Vizitka generálního ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše (50), kterému dozorčí rada ČEZ opět prodloužila mandát na další čtyřleté období:

Datum a místo narození: 19. března 1970, Havířov
Vzdělání: vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské &#8211; Technické university v Ostravě (titul Ing.) a Brno Business School Nottingham Trent University (titul MBA)
Současné funkce: člen a předseda představenstva ČEZ, a.s. (od prosince 2005, respektive září 2011), generální ředitel ČEZ, a.s. (od 15. září 2011)
Kariéra: vedoucí odbytu společnosti Bohemiacoal (1993-1997); ředitel obchodníka s uhlím Hedviga Group (1997-2000); ředitel závodu Tchas, obchodníka s palivy (2000-2004); do společnosti ČEZ nastoupil v roce 2004 a postupně v ní zastával funkce ředitele úseku Nákup a ředitele Divize Správa; od května 2006 byl místopředsedou představenstva
Rodina: je ženatý a má dva syny

Ostatní:
&#8211; Od roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2019 jeho prvním viceprezidentem. Působí také jako člen obnovené Národní ekonomické rady vlády. Je členem Komise pro problematiku klimatu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a Uhelné komise, poradního orgánu vlády ČR.
&#8211; S předchozím ředitelem ČEZ Martinem Romanem jsou dlouholetí známí. Seznámili se spolu už při studiu na gymnáziu a později za Romanova působení v ČEZ přešel Beneš do této firmy.
&#8211; V poslední době ČEZ pod vedením Beneše zaměstnává například plánovaná stavba nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby.
&#8211; Beneš letos v létě řekl, že není zájmem firmy vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Argumentoval přitom především možným prodražením zakázky. Podle dostupných informací jsou mezi zájemci ruská firma Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická firma Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská společnost KHNP. Část opozice ale dlouhodobě kritizuje možnou účast Ruska a Číny v tendru.
&#8211; Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje tohoto týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ původně plánoval vypsat tendr do konce letošního roku.
&#8211; Valná hromada ČEZ loni v červnu rozhodla, že firma změní strategii svého směřování a soustředí se více na český trh. ČEZ v druhé polovině letošního října uvedl, že prodal většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Počítá se také s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Turecku a Polsku. Zahraniční expanzi ČEZ, jehož majoritním vlastníkem je stát (prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií) označil několikrát za nepovedenou premiér Babiš.
&#8211; Pod vedením Beneše se také ČEZ zbavil elektrárny Počerady, kterou převezme skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V rámci postupného útlumu uhelných elektráren také firma letos v červnu ukončila provoz elektrárny Prunéřov I.
&#8211; Při prezidentské volbě v lednu 2018 Beneš podpořil Miloše Zemana při jeho znovuzvolení. K účasti generálního ředitele firmy v Zemanově volebním štábu ČEZ uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání. &#8222;Tykám si s Milošem Zemanem od počátku 90. let. V té době on začínal a já jsem s ČEZ neměl zdaleka nic společného. Proto jsem ho přišel do štábu podpořit. Nic víc v tom není třeba hledat,&#8220; řekl tehdy serveru iROZHLAS.cz Daniel Beneš.
&#8211; Benešovo jméno figurovalo mezi dárci v obžalobě z krácení daní někdejší šéfky kabinetu bývalého premiéra Petra Nečase Jany Nečasové (dříve Nagyové). Obžaloba tvrdila, že Nečasová přijala a nepřiznala dary v celkové hodnotě 10,1 milionu korun. Soud ale stíhání Nečasové v této věci letos v srpnu zastavil. &#8222;Na Vánoce či o narozeninách ona mi dala kravatu, já jsem jí dal šátek,&#8220; řekl Beneš loni u soudu.
&#8211; Beneš byl v minulosti dlouholetým členem sociální demokracie. Do strany vstoupil ve svých 18 letech, jak řekl v roce 2011 týdeníku Ekonom. Členství ovšem v souvislosti s působením v ČEZ před lety pozastavil.

Osobnosti v ČR

Profil: Daniel Beneš řídí ČEZ už od roku 2011

Opozice ve Sněmovně neprosadila odklad projednávání zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Chtěla mimo jiné, aby rizika spojená s tímto zákonem nejprve posoudila Bezpečnostní rada státu, jejíž pondělní jednání k tomuto tématu bylo zrušeno. Dolní komora tak dnes dokončila druhé kolo projednávání zákona a k jeho schvalování by se mohla vrátit v první prosincové dekádě. Rozhodly o tom hlasy ANO, ČSSD, SPD a KSČM.
Opozice by chtěla od vlády parametry výběrového řízení na dostavbu dukovanské elektrárny, a to z hlediska bezpečnosti i financování. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uvedla, že polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby, nezohlednila do zadávací dokumentace k tendru bezpečnostní zájmy státu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ plánoval vypsat tendr do konce letošního roku. Vláda chce požádat Evropskou komisi o souhlas se státní půjčkou firmě ČEZ na dostavbu elektrárny.
Poslanec ČSSD Petr Dolínek doporučil odložit účinnost zákona z 1. ledna na 1. března příštího roku vzhledem k tomu, že přijmout normu se letos zřejmě nepodaří i s ohledem na nutnost jejího posouzení také v Senátu.
Opozice prosazuje, aby takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z dukovanské elektrárny stanovil její maximální cenu. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.
Petr Pávek (STAN) navrhl, aby zákon garantoval výkupní cenu maximálně na 40 let bez možnosti to dále prodlužovat se souhlasem vlády, což vládní návrh umožňuje.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Analytici upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý.

Jaderné elektrárny

Opozice neprosadila odklad schvalování zákona ohledně Dukovan

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil firmě Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače nákup hnědouhelné elektrárny Počerady od společnosti ČEZ. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
<blockquote>&#8222;V rozhodnutí Úřad konstatuje, že předmětné spojení soutěžitelů povolil, neboť nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže v žádné z posuzovaných oblastí, v nichž působí spojující se soutěžitelé,&#8220; uvedl ÚOHS ve zprávě.</blockquote>
Vršanská uhelná kupuje elektrárnu od společnosti ČEZ za 2,5 miliardy korun. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
ČEZ na konci minulého roku nevyužil opci, aby majitelem elektrárny zůstal. Už tehdy nevylučoval, že firmy povedou o převodu elektrárny další jednání. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologičtí aktivisté. Vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
Elektrárna Počerady leží mezi Louny a Mostem. Svým instalovaným výkonem pětkrát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi. Zástupci Sev.en Energy v březnu oznámili, že společnost chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další, ještě přísnější limity Evropské komise. Do elektrárny chce firma investovat řádově miliardy korun.

Elektrárny v ČR

ÚOHS povolil Tykačově Vršanské uhelné nákup elektrárny Počerady

Zadávací dokumentace k výběrovému řízení na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany dostatečně nezohledňuje bezpečnostní zájmy státu, upozorňují podle zjištění webu <a target="_blank" href="https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/tendr-rusko-cina-dukovany-tajne-sluzby-vnitro-varovani-dostavba_2011190600_kar">iROZHLAS.cz</a> české tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí. Vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Polostátní společnost ČEZ, která je investorem projektu, chce tendr vypsat do konce letošního roku.
Sedmnáctistránkový dokument, který rozhlas získal, sepsala pracovní skupina na ministerstvu vnitra, kterou tvoří rovněž zástupci tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a resortu zahraničí. Text nezmiňuje konkrétní firmy či země považované za rizikové, odkazuje ale na květnové usnesení vlády. Podle dřívějších informací <a target="_blank" href="https://denikn.cz/361816/vlada-schvalila-tajny-dokument-ktery-muze-z-dostavby-dukovan-vyradit-rusko-a-cinu/?ref=tit1">Deníku N</a> jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny.
Pokud by se tendru účastnili rizikoví uchazeči, hrozila by podle tajných služeb situace, kdy bude Česko snadno vydíratelné. Uchazeči mohou například stavbu jaderné elektrárny cíleně zdržovat a požadovat po státu splnění svých požadavků.
Možnost vyloučení některého z kandidátů až po ukončení výběrového řízení nebo možnost odstoupení od již uzavřeného kontraktu, o které opakovaně mluví ministr průmysl Karel Havlíček (za ANO), je podle pracovní skupiny krajně problematická a neefektivní. &#8222;Jednak by jejich využití znamenalo značné ztráty finanční, ztrátu času i důvěry ve schopnost státu zajistit tento důležitý projekt, jednak by jejich využití zřejmě znamenalo zahájení řady soudních sporů a/nebo arbitráží,&#8220; uvádí dokument.
Pracovní skupina také kritizuje ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli tabulce, ve které je popsáno, jak byly do zadávací dokumentace k tendru zapracovány bezpečnostní hrozby. &#8222;Z cca 17 identifikovaných hrozeb je v tabulce nějakým způsobem komentováno, reálně ošetřeno však pouze asi pět těchto hrozeb. To ukazuje, že bezpečnostní zájmy, které měl investor do dokumentace zapracovat a ochránit, nejsou zapracovány dostatečně,&#8220; cituje kritiku bezpečnostní skupiny iROZHLAS.cz.
Pracovní skupina posuzující bezpečnostní hrozby si také stěžuje, že na prostudování všech materiálů neměla dostatek času. Navíc má podezření, že jí možná nebyla předána kompletní dokumentace.
Mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž na dotaz Českého rozhlasu uvedl, že připomínkové řízení k dostavbě Dukovan dál běží. Připomínky tajných služeb a ministerstev nechtěl blíže komentovat. &#8222;To, co jsme dostali, jsme se snažili zohledňovat. Nadále probíhají jednání mezi námi a vládou na finální podobě zadávací dokumentace,&#8220; řekl Kříž rozhlasu.
Ministr průmysl a vicepremiér Havlíček rozhlasu vyjádření slíbil, ale neposlal. Připomínky k zadávací dokumentaci zatím nechtěli komentovat ani jejich autoři z řad tajných služeb a ministerstev zahraničí a vnitra.
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Odmítla vyloučit předem z tendru některé uchazeče, jak to požadují opoziční zákonodárci. Podle Babiše vybere vítěze až příští vláda, která vzejde ze sněmovních voleb. Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací ruský Rosatom a čínská společnost China General Nuclear Power, americká společnost Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).

Experti varují před bezpečnostními hrozbami při dostavbě Dukovan

Jaderná elektrárna Dukovany dnes podle plánu odstavila blok číslo jedna kvůli plánované výměně části paliva, kontrolám a servisu zařízení. První turbínu v něm energetici odpojili v 10:15 a druhou ve 12:06, řekl ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Výroba Dukovan tak klesla na polovinu, protože od 25. září stojí i druhý blok elektrárny. Jeho odstávka by měla skončit během příštího týdne.
Několikadenní souběh dvou odstávek elektrárna podle mluvčího využije k údržbě chladicích věží, které slouží oběma těmto blokům.
Elektrárna Dukovany má čtyři bloky s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů. Kvůli pravidelné výměně části paliva už letos stály její bloky číslo tři a čtyři.
V odstaveném bloku číslo dvě podle čtvrteční zprávy firmy ČEZ už energetici ukončili hlavní práce. Před připojením tohoto bloku k přenosové síti je ještě potřeba na jeho zařízení udělat důležité testy a zkoušky.
První blok bude mimo provoz do konce letoška. Kromě výměny pětiny paliva za čerstvé v něm energetici mají v plánu uskutečnit řadu významných technických a investičních akcí.
Jaderná elektrárna Dukovany vyrobila od zahájení provozu v roce 1985 skoro 460 terawatthodin (TWh) elektrické energie, což by podle firmy ČEZ stačilo na pokrytí spotřeby v ČR téměř na osm let.

Dukovany podle plánu odstavily další blok, výroba tak klesla na polovinu

Laboratoř jaderné elektrárny Temelín zaměřená na kontroly materiálu má nově akreditaci na všechny typy kontrol. Jde o materiály určené třeba na výrobu potrubí. Při kontrolách tak ČEZ nemusí spoléhat jen na dodavatele, ale parametry si ověří sám. Do vybavení laboratoře investoval ČEZ asi 50 milionů korun. Jde o jeden z dalších kroků, jak posílit bezpečnost jaderných elektráren. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták.
Laboratoř umí prověřit chemické vlastnosti materiálu nebo určit detailní složení. Certifikaci pro kontroly v plném rozsahu získala nedávno od Českého institutu pro akreditaci. Temelín musel prokázat, že laboratoř má moderní vybavení, kvalifikovaný personál i jasný systém kontrol.
Laboratoř bude ověřovat kvalitu přednostně pro obě české jaderné elektrárny. &#8222;S ohledem na množství kontrol budeme podle potřeby i nadále využívat akreditované laboratoře,&#8220; uvedl vedoucí střediska Petr Fousek.
<figure id="attachement_69987" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/56214430_2334436383501915_4137812183486562304_o-800x1249.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/56214430_2334436383501915_4137812183486562304_o-800x1249.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Náročná byla podle mluvčího i příprava zaměstnanců. Inženýři musí mít vysokoškolské vzdělání v oboru, na práci se pak v jedné z českých laboratoří připravovali téměř rok.
<blockquote>&#8222;Výsledkem je, že si teď umíme sami nezávisle ověřit, že reálné složení materiálu odpovídá hodnotám, které uvádí výrobce v dokumentaci. Konkrétně to znamená, že z obyčejného kusu kovu umí naši materiáloví inženýři zjistit, z čeho byl vyroben, jaký je jeho stav a vlastnosti,&#8220; uvedl ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 13,1 TWh.

Temelín zmodernizoval laboratoř, která kontroluje materiály

Na přelomu září a října se uskutečnilo druhé kolo jednání se zájemci o stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČTK to dnes řekl mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Konkrétně se podle něj jednalo s pěti firmami &#8211; čínskou CGN, francouzskou EdF, jihokorejskou KHNP, ruským Rosatomem a severoamerickým Westinghousem. Kříž uvedl, že stále platí, že ČEZ chce tendr vypsat do konce letošního roku.
<blockquote>&#8222;Tématem byla především organizace výběrového řízení, zodpovědět otázky ke zvolenému dodavatelskému modelu, aby se (zájemci) mohli již co nejdříve začít připravovat na samotné výběrové řízení. Chceme zodpovědně připravit každý krok přípravy nového jaderného zdroje a vyvarovat se chyb,&#8220; uvedl mluvčí.</blockquote>
První konzultační schůzky se možnými dodavateli se konaly letos v únoru.
Aktuálně podle Kříže pokračuje proces povolení k umístění jaderného zařízení se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (SÚJB). &#8222;V procesu jsou práce na dokumentacích k územnímu rozhodnutí. Dokumentace pro deset dílčích územních rozhodnutí je dokončena a odeslána k žádostem o závazná stanoviska. Jde například o vyvedení výkonu a rezervní napájení, vypouštění odpadních vod, odvedení srážkových vod a podobně,&#8220; dodal Kříž.
Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby.
Beneš tehdy řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. &#8222;Den po podpisu, tj. 27. července, ČEZ předal na ministerstvo průmyslu a obchodu návrhy poptávkové dokumentace, včetně zapracování bezpečnostních požadavků,&#8220; uvedl dnes Kříž.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při stavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš letos několikrát zopakoval, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.
V červenci šéf firmy ČTK řekl, že není v zájmu ČEZ vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Možnou účast čínských a ruských firem kritizuje část opozice. Bezpečnostní a informační služba (BIS) v dnes zveřejněné výroční zprávě za rok 2019 varuje před rizikem zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států. Konkrétní projekty tajná služba ve své výroční zprávě za minulý rok neuvádí, kontext ale směřuje zřejmě k plánům na nový blok jaderné elektrárny Dukovany či k výstavbě mobilní sítě páté generace (5G).
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

ČEZ znovu jednal se zájemci o Dukovany, tendr chce vypsat letos

Zájem o polská aktiva energetické společnosti ČEZ projevilo 14 potenciálních investorů. Termín pro podání nezávazných nabídek je pondělí 7. prosince, celý prodej by měl by dokončen do konce příštího roku. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.
<blockquote>„Samozřejmě to neznamená, že dostaneme 14 nabídek, to tak nemusí být. Teď se uskutečňuje fáze předběžných nabídek, to znamená, že těch 14 zájemců si dělá analýzu, dívá se na to mnohem detailněji a do 7. prosince bychom měly dostat nezávazné nabídky,“ uvedl Novák.</blockquote>
<blockquote>„Z nezávazných nabídek většinou vznikne skupina, která se jmenuje short list, kde se počet stáhne na řiditelné množství těch, kteří dají nejlepší nabídku. Mezi těmi se pak uskutečňuje soutěž o závaznou nabídku. Což by se mělo uskutečňovat někdy během jara. Pak všechny regulatorní souhlasy mohou nějakou dobu trvat, takže já si myslím, že do konce roku 2021 by se to mělo všechno povést. Pokud tam tedy nedojde k nějakému regulatornímu zádrhelu, což doufáme, že se nestane,“ dodal Novák.</blockquote>
ČEZ v polovině září oznámil, že začal hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ v Polsku ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.
Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Loni dohromady vyrobily 2433 gigawatthodin elektřiny a 5366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.
Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažuje ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.
Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou loni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.
Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.
Na polský energetický trh vstoupila Skupina ČEZ v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V roce 2012 začal ČEZ v Polsku podnikat ve větrné energetice. Dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko už ČEZ letos prodal investičnímu fondu KGAL. Novák dnes potvrdil, že prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává ČEZ do konce letošního roku.

Společnosti

Finanční ředitel ČEZ: Zájem o polská aktiva projevilo 14 subjektů

Analytici vnímají pozitivně zlepšení výhledu celoročních výsledků energetické společnosti ČEZ, které dnes firma učinila. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK. Společnost dnes uvedla, že zpřesňuje plánovaný roční provozní zisk EBITDA z dosavadních 62 až 64 miliard korun na 64 miliard korun. U očištěného čistého zisku, ze kterého se vyplácí dividenda, pak firma upravila celoroční výhled z 21 až 23 miliard korun na 23 miliard korun. Loni za celý rok činil čistý zisk ČEZ očištěný o mimořádné vlivy 18,9 miliardy Kč, EBITDA byla 60,2 miliardy korun. Dividenda z letošního zisku tak bude meziročně vyšší, míní analytici.
<blockquote>„Vylepšení výhledu hospodaření po dobrých výsledcích za prvních devět měsíců letošního roku naplňuje naše očekávání, zvýšení prognózy očištěného čistého zisku dokonce mírně překonává naši prognózu. Letošní očekávaná čistá ziskovost na úrovni 23 miliard Kč tak indikuje, při realizaci obdobného výplatního poměru jako v letošním roce, běžnou dividendu vyplacenou v roce 2021 v rozmezí 41 až 42 Kč na akcii,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.</blockquote>
Z loňského zisku vyplatil letos ČEZ akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním.
ČEZ dnes oznámil, že za tři čtvrtletí letošního roku dosáhl stejně jako loni za stejné období čistého zisku 13,6 miliardy korun. Tržby firmy meziročně stouply zhruba o pět procent na 155,5 miliardy. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy čistý zisk meziročně vzrostl o 27 procent na 18,7 miliardy Kč. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) pak vzrostl za prvních devět měsíců roku proti loňsku o 14 procent na 50,9 miliardy korun.
<figure id="attachement_13919" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/05_pocerady-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/05_pocerady-800x532.jpg" alt="Hnědouhelná elektrárna Počerady. Zdroj: ČEZ" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Právě vývoj provozního zisku za tři čtvrtletí hodnotí jako pozitivní analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfleiler. „K lepšímu hospodářskému výsledku přispěly zejména vyšší realizační ceny vyrobené elektřiny. Zisk energetické skupiny naopak negativně ovlivnily vyšší ceny emisních povolenek. Výsledky sice skončily mírně pod odhady analytiků, investory však potěšil optimistický výhled na celoroční hospodaření,“ uvedl.
Podle analytika České spořitelny Petra Bártka výsledky ČEZ za třetí čtvrtletí potvrdily mimo jiné dobrou letošní produkci v jaderných elektrárnách. „Proti našemu očekávání firma reportovala v segmentu koncového prodeje nižší objemy a vyšší negativní dopad koronaviru na úrovni asi 0,5 miliardy korun. Nadále také padala produkce uhlí, a firma proto musela udělat odpis aktiv v oblasti uhelné energetiky. To bylo ale kompenzováno solidními výsledky distribučního segmentu,“ sdělil. Dividendu z letošního zisku očekává na úrovni 34 až 43 korun na akcii.

Analytici vnímají pozitivně zlepšení výhledu ročních výsledků ČEZ

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku dosáhl stejně jako loni za stejné období 13,6 miliardy korun. Tržby ČEZ meziročně stouply zhruba o pět procent na 155,5 miliardy. Prodeje elektřiny, plynu i tepla skupině meziročně klesly. Vyplývá to z údajů, které dnes skupina <a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/pro-investory/hospodarske-vysledky/ctvrtletni-zpravy/i.-iii.-ctvrtleti-2020-117965">zveřejnila</a>. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy však čistý zisk meziročně vzrostl o 27 procent na 18,7 miliardy, což je podle ČEZ ukazatel relevantní pro dividendovou politiku.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) skupiny ČEZ dosáhl za první tři čtvrtletí vzrostl oproti loňsku o 14 procent na 50,9 miliardy. &#8222;Celoroční EBITDA i očekávaný čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy potvrzujeme na horní hranici dosud udávaného rozpětí &#8211; EBITDA na úrovni 64 miliard korun a čistý zisk očištěný 23 miliard korun,&#8220; sdělil člen představenstva a ředitel divize finance ČEZ Martin Novák. Čistý zisk ve čtvrtém čtvrtletí bude sice podle něj zatížen opravnými položkami kvůli prodeji rumunských aktiv ČEZ, které ale nejsou peněžním výdajem. Prodejem naopak podle Nováka získá ČEZ významnou částku, která přispěje ke snížení dluhu, rozvoji a vyšší dividendě pro akcionáře.
Výroba elektřiny skupině ČEZ za tři čtvrtletí tohoto roku klesla o šest procent na 42,4 terawatthodin (TWh) u tradičních zdrojů, které se na celkové výrobě elektřiny podílejí z naprosté většiny. Důvodem poklesu byly podle skupiny zejména růst cen emisních povolenek, pokles cen elektřiny vlivem pandemie nemoci covid-19 a načasování odstávek výrobních zdrojů. K meziročnímu snížení výroby přispěl také útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1, uvedl ČEZ. Výrazně poklesla také těžba uhlí &#8211; meziročně o 28 procent na 10,7 milionu tun.
U tzv. nové energetiky, tedy u obnovitelných zdrojů, výroba elektřiny o sedm procent vzrostla na 1,7 TWh, podle ČEZ zejména díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně poklesla o 4,6 procenta, hlavně kvůli nižší spotřebě firem. Důvodem poklesu byla podle ČEZ situace kolem covidu-19. Spotřeba u velkých podniků klesla o 8,9 procenta, zatímco spotřeba domácností naopak vzrostla o 4,3 procenta.
Prodej elektřiny koncovým zákazníkům se snížil o šest procent na 24,3 TWh. Prodej plynu koncovým zákazníkům klesl o sedm procent na 6,2 TWh. Také prodej tepla poklesl, a to o tři procenta na 15.700 terajoulů (TJ).
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Počet zaměstnanců skupiny ČEZ činil ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku zhruba 32.200, což bylo meziročně o čtyři procenta více.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Počet zaměstnanců skupiny ČEZ činil ke konci třetího čtvrtletí tohoto roku zhruba 31.900, což bylo meziročně o zhruba jedno procento méně.