Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) zveřejnilo svůj <a href="https://docstore.entsoe.eu/Documents/SDC%20documents/seasonal/Winter%20Outlook%202019-2020_Report(for%20publication).pdf">výhled bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě</a> na následující zimu. Za normálních podmínek by neměla v zabezpečení dodávek elektřiny nastat žádná rizika. V případě studených vln a nízké dostupnosti výrobních zdrojů však dodávky nemusí být zabezpečeny v několika zemích zejména v průběhu ledna .
Za extrémních podmínek se dle pravděpodobnostní simulace očekává, že zejména Francie a Belgie se mohou potýkat s problémy se zabezpečením dodávek elektřiny. Obě země by byly vysoce závislé na importu elektřiny z okolních zemí a v některých případech by se pro předejití odpojování spotřebitelů musely spolehnout na mimotržní opatření a regionální spolupráci.
„Takové podmínky by vyžadovaly přísný monitoring spolehlivost systému blíže reálnému času s podporou regionálních koordinačních center (RSC). Tato úzká spolupráce bude zvláště důležitá, pokud dojde k výrazným neplánovaným výpadkům výroby nebo přenosových kapacit v kombinaci s extrémními chladnými povětrnostními podmínkami a nízkou dodávkou obnovitelných zdrojů,“ uvádí studie.
<h2>Vývoj výrobních kapacit</h2>
Zatímco výrobní kapacita obnovitelných zdrojů energie zaznamenala letos mírně vyšší přírůstek než vloni, když si evropské větrné a solární elektrárny připsaly téměř 27 GW, pokles výrobní kapacity konvenčních zdrojů byl méně než poloviční.
<figure id="attachment_78514" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1038px;"><img class="size-full wp-image-78514" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Vyvoj-vyrobnich-kapacit.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Vyvoj-vyrobnich-kapacit.png 1038w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Vyvoj-vyrobnich-kapacit-512x257.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Vyvoj-vyrobnich-kapacit-768x385.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Vyvoj-vyrobnich-kapacit-1024x514.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Vyvoj-vyrobnich-kapacit-725x364.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/Vyvoj-vyrobnich-kapacit-800x402.png 800w" alt="" width="1038" height="521" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj výrobních kapacit v Evropě – 1. sloupec – konec roku 2018 ve srovnání s koncem roku 2017, 2. sloupec – konec roku 2019 ve srovnání s koncem roku 2018. Zdroj: ENTSO-E 2019/2020 Winter Outlook</figcaption></figure>
<h2>Výkonová přiměřenost v nadcházející zimě</h2>
Jak znázorňuje následující grafika, výrobní kapacity a tržně dostupná odezva na straně spotřeby jsou za normálních podmínek (levá část grafiky) dostatečné k pokrytí špičkové poptávky po elektřině v jednotlivých týdnech pro jednotlivé země Evropy s výjimkou několika zemí, které vyžadují import elektřiny. Těmi jsou Rakousko, Finsko, Maďarsko, Itálie, Litva a ve třech týdnech i Severní Irsko.
V případě extrémních podmínek (prostřední část grafiky) doprovázených zvýšenou poptávkou po elektřině a potenciálně nižšími dostupnými výrobními kapacitami roste počet zemí vyžadujících dovoz elektřiny pro pokrytí vlastní spotřeby. Ve 2. a 3. lednovém týdnu roku 2020 část spotřeby v Belgii, Německu, Finsku a Francii není možné pokrýt ani dostupným importem elektřiny. Červené šipky v mapě znázorňují oblasti, ve kterých dochází k přetížení přeshraničních přenosových vedení.
V případě využití strategických rezerv (třetí sloupec) dochází k vyřešení problémů s dodávkami elektřiny a problematické země jsou schopné poptávku po elektřině pokrýt za využití importu elektřiny.
&nbsp;
<figure id="attachment_78512" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2130px;"><img class="size-full wp-image-78512" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/X1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/X1.png 2130w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/X1-512x431.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/X1-768x646.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/X1-1024x862.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/X1-725x610.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/X1-800x673.png 800w" alt="" width="2130" height="1792" /><figcaption class="wp-caption-text">ENTSO-E výhled pro zimu 2019/2020 – výrobní přiměřenost. Levá část – normální podmínky, prostřední část – extrémní podmínky (červené šipky na mapě znázorňují přetížená přeshraniční vedení), pravá část – extrémní podmínky při využití rezervních kapacit. Zdroj: ENTSO-E 2019/2020 Winter Outlook</figcaption></figure>
Česká republika jako země s výraznou výrobní nadkapacitou se jak obvykle nemusí obávat. ČEPS v nadcházejícím zimním období tak neočekává žádné problémy s výrobou ani systémovou přiměřeností.
<h2>Záporná flexibilita výrobních kapacit</h2>
Důležitým parametrem výrobních zdrojů v soustavě je také schopnost snížit výrobu v období nízké poptávky po elektřině – tedy poskytnout zápornou flexibilitu.
Problém nastává tradičně v Německu v období vysoké výroby obnovitelných zdrojů energie a nízké poptávky po elektřině v období vánočních a velikonočních prázdnin. Dodávka elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je dle merit order upřednostňována před zdroji s vyššími marginálními náklady, konvenční elektrárny tak musí reagovat snížením svého výkonu na úroveň aktuální poptávky po elektřině. Ne všechny zdroje jsou však schopny nákladově efektivního snížení svého výkonu, <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/zapornych-cen-dennim-trhu-pribylo-jiz-nyni-jsou-castejsi-nez-loni/">ceny elektřiny z tohoto důvodu mnohdy klesají do záporných hodnot</a>.
Z následující grafiky je patrné, že se s tímto problémem budou v denních hodinách (levá část grafiky) a v nočních hodinách (pravá část grafiky) potýkat zejména Belgie, Bulharsko, Německo, Dánsko, Irsko, Itálie, Severní Irsko, Polsko a Švédsko. Nejhorší situace je v částech Itálie, Irsku a také v Německu, které nebudou schopny ve všech zkoumaných 19 týdnech nadbytečnou výrobu exportovat do zahraničí.
Oproti nedostatku výrobních kapacit je řešení této situace poměrně snadné a omezuje se na omezení výroby obnovitelných zdrojů energie, ty je ovšem při těchto omezeních nezbytné finančně odškodnit za „nevyrobenou“ elektřinu.
<figure id="attachment_78513" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1392px;"><img class="size-full wp-image-78513" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/XE1.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/XE1.png 1392w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/XE1-398x512.png 398w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/XE1-768x989.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/XE1-795x1024.png 795w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/XE1-725x933.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/XE1-800x1030.png 800w" alt="" width="1392" height="1792" /><figcaption class="wp-caption-text">ENTSO-E výhled pro zimu 2019/2020 – záporná flexibilita. 1. sloupec – denní hodiny, 2. sloupec – noční hodiny. Zdroj: ENTSO-E 2019/2020 Winter Outlook</figcaption></figure>
<h2>Použitá metodika uvažuje extrémní situace nastávající jednou za 20 let</h2>
ENTSO-E od studie z roku 2017 upravilo použitou metodiku na základě zkušeností z předchozí zimy, kdy problémy nastaly zejména kombinací studených vln a nízké dostupnosti jaderných zdrojů ve Francii. Francie je vlivem vysoké elektrifikace vytápění důležitou proměnnou v provedené simulaci. Pro letošní zimu předpokládá ENTSO-E ve Francii nárůst spotřeby o 2,4 GW na každý stupeň Celsia, o který poklesne teplota.
Analýza nyní zahrnuje worst-case scénář, který uvažuje situace nastávající v průměru jednou za 20 let, namísto předchozí studie uvažující situace nastávající jednou za 10 let. ENTSO-E analyzovalo situaci, pokud by extrémní situace nastaly současně v celé Evropě.
Dle informací jednotlivých provozovatelů přenosových soustav jsou nejpravděpodobnějším rizikem silné větry a bouře. Nejzávažnějším rizikem jsou však studené vlny v celoevropském rozsahu. Sněhové laviny a námrazy jsou rovněž považovány za rizika, která mohou způsobit vážné následky. Toto zjištění zdůrazňuje význam hodnocení více výpadků výrobních zdrojů a přenosových vedení najednou za využití pravděpodobnostní simulace.
<figure id="attachment_78511" class="wp-caption aligncenter" style="width: 572px;"><img class="size-full wp-image-78511" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/rizika.png" sizes="(max-width: 572px) 100vw, 572px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/rizika.png 572w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/rizika-310x512.png 310w" alt="" width="572" height="945" /><figcaption class="wp-caption-text">Vnímání jednotlivých rizik dle provozovatelů přenosových soustav jednotlivých zemí. Rizika byla rozřazena do 3 škál dle této metodiky. Zdroj: ENTSO-E 2017/2018 Winter Outlook</figcaption></figure>

Přenos elektřiny

ENTSO-E: Rizika v zabezpečení dodávek elektřiny v Evropě nejsou pro nadcházející zimu vyloučena

Nový projekt, probíhající v anglickém hrabství Cornwall, má za cíl využít flexibilitu na straně domácností a lokálních podniků k udržování výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě. Do projektu je zatím zapojeno přibližně 100 domácností a 150 podniků vybavených fotovoltaickými elektrárnami a bateriovými systémy. Díky aplikaci pak mohou jednotlivé domácnosti a firmy nabídnout svoji flexibilitu na dlouhodobém či krátkodobém trhu (až po úroveň intraday). 
V anglickém hrabství Cornwall se dostává do komerční fáze <a href="https://www.centrica.com/media-centre/news/2019/cornwall-local-energy-market-achieves-major-flexibility-breakthrough/">projekt</a> , který má ověřit funkčnost systému, ve kterém mohou jednotlivé domácnosti poskytovat flexibilitu pro provozovatele <a href="https://oenergetice.cz/search/Distribu%C4%8Dn%C3%AD%20soustava">distribučních</a> či <a href="https://oenergetice.cz/clanky/prenosova-soustava">přenosových soustav</a> (DSO, TSO). Od roku 2017 bylo postupně 100 tamních domácností a přibližně 150 malých podniků vybaveno fotovoltaickými elektrárnami a bateriovými systémy pro ukládání energie. Tyto domácnosti a podniky jsou součástí projektu Local Energy Market a stali se takzvanými <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/debata-energeticky-sobestacne-komunity-nemusi-byt-hudbou-vzdalene-budoucnosti/">prosumers</a>. Tamní provozovatelé sítí DSO (<a href="https://www.westernpower.co.uk/customers-and-community/community-energy/articles-and-case-studies">Western Power Distribution</a>) a TSO (<a href="https://www.nationalgrideso.com/news/eso-participates-cornish-energy-market-world-first-project">National Grid ESO</a>) nyní budu při nákupu podpůrných služeb zahrnovat tyto „prosumery“ do trhu s flexibilitou.
Domácnosti a malé podniky tak mohou poskytnou k vyrovnávání energetické soustavy svoji energii ze střešní fotovoltaiky, nebo volnou kapacitu baterie. Celý systém pak funguje na tržním principu a prosumers se mohou zapojit do dlouhodobého či krátkodobého (intraday) trhu. Systém funguje skrze aplikaci pro lokální trh s energií od společnosti Centrica.
<iframe src="https://www.youtube.com/embed/V6wpTSjkh94?feature=oembed" width="525" height="295" frameborder="0" allowfullscreen="allowfullscreen" data-mce-fragment="1"></iframe>
<h1>Lokální energie i flexibilita</h1>
Projekt vývoje lokálního trhu s energií (<a href="https://www.centrica.com/innovation/cornwall-local-energy-market">Local Energy Market</a>) byl spolufinancován z evropského <a href="http://www.cornwallislesofscillygrowthprogramme.org.uk/centrica-launches-local-energy-market-cornish-businesses/">fondu</a> pro regionální rozvoj ve výši 19 milionů eur (486 milionů Kč). Kromě vybavení domů a podniků techologiemi pro produkci a skladování energie, došlo i k vytvoření aplikace pro obchod s energií. Aplikaci <a href="https://www.n-side.com/new-project-local-electricity-market-uk-n-side-centrica/">vyvinula</a> společnost N-Side a je možné skrze ní spravovat nabídky a poptávky jak na produkci energie, tak i na flexibilitu.
<blockquote>„Poskytování flexibility prostřednictvím místního trhu s energií je pro nás zatím novinka, kterou teprve objevujeme. Přestože jsme v raných fázích, velmi se těšíme na hodnocení a výsledky. Chceme především zjistit, jak lze flexibilitu zajistit nákladově efektivně na různých typech trhů. Potenciál je opravdu vzrušující, a postupně se snažíme získávat další zdroje flexibility, a díky tomu i snižovat náklady pro spotřebitele,“ uvedl Colm Murphy, manažer ze společnosti National Grid ESO</blockquote>
<h1>Nastupující trend prosumers</h1>
Domácností a podniky byly historicky pouze spotřebiteli energie. S rozvojem malých decentralizovaných zdrojů (především <a href="https://oenergetice.cz/clanky/fve">FVE)</a> a díky zlevňujícím <a href="https://oenergetice.cz/clanky/baterie">bateriím</a> se stále více domácností a podniků stává takzvanými prosumers. Ti již nejen spotřebovávají, ale mohou rovněž produkovat energii, nebo ji krátkodobě skladovat. Projekt v hrabství Cornwall je prvním na světě, který zapojuje „prosumery“ do aktivní role, ve které pomáhají udržovat rovnováhu v energetickém systému.
Podobné systémy jsou v jiných zemích zatím pouze ve fázi testování a do komerčního provozu se dostanou nejspíše až v průběhu 20. let. Zapojení větších podniků do poskytování flexibility je již rozvinuto více. Jde o technologii DSR (<a href="https://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr">Demand Side Response</a>). V Česku například probíhá testování podobného systému pod projektový názvem <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/udrzovat-vyrovnanou-bilanci-ceske-soustavy-ma-pomoci-agregace-distribuovane-flexibility/">Dflex</a>. Do testování je zapojena společnost ČEPS (TSO), univerzita ČVUT a společnosti <a href="https://www.nanoenergies.cz/pilotni-projekt-dflex-bude-zkoumat-jak-mohou-spotrebitele-pomahat-vyrovnavat-elektrickou-soustavu/">Nano Energies</a> a Pražská energetika.

Anglie: Aktivní domácnosti a firmy budou zapojeny do poskytování flexibility

Proti rozkolísání české energetické přenosové soustavy mají do budoucna pomoci i malé zdroje a koncoví zákazníci. Možnosti, jak tyto spotřebitele aktivně zapojit do řízení elektrizační soustavy a následně využít pro udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou, zkoumá projekt Dflex. Představen byl na dnešní tiskové konferenci v Praze.
V rámci programu Théta Technologické agentury ČR (TA ČR) na projektu pracují společnost ČEPS, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze, Pražská energetika a Digital Energy Services ze skupiny Nano Energies. Garantem je ministerstvo průmyslu a obchodu, partnerem hlavní město Praha. Ředitel sekce strategie ČEPS Karel Vinkler uvedl, že projekt je financován TA ČR, penězi se na něm ale podílejí také jednotlivé subjekty. Vynaložená částka je podle Vinklera v jednotkách milionů korun. Takzvané agregátory flexibility už nyní fungují v řadě západoevropských států.
Rozdíl mezi výrobou a spotřebou elektřiny je možné regulovat takzvanými podpůrnými službami. Dnes je spolu s uhelnými a plynovými zdroji zajišťují například přečerpávací vodní elektrárny. Podle účastníků projektu Dflex nicméně v souvislosti s decentralizací energetiky do budoucna poroste význam spotřebitelů, kteří dokážou poskytovat flexibilitu, neboli schopnost cíleně měnit odběr elektřiny. Jde například o chytré budovy nebo inteligentní veřejné osvětlení.
<blockquote>&#8222;Spotřebitelé elektřiny, kanceláře, obce, producenti nebo i výrobní linky mohou společně pomáhat vyrovnávat přenosovou soustavu a tím se aktivně podílet na zajišťování spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační soustavy. Díky zkušenostem z okolních evropských trhů víme, že toho lze dosáhnout, když budeme chytře řídit flexibilitu v naší soustavě,&#8220; uvedl dnes generální ředitel Nano Energies Stanislav Chvála.</blockquote>
Projekt Dflex byl zahájen letos v srpnu, ukončen bude v závěru roku 2022. Vedle ověření možnosti využít agregaci flexibility v ČR má být jeho výsledkem zpráva pro ministerstvo průmyslu a obchodu a také stanovení metodiky pro ČEPS v této oblasti.
<blockquote>&#8222;Evoluce energetiky přináší potřebu adaptovat se na nové fenomény &#8211; decentralizace, obnovitelné zdroje, akumulace nebo e-mobilita. Pro projekt Dflex vyvíjíme pokrokové algoritmy a nástroje pro agregaci distribuované flexibility. Tyto nástroje ČEPS využije pro osvojení si nových dovedností při zpracování velkých objemů dat a intenzifikaci datových výměn s relevantními účastníky trhu, což přispěje k efektivnímu řízení soustavy a schopnosti ČEPS udržovat výkonovou rovnováhu v měnícím se prostředí,&#8220; uvedl Ondřej Mamula, vedoucí skupiny Energetika z CIIRC ČVUT v Praze.</blockquote>

Energetika v ČR

Udržovat vyrovnanou bilanci české soustavy má pomoci agregace distribuované flexibility

Německá energetická agentura (dena) <a href="https://www.dena.de/fileadmin/dena/Publikationen/PDFs/2019/Dena-ANALYSE_Regulatorischer_Handlungsbedarf_zur_Erschliessung_und_Nutzung_netzdienlicher_Flexibilitaet.pdf" target="_blank" rel="noopener">zvřejnila </a>závěry ke své iniciativě Netzflex zaměřené na rozvoj lokálních trhů s flexibilitou.  <a href="http://www.epexspot.com/en/press-media/press/details/press/Local_Flexibility_markets_improve_grid_efficiency_but_are_exposed_to_regulatory_challenges" target="_blank" rel="noopener">Podle burzy s elektřinou EPEX SPOT</a> jsou lokální trhy s flexibilitou nepostradatelné pro plánovanou proměnu energetického systému, zároveň však čelí regulatorním výzvám.
Zveřejněná publikace agentury dena staví na 10 základních zásadách, <a href="http://static.epexspot.com/document/40245/190125_EPEXSPOT_Press_Release_Dena%20Guiding%20principles_final.pdf" target="_blank" rel="noopener">jež v lednu letošního roku podpořila také burza EPEX SPOT</a>, která je jedním z 18 účastníků iniciativy Netzflex.
<blockquote>„Jako operátor prvního lokálního trhu s flexibilitou v Německu jsme potěšeni, že partneři iniciativy Netzflex uznali potenciál tohoto tržního modelu,“ uvedl Philippe Vassilopoulos, ředitel vývoje produktů v EPEX SPOT.</blockquote>
EPEX SPOT dále zdůraznila, že aby bylo možné ocenit flexibilitu na straně spotřeby s různorodou a komplikovanou strukturou nákladů a dále podporovat její rozvoj, musí být vytvořeny efektivní tržní mechanismy.
Podle reportu agentury dena však širší implementace takových tržních modelů čelí mnohým regulatorním výzvám, mezi které patří například současné uspořádání trhu s elektřinou či regulace síťových poplatků.
<h2>Riziko nevhodného chování účastníků trhu</h2>
Dena dále upozornila na rizika výskytu strategického chování investorů neboli gamingu. Takové chování neodráží podle agentury dena aktuální situace na trhu  a může narušit trh ve prospěch jednotlivých investorů.
<blockquote>„Každý trh provozovaný burzou spoléhá na sadu pevných tržních pravidel. Tato mohou cílit na sankcionování gamingu a nevhodného chování,“ vysvětluje Wolfram Vogel, ředitel veřejných a regulatorních záležitostí v EPEX SPOT.</blockquote>
Vogel dodal, že existuje několik opatření, která mohou potlačit nevhodné chování investorů a umožnit tak rozvoj lokálních trhů s flexibilitou. Mezi tato opatření podle Vogela patří například diverzifikace modelů flexibility, verifikační metody, zajištění konkurence či regulatorní dohled.

Trh s elektřinou

EPEX SPOT: Lokální trhy s flexibilitou jsou nezbytné, čelí však regulatorním výzvám

Využití blockchainu a dalších digitálních technologií k optimálnímu začlenění obnovitelných zdrojů a flexibilní spotřeby do evropské elektrizační soustavy by mělo být připraveno do roku 2021. <a href="https://www.montelnews.com/en/story/blockchain-2-years-away-from-commercial-viability--elia/1021436" target="_blank" rel="noopener">V rozhovoru pro server Montel</a> to řekl výkonný ředitel belgického provozovatele přenosové soustavy (PPS) Chris Peeters. 
Loni v srpnu spustil belgický PPS Elia pilotní projekt zaměřený na využití technologie blockchain pro zprostředkování plateb za vyrovnávání výroby obnovitelných zdrojů a flexibilní rezervní „zdroje“, jako jsou baterie a tepelná čerpadla.
<blockquote>„Dnes již nejsme daleko od komerčně životaschopných produktů. Jsme možná dva roky daleko. Což je poměrně normální, když zvážíte úroveň testování, kterou musíme udělat na technické úrovni,“ uvedl Peeters.</blockquote>
Podle CEO Elia povede digitalizace sítě a využití blockchainu a umělé inteligence k výraznému snížení investičních výdajů potřebných k rozvoji sítě, jelikož uvedené technologie zajistí optimální využití jednotlivých prvků sítě.
<blockquote>„Zvýšený zájem o digitální svět byl tou správnou cestou na trhu přecházejícím od centrálních výrobních zdrojů k prostředí, kde jsou jak přicházející obnovitelné zdroje, tak potřeba flexibilní spotřeby, kterou můžete využívat,“ řekl Peeters.</blockquote>
<h2>Potenciál blockchainu zkoumá také německý TenneT</h2>
Na využití technologie blockchain při poskytování flexibility <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/tennet-uspesnych-pilotech-dal-sazi-vyuziti-blockchainu-pri-poskytovani-flexibility/" target="_blank" rel="noopener">sází po úspěšných pilotech také TenneT.</a>
Provozovatel nizozemské a části německé přenosové soustavy zkoumal například možnost využití domácích bateriových úložišť pro udržování výkonové rovnováhy v německé elektrizační soustavě. <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/projekt-tennetu-vyuzivajici-blockchain-odhalil-potencial-domacich-baterii-poskytovani-flexibility/" target="_blank" rel="noopener">V uvedeném projektu byl blockchain využit jako prostředek k zaznamenání a vypořádání transakcí. </a>
V Nizozemsku byla zase poskytovatelem flexibility, takzvaným agregátorem, společnost Vandebron, jejíž řešení „smart charging“ spočívalo v přerušování a následném restartování nabíjení elektromobilů Tesla na pokyn TenneTu.

Elia: Blockchain je 2 roky od komerční životaschopnosti

Finský provozovatel přenosové soustavy <a href="https://www.fingrid.fi/en/pages/news/news/2019/pilot-for-a-smaller-bid-size-in-balancing-energy-market/?fbclid=IwAR1n5Mi7usXWdWipgTfIv1Fy3ke_G_H0WtZSJLh_On8tTGI9MdhU2oVN5L4" target="_blank" rel="noopener">Fingrid na začátku června oznámil</a>, že na podzim zahájí pilotní projekt pro otestování snížení velikosti minimální nabídky regulační energie z minutových záloh (mFRR – zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální aktivací) . V současné době je ve Finsku minimální velikost nabídky regulační energie z mFRR 5 MW, pilotní projekt má ověřit možnost snížení této hranice na 1 MW.  
Fingrid plánuje společně s ostatními severskými provozovateli přenosových soustav otestovat možnost snížení minimální nabídky regulační energie z mFRR ze současných 5 MW na 1 MW.
<blockquote>„Menší minimální velikost nabídky je důležitým krokem ke snížení vstupních bariér na trhu s regulační energií. Menší velikost nabídky zároveň umožňuje efektivnější využití decentrálních poskytovatelů flexibility k udržování výkonové rovnováhy v elektrizační soustavě,“ uvedl Fingrid.</blockquote>
Podle Fingridu představuje plánovaný pilotní projekt prostředek pro hladký přechod k aktuálně tvořenému evropskému trhu s regulační energií, kde je jako minimální velikost nabídky regulační energie z mFRR plánován právě jeden megawatt.
<h2>Česko má zatím u služby mFRR k 1MW hranici daleko</h2>
<a href="https://www.ceps.cz/cs/podpurne-sluzby" target="_blank" rel="noopener">V ČR došlo od 1. dubna 2019 v souvislosti s implementací příslušných evropských nařízení k přejmenování názvů podpůrných služeb</a>, kdy například dřívější primární regulace frekvence bloku (PR) je nově označována jako proces automatické regulace frekvence (FCP), respektive záloha pro automatickou regulaci frekvence (FCR). Dřívější minutové zálohy (MZt) jsou nyní označovány jako ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy (mFRPt), respektive zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální aktivací do t minut (mFRRt).
Kde však Česká republika za některými evropskými státy prozatím zaostává, je právě minimální velikost nabídky regulační energie, která je v současnosti spjatá s minimální velikostí regulační zálohy.
Například v případě mFRR, kde by v budoucnu měla být minimální velikost nabídky regulační energie právě 1 MW, je v Česku ve službě mFRR15+/- minimální velikost zálohy stanovena na 10 MW a ve službě mFRR5 dokonce na 30 MW.

Finsko zahájí pilotní projekt pro menší jednotky poskytující minutové služby výkonové rovnováhy

Společnost ČEPS realizuje řadu inovačních projektů zaměřených na nová řešení pro spolehlivý provoz české elektrizační soustavy. V rámci programu THÉTA Technologické agentury ČR určeného na podporu průmyslového výzkumu v oblasti energetiky jsou to projekty SecureFlex, MAFRI a Dflex, zaměřené na problematiku výkonové flexibility, přiměřenosti a agregace. Výzkumný projekt BAART se pak zabývá otázkou využití technologie bateriových systémů akumulace energie pro poskytování služeb výkonové rovnováhy.
<blockquote>„ČEPS je dlouhodobě aktivní na poli inovací, výzkumu a vývoje. Potřeba inovovat přirozeně vyplývá z principiálních změn energetického prostředí, kterými jsme v současné době svědkem,“ říká Karel Vinkler, ředitel sekce Inovace a R&amp;D společnosti ČEPS.</blockquote>
<h2>SecureFlex, MAFRI a Dflex</h2>
Do projektů financovaných z programu THÉTA Technologické agentury ČR vstupuje společnost ČEPS už ve fázi přípravy návrhu projektu, je aktivní při samotné realizaci i po jeho ukončení. V případě projektů SecureFlex a MAFRI společnost ČEPS jako aplikační garant dodává nezbytné či unikátní vstupy, přispívá do projektu svým know-how, participuje na výzkumné metodě, pilotuje výstup a dává zpětnou vazbu. Napomáhá tak k následné využitelnosti projektů v praxi.
<blockquote>„Program THÉTA, který je jedním z nástrojů naplňování státní energetické koncepce, je důležitý zejména v realizaci výzkumu a vývoje nových technologií nezbytných pro transformaci české energetiky v souvislosti s probíhajícími technologickými změnami. Zapojení státních subjektů v podporovaných výzkumných projektech, jako je i společnost ČEPS, je klíčovou součástí realizace programu,“ uvádí Martin Bunček, ředitel kanceláře Technologické agentury ČR.</blockquote>
<h2>SecureFlex a výkonová flexibilita</h2>
Energetický sektor prochází řadou změn, které s sebou přinášejí potřebu inovovat a nalézat prostředky pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy. V důsledku postupné proměny zdrojového mixu se jedním z klíčových stabilizačních prostředků v budoucnu může stát výkonová flexibilita, tedy možnost úpravy výkonových profilů na straně spotřebitelů. Cílem projektu SecureFlex je vytvoření analytických, výpočetních a optimalizačních nástrojů a cílených studií, které přispějí k systémovému řešení pro síťově bezpečné využití výkonové flexibility spojené s integrací nových technologií a tržních subjektů v prostředí ČR.
Projekt zahrnuje oblasti detekce a kvantifikace výkonové stability, limity její bezpečné aktivace či algoritmy optimální aktivace výkonové flexibility i s doporučeními pro legislativní opatření.
<img class="alignleft size-full wp-image-14346" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/power-lines-840000_1920.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/power-lines-840000_1920.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/power-lines-840000_1920-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/power-lines-840000_1920-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/power-lines-840000_1920-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/01/power-lines-840000_1920-800x534.jpg 800w" alt="Přenos elektřiny" width="1024" height="683" />
Řešitelem projektu SecureFlex je konsorcium ZČU FAV NTIS, Masarykova univerzita C4E a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT.
<h2>MAFRI – přiměřenost a spolehlivost energetické politiky</h2>
Cílem projektu MAFRI (Midterm Adequacy Forecast – Regional Indicators) je vyvinout nové spolehlivostní charakteristiky, z nichž budou moci vycházet provozovatelé sítí a zejména zodpovědné instituce (MPO). Tyto charakteristiky budou využitelné při rozhodování o opatřeních a investicích všude tam, kde hrozí nedostatek výroby elektrické energie. Pomohou přitom s výběrem řešení optimálního z hlediska spolehlivosti i nákladů.
Požadavek na hodnocení přiměřenosti výrobních kapacit vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009, o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou. Výsledky projektu MAFRI mohou přispět při rozhodování o investicích do infrastruktury a přinést alternativní nápravná opatření s důrazem na energetickou soběstačnost ČR.
Projekt přizpůsobuje stávající a vyvíjí nové charakteristiky spolehlivosti elektrizační sítě ČR v kontextu celoevropské sítě. Využívá a rozšiřuje ukazatele na bázi Midterm Adequacy Forecast, lokalizuje ukazatele spolehlivosti dodávky elektrické energie v daném čase a místě, v objemu a trvání zjištěného nedostatku výrobního výkonu.
<figure id="attachment_38346" class="wp-caption alignleft" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-38346" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/rodion-kutsaev-28759.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/rodion-kutsaev-28759.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/rodion-kutsaev-28759-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/rodion-kutsaev-28759-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/rodion-kutsaev-28759-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/rodion-kutsaev-28759-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/05/rodion-kutsaev-28759-800x533.jpg 800w" alt="Přenos elektřiny, vedení" width="1200" height="800" /><figcaption class="wp-caption-text">Přenos elektřiny</figcaption></figure>
Výstupem projektu bude i metodika nastavení referenčních (kritických) hodnot spolehlivostních charakteristik tak, aby maximálně věrohodně odrážely rizika nedodávek elektrické energie a dopady nedodávek na definované skupiny odběratelů či složky státu. Součástí bude rovněž metodika porovnávání indikovaného rizika nedostatku výkonu s jednotlivými alternativami nápravných opatření.
Řešitelem projektu MAFRI je tým energetických specialistů Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT, oddělení Inteligentních systémů.
<h2>Dflex a agregace</h2>
Projekt Dflex je realizován ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT, Pražskou energetikou a Digital Energy Services. Společnost ČEPS zde zastává roli hlavního příjemce, aplikačním garantem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Projekt si klade za cíl ověřit možnost aktivního zapojení malých zdrojů poskytujících flexibilitu do provozu a řízení elektrizační soustavy, a následně pomocí agregace a systémů aktivního decentrálního řízení výrobu těchto zdrojů transformovat do produktů využitelných při stabilizaci soustavy. V rámci projektu budou posuzovány systémové požadavky, definovány podmínky pro přístup agregátora na trh s flexibilitou a rovněž vytvořeny algoritmy pro vyhodnocení poskytnuté flexibility a vypořádání dodávek.
<blockquote>„Hlavním přínosem projektu je ověření aplikovatelnosti konceptu agregace flexibility v podmínkách české energetiky v zárodečné fázi konceptu. Realizace tohoto projektu přinese znalosti a zkušenosti nezbytné pro uvedení agregace do praxe v časovém horizontu, který po ČR požaduje Evropská komise,“ uvádí Karel Vinkler.</blockquote>
<h2>Výzkumný projekt BAART a akumulace</h2>
Postupný rozvoj technologie bateriových systémů akumulace energie (BSAE) s sebou přináší potenciál jejich využití v oblasti poskytování podpůrných služeb, konkrétně v kategorii služeb výkonové rovnováhy (SVR). Společnost ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy ČR prostřednictvím SVR koriguje rozdíly mezi odběrem a výrobou elektřiny, a to změnami spotřeby či výroby. S cílem otestovat BSAE při poskytování služeb výkonové rovnováhy v podmínkách elektrizační soustavy ČR a reálném provozu, realizují společnosti ČEPS a ČEZ výzkumný projekt s názvem BAART.
<figure id="attachment_36649" class="wp-caption alignleft" style="width: 620px;"><img class="size-full wp-image-36649" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/tesla-kalifornie.jpg" sizes="(max-width: 620px) 100vw, 620px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/tesla-kalifornie.jpg 620w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/tesla-kalifornie-512x321.jpg 512w" alt="Akumulátory Tesla v jižní Kalifornii jsou schiopny napájet zhruba 15 000 domácností po dobu přesahující čtyři hodiny. Zdroj: Tesla" width="620" height="389" /><figcaption class="wp-caption-text">Akumulátory Tesla v jižní Kalifornii jsou schiopny napájet zhruba 15 000 domácností po dobu přesahující čtyři hodiny. 
Zdroj: Tesla</figcaption></figure>
Primárním účelem projektu využívajícího 4MW baterii umístěnou v elektrárně Tušimice je vytvoření, nastavení a úprava pravidel poskytování služeb výkonové rovnováhy z BSAE a zejména jejich praktické ověření. V pilotním provozu BSAE budou testovány jednotlivé režimy poskytování regulace frekvence, kvalita poskytnuté služby i nabíjecí strategie.
<blockquote>„Principiální změny energetického sektoru s sebou přinášejí rozvoj nových technologií i potřebu nastavit podmínky jejich začleňování do elektrizační soustavy ČR. Realizace výzkumného projektu BAART umožňuje prohloubit naše dosavadní poznatky o integraci bateriových systémů do energetické soustavy v podmínkách elektrizační soustavy ČR s ohledem na poskytování podpůrných služeb,“ říká Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS zodpovědný za strategii, inovace a rozvoj přenosové soustavy.</blockquote>
<h2>Inovace, výzkum a vývoj ve společnosti ČEPS</h2>
Priority výzkumu a vývoje společnosti ČEPS jsou definovány dlouhodobě a vycházejí ze střednědobé strategie společnosti. V oblasti výzkumné činnosti realizuje společnost ČEPS řadu projektů a studií, ať již vlastních, nebo ve spolupráci s dalšími subjekty v České republice a v zahraničí. Dlouhodobě a aktivně se podílí na pracích spojených s Národním akčním plánem Smart Grids (NAP SG) koordinovaným Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Je také aktivním členem v Technologické Platformě Udržitelná Energetika (TPUE), kde se diskutují a připravují výzkumná témata se zaměřením na elektroenergetický sektor v ČR.
Společnost má svého zástupce ve Výboru pro výzkum, vývoj a inovace (Research, Development and Innovation committee) pod asociací evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Hlavním posláním tohoto výboru je příprava návrhů na projekty evropského rozsahu, které řeší problematiku přenosu elektrické energie.

Výkonová flexibilita, agregace, či akumulace. Inovační projekty ČEPS reagují na změny v energetickém prostředí

Britský ELEXON nabídl podporu projektům, které získají finanční podporu od britské vlády pro demonstrační projekty zaměřené na obchodování s přebytky energie a flexibilitou. Aktivita ELEXONU je součástí snahy britského Ministerstva podnikání, energetiky a průmyslové strategie o vytvoření trhů s flexibilitou pro velké množství poskytovatelů a spotřebitelů.
Uvedené trhy by měly umožnit novým technologiím, jako jsou energetická úložiště či <a href="https://oenergetice.cz/technologie/demand-side-response-dsr" target="_blank" rel="noopener">odezva strany spotřeby,</a> přístup na velké množství trhů s těmito službami. Flexibilita by na těchto trzích mohla být nakupována jak provozovatelem přenosové soustavy a provozovateli distribučních soustav, tak přímo jednotlivými dodavateli elektřiny či takzvanými agregátory.
ELEXON, nezisková společnost 100% vlastněná britským provozovatelem přenosové soustavy, která je zodpovědná za administraci kodexu sítě pro zajišťování výkonové rovnováhy a zúčtování odchylek (Balancing and Settlement Code – BSC), <a href="https://www.elexon.co.uk/news/elexon-supports-governments-4m-flexibility-exchange-competition/" target="_blank" rel="noopener">nabídl podporu projektům</a>, které získají od britské vlády <a href="https://www.gov.uk/government/publications/flexibility-exchange-demonstration-projects-flex-competition" target="_blank" rel="noopener">podporu pro rozvoj a demonstraci inovativních řešení pro oceňování a obchodování s flexibilitou</a>.
<blockquote>„V budoucnu bude stále více spotřebitelů schopno nakupovat a prodávat elektřinu lokálně a trhy s flexibilitou v tomto budou hrát velkou roli. Nabízíme širokou škálu podpory pro stávající účastníky trhu a také pro inovátory a nové obchodní modely, kteří by chtěli vstoupit na trh,“ uvedl Mark Bygraves, výkonný ředitel společnosti ELEXON.</blockquote>
ELEXON nabízí podporu například při samotném založení nové burzy s flexibilitou a jejím následným začleněním do stávajícího uspořádání trhu či v oblasti sběru a zveřejňování dat o skutečných nákupech a prodejích elektřiny.
<blockquote>„Úspěšné demonstrační projekty mohou nabídnout důležité informace o tom, jak by mohly být lokální burzy s flexibilitou jednoduše začleněny do elektroenergetického systému,“ dodal Bygraves.</blockquote>
Tématu obchodování s flexibilitou se věnovala konference Share Your Energy, která se konala v listopadu loňského roku v  Praze a jejímž organizátorem byl  web oEnergetice.cz. Shrnutí diskutovaných témat je k dispozici <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/share-your-energy-nam-ukazala-konference-inovatoru-energetice/" target="_blank" rel="noopener">zde</a>.

Energetika v zahraničí

Britský ELEXON podpoří snahu vlády o rozvoj v obchodování s flexibilitou

Projekt Electric Nations <a href="http://www.electricnation.org.uk/2019/02/01/electric-nation-completes-the-worlds-largest-ev-smart-charging-trial/">zveřejnil prvotní závěry zatím největší studie vlivu elektromobilů na elektrickou síť</a>. Po dobu 18 měsíců bylo zkoumáno chování 700 vlastníků elektromobilů. Hlavním závěrem je, že nabíjení elektromobilů skýtá dostatečnou flexibilitu, která by se dala využít při vyhlazování špiček odběru. Většina majitelů elektromobilů totiž nabíjí baterie, i když nejsou ani zpola vybité, a do sítě jsou zapojeny mnohem déle, než kolik je třeba k jejich dobití.
V rámci zkoumaného vzorku o velikosti 673 majitelů elektromobilů projekt za 18 měsíců sesbíral data z více než 140 tisíc nabíjecích cyklů. Dle prvotních analýz může být chytré dobíjení řešením rostoucího počtu elektromobilů připojených k elektrické síti.
Cílem projektu bylo prozkoumat chování vlastníků elektromobilů, jejich <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/objem-odebrane-elektriny-z-dobijecich-stanic-cez-stoupl-mezirocne-o-polovinu/">dobíjecí zvyky</a>, jako je počet a délka dobíjení a spotřebovaná energie, a také vliv na elektrickou síť.
<blockquote>
&#8222;Dokončení testovacích případů přichází po více než dvou letech tvrdé práce partnerů Electric Nations, zejména DriveElectric, které stálo ve vedení náboru účastníků projektu od konce roku 2016, a EA Technology vedoucí technickou koncepci,&#8220; uvedl Electric Nations v tiskové zprávě.
</blockquote>
Vlastníci elektromobilů byli zapojeni také do testů různých strategií chytrého dobíjení, mezi které se řadí používání aplikací, které podporují interakci řidičů s chytrými systémy dobíjení. Jejich cílem je minimalizovat narušení naplánovaných cest a přesvědčit vlastníky elektromobilů, aby si dobíjeli svá vozidla při nízkém zatížení sítě (například přes noc, spíše než brzy večer). Sledováno bylo, zda a jak na takové strategie reagují.
<h2>Majitelé dobíjejí auta už při polovičním dojezdu</h2>
Mezi první závěry, které Electric Nations uvádí, je fakt, že průměrná doba připojení elektromobilu k síti je přes 12 hodin, ale jen výjimečně se celou dobu dobíjí. Dalším zjištěním je, že při připojení k síti mají baterie elektromobilů ještě v průměru více než 50 % energie, kterou mohou uložit. Majitelé elekromobilů je pak dobíjí průměrně třikrát týdně.
Další výsledky studie, které bude Electric Nations postupně zveřejňovat, mají pomoci provozovateli distribuční soustavy Western Power Distribution zlepšit porozumění dopadu elektromobilů na její síť a naznačit, jak by se tyto dopady daly zmírnit pomocí chytrého dobíjení společně s motivačními schématy pro zákazníky.

Elektromobilita

Pomůže chytré dobíjení elektromobilů zmírnit vliv na elektrickou síť?

Inovátor a vizionář moderní energetiky Petr Rokůsek bude hlavním řečníkem listopadové konference <a href="http://shareyourenergy.eu/?utm_source=oenergetice.cz&amp;utm_medium=banner&amp;utm_campaign=Share%20Your%20Energy" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Share Your Energy</a>. Zakladatel Nano Energies s námi mluvil o tom, jak chce se svým týmem překonat české regulace, začít sdílet elektřinu mezi sousedy a o nutnosti spolupráce mezi tradičními energetickými hráči a jejich new age oponenty.
V energetice nejste žádným nováčkem – s Nano Energies jste nedávno oslavili 10 let na trhu, přičemž jste se vždy profilovali podstatně odlišně od jiných energetických společností a to se vám také daří. Proto bych se rád na úvod zeptal, co čekat od energetiky v následujících letech a co považujete za klíčové?
Pro mě se vše v energetice odvíjí od vize, jak by mohla vypadat, jaké jsou momentální síly, a čemu se věří v jednom a čemu v druhém názorovém táboře. Každý žijeme v určité bublině, pro mě je ale důležitá realita. Tábor odborníků jsou zarputilí zastánci klasické energetiky, pak jsou tu fanoušci obnovitelných zdrojů, jiná skupina si zase nedokáže budoucnost představit bez jádra. Je to určitý druh hypnózy, která se velice často váže k jednomu státu.
Zúčastnil jsem se mnoha konferencí, kde dlouhou dobu zaznívalo, že v Česku máme na energetiku ten správný názor, zatímco v sousedním Německu se dělá vše špatně. Pokud člověk alespoň cestuje mezi Německem a Českem, musí mu být zřejmé, že naše podmínky zcela neudržíme a že by bylo vhodné pozorovat, o čem se vlastně v Německu přemýšlí, co se tam bude dít a jak se tomu my tady přizpůsobíme.
Říkáte tedy, že teď je ta správná chvíle, kdy se energetika mění a v ČR zjišťujeme, že je čas na inovace a klasickou tradiční energetiku o ně obohatit? Měli bychom se podle Vás inspirovat v zahraničí, například v Německu?
U nás se stále odehrává boj mezi klasickou a novou energetikou. Srovnání lze nalézt na úrovni náboženství – klasická energetika je takový katolicismus, který je zde po staletí. Proti tomu je moderní opozice, jakýsi „new age“. Každé má své výhody a nevýhody a oba systémy spolu bojují. Je nutné vnímat tento souboj jinak. Když dva bojují, zvítězí třetí.
Máme to vidět tak, že se s Nano Energies snažíte být tím třetím aktérem na trhu? V čem konkrétně si představujete pozici třetího, jak jste ji popsal?
Není to tak dlouho, co byla na frekventovaných místech velká konkurence mezi taxi službami. Ty mezi sebou bojovaly, která bude lepší, až do toho vstoupil Uber. To je ten třetí, o kterém se bavím a který má nakonec na celý sektor rozhodující vliv. Místo konkurenčního boje mezi oběma tábory je čas spolupracovat. Měli bychom upustit od starých modelů, které nám dnes sice vycházejí finančně velice výhodně, ale jen díky tomu, že jsou napojeny na starý systém, který tu nemůže být nekonečně dlouho. Stejně jako Uber může někdo vstoupit do sektoru energetiky a způsobit převrat. Proto je důležité současné dění pozorovat bez jakýchkoliv předsudků a tak, jak skutečně jsou. Otázka zní, kdy takové změny očekávat. Je možné, že s generační obměnou v klíčových energetických společnostech nebo s větším rozšířením moderních technologií.
<figure id="attachment_55639" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55639 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/10letNanoEnergies-1024x768.jpg" alt="Kanceláře v budově DRN v Praze" width="1024" height="768" /><figcaption class="wp-caption-text">Kanceláře v budově DRN v Praze. Autor: Salim Issa</figcaption></figure>
Myslíte si, že ČR má k takovým změnám blízko a brzy se dočkáme i v tuzemské energetice podstatných změn? Je evidentní, že v některých státech Evropy jsou podmínky pro rozvoje inovací v energetice příznivější.
Nezáleží na tom, co si v Česku myslíme. Před měsícem by nikdo ani nepomyslel, že sdílené elektrokoloběžky Lime budou opřené na každém rohu a najednou je to realita. Vidíte celou Prahu jezdit na baterkách. A kde se to tady vzalo? Někdo ve světě se zkrátka rozhodl a v krátkém čase sem přivezl 300 koloběžek s mobilní aplikací. Dříve nebo později se takových změn můžeme dočkat i v energetice.
Je složité srovnávat energetiku, kde je poměrně silná regulace a inovativním řešením často brání legislativa. Stačí se podívat, jakým bariérám v ČR čelí akumulace. Myslíte si, že můžete na podobnou bariéru narazit?
Řada lidí v energetice věří, že je regulovaná a je složité ji změnit. Nicméně se nedá ubránit vstupu nových hráčů, a to i z oborů jako například telekomunikace. Takový hráč bude mít naprosto jiný náhled na situaci v energetice a bude implementovat přístup, na který je zvyklý z telekomunikací. Současný stav regulací není udržitelný. Regulace je vždy pomalá a pokud se nepřizpůsobí skutečnosti, způsobuje problém s reálným provozem. Někdy se může jednat i o činnosti v rozporu se zákonem, jelikož licence na podnikání v energetice jsou přesně dané. Proto je energetika něco jiného než běžné služby.
Je možné namítat, že koloběžky nejsou regulované, ale auta a taxi jsou. Nicméně koloběžky jsou začátek. Podobné jsou malé bateriové systémy do domácností, které mohou sloužit pouze omezeným účelům, což není v rozporu s žádnou regulací. Až postupně se mohou tyto bateriové systémy rozvíjet do větších zařízení. Tuto skutečnost hodně lidí podceňuje, především velcí hráči na trhu.
Od velkých hráčů očekávám, že přinášejí do energetiky stabilitu. Pokud nástup nových technologií podcení, tak by mohli energetiku do jisté míry destabilizovat. Před velkými hráči a klasickou energetikou obecně mám respekt, jelikož mají nepostradatelnou roli. Zároveň ale chci, aby existovali i ti, kteří jsou průkopníky nových new age řešení.
Největší změna půjde přes internetové společnosti, které mají obrovské znalosti, množství dat, budou vědět, jak využívat umělou inteligenci a budou přesně znát potřeby lidí, a tomu dokonale přizpůsobí své produkty. Síla bude především v tom, že nepůjde o lokální ale celosvětová řešení, která bude možné přenášet aplikací. Obdobně jako Uber nebo Lime.
<figure id="attachment_56626" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-56626" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/network-3537401_1920-1024x683.jpg" alt="Digitalizace, decentralizace, blockchain energetika." width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Digitalizace, decentralizace, blockchain energetika.</figcaption></figure>
Neustále ve svých odpovědích narážíte na střet klasické energetiky a new age. Je budoucností Nano Energies být někde mezi těmito dvěma proudy?
Nejen že bych takto chtěl dále směřovat, ale věřím, že takovým podnikem už jsme. Nano Energies vznikla tak, že jsme v rámci přenosových soustav a spotových trhů našli určité druhy neefektivity, které jsme zefektivnili a z toho vyplynuly i finanční výhody. Nejsme jen obchodník s elektřinou, který má dovednost přesvědčit zákazníky, aby měnili jednu smlouvu za druhou. V rámci komplexního podnikání jsme schopni dobře predikovat situaci v přenosových soustavách, která je vlastně pro náš byznys podstatná. Samozřejmě si klademe otázku, kde všude můžeme tento přístup využít, abychom mohli přinést efektivitu i do jiných částí trhu. Můžeme například chytře řídit velké stroje, kogenerační jednotky a řadu dalších věcí v rámci divize Digital Energy Services. A nemusíme přitom čekat na baterky.
Před deseti lety jsme testovali zajímavý pilotní projekt s vodojemem, který ukázal, že existuje řada zařízení schopných plnit funkci akumulace. Vodojem v noci čerpal nahoru vodu a ta pak šla samospádem k uživatelům, samozřejmě s jistotou, že jí tam bude dost v případě potřeby. My jsme na takovém vodojemu udělali pozitivní byznys model, který by ušetřil obrovské náklady, a to pouze díky tomu, že čerpadlo spouštíte ve správném okamžiku. Celý projekt bohužel skončil na tom, že existuje regulace vodárenství, a že když firma ušetří, tak musí snížit účty zákazníkům, a tudíž se jí nezvýší zisk. Vlastně děláte něco navíc a nic nezískáte.
<figure id="attachment_51687" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-51687" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/terhills-tesla-powerpack-battery-1024x768.jpg" alt="Bateriové úložiště Tesla Powerpack. Zdroj: www.terhills.com" width="1024" height="768" /><figcaption class="wp-caption-text">Bateriové úložiště Tesla Powerpack. Zdroj: www.terhills.com</figcaption></figure>
Když mluvíte o chytrém řízení, kde vidíte největší příležitost tohoto odvětví?
Na úrovni větších strojů vidíme obrovský potenciál v řízení bezpečnosti dodávek a akumulace, kterého je možné dosáhnout pouze správným nastavení řízení výroby a spotřeby elektřiny a jejího načasování. Jedná se vlastně o agregátor flexibility, který momentálně rozvíjíme. Chceme, aby takové agregátory byly využívány místo drahých záložních zdrojů, které jsou placené pouze za to, že jsou v pohotovosti a pracují klidně jenom deset hodin za rok.
Co vám vadí na bateriích a záložních zdrojích?
Měli bychom se zamyslet, co máme již nyní k dispozici, a to dřív, než zemi zaplavíme baterkami, jejichž výroba a likvidace není levná, ani ekologická. Samozřejmě budeme rádi řídit bateriová úložiště, protože je to jednoduché, ale otázkou je, zda u nich skutečně máme začít. Není přece logické stavět a ničit přírodu další přečerpávací elektrárnou, když stejného výsledku můžeme dosáhnout se zdroji, které jsou již v provozu.
<img class="size-full wp-image-5104 aligncenter" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/electricity-705670_640.jpg" alt="" width="640" height="425" />
Na chvíli bych se zastavil právě u agregátoru flexibility. V jaké jste konkrétně fázi a jaké máte výsledky?
Na začátek je třeba říct, že jsme z 50 až 60 procent IT firma. Veškeré IT si řešíme sami. Pro nás není agregátor flexibility žádná novinka. Již od roku 2008 jsme měli předimplementační analýzu, která s ním počítala. Podstatná část vývoje je především v tom, aby byl agregátor uznaný, použitelný na trhu a dalo se na něj spolehnout. V roce 2016 jsme řídili přes 100 MW, které jsme nevyužívali směrem k ČEPSu, ale vůči spotové ceně elektřiny. Agregátorem flexibility už naše firma roky je a máme IT systémy navrženy tak, aby mohly agregovat flexibilitu na trhu.
Agregátor flexibility není v ČR zcela běžná věc. Jak se Vám daří shánět jeho účastníky, aby pro ně byla účast zajímavá?
Výhoda je především v ceně elektřiny, kterou dokážeme snížit. U klientů, kteří mají portfolio kogeneračních jednotek pro výtopny, se jedná řádově až o desítky procent, které jim můžeme uspořit díky řízení na dálku při zachování primárního podnikání klienta. Není pro nás totiž problém matematicky popsat a dodržovat podmínky konkrétního klienta.
Jiným zákazníkům se několikanásobně zrychlí návratnost vlastních strojů a zařízení tím, že naše služby využijí. Myslím situaci, kdy výrobu nebo spotřebu zařízení umisťujeme na spotový trh. V případě, že budeme mít přístup s agregátorem flexibility i k jiným trhům, může se ekonomika ještě rámcově zlepšit.
Stačí se podívat za hranice. V Belgii se běžně cena flexibility a připravenosti soutěží. Pro nás jako pro daňové poplatníky to má okamžitou výhodu v tom, že nakupovat flexibilitu je levnější, nežli stavět elektrárny, které mohou být nahrazeny flexibilním využíváním současných zdrojů a spotřeby.
Je flexibilita téma jen pro velké producenty nebo se vyplatí i při malých zdrojích?
Flexibilita se neomezuje pouze na velké stroje. Co my dnes děláme na velkých strojích, lze aplikovat i na domácnosti. Nicméně to vyžaduje až desítky tisíc domácností a tam je bariérou jejich potřeba integrovat. Do budoucna se nám libí myšlenka decentralizace. Domácnosti nebudou tolik závislé na svém obchodníkovi a napojí si stroje proti sobě – flexibilní řízení je pak v takovém množství jednodušší. To je současně jedním z důvodů, proč podporujeme konferenci Share Your Energy. Rádi bychom do Česka pozvali zástupce společností, které již takové pilotní projekty s tímto zaměřením realizovaly.
Opravdu myslíte, že je peer-to-peer sdílení elektřiny realizovatelné v Česku?
I my jsme investovali do našeho IT a již nyní jsme schopni takovou integraci domácností spustit. Jediný problém je službu nadesignovat tak, aby vyhověla regulaci. Máme licenci s elektřinou, faktura má nějakou stanovenou podobu, a pokud tyto požadavky nesplníme, pochopitelně budeme jednat v rozporu s předpisy. To je ale pro účely integrace problém.
<figure id="attachment_46455" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-46455" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/bg-small-1024x575.png" alt="" width="1024" height="575" /><figcaption class="wp-caption-text">enerchain blockchain Ponton. Zdroj: Ponton</figcaption></figure>
Zmínil jste konferenci Share Your Energy, která se mimo jiné má věnovat blockchainu a peer-to-peer. Současně mluvíte o tom, že IT máte pro účely obchodování mezi domácnostmi hotové. Počítáte právě s blockchainem?
Je to důležitý prvek, který zlevní velké množství transakcí. Pro naše účely jej chápeme jako 100% spolehlivý zápis, který je nesmazatelný a nemusí být dál složitě ověřován. Je to vlastně spolehlivá účetní kniha.
Blockchain způsobí, že složitý systém, který by byl velmi drahý a nejistý, se zlevní a zefektivní. V důsledku toho budeme schopni naše dnešní obchody, které vykonáváme s většími stroji na úrovni B2B, vykonávat i mezi domácnostmi, které budou obchodovat mezi sebou. Zjednodušeně řečeno si dovedeme představit, že si uživatel řekne: „Mám fotovoltaiku, která vyrábí elektřinu, a pokud někdo za ni zaplatí tolik, jsem ochotný za tuto cenu v tuto dobu nenabíjet auto.” Transakce automaticky proběhne díky spolehlivé účetní knize.
Bude u domácností výhodnost celého modelu obdobná jako u velkospotřebitelů? Čekal bych, že na takový systém máte analýzu i ekonomické modely.
Takový model se nedá jednoduše vytvořit. Nic není jenom černé nebo bílé. Při sdílení elektřiny se zákazníkům otevírají další možnosti, a právě proto se dělají pilotní projekty. Na našem starém systému se zdá, že takový model ekonomicky nebude fungovat. Například si nemyslím, že by si do budoucna někdo měl kupovat svoji vlastní fotovoltaiku. Bude to profinancované právě sdílením. A takových příkladů se dá samozřejmě najít více.
Nano Energies působí na několika evropských a zahraničních trzích. Dali byste jako společnost přednost tomu, že byste implementovali některý ze svých plánů spíše v zahraničí, než v ČR?
Jednoznačně je v Česku situace složitější než v jiných evropských státech. Osobně jsem skeptický. Česko není v energetických inovacích pružné, ani dostatečně progresivní. Preferujeme Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko a státy, které nemají problém přijmout velmi rychlou a odvážnou legislativu pro blockchain.
Autor úvodní fotografie: Salim Issa