Energetická skupina ČEZ začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Jde o součást strategie, kterou firma schválila loni. Po obdržení písemného potvrzení zájmu investorů je ČEZ vyzve k podání nezávazné nabídky. ČEZ o tom dnes informoval na <a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-zahajuje-divestici-svych-aktiv-v-polsku-106066">webu</a>. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.
Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Loni dohromady vyrobily 2433 gigawatthodin elektřiny a 5366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.
Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažuje ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.
Společnosti OEM Energy, Metrolog a Euroklimat spadající pod konsorcium ESCO firem ČEZ Elevion Group nejsou předmětem prodeje.
Na polský energetický trh vstoupila Skupina ČEZ v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V roce 2012 začal ČEZ v Polsku podnikat ve větrné energetice. Dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko už ale ČEZ prodal investičnímu fondu KGAL, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává firma do konce letošního roku.
Prodej pěti polských firem je v souladu s novou strategií, kterou ČEZ schválil loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku.
ČEZ v srpnu oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák to ale v rozhovoru s ČTK o týden později nepotvrdil. Pokud půjde vše dobře, očekává, že smlouva bude podepsána na konci tohoto, nebo na začátku příštího roku.
Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Správní soud letos v červenci rozhodnutí úřadu zrušil. Antimonopolní úřad začal koncem srpna znovu zkoumat záměr ČEZ, což ČEZ uvítal.

Elektrárny v Evropě

ČEZ začíná hledat zájemce o svých pět polských firem

Dodavatele stavby plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany zhruba za 160 miliard korun podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vybere až příští vláda, která vzejde příští rok z voleb. Babiš to dnes řekl při návštěvě továrny společnosti Sigma Group v Lutíně na Olomoucku, která vyrábí čerpadla a chtěla by se na dodávkách pro nový blok Dukovan podílet. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše chce energetická firma tendr vypsat letos v prosinci a pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by měla ráda na konci roku 2022. Nový blok by se měl v Dukovanech začít stavět v roce 2029.
Podle Babiše byla chyba, že se v roce 2014 vláda nedokázala shodnout na dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. Rozhodovací proces by komplikovaný i kvůli minoritním akcionářům. &#8222;Konečně teď řešíme Dukovany a našli jsme způsob, aby i to neblokovali minoritní akcionáři. Je to teď v Bruselu. Takže samozřejmě to připravujeme pro příští vládu. My nikoho nebudeme vybírat, žádného dodavatele. To až ta příští vláda. Doufejme, že v tom budou pokračovat,&#8220; uvedl Babiš.
Vláda podle Babiše připraví &#8222;půdu pro ty, kteří přijdou po nás&#8220;. Snahou je, aby se na dostavbě Dukovan významně podílely tuzemské firmy. &#8222;Historicky jsme byli jedinou zemí, která byla schopna postavit na klíč atomovou elektrárnu,&#8220; podotkl Babiš.
Premiér míní, že podíl jaderných elektráren na tuzemské produkci elektřiny by se měl v Česku zvyšovat. &#8222;Bojuji za jádro v Evropě. Když Francouzi mají 75 procent jádra, tak proč bychom nemohli i my mít. Vím, že Rakousko na nás bude trošku naštvané, ale vždycky jim říkám, že 15 procent elektřiny do Rakouska jde od nás. Ale to je politika. My naštěstí tady nemáme zelené fanatiky, kteří zavírají jádro,&#8220; podotkl Babiš.
Podle Státní energetické koncepce, kterou v květnu 2015 schválila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), má být v dalších desetiletích jaderná energetika hlavním zdrojem elektrické energie v ČR. Vládní koncepce předpokládá, že zatímco nyní se jádro na výrobě elektřiny podílí zhruba 34 procenty, po dostavbě dvou bloků v Dukovanech a Temelíně by jeho podíl v roce 2040 mohl vzrůst na polovinu. V polovině loňského října Babiš na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit evropské právo.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR protestují ekologové.

Jaderné elektrárny

Babiš: Dodavatele nového bloku Dukovan vybere až příští vláda

Na stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany se podle dosavadních předpokladů firmy ČEZ vystřídá okolo 5000 pracovníků dodavatelských firem. Profese se budou střídat, ve špičce by tak na staveništi mohlo být najednou asi 1500 lidí. ČTK to včera v Dukovanech řekl Petr Závodský, generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II (EDU II), která stavbu bloku připravuje. Podle dřívějších vyjádření firmy a zástupců státu by stavba měla trvat sedm let.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) novinářům řekl, že přípravy nového dukovanského bloku pokračují podle plánu a že by jeho stavba měla začít v roce 2029.
Podle ministra Česko zároveň musí vychovávat další odborníky. &#8222;Už dnes musíme začít připravovat pracovní sílu, což je mimochodem jedna z největších výzev následujících deseti patnácti let,&#8220; uvedl. U samotné výstavby se podle něj dá předpokládat, že například na stavební práce bude vybraný dodavatel bloku víceméně používat české firmy. Zajištění odpovídajících ubytovacích kapacit pro pracovníky v regionu bude podle jeho předpokladu do značné míry tržní záležitost.
Havlíček také uvedl, že kvůli přesnému zmapování dopravních cest a potřebných investic do nich v souvislosti se stavbou bloku vytváří skupinu odborníků. Takový plán už má podle něj i ČEZ. Kraj Vysočina dříve uvedl, že ve spolupráci se státem připravuje kvůli přepravě dílů pro nový blok silniční obchvaty. &#8222;My si to chceme ještě jednou projít,&#8220; uvedl ministr. Dodal, že na úpravy komunikací je ještě dostatek času.
Stát a společnost ČEZ na konci července uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku elektrárny Dukovany. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš pří té příležitosti ČTK řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Tendr chce vypsat letos v prosinci.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a Westinghouse.
<blockquote>&#8222;Předpokládáme na podzim ještě jedno kolo rozhovorů s potencionálními uchazeči tak, abychom si vyjasnili všechny detaily,&#8220; řekl člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Z bezpečnostních důvodů podle Havlíčka vláda před výběrovým řízením žádného z uchazečů vyřazovat nebude. &#8222;Bezpečnostní faktor tam jednoznačně je, nicméně musíme sledovat i kritéria ekonomická. Je pochopitelné, že chceme, aby bylo maximálně férové to výběrové řízení, i ve smyslu toho, aby se tam řádně zasoutěžilo o cenu,&#8220; uvedl. Podle ministra vláda nechce dopředu eliminovat případná konsorcia, která mohou vzniknout. Doplnil, že dodavatele bloku bude vybírat investor, tedy ČEZ. Vláda může do výběru vstoupit a bude mít i finální slovo, řekl.
Nový jaderný blok v Dukovanech by stát měl při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet 70 procenty. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Beneš v červenci potvrdil, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur, tedy kolem 160 miliard korun.

Energetika v ČR

ČEZ: Na stavbě nového bloku Dukovan se vystřídá asi 5000 lidí

Vláda v minulém týdnu předložila schválenou podobu návrhu zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice k projednání v Poslanecké sněmovně PČR. Zákon má sloužit jako podklad pro podporu společnosti ČEZ při výstavbě nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.
Vláda pokročila v přípravách zákona, na jehož základě má být uzavřena s polostátní společností ČEZ smlouva o výkupu elektřiny z nízkouhlíkového zdroje. Návrh byl po řadě vládních změn předložen poslancům 11. srpna.
V textu, který byl předložen poslancům, je i nadále uveden jako předpokládané datum účinnosti 1. ledna 2021. Tento termín je, i přestože se jedná o vládní prioritu, poměrně ambiciózní. Již v průběhu projednávání se objevila řada připomínek, a proto nelze vyloučit, že se nad zákonem bude v poslanecké sněmovně vášnivě debatovat. To by mohlo prodloužit dobu projednávání zákona.
Do nového návrhu byly zapracovány také připomínky, které vzešly z projednávání legislativní rady vlády. Té například vadilo, že v dřívější verzi zákona nebyla řešena situace, kdy by velkoobchodní ceny elektřiny byly vyšší, než výkupní cena (tj. spotřebitelům by se snižovaly ceny za elektřinu).
Návrh zákona proto nově uvádí, že „…; bude-li rozdíl kladný, kdy očekávaná tržní cena elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích bude vyšší než realizační cena, bude takovýto kladný rozdíl použit na pokrytí nákladů na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, přičemž o výši takového kladného rozdílu bude ponížena složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie.“
<h2>Změna tam a zpět ohledně poplatků konečných spotřebitelů</h2>
Návrh zákona přitom prošel řadou změn, především v oblasti financování ze strany konečných spotřebitelů elektřiny. Zákon v prvotní verzi počítal s tím, že se poplatky budou vybírat podle rezervovaného výkonu, resp. podle velikosti jističe.
Poté, co byl poprvé návrh zveřejněn, byl tento způsob financování kritizován. V jeho důsledku by totiž byli znevýhodněni spotřebitelé s nízkou spotřebou, ale relativně vysokým rezervovaným příkonem. Po kritice byl návrh změněn a zdálo se, že případné financování bude zajištěno obdobným způsobem, jako podpora obnovitelných zdrojů energie (pozn. v případě podpory obnovitelných je poplatek stanoven podle velikosti spotřeby).
Konečný návrh, který byl předložen Poslanecké sněmovně, se ovšem vrátil k původnímu návrhu a poplatky by tedy měly být stanoveny podle rezervovaného příkonu, resp. velikosti jističe.

Legislativa ČR

Návrh zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice byl předložen poslanecké sněmovně

V mělnické teplárně skončily tři roky trvající úpravy, provoz je nyní ekologičtější. Hodnota investice je 1,8 miliardy korun. Teplárnu v rámci skupiny ČEZ provozuje společnost Energotrans. ČTK to včera sdělil v tiskové zprávě mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy Ota Schnepp. Teplárna zásobuje teplem Prahu, dodávky nebyly během úprav přerušeny ani omezeny.
Vznikly mimo jiné dvě nové odsiřovací linky. &#8222;První odsiřovací linka byla zprovozněna loni. Letos v květnu se uskutečnila série úspěšných společných garančních testů obou linek. Nyní jsme ve fázi dvouleté záruční doby. Nová technologie prokázala plnění všech požadovaných parametrů,&#8220; uvedl technický ředitel společnosti Energotrans Martin Hora.
Proti předpokládaným nákladů 1,9 miliardy korun byla cena o 100 milionů levnější. Společnost získala na úpravy teplárny i evropskou dotaci 390 milionů korun.
V teplárně také pokračuje pilotní projekt záchytu emisí rtuti. Má zajistit plnění budoucích limitů vypouštěných emisí rtuti.
Podle ředitele Energotransu je komplexní ekologizace teplárny zásadní pro další výrobní provoz. &#8222;V oblasti demerkurizace (odstraňování rtuti) jsme pravděpodobně první lokalitou, která nové zařízení tohoto typu v České republice vůbec zkouší a také první, která je vyzkouší na hnědé uhlí,&#8220; uvedl.
Podle něj teplárna také plní přísnější limity na emise oxidů dusíku. Společnost má též připraveny základy pro jejich další snižování.
Příští rok začnou platit nová evropská pravidla nejlepší dostupné technologie (BAT), která zvyšují požadavky na provoz energetických zdrojů. Pravidla se týkají emisí dusíku, tuhých znečišťujících látek, síry, oxidu uhelnatého nebo rtuti. ČEZ již dříve uvedl, že pravidla přináší mimo jiné zavedení nových velmi přísných limitů pro rtuť, které dosud neexistovaly.
ČEZ na začátku března oznámil, že požádá o dočasné výjimky z emisních limitů pro některé své elektrárny a teplárny. Mluvčí firmy Ladislav Kříž tehdy uvedl, že s instalací většiny ekologizačních opatření společnost počítá v letech 2022 a 2023.

Teplárenství

V mělnické teplárně skončily úpravy za 1,8 mld. Kč, provoz je ekologičtější

Holdingu ČEZ ESCO, který patří do energetické skupiny ČEZ, stoupl v prvním pololetí letošního roku meziročně provozní zisk EBITDA o polovinu na zhruba 420 milionů korun. Tržby stagnovaly na 2,7 miliardy korun. ČEZ to řekl generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. Výši čistého zisku neuvedl.
<blockquote>„I přes stagnaci tržeb se nám podařilo významně navýšit zisk EBITDA. Začaly nám nabíhat některé větší projekty, do kterých jsme dříve investovali, ale výsledky nesou teprve teď. Jde například o lokální distribuční sítě, rozběhli jsme také některé kogenerační jednotky,“ řekl Čermák.</blockquote>
V souvislosti s koronavirem firma také přistoupila ke škrtání nákladů. „V letošním roce uspoříme 80 milionů korun. Šli jsme po takových věcech, jako jsou konzultační služby, vzdělávání lidí a podobně,“ uvedl ředitel.
Firma podle něj také upravila celoroční výhled tržeb, kdy po loňských 6,3 miliardy korun, očekává, že letos utrží 6,5 miliardy korun. Původní plán byl 7,2 miliardy korun. „Navzdory pandemii koronaviru a s ní souvisejícím zpomalením ekonomiky jsme v tržbách nezaznamenali pokles, což považuji za úspěch a potvrzení zdravosti firmy,“ řekl Čermák.
Sektor ESCO (Energy Service Company) se zaměřuje na komplexní energetické potřeby firem, obcí a institucí, zajišťuje dodávky komodit, energetické audity a energetické poradenství, externí dodávky tepla a elektřiny nebo výstavbu kogeneračních jednotek a instalaci fotovoltaických elektráren. Je také dodavatelem služeb souvisejících s veřejnou a firemní elektromobilitou.
ČEZ ESCO je podle Čermáka s pětinovým podílem lídrem tuzemského trhu v oboru. Podobný podíl by firma ráda získala také na Slovensku, kde zatím zaujímá v ESCO službách podíl v jednotkách procent. Pomoci má spolupráce se státem ovládanou společností SPP. „Nová společná firma ESCO Slovensko by mohla fungovat od začátku příštího roku,“ uvedl Čermák. Už dříve sdělil, že firma chystá velký společný projekt také se společností Škoda Auto. „Projekt připravujeme, definitivně schválen ale ještě nebyl,“ uvedl.
ESCO službám se v ČEZ věnují dva týmy spadající pod divizi obchod a strategie: ČEZ ESCO působící v Česku a na Slovensku a Elevion Group působící v dalších zemích. Tržby všech ESCO společností ČEZ v pololetí stouply meziročně o 16 procent na 10,5 miliardy korun. Za celý rok 2020 očekává firma tržby ze sektoru ve výši 23,7 miliardy korun, loni to bylo 21,8 miliardy Kč. ČEZ tak upravil březnový výhled, který počítal s ročními tržbami až 25,9 miliardy korun. Důvodem snížení výhledu je covid-19.
ČEZ ESCO má necelých 2000 zaměstnanců a patří do něj mimo jiné firmy AirPlus, AZ Klima, ČEZ Energetické služby, ČEZ Energo, ČEZ LDS, E-Dome, Energocentrum Vítkovice, Enesa, Hormen nebo Kart. Další růst skupiny bude podle Čermáka spíše organický, tj. v rámci hospodaření firem, které do skupiny patří. „Nevylučujeme ale ani akvizice,“ dodal.

Společnosti

ČEZ ESCO v pololetí stoupl provozní zisk, tržby stagnovaly

Energetická skupina ČEZ prodala dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko investičnímu fondu KGAL. Prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává firma do konce roku. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Zahájení prodeje hlavní části polských aktiv, kterými jsou černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów a další aktiva mimo firem podnikajících v moderních energetických službách (ESCO) by podle něj ČEZ rád zahájil v druhé polovině letošního roku.
Cenu prodeje větrných projektů Novák neuvedl. &#8222;Jde o rozprodej portfolia společnosti Eco-Wind, jejíž pozůstatky v Polsku máme. Původně jsme plánovali postavit v Polsku portfolio větrných elektráren, pak ale došlo ke změně legislativy a většinu projektů jsme nebyli schopni realizovat. Tak jsme se rozhodli ty projekty dotáhnout do nějakého stavu povolovacího procesu &#8211; územní rozhodnutí, stavební povolení, přípojka. Už ale nechceme jít do toho rizika, že to budeme fyzicky stavět my,&#8220; uvedl Novák. &#8222;Obnovitelné zdroje v Polsku dál rozvíjet nebudeme,&#8220; dodal.
Skupina KGAL je nezávislým správcem investic a aktiv s objemem investic 20,2 miliardy eur (529 miliard korun). Investice zaměřuje na dlouhodobé kapitálové investice do nemovitostí, infrastruktury a letectví. Skupina byla založena před více než 50 lety, působí v celé Evropě a má sídlo v Grünwaldu u Mnichova.
<figure id="attachement_5538" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/3421492493_902483bb2a_o1-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/3421492493_902483bb2a_o1-800x600.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
U plánovaného prodeje elektráren Skawina a Chorzów je podle Nováka výhodou to, že jsou také teplárnami. &#8222;Proces prodeje těchto zdrojů chceme zahájit ještě v letošním roce,&#8220; uvedl Novák. Zopakoval, že prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.
ČEZ minulý týden oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Ta je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Novák to dnes nepotvrdil. &#8222;To, s kým se bavíme, nekomentujeme,&#8220; uvedl. Pokud půjde vše dobře, očekává, že smlouva bude podepsána na konci tohoto, nebo na začátku příštího roku.
Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Správní soud letos v červenci rozhodnutí úřadu zrušil. Antimonopolní úřad měl možnost se proti rozhodnutí odvolat k bulharskému nejvyššímu soudu, 14denní lhůta uplynula v pondělí. &#8222;Zatím nevíme jestli se odvolali, nebo ne. Pokud se neodvolali, musí se úřad k záležitosti vrátit a znovu rozhodnout, doufejme tentokrát v náš prospěch,&#8220; dodal Novák.

ČEZ prodal dva polské projekty větrných elektráren fondu KGAL

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ vzrostl v prvním pololetí meziročně o devět procent na 14,7 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se zvýšil o 11 procent na 38,7 miliardy korun. Firma uvedla, že pandemie koronaviru na ní měla jen omezený dopad. Je to jeden z důvodů, proč pro letošní rok zvýšila očekávaný zisk na 21 až 23 miliard korun z dřívějšího výhledu 19 až 22 miliard. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Výsledky firmy pozitivně ovlivnil růst cen vyrobené elektřiny v ČR díky víceletému předprodeji na velkoobchodním trhu v Německu, pomohly i dodatečné zisky z obchodování s komoditami. &#8222;Pandemie covid-19 ovlivňuje hospodaření Skupiny ČEZ méně, než jsme předpokládali v květnu. Negativní dopad na celoroční zisk očekáváme ve výši méně než tři miliardy Kč,&#8220; uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Firma nyní předpokládá, že provozní zisk EBITDA by za celý rok měl dosáhnout 62 až 64 miliard korun.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti ČEZ Distribuce v prvním pololetí především kvůli koronaviru meziročně poklesla o pět procent. Spotřeba u velkých podniků byla nižší o 9,7 procenta, spotřeba domácností naopak rostla o 4,2 procenta. Ve druhém čtvrtletí byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 10,7 procenta.
<figure id="attachement_50341" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/3pocerady-800x631.jpeg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/3pocerady-800x631.jpeg" alt="Počerady nejsou dostatečně ekologizovány pro dlouhodobější provoz (zdroj ČEZ)." width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Provozní výnosy ČEZ vzrostly o šest procent na 106,3 miliardy korun. Výroba elektřiny z tradičních zdrojů klesla o osm procent zejména kvůli růstu cen emisních povolenek, poklesu cen elektřiny vlivem koronaviru a načasování odstávek výrobních zdrojů. Ke snížení výroby přispěl i útlum dosluhujících uhelných elektráren, zejména uzavření elektrárny Prunéřov 1. Výroba elektřiny ve zdrojích z oblasti nové energetiky vzrostla o pět procent, především díky lepším povětrnostním podmínkám v Německu i Rumunsku.
Zvýšení očekávaného zisku za celý rok je dáno mimo jiné dodatečnými zisky z obchodování s komoditami a nižším negativním dopadem covidu-19. &#8222;Navíc očekáváme výnos 1,5 mld. Kč v důsledku rozhodnutí soudu ohledně nároku ČEZ na úrok z prodlení v souvislosti s vrácením části zaplacené darovací daně z emisních povolenek v letech 2011 a 2012,&#8220; uvedl ředitel divize finance Martin Novák.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.

Čistý zisk ČEZ vzrostl v pololetí o devět procent na 14,7 mld Kč

Energetická společnost ČEZ v prvním pololetí letošního roku meziročně navýšila čistý zisk i tržby. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Důvodem jsou podle nich mimo jiné vyšší prodejní ceny elektřiny. V loňském prvním pololetí zvýšil ČEZ čistý zisk meziročně o 45 procent na 11,2 miliardy korun, tržby vzrostly o 13,8 miliardy na 100 miliard korun. Analytici odhadují, že letošní pololetní tržby ČEZ 100 miliard překonají, čistý zisk by se pak mohl pohybovat kolem 16 miliard korun. Pololetní výsledky i výsledky za samotné druhé čtvrtletí oznámí firma v úterý ráno.
<blockquote>„Za první pololetí čekáme od ČEZ velmi dobrý 23procentní meziroční růst zisku díky asi o 15 procent vyšším zajištěným cenám elektřiny a ziskům z plynoucím z rozdílu mezi cenami elektřiny na burze u nás a v Německu,“ uvedl analytik České spořitelny Petr Bártek.</blockquote>
Výroba by podle něj měla být meziročně naopak znatelně nižší kvůli plánovaným odstávkám jaderných zdrojů a kvůli propadu výroby z uhlí.
<blockquote>„Ten částečně vyvažuje rostoucí ziskovost paroplynové elektrárny v Počeradech a vodní zdroje. V samotném druhém čtvrtletí bude vidět dopady karantén, kdy spotřeba elektřiny v ČR poklesla asi o deset procent a propadly promptní ceny elektřiny na burze. To dopadlo hlavně na výrobu Severočeských dolů a z uhelných elektráren a také na distribuční objemy,“ dodal Bártek.</blockquote>
Růst čísel navzdory pandemii koronaviru očekává také analytik Patria Finance Martin Cakl. „Očekáváme, že ČEZ meziročně navýší výnosy, provozní zisk i čistý zisk navzdory restriktivním opatřením. Od nasazení karanténních opatření v březnu tohoto roku došlo k oživení na trhu s elektřinou, která se od svých minim zvedla o bezmála 18 procent. ČEZ by to mělo pomoci udržet vyšší cenu u předprodeje elektřiny na následující tři roky. Nicméně určitý pokles očekáváme v segmentu distribuce a těžba, především kvůli nižší poptávce,“ uvedl.
Podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty budou tradičně jednou z nejsledovanějších položek celoroční cíle vedení ČEZ. „Připomínáme, že ČEZ své původní projekce na tento rok mírně upravil již 12. května spolu se zveřejněním reportu za první čtvrtletí. Současný cíl pro zisk EBITDA je 61 až 64 miliardy korun (původní 63 až 65 miliardy korun) a pro čistý zisk 19 až 22 miliardy korun (původní 21 až 23 miliardy korun),“ uvedl. „Samozřejmě, že existuje riziko, že opět dojde k revizi, ale vzhledem k tomu, že ke snížení cílů došlo v polovině května, další úpravu nečekáme,“ dodal.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií.

Analytici: ČEZ v pololetí meziročně navýšil čistý zisk i tržby

Energetická skupina ČEZ vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Podle rumunských novin <a target="_blank" href="http://www.zfenglish.com/companies/cez-in-exclusive-talks-with-macquarie-infrastructure-and-real-assets-19482308">Ziarul Financiar</a> je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Ta je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Horáková to nepotvrdila.
<blockquote>&#8222;Potvrzujeme, že vedeme exkluzivní jednání s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Smluvní podmínky nám ale nedovolují jednání &#8211; včetně identity partnera &#8211; komentovat,&#8220; řekla dnes ČTK Horáková.</blockquote>
ČEZ podle dřívějších informací zvažuje v Rumunsku prodej sedmi firem, nechá si pouze společnosti zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a část obchodu (tradingu). Firma do možného prodeje zařadila společnosti Distributie Energie Oltenia, Ovidiu Development, Tomis Team, MW Team Invest, CEZ Vanzare, TMK Hydroenergy Power a CEZ Romania.
Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou loni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.
Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák řekl v květnu ČTK, že firma nadále předpokládá, že zmíněnou převážnou část svých rumunských aktiv prodá do konce letošního roku.
Skupina Macquarie je celosvětový poskytovatel bankovních, finančních a poradenských služeb a správy investičních fondů. MIRA je části Macquarie, která spravuje aktiva. Fondu australské banky Macquarie patří od roku 2017 mimo jiné také podíl 31 procent ve společnosti EP Infrastructure (EPIF), což je jedna z hlavních složek Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského.