Více obyvatel ČR mělo loni pocit, že neunese náklady na vytápění. Přesto patří jejich podíl mezi nejnižší v EU

V loňském roce byla v České republice pouze necelá tři procenta domácností, která o sobě prohlásila, že nejsou schopná unést náklady na  zajištění přiměřeného vytápění. Oproti roku 2021 se jedná o mírný nárůst, který má na svědomí energetická krize. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie je ovšem Česká republika pořád na špici - v této statistice je mezi sedmadvacítkou členských států EU na pátém místě.  

Energetická chudoba je téma, které se v souvislosti s energetickou krizí opět dostalo do středu pozornosti. Není to s podivem, mnohým spotřebitelům podstatně vzrostly ceny energie, v některých případech až několikanásobně.

Jedním z indikátorů, které Evropská unie využívá k měření energetické chudoby, je indikátor zobrazující podíl domácností, jejichž majitelé prohlásí, že nejsou schopni udržovat svoji domácnost přiměřeně vytápěnou (anglicky: Inability to keep home adequately warm).

Ačkoliv se jedná o jeden z hlavních ukazatelů, který může ukazovat na energetickou chudobu, v každé zemi může být interpretován odlišným způsobem. Jedná se totiž o subjektivní indikátor - každý má nastaveny jiné hranice ohledně vytápění domu a podle toho prohlásí, zda je nebo není schopen svoji domácnost dostatečně vytopit.

"Tento ukazatel je subjektivní, což znamená, že sociální a kulturní charakteristiky domácností silně ovlivňují prohlášení o tom, zda je domácnost neschopná dostatečně vytápět svůj domov. To, jaká by měla být přiměřená teplota, se totiž může v jednotlivých zemích lišit, a to i mezi jednotlivými lidmi. Například osoba v Německu, která je zvyklá na centrální zásobování teplem, může určitou teplotu považovat za příliš nízkou. Naproti tomu pro člověka v Portugalsku může být příjemná a přijatelná, protože je zvyklý na nižší teploty v místnostech. Stejně tak starší člověk pociťuje chlad více a ocení vyšší teplotu ve svém domě," uvádí na svých stránkách Evropská komise.

O tom, že je indikátor subjektivní, vypovídají také výsledky zveřejněné na webu Eurostatu. Zatímco nejvyšší podíl domácností, které nejsou dostatečně vytápěny, je především na jihu Evropy (například Bulharsko, Kypr, Řecko nebo Portugalsko), na zcela opačné straně je Finsko a Švédsko.

Indikátor energetické chudoby. Zdroj: Eurostat

Energetická krize zlomila dlouhodobý klesající trend v ČR

Přestože došlo k meziročnímu nárůstu indikátoru energetické chudoby, jde o první významnější nárůst nejméně od roku 2013 (starší data nejsou na webu Eurostatu dostupná). Nárůst byl mezi roky 2021 a 2022 o 0,7 procentního bodu.

Při historickém srovnání je naopak patrný dlouhodobý trend naznačující, že energetická chudoba klesá. Jak ukazuje následující graf, před deseti lety byl podíl nedostatečně vytápěných domácností dvojnásobný (6,2 %).

Podíl domácností, které nejsou dostatečně vytápěné. Zdroj: Eurostat

Indikátor ukazuje na nárůst energetické chudoby v Evropské unii

Situace v Evropské unii jako celku je v tomto ohledu o poznání horší. Celkem 9,3 % domácností v EU prohlásilo, že nejsou schopny udržet svoji domácnost přiměřeně vytápěnou. Došlo také k podstatnému nárůstu - ve srovnání s rokem 2021 o 2,4 p.b.

Obyvatelé České republiky jsou tak na tom v tomto ohledu velice dobře i ve srovnání s Evropskou unií jako celkem. Oproti České republice je podíl domácností, který je podle indikátoru zasažen energetickou chudobou, více než trojnásobný.