K týdnu končícímu 21. srpna přibylo ve Spojených státech amerických celkem 10 aktivních těžebních plošin pro těžbu ropy a plynu. Plošin pro těžbu ropy přibylo celkem 11. Statistiky ukazují, že cena ropy již umožňuje rozvíjet a udržovat současnou těžbu. Bankrotů předlužených společností ovšem stále neubývá.
Těžařský průmysl v USA byl kvůli krizi způsobené novým typem koronaviru jedním z nejvíce zasažených. Krize na něj dopadla především kvůli nízké spotřebě paliv v dopravě, zejména v letectví.
Po bezprecedentním propadu ceny americké ropy na kontraktu na následující měsíc do záporných hodnot se po pěti měsících zdá, že američtí těžaři opět nacházejí pevnou půdu pod nohama a obnovují těžbu. Svědčí o tom počet aktivních ropných plošin k uvádění nových vrtů do provozu, který <a href="https://rigcount.bakerhughes.com/">sleduje společnost Baker&amp;Hughes</a>.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1598098063.json“}
Jak je vidět na grafu, samostatných ropných plošin po propadu již přibylo v týdnu do 24. července. Celkový počet ovšem klesal kvůli menšímu počtu plošin pro těžbu zemního plynu.
Americkým těžařům nyní nahrávají vyšší ceny ropy. Ty se již několik týdnů pohybují relativně stabilně kolem 45 dolarů za barel. Zdá se také, že spotřeba ropy a ropných produktů již našla své dno a bude spíše růst.
<h2>Krachů neubývá i přes lepší situaci na komoditních trzích</h2>
I přes současné pozitivní zprávy si celý sektor i nadále prochází těžkým obdobím. Jen za červenec požádalo podle statistik advokátní kanceláře Haynes and Boone dalších 9 amerických těžařů o ochranu před věřiteli. Za celé druhé čtvrtletí jich přitom bylo 18. Od roku 2015 jich zbankrotovalo 240.
<figure id="attachment_87030" class="wp-caption alignleft" style="width: 830px;"><img class="size-full wp-image-87030" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Snímek-obrazovky-2020-08-22-v-13.54.02.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Snímek-obrazovky-2020-08-22-v-13.54.02.png 830w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Snímek-obrazovky-2020-08-22-v-13.54.02-512x310.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Snímek-obrazovky-2020-08-22-v-13.54.02-768x465.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Snímek-obrazovky-2020-08-22-v-13.54.02-235x141.png 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Snímek-obrazovky-2020-08-22-v-13.54.02-725x439.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/08/Snímek-obrazovky-2020-08-22-v-13.54.02-800x485.png 800w" alt="Počet amerických těžařů ropy a zemního plynu, kteří požádali o ochranu před věřiteli. Zdroj: haynesboone.com" width="830" height="503" /><figcaption class="wp-caption-text">Počet amerických těžařů ropy a zemního plynu, kteří požádali o ochranu před věřiteli. Zdroj: haynesboone.com</figcaption></figure>
Posledním významným těžařem v řadě je americká společnost Extraction Oil&amp;Gas, která požádala o <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-06-15/extraction-oil-gas-files-for-bankruptcy-amid-commodity-slump">ochranu před věřiteli v polovině letošního června</a>.

Ropa

Aktivita amerických těžařů ožívá, těžebních plošin přibylo poprvé od počátku března

Ministr zahraničí Spojených států amerických Mike Pompeo při návštěvě Polska <a href="https://biznesalert.com/nuclear-cooperation-deal-usa-poland-energy/">podepsal dohodu o spolupráci obou zemí</a> v oblasti jaderné energetiky. USA mají podle místních médií největší šanci, že se stanou vybraným dodavatelem pro jaderné elektrárny o výkonu až 9 GW. 
Nejen v České republice se ministr zahraničí USA Mike Pompeo věnoval energetice. Zatímco v České republice pouze varoval před volbou některých potenciálních dodavatelů, v Polsku rovnou podepsal dohodu o spolupráci v této oblasti.
V Polsku totiž mají Spojené státy americké podstatně lepší prostředí než v ČR. U Polska se totiž dá jen obtížně představit, že by jadernou elektrárnu stavěl ruský dodavatel. Obě země jsou si v energetice vzdálené, což se projevuje <a href="https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2020/06/Russian-Poland-gas-relationship-risks-and-uncertainties-Insight-70.pdf">především v plynárenství</a>.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1597694254.json“}
Pro dodavatele se přitom jedná o mimořádnou zakázku. Polsko aktuálně plánuje postavit jaderné elektrárny o výkonu 9 GW. Všechny by přitom měl postavit právě jeden zájemce. Vzhledem k tomu, že jsou ve světě nyní ve výstavbě jaderné elektrárny o instalovaném výkonu 52 GW, jedná se o významnou zakázku, kterou si žádný z dodavatelů nechce nechat ujít.
Místní média informují o tom, že výstavba jaderných elektráren právě za pomoci <a href="https://biznesalert.com/nuclear-cooperation-deal-usa-poland-energy/">amerických dodavatelů je nejpravděpodobnější</a>.
Polsko již v roce 2019 podepsalo s USA memorandum o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. V té době se předpokládalo, že má být postaveno 6-9 GW instalovaného výkonu do roku 2043.
Polsko vidí jadernou energetiku jako příležitost k tomu, aby se zbavilo závislosti na uhlí. Z toho se aktuálně vyrábí více než tři čtvrtiny elektřiny v zemi. Podle posledních zpráv by měla země kompletně opustit výrobu z uhlí v roce 2060.

Jaderné elektrárny

Pompeo podepsal v Polsku dohodu o rozvoji jádra, USA jsou zde favoritem pro stavbu 9 GW

Vláda v minulém týdnu předložila schválenou podobu návrhu zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice k projednání v Poslanecké sněmovně PČR. Zákon má sloužit jako podklad pro podporu společnosti ČEZ při výstavbě nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany.
Vláda pokročila v přípravách zákona, na jehož základě má být uzavřena s polostátní společností ČEZ smlouva o výkupu elektřiny z nízkouhlíkového zdroje. Návrh byl po řadě vládních změn předložen poslancům 11. srpna.
V textu, který byl předložen poslancům, je i nadále uveden jako předpokládané datum účinnosti 1. ledna 2021. Tento termín je, i přestože se jedná o vládní prioritu, poměrně ambiciózní. Již v průběhu projednávání se objevila řada připomínek, a proto nelze vyloučit, že se nad zákonem bude v poslanecké sněmovně vášnivě debatovat. To by mohlo prodloužit dobu projednávání zákona.
Do nového návrhu byly zapracovány také připomínky, které vzešly z projednávání legislativní rady vlády. Té například vadilo, že v dřívější verzi zákona nebyla řešena situace, kdy by velkoobchodní ceny elektřiny byly vyšší, než výkupní cena (tj. spotřebitelům by se snižovaly ceny za elektřinu).
Návrh zákona proto nově uvádí, že „…; bude-li rozdíl kladný, kdy očekávaná tržní cena elektřiny z nízkouhlíkové výrobny na organizovaných trzích bude vyšší než realizační cena, bude takovýto kladný rozdíl použit na pokrytí nákladů na financování opatření k přechodu k nízkouhlíkové energetice, přičemž o výši takového kladného rozdílu bude ponížena složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny podle zákona o podporovaných zdrojích energie.“
<h2>Změna tam a zpět ohledně poplatků konečných spotřebitelů</h2>
Návrh zákona přitom prošel řadou změn, především v oblasti financování ze strany konečných spotřebitelů elektřiny. Zákon v prvotní verzi počítal s tím, že se poplatky budou vybírat podle rezervovaného výkonu, resp. podle velikosti jističe.
Poté, co byl poprvé návrh zveřejněn, byl tento způsob financování kritizován. V jeho důsledku by totiž byli znevýhodněni spotřebitelé s nízkou spotřebou, ale relativně vysokým rezervovaným příkonem. Po kritice byl návrh změněn a zdálo se, že případné financování bude zajištěno obdobným způsobem, jako podpora obnovitelných zdrojů energie (pozn. v případě podpory obnovitelných je poplatek stanoven podle velikosti spotřeby).
Konečný návrh, který byl předložen Poslanecké sněmovně, se ovšem vrátil k původnímu návrhu a poplatky by tedy měly být stanoveny podle rezervovaného příkonu, resp. velikosti jističe.

Legislativa ČR

Návrh zákona o opatřeních k přechodu ČR k nízkouhlíkové energetice byl předložen poslanecké sněmovně

Německá společnost RWE snížila výrobu z uhelných elektráren meziročně o zhruba 44 %. Výroba z hnědého uhlí, ze kterého se vyrobilo podstatně více, klesla o 43 %, výroba z černého dokonce o 70 %. Naopak výroba z obnovitelných zdrojů společnosti vzrostla meziročně 2,6krát. I díky tomu byly výsledky společnosti lepší než v prvním pololetí loňského roku. 
Společnost RWE představila v tomto týdnu finanční výsledky za první polovinu roku. Ta byla především postižena koronavirem, přesto RWE dokázala zvýšit zisk. Překvapivě ovšem zisk plynul z jiných výrobních zdrojů, než byli investoři u této společnosti doposud zvyklí.
RWE totiž ukázala, jak v průběhu jednoho roku výrazně pokročit v přeměně od energetiky založené na spalování fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. Navíc se jí to povedlo při zvýšení zisku. Je ovšem potřeba přiznat, že se meziročně poprvé projevil vliv výměny aktiv mezi RWE a E.ONem. RWE totiž převáděné elektrárny zohlednilo ve výrobě od 18. září loňského roku.
Ještě v prvním pololetí loňského roku vyrobila RWE 32,9 TWh elektřiny z uhlí (24,7 TWh byla výroba hnědého uhlí, 8,2 TWh výroba černého uhlí). V prvním pololetí tohoto roku to již bylo pouze 16,8 TWh (14,3 TWh, resp. 2,5 TWh).
RWE ve výsledcích připouští, že na výrobě z uhlí se podepsaly především tržní podmínky pro výrobu. Především kvůli nízké spotřebě elektřiny způsobené pandemií koronaviru a vyšší ceně emisní povolenky se výrobu uhelných elektráren nedařilo umístit na trh.
Dalším faktorem byla přeměna nizozemských elektráren Amer a Eemshaven na spoluspalování biomasy, převedení elektrárny Neurath C do uhelné rezervy a odstavení elektrárny Gersteinwerk K2.
<h2>Výroba OZE vzrostla zejména díky započtení aktiv E.ONu do výsledků</h2>
Výsledky ovšem především překvapí téměř trojnásobným zvýšením výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. RWE totiž poprvé do pololetních výsledků zahrnula aktiva, která byla předmětem transakce s konkurenční společností E.ON.
RWE tak díky tomu například vzrostl výkon offshore větrných elektráren z 1,1 GW na 2,4 GW a onshore elektráren a solárních elektráren z 1,97 GW na 6,41 GW. Částečný vliv ovšem mělo i to, že první čtvrtletí letošního roku bylo v meziročním srovnání méně větrné.
RWE se plánuje i dále orientovat na obnovitelné zdroje. Její aktuální výrobní portfolio obnovitelných zdrojů má instalovaný výkon cca 9 GW. Do konce roku 2022 má RWE za cíl jej rozšířit až na 13 GW. Významnou část má tvořit 2,7GW <a href="https://www.nordex-online.com/en/2020/08/nordex-group-announces-potential-sale-of-its-2-7-gw-european-project-development-pipeline-to-rwe/">portfolio společnosti Nordex.</a>

Komoditní trhy

Pololetní výsledky RWE naruby, společnost rapidně změnila strukturu výroby elektřiny

Spotřeba elektřiny v letošním roce ve Spojených státech amerických poklesne o přibližně 3,6 %. Ani v příštím roce se ovšem podle predikcí americké vládní agentury spotřeba nezvýší na úroveň roku 2019.
Americká vládní agentura <a href="https://www.eia.gov/outlooks/steo/?fbclid=IwAR3QRm4kI4NuWDANQV3uAKharAsv_ZQXESYmbv8xTUunu6iuPJ5UB1WNj-c">U.S. Energy Information Administration (EIA) zveřejnila krátkodobý výhled energetiky v USA.</a> Dlouho očekávaný report především ukazuje, jak se Spojené státy nejspíše vyrovnají s pandemií onemocnění COVID-19.
Spotřeba elektřiny se má letos dle predikce propadnout o 3,6 %, což je nejvyšší zaznamenaný pokles ve spotřebě od finanční krize v roce 2009. Již v loňském roce přitom spotřeba elektřiny mírně klesala. Spojené státy americké tak poprvé od roku 2012 zaznamenají pokles spotřeby elektřiny dva roky v řadě.
Poměrně překvapivě EIA počítá pouze s mírným růstem spotřeby elektřiny v roce 2021, kdy by se meziročně měla zvýšit o 0,8 %.  Přestože má spotřeba elektřiny v příštím roce nepatrně vzrůst, ani nadále to nebude dost na to, aby se dostala na hodnoty z období před pandemií onemocnění COVID-19.
<h2>Spotřeba domácností rostla</h2>
Největší pokles spotřeby zaznamenají zákazníci v komerčním sektoru, kde se má pokles pohybovat kolem 7,5 %. Takto významný pokles vyplývá především z restrikcí uvalených na obchody, které musely být vynuceně zavřeny v průběhu první vlny koronaviru.
Pouze mírně nižší pokles zaznamenal průmyslový sektor. Ten má dle dat agentury vykázat pokles spotřeby o 5,8 %.
Naopak domácnosti jsou jediným sektorem, který svoji spotřebu zvýšil, a to o 2 %. Tento nárůst je logický a je zaznamenáván ve více zemích postižených koronavirem právě proto, že řada lidí nuceně zůstávala doma.
Spotřeba domácností se zvýšila i přes relativně teplejší počasí na počátku roku, které vedlo k nižší než očekávané spotřebě pro vytápění. Tento faktor je ovšem vyvážen vyšší spotřebou v současných letních měsících.

Energetika v zahraničí

Spotřeba elektřiny v USA poprvé za téměř deset let poklesne dva roky v řadě, na vině je COVID-19

Evropský systém emisního obchodování EU ETS umožní od konce srpna společné obchodování se Švýcarskem. <a href="https://ec.europa.eu/clima/news/2020-calendar-transfers-allowances-between-eu-and-swiss-emission-trading-registries_en?fbclid=IwAR12aB3yhxhaPGuC7TBiXA8UM853n5TFnZ8jizQtVpFFemJM7ETeaWzg4JE" target="_blank" rel="noopener">Transakce mezi oběma trhy bude možné provádět od 21. září.</a> Evropská komise si od propojení obou trhů slibuje vyšší likviditu obchodování a tím pádem přesnější stanovení ceny emisí CO2. 
Propojení obou trhů předvídala smlouva mezi Švýcarskem a Evropskou unií, která je účinná od počátku tohoto roku. Celý proces vyjednávání podmínek zabral téměř deset let. Švýcarsko se stalo první zemí, která se k EU ETS připojila.
Od počátku tohoto roku je již možné povolenky z jednoho systému použít ke splnění povinností ve druhém systému. Nyní se propojení rozšiřuje o možnost směny povolenek.
<h2>Prozatím bez nepřetržitého vypořádání kontraktů</h2>
Právě napojení obou systémů, které bylo nejdříve nutné zpracovat, nyní umožní obchodovat povolenky mezi oběma systémy. Současné je napojení označováno pouze za dočasné, protože ještě neumožňuje nepřetržité vypořádání obchodovaných kontraktů.
Aktuálně je sice možné v libovolný den emisní povolenky obchodovat, jejich převod ovšem probíhá pouze v předem definovaných dnech. Do konce tohoto roku se jedná o deset obchodních dní, kdy je možné povolenky převádět. První je plánován na 28. září.
Systém umožní převod povolenek dvakrát měsíčně. Výjimka je pouze v září, kdy dojde k převodu pouze jednou, a v polovině prosince. V polovině prosince bude převod možný dvakrát týdně, kvůli vyšší likviditě na kontraktu s doručením v prosinci.
Aktuálně jsou vypsány termíny pro vypořádání obchodů pouze do konce roku. Komise ovšem předvídá, že termíny vypořádání kontraktů budou rozšířeny nejpozději na konci listopadu. Každý z termínů, s výjimkou nepředvídaných událostí, by měl být totiž znám nejméně měsíc předem.

10 let příprav vrcholí: EU ETS se od 21. září propojí se švýcarským trhem

Stavbu elektrárny Hinkley Point C zpomalil koronavirus a ta nesplní některé milníky naplánované na tento rok. Problémem jsou především dodávky materiálu. EDF uvádí, že je schopná zpoždění dohnat, pokud se <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-07-30/edf-s-hinkley-nuclear-plant-set-to-miss-key-deadlines-this-year">neobjeví druhá vlna epidemie</a>.
Pandemie onemocnění COVID-19 podstatně ovlivnila prakticky každou činnost v energetice, včetně výstavbových projektů. A nevyhnula se ani jednomu z aktuálně největších a nejdražších – elektrárně Hinkley Point C. Zpoždění přiznal investor elektrárny, společnost EDF.
Problémy má společnost hned se třemi milníky, přičemž jeden je klíčový pro to, aby byla elektrárna spuštěna v plánovaném termínu v roce 2025. EDF ale zůstává relativně optimistická a vidí možnost, jak zpoždění dohnat do konce roku 2021. Má to ale jeden podstatný háček – nesmí přijít druhá vlna pandemie.
<blockquote>„Podařilo se nám některé zpoždění absorbovat, ale pro takové zpoždění máme v harmonogramu prostor,“ uvedl hlavní manažer výstavby Stuart Crooks. </blockquote>
Hlavní důvod aktuálních zpoždění je u dodavatelů. Ti nyní kvůli epidemii pracují pouze na polovinu svých kapacit a zvyšují produkci relativně pomalu. Zpoždění jsou i na stavbě, kde jsou svařovány ocelové části vložek pro reaktorovou budovu. První by měla být hotova v září, druhá až na konci roku.
<figure id="attachment_85229" class="wp-caption alignleft" style="width: 1712px;"><img class="size-full wp-image-85229" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06.jpg 1712w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-512x367.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-768x550.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-1024x734.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-725x520.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-800x573.jpg 800w" alt="Výstavba Hinkley Point C" width="1712" height="1227" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba Hinkley Point C</figcaption></figure>
Další zpoždění způsobily omezené možnosti, jak dopravit potřebnou ocel z Francie v době nejtvrdších ochranných opatření. EDF se rozhodla poslat vlastní zaměstnance, aby dovoz materiálu obstarali. Ani to ovšem nepomohlo, jelikož stále čekají na dodání kovových plátů ze Španělska.
Management přizpůsobil veškeré úkoly na stavbě tak, aby bylo prodlení s plněním co nejmenší. Kvůli tomu ale již není v harmonogramu dostatek prostoru pro případné zpoždění způsobené druhou vlnou epidemie.
Samotná EDF nemá problémy pouze ve Spojeném království, ale i ve Francii. Kromě prodlení s běžnou údržbou reaktorů se dá předpokládat zpoždění i na výstavbě jaderné elektrárny ve Flamanville. Na této stavbě byly práce přerušeny <a href="https://www.power-technology.com/uncategorised/coronavirus-company-news-summary-edf-says-construction-delays-likely-nuclear-plant-bill-ramps-up-for-georgia-power/">mezi polovinou března a počátkem května</a>.

Koronavirus zpomalil výstavbu Hinkley Point C, problémem bude až druhá vlna

Výroba offshore větrných elektráren ze Severního moře v prvním pololetí tvořila přibližně 15 % celkové výroby větrných elektráren v Německu. Meziročně se zvýšila o 21 % a dosáhla celkem 11,51 TWh. Všechny větrné elektrárny v Německu v prvním pololetí letošního roku vyrobily celkem 73,7 TWh.
Větrné elektrárny na moři zaznamenaly v Severním moři mimořádně povedené první pololetí. Jejich výroba vzrostla o více než pětinu, o čemž <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/tennet-records-a-more-than-21-increase-in-offshore-wind-energy-transmission-and-sets-new-standard/">informoval největší německý provozovatel přenosové soustavy společnost Tennet</a>. Ta je zodpovědná za připojení offshore větrných elektráren v Severním moři. V prvním pololetí roku 2019 přitom Tennet zaznamenal přenos elektřiny ze stejné lokality ve výši 9,51 TWh.
Za zvýšenou výrobou přitom stojí nově vybudované elektrárny pouze částečně – instalovaný výkon elektráren se sice zvýšil o cca 1 GW, jedná se <a href="https://www.energy-charts.de/power_inst.htm?year=2020&amp;period=monthly&amp;type=power_inst">ovšem o navýšení pouze o 16 %</a>. Přinejmenším z části lze proto vyšší výrobu přičítat i příznivějším povětrnostním podmínkám.
Provozovatel přenosové soustavy aktuálně provozuje 14 připojení, z čehož dvě jsou umístěna v nizozemské části Severního moře – zbývajících 12 je připojeno z německé části moře.
<figure id="attachment_86244" class="wp-caption alignleft" style="width: 6094px;"><img class="size-full wp-image-86244" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min.jpg 6094w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-512x238.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-768x357.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-1024x476.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-725x337.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/G007_20-005_OWP-Kapazitäten_Jan2020_V2e1-min-800x372.jpg 800w" alt="Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři. " width="6094" height="2835" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj maximální a průměrné výroby elektřiny z offshore větrných elektráren v severním moři.</figcaption></figure>
Pro připojení offshore větrných elektráren společnost dříve používala především HVDC kabelová vedení o napětí 325 kV. Nyní se snaží zavést nový standard pro nové projekty, kterým má být stejnosměrné podmořské kabelové vedení o napětí 525 kV a přenosové kapacitě 2 GW.
Společnost je aktuálně schopná připojit offshore elektrárny o výkonu 7 132 MW a počítá s dalším rozšiřováním kapacity pro připojení dalších elektráren. Díky tomu již nyní společnost překročila plán německé vlády, která stanovila přenosovou kapacitu připojení na 6,5 GW v roce 2020.
Jen do roku 2030 společnost plánuje investovat na 20 miliard EUR do nových připojení. Díky tomu by měla vzrůst kapacita připojení na zhruba 17 GW.

Německo

TenneT meziročně zvýšil přenos elektřiny z offshore větrných elektráren o 21 %, současně plní cíle německé vlády

Electrabel, provozovatel belgických jaderných elektráren, musí do roku 2025 implementovat „pofukušimská“ bezpečnostní opatření na všech provozovaných jaderných elektrárnách, které chce provozovat i po roce 2025. Aktuálně mají být ovšem všechny belgické jaderné reaktory odstaveny po roce 2025. Je ale možné, že provoz některých bloků bude prodloužen.
Provozovatel belgických jaderných elektráren Doel a Tihange, společnost Electrabel, stojí před složitým rozhodnutím. Na straně jedné společnost nemá jistotu, že jí bude povolen provoz jejich reaktorů i po roce 2025, na straně druhé pokud by byl povolen, musí od roku 2025 splnit přísná bezpečnostní opatření zavedená po havárii v jaderné elektrárně Fukushima.
<blockquote>„Implementace opatření bude výzvou, pokud nezískáme rozhodnutí o povolení dalšího provozu do konce roku. Netvrdím, že to bude nemožné, ale čím déle budeme čekat, tím složitější úkol to bude,“ uvedla pro Montelnews.com tisková mluvčí společnosti s tím, že objednávky paliva a komponent, stejně jako další investice, zaberou čas. </blockquote>
Pro společnost je největším problémem čas. Implementace opatření může zabrat několik let a tisková mluvčí společnosti dokonce prohlásila, že pokud povolení provozu elektráren po roce 2025 nebude vydáno do konce tohoto roku, zřejmě nestihne vyžadovaná opatření implementovat.
Nejedná se přitom o drobné úpravy – elektrárna musí být po havárii ve Fukushimě schopná přestát i náraz velkého dopravního nebo vojenského letadla. Úprava každého z bloků jaderné elektrárny vyjde dle odhadů na cca 500 mil. EUR (cca 13 mld. Kč).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1595532584.json“,“caption“:“Výroba elektřiny v Belgii je na jaderných elektrárnách založena“}
Electrabel v minulosti požádal místní vládu o prodloužení provozu čtvrtého bloku jaderné elektrárny Doel a třetího bloku elektrárny Tihange až do roku 2045. U bloku Doel 3 a Tihange 2 nyní probíhají přípravy k ukončení jejich provozu – Doel 3 má provoz ukončit v říjnu 2022 a Tihange 2 v únoru 2023.
Konečného rozhodnutí o prodloužení provozu se společnost stále nedočkala, zejména kvůli přetrvávajícím problémům s ustavením nové vlády.
&nbsp;

Belgie váhá s prodloužením provozu jaderných elektráren, po Novém roce může být pozdě

Za první pololetí tohoto roku bylo připojeno do německé soustavy pouze 32 offshore větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu 219 MW. Oborové asociace varují, že výstavba větrných elektráren na moři může významně zpomalit, a to nejen kvůli pomalému povolovacímu procesu, ale i nevhodné formě podpory.
Výstavba větrných elektráren na moři v Německu se nečekaně propadla. V prvním pololetí bylo postaveno pouze 219 MW, a byla tak nejnižší minimálně od roku 2015. Nedařilo se ovšem ani větrným elektrárnám na pevnině, kterých vyrostlo pouze 186 o instalovaném výkonu <a href="https://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/energie-windkraft-ausbau-weiter-schleppend-dpa.urn-newsml-dpa-com-20090101-200717-99-823475">587 MW (současně bylo odstaveno 66 elektráren o výkonu 59 MW, čistý přírůstek tedy činil 528 MW)</a>.
<blockquote>„Delší dobu varujeme před tím, že se výstavba zastaví, nyní je to realita,“ uvádí v tiskové zprávě ke studii oborová asociace BWE. </blockquote>
Naši západní sousedé se přitom chystají v roce 2022 kompletně opustit výrobu elektrické energie z jádra a do roku 2038 i výrobu z uhlí. Právě výroba elektřiny z větrných a solárních elektráren by měla odstavené zdroje nahradit.
<figure id="attachment_84022" class="wp-caption alignleft" style="width: 1076px;"><img class="size-full wp-image-84022" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD.jpg 1076w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-768x433.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-1024x577.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/Siemens-Gamesa-Offshore-Wind-Turbine-SG-14-222-DD-800x451.jpg 800w" alt="Nová offshore větrná turbína SG 14-222 DD má disponovat instalovaným výkonem 14 MW. Zdroj: Siemens Gamesa" width="1076" height="606" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová offshore větrná turbína SG 14-222 DD má disponovat instalovaným výkonem 14 MW. Zdroj: Siemens Gamesa</figcaption></figure>
Německé oborové asociace vítají, že dochází k navýšení cílů do roku 2030 na 20 GW a na 40 GW do roku 2040. Přesto žádají změny, které mají pobídnout k dalšímu rozvoji offshore elektráren, zejména v oblasti jejich ekonomické podpory. Potenciál v Severním a Baltském moři totiž ještě není vyčerpaný, jak uvádí asociace ve <a href="https://www.wind-energie.de/presse/pressemitteilungen/detail/trotz-ausbauluecke-offshore-windenergiebranche-in-deutschland-mit-positiven-zukunftsaussichten/">společné tiskové zprávě</a>.
Jako vhodnou formu podpory asociace doporučují tzv. rozdílové kontrakty (contract for difference), které se používají například ve Spojeném království. Tento způsob podpory by umožnil zrychlit výstavbu elektráren a zároveň by zjednodušil přeshraniční tendrování. Současně by při použití rozdílových kontraktů mělo dojít až k 30% úspoře nákladů na podporu oproti současnému systému.
Podle údajů agentury Argus byla na konci prvního pololetí uvedena do provozu elektrárna Borkum 2 a další elektrárny by měly být uvedeny do provozu v roce 2022 (325 MW), 2024 (770 MW) a 2025 (2 GW).