spojeného království a Dánska, vstoupil do další fáze</a>. Podle společnosti National Grid, která je provozovatelem britské přenosové soustavy, zahájila Siemens Energy práce na výstavbě přístupové cesty, která bude sloužit pro výstavbu měnírny na britském konci u Bicker Fen. Siemens Energy bude mít na starost rovněž výstavbu měnírny na dánském konci vedení.
Přístupová cesta, která má následně umožnit přístup stavební technice a dopravu materiálu pro výstavbu měnírny, by měla být dokončena do 9 měsíců.
<blockquote>„Již jsme dokončili počáteční přípravné stavební práce zahrnující archeologické a ekologické průzkumy, stejně jako vodárenské studie, ale toto je pro projekt klíčový milník ve výstavbě. Vedení Viking bude hrát životně důležitou roli při dekarbonizaci dodávek elektřiny ve Spojeném království až na soustavu s čistými nulovými uhlíkovými emisemi. Umožní přístup k čistší, zelenější dodávce elektřiny, což spotřebitelům přinese bezpečnější a dostupnější energii,“ uvedl Mike Elmer, ředitel projektu Viking Link u společnosti National Grid Ventures.</blockquote>
Po dokončení, které je plánováno na konec roku 2023, má vedení za 2 miliardy EUR zajistit dostatečnou kapacitu pro dodávku elektřiny jeden a půl milionu britských domácností. Do roku 2030 by přitom mělo 90 % elektřiny importované skrz přeshraniční vedení společnosti National Grid pocházet z obnovitelných zdrojů.