Český solární sektor zpomaluje. Pokud hned nezrychlí, Česko nesplní stanovené cíle
Solární sektor v České republice začal v prvním pololetí letošního roku mírně stagnovat. Alespoň to ukazují čerstvá data Solární asociace, která ukazují přírůstek instalovaného výkonu solárních elektráren a akumulace za první pololetí letošního roku. Trend může být problematický pro dosažení cílů, které si Česko stanovilo ve Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu.
Po dvou letech hojnosti se sektor českých solárních elektráren poprvé mírně "zadrhnul". Zatímco v roce 2023 a 2024 přibylo každý rok cca 1 GW výkonu solárních elektráren, letošní rok naznačuje, že dojde ke zpomalení. V prvním pololetí letošního roku totiž přibylo jen 357 MW výkonu nových elektráren. Ve srovnání s prvním pololetím loňského roku jde o pokles o 26 % (loňský přírůstek za stejné období činil 484 MW).
Co stojí za zpomalením výstavby? Solární asociace za jeden z hlavních problémů považuje pomalé povolovací postupy a neochotu úřadů, které mají nové projekty povolovat.
„Občas to vypadá, jako by zaměstnanci některých úřadů hledali způsob, jak projekty za každou cenu zastavit, místo aby nacházeli cesty, jak je umožnit. Takový přístup ohrožuje budoucnost české energetiky,“ uvádí k činnosti úřadů Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Solární elektrárna. Zdroj: Unsplash
Právě urychlení výstavby zdrojů je hlavním motivem posledních novel energetického zákona. Jeho novely nesoucí označení Lex OZE I - III měly výstavbu zásadně zrychlit. Další zrychlení má přinést novela označená jako Lex Plyn. Do praxe se zrychlení ovšem dostává pomalu a povolovací postupy podle Jana Krčmáře často narážejí i na nelegislativní překážky v podobě neochoty úřadů projekty povolovat.
„Pro další rozvoj ale zůstává nutné odstranit přetrvávající omezení, jako jsou zásahy památkářů, zákazy OZE v územních plánech, pomalé vyjednávání o kabelových trasách nebo zdlouhavé vynětí ze zemědělského půdního fondu. Sledujeme zavádění tzv. Akceleračních zón, ale zatím s opatrností – jejich efekt na zrychlení povolování se teprve ukáže,“ vyjmenovává Jan Krčmář.
Národní cíle v ohrožení?
Klesající trend přírůstku nových solárních elektráren je ovšem důležitý ještě z jednoho důvodu. Podle Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu má být do konce roku 2030 v České republice celkem 10,1 GW solárních elektráren.
Nicméně podle údajů Energetického regulačního úřadu bylo v České republice ke konci roku 2024 celkem pouze 4,3 GW výkonu v solárních elektrárnách. K dosažení cíle je tedy stále daleko. Aby jej Česko splnilo, musí uvést do provozu celkem 5,8 GW nových solárních zdrojů. Jinými slovy, každý rok musí v České republice vyrůst téměř 1 GW nového instalovaného výkonu.
Solární elektrárna. Zdroj: Pexels
Sektor sice může spoléhat na nové velké solární parky, které získaly podporu z Modernizačního fondu, ale ani ty nejsou zcela jisté. Velké solární parky často narážejí na horší návratnost, mimo jiné kvůli snižujícím se cenám elektřiny na denním trhu.
O tom, že solární parky o větším výkonu v Česku zatím nerostou, svědčí také data Energetického regulačního úřadu. Ten eviduje za poslední roky pouze jedinou elektrárnu o výkonu převyšujícím 10 MW a jen jednotky zdrojů, které se této hranici přibližují.
Mohlo by vás zajímat:
Nedobrý den
Bože v ČR s letní spotřebou odhadem 5 GW má být 10 GW v solárech. To na tom budeme jako Německo teď. V létě přes poledne přebytek jako blázen který nikdo nebude ani chtít, ani schopen nikam odvést. Přes noc a zimu tma, protože nebude chybějící výkon odkud přivést.
Německo to teď nějak dává, ale jen díky parazitování na celém širokém okolí, v první řadě na Francii a v druhé řadě Polsku. Ale o moc víc parazitů Evropská síť neunese.
Nu ale máme co jsme chtěli. Do tohohle chomoutu jsme hlavu strčili sami svou blbostí. Dneska bych si nafackoval že jsem kdy byl pro vstup do té proklaté EU a že jsem kdy volil ty modré sedmilháře zakuklené, byť už pěkně dávno.
Zajímavé časy na nás!
Heil Gréta!
Kdo je John Galt?
Mne by opravdu strašně zajímalo, kolik energetiků se zkušenostmi a odborností bylo u u toho závazku "Vnitrostátním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu." mi to přijde stejné plácání, jako když se za socialismu stanovovaly pětiletky.
"Velké solární parky často narážejí na horší návratnost, mimo jiné kvůli snižujícím se cenám elektřiny na denním trhu."
Ten pláč "investorů" za provozními dotacemi je stále hlasitější. Přece máme právo mít se stejně dobře jako větrníkáři.
"Český solární sektor zpomaluje. Pokud hned nezrychlí, Česko nesplní stanovené cíle"
Dovolím si citovat klasika: "A to je dobře, nebo špatně?"...
Když porovnáme naši situaci třeba s podobně (či hůře) osluněným Polskem či Nozozemím, tak vidíme, že my jsme hodně stavěli fotovoltaiku když to bylo velmi drahé, naopak v Polsku a Nizozemí nestavěli vůbec a staví mnohemrychleji než u nás nyní, když je to velmi levné investičně.
V čem je rozdíl? Nevím, možná v národní mentalitě (vůči Holanďanům rozhodně, jsou výborní obchodníci a velcí šetřílkové), možná i v tom že ani Holandsko ani Polsko nemělo silnou (žádnou) jadernou energetiku a tak se mohli chovat racionálně a ne vést mezi sebou zbytečné bitvy jádro kontra OZE.
Že u nás bude 10 GWp fotovoltaiky, to už nikdo nezastaví, je jedno zda dřív a dráž nebo později a levněji. Že u nás bude 20 GWp fotovoltaiky, to taky nikdo nezastaví (to odpovídá 160 GWp Německa, Němci toto dosáhnou před 2030, my rozhodně ne, my až tak v 2040.
Ale to narazí (po 2040) na nové jádro (a zvýší nutnost našeho státu ještě dále zvýšit provozní dotace na nové jaderné reaktory).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se