Evropská rada schválila financování ve výši 5,61 mld. EUR (zhruba 150 mld. Kč) pro Mezinárodní termojaderný experimentální reaktor (ITER). Prostředky jsou pro projekt vyčleněny v rámci víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027. 
Evropská rada se rozhodla i nadále pokračovat ve finanční podpoře pro jeden z hlavních mezinárodních projektů, který by měl zajistit dostatečné množství levné a čisté energie. Do projektu, který má být předstupněm komerčního využití termojaderné fúze v energetice, již Evropská unie investovala přes 4 mld. EUR a nyní přidává dalších téměř 6 mld. EUR do roku 2027.
Evropská unie si investici pochvaluje, dosud investované 4 mld. EUR prý měly  pozitivní efekt na evropskou ekonomiku, a to jak v oblasti růstu HDP tak v oblasti zaměstnanosti. Některé studie dokonce ukazují, že již nyní se hodnota investovaných peněz vrací – podle studie EU je již nyní vliv projektu na ekonomiku pozitivní (v hodnotě <a href="https://ec.europa.eu/energy/topics/technology-and-innovation/fusion-energy-and-iter_en#iter-governance-and-funding">104 mil. EUR</a>).
Podle současných odhadů se mají celkové náklady na ITER pohybovat kolem 18 mld. EUR, a tedy více než polovina bude financována z rozpočtu Evropské unie. Zbylé finanční prostředky mají poskytnout další participující státy – USA, Rusko, Čína, Japonsko, Jižní Korea a Itálie.
Projekt ITER byl zahájen podpisem smlouvy v listopadu 2006 a o rok později začala jeho výstavba u města Cadarache na jihovýchodě Francie. V polovině loňského roku byla zahájena montáž <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ve-francii-zacala-montaz-pokusneho-fuzniho-reaktoru-iter">dílčích částí ITERu, která by měla trvat do roku 2024 a podílet se na ní bude 2300 lidí</a>.
Předpokládá se, že s plazmatem by se mělo pracovat od konce roku 2025. O deset let později by se mělo začít pracovat s tritiem a realizovat se fúze.
Zdroj úvodní fotografie: iter.org
Aktualizace 11:14: Upraven poslední odstavec textu.

Jaderné elektrárny

Zdroj: Web Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru iter.org

EU nalije další miliardy do projektu ITER, první plazma se očekává již za 4 roky

Španělská energetická a strojírenská společnost Acciona plánuje <a href="https://www.reuters.com/article/acciona-ipo/update-1-spains-acciona-shares-soar-after-board-announces-potential-renewable-unit-ipo-idUSL1N2KO0ZU">uvést na burzu svoji dceřinou společnost Acciona Energy</a>, která se primárně věnuje obnovitelným zdrojům. Cílem uvedení na burzu je získání dostatečných finančních prostředků pro výstavbu dalších obnovitelných zdrojů energie. 
Investorům do udržitelných technologií a obnovitelných zdrojů se má již tento rok otevřít nová možnost investice. Španělská Acciona se zřejmě snaží využít aktuálního trendu, kdy investoři ve svých portfoliích stále častěji drží určitý podíl tzv. zelených investic.
Společnost plánuje umístit na burzu nejméně čtvrtinu akcií ve společnosti, přičemž přesný podíl bude ještě upřesněn. Určitě ovšem nepůjde o více než polovinu akcií – mateřská společnosti si plánuje ponechat majoritní podíl ve společnosti. Veřejná nabídka akcií se z energetických aktiv Acciony nemá týkat pouze výrobce větrných turbín Nordex.
<blockquote>„V současném nastavení trhu nám veřejná nabídka akcií naší energetické divize umožní akcelerovat náš růst se správnými náklady na kapitál a ze lepšího nastavení rozvahy společnosti,“ uvedl Jose Manuel Entrecanales, generální ředitel společnosti Acciona.</blockquote>
Finanční prostředky, které se společnosti podaří prostřednictví nabídky akcií získat, budou použity na výstavbu zdrojů o instalovaném výkonu 9,3 GW do roku 2025 tak, aby společnost splnila své navýšené cíle. Společnost totiž plánuje do roku 2025 disponovat celkem 20 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, zatímco dříve cílila pouze na 15 GW do roku 2024. I nadále bude hlavním trhem Španělsko, kde má být postavena téměř pětina z 9,3GW cíle.
Od veřejné nabídky akcií si společnost slibuje zejména levnější získání financí a uvolnění vlastních zdrojů na investice zaměřené na infrastrukturu mimo energetiku.
<h2>Acciona rostla i v těžkém roce 2020</h2>
Společnosti Acciona se dařilo i přes komplikace spojené s pandemií koronaviru, za rok 2020 zvýšila svůj  zisk o 8 %.
Akcie společnosti Acciona vzrostly po oznámení finančních výsledků a veřejné nabídky akcií o téměř 12 %. Tržní kapitalizace společnosti tak vzrostla na 7,6 mld. EUR (cca 200 mld. Kč).
Zdroj úvodního obrázku: WindEurope

Akcie

Španělský gigant nabídne část své energetické divize na burze, plánuje urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů

Elektrárenská společnost EDF se stane pouze <a href="https://www.reuters.com/article/edf-restructuring/edf-will-be-relegated-to-energy-second-division-without-reform-ceo-idUSP6N29102D">druhořadou energetikou</a>, pokud nedojde k restrukturalizaci její francouzské jaderné divize a reformě podmínek pro jaderné elektrárny ve Francii. Restrukturalizace společnosti a s tím spojená reformace jaderné energetiky je aktuálně předmětem vyjednávání v Bruselu.
Ředitel francouzské společnosti EDF Jean-Bernard Levy si v rámci prezentace hospodářských výsledků společnosti postěžoval na průběh jednání o restrukturalizaci společnosti EDF. Diskuze totiž neprobíhají zdaleka tak rychle, jak si představoval.
Hlavní zdržení představuje jednání s Evropskou unií ohledně restrukturalizace a reformy podmínek pro provoz jaderných elektráren. Kromě oddělení jaderných aktiv EDF do samostatné společnosti by se totiž měly zvýšit i minimální garance, za které je elektřina z jaderných elektráren prodávána třetím osobám. To se jeví v rámci posuzování Evropskou unií jako hlavní problém. V případě EDF, ve které je většinovým vlastníkem francouzský stát, by se totiž mohlo jednat o nedovolenou státní podporu.
Pro EDF je dle vyjádření generálního ředitele reforma mimořádně důležitá i z hlediska financí. Zdržení, které by znamenalo dokončení reformy po roce 2023, by mohlo mít negativní finanční dopad na společnost.
<blockquote>„Jsme rádi, že můžeme říci, že jsme nějak zabezpečení do konce roku 2022 a díky tomu máme dostatek času na přípravu restrukturalizace s francouzskou vládou,“ uvedl v konferenčním hovoru s analytiky generální ředitel společnosti EDF Jean-Bernard Levy.</blockquote>
EDF má před sebou řadu významných nákladů, především údržba stárnoucích francouzských jaderných elektráren v následujících letech bude významnou zátěží . K tomu nepomáhají ani vyšší náklady se stavbou jaderné elektrárny Flamanville, Olkiluoto a Hinkley Point C. O tíživosti situace svědčí i to, že se po finančně slabším roce 2020 společnost dohodla s francouzskou vládou, že jí jako ústupek bude dividenda vyplacena v akciích.
<h2>EDF zvýšila cíl provozovaného výkonu v OZE na 60 GW a plánuje rozvíjet jádro</h2>
Společnost zároveň reaguje na aktuální vývoj na energetickém trhu a obdobně jako její konkurenti se zaměřuje na rozvoj obnovitelných zdrojů. Nedávno dokonce zvýšila svůj cíl, dle kterého má mít v roce 2030 celkem 60 GW instalovaného elektrického výkonu v obnovitelných zdrojích.
Jako tradiční výrobce elektřiny z jaderných zdrojů ovšem plánuje i další rozvoj jaderné energetiky. Do roku 2030 má na trh uvést novou generaci jaderného <a href="https://www.montelnews.com/en/story/edfs-earnings-plunge-43-due-to-eur-1-5bn-virus-impact/1196610">reaktoru type EPR a dokonce i jeden malý modulární reaktor</a>.
Mezi lety 2017 a 2030 chce navíc snížit svoje emise C02 na polovinu.

Společnosti

EDF netrpělivě čeká na reformu jaderného sektoru. Bez ní budeme druhořadou energetikou, tvrdí její šéf

Kompenzace vyplacené provozovatelům větrných elektráren v roce 2020 za omezování výroby v době přebytku výkonu v soustavě vzrostly o téměř <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2021-02-15/surge-in-britain-s-renewable-power-exposes-grid-risks">85 % na více než 250 milionů liber.</a> Důvodem byla kromě nedostatečného rozvoje přenosové soustavy i nižší spotřeba elektřiny způsobená pandemií koronaviru. 
Výroba elektřiny ve Spojeném království loni zažila mimořádný rok. Poprvé totiž obnovitelné zdroje vyrobily více elektřiny než uhelné a plynové zdroje. Tyto fosilní zdroje pak vůbec poprvé od roku 1960 vyrobily méně než 100 TWh elektřiny. Přestože se jedná o významný milník, rostoucí náklady na kompenzace za omezení výroby větrných elektráren ukazují, že je nutné více investovat do přenosové soustavy a dalších technologií.
Zatímco v roce 2019 náklady na kompenzace pro provozovatele větrných elektráren dosahovaly „pouze“ 136 mil. liber, v loňském roce se tato částka téměř zdvojnásobila. Podle údajů agentury Bloomberg kompenzace přesáhly 250 mil. liber.
Zřejmě nejhorším dnem z pohledu kompenzací byl pátek 22. května 2020, kdy byly kompenzovány ztráty za omezení výroby ve výši 9,3 mil. liber (cca 270 mil. Kč). Tento den stanovil nový rekord, přičemž dřívější byl <a href="https://www.telegraph.co.uk/news/2020/05/23/wind-farms-paid-record-93m-switch-turbines/">překonán téměř dvojnásobně (4,8 mil. liber/den)</a>.
Důvody pro takový nárůst kompenzací jsou především stále se zvyšující výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a také loňská nižší spotřeba elektřiny v zemi, na které se podepsala pandemie koronaviru. Ve srovnání s předchozím rokem spotřeba klesla o cca 6 %. Pro srovnání – v ČR se pokles spotřeby <a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/cez-spotreba-elektriny-loni-i-pres-pandemii-koronaviru-klesla-jen-minimalne">elektřiny odhaduje mezi 3-4 %</a> (konečná data za 4 čtvrtletí zveřejní ERÚ v letošním prvním čtvrtletí).
<h2>Ambiciózní klimatické cíle vyžadují další investice</h2>
Spojené království má v oblasti ochrany klimatu poměrně ambiciózní cíle. Do roku <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/spojene-kralovstvi-chce-roku-2030-dosahnout-snizeni-emisi-co2-temer-70">2030 má dosáhnout snížení emisí CO2 o téměř 70 %</a>. K dosažení tohoto cíle ovšem potřebuje mnohem více, než pouze výstavbu nových a nových obnovitelných zdrojů.
<blockquote>„Další krok k dosažení uhlíkové neutrality bude ještě náročnější. Odstavit poslední fosilní zdroje v soustavě bude vyžadovat mnohem víc, než jen stavět nové větrné a solární elektrárny,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Iain Staffell z Imperial College London.</blockquote>
Jak ukazují data o kompenzacích pro provozovatele větrných elektráren, část vyrobené elektřiny nelze využít kvůli nedostatečně rozvinuté přenosové soustavě. Její další rozvoj je proto klíčový pro zvyšování podílu OZE na spotřebě elektřiny.
Naopak pro zajištění dostatku elektřiny v době, kdy není výroba z obnovitelných zdrojů kvůli aktuálním klimatickým podmínkám dostačující, rozvíjí Spojené království jadernou energetiku. Aktuálně staví jadernou elektrárnu Hinkley Point C s plánovaným spuštěním v roce 2026 a rozhoduje o projektu nového bloku v elektrárně Sizewell a Bradwell.
Zdroj úvodní fotografie: Photo by <a href="https://unsplash.com/@gritte?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Gritte</a> on <a href="https://unsplash.com/s/photos/offshore-wind?utm_source=unsplash&amp;utm_medium=referral&amp;utm_content=creditCopyText">Unsplash</a>

Rychlé zprávy

Nedostatečná přenosová kapacita trápí i Velkou Británii, kompenzace větrným elektrárnám vzrostly o 85 %

Generální ředitel francouzské společnosti EDF tento týden uvedl, že i přes „napjatý“ harmonogram má být první EPR ve Francii spuštěn v roce 2023. Bude se tak jednat vůbec o první dostavbu jaderné elektrárny ve Francii po více než dvaceti letech. 
Po 13 letech od započetí výstavby elektrárna Flamanville stále čeká na své spuštění. Aktuální datum spuštění elektrárny do provozu je polovina roku 2023, přičemž zavážení paliva by mělo proběhnout na konci roku 2022.
Výstavbu elektrárny, která měla být podle původních plánů hotová již <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Flamanville">v roce 2012</a>, nyní nejvíce sužují komplikace spojené s pandemií koronaviru.
<blockquote>„Jedná se o projekt, jehož harmonogram zůstává stále napjatý, ale zatím jej (kvůli koronaviru) nebylo nutné prodlužovat,“ uvedl Jean-Bernard Levy, generální ředitel EDF s odkazem na jarní lockdown, který způsobil průtahy v odstávkách francouzských elektráren.</blockquote>
I přesto, že je harmonogram stavby kvůli koronaviru napjatý, nebylo zatím nutné prodlužovat dobu nutnou pro dokončení výstavby. Toho dosáhla EDF i díky tomu, že v průběhu první vlny epidemie upřednostnila práce na elektrárně Flamanville, a to i přesto, že byla povinná <a href="https://www.montelnews.com/en/story/edfs-levy-confirms-flamanville-epr-start-up-in-2023/1194318">v důsledku lockdownu práce utlumit</a>.
Ve Flamanville má být dle aktuálních plánů vybudován teprve druhý jaderný reaktor typu EPR v Evropě. Evropské prvenství by si měl připsat třetí blok elektrárny Olkiluoto ve Finsku, kde se uvedení do provozu očekává na přelomu letošního a příštího roku. V komerčním provozu jsou bloky EPR zatím pouze v čínském Taishanu.
Společnost EDF s tímto typem reaktoru usiluje i o zakázku v České republice v lokalitě Dukovany. S ohledem na limity při využívání vody nicméně nabízí reaktor upravený tak, aby dosahoval maximálního instalovaného výkonu 1200 MWe.

Šéf EDF potvrdil, že nový blok v jaderné elektrárně Flamanville bude spuštěn v roce 2023

Britská společnost Flexitricity, která provozuje na britském trhu agregátor flexibility, plánuje využít více než deset tisíc elektromobilů k vyrovnávání tamní soustavy. Pomůže jí k tomu partnerství se <a href="https://www.flexitricity.com/resources/press-release/evenergy-and-flexitricity-partnership-helps-suppliers-unlock-balancing-mechanism-smart-ev-charging/">společností ev.energy, která nabízí systém chytrého nabíjení pro elektromobily</a>.
Velká Británie patří v posledních letech k důležitým inovátorům v elektroenergetice. V Británii byly založeny společnosti jako limejump, která přinesla do energetiky big data přístup a machine learning a <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/shell-kupuje-britskeho-inovativniho-agregatora-limejump-rozsiruje-rady-sve-divize-new-energies">kterou převzala společnost Shell</a>, nebo Verv. Další inovativní společností, která o sobě dává vědět, je již zmiňovaná Flexitricity.
Flexitricity je provozovatelem jednoho z největších portfolií odezvy strany spotřeby (demand side response) ve Velké Británii, a proto má neustálý zájem své portfolio doplňovat o další výrobce nebo spotřebitele, u kterých lze spotřebu nebo výrobu elektřiny částečně regulovat nebo rozložit v čase.
Partnerství s ev.energy přinese Flexitricity možnost využít až 10 000 elektromobilů. Ty by mohly disponovat výkonem až 60 MW, se kterým bude moci Flexitricity nakládat na vyrovnávacím trhu.
Společnost ev.energy optimalizuje dobu nabíjení elektromobilů tím, že vybírá pro nabíjení nejvhodnější okamžik. Zákazník v aplikaci pouze uvede, kdy má zájem, aby jeho elektromobil byl plně nabitý. Nabíjecí čas jednotlivých zákazníků ev.energy se rozloží v čase, díky čemuž je společnost schopna optimalizovat zatížení sítě. Výhodou pro zákazníky je pak úspora na nákladech za elektřinu. Mimo to ev.energy nakupuje elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů.
Trh s elektromobily nejen ve Velké Británii rychle roste. Podle informací webu <a href="https://www.argusmedia.com/en/news/2178726-flexitricity-to-pool-evs-in-uk-balancing-market">Argusmedia.com</a> byla čtvrtina registrovaných vozidel ve Spojeném království na elektrický pohon (včetně tzv. hybridních vozidel do zásuvky). Celkem pak bylo ve Spojeném království registrováno v loňském roce přes 108 tisíc elektromobilů, což je meziroční nárůst o 186 %.
Zdroj úvodní fotografie: Gridserve

Elektromobilita

Flexitricity plánuje do vyrovnávání britské soustavy zapojit přes deset tisíc elektromobilů

Podle <a href="https://www.pwc.co.uk/services/sustainability-climate-change/insights/net-zero-economy-index.html?fbclid=IwAR39w_xI7WPyFc5K5V6EzPR_hvxPDyxWdMBS8ydMk6lRrGSh_5FA7Sa64u0">studie od poradenské společnosti PwC</a> snižuje Spojené království od roku 2000 uhlíkovou náročnost svojí ekonomiky nejrychleji ze skupiny zemí tzv. G20, do které jsou řazeny nejvyspělejší státy světa. V průměru poklesla uhlíková náročnost Spojeného království mezi lety 2000 a 2019 každoročně o 3,7 %. 
Spojené království je na pomyslné špici žebříčku <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/velka-britanie-lidrem-dekarbonizace-staty-g20">již nejméně od roku 2017</a>, kdy dosáhla průměrná míra dekarbonizace taktéž 3,7 %. Podle aktualizovaného žebříčku z loňského roku má navíc nezanedbatelný náskok – v pořadí druhá Čína zaostává v poklesu uhlíkové náročnosti o 0,8 %.
Snížení uhlíkové náročnosti je ve Spojeném království přičítáno odklonu od fosilních paliv, zejména snížení závislosti na spalování uhlí v energetice, které postupně nahradil zemní plyn a obnovitelné zdroje.
K omezení spalování uhlí pomohlo Spojenému království zavedení uhlíkové daně, která v letech nízkých cen emisních povolenek snižovala marži uhelných elektráren. Obdobný efekt vidíme v Evropské unii i nyní, kdy se již emisní povolenky obchodují za cenu převyšující 30 EUR/t, což provozovatelům uhelných elektráren snižuje výnosy.
<figure id="attachment_91483" class="wp-caption alignleft" style="width: 865px;"><img class="size-full wp-image-91483" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38.png 865w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-512x424.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-768x636.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-725x600.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-21.57.38-800x662.png 800w" alt="Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20" width="865" height="716" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná míra dekarbonizace jednotlivých států G20, zdroj: PWC UK</figcaption></figure>
Meziročně nejvíce svoji ekonomiku dekarbonizovalo v roce 2019 Německo, které dosáhlo snížení uhlíkové náročnosti o 6,6 %.
<h2>Míra dekarbonizace je naprosto nedostačující, tvrdí studie</h2>
Podle závěrů studie ovšem snižování uhlíkové náročnosti zdaleka nestačí. Studie totiž tvrdí, že pokud má být dosaženo cíle zvýšení teploty o nejvýše 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí do roku 2050, pak je nezbytné dosáhnout snížení uhlíkové náročnosti v průměru každoročně o 11,7 %.
Meziročně přitom poklesla uhlíková náročnost ve světě v roce 2019 pouze o 2,4 %, průměrně od roku 2000 o 1,5 % ročně.  Údaje uvedené ve studii tak jasně naznačují, že pokud má být dosaženo cílů vyplývajících z Pařížské dohody, je nutné tempo dekarbonizace podstatně zrychlit, a to až pětinásobně.
<figure id="attachment_91484" class="wp-caption alignleft" style="width: 860px;"><img class="size-full wp-image-91484" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44.png 860w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-512x349.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-768x523.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-725x494.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Snímek-obrazovky-2021-01-05-v-22.17.44-800x545.png 800w" alt="Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů" width="860" height="586" /><figcaption class="wp-caption-text">Potřebná míra dekarbonizace k dosažení klimatických cílů</figcaption></figure>
&nbsp;

Emise CO2

Uhlíkovou náročnost snižuje dlouhodobě nejrychleji Spojené království. Je ovšem potřeba zrychlit až pětinásobně

Vládní agentura Spojených států amerických uvedla, že v roce 2020 očekává meziroční pokles emisí CO2 o 11 %. Při výpočtech agentura vychází z údajů za letošních prvních 8 měsíců, které poznamenala především pandemie onemocnění COVID-19, a odhadů za poslední 4 měsíce roku.
<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46196" target="_blank" rel="noopener">Předběžné údaje</a> o emisích vychází z prosincového krátkodobého energetického výhledu. Podle něj se mají emise CO2 vypuštěné do ovzduší spalováním uhlí snížit téměř o pětinu (19 % pokles) a využíváním ropy o 13 %. Pouze o dvě procenta mají letos poklesnout emise ze spalování zemního plynu.
<figure id="attachment_90614" class="wp-caption alignleft" style="width: 924px;"><img class="size-full wp-image-90614" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-21.51.42.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-21.51.42.png 924w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-21.51.42-512x252.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-21.51.42-768x378.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-21.51.42-725x357.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-21.51.42-800x394.png 800w" alt="Předpokládaný pokles emisí za rok 2020 dle odhadů EIA" width="924" height="455" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaný pokles emisí za rok 2020 dle odhadů EIA. Zdroj: EIA.gov</figcaption></figure>
Dle předpokladů se na propadu emisí podstatně podepsala snížená mobilita obyvatel USA, která byla způsobena restrikcemi spojenými s koronavirovou pandemií. Jak lze vidět na výše uvedených grafech, ani do konce srpna se emise CO2 nevrátily na úroveň, která zde byla ještě na počátku letošního roku.
Právě emise CO2 způsobené využíváním ropy se na celkových emisích CO2 spojených států amerických podílejí z 45 % – většina z nich přitom připadá na dopravu. Emise CO2 v dopravním sektoru byly letos v dubnu dokonce nejnižší od únoru roku 1983.
Zatímco v případě ropy se jedná především o důsledek pandemie, v případě poklesu emisí CO2 z uhlí se jedná o dlouhodobý trend. Ten nyní podporují i ceny komodit na energetických trzích. Cena zemního plynu se totiž v obchodním bodě Henry hub dlouhodobě obchoduje kolem 2 až 3 dolarů za MMBtu.
<figure id="attachment_90615" class="wp-caption alignleft" style="width: 988px;"><img class="size-full wp-image-90615" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-22.06.01.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-22.06.01.png 988w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-22.06.01-512x188.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-22.06.01-768x281.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-22.06.01-725x266.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Snímek-obrazovky-2020-12-09-v-22.06.01-800x293.png 800w" alt="Cena zemního plynu v obchodním bodě Henry Hub. " width="988" height="362" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena zemního plynu v obchodním bodě Henry Hub. Zdroj: eia.gov</figcaption></figure>
Agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) navíc uvádí, že přestože celková spotřeba elektřiny v USA poklesla, spotřeba zemního plynu pro výrobu elektřiny <a href="https://oenergetice.cz/plyn/vyroba-elektriny-plynu-ve-vetsine-casti-usa-za-posledni-3-roky-znacne-vzrostla" target="_blank" rel="noopener">se dle odhadů zvýšila, a tedy význam plynu neustále roste</a>.
Opačný trend je patrný u výroby elektřiny z uhlí, která byla nejvyšší v roce 2007 a v posledních letech setrvale klesá. Podle údajů EIA se emise z uhlí letos propadnou na nejnižší hodnotu od roku 1973, kdy EIA tyto statistiky poprvé zaznamenávala.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Emise CO2 v USA mají letos poklesnout o více než desetinu, z uhlí budou nejnižší od roku 1973

<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_2208?fbclid=IwAR1m02NVeAPwJLhnMNvC6DGcsLswfUicd9qS4nkt4pVGDAXraT50bFwq2dk">Evropská komise ve středu odsouhlasila</a> systém aukcí, na základě kterých budou kompenzováni majitelé německých uhelných elektráren za jejich předčasné uzavření. Podle názoru Evropské komise návrh neohrozí soutěž na vnitřním trhu s energií a aukce zajistí, že veřejná podpora bude minimální možná.
Německu se podařilo téměř na poslední chvíli odstranit důležitou překážku v plánu na postupném odstavování černouhelných elektráren a menších (s instalovaným výkonem do 150 MW) hnědouhelných elektráren. Přestože aukce, ve kterých provozovatelé elektráren soutěžili o finanční kompenzaci za jejich uzavření, proběhla již v srpnu, její realizace byla s ohledem na chybějící schválení Evropské komise nejistá. Elektrárny přitom budou odstaveny již od 1. ledna 2021.
Ještě ve středu ráno nebylo zřejmé, zda schválení Evropské komise bude vůbec vydáno včas. Někteří analytici již spekulovali, jak se případný odklad uzavření uhelných elektráren může promítnout <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-coal-exit-delay-may-hurt-january-prices-analysts/1170427">do cen elektřiny na počátek příštího roku</a>.
<blockquote>„Existuje šance, že se lednové ceny elektřiny propadnou níže, pokud by bylo odstavení uhelných elektráren odloženo. Pokud by byly elektrárny i nadále dostupné, snížila by se pravděpodobnost cenových výkyvů,“ uvedl pro server Montelnews.com německý obchodník před zveřejněním informace o souhlasu Evropské komise.</blockquote>
Souhlas Evropské komise se prozatím týká pouze černouhelných elektráren a hnědouhelných elektráren s maximálním instalovaným výkonem 150 MW. O kompenzacích pro hnědouhelné elektrárny nad 150 MW, které jsou sjednávány bilaterálně mezi vládou a provozovateli, bude ještě Komise jednat a budou schváleny samostatně.
<h2>Odstavení elektráren již od 1. ledna 2021</h2>
Na <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-otevrelo-prvni-aukci-uzavirani-uhelnych-elektraren-vyhodnocovat-se-bude-zari">základě srpnové aukce</a> má být odstaveno celkem 4 GW instalovaného výkonu s maximální cenou 165 000 EUR/MW. Předpokládá se, že německý energetický regulační úřad zveřejní výsledky aukce počátkem prosince.
Elektrárny mají být odstaveny již od 1. ledna 2021, přičemž po dobu šesti měsíců budou k dispozici provozovatelům přenosových soustav pro zajištění podpůrných služeb. Od 1. července 2021 budou odstaveny kompletně.
Podle pravidel pro aukce se jí nemohly zúčastnit elektrárny na jihu Německa, a to kvůli obavám o zajištění bezpečnosti dodávek. Aukce se díky tomu například zúčastnila společnost Vattenfall, která nabídla k uzavření moderní elektrárnu Moorburg o výkonu 1,6 GW. Ta byla přitom uvedena do provozu teprve v roce 2015.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Moorburg. Zdroj: Vattenfall

Uhlí

EU posvětila aukce na odstavení německých černouhelných elektráren, obavy o ceny elektřiny se nenaplnily

Nová studie <a href="https://nationale-leitstelle.de/news/">publikovaná ministerstvem dopravy Německa</a> odhaduje, že do roku 2030 by mohlo na německých silnicích být až 15 milionů elektromobilů. K tomu bude potřeba alespoň půl milionu nabíjecích míst. Naopak studie Deloitte je skeptická i k cíli o třetinu nižšímu, než má <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/germanys-e-car-target-10-million-2030-unrealistic-study">německá vláda za cíl</a>.
Německá vláda měla ohledně elektromobility vždy vysoké cíle. Ne vždy se je ovšem povedlo zcela naplnit. Kupříkladu do roku 2020 mělo být dle německé vlády na silnicích 1 milion elektromobilů a hybridů do zásuvky. Přestože v posledních měsících registrace elektroaut rostou, cíl je stále naplněn pouze mírně přes polovinu. K září letošního roku bylo v Německu evidováno 510 000 elektrických vozidel.
I nyní je německý cíl relativně odvážný. Do roku 2030 by mělo být na silnicích 10 milionů elektromobilů. Na tento plán již reagovala poradenská společnost Deloitte, která cíl označila za nerealistický. Ta za maximum při současných podmínkách považuje 6,35 milionů elektromobilů. Podle studie je hlavním problémem, že automobilky stále nejsou připraveny na to, aby přecházely z výroby aut se spalovacími motory na elektromobily, jejichž výroba není tak lukrativní.
<figure id="attachment_89874" class="wp-caption alignleft" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-89874" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-725x512.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-800x565.png 800w" alt="Podíl registrovaných vozů v německu dle typu" width="1200" height="848" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl registrovaných vozů v Německu dle typu. Zdroj: cleanenergywire.org</figcaption></figure>
Hlavním problémem je i nadále nedostatečný rozvoj infrastruktury pro nabíjení. Podle veřejně dostupných údajů bylo před rokem v Německu cca 35 000 nabíjecích míst. Nová studie ovšem předpokládá, že jich bude potřeba nejméně desetkrát tolik v závislosti na tom, kolik majitelů elektromobilů bude využívat domácí nabíječky. Pokud jich bude méně, může být do roku 2030 potřeba až 843 000 veřejně přístupných nabíjecích míst.
<h2>Počty elektromobilů jsou v ČR řádově nižší</h2>
Oproti Německu má ČR elektromobilů podstatně méně, přestože jejich počet stále roste. Hlavním důvodem je, že cena elektromobilů je stále relativně vysoká a kupní síla běžného obyvatele Německa je vyšší.
Podle <a href="https://www.cdv.cz/tisk/pocet-elektromobilu-se-v-ceske-republice-blizi-desetitisicove-hranici/">údajů centra dopravního výzkumu</a> bylo do konce loňského roku v ČR registrováno 7637 elektromobilů, přičemž pouze v roce 2019 jich přibylo 2042. Meziročně se počet registrovaných elektromobilů za rok zvýšil o 63 %.
Zdroj úvodního obrázku: bmw.de