Petr Míkovec: V Inven Capital hledáme ty nejlepší evropské start-upy
Spolu se současnými změnami energetiky se změnám přizpůsobují i energetické společnosti v Evropě. Na vývoj odvětví reaguje i česká energetická společnost ČEZ, která se rozhodla v loňském roce investovat do inovativních a cleantech startupů prostřednictvím nově založeného venture capital fondu Inven Capital.
Od svého založení již Inven Capital přímo investoval do třech firem a do londýnského fondu ETF (The Environmental Technologies Fund). Nedávno se také stal fondem kvalifikovaných investorů.
Tým pod vedením Petra Míkovce ročně vyhodnotí přibližně 500 startupů z celé Evropy a k investici vybírá pouze ty nejlepší. Další, zatím nezveřejněnou investici, lze podle Petra Míkovce očekávat na počátku příštího roku. Zatím veškeré investice mířily do německých společností, kde jsou cleantech startupy značně rozšířené.
Jak si stojí ČR ve srovnání s jinými státy EU v oblasti malých inovativních společností (zaměřených na energetiku)? Je pro Vás původ startupu relevantní?
V Inven Capital hledáme především dobré evropské start-upy bez ohledu na zemi původu, přičemž nám jde především o výběr těch nejlepších. Na západ od ČR se ty nejlepší objevují v městech jako je Berlín, Mnichov, Amsterdam, Londýn a dále ve skandinávských zemích.
Jedná se o místa, kde je kvalitní univerzita nebo instituce podporující R&D a spolupráci s korporacemi. Existuje zde dlouhá historie venture kapitálu a v neposlední řadě silná společenská poptávka po lepší kvalitě života, co se týče životního prostředí. V ČR máme spíše private ekvity tradici, nižší úroveň podpory výzkumu a vývoje a navíc nízkou kupní sílu obyvatelstva, kde cena produktu a služby je rozhodující oproti kvalitě.
Nicméně ČR je součástí EU a českým startupům nebrání nic ve využití toho nejlepšího, co Evropa nabízí.
Dá se nyní nějak očekávat vzestup českého startupového prostředí nebo již nyní vzestup probíhá, abychom se zařadili mezi obdobně zajímavá města, jako jste jmenoval?
Myslím si, že v České republice jsme velice silní především v IT a softwarových řešeních, což se ale do energetiky stále více prolíná. Máme zde historii úspěšných startupů v IT oblasti, takže v ČR na tom nejsme vůbec špatně.
Co nám v ČR zejména chybí, je obdoba německého Fraunhofer institutu, který disponuje částkou přes 2,2 mld. EUR a tyto prostředky investuje do aplikovaného výzkumu a různých pilotních projektů. Z toho je 1,8 mld. nasmlouváno s obchodními korporacemi.
Ta dobrá zpráva je, že Mnichov, kde sídlí Fraunhofer institute, je pouze několik hodin jízdy od Prahy či Brna. Proto je myslím důležité, aby se čeští startupisté dívali i dále než jen „za humna“, využili obdobných příležitostí a mohli se na konzumaci těchto investic podílet.
Německo na sebe natahuje startupy z celé Evropy a světa
Najdete v evropském měřítku i další místa, která jsou centrem pro energetické startupy v EU?
Míst je řada, zejména v Německu, které je ovlivněno svojí energetickou politikou Energiwende a natahuje na sebe startupy z celé Evropy a světa. Za všechny bych jmenoval například Berlín. Mimo Německo bych zmínil například Amsterdam. Nizozemsko je sice malá země, stejně jako ČR, ale postupně si vytvořila image startupového hubu, čerpá z historie dobyvatelů světa. Z Amsterdamu se letadlem dostanete do celého světa, což je výhodou, pokud chcete budovat globální startup.
Dá se v této oblasti očekávat něco od Francie, která má v současnosti velké cíle v OZE a chce snižovat podíl jádra? Je možné, že se díky této nadcházející proměně energetického mixu objeví nový potenciál pro startupy?
Francie je takový trh sám pro sebe, v energetice má svá regulatorní specifika a nám se velice těžko čte. Nicméně v kontextu Brexitu a posledních politických událostí si myslím, že Francie a Německo začnou Evropu více formovat a posouvat. Nakonec v roce 2015 byla v Paříži přijata významná dohoda o klimatických změnách v rámci klimatické konference. Není vyloučené, že nás Francie v oblasti energetických inovací může pozitivně překvapit.
Jeden ze startupů, do kterého jste vstoupili, je sonnen. Zatímco v Německu je po domácích bateriích velká poptávka, v ČR tomu tak není. Co si myslíte, že by u nás pomohlo rozvoji systémů solar+storage?
Je zde několik faktorů, které hrají Němcům tak říkajíc do karet. Za prvé je to již zmíněná vysoká kupní síla, za druhé je zde cena elektřiny pro spotřebitele přibližně dvakrát vyšší než v ČR a také zde existuje veliká společenská poptávka po environmentálně čistých produktech a službách. V ČR a na východ od nás toto úplně neřešíte, hlavním kritériem u většiny obyvatel je především cena.
Dále nižší cena elektřiny v české republice významně zvyšuje dobu návratnosti takovéto investice, a kvůli tomu je investice do baterií u nás stále doménou spíše pro movitější domácnosti. Tímto způsobem majitelé svoji nemovitost sice zhodnocují, ale je to investice především pro ty investory, kteří nevyžadují rychlou návratnost a zároveň smýšlí environmentálně. Nicméně spolu s poklesem ceny těchto systémů, který můžeme každý rok očekávat o cca 30-40 %, což vidíme v sonnen, se tyto systémy stanou masovější záležitostí i u nás.
Když se podíváme na ČR, jaký obor má u nás vzhledem ke zmíněným podmínkám největší smysl rozvíjet? Je to energetická účinnost, IT v energetice, doprava, vytápění nebo jiný z oborů?
Vlastně všechny jmenované oblasti mají svůj významný potenciál. Především ale technologie v oblasti energetické účinnosti mohou růst opravdu rychle, jelikož již nyní existuje řada produktů a služeb, které umí bez vyšších investičních nákladů firmám dodat systémy měření a doporučení, jak významně ušetřit na energiích.
Co se týče tepelného hospodářství v domácnostech, tak jsou určitě zajímavé chytré termostaty jako např. tado, které nyní umí snížit náklady na energie o 30 a více procent což je významná část rozpočtu domácnosti. Termostaty přemýšlejí za vás a jednoduše se ovládají například hlasem či přes váš mobilní telefon.
Doprava a elektromobilita má obrovský potenciál, ale pořád má ještě nějaký čas, než se sníží ceny elektromobilů a dojde k jejich významnějšímu rozšíření.
Jak se vůbec daří projektům, které nyní máte v portfoliu?
Zatím musím zaklepat, daří se všem velice dobře, například sonnen roste co do výnosů meziročně o 100 %. Vedle designově krásných baterek nabízejí dodatečné služby, které zahrnují možnost obchodovat přebytečnou elektřinu nebo nabízet podpůrné služby operátorům sítě a snížit cenu elektřiny na nulu. Dále v sonnen finalizujeme další kolo financování, ve kterém navyšujeme základní kapitál o řádově jednotky miliard Kč poskytnutých ze strany externích investorů. Jedná se o jedno z nejvyšších navýšení kapitálu cleantech firem v evropském měřítku. Valuace, na jejímž základě se bude kapitál navyšovat, je o 100 % vyšší než v době, když jsme do sonnen vstupovali, což svědčí o obrovském zájmu o tuto společnost.
Co se týče společnosti tado, uvedli novou verzi chytrých termostatů včetně chytrých hlavic na zónovou regulaci teploty, které lze hlasem ovládat a tak si komfortně nastavit požadovanou teplotu. Navíc tado umí přečíst chybové hlášení u drtivé většiny plynových kotlů v Evropě, a informovat tak svého klienta o problému předem a v případě potřeby poslat nejbližšího certifikovaného instalatéra, aby potíže s kotlem vyřešil.
Sunfire úspěšně pokračuje ve fázi komercionalizace palivových článků, což je běh na dlouhou trať. V našem portfoliu je to taková divoká karta, která míří do samotného centra nové energetiky, jelikož jde o technologii s aplikací od mikrokogenerace pro retail až po výrobu syntetických paliv pro různé druhy průmyslových podniků s ambicí nahradit tradiční fosilní paliva
Jak vlastně nové projekty vybíráte, jaké faktory jsou klíčové a jak velkou roli hrají osobnostní faktory klíčových osobností společnosti?
Investujeme do zakladatelů, podnikatelů, jejichž produkty a služby dávají dlouhodobě veliký smysl a mají potenciál postavit „naruby“ status quo tradiční energetiky. Do zakladatelů, kteří prokázali nejen super engineering, ale také obchodní talent při prodeji jejich produktů na trhu zákazníkovi. Investujeme do lidí s integritou a nekonečnou touhou naplnit svůj sen.
Zároveň se ale snažíme podporovat startupy ze začátku a pomáhat jim i nekapitálově, například propojením s dalšími investory, kteří umí dávat peníze i rizikovějším firmám. Takto si je snažíme získat. Naše pomoc začne sice dřív, přivedeme investory, ale kapitál investujeme později.
Kde vy osobně vidíte v současné době potenciál? Je zde nějaký směr energetiky, kterému není nyní věnována dostatečná pozornost?
Významným faktorem podle mě je, že v roce 2050 by mělo být na zemi kolem 10 mld. lidí z toho přes 80% ve městech, ti lidé budou chtít samozřejmě kvalitní život.
Z toho jasně vyplývá, že současný způsob života ve městech je neudržitelný.
Očekávám veliký rozvoj inovací v oblasti smart cities a business modelech na tomto tématu založených. A to ať už se jedná o infrastrukturu, digitalizaci transportu nebo řešení problému lokálních imisí, bezpečnosti apod., které jsou ve městech významným problémem. Obecně tedy zjednodušení života ve městech a digitalizace všech procesů s tím spojených, které vedou ke kvalitnějšímu životu ve městech.
Bez klasické energetiky se ještě chvíli neobejdeme
Zaměřujete se nyní hlavně na moderní technologie, přesto je tady stále velký podíl „tradiční energetiky“. Ta má stále velký podíl i v sousedním Německu, ale zřejmě bude muset projít některými změnami. Vidíte i v této oblasti místo pro investici?
Klasická energetika s námi pochopitelně i nadále bude, její podíl bude nižší, než jsme historicky zvyklí, významnou část životnosti má před sebou a stále se bez ní neobejdeme.
Její role však bude pravděpodobně jiná, jedním směrem pro inovace bude navýšení flexibility zdrojů, která bude vyžadována i vzhledem k stále častějšímu výskytu negativních cen elektřiny na velkoobchodním trhu.
Druhým směrem inovací může být údržba klasických elektráren, kde je vždy prostor pro zvyšování efektivity. Nedávno jsem viděl startup, který vyvinul drony pro kritickou infrastrukturu v uzavřených prostorech, kam se člověk těžko dostane. Ty je možné pustit do prostorů elektrárny, kde díky své inteligenci samostatně létají a provádějí video screening kritických míst. Tradiční způsob údržby by normálně trval mnohem delší dobu, a stál tak elektrárnu významně více peněz.
Fenoménem posledních let jsou napříč obory Big data. Jak vidíte jejich uplatnění v energetice, využíváme data v energetice dostatečně vzhledem k možnostem, které nyní existují?
Big data je slůvko, kterému zatím hledáme reálný obsah. Technologie na měření dat již existují a cena těchto zařízení je čím dál dostupnější, a tak je hlavním tématem především jejich zpracování a využití pro reálný business. Ten, kdo najde smysluplné aplikace nad těmito daty, tak bude opravdovým vítězem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se