Udržitelnost nejsou jen obnovitelné zdroje. Chytrým využitím dat a flexibility mohou i tradiční hráči posouvat trh
Udržitelnost v energetice je téma, které se často spojuje s marketingem a může být zneužíváno. Ve světě ale existují provozovatelé přenosových soustav, distributoři, start-upy, investoři, ale i tradiční energetické firmy, které aplikují nová, chytřejší řešení, využívají data, energetickou flexibilitu a další technologie, aby posunuli energetiku dál. A už dávno nejde jen o větší zapojení obnovitelných zdrojů. Zástupci takových firem se sjedou na pražské konferenci <a href="http://www.shareyourenergy.eu/">Share Your Energy</a> a představí praktická řešení a zkušenosti. O trendech v energetice i o udržitelnosti jsme si povídali s autorem programu konference a CEO technologické firmy Nano Energies, Stanislavem Chválou.
<h3>Proč by se podle Vás měli provozovatelé přenosových soustav nebo distributoři zajímat o udržitelnost?</h3>
Na první pohled nemusí být udržitelnost pro provozovatele přenosových soustav a distributory tak aktuální téma jako pro jiné firmy v energetice. Ale i oni mohou výrazně, i když nepřímo, ovlivnit kvalitu našeho životního prostředí. Třeba tím, když budou využívat na vyrovnávání soustavy energii od spotřebitelů a ze spotřebičů s nízkou uhlíkovou stopou. Je tu taky možnost využívat při řízení energetické flexibility namísto uhelných elektráren na fosilní paliva spíše průmyslové zákazníky nebo třeba kogenerační jednotky, které mohou volně snižovat či zvyšovat spotřebu podle aktuálních potřeb provozovatele přenosové soustavy. Aktuálně se už nemluví o udržitelnosti jen na základě toho, že jsou někde nainstalované obnovitelné zdroje. Přichází širší spektrum udržitelných inovací – ať už se jedná o využití dat, chytré řízení strojů nebo lepší využívání bateriových systémů. K tomu, aby byla energetika funkční, je potřeba inovovat širší spektrum – sítě, přenos dat, byznys modely.
<h3>Ve kterých zemích už jsou takto přenosové soustavy řízeny?</h3>
Angažuje se takto zhruba polovina Evropy, zejména západní země. Střední a východní Evropa, včetně Česka, se na to spíše teprve připravuje.
<h3>Napadají vás příklady start-upů nebo firem, které chystají něco zajímavého?</h3>
Dánský start-up Tommorow je zajímavá firma v sektoru udržitelnosti v energetice. Snaží se vizualizovat data uhlíkové stopy v rámci Evropy. Nebo britská firma Piclo, která se zaměřuje na obchodování flexibility mezi různými subjekty nejen v rámci přenosové soustavy, i v rámci distribučních soustav. V Čechách máme také zajímavé firmy jako Mycroft Mind, která se zabývá primárně datovou analýzou energetických sítí nebo Neuron Soundware, kteří se pomocí analýzy zvuku snaží predikovat poruchy zařízení včetně těch energetických. Dále třeba i estonský akcelerátor Cleantech ForEst, který má hodně zajímavé výsledky s udržitelnými technickými projekty, jako je fotovoltaická dlažba, unikátní technologie na solární střešní krytinu nebo přeměna CO2 na další palivo a produkty. Zástupci tohoto talinského podniku budou mluvit na konferenci <a href="http://www.shareyourenergy.eu/">Share Your Energy</a>. Se zájmem sledujeme i dění ve Velké Británii, která se rozhodla být do roku 2050 uhlíkově neutrální a jsem rádi, že na stejné konferenci bude mluvit i Eric Appleton, který v britském hubu Energy Systems Catapult spolupracuje s vládou, inženýry, regulátory a akademiky na technických projektech jako je třeba chytré tankování aut. Vytvořili i testovací prostředí s několika tisícovkami zákazníků, kde mohou start-upy testovat produkty a související hypotézy a získají velké množství dat
<h3>Kde podle vás přijde nějaký takový hub nebo iniciativa do Česka?</h3>
Může to fungovat v jakékoliv zemi. U nás je jich v porovnání se západní Evropou poskrovnu. Je málo firem, které mají za cíl posunovat udržitelnost energetiky a investovat s pozitivním dopadem pro planetu. Skvělou práci aktuálně dělá podnikatelský inkubátor JIC, který inspiruje podnikatele k udržitelnému podnikání a přemýšlení o tom, jaké mohou mít byznys a inovace dopad na planetu a naši budoucnost. I my chceme jít tímto směrem, a proto jsme vytvořili hub pro podporu energetických inovací Nano Labs. Vnímáme, že hranice udržitelnosti energetiky se budou posouvat novými nápady a rozvojem technologií a chceme k tomu přispět. My nemáme všechny znalosti, ale vidíme, že je tady hodně chytrých lidí, start-upistů, inovátorů a studentů. Na druhou stranu, oni nemají data nebo zkušenosti, zákazníky a infrastrukturu, a proto bychom chtěli spolupracovat, nabídnout jim náš mentoring a rozvíjet jejich projekty dál. Nehledáme jen prvoplánové investice, ale naopak chceme být aktivní a posouvat rozvoj energetiky a pomoct dělat ji udržitelnější.
<img class="size-full wp-image-76666 alignright" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Nano-Energies_Stanislav-Chvala.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Nano-Energies_Stanislav-Chvala.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Nano-Energies_Stanislav-Chvala-384x512.jpg 384w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Nano-Energies_Stanislav-Chvala-768x1024.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Nano-Energies_Stanislav-Chvala-725x967.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/10/Nano-Energies_Stanislav-Chvala-800x1067.jpg 800w" alt="" width="1200" height="1600" />
<h3>Myslíte si, že se v energetice dočkáme disrupce podobně jako v bankovnictví?</h3>
Já bych řekl, že v energetice žádná velká disrupce nenastává, a dokonce bych to tvrdil i o oblasti fintech. Je to spíše postupná evoluce. Fintech firmy přicházejí s novými řešeními, ale nedá se říct, že by zásadně narušily fungování tradičních bank. Přinášejí nové produkty nebo lepší služby. V energetice to je podobné. V bankovnictví se jedná o design služeb. V energetice je to o hardwaru, produktech, levnějších obnovitelných zdrojích, chytrých měřičích, baterkách. Energetika se promění v tom, že bude decentralizovanější, a tím pádem složitější.
Klíčové tedy pro energetiku bude, jak celý systém, který bude stále více komplikovanější, zjednodušit a zpřehlednit. Nejen pro ty, kteří systém řídí a mají zodpovědnost, ale také pro zákazníky. Zákazník blízké budoucnosti je někdo, kdo ze sítí nejen odebírá elektřinu, ale zároveň má solární panel, čerpadlo a záleží mu na místě, kde žije. Současná nabídka na trhu není uživatelsky tak přívětivá, jak by mohla být, a postupně bude docházet k tomu, že stejně jako fintechy zjednodušily služby v bankovnictví, budou i technologické firmy přicházet s řešeními, která budou zjednodušovat energetiku pro zákazníky.
<h3>V kterým zemích nebo částech světa čekáte, že se takovéto inovace začnou objevovat?</h3>
Energetický start-up může vzniknout kdekoliv, ale ideální podhoubí má tam, kde je dostatečná hustota dat. Nejen chytré měřiče a bateriové systémy, ale i dostatečné množství decentralizovaných zdrojů. Takové podmínky jsou dnes ve více zemích, ale těžko tipovat, která to bude, největší potenciál má západní Evropa, ale je vlastně úplně jedno. Rozdíl mezi technologií z Británie nebo Izraele nepoznáme.
<h3>Bude to v příštích dvou až pěti letech?</h3>
My si tím procházíme už teď. Je to postupné a příštích deset let bude ještě zajímavějších. Obnovitelné zdroje a baterky totiž budou zlevňovat, a zároveň přibyde firem a lidí, kteří budou tyto produkty kupovat. Zákazníci ale budou chtít jednoduché a přehledné systémy. Už dnes víme, jak je složité najít propojení mezi systémy, a proto budou vznikat platformy, které propojí energetický hardware a zjednoduší zákazníkům život. A bude jedno, která firma dodá, jaký produkt. Vše půjde kombinovat.
<h3>Mluví se o tom, že do energetiky vstoupí velcí technologičtí hráči jako Google, Amazon nebo Facebook?</h3>
Energetiku zcela jistě pomohou proměnit technologické firmy, ale nemusí to být nutně firmy velké. Stejná hloubka dat, jako má Facebook nebo Google, v energetice není. Budoucnost energetiky není o gigantech, ale o menších firmách, které budou daleko více investovat do datové analytiky a budou energetiku postupně měnit. I kvůli tomu jsme vytvořili platformu Nano Labs a pořádáme konferenci Share Your Energy, protože chceme dát dohromady skupinu lidí, která hledá řešení, jak udělat energetiku udržitelnější.
<h3>Před nějakou dobou představil Elon Musk čtyři varianty solárních panelů SolarCity. Sledujete tento projekt?</h3>
Rozhodně a vnímáme to jako cestu správným směrem. Tesla není jediná a hlavní firma, která trend potáhne. Panely budeme instalovat i na fasády domů. Určitě pomáhá, že SolarCity tento trend nastavilo, je to známá značka a díky ní se téma otevřelo pro mnoho dalších firem, které solární tašky na střechu prodávají.
<h3>Kdy se takové střešní tašky objeví ve střední Evropě?</h3>
Na některých domech už jsou nainstalované a jsou firmy i u nás, které je prodávají. Ploch, kam bychom mohly fotovoltaické materiály a přístroje instalovat, je ale velké množství. Nemusí to být jen nové stavby, ale také budovy, které se rekonstruují, a kde se staví nová střecha. Jsou i budovy, pro které to nemusí dávat ekonomický smysl, i když byly postaveny před pár lety. V tom případě bude efektivnější místo fotovoltaik na střeše nebo fasádě zaměřit se na spíše na tzv. solární crowdfunding.
<h3>Je na to síť připravená?</h3>
Sítě jsou připravené na pokročilejší stav decentralizované energetiky než máme teď, ale nejsou připravené na daleko větší rozvoj decentralizace. Je potřeba, abychom více investovali do technologií, které nám pomohou sítě řídit a získáme díky nim lepší data.
<h3>Jsou reálné i solární chodníky či silnice?</h3>
Ano. Jen jde o horizont, ve kterém se to bude realizovat. Jsou tu věci, které budou dříve nebo později běžně dostupné. Ať už zmiňované tašky nebo stěny. Po světě vznikají projekty na zařízení, které dokážou generovat energii, ale zatím nákladově nedávají smysl. Prvně bychom měli začínat tam, kde jsou náklady generovat energii nejlevnější. Inovativní projekty jsou ale dobré v tom, že nás jako obor posouvají dál.
<h3>Mluvil jste o crowdfundingu. Jak může fungovat v solárním byznyse?</h3>
Nepotřebujete vlastnit plochu, ale i tak můžete mít vlastní obnovitelnou elektřinu. Představte si to tak, že za městem vznikne park, který nemá jednoho vlastníka, ale více lidí si může koupit podíl v solární nebo větrné elektrárně. Jako běžný obyvatel Prahy v nájemním nebo vlastní bytě byste si mohl koupit podíl v crowdfundingové elektrárně a z ní odebírat elektřinu. Někdy dostáváte i výnos, ale jde spíš o investiční typy projektů. Například v Nizozemí je už přes 6000 lidí, kteří tento typ crowdfundingu využívají. Na konferenci Share Your Energy bude právě holandská firma We Share Solar, která s tím má výrazné zkušenosti. Stejné projekty ale vznikají třeba i v Británii na větrných farmách.
<h3>Češi aktuálně řeší, kam investovat peníze. Myslíte, že teoreticky se blíží doba, kdy bude lepší si místo bytu 2+1 na investici v Letňanech koupit podíl v solárním parku za Prahou?</h3>
Je to jedna z variant. Není to jen o výnosu, ale i tom, do jakých věcí chcete investovat. Sledujeme, že vzniká více a více tzv. impact investment fondů, které sdružují investory, kteří sice chtějí vydělat, ale snaží se svoje peníze směřovat do udržitelných projektů s přesahem.
<h3>Opakovaně se říká, že největší potenciál mezi obnovitelnými zdroji má solární energie. Co brání českému byznysu v jejím dynamičtějšímu rozvoji?</h3>
Hlavní komplikace je, že cena technologií je u nás pořád vyšší než u klasických zdrojů, takže bez podpory zatím k rapidním rozvoji nemůže dojít. Existuje podpora u rezidenčních projektů formou dotací. Přestože návratnost investic rezidentních zákazníků je delší, je vidět, že je motivuje možnosti přispívat k udržitelnosti planety. Postupně bude docházet k tomu, že více lidí bude větší či menší solární elektrárny kupovat, nejen kvůli emocím a udržitelnosti, ale protože to bude dávat i ekonomický smysl. Tohle se stane v rámci jednotek let, a potom rapidně naroste i počet obnovitelných zdrojů a solární elektráren nejen v Česku. Pak už nebude potřeba vyjednávat se státem a institucemi o podpoře, které finančně nevychází. Těším se na dobu, až státní podpora nebude potřeba vůbec.

Rozhovory

Udržitelnost nejsou jen obnovitelné zdroje. Chytrým využitím dat a flexibility mohou i tradiční hráči posouvat trh

„Dnes jsme v situaci, kdy se nám v tomto 50 let vysoce stabilním systému zásadně mění dvě věci. První je skladba zdrojů. Velké uhelné elektrárny na severu budou postupně nahrazovány a decentralizovány. Zároveň je zde zásadní změna na straně evropské legislativy, kdy dochází k implementaci liberalizačních balíčků a česká přenosová soustava je stále více propojena s rozhodovacími procesy na úrovni Evropy.“ říká Martin Durčák, předseda představenstva českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS, a.s.
Jaké jsou největší výzvy, kterým aktuálně ČEPS čelí, a jak se provozovatel české přenosové soustavy připravuje na očekávanou proměnu zdrojového mixu? Nejen na to jsme se ptali Martina Durčáka v exkluzivním rozhovoru pro web oEnergetice.cz.
Pocházíte z petrochemického odvětví, kde jste několik let působil jako člen představenstva holdingu Unipetrol a byl jste šéfem sítě čerpacích stanic Benzina. Co stálo za rozhodnutím změnit pole působnosti a přijmout místo v představenstvu provozovatele české přenosové soustavy ČEPS, a.s.?
Poslední čtyři roky v Unipetrolu, zhruba od roku 2012, jsem byl zodpovědný za segment energetiky, konkrétně za 109MW zdroj Unipetrolu.  Měl jsem na starosti rekonstrukci tohoto zdroje, jeho provoz a přípravu strategie po roce 2020, až začnou platit nové BAT a BREF. K energetice jsem tedy měl poměrně blízko.
V roce 2015 se v Unipetrolu řešil velký incident, výbuch. To bylo poměrně intenzivní období, které vyžadovalo spíše krizový, rekonstrukční systém řízení. Já jsem více tvůrčí člověk, který rád firmu rozvíjí, posouvá věci kupředu. Když mi pak na konci roku 2016 skončil kontrakt, rozhodl jsem se, že je čas si od chemie na chvíli odpočinout. K energetice jsem měl ale vždy blízko a to nakonec vedlo až k současné pozici. Provoz přenosové soustavy je specifické téma, které se teď intenzivně učím, ale když chápete celek od začátku, od zdrojů, a doplníte si k tomu problematiku přenosové soustavy, máte výhodu komplexní znalosti a větší jistotu při rozhodování.
Nacházíte mezi odvětvími petrochemie a elektroenergetiky nějaké podobnosti?
Určitě ano. V obou odvětvích platí zásada Supply Chain Managementu. To znamená, že na jedné straně vám přiteče do rafinérie ropa, ze které vytváříte řádově 20 základních produktů. Ty jsou postupně distribuovány do dalších pěti, sedmi chemiček, ve kterých se z nich vyrábí další produkty. Vy s pomocí modelů a softwarů, které zohledňují délku kontraktů, možnosti prodeje na spotu, dosahované marže a podobně, jednoduše řečeno rozhodujete, jestli vyrábět více benzinu, dieselu nebo jiných petrochemických produktů tak, aby výstup měl co největší efekt.
U elektroenergetiky je to trochu podobné. Česká přenosová soustava je propojena s přenosovými soustavami okolních států a její význam v rámci Evropy prudce stoupá. Také zde musíte uvažovat, jakým způsobem energii přepravíte, které prvky posílíte. Musíte přemýšlet, jak se bude vyvíjet skladba zdrojů, hodnotit výrobní přiměřenost, tedy jaké elektrárny budou k dispozici ještě za pět, deset let, eventuálně které budou nově připojeny.
Dnes jsme v situaci, kdy se nám v tomto 50 let vysoce stabilním systému zásadně mění dvě věci. První je skladba zdrojů. Velké uhelné elektrárny na severu budou postupně nahrazovány a decentralizovány. Zároveň je zde zásadní změna na straně evropské legislativy, kdy dochází k implementaci liberalizačních balíčků a česká přenosová soustava je stále více propojena s rozhodovacími procesy na úrovni Evropy. Může se stát, že to přinese levnější energii a možná to bude fungovat stejně i z pohledu bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny. Musíme ale zohledňovat i potenciální rizika, která vyplývají z toho, že o některé své kompetence přijdeme. Určité kompetence a know-how by si však Česká republika měla zachovat, měla by mít možnost být účastna nejen nastavování nových pravidel, ale i řídicího procesu. Na tom v ČEPS intenzivně pracujeme.
Mění se tedy dva důležité body na začátku a na konci daného řetězce, což je velmi zajímavé. Je to vlastně takový portfolio management, kdy musíte pracovat s mnoha scénáři a připravovat se na několik variant.
V představenstvu ČEPS jste od listopadu loňského roku. Jak hodnotíte své první měsíce v ČEPS?
Jedním slovem intenzivní. Rozšiřuji své znalosti problematiky přenosové soustavy, tedy tu oblast, kterou jsem předtím tolik nevnímal. Pomáhá mi, že jsem pracoval jako ekonom s modely, s variantami, s oceňováním a modelováním některých situací. Všechny otázky spojené s přenosovou soustavou si převádím do ekonomické roviny a to mi ve výsledku pomáhá se v dané problematice rychleji orientovat. Musím se ale naučit spoustu technických věcí, takže je to skutečně velmi intenzivní období.
Evropská energetika prochází v posledních letech turbulentním obdobím, kdy stále větší podíl intermitentních obnovitelných zdrojů energie znesnadňuje práci provozovatelům přenosových soustav napříč Evropou. Jaké jsou největší výzvy, kterým ČEPS v této oblasti aktuálně čelí?
Těch výzev je více. V případě fotovoltaiky, jejíž rozvoj modelujeme v různých scénářích v rámci hodnocení výkonové přiměřenosti, řešíme problematiku kvality energie, tedy napětí a frekvenci. Věnujeme se otázce zajištění stability frekvence, respektive určité nestability, kterou mohou tyto zdroje způsobovat. Samotná decentralizace zdrojů s sebou nese nároky na celou elektrizační soustavu. Dochází ke změně toků výkonu, který dříve tekl z přenosové soustavy do distribučních soustav, dnes se tyto toky mění.
Přenosová soustava musí být na tyto změny připravena. Musíme uvažovat o instalaci určitých ochranných prvků, posilovat vedení, rozvíjet soustavu tak, aby všechny tyto výzvy zvládla. Několik našich investičních záměrů je zařazeno mezi tzv. „Projekty společného zájmu“. Jde o projekty, které Evropská unie vyhodnotila jako prioritní a zásadní pro splnění svých závazných evropských klimatických cílů i cílů spojených s bezpečností provozu celé propojené evropské soustavy. Jedním z těchto cílů je například dosažení alespoň desetiprocentního propojení evropských energetických soustav vůči instalovanému výkonu.
V souvislosti s rozvojem větrných zdrojů na severu Německa například posilujeme některé přenosové linky tak, aby česká přenosová soustava byla na rozvoj těchto zdrojů připravena. Mezi „Projekty společného zájmu“ patří například rekonstrukce a rozšíření elektrické stanice Kočín v jižních Čechách, významného uzlu české přenosové soustavy, který zajišťuje vyvedení výkonu současné elektrárny Temelín. Dále pak přestavba stávajícího vedení 220 kV Vítkov – Přeštice v Karlovarském a Plzeňském kraji na dvojité vedení o napěťové hladině 400 kV a s tím související výstavba nové rozvodny 420 kV Vítkov v Karlovarském kraji. Zmínit mohu také výstavbu smyčky na vedení V413, které nyní svými cca 284 kilometry spojuje rozvodnu Řeporyje na okraji Prahy až s Prosenicemi na Moravě. Nově bude toto vedení rozděleno a na Vysočině zaústěno do rozvodny Mírovka. Všechny tyto projekty významně přispějí k posílení bezpečnosti provozu české přenosové soustavy a k tomu, že zvládne nároky, které na ní současné změny v energetickém prostředí kladou.
<figure id="attachment_70424" class="wp-caption aligncenter" style="width: 925px;"><img class="size-full wp-image-70424" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/kočín-letecky.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/kočín-letecky.jpg 925w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/kočín-letecky-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/kočín-letecky-768x509.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/kočín-letecky-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/kočín-letecky-800x530.jpg 800w" alt="Letecký záběr na průběh rekonstrukce a rozšíření rozvodny Kočín. Zdroj: ČEPS" width="925" height="613" /><figcaption class="wp-caption-text">Letecký záběr na průběh rekonstrukce a rozšíření rozvodny Kočín. Zdroj: ČEPS</figcaption></figure>
Jako jeden z prostředků k zamezení opakujících se neplánovaných přetoků elektrické energie ze severu Německa směrem na jih přes Českou republiku instalovala ČEPS v rozvodně Hradec u Kadaně čtyři regulační PST transformátory za zhruba 1,6 miliardy korun. Lze po více než ročním provozu zhodnotit přínos tohoto opatření?
Tyto transformátory byly určitou odpovědí na dva jevy. Za prvé to byla změna umístění zdrojů v Německu. Dříve byly zdroje instalovány v místě spotřeby, proto i většina německých elektráren byla na jihu země. Dnes se však instalují větrné parky na severu Německa, což klade velký nárok na přenosové sítě, které nejsou dostatečně rychle budovány. Druhý problém je, že historicky existovala jedna obchodní zóna pro Německo a Rakousko. Když to řeknu zjednodušeně, Rakušané měli stejnou (nízkou) cenu elektřiny jako Němci. V rámci Německa však chybí již zmíněné přenosové kapacity sever – jih a dalším limitujícím faktorem jsou přeshraniční kapacity na hranicích Rakouska a Německa. Elektřina tedy tranzitovala přes Českou republiku a zatěžovala a ohrožovala naši soustavu. Proto byla vedena diskuze s Německem o instalaci transformátorů s posuvem fáze. Ty byly nejprve zprovozněny na české straně, v loňském roce také na straně německé.
Dnes transformátory na obou stranách pomáhají řešit uvedené přetoky z Německa. Naše transformátory mohou do určité míry eliminovat toky z Německa a německé transformátory následně rozdělují tyto toky na stávající kapacity směrem do Německa. Čeští a němečtí dispečeři své aktivity společně koordinují a výsledný efekt je v tuto chvíli na obou stranách pozitivní.
Ke snížení uvedených neplánovaných přetoků elektrické energie mělo přispět také zrušení společné německo-rakouské obchodní zóny, ke kterému došlo 1. 10. 2018. Projevilo se toto nějak například v aukcích přeshraničních přenosových kapacit?
Zrušení společné německo-rakouské zóny je krok, který jsme dlouho podporovali. Tato obchodní zóna historicky fungovala a Česko nemělo s touto dohodou na úrovni bilaterálních vztahů dvou zemí problém. Tento systém se však začal vychylovat z ekonomické rovnováhy v okamžiku, kdy došlo k instalaci větrných parků na severu Německa a zároveň nebyly dokončené sítě směrem na jih. To je problém, o kterém už jsem mluvil.
Co se týká přeshraničních aukcí, dnes vše probíhá na komerční bázi tak, jak to má být. Díky využití transformátorů s posuvem fáze uvolňujeme maximální množství přenosových kapacit, ale už to nejsou formy neřízených přetoků. Obchodníci už daleko lépe pracují s plánováním těchto přenosů. Ve výsledku to stabilizuje soustavu jak v Německu, tak v Česku a zároveň to odpovídá tržnímu hospodářství. Z tohoto pohledu jsme tedy spokojeni.
Česká republika je na tom nyní z pohledu výkonové přiměřenosti díky dostatečným kapacitám stabilních zdrojů elektrické energie poměrně dobře. V následujících letech se však má tato situace změnit kvůli plánovanému odstavování řady uhelných zdrojů a hrozícímu úbytku instalovaného výkonu jaderných zdrojů. Připravuje se již nyní ČEPS na toto období?
ČEPS připravuje analýzu výrobní přiměřenosti ve střednědobém časovém horizontu, kterou předkládáme vlastníkovi. Na základě analýz připravujeme desetiletý výhled možných scénářů vývoje, kde zohledňujeme jak nové potenciální zdroje, které budou připojovány, tak i vývoj ve smyslu odstavování některých zdrojů. Česká republika je dnes z pohledu elektrické energie exportním státem. Máme instalovány zdroje někde na úrovni 22 000 MW, přičemž maximální spotřeba, kterou jsme v zimě zaznamenali, byla někde na úrovni zhruba 12 000 MW. Je tedy vidět určitý přebytek, kdy se však bavíme pouze o teoretickém čísle, protože v něm jsou započítány i přečerpávací vodní elektrárny či fotovoltaické a větrné elektrárny s nesrovnatelně nižším stupněm využitelnosti v porovnání s tradičními zdroji.
Faktem je, že se připravujeme i na situaci, kdy by Česká republika mohla být v dlouhodobém horizontu i deficitní. Zvyšujeme tedy kapacitu některých rozvoden, budujeme nová vedení a posilujeme stávající vedení. Připravujeme se samozřejmě i na digitalizaci sítě, decentralizaci zdrojů. Realizujeme také inovativní projekty spojené s rozvojem decentralizace či akumulace.

Šéf ČEPS Durčák: ČR by měla mít možnost být účastna nejen nastavování nových pravidel, ale i řídicího procesu

Inovátor a vizionář moderní energetiky Petr Rokůsek bude hlavním řečníkem listopadové konference <a href="http://shareyourenergy.eu/?utm_source=oenergetice.cz&amp;utm_medium=banner&amp;utm_campaign=Share%20Your%20Energy" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Share Your Energy</a>. Zakladatel Nano Energies s námi mluvil o tom, jak chce se svým týmem překonat české regulace, začít sdílet elektřinu mezi sousedy a o nutnosti spolupráce mezi tradičními energetickými hráči a jejich new age oponenty.
V energetice nejste žádným nováčkem – s Nano Energies jste nedávno oslavili 10 let na trhu, přičemž jste se vždy profilovali podstatně odlišně od jiných energetických společností a to se vám také daří. Proto bych se rád na úvod zeptal, co čekat od energetiky v následujících letech a co považujete za klíčové?
Pro mě se vše v energetice odvíjí od vize, jak by mohla vypadat, jaké jsou momentální síly, a čemu se věří v jednom a čemu v druhém názorovém táboře. Každý žijeme v určité bublině, pro mě je ale důležitá realita. Tábor odborníků jsou zarputilí zastánci klasické energetiky, pak jsou tu fanoušci obnovitelných zdrojů, jiná skupina si zase nedokáže budoucnost představit bez jádra. Je to určitý druh hypnózy, která se velice často váže k jednomu státu.
Zúčastnil jsem se mnoha konferencí, kde dlouhou dobu zaznívalo, že v Česku máme na energetiku ten správný názor, zatímco v sousedním Německu se dělá vše špatně. Pokud člověk alespoň cestuje mezi Německem a Českem, musí mu být zřejmé, že naše podmínky zcela neudržíme a že by bylo vhodné pozorovat, o čem se vlastně v Německu přemýšlí, co se tam bude dít a jak se tomu my tady přizpůsobíme.
Říkáte tedy, že teď je ta správná chvíle, kdy se energetika mění a v ČR zjišťujeme, že je čas na inovace a klasickou tradiční energetiku o ně obohatit? Měli bychom se podle Vás inspirovat v zahraničí, například v Německu?
U nás se stále odehrává boj mezi klasickou a novou energetikou. Srovnání lze nalézt na úrovni náboženství – klasická energetika je takový katolicismus, který je zde po staletí. Proti tomu je moderní opozice, jakýsi „new age“. Každé má své výhody a nevýhody a oba systémy spolu bojují. Je nutné vnímat tento souboj jinak. Když dva bojují, zvítězí třetí.
Máme to vidět tak, že se s Nano Energies snažíte být tím třetím aktérem na trhu? V čem konkrétně si představujete pozici třetího, jak jste ji popsal?
Není to tak dlouho, co byla na frekventovaných místech velká konkurence mezi taxi službami. Ty mezi sebou bojovaly, která bude lepší, až do toho vstoupil Uber. To je ten třetí, o kterém se bavím a který má nakonec na celý sektor rozhodující vliv. Místo konkurenčního boje mezi oběma tábory je čas spolupracovat. Měli bychom upustit od starých modelů, které nám dnes sice vycházejí finančně velice výhodně, ale jen díky tomu, že jsou napojeny na starý systém, který tu nemůže být nekonečně dlouho. Stejně jako Uber může někdo vstoupit do sektoru energetiky a způsobit převrat. Proto je důležité současné dění pozorovat bez jakýchkoliv předsudků a tak, jak skutečně jsou. Otázka zní, kdy takové změny očekávat. Je možné, že s generační obměnou v klíčových energetických společnostech nebo s větším rozšířením moderních technologií.
<figure id="attachment_55639" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55639 size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/10letNanoEnergies-1024x768.jpg" alt="Kanceláře v budově DRN v Praze" width="1024" height="768" /><figcaption class="wp-caption-text">Kanceláře v budově DRN v Praze. Autor: Salim Issa</figcaption></figure>
Myslíte si, že ČR má k takovým změnám blízko a brzy se dočkáme i v tuzemské energetice podstatných změn? Je evidentní, že v některých státech Evropy jsou podmínky pro rozvoje inovací v energetice příznivější.
Nezáleží na tom, co si v Česku myslíme. Před měsícem by nikdo ani nepomyslel, že sdílené elektrokoloběžky Lime budou opřené na každém rohu a najednou je to realita. Vidíte celou Prahu jezdit na baterkách. A kde se to tady vzalo? Někdo ve světě se zkrátka rozhodl a v krátkém čase sem přivezl 300 koloběžek s mobilní aplikací. Dříve nebo později se takových změn můžeme dočkat i v energetice.
Je složité srovnávat energetiku, kde je poměrně silná regulace a inovativním řešením často brání legislativa. Stačí se podívat, jakým bariérám v ČR čelí akumulace. Myslíte si, že můžete na podobnou bariéru narazit?
Řada lidí v energetice věří, že je regulovaná a je složité ji změnit. Nicméně se nedá ubránit vstupu nových hráčů, a to i z oborů jako například telekomunikace. Takový hráč bude mít naprosto jiný náhled na situaci v energetice a bude implementovat přístup, na který je zvyklý z telekomunikací. Současný stav regulací není udržitelný. Regulace je vždy pomalá a pokud se nepřizpůsobí skutečnosti, způsobuje problém s reálným provozem. Někdy se může jednat i o činnosti v rozporu se zákonem, jelikož licence na podnikání v energetice jsou přesně dané. Proto je energetika něco jiného než běžné služby.
Je možné namítat, že koloběžky nejsou regulované, ale auta a taxi jsou. Nicméně koloběžky jsou začátek. Podobné jsou malé bateriové systémy do domácností, které mohou sloužit pouze omezeným účelům, což není v rozporu s žádnou regulací. Až postupně se mohou tyto bateriové systémy rozvíjet do větších zařízení. Tuto skutečnost hodně lidí podceňuje, především velcí hráči na trhu.
Od velkých hráčů očekávám, že přinášejí do energetiky stabilitu. Pokud nástup nových technologií podcení, tak by mohli energetiku do jisté míry destabilizovat. Před velkými hráči a klasickou energetikou obecně mám respekt, jelikož mají nepostradatelnou roli. Zároveň ale chci, aby existovali i ti, kteří jsou průkopníky nových new age řešení.
Největší změna půjde přes internetové společnosti, které mají obrovské znalosti, množství dat, budou vědět, jak využívat umělou inteligenci a budou přesně znát potřeby lidí, a tomu dokonale přizpůsobí své produkty. Síla bude především v tom, že nepůjde o lokální ale celosvětová řešení, která bude možné přenášet aplikací. Obdobně jako Uber nebo Lime.
<figure id="attachment_56626" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-56626" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/network-3537401_1920-1024x683.jpg" alt="Digitalizace, decentralizace, blockchain energetika." width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Digitalizace, decentralizace, blockchain energetika.</figcaption></figure>
Neustále ve svých odpovědích narážíte na střet klasické energetiky a new age. Je budoucností Nano Energies být někde mezi těmito dvěma proudy?
Nejen že bych takto chtěl dále směřovat, ale věřím, že takovým podnikem už jsme. Nano Energies vznikla tak, že jsme v rámci přenosových soustav a spotových trhů našli určité druhy neefektivity, které jsme zefektivnili a z toho vyplynuly i finanční výhody. Nejsme jen obchodník s elektřinou, který má dovednost přesvědčit zákazníky, aby měnili jednu smlouvu za druhou. V rámci komplexního podnikání jsme schopni dobře predikovat situaci v přenosových soustavách, která je vlastně pro náš byznys podstatná. Samozřejmě si klademe otázku, kde všude můžeme tento přístup využít, abychom mohli přinést efektivitu i do jiných částí trhu. Můžeme například chytře řídit velké stroje, kogenerační jednotky a řadu dalších věcí v rámci divize Digital Energy Services. A nemusíme přitom čekat na baterky.
Před deseti lety jsme testovali zajímavý pilotní projekt s vodojemem, který ukázal, že existuje řada zařízení schopných plnit funkci akumulace. Vodojem v noci čerpal nahoru vodu a ta pak šla samospádem k uživatelům, samozřejmě s jistotou, že jí tam bude dost v případě potřeby. My jsme na takovém vodojemu udělali pozitivní byznys model, který by ušetřil obrovské náklady, a to pouze díky tomu, že čerpadlo spouštíte ve správném okamžiku. Celý projekt bohužel skončil na tom, že existuje regulace vodárenství, a že když firma ušetří, tak musí snížit účty zákazníkům, a tudíž se jí nezvýší zisk. Vlastně děláte něco navíc a nic nezískáte.
<figure id="attachment_51687" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-51687" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/terhills-tesla-powerpack-battery-1024x768.jpg" alt="Bateriové úložiště Tesla Powerpack. Zdroj: www.terhills.com" width="1024" height="768" /><figcaption class="wp-caption-text">Bateriové úložiště Tesla Powerpack. Zdroj: www.terhills.com</figcaption></figure>
Když mluvíte o chytrém řízení, kde vidíte největší příležitost tohoto odvětví?
Na úrovni větších strojů vidíme obrovský potenciál v řízení bezpečnosti dodávek a akumulace, kterého je možné dosáhnout pouze správným nastavení řízení výroby a spotřeby elektřiny a jejího načasování. Jedná se vlastně o agregátor flexibility, který momentálně rozvíjíme. Chceme, aby takové agregátory byly využívány místo drahých záložních zdrojů, které jsou placené pouze za to, že jsou v pohotovosti a pracují klidně jenom deset hodin za rok.
Co vám vadí na bateriích a záložních zdrojích?
Měli bychom se zamyslet, co máme již nyní k dispozici, a to dřív, než zemi zaplavíme baterkami, jejichž výroba a likvidace není levná, ani ekologická. Samozřejmě budeme rádi řídit bateriová úložiště, protože je to jednoduché, ale otázkou je, zda u nich skutečně máme začít. Není přece logické stavět a ničit přírodu další přečerpávací elektrárnou, když stejného výsledku můžeme dosáhnout se zdroji, které jsou již v provozu.
<img class="size-full wp-image-5104 aligncenter" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/electricity-705670_640.jpg" alt="" width="640" height="425" />
Na chvíli bych se zastavil právě u agregátoru flexibility. V jaké jste konkrétně fázi a jaké máte výsledky?
Na začátek je třeba říct, že jsme z 50 až 60 procent IT firma. Veškeré IT si řešíme sami. Pro nás není agregátor flexibility žádná novinka. Již od roku 2008 jsme měli předimplementační analýzu, která s ním počítala. Podstatná část vývoje je především v tom, aby byl agregátor uznaný, použitelný na trhu a dalo se na něj spolehnout. V roce 2016 jsme řídili přes 100 MW, které jsme nevyužívali směrem k ČEPSu, ale vůči spotové ceně elektřiny. Agregátorem flexibility už naše firma roky je a máme IT systémy navrženy tak, aby mohly agregovat flexibilitu na trhu.
Agregátor flexibility není v ČR zcela běžná věc. Jak se Vám daří shánět jeho účastníky, aby pro ně byla účast zajímavá?
Výhoda je především v ceně elektřiny, kterou dokážeme snížit. U klientů, kteří mají portfolio kogeneračních jednotek pro výtopny, se jedná řádově až o desítky procent, které jim můžeme uspořit díky řízení na dálku při zachování primárního podnikání klienta. Není pro nás totiž problém matematicky popsat a dodržovat podmínky konkrétního klienta.
Jiným zákazníkům se několikanásobně zrychlí návratnost vlastních strojů a zařízení tím, že naše služby využijí. Myslím situaci, kdy výrobu nebo spotřebu zařízení umisťujeme na spotový trh. V případě, že budeme mít přístup s agregátorem flexibility i k jiným trhům, může se ekonomika ještě rámcově zlepšit.
Stačí se podívat za hranice. V Belgii se běžně cena flexibility a připravenosti soutěží. Pro nás jako pro daňové poplatníky to má okamžitou výhodu v tom, že nakupovat flexibilitu je levnější, nežli stavět elektrárny, které mohou být nahrazeny flexibilním využíváním současných zdrojů a spotřeby.
Je flexibilita téma jen pro velké producenty nebo se vyplatí i při malých zdrojích?
Flexibilita se neomezuje pouze na velké stroje. Co my dnes děláme na velkých strojích, lze aplikovat i na domácnosti. Nicméně to vyžaduje až desítky tisíc domácností a tam je bariérou jejich potřeba integrovat. Do budoucna se nám libí myšlenka decentralizace. Domácnosti nebudou tolik závislé na svém obchodníkovi a napojí si stroje proti sobě – flexibilní řízení je pak v takovém množství jednodušší. To je současně jedním z důvodů, proč podporujeme konferenci Share Your Energy. Rádi bychom do Česka pozvali zástupce společností, které již takové pilotní projekty s tímto zaměřením realizovaly.
Opravdu myslíte, že je peer-to-peer sdílení elektřiny realizovatelné v Česku?
I my jsme investovali do našeho IT a již nyní jsme schopni takovou integraci domácností spustit. Jediný problém je službu nadesignovat tak, aby vyhověla regulaci. Máme licenci s elektřinou, faktura má nějakou stanovenou podobu, a pokud tyto požadavky nesplníme, pochopitelně budeme jednat v rozporu s předpisy. To je ale pro účely integrace problém.
<figure id="attachment_46455" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-46455" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/12/bg-small-1024x575.png" alt="" width="1024" height="575" /><figcaption class="wp-caption-text">enerchain blockchain Ponton. Zdroj: Ponton</figcaption></figure>
Zmínil jste konferenci Share Your Energy, která se mimo jiné má věnovat blockchainu a peer-to-peer. Současně mluvíte o tom, že IT máte pro účely obchodování mezi domácnostmi hotové. Počítáte právě s blockchainem?
Je to důležitý prvek, který zlevní velké množství transakcí. Pro naše účely jej chápeme jako 100% spolehlivý zápis, který je nesmazatelný a nemusí být dál složitě ověřován. Je to vlastně spolehlivá účetní kniha.
Blockchain způsobí, že složitý systém, který by byl velmi drahý a nejistý, se zlevní a zefektivní. V důsledku toho budeme schopni naše dnešní obchody, které vykonáváme s většími stroji na úrovni B2B, vykonávat i mezi domácnostmi, které budou obchodovat mezi sebou. Zjednodušeně řečeno si dovedeme představit, že si uživatel řekne: „Mám fotovoltaiku, která vyrábí elektřinu, a pokud někdo za ni zaplatí tolik, jsem ochotný za tuto cenu v tuto dobu nenabíjet auto.” Transakce automaticky proběhne díky spolehlivé účetní knize.
Bude u domácností výhodnost celého modelu obdobná jako u velkospotřebitelů? Čekal bych, že na takový systém máte analýzu i ekonomické modely.
Takový model se nedá jednoduše vytvořit. Nic není jenom černé nebo bílé. Při sdílení elektřiny se zákazníkům otevírají další možnosti, a právě proto se dělají pilotní projekty. Na našem starém systému se zdá, že takový model ekonomicky nebude fungovat. Například si nemyslím, že by si do budoucna někdo měl kupovat svoji vlastní fotovoltaiku. Bude to profinancované právě sdílením. A takových příkladů se dá samozřejmě najít více.
Nano Energies působí na několika evropských a zahraničních trzích. Dali byste jako společnost přednost tomu, že byste implementovali některý ze svých plánů spíše v zahraničí, než v ČR?
Jednoznačně je v Česku situace složitější než v jiných evropských státech. Osobně jsem skeptický. Česko není v energetických inovacích pružné, ani dostatečně progresivní. Preferujeme Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko a státy, které nemají problém přijmout velmi rychlou a odvážnou legislativu pro blockchain.
Autor úvodní fotografie: Salim Issa

Petr Rokůsek: Flexibilita zařízení v soustavě je obrovská, jde o nevyužitý potenciál

Sebastian Blake: Díky umělé inteligenci umožňujeme Británii těžit z flexibility na straně spotřeby

Německá společnost WSW Stadtwerke je první městkou energetickou společností na světě, která spustila trh s elektřinou z obnovitelných zdrojů založený na technologii blockchain. Společnost působí v německém Wuppertalu a inovativním přístupem k energetice se snaží připravit na období, které nastane po roce 2020, kdy prvním obnovitelným zdrojům vyprší období s garantovanými výkupními cenami.
Na otázky webu oEnergetice.cz odpovídal Sören Högel, který vystoupí 14. listopadu na konferenci <a href="http://shareyourenergy.eu">Share your energy</a> v Praze s příspěvkem na téma &#8222;Využití blockchainu u retailového obchodníka v Německu: výsledky pilotních projektů&#8222;.
Za nejnižší cenu je možné se zaregistrovat do konce dnešního dne.
<a class="Promotion-button" href="http://shareyourenergy.eu/registrace/?utm_source=oenergetice.cz&amp;utm_medium=prarticle&amp;utm_campaign=Share%20Your%20Energy">Registrace zde</a>
&nbsp;
<div class="Participant">
<img class="alignleft size-medium wp-image-56084" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Soeren_Hogel_l-512x512.jpg" alt="" width="180" height="180" />
<div class="Promotion-title">SÖREN HÖGEL</div>
Ředitel pro strategii a rozvoj ve Wuppertaler Stadtwerke, což je první poskytovatel veřejných služeb zřizovaný městem, který vytvořil centrálu pro obchodování zelené energie na bázi blockchainu.
</div>
&nbsp;
&nbsp;
<h3>V jakých aspektech se Vaše společnost liší od konkurence ostatních dodavatelů a ostatních komunálních společností, které jsou v Německu typické?</h3>
V Německu čelíme rušnému vývoji, zejména v oblasti konkurence a regulačního a legislativního rámce. To zřejmě pro nikoho není překvapení, protože procházíme v Německu Energiewende, což má samozřejmě dopad i na očekávání zákazníků a chování konkurentů. Současné turbulentní období je důvodem, proč musíme být neustále otevření a musíme čelit novým výzvám. A tato výzva je větší zejména proto, že jsme stávající komunálním dodavatelem energií.
V rámci společnosti se nám nicméně podařilo zaběhnout inovativní kulturu a snažíme se být co nejvíce kreativní, což nám pomáhá k úspěchu.
<h3>Wuppertaler Stadtwerke (WSW) se začátkem tohoto roku stala první komunální energetickou společností na světě, která uvedla do provozu obchodní mechanismus s elektřinou z obnovitelných zdrojů, která je založena na technologii Blockchain, takzvaný Tal.Markt. Jaké jsou prozatím Vaše zkušenosti s touto technologií a naplňuje vaše očekávání?</h3>
Naprosto! Navrhli jsme Tal.Markt jako MVP (pozn. Minimum viable product), což znamená, že vytváříme pouze naprosto základní funkce a jsme schopni je se svými zákazníky okamžitě testovat. Máme tak okamžitou zpětnou vazbu a můžeme se již v raných fázích rozhodnout, zda jsme zvolili správné řešení. Díky tomuto přístupu, který je zpravidla typický spíše pro inovativní startupy, můžeme sbírat zkušenosti pro další rozvoj a díky tomu si současně dokážeme zajistit, že budeme generovat zisk.
<h3>Jaký druh výrobců a spotřebitelů elektřiny se může účastnit obchodování v Tal.Marktu? Je tento trh omezen výhradně na výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo se může do obchodování zapojit kdokoliv?</h3>
V současné době se mohou účastnit pouze dodavatelé elektřiny z obnovitelných zdrojů a menší zákazníci, jako jsou například domácnosti. Určitě se ale nechceme zastavit pouze na těchto segmentech. Jak jsem vysvětloval dříve, začínáme jako MVP a produkt plánujeme dále rozvíjet podle poptávky trhu. Do budoucna plánujeme zapojit další typy dodavatelů, možná i bateriové systémy. Záleží to na našich datech a informacích z trhu. Důležité je, že naše technologie není nikterak omezená a tudíž technologicky nemáme žádné překážky.
<img class="aligncenter size-large wp-image-56274" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/analytics-3088958_1280-1024x682.jpg" alt="" width="1024" height="682" />
<h3>Je podmínkou účasti výrobců a spotřebitelů, aby převedli svoji odpovědnost za odchylku na WSW, nebo je mechanismus otevřen pro všechny účastníky nezávisle na odchylce?</h3>
Samozřejmě! WSW umožňuje celou řadu služeb účastníkům trhu.  Například vyrovnávání odchylky, ale také částečnou dodávku elektřiny v množství, které nedokáže pokrýt sám spotřebitel, fakturaci, shromažďování daní a mnoho dalšího. Platforma je daleko komplexnější, než aby sloužila pro pouhý přeprodej elektřiny.
<h3>Jsou výrobci a spotřebitelé připraveni na takto inovativní řešení, nebo se setkáváte se zdrženlivostí a očekáváte, že plný potenciál vaší technologie budete schopni využit až v následujících letech?</h3>
V Německu za sebou máme již dvacetiletou historii, ve které se neustále snažíme inovovat a měnit energetiku k lepšímu. Zákazníci tím pádem chápou důležitost výroby a používání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Současně je pro výrobce velice zajímavé mít přístup na maloobchodní trh, kde mohou obchodovat s vlastní výrobou. Obzvláště se to projevuje nyní, jelikož v roce 2020 vyprší první feed-in-tariffy, a proto chtějí být výrobci připraveni na dobu po tarifech. Je to pro ně užitečná zpětná vazba od trhu, díky které se dozví zda budou na trhu úspěšní i bez dotací.
<h3>Tvrdíte, že zákazníci vidí potřebu využívání obnovitelných zdrojů. Jaká část vašich spotřebitelů se zajímá o garanci dodávek z OZE? Je pro zákazníky taková garance důležitá?</h3>
Z našich dat a průzkumů vyplývá, že existuje skupina zákazníků, kteří mají zájem o udržitelnou energetiku. Pro tento typ zákazníků je důležité nejen to, že elektřina pochází z obnovitelných zdrojů, ale i to, že pochází elektřina z lokálních zdrojů, které jsou udržitelné. Pro tyto zákazníky jsou naše produkty navrženy především.
<h3>Zaznamenali jste pozitivní dopad na vaše podnikání a výsledky v důsledku představení Tal.Markt? Jelikož společnost WSW funguje především jako dodavatel energie, mám na mysli především pozitivní vliv na získávání a udržení zákazníků?</h3>
Samozřejmě zaznamenáváme a současně i stále očekáváme pozitivní změnu image a pozitivní vliv na udržení zákazníků. Pořád jsme ale komerční společnost orientovaná na zisk a udržitelné podnikání, a proto je pro nás nejdůležitější výsledek tzn, že vyděláváme peníze.
<h3>Jaké jsou podle Vás největší výhody používání blockchain technologie v zásobování energiemi? Jste schopni je ve svém projektu plně využít?</h3>
Pro vyjasnění, v rámci našeho podnikání používáme jednu z blockchain technologií za tím účelem, abychom podpořili efektivitu části našeho procesu podnikání. To znamená, že nevytváříme opravdovou peer-to-peer síť, ani nezavádíme novou kryptoměnu.
<h3>Na platformě spolupracujete se společností elblox. Podíleli jste se na technologickém vývoji nebo jste ji dostali tzv. na klíč?</h3>
Tal.Markt se skládá ze tří komponent. Takzvaný frontend jsme vytvořili společně právě v kooperaci s elbloxem. Jádro softwaru, které je založené na blockchainu, nám poskytl přímo elblox. Backend jsme vyvinuli samostatně v rámci naší společnosti.
<h3>Zvolili jste pro své nové produkty a tím pádem i podnikání velice inovativní přístup, který ale musíte implementovat na stávající infrastrukturu. Jeho implementace vyžaduje instalaci specifických měřicích zařízení. Jaké jsou další změny potřebné pro implementaci v rámci vaší infrastruktury?</h3>
Výhodou této platformy čistě pro společnost WSW je, že můžeme ukázat, jak změnit naši tradiční roli včetně infrastruktury, která je definovaná legislativou EU do nového digitalizovaného světa. Současně touto změnou nebude tratit ani zákazník, pro kterého to bude mít přidanou hodnotou. Takže jsme museli změnit velké množství infrastruktury, nicméně naštěstí jsme většinu komponent museli změnit i z jiných důvodů, pouze jsme tedy využili situace.
<h3>Mělo uvedení Tal.Markt do provozu vliv na způsob, jak zajišťujete elektřinu pro své portfolio zákazníků a na způsob, jak obchodujete s elektřinou?</h3>
Nikoliv, výhodou naších produktů je to, že naše společnost plní své povinnosti a vykonává své činnosti ve stejném rozsahu a způsobem jako dříve. Nicméně nyní máme novou a troufám si říct lepší sadu nástrojů.
<h3>Se zaváděním nových technologií jsou velice často spojeny legislativní problémy, či jiné překážky. Museli jste čelit takovým bariérám, které by vám bránily před plným využitím vlastních technologií a před realizací nových produktů?</h3>
V této oblasti máme obrovské štěstí, jelikož v současné době žádné takové bariéry neregistrujeme.
<h3>Máte i další plány, jak ve svém podnikání využít blockchain technologii?</h3>
Plánů je samozřejmě mnoho. Nicméně budu o nich mluvit až v okamžiku, kdy budou připravené k uvedení na trh.

.Participant p {font-style:italic;}.Promotion-participants .Participant{clear:both;}.PromotionBanner-article{clear:both;}.Promotion-title{font-size: 32px;font-weight:bold;padding-top: 10px;}.Promotion-button { font-weight: bold; letter-spacing: -0.5px; line-height: 100%; text-align: center; text-decoration: none;color: #FFFFFF; mso-line-height-rule: exactly; -ms-text-size-adjust: 100%; -webkit-text-size-adjust: 100%; display: block; font-family: Helvetica; font-size: 18px; padding: 18px; border-radius: 3px; background-color: #FFDF50;width: 200px; margin: 20px auto 10px;}

Německo

Sören Högel: Inovacemi se připravujeme na německou energetiku po roce 2020

Energetika již několik let prochází turbulentním obdobím, s čímž jsou pochopitelně spojeny příležitosti pro nový a inovativní rozvoj. Mezi inovativní společnosti lze jistě zařadit i britskou společnost Electron, jejíž streategický ředitel Jon Ferris poskytl webu oEnergetice rozhovor.
&nbsp;
Jon Ferris vystoupí na konferenci <a href="http://shareyourenergy.eu/?utm_source=oenergetice.cz&amp;utm_medium=interview&amp;utm_campaign=Share%20Your%20Energy">Share Your Energy</a>, která se uskuteční 14. listopadu 2018 v Praze s příspěvekem na téma &#8222;Energetická infrastruktura 21. století: tvorba trhu s flexibilitou přes blockchain&#8220; a bude součástí prvního bloku přednášek. Celý program konference lze najít na stránkách konference <a href="http://shareyourenergy.eu/program-2/?utm_source=oenergetice.cz&amp;utm_medium=interview&amp;utm_campaign=Share%20Your%20Energy">zde</a>.
<h3>Energetice jste věnoval velkou část svého kariérního života a jste hlasitým podporovatelem zvýšení flexibility výroby elektřiny. Současně jste označován za influencera v energetice, pokud je možné takové přirovnání použít. Nabízí se proto otázka, jaké jsou podle vašeho názoru největší výzvy, kterým bude energetický sektor v blízké budoucnosti čelit?</h3>
Hlavní výzvy lze shrnout do čtyř slov, souhrnně označovaných jako 4D: dekarbonizace, decentralizace, digitalizace a demokratizace. Náklady na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů klesají a to znamená, že investicím budou dominovat právě investice do obnovitelných zdrojů a obecně do nové energetiky. Dekarbonizace teplárenského sektoru a dopravy bude pravděpodobně dosažena z velké části elektrifikací, což bude i nadále zásadně měnit strukturu poptávky v čase.
<h3>Se změnou na straně poptávky úzce souvisí balancování soustavy, jaké výzvy se dají očekávat v této oblasti?</h3>
Balancování přenosových a distribučních soustav se vlastně obrací o 180 stupňů. Je zvykem, že se přizpůsobuje výroba na základě predikce poptávky, zatímco v následujících letech bude situace čím dál více opačná, tedy spotřeba se bude přizpůsobovat výrobě. Abychom toho dosáhli, bude nutná účast a koordinace mnoha milionů zařízení, která ale nebudou tvořena pouze elektroenergetickými zařízeními, ale budou nutná i další aktiva z teplárenského sektoru a dopravy.
Jedná se o mimořádně složitý úkol, kterého nelze dosáhnout bez správného řízení dat z měřících zařízení a dalších senzorů; současně sdílení těchto dat a jejich využívání má zajistit dosažení maximální přidané hodnoty pro soustavu jako celek.
Nicméně, jak jsem již zmínil, jedná se o mimořádně složitý úkol, a takový úkol bude vyžadovat naprostou změnu v myšlení při řízení soustav. Takové trendy v řízení soustav budou mít dopad na výši pobídek a schopnost menších, často odběratelem vlastněných aktiv, aby se aktivně účastnili řízení energetických soustav.
<h3>Společnost Electron významně sází na blockchain technologii. Myslíte si, že právě blockchain je řešením některých z těchto problémů?</h3>
Nepochybně – jak data, tak energetické trhy jsou čím dál více decentralizované a roztříštěné, s čímž souvisí zvýšená potřeba spolupráce a koordinace mezi jednotlivými účastníky trhu. Dosáhnout efektivního řízení takového množství participujících účastníků bez efektivních datových struktur je jen složitě představitelné. Řešení roztříštěnosti centralizovaným přístupem obvykle vede k silné centrální platformě, která nezaručuje řešení základních problémů například s nedostatečnou kvalitou dat. Blockchain nabízí alternativní přístup, který je pro vyvíjející se energetické odvětví vhodnější.
<h3>Electron provozuje tzv. Electron Flexibility Trading Platform. Můžete nám blíže popsat, jak tato platforma funguje a jaké jsou její přednosti pro její uživatele?</h3>
Hlavní částí celé platformy je tzv. registr aktiv, který je jakýmsi přehledem aktiv napojených přímo na soustavu, včetně údajů o jejich charakteristice a smluvních závazcích. Obchodní platforma umožňuje otevřený vývoj aplikací, v jejichž rámci mohou být rozdílné obchodní produkty obchodovány a dále přeprodávány v závislosti na druhu řízeného aktiva. Tento systém nám umožní lepší koordinaci mezi účastníky trhu a aktivům dovolí využít plnou hodnotu svých možností &#8211; zkrátka platforma umožňuje rozvoj chytrých trhů.
<figure id="attachment_55968" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-55968" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/electron-1024x759.png" alt="" width="1024" height="759" /><figcaption class="wp-caption-text">Electron trading platform</figcaption></figure>
<h3>Můžete se blíže věnovat benefitům, které vaše platforma svým uživatelům přináší?</h3>
Platforma přináší drobným výrobcům a spotřebitelům přístup na trh, na který dříve z různých důvodů nebyl přístup, například z důvodu nutných nákladů na ustanovení identity a nákladů, které jsou návratné pouze pro větší zdroje nebo spotřebitele.
Jelikož jsme otevřenou platformou, mohou se vlastníci zdrojů a spotřeby podílet na vývoji produktu, díky čemuž mohou narušit historicky ustálený systém energetických produktů. Nadto naše platforma poskytuje svým účastníkům transparentnost v obchodování a zřejmou férovost v dojednávání produktů mezi účastníky.
<h3>Electron je společností, která je známá jako stoupenec přechodu na chytré sítě a na nová tržní pravidla dekarbonizace, decentralizace, digitalizace a demokratizace. Co přesně myslíte demokratizací?</h3>
Energetice v Evropě tradičně dominovali velcí výrobci a obchodníci, přičemž menší účastníci trhu neměli takové možnosti přístupu na trh, zejména kvůli vyšším nákladům vstupu na trh a transakčním nákladům. Pokud mluvíme jako společnost o demokratizaci trhu s energií, máme na mysli trend směřující k tomu, že spotřebitelé a vlastníci výrobních zdrojů mají maximální možnost na trhu participovat, a to jak tvorbou vlastních produktů, tak jejich ocenění.
Demokratizace v první fázi bude účastníkům umožněna díky chytrým měřícím zařízením a tarifům, které budou závislé na denní hodině, ale zvýšením počtu elektromobilů a akumulace energie v domácnostech bude možnost zapojení drobných účastníků trh vyšší.
<h3>Domácnosti, které mají vlastní obnovitelné zdroje, mohou vyrabět elektřinu nejen pro sebe, ale mohou ji i dále prodávat na trhu. Jaký je váš názor na transakce typu peer-to-peer? Budou běžnou součástí trhu s elektřinou?</h3>
Je zřejmé, proč se tato otázka těší takové pozornosti, ale je nutné si připomenout, že i podle nejodvážnějších predikcí má být stále 35 % výrobní kapacity připojeno do přenosové soustavy. Výroba energie, zejména v oblasti měst, je ještě více limitována a globální trend, který směřuje k větší urbanizaci napovídá, že pro většinu lidí bude elektřina z velkých zdrojů klíčová. V takto diverzifikovaném systému s řadou dodavatelů vlastnících malé lokální soláry až k offshore větrným elektrárnám s výkonem převyšujícím 15 MW, je jasné, že peer-to-peer obchodování bude mít své místo na trhu. Dominantními ale stále budou ty tržní mechanismy, které budou nejblíže odpovídat realitě, kterou jsem zde nastínil.

<h3>Mezi perspektivní mechanismy s růstovým potenciálem patří řízení spotřeby (Demand Side Response). Nicméně zatím je tato služba poskytována zejména průmyslovými spotřebiteli. Může se řízení spotřeby, především díky blockchainu, rozšířit i mezi další uživatele, jako jsou právě menší podnikatelé a domácnosti?</h3>
Jedním z cílů naší platformy je lépe poskytovat přesné cenové signály jak pro provoz, tak pro investice do nových aktiv. Naše technologie zajišťuje, že každý zdroj nebo spotřebič, a to velkého nebo malého rozsahu, může na trhu participovat na základě transparentních a spravedlivých pravidel a s co nejmenšími náklady. Řízení spotřeby může být poskytováno na lokální úrovni, ale bude muset prokázat, že je oproti jiným formám flexibility výhodnější.

Elektroenergetika

Jon Ferris: Dekarbonizace teplárenského sektoru a dopravy bude dosažena z velké části elektrifikací

Níže uvedený rozhovor vznikl s p. Tomažem Kričejem, který je ředitelem sekce business development ve společnosti SunContract. Společnost SunContract byla založena na přelomu roku 2016/2017 a působí především na slovinském trhu, přičemž její činnost je zejména zprostředkování P2P obchodování za využití blockchain technologií. V rámci své činnosti společnost SunContract vydala tzv. SunContract token, který je obchodován na hlavních evropských trzích s kryptoměnami.
Zástupce společnosti SunContract Gregor Novak vystoupí v ČR na konferenci <a href="http://shareyourenergy.eu/">Share your energy</a>, která se uskuteční dne 14. listopadu 2018 v Praze. Příspěvek Gregora Novaka nese název &#8222;Výsledky projektu peer-to-peer obchodování mezi malými lokálními výrobci a spotřebiteli energie&#8220; a bude součástí <a href="http://shareyourenergy.eu/program-2/">druhého bloku konference</a>.
<h3>Cílem SunContractu je dle informací o společnosti podpora světové vize energeticky soběstačné komunity založené na obnovitelných zdrojích energie a peer-to-peer obchodování energie, které využívá blockchain a chytré kontrakty. Jak se vám daří naplňovat tuto vizi?</h3>
Zatím jsme nad míru spokojeni a současně jsme rádi, že svým klientům můžeme poskytovat možnost obchodovat na naší SunContract platformě od dubna letošního roku. Pro nás bylo spuštění platformy mimořádně důležitým krokem a zároveň to bereme jako první reálný důkaz toho, že svoji činnost myslíme opravdu vážně a nejedná se pouze o plány na papíře nebo pouhé myšlenky. Svým klientům jsme díky tomu schopni poskytnout první trh s elektřinou, kde mohou obchodovat se svoji vyrobenou elektřinou.
<h3>Jak jste již uvedl, SunContract od 1. dubna 2018 začal s peer-to-peer obchodováním s elektřinou na slovinském trhu. Kolik transakcí již bylo uzavřeno a jaký objem elektrické energie byl zobchodován?</h3>
Objem transakcí je dle našeho názoru enormní. Pouze za po posledních necelých šest měsíců bylo uzavřeno zhruba 5 milionů transakcí. Tato čísla jsou pro nás samozřejmě nesmírně povzbudivá a komunita uživatelů platformy díky tomu rychle roste.

<h3>Na jaké další trhy se chystáte vstoupit?</h3>
V současné době se zaměřujeme na evropské trhy, které jsou pro nás blízké, a to jak geograficky, tak z pohledu obdobného regulatorního prostředí díky Evropské unii. Všichni totiž víme, že EU vnímá energetický sektor jako jednotný a také demokratický trh. Některé evropské státy jsou z tohoto pohledu vyspělejší než jiné, a proto se na takové trhy snažíme změřit dříve a nejvíce si od nich slibujeme.
Nyní se musíme rozhodnout, kde by náš vstup na trh měl nejvyšší přidanou hodnotu pro drobné výrobce a spotřebitele elektřiny v co nejkratším čase. Samozřejmě nám dělá radost, že lidé se o naši platformu zajímají a existuje poptávka i mimo Slovinsko. Drobní výrobci velice rychle pochopili mechanismus a výhody, které jim naše platforma přináší, a proto se účastníme rozličných konferencí a vysvětlujeme náš model včetně jeho výhod.
<h3>SunContract token (SNC) je založen na kryptoměně Ethereum. Zvažovali jste i jiné kryptoměny a proč jste se nakonec rozhodli pro Ethereum?</h3>
Snažíme se, aby náš SunContract token měl co možná nejvyšší přidanou hodnotu pro naše zákazníky. Vybírali jsme z více druhů kryptoměn a nakonec jsme se rozhodli pro Ethereum, které naše požadavky splňovalo nejlépe. Současně nám použití Etherea umožní implementovat odlišné a nové produkty s výhodami, pokud platba probíhá právě v SNC tokenu. Výsledkem by mělo být, aby náš token přinášel členům komunity a investorům možnost čerpat výhody z jeho každodenního používání.
<figure id="attachment_55736" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-large wp-image-55736" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/suncontract-platform-1-1024x571.png" alt="Platforma společnosti SunContract" width="1024" height="571" /><figcaption class="wp-caption-text">Platforma společnosti SunContract</figcaption></figure>
<h3>V květnu 2018 jste s Microsoftem podepsali dohodu a začali jste využívat Azure Blockchain Workbench, což je Microsoftem vyvinutá platforma, která bude zajišťovat chod platformy SunContract. Můžete nám přiblížit hlavní benefity této platformy a výhody, které již přinesla?</h3>
Podepsali jsme se společností Microsoft dohodu zejména kvůli tomu, že společně věříme ve výrazný potenciál vývoje v oblasti technologie blockchain a umělé inteligence. Je ale nutné říct, že naše platforma ještě na infrastruktuře Microsoftu zcela neběží. V současnosti jsme ve fázi vývoje a procesu adaptace na nový software.
<h3>Nezbytný kapitál pro spuštění platformy SunContract jste si zajistili pomocí crowdfundingové kampaně – SunContract token sale. Přispěvatelé získali SNC tokeny. Při vydávání SNC tokenů byl stanovený kurz 10 000 SNC za 1 ETH. Na jakých burzách lze nyní koupit SNC tokeny a jak jejich hodnota kolísá?</h3>
V současné situaci se SunContract token obchoduje na všech hlavních burzách, včetně známých burz jako jsou OKEX, Hitbit, Huobi a Kucoin. Nejsou to ale jediné burzy a SNC se obchoduje i na řadě dalších míst. Stále se ale usazujeme na nových burzách, například nově jsme i na burze Kriptomat, kde jsme navíc poprvé získali přímý kurz EUR/SNC. Skutečnost, že máme nyní možnost obchodovat s přímým kurzem se směnou za euro, bereme jako velký krok kupředu a především uznání naší práce a náročného vývoje.
<h3>Kde vidíte SunContract za 10 let?</h3>
SunContract vidíme jednoznačně jako celosvětovou platformu a jako značku, která znamená udržitelnost, demokracii v obchodování a transparentnost, a to nejen v energetickém sektoru, ale v mnohem širším měřítku v každodenním životě mnoha lidí na naší planetě.

Trh s elektřinou

SunContract: Naše platforma již zaznamenala více než 5 milionů transakcí a chceme na další evropské trhy

Na závěr seriálu věnovaného predikcím v energetice Vám přinášíme exkluzivní pohled do zákulisí jejich praktického využívání. Význam predikcí pro obchodování s plynem a elektřinou nám přiblížil Jan Starý, který zajišťuje ve společnosti MND optimalizaci nákupu komodit a také vyvíjí strategie pro automatické obchodování.
MND je evropskou skupinou podnikající převážně v naftovém a plynárenském odvětví. Podniká napříč celým spektrem aktivit v oblasti těžby ropy a zemního plynu v ČR, Německu, Rusku a na Ukrajině. Pražská část skupiny se soustředí na obchodování různých komodit nejen na evropských trzích a také na prodej energií koncovým zákazníkům.
<h3>Jan Starý &#8211; MND</h3>
Jan Starý pochází z technického prostředí, vystudoval VŠCHT v Praze. Na magisterských studiích se zaměřil na operační výzkum. V MND začal pracovat začátkem roku 2014, kdy společnost právě přebírala portfolio zákazníku Elektrárny Chvaletice. Toto byla pro firmu nová oblast, která nabídla spoustu prostoru pro implementaci nových přístupů.
<blockquote>
„První modely samozřejmě vznikaly jako všude v Excelu. Poměrně rychle jsme tento přístup nahradili komplexnějším systémovým řešením. Postupem času nás uhranuly možnosti open source platformy Python, na níž teď plynule přecházíme. Během této doby u nás vzniklo oddělení spekulativního tradingu, které se zaměřuje na různé komodity napříč trhy, což ohromně rozšířilo možnosti pro analytický přístup.“
</blockquote>
V MND pracuje na pozici Senior Quantitative Analytik, ve které má na starosti dvě hlavní oblasti &#8211; optimalizaci nákupu pro portfolio koncových zákazníků a vývoj kvantitativních strategií pro automatické obchodování a podporu tradingu. Název pozice je obtížně přeložitelný do češtiny a lze v něm nalézt odkaz na metody operačního výzkumu.
<blockquote>
„Energetika a data science jsou oblasti, které si k sobě ve větší míře teprve začaly hledat cestu a já se snažím, aby nám v MND neujel vlak. Spolupracuji na tom s týmem skvělých lidí, ať už programátorů, obchodníků i analytiků.“
</blockquote>
Jak v MND využíváte predikční nástroje, co všechno predikujete a proč?
Predikční nástroje využíváme jak pro potřeby retailu (dodávky koncovým zákazníkům), tak tradingu (obchodování s komoditami).  Z pohledu retailu predikujeme dlouhodobou spotřebu ve formě hodinového diagramu koncových zákazníků, kterou následně upravujeme s blížícím se obdobím dodávky. Důvodem je optimalizace nákupů, kdy na velkoobchodních trzích nakupujeme standardizované produkty jak v Čechách, tak i například v Německu. V daný den dodávky už ale volíme trochu rozdílný přístup, kdy místo optimalizace samotné predikce spotřeby zákazníků vyhodnocujeme aktuální bilanci přenosové soustavy a snažíme se odchylku našeho nákupu od reálné spotřeby posouvat tak, abychom tím pomohli udržet soustavu v rovnováze. Pro tuto optimalizaci využíváme vnitrodenní obchodování v rámci regionu střední a západní Evropy. Také se snažíme vhodně upravovat výkon vlastních flexibilních zdrojů.
Zmínil jste, že využíváte predikce také pro potřeby tradingu.
Přesně tak, z pohledu tradingu predikujeme kde co. Snažíme se například hrát na rozdíl ceny elektřiny bilaterálních kontraktů (OTC) proti krátkodobým trhům. Zatímco pro forwardové obchody je pro ČR jasným tvůrcem ceny Německo, na krátkodobých trzích díky market couplingu často cena uskočí podle bilancí Maďarska. Pro nás to například znamená zaměřit se na predikce vodních elektráren na Balkáně, sledovat možné odstávky klíčových zdrojů v Maďarsku a Slovensku apod. Zajímavá oblast je také rozdíl cen hodin ve špičce (peak) a mimo ní. Na českém trhu není tolik hráčů, kteří by byli ochotni na dlouhé pozici obchodovat peak produkty, proto je zajímavé predikovat rozdíl těchto cen na spotovém trhu. Skladovatelnost elektřiny je velmi omezená, a tudíž musí být soustava vybalancovaná na straně dodávky i spotřeby, což nabízí zajímavé možnosti pro spekulaci na vývoj ceny. Velký vliv mají ne zcela efektivní podmínky pro výkup obnovitelných zdrojů, které v konečném důsledku vychylují cenu na vnitrodenním trhu od záporných hodnot až ke stovkám EUR za dodanou MWh.
Jaká data ke svým predikcím využíváte a z jakých zdrojů tato data čerpáte?
V podstatě ať predikujeme cokoliv, začínáme autoregresními modely a teprve následně hledáme cestu ke zlepšení skrz další faktory. Stahujeme veškeré ceny všech možných produktů a burz, data o přeshraničních a výrobních kapacitách, plánované odstávky v celém evropském regionu nebo realizované toky jednotlivých komodit. Pro spotové produkty jsou pro nás velmi důležité výstupy z různých modelů predikující počasí. Kromě časových řad ale stahujeme i například fotografie z webových kamer, případně textové články z různých zpravodajských serverů.
Jak byste charakterizoval význam predikování pro obchodníky s elektřinou a plynem?
V MND vnímáme predikce jako klíčový faktor, který nám poskytuje konkurenční výhodu. V dnešní době minimálních marží je nutné odhalovat neefektivnosti na trhu právě správnou predikcí.
Co pro Vás znamená úspěšná predikce a jak ji vyhodnocujete?
Je to pro nás opravdu klíčová otázka. Správně definovaná odpověď v dané oblasti teprve umožňuje predikci efektivně využít. Například se můžu zaměřit na predikci regulační energie. Pokud budu predikovat konkrétní hodnotu v nějakém intervalu, nebude predikce nikterak úspěšná a výstup bude nepoužitelný. Když se ale zamyslíte nad tím, že jde pouze o znaménko regulační energie a přidáte k tomu určitý odhad přesnosti této predikce, umožní vám to poměrně jednoduše spočítat cenové pásmo, ve kterém by se měla cena na trhu pohybovat. Šířka cenového pásma je pak dána přesností modelu a díky volatilitě, která je pro spotové trhy charakteristická, můžeme poměrně často identifikovat tržní příležitosti.
Co by podle Vás měl umět dobrý predikční systém?
Dobrý predikční systém je v praxi ten, který je efektivní. Pokud například budu schopen predikovat s vysokou přesností něco, co odhadne většina trhu, není to rozhodně tak cenné, jako méně přesná predikce něčeho, co trh neočekává. To je důvod proč naši energii nesoustředíme například na neustálé vylepšování predikčních modelů spotřeby koncových zákazníků, ale spíše hledáme nové pohledy, které nám pomůžou náklady spojené s odchylkou modelu mnohem efektivněji vyřešit. Z analytického pohledu je také nutné dodržet určité principy &#8211; například zpětné testování pomáhá rychle odhalit jak chyby, které mohly vzniknout při vývoji modelu, tak i měnící se situaci na trhu.
Jaká jsou podle Vás aktuálně největší úskalí predikce?
Z mého pohledu je největším úskalím rychlý vývoj, kterým si teď energetika prochází. Díky masivnímu nástupu obnovitelných zdrojů, díky cenovým výkyvům a díky tomu, že legislativa ne vždy dokáže na tyto změny pružně reagovat, vznikají na trhu situace, které byly před pár lety scifi. Můžu zmínit třeba záporné ceny na denním trhu, kdy je přebytek elektřiny tak velký, že jsou výrobci ochotni platit za dodanou komoditu. Tyhle nové situace se opravdu těžko predikují, ale zároveň je vnímáme jako ohromnou příležitost pro náš byznys.
Spoléháte se při tvorbě predikcí na vlastní řešení a své know how nebo využíváte již hotové produkty dostupné na trhu?
Jelikož je trading hra s nulovým součtem, je vždy výhoda vědět něco, co ostatní hráči netuší. I v retailu je pro nás predikce a s ní spojené nacenění dodávky koncovým zákazníkům oblast, která nabízí potenciál získat výhodu. Samozřejmě nechceme plýtvat energii na vývoj něčeho, co už je na trhu dostupné v dobré kvalitě, na druhou stranu se ale často ukazuje, že je třeba i hotové produkty upravovat pro naše konkrétní účely.
Jak přistupujte ke stanovování předpokladů, ze kterých Vaše predikce vycházejí?
Jednoduše, aby predikce měla smysl, musí být na jejím základě možné generovat zisk. Například z našeho pohledu je hodnotnější predikovat právě bilanci soustavy, kde se úspěšnost predikce přehoupne stěží přes 80 %, než predikovat konečnou spotřebu našeho portfolia, kde je chyba řádově nižší. Predikce vám dá vždycky určitou informaci a její spolehlivost. Smysl je v tom, jak tuto kombinaci dokážete úspěšně přetavit v konkrétní výsledek/obchod. Prvotní impuls pro stanovení předpokladů chodí vždycky z businessu – podíváme se na to, kde vidí obchodník příležitost a otestujeme odlišné přístupy. Začínáme jednoduchými prototypy a když to začne dávat smysl, jdeme dál. Konkrétní příklad: Začneme si hrát s autoregresními modely pro predikci regulační energie, přetavíme to ve výpočet limitní ceny pro bid na vnitrodenním trhu a pokud to funguje, jdeme do detailu. Můžeme si například začít hrát s analýzou obrazu z webových kamer a jejich vlivem na výrobu FVE – to už ale predikujeme konkrétní složku původního modelu.
Jak vnímáte příležitosti nebo hrozby plynoucí ze Zimního energetického balíčku (například pokud jde o tzv. agregátory)? Jaké očekáváte dopady plynoucí z nové unijní energetické legislativy do oblastí, kterými se v MND zabýváte?
Je to zajímavá příležitost a krok vpřed. Je těžké odhadnout, do jaké míry budou mít spotřebitelé zájem obchodovat s přebytky na spotovém trhu, ale nabízí se tu příležitost vyvinout novou platformu, která přístup na tento komplexní trh konečným uživatelům usnadní. Navíc se přímo nabízí propojení s konceptem virtuální elektrárny a případné nabídky virtuální akumulace přebytků. Ostatně pokusy o podobné přístupy už na našem trhu vidíme, dle mého názoru je ale potřeba odpoutat se od přístupu, kdy se snažíme zákazníka tímto způsobem zafixovat a místo toho hledat uplatnění pro úplně nový obchodní koncept.
Jak vnímáte likviditu na evropských trzích s elektřinou a plynem a jak si v tomto ohledu z Vašeho ohledu stojí ČR?
Tohle je otázka na trading. Obecně je na elektřině hlavním trhem Německo, u nás sice určitá likvidita je, ale špičkové produkty děláte víceméně s jedním hráčem. Ostatní lokace se dělají spíše finančně přes burzu. Na spotu už se situace trochu zlepšuje díky flow based mechanismům, které umožňují efektivně stanovit cenu napříč propojenými lokacemi. Aktuálně se spouští XBID platforma, která tyto mechanismy aplikuje na vnitrodenní trh.
Jak se podle Vás bude v následujících 2-3 letech vyvíjet spotřeba elektřiny a plynu?
Jelikož jde evropská ekonomika stále silně nahoru, měla by i celková spotřeba komodit narůstat. Zároveň tu máme silnou evropskou ekologickou iniciativu, která často tlačí trh k nelogickým krokům. Oba tyto faktory vedou k růstu ceny, což ale vytvoří prostor pro různá nová úsporná řešení a to by mělo růst spotřeby výrazně přibrzdit. Velmi zajímavý potenciál je v takzvaném internetu věcí a digitalizaci. Tato oblast v budoucnu nesporně umožní mnohem efektivněji pracovat s energiemi a dosáhnout zmiňovaných úspor.
Na našem serveru v diskuzním fóru je dlouhodobě konfrontována klasická energetika s decentrálním přístupem k výrobě prostřednictvím OZE. Můžete popsat jaké dopady na Vaše podnikání mají neplánované odstávky systémových zdrojů typu elektrárny Chvaletice ve srovnání s výrobou OZE závislých na počasí.
Myslím, že je potřeba pochopit, že OZE i přes mnoho výhrad a nedostatků jsou aktuálně tím silným trendem, který náš region bude následovat. Bohužel se ne vždy šlo v tomto směru efektivní cestou, do značné míry to je spojené s politickým lobby. Na druhou stranu s tím, jak se bude posouvat vývoj způsobů akumulace energie, tak bude tento trend dávat větší smysl. Ohledně výpadků &#8211; pokud vám neplánovaně zmizí ze soustavy 500 MW výkonu, moc s tím nevymyslíte, bilance bude v nedostatku, cena vyletí k hranici 100 EUR/MWh a vy se můžete modlit, ať jste s odchylkou vlastního portfolia na správné straně. Co se týče odchylek OZE, tam je aktuálně obrovský vývoj. Už vznikly společnosti, které se zaměřují pouze na tento druh predikce a poměrně dobře na trhu fungují. Je to o efektivním nastavení mechanismů vypořádání těchto odchylek a myslím, že ČEPS je v tomhle směru velmi unikátní a vytváří skvělé tržní prostředí, které zvládá celkem slušně balancovat soustavu samo a nabízí dobré podmínky pro rozvoj flexibilních zdrojů. Například v Německu nesmíte být bez portfolia v odchylce vůbec, na Slovensku zase máte mrtvý vnitrodenní trh.

Jan Starý (MND): Méně přesná predikce neočekávaných tržních situací přináší zajímavé obchodní příležitosti

Jaký bude mít vliv odstavování uhelných elektráren na německou přenosovou soustavu, co přinese rozdělení německo-rakouské obchodní zóny a jaký osud čeká jednotnou německou obchodní zónu? I na tyto otázky padla řeč v druhé části exkluzivního rozhovoru s Peterem Hoffmannem, odborníkem odpovědným za zajišťování provozu přenosové soustavy společnosti TenneT.
<a href="http://oenergetice.cz/rozhovory/peter-hoffmann-tennet-rychlost-rozvoje-nemecke-soustavy-muze-byt-hrozbou-energiewende/">1. část rozhovoru: Obnovitelné zdroje energie, Rozvoj přenosové soustavy, Odklon od jaderné energetiky</a>
2. část rozhovoru: Uhelné elektrárny, Rozdělení německo-rakouské obchodní zóny, Budoucnost jednotné německé obchodní zóny
<h3>Peter Hoffman &#8211; TenneT</h3>
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Peter_Hoffmann_small.jpg"><img class="wp-image-50838 size-thumbnail alignleft" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/04/Peter_Hoffmann_small-150x150.jpg" alt="" width="150" height="150" /></a>Peter Hoffmann zahájil svou kariéru v roce 1994 ve skupině E.ON Group, kde se věnoval převážně strategickému rozvoji společnosti v regionu střední a východní Evropy, působil v České republice a Maďarsku. Od května 2004 pracoval v oblasti zajištění provozu pro provozovatele přenosové soustavy v E.ON v Německu. Poté, co byl tento podnik v roce 2010 odprodán společnosti TenneT, se stal ředitelem úseku s přibližně 140 zaměstnanci. Jeho hlavními úkoly bylo zabezpečení dodávek a odbyt energie z obnovitelných zdrojů. V letech 2013 a 2014 si Hoffmann vyměnil úlohy s kolegou z nizozemského TenneT a převzal odpovědnost za zajištění provozu v Nizozemsku. Od roku 2015 je zpět v Bayreuthu, kde je opět odpovědný za zajištění provozu a nyní i za tržní procesy (odečet měřidel apod.) a odolnost vůči fyzickým a kybernetickým útokům.
<h2>Vliv odstavování uhelných elektráren na německou soustavu</h2>
S nástupem nové německé vlády je jedním z hlavních témat diskutovaných ve vztahu k německému sektoru energetiky osud uhelných elektráren. Jaké bude mít následky uzavření uhelných elektráren nad již schválené uzavření 2,7 GW instalovaného výkonu, který je postupně převáděn do uhelné rezervy?
To je otázka, co přijde a co nepřijde, a pak také, kde budou elektrárny odstaveny. Máme oblasti, jako v soustavě 50Hertz, v bývalém východním Německu, kde máme velké množství větrných elektráren a navíc mnoho uhelných elektráren. Jedná se o obrovskou oblast s přebytkem elektrické energie, takže uzavření elektráren by mělo dokonce pozitivní vliv na naše linky a naše přetížení. Mohou však existovat další oblasti, např. na jihu Německa, kde by uzavření elektráren mělo stejný účinek jako v případě uzavírání jaderných elektráren a museli bychom přenášet ještě větší výkon do Bavorska a Bádensko-Württemberska. Takže to opravdu záleží na tom, zda by byly vybrány elektrárny, které mají pozitivní vliv na zatížení sítě, nebo ne.
Kromě toho další věcí je cenový efekt. Pokud dojde k uzavření hnědouhelných elektráren, bude to jistě znamenat nárůst cen, protože tyto elektrárny vyrábí i v případě výroby větrných elektráren, takže jejich výroba jde na export. Pokud budou uzavřeny, cena se zvýší, ne příliš, ale zvýší. Vývoz Německa bude nižší, ale to je cílem naší vlády, protože musí splňovat cíle v oblasti emisí CO2.
Podívejte se například na Lucembursko, které je plně závislé na dovozu. Nemají proto jedinou elektrárnu, která by produkovala emise CO2. Takže jsou zcela bezemisní, protože dovážejí elektřinu a nikdo nezjišťuje, jak tato elektřina vzniká. Všechny exportní země jsou zatíženy emisemi CO2.
Takže uzavření hnědouhelných elektráren sníží export Německa a dokonce nám pomůže splnit naše cíle v oblasti emisí CO2. To je způsob, jak o tom naše vláda přemýšlí. Dokonce, i kdyby to mělo znamenat zvýšení ceny.
Řekl jste, že se sníží vývoz, ale po uzavření jaderných elektráren nevidím žádný velký manévrovací prostor pro uzavírání dalších elektráren.
To záleží na okolnostech. Jako provozovatel přenosové soustavy vydáváme <a href="https://www.netztransparenz.de/Weitere-Veroeffentlichungen/Leistungsbilanzbericht">Zprávu o rovnováze výroby a spotřeby (Leistungsbilanzbericht)</a>. Podle ní i bez výroby z větrných a solárních elektráren, jsme v současnosti schopni i v případě nejvyššího zatížení toto zatížení pokrýt vlastními elektrárnami. Teoreticky nejsme v žádné situaci závislí na dovozu.
Až začneme uzavírat další elektrárny, Německo se připojí k jiným zemím v Evropě, které nejsou soběstačné z hlediska výroby elektřiny. Znamená to, že v průběhu roku bude existovat několik hodin, kdy už nebudeme schopni pokrýt vlastní spotřebu a v tuto chvíli se budeme spoléhat na dovoz, což je běžný způsob chování v Evropě. Potom, pokud budeme mít vyšší cenu, můžeme importovat elektřinu. Takže v tomto smyslu, pokud uzavřeme více konvenčních elektráren, tak se připojíme ke zbytku Evropy.
Ale pravděpodobně si vybavujete studenou vlnu z jara loňského roku, kdy Francie a Belgie měli zásadní problémy, aby pokryli své zatížení, a byli velmi šťastní, že Německo bylo stále schopno exportovat nějakou elektřinu. Pokud tento vývoj bude pokračovat i v jiných zemích, mohli bychom dojít k situaci, kdy v Evropě budeme čelit děsivě vysokým cenám elektřiny &#8211; a budeme nuceni provést odpojování zátěže někde v Evropě. Pravděpodobnost vzniku takových situací se zvýší.
Mohla by tato situace podle vás přinést pobídku k výstavbě nových elektráren?
Ano, to by mohla. To je ta myšlenka. Německo stále věří v tržní sílu, takže pokud budou ceny volatilnější a dokonce s vyššími cenovými špičkami, mohla by to být pobídka pro vybudování plynových elektráren. Ty mohou být využity například po 100 nebo 200 hodin ročně, kdy si mohou přijít na dobré peníze, takže by to mohla být dobrá investice. Všichni víme, že plynové elektrárny jsou nejlepším doplňkem pro svět obnovitelných zdrojů energie.
Vraťme se nyní ke zmiňovanému nárůstu ceny. Byly by dodatečné náklady pro konečné spotřebitele snesitelné? Německo má již dnes jednu z nejvyšších cen elektřiny v EU pro domácnosti i pro průmysl.
Musíme zde rozlišovat mezi průmyslem, který čelí konkurenci, a komerčními podniky a domácnostmi, které nejsou v evropské konkurenci. Ano, skutečné náklady na domácnosti jsou nyní kolem 30 centů za kWh, ale to nikomu neškodí. Víceméně to v Německu není velký problém. Myslím, že průměrný příjem německé rodiny je asi 2-3krát vyšší než v České republice a myslím, že ceny nejsou dvakrát nebo třikrát vyšší. Takže pokud srovnáváme ceny elektřiny, musíme se také podívat na příjem rodiny, a pak vidíme, že ceny domácností jsou opravdu snesitelné, takže to není problém.
Téma to je potom pro průmysl a zde vidíme dobrý vývoj. Ceny elektřiny jako komodity jsou v současné době jedny z nejnižších v Evropě s veškerou výrobou z větru a hnědého uhlí, proto je v současné době Německo tak velkým vývozcem elektřiny. Všichni v okolí, Nizozemsko, Belgie, Francie, jsou velmi vděční za možnost importovat tuto levnou elektřinu z Německa. Kromě toho zde máme zvláštní výjimku pro velký průmysl, který nemusí platit vysoké síťové poplatky vysokou a EEG poplatek [příspěvek na OZE] a všechny další dodatečné náklady na obnovitelné zdroje energie. Průmysl v Německu je v současnosti velmi spokojen, protože má výjimku z plné ceny.
Ovšem, v Německu probíhala diskuse, zda bude tato výjimka zachována.
Ano, tato diskuse probíhala. Například je zavedeno jednoduché pravidlo, že pokud podnik potřebuje energii po více než 700 hodin za rok, je oproštěn od povinnosti platit EEG poplatek. Ovšem toto pravidlo pochází z minulosti, kdy jaderné elektrárny poskytovaly baseload výkon, v té době to byl dobrý nápad. Nyní naproti tomu s velmi volatilními dodávkami elektřiny a volatilní cenou tento koncept již nedává smysl. Bylo by lepší podporovat ty průmyslové podniky, které dostatečně flexibilní pro to, aby vyráběly v době vysoké výroby z větru a slunce namísto konstantně. Toto je dinosauří myšlenka z minulosti, která neodpovídá budoucímu vývoji. Uvítal bych změnu tohoto systému. Nicméně díky této výjimce je náš průmysl velice konkurenceschopný v Evropě.
Jaký zdroj by se mohl stát vhodnou náhradou uhelných elektráren, zmínil jste již plynové elektrárny, vidíte zde nějaké další možnosti, které by mohly být vhodné?
V energetickém systému budoucnosti, kdybych musel postavit elektrárny na zelené louce, postavil bych obnovitelné zdroje a jako doplněk k tomu bych potřeboval velmi rychlé a flexibilní elektrárny, které jsou nákladově efektivní i pokud jsou provozovány pouze stovky hodin za rok, řekněme až do tisíce hodin.
Investiční náklady plynových elektráren jsou velmi nízké. Je to technologie, která je k dispozici ve velmi krátkém čase. Tyto elektrárny mohou být najety v několika minutách, mohou velice rychle zvýšit výkon, mají velmi nízkou hranici minimálního výkonu a jejich výstavba stojí pouze 800 eur/kW instalovaného výkonu. Takže za mě, nejlepší doplněk k OZE by byl záložní systém plynových elektráren. Je to také výhoda s ohledem na technologii power to gas v budoucnu, která může být také možností. Potom můžete navíc vyrábět plyn z přebytečné energie z OZE. Proto dle mého názoru ze současně dostupných technologií toto by byla ideální volba.
Provozovatelé přenosových soustav (PPS) v Německu požadovali možnost sami postavit plynové elektrárny na jihu Německa. To nebylo povoleno Evropskou komisí a zákon toto umožňující byl nakonec změněn tak, aby si PPS mohli pouze pronajímat takové elektrárny pro vlastní síťové potřeby. Jak se k situaci stavíte nyní? Je stále požadavkem provozovat nebo pronajímat elektrárny na jihu Německa?
Již jsme hovořili o reakci trhu, že by mohl přijít s vlastním řešením k výstavbě těchto elektráren. Nicméně předtím než kdokoliv investuje vlastní peníze do plynových elektráren, chce aby tento záměr byl profitabilní a současné ceny a volatilita neposkytují dostatečnou pobídku k výstavbě takových elektráren. Proto pro přechodné období nám, provozovatelům přenosové soustavy, naše vláda poskytla možnost vybudovat 1,2 GW plynových elektráren. Ty by nebyly součástí trhu a sloužily by pouze jako záložní systém. Nicméně, naše vláda doufá, že za několik let tyto elektrárny budou postaveny samotným trhem. Takže nyní, němečtí PPS mohou provozovat tyto elektrárny pro vlastní potřeby. Kvůli legislativnímu rámci evropské unie tyto elektrárny nemůžeme vlastnit, můžeme si je pouze pronajímat. Ale v tom pro mě neexistuje žádný rozdíl. Dokud jsou k dispozici a čekají na můj povel, nestarám se o to.
V jaké formě poskytnete pobídky pro výstavbu těchto elektráren?
Bude se jednat o tender, který bude zveřejněn brzy v letošním roce. Požadujeme 1,2 GW instalovaného výkonu na jihu Německa, například v oblasti Bavorska, Bádenska-Württemberska nebo Jižního Hesenska. Sám trh si vyhodnotí, co může být nejlevnější lokalita pro ně a přijde s nabídkami. My vybereme tu nejlevnější a následně budeme mít možnost tyto elektrárny provozovat.
<h2>Rozdělení německo-rakouské obchodní zóny</h2>
Jaké budou důsledky rozdělení společné německo-rakouské obchodní zóny na PPS v Německu?
Velmi se na tento krok těším, z důvodu, jak jsem dříve zmínil, vysokých nákladů na redispečink a předcházení přetížení. Rozdělení obchodní zóny s Rakouskem o trochu sníží tyto náklady, protože budeme částečně schopni omezovat trh. Diskutuje se aktuálně o maximální přenosové kapacitě ve výši 4,9 GW mezi oběma zeměmi, což je v několika hodinách v roce o mnoho méně než zaznamenáváme nyní. Dnes máme až 7-8 GW obchodovaných a samozřejmě potom musíme provádět mnoho redispečinku k předejití negativních vlivů nejenom na naše vedení, ale také spojených <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/analyza-enormnich-pretoku-vykonu-z-nemecka-na-prelomu-roku-20142015/">s přetoky, které jsme v minulých letech viděli</a> v České republice a Polsku.
Situace je nyní o něco jednodušší díky <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/ceps-uvedl-do-provozu-zbyle-dva-pst-transformatory/">PST transformátorům instalovaným na hranicích</a>. Nicméně se sníží tlak na tyto PST transformátory. Ty přetokům úplně nezabraňují, stále tu nějaké jsou. Provoz celého systému v Německu a východní Evropě bude jednodušší díky rozdělení německo-rakouské obchodní zóny.
Někteří byli proti rozdělení, zejména v Rakousku, jelikož tam může dojít ke zvýšení cen elektřiny. Zaznamenal jste nějaké další strany, které by byly proti rozdělení?
Rakouské obyvatelstvo, které může čelit vyšším cenám elektřiny, ale také někteří obchodníci, protože budou omezeni. Ti mohli vydělávat na prodeji a nákupu elektřiny a velké společné obchodní zóně. Takže ti zrovna nebudou šťastni, ale nemůžou si skutečně stěžovat, protože toto je standardní postup v Evropě při rozdělování obchodní zóny. Takže obchodníci nejsou spokojeni s tímto rozhodnutím, ale nemohou si oficiálně stěžovat. Jediní, kdo si stěžovali, byli Rakušané, protože se obávají rostoucích cen.
Zóna by měla být rozdělena od 1. října 2018. Existuje možnost, že se tak nestane?
Nemám žádné informace o tom, že by se tak nemělo stát ve zmíněný termín. Vyžaduje to dlouhodobé plánování &#8211; musíme to oznámit účastníkům trhu, tak aby neprováděli žádné další obchody. Bylo by to velice komplexní, pokud bychom museli rozdělení odložit.
<h2>Budoucnost jednotné německé obchodní zóny</h2>
Vzhledem k problematickému rozvoji přenosové soustavy v Německu, myslíte si, že nastane okamžik, kdy může být nezbytné rozdělit Německo do více obchodních zón?
Nejprve musíme chápat to, že rozdělení obchodní zóny nezmění fyzikální situaci, rozdělení obchodní zóny je pouze tržní teoretický konstrukt . Při pohledu na Rakousko, kdybychom rozdělili naši obchodní zónu tak, jak to provádíme s Rakouskem, vypočítáme maximální přenosovou kapacitu, kterou můžeme nabídnout trhu. Trh může následně této přenosové kapacity využít a teoreticky existuje limit toků, které jsou naše vedení schopná přenést. Pokud by nedošlo k rozdělení obchodní zóny, měli bychom stejnou fyzikální realitu potom, co provedeme všechen redispečink. Pokud trh prodá více elektřiny do Rakouska, což přetíží vedení, musíme provést redispečink jako protiopatření. Proto, po redispečinku a provedení dalších opatření na řízení přetížení teoreticky, čelíme stejné situaci, neexistuje žádný fyzikální rozdíl.
Jediným rozdílem je, a to teď mluvím za sebe jako provozovatele přenosové soustavy, že, je pro mě mnohem jednodušší nechat trh vyřešit tento problém namísto mě. Protože, když to musím udělat já, stojí to mnoho dodatečné práce a potřebných výpočtů a vždy existuje teoretické riziko, že nebudu schopen realizovat následnou dodávku elektřiny. Proto, z pohledu provozovatele přenosové soustavy, by bylo vhodné, kdyby došlo k rozdělení obchodních zón. Můj život by byl mnohem jednodušší.
Při pohledu na rozdělení Německa do obchodních zón ale také chápu, že je cílem vlády zónu nerozdělit. Říkají, my víme pane Hoffmanne, že vy jako Tennet budete mít mnoho problémů, pokud nedojde k rozdělení německé obchodní zóny, ale věříme, že jste tyto problémy schopni vyřešit a dostanete k dispozici veškeré potřebné finanční prostředky pro redispečink a řízení přetížení, tak abychom mohli zachovat jednotnou obchodní zónu. Takže fyzikální realita se nemění, jedná se pouze o umožnění jednotné obchodní zóny v Německu a položení břemena na má ramena. Což je pro mě stresující, riskantní, stojí to mnoho peněz, ale pokud je to řešení naší vlády, fajn.
Clean Energy Package (CEP), pokud se nemýlím, tvrdí v paragrafu 13 přesně to samé &#8211; je na rozhodnutí jednotlivých zemí, jestli chtějí rozdělení obchodní zóny, nebo jestli přijdou s pětiletým strategickým plánem na posílení přenosové soustavy a ponechají si jednotnou obchodní zónu. Ale potom musí sami nést veškerou zátěž řízení přetížení. Takže na to vše CEP myslí, ani Evropa nás netlačí k rozdělování obchodních zón, je to na zemích samotných.
Dochází k posilování vedení na německo-rakouské hranici, dochází k výstavbě nových vedení?
Přenosová kapacita na rakouské hranici je velmi vysoká, jedná se okolo 10 GW, více než dvojnásobek úzkého místa, které zaznamenáváme. Nejedná se o celkovou přenosovou kapacitu na rakouské hranici, jedná se o efekt na okolní země, Českou republiku, Polsko a naše vlastní vedení, to je důvod proč nejsme schopni přenášet tak vysoká množství. A existují také některá konkrétní vedení na rakouské hranici, která jsou přetěžována.
Takže problém vězí v posilování konkrétních vedení. <a href="http://www.acer.europa.eu/Official_documents/Acts_of_the_Agency/ANNEXES_CCR_DECISION/Annex%20IV.pdf">Ze zprávy ACER</a> vyplývá, že problémy existují také uvnitř Rakouska s propojením do oblasti země s vysokou spotřebou.
Ano, jsou tam stále některá 220kV propojení a cílíme na navýšení napětí na 380 kV a posílení soustavy v St. Peter. Takže tepelná kapacita je velmi vysoká, ale existují úzká místa na hranicích, která budou odstraněna.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.metastream-netzwerk.de/">metaStream Netzwerk</a>