Skupina poslanců Evropského parlamentu, kteří vedou vyjednávání o budoucí podpoře v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci, připustili, že by mohla existovat pravidla, při kterých by na podporu dosáhly i plynové zdroje. Výjimka by se ovšem <a href="https://www.reuters.com/article/us-climate-change-eu-transitionfund/eu-lawmakers-ban-nuclear-from-green-transition-fund-leave-loophole-for-gas-idUSKBN2472HN">nevztahovala na jaderné zdroje</a>.
Na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise není ani po pondělním jednání shoda nad tím, které zdroje budou moci čerpat podporu z mechanismu pro spravedlivou transformaci (pozn. v angličtině „Just Transition Fund“). V rámci podpory se plánuje vyplatit až 40 mld. EUR.
Přestože se v minulém týdnu všechny členské státy Evropské unie shodly na vyloučení podpory pro fosilní zdroje, skupina europoslanců, která vede jednání o podmínkách podpory, připustila, že některé plynové zdroje by na podporu přeci jen mohly dosáhnout.
I v případě, že by byla tato podoba pravidel schválena, by plynové zdroje obecně nesplňovaly požadavky na udržitelné financování, jak to předvídá evropská taxonomie. Pouze při splnění specifických podmínek by mohla být konkrétnímu projektu udělena výjimka a podporu by čerpat mohl.
<figure id="attachment_37535" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-37535" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544-512x384.jpg 512w" alt="Elektrárna Počerady" width="725" height="544" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Počerady</figcaption></figure>
Pravidla podpory mají být hotova v září tohoto roku, následně budou dojednána s Evropskou komisí a vládami členských států.
Jako obvykle i při přípravě mechanismu pro spravedlivou transformaci budí nejvíce vášní plynové zdroje a jaderné zdroje, které jsou prosazovány především státy V4.
Z pohledu států V4 se ovšem jedná o ne zcela pozitivní výsledek. Z výsledků projednávání lze totiž vyčíst, že pro Evropský parlament je aktuálně přijatelnější podpořit plynové zdroje než jaderné elektrárny.
Především pro Polsko a Českou republiku by mělo jít o důležitou informaci, protože právě tyto členské státy aktuálně plánují výstavbu nových jaderných bloků. Česká republika se aktuálně připravuje na notifikaci veřejné podpory, která by měla být schválena do konce roku 2022.

Evropská Unie

Plyn možná, jádro ne: vedoucí skupina europoslanců se odchýlila od původního návrhu

Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.
Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.
Co se týče tzv. klasické energetiky, největší pokles zaznamenala výroba elektřiy z černého uhlí. Ta poklesla celkem o 0,9 TWh, resp. 27 %. Z podstatné části se na tomto poklesu podílela největší černouhelná elektrárna Dětmarovice, kde se výroba snížila o cca 65 % (o cca 0,75 TWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1593680303.json“}
Pokles zaznamenala i výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to o 2,6 TWh. Jedním z důvodů pro pokles jsou nepochybně i vyšší náklady na výrobu z hnědého uhlí, které se proto na trhu nemusí vždy uplatnit.
Zatímco v září 2017 ČEZ uváděl, že náklady na výrobu z hnědého uhlí byly cca 14 EUR/MWh, nyní uvádí cenu kolem 27 EUR/MWh. Důvod nárůstu je především v ceně emisní povolenky (pozn. u uhelných elektráren se nárůst na ceně povolenky o 1 EUR projeví nárůstem proměnných nákladů o zhruba 1 EUR/MWh).
Celkem se z uhelných zdrojů vyrobilo o 3,5 TWh méně, meziročně jde o pokles o cca 8,5 %.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 6,6 % (přestože v absolutních hodnotách se jedná pouze o 0,6 TWh). Mírně se sice snížila výroba z fotovoltaických a bioplynových elektráren, ale více než dostatečně nižší výrobu nahradily vodní a větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Naopak prakticky na stejné hodnotě jako loni se zastavila spotřeba elektřiny. V České republice se tedy spotřebovalo opět cca 74 TWh.
Česká republika také i nadále zůstává exportní zemí. Záporné saldo bylo ovšem o 0,8 TWh nižší než loni a Česká republika tak vyvezla 13,1 TWh elektřiny.

Energetika v ČR

Výroba elektřiny z OZE v ČR loni poprvé překročila 10 TWh, celková výroba elektřiny mírně klesla

Společnost Chesapeake Energy, lídr v těžbě zemního plynu a ropy z břidlic, v neděli požádala o ochranu před věřiteli. Od roku 2015 v americkém těžařském sektoru zkrachovalo již více než 200 společností. Hlavním problémem byla téměř vždy předluženost.
Propad cen komodit si minulý týden vyžádal další bankrot významné těžařské společnosti. Po jménech jako Whiting Petroleum, Ultra Petroleaum nebo Lilis Energy tak letos došlo i na nejzvučnější jméno tzv. břidlicové revoluce.
O bankrotu Chesapeake Energy se přitom spekulovalo již od počátku krize spojené s pandemií COVID-19 a souvisejícím propadem cen komodit. Investoři ovšem i dříve zpochybňovali její schopnosti splácet svůj dluh, vůbec jedny z prvních náznaků možného bankrotu se <a href="https://www.reuters.com/article/us-chesapeake-restructuring-idUSKCN0VH1F2">objevily již v počátku roku 2016</a>.
Bankrot Chesapeake ovšem ukazuje mnohé o celém sektoru. Po bankrotu více než dvou stovek společností od roku 2015 zbylo více než 130 miliard dolarů dluhu. Jedním z typických znaků tohoto sektoru totiž je, že je z velké části financován dluhem. Investory ovšem těžařské společnosti málokdy potěšily, jejich výsledky <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-06-29/chesapeake-s-collapse-is-latest-in-long-line-of-shale-disasters">bývaly zpravidla zklamáním</a>.
Jen za tento rok již ohlásilo ochranu před věřiteli 18 těžařských společností. Mnohem více jich ovšem může přijít v druhé polovině roku, jelikož ceny americké lehké ropy se stále pohybují pod hranicí, kterou především menší společnosti potřebují k udržení ziskovosti.
Chesapeake doplatila především na nízké ceny zemního plynu. Když společnost začínala, ceny plynu činily téměř 20 dolarů/MMBtu, později však spolu s rozkvětem těžby klesly pod dva dolary.
Společnost hodlá i nadále pokračovat v činnosti. Doufá, že projde restrukturalizací a zbaví se části svých starých dluhů. V rámci restrukturalizace chce firma snížit svůj dluh o zhruba sedm miliard USD (167,1 miliardy Kč). V současnosti její dluh činí téměř devět miliard USD. Společnost již uzavřela dohodu podporující restrukturalizaci.

Plynárenství

Bankrot Chesapeake Energy není jediný, od roku 2015 zkrachovalo více než 200 těžařů

Nová britská jaderná elektrárna Sizewell C má podle dokumentace stát 20 miliard liber (cca 600 mld. Kč). Cena je vyšší než se předpokládalo, jelikož francouzská EDF slibovala, že elektrárna by měla být až o 20 % levnější než Hinkley Point C. EDF cenu brání s tím, že rozdíl je ve výpočtu ceny. 
Velká Británie patří společně s Českou republikou mezi menšinu z evropských států, které aktivně přistupují k výstavbě nových jaderných zdrojů. Ovšem zatímco v České republice jsme dle plánu ještě 9 let od zahájení výstavby, ve Velké Británii jsou dva jaderné bloky ve výstavbě a další dva se připravují.
Výstavbu nových bloků ve Velké Británii zajišťují francouzská společnost EDF s čínskou CGN, přičemž obě společnosti jsou častým terčem kritiky kvůli vysoké ceně za dva bloky projektu Hinkley Point C. I kvůli tomu se EDF na počátku <a href="https://www.bbc.com/news/uk-england-suffolk-42721057">roku 2018 nechala slyšet</a>, že další elektrárna bude o celou pětinu levnější.
V době, kdy šéf EDF Simone Rossi úsporu oznámil, se počítalo s cenou za Hinkley Point C ve výši 20 mld. liber. Očekávalo se tak, že se celková cena další elektrárny se bude pohybovat kolem 16 mld. liber.
O dva a půl roku později je ovšem vše jinak. V rámci <a href="https://infrastructure.planninginspectorate.gov.uk/wp-content/ipc/uploads/projects/EN010012/EN010012-001678-SZC_Bk4_4.2_Funding_Statement.pdf">dokumentace projektu</a> se objevila částka přesně 20 mld. K výraznému snížení nákladů na výstavbu, kterého měla EDF dosáhnout především díky zkušenostem z Hinkley Point C, tak zřejmě nedojde. Podle aktuálních odhadů má Hinkley Point C stát 21,5 až 22,5 mld. liber.
<figure id="attachment_84645" class="wp-caption alignleft" style="width: 961px;"><img class="size-full wp-image-84645" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05.jpg 961w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-512x292.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-768x439.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-725x414.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-800x457.jpg 800w" alt="" width="961" height="549" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Hinkley Point C – betonování základů 2. bloku (Zdroj: EDF Energy)</figcaption></figure>
EDF se ovšem brání a trvá na tom, že 20% úspora platí. Je totiž  nutné cenu za Hinkley Point C upravit o inflaci. Rozdíl je tedy v tom, že částky za obě elektrárny nelze jednoduše srovnávat.
Zatímco aktuální cena za Hinkley Point C je 22 mld. liber vyjádřených v cenách roku 2015, v případě Sizewell C se jedná o cenu včetně předpokládané inflace po dobu deseti let výstavby.
Tento příklad z Velké Británie je důležitý ze zcela jiného pohledu. Výstižně ukazuje, jak lze pracovat s cenou za obdobný dlouhodobý projekt. I v České republice se v souvislosti s dostavbou Dukovan začalo mluvit o tzv. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Overnight_cost">overnight costs</a>, což je pro zjednodušení cena, kterou by investor zaplatil, pokud by elektrárnu postavil přes noc (tedy nezahrnuje inflaci).

Jaderné elektrárny

Druhá britská jaderná elektrárna měla být o 20 % levnější, cena bude i tak sahat k 600 mld. Kč

V prvních pěti měsících letošního roku klesla spotřeba zemního plynu v Evropě o 8 %.  Největší dopad se očekává ve druhém čtvrtletí, kdy se spotřeba mohla propadnout až o 14 %. Analytici energetického institutu na oxfordské univerzitě (OIES) ovšem odhadují, že dopad za celý rok bude nižší než po finanční krizi v roce 2009. 
Obdobně jako jiné komodity i zemní plyn aktuálně prochází obdobím zvýšené volatility, za což mohou mimo jiné výkyvy v jeho spotřebě. Spotřeba plynu se ovšem dle OIES může relativně rychle uklidnit a propad poptávky v prvním pololetí může být částečně dorovnán v druhé polovině roku.
Celkově by se podle odhadů měla ve srovnání s minulým rokem spotřeba snížit o cca 7 % na 462 mld. m3 (snížení cca o 35 mld. m3). To ovšem není nijak mimořádně nízká hodnota, kupříkladu v roce 2014 a 2015, kdy světová ekonomika obdobnou krizí neprocházela, byla spotřeba zemního plynu nižší (433 resp. 450 mld. m3).
Hlavní důvod pro předpokládané oživení spotřeby plynu je podle OIES zřejmý: nízká cena na velkoobchodních trzích. Například cena baseload kontraktu na čtvrté čtvrtletí se aktuálně na pražské burze obchoduje na cca 10 EUR/MWh, zatímco na počátku roku cena přesahovala 17 EUR/MWh. Obdobně se propadl i kontrakt na třetí čtvrtletí tohoto roku, který se obchoduje na pražské PXE za cca 5 EUR/MWh. Propad zaznamenávají i <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dockame-se-zapornych-cen-take-u-plynu-evropske-ceny-klesaji-rekordne-nizke-urovne">další významné evropské obchodní body</a>.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1592598657.json“}
Cena zemního plynu se pak logicky podepisuje na jeho využití v průmyslu a energetice. Již nyní se s ohledem na cenu povolenky a elektřiny (a související hrubé marže provozovatelů uhelných a paroplynových elektráren) na trhu uplatňují paroplynové elektrárny na úkor těch uhelných.
Spotřeba zemního plynu v paroplynových elektrárnách je přitom významná. Například paroplynová elektrárna v Počeradech se v loňském roce podílela na spotřebě plynu v ČR z cca 5,5 %.
Krátkodobě nahrává využití plynu na výrobě elektřiny i postupné odstavovaní uhelných elektráren. K odstavování těchto zdrojů se přitom dají najít hned dva důvody; kromě politických cílů jsou to i emisní limity pro velké spalovací zdroje podle evropské směrnice o průmyslových emisích (známe také jako BAT – Best Available Techniques).
Jako poslední faktor lze zmínit vyšší spotřebu elektřiny (a návazně zemního plynu v elektroenergetice) v průběhu léta, které se má především ve státech na jihu zvýšit kvůli vyššímu využití klimatizací.
<h2>Zotavení spotřeby by mělo být odlišné od finanční krize</h2>
Srovnání s obdobím po finanční krizí se nabízí, ovšem situace na trhu s plynem je nyní nesrovnatelná. Zatímco po finanční krizi spotřeba plynu v důsledku jeho vysokých cen postupně klesala až do roku 2014 (s výjimkou roku 2010 díky extrémně chladné zimě), obdobný scénář lze očekávat jen stěží.
Aktuální nastavení trhu obdobný vývoj zřejmě neumožní. Cena zemního plynu a plánované odstavování uhelných zdrojů má totiž poptávku naopak podpořit. Jak dlouho bude spotřeba plynu podporována výrobou elektřiny není jisté. Pokud ovšem budou schváleny zvýšené emisní cíle do roku 2030 na 50-55 %, je možné že se postupné omezování dotkne i paroplynových elektráren.

Kdy se zotaví poptávka po zemním plynu v EU? Vývoj bude jiný, než po finanční krizi

Čínský velvyslanec ve Spojeném království v minulém týdnu pohrozil, že se Čína může stáhnout z investic do nových jaderných elektráren a vysokorychlostních železnic. Důvodem pro tuto výhrůžku bylo, že se britská vláda rozhodla zvážit vedle společnosti Huawei i alternativní dodavatele pro pátou generaci mobilních sítí a s Huawei na 5G nespolupracovat. 
Obdobně jako Česká republika i Velká Británie plánuje dostavbu nových jaderných bloků. Kromě aktuálně probíhající stavby jaderné elektrárny Hinkley Point C, kde je čínská státní společnost CGN třetinovým partnerem, mají ve Velké Británii vyrůst i další nové bloky v elektrárně Sizewell. Kromě toho má čínská CGN v plánu postavit i vlastní elektrárnu v lokalitě Bradwell, kde by již vystupovala samostatně, nikoliv v konsorciu s francouzskou EDF.
Podle <a href="https://www.thetimes.co.uk/article/china-threatens-to-pull-plug-on-new-british-nuclear-plants-727zlvbzg">informací britského deníku The Times</a> ovšem nemusí vše dopadnout tak, jak se nyní plánuje. Čínský velvyslanec Liu Xiaoming na soukromém jednání se zástupci významných podnikatelů uvedl, že případné vyřazení společnosti Huawei z účasti v tendru na 5G sítě může ohrozit čínské plány stavby jaderných elektráren v této ostrovní zemi.
<figure id="attachment_9106" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-9106" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost-512x179.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost-768x269.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost-725x253.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/hinkley-stavba-bezuhlíová-budoucnost-800x280.jpg 800w" alt="Hinkley Point výstavba" width="1024" height="358" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba Hinkley Point C Zdroj: EDF</figcaption></figure>
Přestože se zástupci vlády snažili prohlášení nepřikládat velkou váhu a označili ho jen za řinčení zbraněmi, nelze tato slova brát zcela na lehkou váhu. Projekty jaderných elektráren jsou projekty na desítky let a především v době výstavby by se do projektu neměly promítat politické spory. I proto musí stabilita vztahů mezi zúčastněnými zeměmi hrát roli při rozhodování o volbě partnera pro dostavbu.
Již dříve přitom stejný velvyslanec případné vyřazení společnosti Huawei z možnosti rozvíjet sítě 5G označil za test, zda je Velká Británie skutečným a věrným partnerem Číny, což účastníci brífinku označili za výhrůžku.
Spory mezi jednotlivými státy se v poslední době nejvíce podepsaly na výstavbě jaderné elektrárně Akkuyu v Turecku. Poté, co turecká armáda sestřelila ruskou stíhačku byly na <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/rusko-zastavilo-prace-na-projektu-prvni-turecke-jaderne-elektrarny">této elektrárně dokonce kompletně zastaveny práce</a>. Nyní již <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Russia-seals-Akkuyu-reactor-vessel?feed=feed">stavba probíhá</a>, nicméně nabrala i kvůli politickým sporům <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/prvni-jaderna-elektrarna-v-turecku-ma-zahajit-provoz-v-roce-2023-rosatom-zpozdeni-nepripousti">zpoždění</a>.
<h2>V ČR by měl mít stát možnost vyřadit kandidáta z bezpečnostních důvodů</h2>
I v České republice se nyní blíží rozhodnutí o dodavatelích pro stavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ by měl již ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku zahájit výběrové řízení na dodavatele bloku. Předpokládá se, že se zúčastní pět kandidátů. Vyhodnocení nabídek by pak mělo být dokončeno o dva roky později.
<figure id="attachment_84810" class="wp-caption alignleft" style="width: 957px;"><img class="size-full wp-image-84810" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30.png 957w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30-512x355.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30-768x532.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30-725x502.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Snímek-obrazovky-2020-06-13-v-12.16.30-800x554.png 800w" alt="Bloky nabízené zájemci o dostavbu jaderného bloku v elektrárně Dukovany" width="957" height="663" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloky nabízené zájemci o dostavbu jaderného bloku v elektrárně Dukovany</figcaption></figure>
Mezi hlavní kandidáty se řadí francouzská EDF, jihokorejská KHNP, americko-kanadský Westinghouse, ruský Rosatom a čínská společnost CGN.
Před výběrem jedné z posledních dvou jmenovaných společností varují státní bezpečnostní složky. I z toho důvodu si český stát ve smlouvě s ČEZem vyjednal právo, aby některého z kandidátů mohl vyřadit z výběrového řízení z bezpečnostních či jiných důvodů.
Úvodní fotografie: Výstavba blokHinkley Point C. Zdroj: EDF Energy

Rychlé zprávy

Čína by se nemusela účastnit dostavby britských jaderných bloků, pokud bude Huawei vyřazen ze stavby 5G sítí

Dodávky zemního plynu ve zkapalněné podobě do Evropy se v červnu snížily pod tlakem nízkých cen a spotřeby téměř o čtvrtinu. Důvodem je mimo jiné i to, že ceny zemního plynu jsou nyní příznivější v USA, a proto tam mohou být některé z dodávek přesměrovány. Řada dodávek do Evropy plánovaných na <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/dovoz-lng-evropy-opet-blizko-maxim-dalsi-mesice-ma-ovsem-byt-vse-jinak">červen a červenec byla navíc zrušena</a>. 
Trh se zkapalněným zemním plynem se kvůli nízké spotřebě plynu v EU podstatně mění. Zatímco ještě před vypuknutím pandemie platila Evropa za balanční trh pro LNG, kam směřovaly dodávky bez lukrativnějšího využití, nyní se kvůli <a href="https://www.reuters.com/article/uk-shell-lng/asia-to-absorb-lng-supply-growth-from-mid-2020-shell-idUKKBN20E0RS">příznivějším cenám v USA může situace změnit</a>.
Takové změně aktuálně nahrávají především ceny zemního plynu na trzích v USA a Evropě, přičemž ceny kontraktů na amerických burzách se <a href="https://www.reuters.com/article/usa-lng-shell/lng-tanker-set-to-deliver-gas-to-us-with-european-stockpiles-near-full-idUSL1N2DN0QJ">pohybují od konce dubna cenově výše než ty evropské</a>. To se projevuje již nyní na dodávkách LNG do EU, které jsou od počátku června v průměru o 25 % nižší než v předchozím měsíci.
Aktuální ceny plynu hraji roli při rozhodování o tom, v kterém místě dodavatel LNG konkrétní dodávku prodá, přičemž změna destinace může přijít i po tom, kdy je již dodávka na cestě. Agentura Reuters již dříve informovala o tom, že kvůli přeplněným zásobníkům v Evropě se tanker pod názvem Madrid Spirit zřejmě rozhodl pro změnu své destinace a zamířil namísto do Evropy do USA.
Taková situace je přitom relativně ojedinělá. Evropa totiž sloužila v poslední době jako balanční trh, na který směřovala řada dodávek zkapalněného zemního plynu v případě, že na jíný trh z regulatorních nebo ekonomických důvodu nešla umístit. Balančním trhem se Evropa stala mimo jiné proto, že evropské importní terminály mají jako jediné povinnost zajistit přístup třetích stran k terminálu. V kombinaci s tím, že evropské terminály nejsou plně využívány, se pak jednalo o ideální trh pro umístění dodávek bez jiného vhodnějšího využití.
Pro srovnání, za celý loňský rok bylo do Spojených států amerických dodáno celkem  21 tankerů se zkapalněným zemním plynem, zatímco z USA bylo vypraveno přes 500 tankerů.

Komoditní trhy

LNG míří do USA místo do Evropy, která tak již nadále nemusí být balančním trhem

Německá vláda rozhodla o zvýšení státní podpory pro nákup nového elektromobilu nebo plug-in hybridu. Účelem navýšení podpory je nastartování ekonomiky a současně snížení emisí v dopravě. Vláda zároveň plánuje přijmout opatření <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFL8N2DH3RO">na rozvoj dobíjecí infrastruktury</a>.
Pro zájemce o koupi nového elektromobilu v Německu se objevila příležitost, jak získat nový elektro vůz levněji. Až do prvního ledna následujícího roku bude možné od vlády dostat dotaci na nákup elektromobilu. Ta bude pro <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-vlada-prisla-balickem-oziveni-ekonomiky-snizi-cenu-elektriny-navysi-premie-nakup-elektromobilu">elektromobily v ceně do 40 000 eur činit celkem 9 000 eur.</a> Při koupi elektromobilu v této cenové kategorii tak kupující díky dotaci ušetří nejméně 15 %.
Zvýšená dotace by mohla pomoci dosáhnout vyššího podílu elektromobilů na německých silnicích. Již před několika lety si vláda stanovila cíl, že do konce roku 2020 bude v Německu jeden milion elektromobilů. Přestože se počet nových registrací neustále zvyšuje, k prvnímu lednu tohoto roku bylo v Německu pouze těsně nad 300 000 zaregistrovaných elektromobilů. Cíl je tak v nedohlednu a je jisté, že splněn nebude.
<figure id="attachment_84568" class="wp-caption alignleft" style="width: 610px;"><img class="size-full wp-image-84568" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EV-Germany.png" sizes="(max-width: 610px) 100vw, 610px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EV-Germany.png 610w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/EV-Germany-512x382.png 512w" alt="Množství nových registrací elektromobilů v Německu od roku 2009" width="610" height="455" /><figcaption class="wp-caption-text">Množství nových registrací elektromobilů v Německu od roku 2009</figcaption></figure>
<h2>Plánuje se i podpora dobíjecích stanic</h2>
Současně se vláda, aby udělala nákup elektromobilu ještě zajímavějším, rozhodla podpořit i výstavbu dobíjecí infrastruktury ve výši 2,5 mld. eur. Nedostatečná dobíjecí infrastruktura je totiž stále důvodem, proč někteří lidé koupí běžný automobil namísto elektromobilu.
Finanční podpora ovšem není jediným opatřením, které má tamní vláda v plánu. V rámci obnovení ekonomiky po ekonomickém propadu spojeném s onemocněním COVID-19 bude zavedena povinnost, aby na všech běžných čerpacích stanicích byly dostupné nabíječky pro elektromobily.
V Německu je celkem evidováno 14 118 čerpacích stanic, které by tak nově měly sloužit i všem vlastníkům elektromobilů. Aktuálně náš západní soused eviduje celkem 27 730 nabíjecích stanic, přičemž pro masový rozvoj elektromobility je podle BDEW nezbytných cca 7 000 rychlodobíjecích stanic a 70 000 standardních stanic.

Elektromobilita

V Německu zdvojnásobí dotaci pro nákup elektromobilu, na každé benzínce bude muset být nabíječka

Dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy se v prvních pěti měsících letošního roku držel stabilně na úrovni převyšující 100 TWh. Dovoz v květnu byl dokonce druhým nejvyšším nejméně od roku 2012. V průběhu června a července by se nicméně měl dovoz LNG snížit – řada objednávek, zejména z USA, totiž podle údajů agentur Reuters a S&amp;P Global byla zrušena. 
Klesající ceny zemního plynu v Evropě a snížená spotřeba plynu dosud neměla dopad na dodávky zkapalněného zemního plynu do evropských přepravních soustav. I v průběhu května byly dodávky mimořádně silné a přesáhly 107 TWh zemního plynu.
Vysoké množství zemního plynu, které do soustavy proudí z importních terminálů, je ovšem zřejmě důsledek jisté setrvačnosti kvůli již sjednaným dodávkám. Aktuální situace je taková, že cena plynu na evropských burzách je rekordně nízká a místa v zásobnících plynu pro jeho uskladnění rychle ubývá (zásobníky jsou aktuálně plné z cca 73 %, viz následující graf).
Ekonomické důvody pro další dovoz, kdy je nutné započíst nejen náklady těžby, ale především náklady na zkapalnění, přepravu zkapalněného plynu a následné znovuuvedení do plynného stavu, se proto v kontextu nízkých velkoobchodních cen vytrácí.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591201726.json“}
Dovoz LNG do Evropy by měl ovšem postupně v následujících měsících slábnout, podle informací agentury Reuters a S&amp;P Global již zrušili obchodníci přes 20 dodávek z amerických exportních terminálů na měsíc červen a dalších 40-50 na červenec.
Určitá část z nich přitom zřejmě měla směřovat i do Evropy, a je tak pravděpodobné, že se v příštím měsíci dovoz po delším období propadne pod 100 TWh. O tom ostatně svědčí i  aktuální data zpracovaná S&amp;P Global, podle kterých se dovoz LNG z USA v květnu propadl z dřívějšího 33% podílu na cca 16% (dodávek do Evropy bylo celkem 14, což odpovídá úrovním z roku 2018).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591192830.json“}
O tom, že dojde k výraznému poklesu vývozu LNG z USA, svědčí i objem plynu, které je dopravováno do amerických exportních terminálů. Ten na počátku června poklesl na třináctiměsíční minimum, a to zejména kvůli zrušeným dodávkám s místem dodání v Asii a Evropě.
Podle některých analytiků by mělo být v průběhu léta zrušeno až <a href="https://www.reuters.com/article/usa-lng-coronavirus/update-1-coronavirus-demand-destruction-cuts-us-lng-exports-to-13-month-low-idUSL1N2DF0LU">125 dodávek</a> z USA. Zřejmý důsledkem pak bude nízké využití exportních terminálů a tlak na marže jejich provozovatelů. Po výrazném dopadu krize spojené s onemocněním COVID-19 na těžařské podniky tak mají Spojené státy americké další energetický sektor, kterého se krize významně dotýká.
<figure id="attachment_84476" class="wp-caption alignleft" style="width: 1318px;"><img class="size-full wp-image-84476" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country.png 1318w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-512x307.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-768x460.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-1024x613.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-725x434.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-300x180.png 300w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/SPGlobals-LNG-import-in-EU-by-country-800x479.png 800w" alt="Dovoz LNG dle země původu" width="1318" height="789" /><figcaption class="wp-caption-text">Dovoz LNG do vybraných evropských zemí dle země původu</figcaption></figure>

Dovoz LNG do Evropy byl opět blízko maxim, další měsíce má ovšem být vše jinak

Nízké ceny plynu na velkoobchodních trzích na letní měsíce mají zajistit v Německu významný přechod ve spotřebě paliva pro výrobu elektřiny, a to směrem od spalování uhlí k zemnímu plynu. Ceny zemního plynu jsou natolik příznivé, že by plynové elektrárny mohly vytlačovat i hnědouhelné elektrárny.
Současná krize na komoditních trzích spojená se světovou pandemií onemocnění COVID-19 ve střední a západní Evropě podstatně urychluje přechod k zemnímu plynu jako překlenovacímu palivu v energetice. Podle propočtů agentury BNEF spadající pod Bloomberg se mají toto léto náklady výrobců elektřiny z plynu dostat dokonce i pod výrobce z hnědého uhlí.
To je relativně nevídaná situace – dlouho totiž platilo, že hnědouhelné elektrárny patří k nejlevnějším zdrojům, a to zejména díky tomu, že hnědé uhlí se nenakupuje na velkoobchodních trzích, ale zpravidla těží přímo u elektrárny nebo v blízkém okolí. Díky tomu jsou hnědouhelné elektrárny, na rozdíl od jiných druhů elektráren, imunní vůči výkyvům velkoobchodních cen paliva. V posledních letech ovšem zisky provozovatelů hnědouhelných elektráren stále více snižují náklady na emisní povolenky.
Aktuálně to ovšem výhodou není, jelikož ceny komodit padají – cena zemního plynu se propadla na jednom z hlavních evropských obchodních bodů TTF až k  2,35 EUR/MWh na spotovém trhu a 3,8 EUR/MWh na kontraktu na příští měsíc. Nejsou přitom výjimkou spekulace, že se ceny mohou <a href="https://oenergetice.cz/plyn/dockame-se-zapornych-cen-take-u-plynu-evropske-ceny-klesaji-rekordne-nizke-urovne">propadnout až do záporných hodnot</a>. Přinejmenším stav zásobníků v Evropě, které jsou zaplněné z cca 71 %, takovému vývoji může nahrávat (takto plné zásobníky bývají obvykle cca v srpnu daného roku).
<figure id="attachment_84300" class="wp-caption alignleft" style="width: 699px;"><img class="size-full wp-image-84300" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching.jpg" sizes="(max-width: 699px) 100vw, 699px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching.jpg 699w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching-512x330.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/coal-to-gas-switching-120x77.jpg 120w" alt="Úrovně přechodu od uhlí k zemnímu plynu dle cen komodit." width="699" height="450" /><figcaption class="wp-caption-text">Úrovně přechodu od uhlí k zemnímu plynu dle cen komodit.</figcaption></figure>
Podle BNEF dokonce může dojít k tomu, že řada černouhelných a hnědouhelných elektráren může mít velice nízké nebo dokonce i žádné využití instalovaného výkonu. Přitom již v průběhu tohoto května tyto elektrárny vykazovaly téměř poloviční výrobu ve srovnání s květnem loňského roku.
<h2>Uniper již obnovuje výrobu v 1,4GW elektrárně Irsching</h2>
Reálnou známkou toho, že se paroplynové elektrárny budou vracet na trh, je nedávné rozhodnutí německé společnosti Uniper, která se rozhodla obnovit výrobu v elektrárně Irsching od 1. října letošního roku. Provozovatel elektrárny se tak rozhodl zřejmě proto, že se mu podařilo zajistit pomocí termínovaných kontraktů nákup zemního plynu a prodej elektřiny se ziskem, a tak si zajistil od října profit z provozu.
Vysoce moderní elektrárna Irsching je sice v provozu od roku 2010 (druhý blok od 2011), ale většinu doby nebyla vůbec provozována. Dříve se sice mluvilo o jejím kompletním<a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/plynove-elektrarny-irsching-4-a-5-maji-byt-uzavreny"> uzavření</a>, následně ale byly oba bloky povolány, aby zajišťovaly stabilitu sítě na jihu Německa. Za tuto službu jsou elektrárny v Německu <a href="https://af.reuters.com/article/energyOilNews/idAFFWN2D90WQ">finančně podporovány</a>.