Podle údajů Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) byl loňský rok z pohledu trhu energetických služeb se zárukou úspor (EPC) rekordní. Aktivní projekty ušetřily zákazníkům, kterými jsou převážně města, kraje a jejich příspěvkové organizace, elektřinu, plyn, teplo a vodu za téměř 400 milionů korun. Jedná se o největší roční úsporu od roku 1994, kdy byly v ČR realizovány první EPC projekty.  Množství uspořené energie v těchto projektech stouplo oproti předloňsku o 15 %.
Trh dále roste. Loňská investice do nových projektů řešených metodou EPC, které budou spořit peníze v budoucnu, se vyšplhala na 523 milionů korun.  I toto číslo je nejvyšší v historii.
„Loňský rok byl pro EPC velmi úspěšný. Šlo jednak o organický růst trhu, ale důležitým impulsem byla také nová možnost kombinovat výhody EPC s dotacemi z programů ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu. Odstartovalo to realizaci řádově větších projektů, než tomu bylo doposud, a mohou se tak realizovat investičně náročnější opatření. Je to výhodné jak pro zákazníky a poskytovatele těchto služeb, tak i pro stát, který má díky EPC zajištěno, že dotace podpoří projekty, které přinesou reálnou úsporu energie,“ vysvětluje příčiny nárůstu Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). 
První projekty podpořené z Operačního programu životní prostředí (OPŽP) již byly dokončeny. Od listopadu 2020 běží také dotační výzva na snížení energetické náročnosti objektů v průmyslu z programu OPPIK.
 „Podnikatelé potřebují výrazně kratší návratnost investic než veřejná sféra. Finance z OPPIK mohou pomoci návratnost zkrátit, a rozšířit tak v průmyslu zájem o projekty energetických úspor. Lze je využít například na zateplování a stavební úpravy, které nejsou součástí běžných EPC projektů, ale významně zvýší jejich efekt. Vyhlásili jsme tak pilotní výzvu ve výši 500 milionů korun a nové příležitosti přijdou v navazujícím programu OP TAK v dalším programovém období,“ upřesňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha.
Realizaci energeticky úsporných projektů bude možné hradit i z dalších fondů. Například z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy, který počítá s investicemi ve výši několika miliard korun na energetickou rekonstrukci státních budov.
<figure id="attachment_93034" class="wp-caption alignleft" style="width: 1400px;"><img class="size-full wp-image-93034" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-1.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-1.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-1-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-1-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-1-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-1-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/02/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-1-800x533.jpg 800w" alt="Koleje Strahov, největší koleje v ČR jsou součástí největšího projektu EPC (ČVUT)-1" width="1400" height="933" /><figcaption class="wp-caption-text">Koleje Strahov, největší koleje v ČR jsou součástí největšího projektu EPC (ČVUT)-1</figcaption></figure>
Největším novým loňským projektem byla investice 232 milionů korun do energetické modernizace 9 areálů kolejí a menz ČVUT Praha, kde opatření s delší dobou návratnosti byla realizována právě díky dotaci.
„Jsem rád, že loňský rok i přes extrémní náročnost kvůli COVID potvrdil rostoucí důležitost projektů EPC a roste velikost úspor i objem investic. Dostat se na stavbu, obnovit pro techniky a dělníky potřebné kvalifikace, vyřídit věci na úřadech – řada běžných kroků byla zvlášť během jara takřka nadlidským úkolem. Přesto se nám podařilo včas dokončit modernizaci na ČVUT a dobře jsme zvládli řadu našich dalších projektů,“ říká Kamil Čermák, generální ředitel společnosti ČEZ ESCO, jejíž dcera ENESA má na trhu EPC v Česku největší podíl.
Projekty EPC jsou velmi efektivní ve školách, ale i v nemocnicích. Jeden z největších každoročně šetří v břeclavské nemocnici téměř 13 milion korun. „Právě během pandemie se ukazuje přínos chytrých investic, které šetří veřejné prostředky. V břeclavské nemoci jsme významně modernizovali vytápění i s rozvody, vzduchotechniku a osvětlení za téměř 70 milionů, které se jim však vrátí ještě před koncem projektu. Jsem si jist, že vedení nemocnice je rádo, že nyní nemusí řešit stav budov,“ upřesňuje Jan Palaščák, šéf skupiny Amper, dvojky na trhu EPC.
Nejčastějším zákazníkem je však stále komunální sféra. V těchto dnech bude spuštěn do provozu energeticky úsporný projekt ve dvanáctitisícovém Vrchlabí. Vlastní realizaci předcházela analýza stavu a spotřeby v jednotlivých městských objektech.  Z ní vyplynulo, že nejvyšších úspor lze dosáhnout ve dvou základních a jedné mateřské škole, zámku a radnici. „Dříve se roční náklady na energie těchto pěti objektů pohybovaly okolo 5,5 miliony korun s DPH. Od letošního roku to bude o 1 milion korun méně,“ vysvětluje starosta Jan Sobotka. Z těchto úspor se bude postupně splácet 8 nových kotlů, 700 LED svítidel, modernizace systému měření a regulace a také energetický management.
„Komplexní technologická řešení zahrnující inovativní řešení s prvky čidel, měřicích a řídicích systémů na veřejných budovách, ve firmách, v průmyslu i v domácnostech jsou klíčovým nástrojem. Osobně jsem pevně přesvědčen, že tohle je cesta k rekonstrukci a modernizaci celého českého hospodářství v příštích minimálně 15-20 letech,“ dodává Martin Boruta, ředitel Národního centra energetických úspor. Navíc modernizace budov v majetku obcí a krajů pomocí metody EPC, kde se náklady splácí z úspor může být dobrým řešením výpadku způsobeného daňovým balíčkem schváleným na konci roku 2020.
Snižování energetické náročnosti v soukromých, veřejných i komerčních budovách může mít velmi pozitivní přínos i pro postcovidový restart ekonomiky a boj s nezaměstnaností. „Investice do renovace budov se již jednou v Česku osvědčily. Po propadu ekonomiky před 12 lety pomohly zachránit české stavebnictví. Nyní mají osvědčené recepty z balíčku opatření energetických úspor v budovách opět šanci nastartovat českou ekonomiku a jako bonus snížit emise a zajistit snížení účtů za energie,” dodává Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. “Renovace budov spolu s investicemi do obnovitelných zdrojů jsou základem naplnění českých cílů v oblasti snižování emisí. Vytvoří desítky tisíc pracovních míst a přinesou investice v řádu stovek miliard. Jde o příležitost, která posílí konkurenceschopnost české ekonomiky, a tak bychom jejich rozvoj neměli minout,“ uzavírá Martin Sedlák.
TRH EPC 2020 v číslech:
<ul>
<li>Celková roční úspora energie ve všech EPC projektech: 399 mil. Kč</li>
<li>Investice do EPC projektů realizovaných v roce 2020: 523 mil. Kč</li>
</ul>
TRH EPC 2016 – 2020 v číslech:
<ul>
<li>Průměrná výše ročních úspor ve všech EPC 2016 – 2020: 351 mil. Kč</li>
<li>Průměrná roční výše investic do EPC 2016 – 2020: 255 mil. Kč</li>
</ul>

Úspory energie

Rekordní rok: České obce a kraje loni uspořily díky garantovaným úsporám 400 milionů korun

Výroba malých vodních elektráren v Česku loni meziročně vzrostla. Mluvčí ČEZ Martin Schreier dnes ČTK sdělil, že malé vodní elektrárny společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje loni v ČR vyrobily více než 229 gigawatthodin (GWh) elektřiny, meziročně o 16 procent více a nejvíce za posledních šest let. Svou produkcí by podle něj pokryly roční spotřebu více než 65.000 domácností. Meziroční růst výroby potvrzuje i Cech provozovatelů malých vodních elektráren.
<blockquote>&#8222;V posledních dvou letech těžíme z relativně stabilních podmínek pro výrobu elektřiny na průtočných malých vodních elektrárnách. Za dobrými výsledky ale stojí i jejich pokračující modernizace a zvyšování efektivity. V posledních letech se uskutečnily generální opravy například na vodních elektrárnách v Brně nebo Hradci Králové,&#8220; uvedl generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Jan Kalina.</blockquote>
Z malých elektráren ČEZ využívajících energii vody dominovala loni šumavská Vydra, která dodala do sítě 29,2 GWh energie a pokryla tak pomyslnou spotřebu 8500 západočeských domácností. Následovala malá vodní elektrárna Práčov, která leží na Chrudimce pod vodním dílem Křižanovice, s 16,1 GWh a elektrárna Spytihněv na řece Moravě s 12,7 GWh dodané energie. ČEZ má na trhu malých vodních elektráren v Česku zhruba pětinový podíl.
Meziroční nárůst výroby ČTK potvrdil předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval. &#8222;Není to úplné pravidlo, například v oblasti srážkového stínu Krušných hor byly odtoky spíše podprůměrné, ale na většině území ČR byla situace výjimečně dobrá,&#8220; uvedl.
Dodal osobní zkušenost z malé vodní elektrárny v Jeseníkách, kterou provozuje. &#8222;Výroba na naší elektrárně byla proti dlouhodobému průměru dokonce v poměru 1,6 GWh v roce 2020 versus jedna GWh v dlouhodobém průměru. Vše bylo dáno deštivým létem a podzimem. Zima byla velmi slabá &#8211; byly velmi slabé zásoby vody ve sněhu ze sezony 2019/2020. To jsme dohnali vlastně až v srpnu. Protože však v Jeseníkách deštivé počasí pokračovalo celý podzim až do konce roku dopadlo vše tak, jak dopadlo,&#8220; řekl Zachoval.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zatím údaje o výrobě elektřiny za celý rok 2020 nezveřejnil. V předloňském roce činila celková výroba elektřiny v Česku 86.988 GWh. Vodní zdroje přispěly asi 2000 GWh, tedy zhruba 2,3 procenta, z toho výroba malých vodních zdrojů do deseti megawattů tvořila zhruba polovinu. Cech malých vodních elektráren na svém <a target="_blank" href="http://www.cechmve.cz/">webu</a> uvádí, že je v něm zaregistrováno 275 malých vodních elektráren o celkovém výkonu 75 megawattů a roční produkci 310 GWh.

Elektřina

Výroba malých vodních elektráren v ČR loni meziročně vzrostla

Spotřeba elektřiny v mrazech, které v posledních dnech zasáhly Česko, stoupla zhruba o 3,5 procenta proti období před nimi. Meziroční srovnání nelze využít, protože loni v únoru ještě v České republice nebyla potvrzena nákaza novým koronavirem a nebyla přijata žádná protiepidemická opatření. ČTK to dnes řekl mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
<blockquote>&#8222;V našich zeměpisných šířkách je obecně v zimě spotřeba elektřiny o 40 procent vyšší než v létě, a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o 0,5 procenta. To platí až do přibližně minus deseti stupňů Celsia &#8211; to je mez nasycení a pak již tato úměra neplatí,&#8220; uvedl Kříž.</blockquote>
Velké mrazy byly v Česku celý minulý týden, na některých místech méně než minus 30 stupňů. Mrazivá byla také noc na dnešek. Na Šumavě klesla teplota místy pod minus 30 stupňů Celsia. Nejchladněji bylo na Rokytské slati, minus 31,3 stupně.
Do mrazivého rána se dnes probudila i Praha, v Kbelích naměřili kolem ráno minus 18,3 stupně. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude dnes přes den mezi minus čtyřmi stupni a nulou.
rdo jw

Elektrické vedení v zasněžené krajině. Autor: Vadik_01

ČEZ: Spotřeba elektřiny v mrazech stoupla o 3,5 procenta

Jaderná elektrárna Temelín vyrobila v lednu 1,62 terawatthodiny (TWh) energie, což je nejvyšší měsíční výroba od začátku jejího provozu v prosinci 2000. Pomohly loňská výměna separátorů na druhém bloku a chladné počasí. Mráz provoz reaktoru neovlivňuje, díky ochranné budově jsou tam stabilní podmínky celý rok. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták.
Rekord ovlivnil hlavně druhý blok. Energetici tam loni vyměnili dva separátory, které z páry procházející turbínou odstraňují vlhkost a pak ji přihřívají. Výkon bloku stoupl o čtyři megawatty. &#8222;Z hlediska životního prostředí pomohla lednová výroba obou našich jaderných elektráren ušetřit přes dva miliony tun oxidu uhličitého, vypuštěných z uhelných elektráren,&#8220; uvedl člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.
Chladné počasí Temelínu prospívá. Prvních pět nejvyšších měsíčních výrob za dobu provozu připadá na leden či prosinec. Oba měsíce mají 31 dní, v zimě se také lépe ochlazuje voda, která proudí mezi věžemi a kondenzátory.
<figure id="attachement_4514" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Navíc vyšší výroba jaderných elektráren se kryje s vyšší spotřebou elektřiny v zimě. Ta je v našich zeměpisných šířkách v zimě o čtyřicet procent vyšší než v létě a v mrazech se rozdíl ještě prohlubuje. Spotřeba roste s každým stupněm pod nulou v průměru přibližně o půl procenta,&#8220; uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Jaká bude celá letošní výroba, nechce vedení Temelíma předpovídat. Navíc před jarní odstávkou posílilo koronavirová opatření a zaměstnance plošně testuje. &#8222;Odstávka prvního bloku začne v závěru března a bude znamenat zvýšený pohyb lidí. Proto musíme udělat maximum pro jejich ochranu i ochranu celé lokality. Jsme součástí kritické infrastruktury,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Jan Kruml.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,75 terawatthodiny (TWh), letos od začátku roku 1,6 TWh.

Jaderné elektrárny

Temelín v lednu dosáhl historicky nejvyšší měsíční výroby

Snížení nákladů na spotřebu elektřiny, tepla, plynu a vody o 248 mil. korun je loňský přínos celkem 39 energeticky úsporných projektů se zárukou (EPC), které v Česku a na Slovensku poskytuje společnost ENESA z ČEZ ESCO. Meziročně úspora stoupla o 9 procent, což se rovná 25 mil. korun. Z hlediska ekologie představuje úspora snížení emisí CO2 o 39 300 tun, to je stejné množství, jaké vyprodukuje za dva týdny běžného provozu elektrárenský uhelný blok o výkonu 100 MW.  
<blockquote>„Právě během současné pandemie COVID se ukázala důležitost projektů energetických úspor. Rozpočty obcí, krajů, nemocnic a škol tak uspoří stovky milionů korun, které mohou využít lépe jinde. Ideální a nejvíce přínosné jsou tyto projekty například pro nemocnice, tedy rozsáhlé a energeticky náročné areály, kde se pracuje v režimu 24/7. Výbornou zprávou je, že je teď možné kombinovat EPC projekty s dotacemi z OPŽP i OPPIK,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.</blockquote>
<h2>Největší projekty šetří přes 20 mil. Kč ročně</h2>
Největší roční úspory energie dosáhlo Kongresové centrum Praha (KCP). Smluvně garantovaná roční úspora ve výši 24,5 mil. byla dle předběžných odhadu překročena o 26 %. „Jsme rádi, že v době, kdy objekt není tolik vytížen z důvodu pandemické situace, máme možnost detailně nastavovat a hlídat spotřebu. Teď se nám investice do energeticky úsporných opatření vyplácí dvojnásob,“ potvrzuje Lenka Žlebková, generální ředitelka Kongresového centra Praha.
Celková úspora všech EPC projektů přepočtená na jednotky tepla dosáhla 473 TJ, což se rovná průměrné spotřebě téměř 19 000 domácností v bytech nebo přibližně 10 000 domácností v rodinných domech.
Loňský rok byl především ve znamení realizace největšího energeticky úsporného projektu v ČR, který od letoška ušetří ročně v 9 areálech menz a kolejí ČVUT Praha téměř 22 mil. korun. „Jsme jednou z nejlepších technických škol v regionu a chceme, aby naši studenti měli to nejkvalitnější ubytování. Navíc energetická renovace sníží náklady na energie a vodu o čtvrtinu, což znamená významnou provozní úsporu,“ vysvětluje rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Přes veškerá omezení vyplývající z pandemie Covid se společnosti ENESA podařilo spustit veškerá energeticky úsporná opatření v hodnotě 232 mil. korun včas.
<figure id="attachment_92157" class="wp-caption alignleft" style="width: 1800px;"><img class="size-full wp-image-92157" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT.jpg 1800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Koleje-Strahov-největší-koleje-v-ČR-jsou-součástí-největšího-projektu-EPC-ČVUT-800x533.jpg 800w" alt="Koleje Strahov, největší koleje v ČR jsou součástí největšího projektu EPC (ČVUT)" width="1800" height="1200" /><figcaption class="wp-caption-text">Koleje Strahov, největší koleje v ČR jsou součástí největšího projektu EPC (ČVUT), Zdroj: ČEZ, a.s.</figcaption></figure>
Projekty EPC zákazníkovi smluvně garantují, že bude úspor dosaženo, jinak musí rozdílovou částku po dobu deseti let doplácet. Výše úspor je prokazatelná díky komplexnímu systému měření dat a energetickému managementu. Další výhodou je, že zákazník nemusí ze svého investovat do úsporných technologií ani korunu, protože všechna investiční opatření jsou hrazena ze samotných úspor generovaných projektem.
<h2>Spoří města i kraje</h2>
Nejčastějšími zákazníky EPC projektů jsou města, kraje a jejich příspěvkové organizace. Loni začali šetřit ve dvou základních a jedné mateřské škole, zámku a radnici ve Vrchlabí.
<blockquote>„Předloňské náklady na energie těchto pěti objektů se pohybovaly okolo 5,5 mil. korun s DPH. Od loňského roku jsou o 1 mil. korun nižší,“ vysvětluje přínos projektu starosta Jan Sobotka.</blockquote>
<figure id="attachment_92156" class="wp-caption alignleft" style="width: 1680px;"><img class="size-full wp-image-92156" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Zámek-Vrchlabí-součást-EPC-projektu.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Zámek-Vrchlabí-součást-EPC-projektu.jpg 1680w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Zámek-Vrchlabí-součást-EPC-projektu-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Zámek-Vrchlabí-součást-EPC-projektu-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Zámek-Vrchlabí-součást-EPC-projektu-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Zámek-Vrchlabí-součást-EPC-projektu-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Zámek-Vrchlabí-součást-EPC-projektu-800x533.jpg 800w" alt="Zámek Vrchlabí, součást EPC projektu." width="1680" height="1120" /><figcaption class="wp-caption-text">Zámek Vrchlabí, součást EPC projektu. Zdroj: ČEZ, a.s.</figcaption></figure>
Pomocí EPC šetří energie už pátým rokem i v Jablonci nad Nisou „Díky projektu jsme mohli rekonstruovat většinu kotelen. ENESA rovněž optimalizovala provoz tepelných čerpadel.  Řada osvětlovacích těles byla vyměněna za úsporné kompaktní zářivky nebo LED svítidla. Úpravy stály 32,3 milionů korun, které nyní splácíme z dosažených úspor energie,“ říká Miloš Vele, jablonecký radní, který stál u zrodu projektu.
Metoda EPC je úspěšně využívána i v nemocnicích. Dokazují to výsledky jihlavské a českolipské nemocnice, kde v každé z nich jen loni ušetřili na energiích více než 14 mil. korun. Srovnatelnou úsporu hlásí i nemocnice v Karlových Varech. „Pro nás to byla sázka na jistotu, protože dodavatel technologií za kvalitu poskytovaného řešení smluvně zodpovídá. Významná úspora na energiích pro nás znamená, že budeme v budoucnu schopni ušetřené prostředky přesunout tam, kde je potřebujeme nejvíce: do dalšího zkvalitnění péče o pacienty,“ říká někdejší generální ředitelka nemocnice Jitka Samáková. Metoda EPC se vyplácí i v litomyšlské, chrudimské a v orlickoústecké nemocnici.
<h2>První vlaštovky v průmyslu</h2>
V průmyslu, který patří vedle dopravy k energeticky nejnáročnějším odvětvím, jsou EPC projekty spíše výjimkou. ENESA, jako největší poskytovatel EPC projektů v ČR, má v portfoliu hned dva: v Tatra Truck, kde výměna osvětlení za 55 mil. korun přináší ročně úsporu 10 mil. korun a VOP CZ, s.p., kde již třetím rokem šetří energie za minimálně 7 mil. korun. Závěr loňského roku přinesl pro EPC trh další výraznou podporu. V listopadu 2020 byla spuštěna nová dotační výzva, tentokrát pro průmysl, která by mohla přispět k většímu využití EPC i v tomto sektoru.
ENESA je podepsána pod dvěma projekty oceněnými v soutěži O nejlepší připravovaný EPC projekt roku 2019: ČVUT a modernizací radnice MČ Praha 14. Stojí i za rozvojem metody Performance design build (PDB), která aplikuje principy EPC v nové výstavbě. Tuto metodu si vybral Jihomoravský kraj k výstavbě nových pavilonů Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Společnost ENESA zde má na starost energetické hospodářství a následný energetický management.
<blockquote>„Jsme rádi, že můžeme být u toho, protože tento projekt nastavuje budoucí standardy metody PDB, která díky permanentnímu tlaku na zvyšování energetické účinnosti budov, bude pro zadavatele stále atraktivnější,“ uzavírá Milan Dorko, generální ředitel společnosti.</blockquote>
Firma působí i v oblasti energetických staveb. Loni nahradila v Janských Lázních více než 8 km původních parních rozvodů horkovodními, což přineslo městu významné snížení ztrát tepelné energie, z toho vyplývající menší spotřebu paliva a snížení emisí CO2 o 3 800 tun ročně.
<h2>Souhrnné roční výsledky úspor:</h2>
Ekonomické ukazatele:
<div style="display: flex; justify-content: space-between;">Počet aktivních EPC projektů: 39 (z toho 3 na Slovensku)</div>
<div style="display: flex; justify-content: space-between;">Roční garantovaná úspora:223 mil. korun</div>
<div style="display: flex; justify-content: space-between;">Roční skutečná úspora:248 mil. korun</div>
<div style="display: flex; justify-content: space-between;">Překročení garantované úspory:11 %</div>
<div style="display: flex; justify-content: space-between;">Roční nárůst skutečné úspory:9 %</div>
Roční ekologický přínos:       
<div style="display: flex; justify-content: space-between;">Emise CO2:39 000 tun CO2</div>
<div style="display: flex; justify-content: space-between;">Úspora energie v tech.  jednotkách:473 000 GJ resp. 131 000 MWh</div>
<div style="display: flex; justify-content: space-between; flex: 120px 0 0;">Což odpovídá spotřebě tepla:19 000 domácností v bytech nebo téměř 9 000 domácností v rodinných domech.</div>

Projekty energetických úspor od ČEZ ESCO ušetřily loni zákazníkům čtvrt miliardy korun

Spotřeba elektřiny v Česku v loňském roce i přes koronavirovou pandemii klesla meziročně jen minimálně, v posledním čtvrtletí dokonce mírně rostla. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/daniel_benes/status/1353635214136897541">twitteru</a> to dnes uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Firma je distributorem elektřiny zhruba na dvou třetinách území České republiky. Covid měl podle společnosti nicméně vliv na strukturu spotřeby. Snížila se v podnicích, rostla naopak u domácností.
<blockquote>&#8222;Celkově v loňském roce klesla spotřeba na našem distribučním území o 3,3 procenta. Největší pokles byl patrný na jaře, kdy se přechodně uzavřela řada velkých podniků a následovali i jejich subdodavatelé. Nejvíce zasaženým měsícem byl duben, který přinesl celkový pokles spotřeby o 12 procent, ale u velkých podniků to bylo 22 procent,&#8220; uvedl dnes Beneš.</blockquote>
Čtvrtletní statistiky podle firmy ukazují, že v prvním čtvrtletí roku 2020 celková spotřeba elektřiny v Česku meziročně stagnovala, ve druhém klesla o 10,7 procenta, ve třetím se snížila o 3,8 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí naopak meziročně stoupla o 0,3 procenta. Konkrétně v prosinci růst zrychlil na 1,7 procenta, uvedl ČEZ.
<blockquote>&#8222;Setkáváme se s názory, že kvůli práci a výuce z domova se výrazně zvýšila spotřeba u domácností. Reálná čísla sice opravdu ukazují, že se spotřeba domácností zvýšila, ale nebylo to zdaleka tak razantní, jak by někteří mohli očekávat. Na našem distribučním území vidíme za celý rok nárůst spotřeby domácností o 5,4 procenta,&#8220; řekl dnes generální ředitel společnosti ČEZ Distribuce Martin Zmelík.</blockquote>
Firma uvedla, že zatímco spotřeba domácností za celý rok stoupla, spotřeba velkoodběratelů meziročně klesla o 7,5 procenta a u maloodběratelů se snížila o 2,7 procenta. Například v prosinci však už velkoodběratelé, typicky velké podniky, dosáhli stejného odběru jako v prosinci roku 2019, upozornil ČEZ. &#8222;U maloodběratelů &#8211; typicky menší podniky, obchody, restaurace, provozovny &#8211; sice klesla spotřeba meziročně v prosinci o 2,1 procenta, bylo to ale znatelně méně než listopadových 5,3 procenta,&#8220; dodala mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.

Energetika v ČR

ČEZ: Spotřeba elektřiny loni i přes pandemii koronaviru klesla jen minimálně

Bulharský energetický regulátor povolil české společnosti ČEZ prodat její distribuční firmu v Bulharsku pojišťovací a finanční skupině Eurohold. Umožnil tak dokončit transakci za 335 milionů eur (8,8 miliardy Kč). Kromě distributora dodávajícího elektřinu více než dvěma milionům lidí tak Eurohold získá i další aktiva firmy ČEZ v Bulharsku, uvedla dnes agentura Reuters.
Transakci už loni schválil bulharský antimonopolní úřad. Souhlas energetického regulátora byl ale poslední překážkou, která stála dokončení transakce v cestě. &#8222;Oficiální vyjádření od bulharského regulatorního úřadu jsme zatím neobdrželi. Jakmile jej budeme mít, budeme pokračovat v přípravě na vypořádání transakce,&#8220; řekla dnes ČTK mluvčí společnosti ČEZ Alice Horáková.
ČEZ podepsal s Euroholdem dohodu o prodeji aktiv předloni v červnu. Bulharský antimonopolní úřad nejprve transakci zablokoval, správní soud ale jeho rozhodnutí zrušil a úřad nakonec loni v říjnu transakci povolil.
Do balíku prodávaných firem patří společnost CEZ Bulgaria, která od roku 2005 zastupuje Skupinu ČEZ na bulharském trhu a koordinuje činnosti firem, dále CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria (od roku 2015 poskytuje informační a telekomunikační služby), Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční firma CEZ Razpredelenie Bulgaria.
Eurohold dnes potvrdil, že už získal všechna povolení regulátorů nutná k dokončení transakce. Dodal, že jeho cílem je vytvořit přední regionální energetický podnik. Firma rovněž uvedla, že akvizici hodlá financovat kombinací vlastního kapitálu a půjček od předních investičních bank. Podle zdrojů Reuters by transakce měla být dokončena ve druhém čtvrtletí. Akcie Euroholdu po zprávě o schválení transakce posílily na burze v Sofii téměř o 13 procent.
<blockquote>&#8222;Máme podporu globálních investičních bank s dobrými zkušenostmi s financováním takových dohod. Po dokončení akvizice se zaměříme na vybudování přední regionální energetické společnosti,&#8220; uvedl Vasil Stefanov, který má v Euroholdu na starosti fúze a akvizice.</blockquote>
ČEZ do Bulharska vstoupil v roce 2004, kdy tam za 281,5 milionu eur koupil tři distribuční firmy. Kvůli přetrvávajícím sporům s místními úřady, které se táhnou od února 2013, se ale rozhodl ze země odejít. Firma dostala například milionové pokuty za zneužívání dominantního postavení. V roce 2016 zahájil ČEZ proti bulharské vládě mezinárodní arbitráž o stovky milionů eur kvůli zásahům, které podle firmy poškozovaly její podnikání. Arbitrážní řízení dosud neskončilo.
Prodej bulharských aktiv vyplývá ze změny strategie ČEZ. Společnost se chce více soustředit na Česko a střední Evropu a také na obnovitelné zdroje energie v zemích, jako je Německo a Francie. Koncem loňského roku ČEZ oznámil, že podepsal dohodu o prodeji většiny svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Cenu ale podniky neuvedly.
Expanzi společnosti ČEZ do zahraničí označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš. Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti.

Společnosti

Energetický regulátor v Bulharsku povolil firmě ČEZ prodej aktiv

Orgány Evropské unie, konkrétně evropský antimonopolní úřad, schválily prodej většiny rumunských aktiv polostátní společnosti ČEZ londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Informace agentury Bloomberg dnes ČTK potvrdila mluvčí ČEZ Alice Horáková. Vypořádání transakce ještě podléhá schválení Bezpečnostní rady rumunského státu.
Prodej rumunských aktiv ČEZ zahrnuje celkem sedm firem, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.
<blockquote>&#8222;Je tak naplněn další krok k realizaci transakce. Ještě zbývá souhlas ze strany Bezpečnostní rady rumunského státu. Management ČEZ na listopadovém konferenčním hovoru sdělil, že očekává vypořádání prodeje v letošním prvním nebo druhém čtvrtletí. ČEZ podepsal smlouvu o prodeji s firmou MIRA na konci loňského října,&#8220; řekl dnes analytik Fio banky Jan Raška.</blockquote>
Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou předloni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.
<blockquote>&#8222;Hodnotu rumunské transakce jsme už dříve odhadovali v rozmezí 25 až 30 miliard korun, respektive posléze jsme se přikláněli k ceně v blízkosti 30 miliard korun. Šéf ČEZ Daniel Beneš pak koncem listopadu v médiích uvedl, že společnost získá za rumunská aktiva téměř miliardu eur, což by nakonec naznačovalo hodnotu u spodní hrany intervalu,&#8220; uvedl Raška.</blockquote>
Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005.
Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v listopadovém rozhovoru s ČTK řekl, že ČEZ nepočítá s výplatou mimořádné dividendy z prodeje rumunských aktiv. Uvedl, že peníze z transakce přispějí ke snížení dluhu a budou využity na rozvojové investice v ČR a stabilních zemích. K vyšší dividendě podle něj mohou přispět také, firma ale zatím počítá se schválením dividendy na standardní valné hromadě, která se každoročně koná v polovině roku.
<blockquote>&#8222;Prodejem rumunských aktiv ČEZ výrazněji posílí své cash flow, což podle našeho názoru vytváří v letošním roce potenciál pro výplatu mimořádné dividendy v rozmezí deset až 20 korun za akcii. Spolu s běžnou dividendou, kterou očekáváme v blízkosti 40 Kč by se pak celková letošní dividenda mohla přibližovat k hranici 60 Kč,&#8220; dodal dnes Raška.</blockquote>
Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním.

Orgány EU schválily prodej rumunských aktiv ČEZ společnosti MIRA

Letošní výroba elektřiny z tuzemských jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech dnes překonala 30 terawatthodin (TWh), tuto hodnotu pokořila druhý rok po sobě. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/daniel_benes/status/1344647317618569216">twitteru</a> to uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Obě elektrárny dohromady pokrývají zhruba dvě pětiny spotřeby elektřiny v ČR.
<blockquote>&#8222;Dnes jsme překonali 30 TWh elektřiny vyrobené za rok z bezemisních zdrojů. I přes obtížnější řešení odstávek našich jaderných elektráren způsobené pandemií covidu-19 se nám podařilo překročit tuto hranici druhý rok po sobě. Skupina ČEZ pokračuje na cestě k bezemisní energetice,&#8220; napsal dnes Beneš.</blockquote>
ČEZ je největší česká energetická firma. Jeho majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Dukovanská jaderná elektrárna se začala stavět v roce 1978, do provozu byly čtyři její bloky uváděny postupně v letech 1985 až 1987. Aktuálním tématem je stavba nového dukovanského bloku, který by měl ty stávající nahradit. Jaderná elektrárna Temelín je největším výrobcem elektřiny v zemi, ČEZ elektrárnu spustil v prosinci 2000.

Výroba elektřiny z jaderných elektráren v ČR v posledních letech
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">rok</td>
<td valign="middle">TWh</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">přes 30</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">30,2</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">29,9</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">28,3</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2016</td>
<td valign="middle">24.1</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">26,8</td>
</tr>
</table>
Zdroj: ČEZ

Výroba z jaderných zdrojů v ČR druhý rok po sobě překonala 30 TWh

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumperku má letos díky kratším odstávkám a milionovým investicím do zvýšení účinnosti rekordní produkci elektřiny. „Dnes překonala dosavadní nejvyšší výrobu elektřiny z roku 2016, kdy vyrobila 716.315 MWh,“ řekl ČTK mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení navíc přitahuje turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý.
<blockquote>„V minulých letech jsme do zvýšení účinnosti, spolehlivosti provozu a také do prodloužení životnosti elektrárny investovali stovky milionů, jen letos šlo o opravy a investice za zhruba 40 milionů korun. Po předloňské výměně oběžného kola a rozsáhlé rekonstrukci dolní nádrže jsme letos provedli například výměnu reverzačních odpojovačů v podzemí elektrárny a mnohé další práce,“ uvedl ředitel přečerpávací elektrárny Vítězslav Chmelař.</blockquote>
Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Loni vodní přečerpávací elektrárna po předchozí modernizaci vyrobila 636.900 MWh elektrické energie. Ve srovnání s rokem 2018, kdy měla elektrárna kvůli opravám delší výpadek, se její produkce zvýšila o 17 procent.