Energetická společnost ČEZ Distribuce plánuje pro oblast Králicka výstavbu nových vedení vysokého napětí, nové transformovny i dalších navazujících energetických staveb. V této oblasti již podle firmy totiž kapacita současné energetické sítě přestává postačovat. Investice bude činit více než půl miliardy korun, uvedla v tiskové zprávě mluvčí skupiny ČEZ pro východní Čechy Šárka Lapáčková Beránková.
Králicko se v posledních letech stalo významným regionem z hlediska turismu, rozvoje lyžařských areálů a výstavby hotelů a penzionů. S tím je spojen i zvýšený zájem o navýšení rezervovaného příkonu i zcela nová připojení sítí energie. Během příštích let má být proto vybudováno několik vedení vysokého napětí, která nově propojí Jablonné nad Orlicí, Čenkovice, Mlýnický dvůr nebo Orličky, Suchý vrch a Boříkovice.
Pro zajištění vyšší spolehlivosti dodávek energie v oblastech Dolní Morava, Lipka a Heřmanice připravuje ČEZ výstavbu vedení propojujícího tyto koncové části distribuční soustavy. Stejně tak se uvažuje o zdvojení vedení vysokého napětí Králíky &#8211; Dolní Morava. &#8222;Jako cílové řešení je navržena výstavba nové transformovny 110/22 kilovoltů (kV) Králíky a přívodní vedení velmi vysokého napětí Horní Heřmanice &#8211; Králíky. Jedná se o soubor staveb, které na sebe budou postupně navazovat v časovém horizontu od listopadu letošního roku až do roku 2026,&#8220; uvedla mluvčí ČEZ.
Jednotlivé stavby jsou v různém stupni přípravy. U některých se již pracuje na projektové dokumentaci a projednávají se majetkoprávní vztahy, jinde společnost řeší technické zadání záměru.
ČEZ vloni dokončil v regionu zhruba za 400 milionů korun výstavbu 28 kilometrů nového vedení se skoro 200 stožáry mezi Hlinskem a Poličkou. Kromě toho byly zprovozněny nové kabelové rozvody vysokého napětí na území Poličky a rozvodna ve městě. Investice umožňují připojování dalších odběratelů, především z řad velkých podniků v průmyslové zóně v Poličce. Ve městě nedostatečná kapacita rozvodné sítě brzdila rozvoj podnikání.
Výstavba sítě bude pokračovat z Poličky dál směrem na Svitavy. Náklady na výstavbu asi 19,5 kilometru dlouhé druhé části dosáhnou asi 230 milionů korun. Stavba je plánována na roky 2021 až 2023.

Elektřina

ČEZ chce posílit síť na Králicku, investuje přes půl miliardy

Bulharský antimonopolní úřad podle agentury Seenews udělil třem bulharským společnostem z energetické skupiny ČEZ pokutu celkem 4,4 milionu leva (šedesát milionů korun) kvůli zneužití dominantního postavení na trhu. Toho se měly společnosti CEZ Electro Bulgaria, CEZ Distribution a CEZ Bulgaria dopustit v roce 2016, když uzavřely smlouvu se společností Fast Pay, která poskytuje platební služby. Firmy se však rozhodly smlouvu vypovědět a Fast Pay tak byla donucena k přejednání kontraktu. Píše o tom dnešní deník E15. ČEZ zneužití postavení na trhu odmítá, pravděpodobně se proti rozhodnutí odvolá.
Firma Fast Pay nakonec s poskytováním služeb pro společnosti ČEZ souhlasila, aniž by realizovala jakýkoli zisk, aby si udržela své klienty, napsala agentura SeeNews. Podle ní Fast Pay ve stížnosti uvedla, že by v případě neuzavření dohody ztratila velkou část zákazníků.
Pro ČEZ je rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu překvapením, protože ve stejné kauze s totožným subjektem již jednou úřad došel k závěru, že ČEZ nepochybil, sdělila E15 mluvčí ČEZ Alice Horáková. &#8222;Naše společnosti v Bulharsku postupují striktně v souladu s místní i evropskou legislativou, včetně antimonopolního práva,&#8220; dodala. Podle ní se nyní ČEZ s rozhodnutím detailně seznámí, s velkou pravděpodobností se proti němu odvolá.
ČEZ na bulharský trh vstoupil v roce 2004, ale ze země se rozhodl odejít kvůli sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž. Požaduje po ní stovky milionů eur, protože údajně nedokázala ochránit jeho investice v zemi. V současnosti jeho bulharská distribuční společnost dodává elektřinu zhruba třem milionům z celkem 7,1 milionu obyvatel Bulharska. Počátkem loňského listopadu ČEZ i bulharská firma Eurohold podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který loni v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu.

Energetika v zahraničí

E15: Bulharský antimonopolní úřad udělil třem firmám ČEZ pokutu

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Dnes o tom rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 18,3 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá 12,8 miliardy korun. Návrh podalo představenstvo ČEZ. Analytici už dříve uvedli, že podobnou výši dividendy očekávali. Loni byla dividenda 24 korun za akcii.
Akcionáři dále rozhodli o tom, že novým členem dozorčí rady ČEZ je Vladimír Černý, starosta obce Rouchovany, v jejímž katastru částečně leží Jaderná elektrárna Dukovany. Nahradil Lubomíra Lízala, který byl z rady odvolán. V dozorčí radě dále pokračují Vladimír Kohout, František Vágner a Ondřej Landa, kterým letos vypršel dosavadní čtyřletý mandát.
Valná hromada také souhlasila s vyčleněním zbývající části elektrárny Mělník &#8211; technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III &#8211; do dceřiné společnosti Energotrans, kam už patří modernizované bloky Elektrárny Mělník I. Energotrans je provozovatelem Elektrárny Mělník I od roku 1993. Od roku 2012 tuto společnost plně vlastní ČEZ. Krok má podle firmy mimo jiné vytvořit předpoklady pro dlouhodobou bezpečnou dodávku tepla pro Prahu.
S přístupem ČEZ na dnešní valné hromadě nebyl spokojen minoritní akcionář a kritik současného představenstva firmy Michal Šnobr. Tvrdí, že menšinoví vlastníci se vesměs nedočkali odpovědí na dotazy, které vedení firmy pokládali. Se schválenou dividendou 34 korun za akcii před zdaněním je spokojen. ČEZ reagoval tak, že snahou firmy je akcionáře maximálně informovat.
K plánované stavbě nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany dnes valná hromada ČEZ nepřijala žádné usnesení, ani to neměla v plánu. Projednávaný bod o této problematice měl pouze informativní charakter. Místopředseda představenstva firmy Pavel Cyrani dnes uvedl, že podpis plánovaných smluv mezi státem a ČEZ o stavbě bloku se z konce června posunul na polovinu července.
Dnešní jednání akcionářů firmy doprovázela přísná bezpečnostní opatření, především kvůli nebezpečí šíření koronaviru. Už před vstupem do Kongresového centra Praha, kde se valná hromada konala, hlídkovala policejní ochrana. Organizátoři akce měli od vstupu do budovy až po vchod do sálu nasazeny většinou plexisklové štíty.
Součástí byla povinná dezinfekce rukou a změření teploty. Před vstupem do sálu prošli účastníci důkladnou prohlídkou u rentgenového rámu. Prvním bodem na informačních tabulích byla zdůrazněná povinnost pro všechny účastníky mít po celou dobu konání hromady nasazeny roušky.
ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání resortu financí. Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy odrazily od pomyslného dna. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, vzrostl proti roku 2018 o 44 procent na 18,9 miliardy korun.

Společnosti

ČEZ vyplatí dividendu 34 korun za akcii, stát získá 12,8 mld. Kč

Pondělní valná hromada ČEZ opět přinese střet argumentů mezi představenstvem společnosti a minoritními akcionáři, především těmi sdruženými kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra. Není tak vyloučeno, že se jednání podobně jako v minulých letech protáhne na mnoho hodin. Tématem bude mimo jiné plánovaná stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. K velkým překvapením podle nich ale pravděpodobně nedojde. Vesměs předpokládají, že budou přijaty návrhy představenstva firmy.
Valná hromada ČEZ se navzdory opatřením proti koronaviru bude konat prezenčně. Představenstvo firmy ale podle <a href="https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/investor-relations/vh2020_slm1/cj/vh2020_00a_pozvanka-cz.pdf" target="_blank" rel="noopener">pozvánky</a> připravilo některá opatření, jejichž podstata spočívá ve snaze co nejvíce zefektivnit a zrychlit průběh valné hromady, a tím omezit přítomnost zúčastněných osob na místě jejího konání na nezbytně nutnou dobu. Loňské jednání akcionářů společnosti bylo dosud nejdelší, trvalo více než 20 hodin. Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí – vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě ČEZ tak vesměs končí podle přání resortu.
Akcionáři budou mimo jiné tradičně schvalovat výši vyplacené dividendy. Vedení společnosti v dubnu uvedlo, že navrhuje dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 24 korun, nejnižší za 12 let. „Schválení dividendy předpokládáme v plné výši, opak by byl velkým překvapením,“ řekl ČTK analytik Patria Finance Martin Cakl. „Investoři počítají s výplatou dividendy v navrhované výši. ČEZ si štědrou dividendovou politiku může dovolit vzhledem k poměrně optimistickému výhledu hospodaření,“ doplnil analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
<figure id="attachement_17121" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Valná hromada bude rozhodovat také o případných změnách v dozorčí radě ČEZ. Z informací na <a href="https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/majetek-statu/podle-nominacniho-zakona" target="_blank" rel="noopener">webu</a> ministerstva financí vyplývá, že do ní nově míří bývalý šéf amerického koncernu GE pro Evropu Peter Stračár a Vladimír Černý, starosta Rouchovan, v jejichž katastru částečně leží dukovanská elektrárna. Mimo to projednají akcionáři také několik bodů specifických pro tuto valnou hromadu. Jde mimo jiné o přesun technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III do dceřiné společnosti Energotrans.
Valná hromada se bude zabývat také plánovanou stavbou nového dukovanského bloku. Žádné usnesení ale v tomto bodě přijímat nebude, bod má pouze informativní charakter. Na žádost minoritních akcionářů kolem Šnobra by akcionáři měli probrat i návrh na změnu koncepce podnikatelské činnosti firmy. „Vzhledem k účasti aktivistických minoritních akcionářů lze opět očekávat živější, a tím pádem delší valnou hromadu než na jakou jsme byli zvyklí v minulosti. Z mého pohledu bude zajímavé sledovat debatu týkající se připravované výstavby nového jaderného zdroje,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.
Šnobr ČTK řekl, že minoritní akcionáře, které sdružuje, budou kromě jaderných plánů zajímat mimo jiné také detaily prodeje hnědouhelné elektrárny Počerady nebo plánovaný projekt těžby lithia u Cínovce. Odmítl, že by minoritní akcionáři svým jednáním valnou hromadu uměle prodlužovali. „Já to vidím obráceně. My to vnímáme tak, že obstruuje představenstvo ČEZ. Při lepší organizaci a schopnosti odpovídat na otázky konkrétně a plnohodnotně hned napoprvé by valná hromada byla podstatně kratší,“ dodal.

Akcie

Analytici očekávají při valné hromadě ČEZ opět střet argumentů

Energetická společnost ČEZ prodala nadnárodní firmě Microsoft minoritní podíl v izraelské společnosti CyberX, která je dodavatelem komplexních řešení v průmyslové kybernetické bezpečnosti. ČEZ část firmy vlastnil 15 měsíců prostřednictvím svého investičního fondu Inven Capital. Microsoft se stal jediným majitelem společnosti, odkoupil podíly všech ostatních investorů. ČTK to dnes sdělila mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cenu neuvedla. Světová média <a target="_blank" href="https://www.cnbc.com/2020/06/22/microsoft-acquires-cyberx-terms-undisclosed.html">uvádějí</a>, že celkově Microsoft za firmu zaplatil 165 milionů dolarů (3,9 miliardy korun).
Horáková připomněla, že jde o druhý úspěšný prodej za pět let fungování fondu Inven Capital. Loni fond prodal podíl v německém výrobci domácích bateriových systémů společnosti Shell. &#8222;Převzetí CyberX Microsoftem, jednou z největších a nejznámějších společností na světě, dokazuje, že investice byla ze strany Inven Capital dobře promyšleným tahem. Původní vklad do CyberX se fondu podařilo během krátké doby násobně zhodnotit,&#8220; uvedl člen představenstva a ředitel divize nová energetika a distribuce ČEZ Tomáš Pleskač.
Inven Capital funguje jako fond, podle dřívějších informací má k dispozici až pět miliard korun a ročně prověřuje stovky investičních příležitostí. &#8222;Nabídka společnosti Microsoft za náš podíl v CyberX významně překonala naši minimální požadovanou návratnost, navíc se jednalo o 100procentní odkup na základě dohody všech akcionářů, což se pojí se speciální prémií,&#8220; řekl dnes generální ředitel Inven Capital Petr Míkovec.
Horáková uvedla, že CyberX byl pro Inven Capital druhou izraelskou investicí po společnosti Driivz, která nabízí modulární systém pro řízení sítí nabíjecích stanic se spektrem služeb jak pro provozovatele nabíjecí infrastruktury, tak pro uživatele elektromobilů. &#8222;V rámci svých aktivit v Izraeli prověří Inven ročně několik desítek investičních příležitostí,&#8220; dodala.
Platforma CyberX byla založena v roce 2013. Dodává na míru připravená řešení pro firemní kybernetickou bezpečnost, která dokážou snižovat rizika případných výpadků výroby a předcházejí bezpečnostním selháním, ekologickým incidentům nebo krádežím duševního vlastnictví. Mezi technologické partnery firmy patří podle dřívějších informací mimo jiné společnosti IBM, Deutsche Telekom, Palo Alto Networks, DXC Technology, Splunk, Optiv nebo McAfee.

Rychlé zprávy

ČEZ prodal Microsoftu podíl v izraelské společnosti CyberX

Jaderná elektrárna Temelín dnes plánovaně odstaví druhý blok kvůli výměně paliva. Technologická odstávka potrvá přibližně dva měsíce. ČTK to řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Od začátku týdne snižovali energetici výkon reaktoru na druhém bloku, kdy postupně klesal na 95 procent.
ČEZ odpojí druhý temelínský blok od přenosové soustavy večer. &#8222;Ve spolupráci s dodavateli vyměníme při odstávce čtvrtinu paliva, zkontrolujeme bezpečnostní systémy a uděláme 55 investičních akcí,&#8220; uvedl mluvčí.
Druhý temelínský blok vyrábí bez přerušení od 10. srpna loňského roku. V druhé polovině května skončila v Temelíně odstávka prvního bloku, kdy energetici vyměnili 42 ze 163 palivových souborů, zkontrolovali i tlakovou nádobu reaktoru. První blok funguje na plný výkon.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 6,7 TWh.

Jaderné elektrárny

Temelín dnes plánovaně odstaví II. blok

Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I. na Chomutovsku, která byla postavena před 53 lety, k 30. červnu ukončí provoz. Všech 150 zaměstnanců přejde do elektrárny Prunéřov II, řekl dnes novinářům ředitel elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. Ekologické organizace konec tohoto provozu uvítaly, podle nich by už teď bylo možné odstavit další zastarelé eletrárny.
Elektrárny Prunéřov patří k největším producentům skleníkových plynů v Česku a na předních místech jsou i v produkci prachu a plynů způsobujících kyselé deště a rtuti. Elektrárny provozuje energetická společnost ČEZ.
V areálu elektrárny Prunéřov dnes zasedala uhelná komise státu, která podle ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) do konce letošního roku stanoví postup útlumu těžby uhlí. Komise se podle jejího člena Jana Rovenského (za Greenpeace) shodla na tom, že hlavním kritériem při útlumu elektráren by měly být jejich emise skleníkových plynů na jednotku vyrobené energie.
Strategie firmy ČEZ je podle ředitele Daniela Beneše založena na postupném snižování emisí skleníkových plynů. &#8222;Budoucnost firmy je postavena na mixu jádra a obnovitelných zdrojů, doplněno o plynové teplárny,&#8220; uvedl Beneš. Lokalitu elektrárny Prunéřov I podle něj bude chtít ČEZ podnikatelsky využít. Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu, další je klasická plynová kotelna, solární park, bateriové úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody apod.
Výkon elektrárny byl 440 megawattů. Za dobu své existence vyrobila tolik energie, kolik by stačilo v současnosti na více než dva roky v celé České republice. Podle ekologického hnutí Arnika předloni Elektrárny Prunéřov vypustily 4,5 milionu tun skleníkových plynů, což bylo druhé největší množství po Elektrárnách Počerady.
Ekologické organizace Zelený kruh, hnutí Duha a Greenpeace oznámení o ukončení provozu elektrárny uvítaly. V tiskové zprávě dnes uvedly, že již nyní by bylo možné odstavit další zastaralé a plýtvavé elektrárny. Po Prunéřovu I. by to měly být podle nich zejména elektrárny Počerady či Chvaletice.
Před elektrárnou Prunéřov II na Chomutovsku se dnes sešli aktivisté, kteří žádají co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí. Dvacítka členů a příznivců několika hnutí bojujících za klima rozložila před vjezdem do areálu, kde komise zasedala, transparenty a k nim boty reprezentující lidi, kteří si přejí ukončení provozu hnědouhelných elektráren. Následně se vydali pochodem k elektrárně Prunéřov I, kde akci před 14:00 ukončili.

Uhlí

Elektrárna Prunéřov I. v červnu končí, komise zvažuje další útlum uhlí v ČR

Dceřiná firma ČEZ s názvem Elektrárna Dukovany II (EDU II) začala dnes naplno fungovat. Do společnosti, která vznikla už v roce 2015, přešla naprostá většina zaměstnanců, kteří v mateřském podniku připravují stavbu nových jaderných bloků. V tiskové zprávě to dnes uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden oznámil, že český stát poskytne energetické společnosti na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku.
<blockquote>&#8222;Od začátku června je součástí takzvané EDU II 80 zaměstnanců, kteří patří mezi největší odborníky nejen v České republice, ale i na světě. Jsou to specialisté na řadu oblastí, od řízení inženýrských projektů, jadernou bezpečnost až po experty na výběrová řízení. Nejde ale o žádnou nárazovou změnu, na projektu už pracují a pro naprostou většinu z nich se nic zásadního nemění, dál vše sdílí a spolupracují s kolegy z mateřské firmy,&#8220; uvedl dnes generální ředitel firmy Elektrárna Dukovany II Petr Závodský.</blockquote>
ČEZ uvedl, že společnost EDU II mimo jiné musí připravit a zvládnout výběrové řízení na hlavního dodavatele stavby, získat povolení k umístění, územní rozhodnutí a řadu dalších rozhodnutí a stanovisek, nebo třeba připravit lokalitu ke stavbě.
<blockquote>&#8222;Postupujeme striktně v souladu s dohodou s vládou. Máme zde námi plně vlastněnou, ale zároveň už samostatnou firmu, která má všechny kompetence a prostředky pro to, aby přípravu a stavbu nového zdroje v Dukovanech zvládla. ČEZ má nadále plnou zodpovědnost, ale kdyby stát v budoucnu projekt přebíral, pak dostane odborně i personálně a naplno fungující firmu, a ne žádnou prázdnou schránku,&#8220; sdělil dnes generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.</blockquote>
Kromě firmy Elektrárna Dukovany II založil ČEZ před několika lety další společnost Elektrárna Temelín II. Ta má na starosti přípravu nového zdroje v jižních Čechách u druhé tuzemské jaderné elektrárny v Temelíně. Mateřský koncern, který obě firmy stoprocentně vlastní, se ale nyní soustředí na dukovanskou lokalitu na pomezí Vysočiny a jižní Moravy. Stávající bloky chtějí energetici provozovat celkem let.
<blockquote>&#8222;V Dukovanech nám zbývá přibližně 25 let, kdy máme v plánu odstavit první stávající blok a současně musíme řešit útlum uhlí a snižování emisí oxidu uhličitého i vykrývat plánovanou spotřebu, takže nám tyto kroky jednoznačně dávají smysl,&#8220; doplnil člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Pod tuto divizi spadají jak nové společnosti, tak stávající jaderné elektrárny.
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) ve čtvrtek uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě nového bloku dukovanské elektrárny budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu. Dodavatelským modelem nového bloku podle něj bude takzvaná stavba na klíč, která zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Beneš při té příležitosti ČTK řekl, že na financování výstavby by se stát měl podílet řádově 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (zhruba 162 miliard korun).
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové.

Dceřiná firma ČEZ pro stavbu Dukovan začala naplno fungovat

Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na dnešní tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro (zhruba 162 miliard korun), řekl po tiskové konferenci ČTK generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu.
Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda. Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček.
Podle něho se o podílu státu na výstavbě bude ale ještě dále jednat. &#8222;Stejně tak bude ta diskuse, jaký bude podíl státu, myslím tím podíl cizích zdrojů nebo vlastních zdrojů, jestli bude třeba 70 ku 30, ale to bude rovněž vycházet z diskusí v rámci Evropské komise,&#8220; uvedl Havlíček na tiskové konferenci.
Podle Beneše takzvaný model EPC zajistí možnost kontroly subdodavatelů projektu. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl před středečním jednání vládního výboru uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které ČR v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.
<figure id="attachement_7661" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-800x530.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-800x530.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového dukovanského bloku vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.
Havlíček dnes uvedl, že předpokládá, že cena elektřiny poroste a lidé na stavbě Dukovan vydělají. V opačném případě bude podle něj dopad v desítkách korun ročně za rodinu, což je podle něj daleko méně, než lidé každoročně platí ve fakturách za elektřinu na podporu takzvaných podporovaných zdrojů. Ministr řekl. že v teoretickém případě, kdy bude cena elektřiny z &#8222;nových Dukovan&#8220; vyšší než na trhu o deset eur, vyjde vyrovnání rozdílu stát na 1,8 miliardy korun, při 30 eurech 5,4 miliardy korun a tak dále. Podotkl, že jde stále o desetinu peněz, které jsou každoročně vydávány podporovaným, převážně obnovitelným, zdrojům. V loňském roce činila výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie v Česku 45,4 miliardy korun.
Beneš dnes zopakoval, že o stavbu jaderného bloku v Česku se aktuálně zajímá pět firem. Podle dostupných informací jde o ruský Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.

Babiš: Stát poskytne ČEZ na stavbu bloku v Dukovanech půjčku

Energetici v jaderné elektrárně Temelín dnes v 8:28 připojili první blok k přenosové soustavě. Elektřinu blok nevyráběl tři dny. Energetici ho připojili dálkově z rozvodné stanice Kočín. První blok přestal dodávat proud v noci na 15. května, kdy automatický systém, který řídí provoz bloku, odpojil turbogenerátor od přenosové soustavy. Před tím připojovali energetici blok zpět do sítě po dvouměsíční plánované odstávce, při níž vyměnili čtvrtinu paliva. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
<blockquote>&#8222;Příčinou odstavení (bloku) byl signál z limitačního systému. Ten jsme zkontrolovali a jednu z karet systému vyměnili,&#8220; řekl k důvodům pátečního odpojení bloku mluvčí.</blockquote>
Nyní pracuje první blok na 66 procent. Až dosáhne plného výkonu, udělají fyzici závěrečnou část energetických testů. O víkendu, kdy byl blok odstavený, energetici zároveň vyměnili kompenzátor, což je zařízení, které tlumí chvění potrubí v nejaderné části elektrárny.
<blockquote>&#8222;Výměna trvala několik hodin, zbytek času tvořily kontroly a zpětné najíždění bloku. Odstávce nahrála i nízká spotřeba v přenosové soustavě,&#8220; uvedl mluvčí.</blockquote>
Jak dodal, i druhý blok snížil v neděli výkon z 1090 megawattů elektrických (MWe) až o 40 MWe. Důvodem bylo to, že Temelín tento víkend poskytoval takzvané regulační služby pro společnost ČEPS, která řídí přenosovou soustavu v ČR.
Od 16. května jsou v Temelíně kompletní dva nové separátory. Jsou to zařízení v nejaderné části elektrárny. Separátor páru, která proudí na turbínu, zbavuje vlhkosti a přihřívá ji. Dva z šesti nákladů, při nichž se vezly části separátorů, byly největší od spuštění elektrárny v roce 2000. Nejtěžší byla doprava těl separátorů, uvedl mluvčí.
<blockquote>&#8222;Z výrobního závodu firmy Balcke-Dürr v německém městě Beckum jely více než třicetimetrové válce po Dunaji do Bratislavy. Pět dní pak trval převoz každého z nich z Bratislavy do Temelína,&#8220; řekl Sviták.</blockquote>
Dopravce použil dva tahače o výkonu 750 koní, které byly na konci více než třicetimetrové nákladní soupravy.
Temelín má za sebou první letošní plánovanou odstávku. Dvouměsíční odstávka druhého bloku by měla začít 12. června.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 5,5 TWh.