<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_2208?fbclid=IwAR1m02NVeAPwJLhnMNvC6DGcsLswfUicd9qS4nkt4pVGDAXraT50bFwq2dk">Evropská komise ve středu odsouhlasila</a> systém aukcí, na základě kterých budou kompenzováni majitelé německých uhelných elektráren za jejich předčasné uzavření. Podle názoru Evropské komise návrh neohrozí soutěž na vnitřním trhu s energií a aukce zajistí, že veřejná podpora bude minimální možná.
Německu se podařilo téměř na poslední chvíli odstranit důležitou překážku v plánu na postupném odstavování černouhelných elektráren a menších (s instalovaným výkonem do 150 MW) hnědouhelných elektráren. Přestože aukce, ve kterých provozovatelé elektráren soutěžili o finanční kompenzaci za jejich uzavření, proběhla již v srpnu, její realizace byla s ohledem na chybějící schválení Evropské komise nejistá. Elektrárny přitom budou odstaveny již od 1. ledna 2021.
Ještě ve středu ráno nebylo zřejmé, zda schválení Evropské komise bude vůbec vydáno včas. Někteří analytici již spekulovali, jak se případný odklad uzavření uhelných elektráren může promítnout <a href="https://www.montelnews.com/en/story/german-coal-exit-delay-may-hurt-january-prices-analysts/1170427">do cen elektřiny na počátek příštího roku</a>.
<blockquote>„Existuje šance, že se lednové ceny elektřiny propadnou níže, pokud by bylo odstavení uhelných elektráren odloženo. Pokud by byly elektrárny i nadále dostupné, snížila by se pravděpodobnost cenových výkyvů,“ uvedl pro server Montelnews.com německý obchodník před zveřejněním informace o souhlasu Evropské komise.</blockquote>
Souhlas Evropské komise se prozatím týká pouze černouhelných elektráren a hnědouhelných elektráren s maximálním instalovaným výkonem 150 MW. O kompenzacích pro hnědouhelné elektrárny nad 150 MW, které jsou sjednávány bilaterálně mezi vládou a provozovateli, bude ještě Komise jednat a budou schváleny samostatně.
<h2>Odstavení elektráren již od 1. ledna 2021</h2>
Na <a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-otevrelo-prvni-aukci-uzavirani-uhelnych-elektraren-vyhodnocovat-se-bude-zari">základě srpnové aukce</a> má být odstaveno celkem 4 GW instalovaného výkonu s maximální cenou 165 000 EUR/MW. Předpokládá se, že německý energetický regulační úřad zveřejní výsledky aukce počátkem prosince.
Elektrárny mají být odstaveny již od 1. ledna 2021, přičemž po dobu šesti měsíců budou k dispozici provozovatelům přenosových soustav pro zajištění podpůrných služeb. Od 1. července 2021 budou odstaveny kompletně.
Podle pravidel pro aukce se jí nemohly zúčastnit elektrárny na jihu Německa, a to kvůli obavám o zajištění bezpečnosti dodávek. Aukce se díky tomu například zúčastnila společnost Vattenfall, která nabídla k uzavření moderní elektrárnu Moorburg o výkonu 1,6 GW. Ta byla přitom uvedena do provozu teprve v roce 2015.
Úvodní fotografie: Černouhelná elektrárna Moorburg. Zdroj: Vattenfall

Uhlí

EU posvětila aukce na odstavení německých černouhelných elektráren, obavy o ceny elektřiny se nenaplnily

Nová studie <a href="https://nationale-leitstelle.de/news/">publikovaná ministerstvem dopravy Německa</a> odhaduje, že do roku 2030 by mohlo na německých silnicích být až 15 milionů elektromobilů. K tomu bude potřeba alespoň půl milionu nabíjecích míst. Naopak studie Deloitte je skeptická i k cíli o třetinu nižšímu, než má <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/germanys-e-car-target-10-million-2030-unrealistic-study">německá vláda za cíl</a>.
Německá vláda měla ohledně elektromobility vždy vysoké cíle. Ne vždy se je ovšem povedlo zcela naplnit. Kupříkladu do roku 2020 mělo být dle německé vlády na silnicích 1 milion elektromobilů a hybridů do zásuvky. Přestože v posledních měsících registrace elektroaut rostou, cíl je stále naplněn pouze mírně přes polovinu. K září letošního roku bylo v Německu evidováno 510 000 elektrických vozidel.
I nyní je německý cíl relativně odvážný. Do roku 2030 by mělo být na silnicích 10 milionů elektromobilů. Na tento plán již reagovala poradenská společnost Deloitte, která cíl označila za nerealistický. Ta za maximum při současných podmínkách považuje 6,35 milionů elektromobilů. Podle studie je hlavním problémem, že automobilky stále nejsou připraveny na to, aby přecházely z výroby aut se spalovacími motory na elektromobily, jejichž výroba není tak lukrativní.
<figure id="attachment_89874" class="wp-caption alignleft" style="width: 1200px;"><img class="size-full wp-image-89874" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu.png 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-512x362.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-768x543.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-1024x724.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-725x512.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/podil-registrovanych-vozu-v-nemecku-dle-typu-800x565.png 800w" alt="Podíl registrovaných vozů v německu dle typu" width="1200" height="848" /><figcaption class="wp-caption-text">Podíl registrovaných vozů v Německu dle typu. Zdroj: cleanenergywire.org</figcaption></figure>
Hlavním problémem je i nadále nedostatečný rozvoj infrastruktury pro nabíjení. Podle veřejně dostupných údajů bylo před rokem v Německu cca 35 000 nabíjecích míst. Nová studie ovšem předpokládá, že jich bude potřeba nejméně desetkrát tolik v závislosti na tom, kolik majitelů elektromobilů bude využívat domácí nabíječky. Pokud jich bude méně, může být do roku 2030 potřeba až 843 000 veřejně přístupných nabíjecích míst.
<h2>Počty elektromobilů jsou v ČR řádově nižší</h2>
Oproti Německu má ČR elektromobilů podstatně méně, přestože jejich počet stále roste. Hlavním důvodem je, že cena elektromobilů je stále relativně vysoká a kupní síla běžného obyvatele Německa je vyšší.
Podle <a href="https://www.cdv.cz/tisk/pocet-elektromobilu-se-v-ceske-republice-blizi-desetitisicove-hranici/">údajů centra dopravního výzkumu</a> bylo do konce loňského roku v ČR registrováno 7637 elektromobilů, přičemž pouze v roce 2019 jich přibylo 2042. Meziročně se počet registrovaných elektromobilů za rok zvýšil o 63 %.
Zdroj úvodního obrázku: bmw.de

Elektromobilita

Na německých silnicích by do roku 2030 mohlo být až 15 milionů elektromobilů. Nereálné, tvrdí jiná studie

Dovoz uhlí do Evropské unie a Spojeného království poklesl v prvním pololetí letošního roku meziročně o téměř 40 %. Významně v těchto zemích poklesla i těžba černého a hnědého uhlí. Podrobné údaje o poklesu dovozu a těžby uhlí pochází ze statistik <a href="https://euracoal.eu/">asociace EURACOAL</a>.
V prvním pololetí roku 2020, na kterém se podepsala především pandemie koronaviru, došlo k bezprecedentnímu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/rotterdamsky-pristav-hlasi-letos-tretinu-nizsi-dovoz-cerneho-uhli">propadu dovozu uhlí do Evropy</a>. Podle statistik EURACOAL se dovoz černého uhlí propadl z 72,8 na 44,2 milionů tun, tedy meziročně o cca 40 %.
Celkově trh s uhlím zažil jedno z nejhorších pololetí v historii, obdobně špatné výsledky lze totiž sledovat i u statistik evropské těžby černého a hnědého uhlí. Hnědého uhlí se vytěžilo o téměř 30 % méně (propad z 159,2 na 112,7 milionů tun), černého uhlí pak o 16 % méně.
Jedním z důvodů je nepochybně pandemie koronaviru, kvůli které se napříč evropskými státy snížila spotřeba elektrické energie, pro kterou je uhlí stále hojně využíváno.
Dalším důvodem je propad cen komodit v prvním pololetí roku 2020, a to zejména u zemního plynu, který je nyní díky nižším měrným emisím na vyrobenou MWh elektrické energie často ekonomicky výhodnějším palivem (po zohlednění nákladů na emisní povolenky).
<h2>Pokles se nevyhnul ani České republice</h2>
Černého uhlí se v České republice vytěžil jeden milion tun, tj. o cca třetinu méně než ve stejném období loňského roku. Navíc se poprvé vytěžilo méně černého uhlí, než kolik se do země dovezlo (dovoz uhlí v prvním pololetí byl cca 1,5 milionů tun).
Pokles v těžbě se v ČR nevyhnul ani hnědému uhlí. Ve srovnání s loňským rokem se v České republice vytěžilo o pětinu méně hnědého uhlí (pokles z 19,1 na 15,3 milionů tun). S nižší těžbou poklesla i výroba elektřiny z obou druhů uhlí – z černého uhlí došlo k poklesu o 13 %, z hnědého uhlí o 20 %.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Union_Pacific_Coal_Train_Douglas_WY.JPG">Commons Wikimedia</a>

Rychlé zprávy

Evropský trh s uhlím zažil krušné první pololetí, dovoz klesl o bezprecedentních 40 %

Ve středu 11. 11. 2020 se uskutečnilo on-line cvičení Návrat+ zaměřené na řešení mimořádných provozních stavů v elektrizační soustavě ČR v souladu s novou evropskou legislativou. Společnost ČEPS je zrealizovala ve spolupráci s poskytovateli podpůrných služeb a provozovateli distribučních soustav.
Cílem cvičení Návrat+ bylo sjednocení chápaní možných provozních stavů v elektrizační soustavě se zaměřením na stav nouze (stanovuje § 54 Energetického zákona) a nouzový stav (stanovuje čl. 18 odst. 3 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1485), představení postupů řešení a prověření jejich úplnosti, jednoznačnosti a proveditelnosti. Pracovníci ČEPS ve spolupráci se všemi zúčastněnými provedli v rámci nácviku činnosti vedoucí k eliminaci identifikovaného rizika, respektive k řízenému návratu do normálního stavu.
<blockquote>„Zajištění připravenosti koordinovaně řešit mimořádné situace v elektrizační soustavě patří mezi naše klíčové priority. Děkuji všem účastníkům cvičení Návrat+ za ověření a prohloubení této připravenosti,“ prohlásil Pavel Šolc, člen představenstva ČEPS, a. s., pověřený řízením úseku Energetický obchod a dispečink.</blockquote>
Z důvodu maximálního dodržení bezpečnostních a hygienických opatření proti šíření onemocnění COVID-19 proběhlo toto cvičení on-line.

Přenos elektřiny

Cvičení Návrat+ ověřilo řešení mimořádných provozních stavů

Ministerstvo energetiky Spojených států amerických <a href="https://www.energy.gov/ne/articles/doe-approves-award-carbon-free-power-project">udělilo dotaci o hodnotě cca 1,4 mld. dolarů</a> (cca 33 mld. Kč) společnosti Carbon Free Power Project, LLC (CFPP) na podporu výstavby dvanácti malých modulárních reaktorů společnosti NuScale. Se společností NuScale od loňského roku spolupracuje i <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cez-bude-s-americany-spolecne-rozvijet-male-jaderne-reaktory">česká společnost ČEZ</a>.
Spojené státy americké již delší dobu prohlašují, že vidí budoucnost jaderné energetiky v malých modulárních reaktorech, přičemž u současných bloků by se měla dále <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rick-perry-vyzdvihl-male-modularni-reaktory-sledujte-inovatory-uvedl-konferenci-pude-evropske-komise">prodlužovat doba jejich životnosti</a>. Podporou společnosti CFPP, která je dceřinou společností Utah Associated Municipal Power Systems (UAMPS), ukazuje, že to myslí skutečně vážně.
Projekt CFPP se má skládat z celkem 12 malých modulárních reaktorů, kdy každý má disponovat instalovaným výkonem 60 MWe. První z reaktorů by měl být uveden do provozu v roce 2029. S výstavbou se má začít v roce 2025.
Finanční prostředky mají podle oznámení amerického ministerstva energetiky zajistit snížení rizik, která jsou spojena s investicí do prvního projektu tohoto typu.
Cílem přitom je i u prvního projektu zajistit, aby dlouhodobé měrné náklady na výrobu elektřiny (tzv. LCOE) byly na úrovni 55 dolarů za MWh, tedy relativně srovnatelné s dalšími zdroji elektřiny.
<div style="margin-bottom: 20px; padding: 12px; border: 1px solid gray; font-style: italic; background-color: #f5f5f5;">
Pozn. ukazatel LCOE (Levelized Cost of Electricity) udává takovou cenu elektřiny, která při daných ekonomických a provozních charakteristikách zdroje zajistí návratnost investice právě na konci její životnosti. Vypočten je jako podíl diskontovaných investičních + provozních nákladů zdroje a celkové vyrobené elektřiny za životnost zdroje.
</div>
Generální ředitel společnosti UAMPS Douglas Hunter uvedl, že společnosti podílející se na projektu jsou mimořádně ochotné na projektu spolupracovat. Důvodem je především to, že projekt má vhodně doplňovat obnovitelné zdroje elektřiny díky své flexibilitě.
<blockquote>„Nesmírně si vážíme projevení důvěry projektu CFPP ze strany ministerstva energetiky. Je naprosto na místě, že se ministerstvo snaží snížit rizika prvního projektu svého druhu, který se skládá z jaderných bloků nové generace,“ uvedl Douglas Hunter, generální ředitel společnosti UAMPS.</blockquote>
<h2>NuScale spolupracuje i s českým ČEZem</h2>
NuScale v současné době patří mezi nejslibnější projekty z řad malých modulárních reaktorů, a to i přesto, že první má být uveden do provozu až v roce 2029. Na počátku letošního září se reaktor stal prvním svého druhu, který <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/nuscale-prvni-spolecnosti-ktera-dokoncila-certifikaci-maleho-modularniho-reaktoru">dokončil certifikaci před americkým jaderným regulačním úřadem</a>.
Již v loňském roce se společností NuScale začal spolupracovat také největší výrobce elektřiny v ČR, společnost ČEZ. Podle dřívějšího vyjádření generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše mohou malé modulární zdroje být do budoucna významnou alternativou, kterou nelze opomíjet.
Více informacích o pokročilých malých modulárních reaktorech naleznete v našich předchozích článcích: 
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/infografika-male-modularni-reaktory-smr-pokrocile-fazi-vyvoje">Malé modulární reaktory v pokročilé fázi vývoje</a> 
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/infografika-male-modularni-reaktory-smr-ve-vystavbe">Malé modulární reaktory ve výstavbě </a>
Zdroj úvodního obrázku: Oregon State University, oregonstate.edu

Jaderné elektrárny

Malé jaderné reaktory mají v USA zelenou, ministerstvo podpoří vznik prvního unikátního projektu

Dodávky elektřiny v Německu byly loni <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20201022_SAIDIStrom.html?nn=265778">podle informací tamního energetického regulátora</a> nejspolehlivější od roku 2006, kdy byly poprvé zaznamenávány ukazatele o průměrné době přerušení dodávek elektřiny (SAIDI). Ve srovnání s ČR je tento parametr násobně nižší. 
Německo se podle údajů tamního energetického regulátora může pyšnit vysoce kvalitními dodávkami elektřiny. Výsledek je dokonce nejlepším za posledních 14 let. Podle prezidenta Bundesnetzagentur Jochen Homanna se jedná o důkaz, že zvyšující se podíl decentrálních zdrojů ani nyní nemá dopad na kvalitu dodávek elektřiny:
<blockquote>„Transformace energetiky a zvyšující se podíl decentrálních zdrojů ani nyní nemá negativní dopad na kvalitu dodávek elektřiny,“ uvedl Jochen Homann, prezident Bundesnetzagentur, která je německým regulačním úřadem pro energetiku.</blockquote>
Kvalita dodávek elektřiny se určuje především podle ukazatelů SAIFI a SAIDI, které vyjadřují, po jakou dobu v určeném období neměli zákazníci přístup k dodávkám elektřiny, resp. kolikrát u nich došlo k přerušení dodávek ve stanoveném období v případě ukazatele SAIFI.
Průměrný zákazník v Německu tak v roce 2019 měl přerušeny dodávky pouze na 12 minut a 12 vteřin, což je výsledek o téměř dvě minuty nižší než v roce 2018. Z dat zveřejněných na stránkách BNetzA lze navíc vyčíst, že trend je spíše klesající, což indikuje zlepšující se spolehlivost dodávek elektřiny (pozn. německý regulátor při výpočtu SAIDI zohledňuje pouze neplánované přerušení dodávek bez zohlednění mimořádných událostí).
<figure id="attachment_88882" class="wp-caption alignleft" style="width: 971px;"><img class="size-full wp-image-88882" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Snímek-obrazovky-2020-10-22-v-20.44.20.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Snímek-obrazovky-2020-10-22-v-20.44.20.png 971w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Snímek-obrazovky-2020-10-22-v-20.44.20-512x328.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Snímek-obrazovky-2020-10-22-v-20.44.20-768x492.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Snímek-obrazovky-2020-10-22-v-20.44.20-725x464.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Snímek-obrazovky-2020-10-22-v-20.44.20-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Snímek-obrazovky-2020-10-22-v-20.44.20-800x512.png 800w" alt="Průměrná doba přerušení dodávek elektřiny zákazníkům od roku 2006 Zdroj: Data BNetzA " width="971" height="622" /><figcaption class="wp-caption-text">Průměrná doba přerušení dodávek elektřiny zákazníkům od roku 2006 Zdroj: Data BNetzA</figcaption></figure>
Údaje o průměrné době přerušení dodávek elektřiny zveřejňuje každoročně ve <a href="https://www.eru.cz/cs/elektrina/statistika-a-sledovani-kvality/zpravy-o-kvalite">zprávě o kvalitě</a> i český Energetický regulační úřad. Za rok 2019 byl ukazatel vyčíslen <a href="http://www.eru.cz/documents/10540/462796/Zprava_o_kvalite_2019.pdf/cd3555b2-e3c6-4d11-807f-cb1a10ed31bb">na 258 min</a>. Statistiky ERÚ ovšem do výpočtu SAIDI zahrnují i dobu trvání plánovaného přerušení dodávek, včetně mimořádných událostí.
Nejnižší ukazatel SAIDI byl tradičně v distribuční soustavě společnosti PREdistribuce, což je způsobeno především tím, že v této soustavě je významný podíl kabelového vedení.
Spolehlivost dodávek v Německu je především určena tím, že je zde podstatně vyšší podíl vedení kabelových. Podle údajů asociace <a href="https://www.bdew.de/presse/presseinformationen/zahl-der-woche-184-millionen-kilometer/">BDEW je pouze 18 % délky elektrického vedení vedeno nadzemním vedením</a>.
<h2>Výpočet SAIDI a SAIFI není v EU harmonizován</h2>
Je přitom nutné doplnit, že  metodika výpočtu nemusí být v každé zemi stejná, jelikož na úrovni Evropské unie dosud nebyl stanoven jednotný postup výpočtu ukazatelů SAIDI a SAIFI. Rozdíly mohou být například v tom, zda jsou při výpočtu zohledněny i plánované výpadky dodávek nebo přerušení dodávek na všech napěťových úrovních.
Evropské srovnání spolehlivosti dodávek uskutečnila Rada evropský energetických regulátorů (<a href="https://www.ceer.eu/">CEER</a>) v roce 2018, se zohledněním údajů z roku 2016.
Ze srovnání dat z roku 2016 vyplývá, že při použití stejné metody, jakou využívá Český regulátor, byla doba přerušení dodávek v Německu 23,55 minut, zatímco v ČR byl stejný ukazatel 258,29 minut. Naopak při využití metody Německého regulátora byl ukazatel SAIDI v roce 2016 v Německu 12,8 minuty, zatímco v ČR 73 minut.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay.com
EDIT 26.10.2020: Doplněna informace o způsobu výpočtu SAIDI ERÚ a BNetzA v pátém a šestém odstavci a  část o studii CEER a harmonizaci výpočtu SAIDI a SAIFI

Elektřina

Německo hlásí rekordně spolehlivé dodávky elektřiny, násobně lepší než ČR

Polsko má odebrat od Spojených států amerických jaderné technologie a související služby za 18 mld. dolarů. Celkem má v plánu postavit 6 až 9 GW instalovaného výkonu reaktorů III nebo III+ generace. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/101920-us-poland-reach-nuclear-technology-deal-to-loosen-russian-pipeline-gas-grip">Podle informací serveru S&amp;P</a> by nové bloky měly vyrůst v lokalitách Lubiatow-Kopalino a Zarnowiec. 
Polsko se počátkem tohoto týdne podstatně přiblížilo své první jaderné elektrárně, která má zemi pomoci omezit závislost na spalování hnědého a černého uhlí. Dohodu na dodávky jaderných technologií a souvisejících služeb o hodnotě 18 mld. dolarů již podepsala americká strana, Polsko by mělo svůj podpis připojit, jakmile <a href="https://biznesalert.com/poland-and-united-states-made-agreement-on-first-polish-nuclear-power-plant/">bude doručena k podpisu do Varšavy.</a>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1603186643.json“,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku v říjnu tohoto roku.“}
Smlouva je koncipovaná na 30 let, přičemž v prvních 18 měsících mají proběhnout základní práce spojené s návrhem designu a způsobem financování. První blok by měl být spuštěn v roce 2033, další by měly následovat do roku 2043.
<blockquote>„Tato dohoda je důležitá hned z několika pohledů. Nejenže posiluje americko-polské vztahy, ale zároveň oznamuje světu, že USA se vrací do jaderného businessu díky převratným americkým technologiím,“ uvedla velvyslankyně Spojených států amerických v Polsku Georgette Mosbacher.</blockquote>
Prohlášení americké velvyslankyně v Polsku potvrzuje i nedávná aktivita USA v Bulharsku, kde mají být zvažovány americké technologie k <a href="https://www.reuters.com/article/instant-article/idUSL8N2H43CR">dostavbě jaderné elektrárny Kozloduy</a>.  Po určitém utlumení aktivity, které bylo spojeno s bankrotem společnosti Westinghouse, se tak USA začínají znovu ozývat o možnosti dostavby jaderných bloků v Evropě.
Dá se tedy očekávat, že i v tendru na nový jaderný blok v ČR bude o USA stále více slyšet. Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlé projekty se jedná, je ovšem otázkou, kolik bloků současně jeden dodavatel skutečně zvládne realizovat.
<h2>Polsko se pro jádro zřejmě definitivně rozhodlo</h2>
Přestože Polsko dlouhou dobu jadernou energetiku pouze zvažovalo, v posledních měsících dělá řadu podstatných kroků, které jej k první jaderné elektrárně přibližují. Dohoda podepsaná toto pondělí je sice první závaznou, již ji ovšem <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pompeo-podepsal-polsku-dohodu-rozvoji-jadra-usa-zde-favoritem-stavbu-9-gw/">předcházelo několik memorand o porozumění</a>.
Mimo to na počátku října polská vláda oznámila, že jadernou elektrárnu nebude stavět polostátní energetická společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlada-prevezme-spolecnost-odpovednou-za-projekt-prvni-jaderne-elektrarny-polsku/">PGE, ale výstavbu vezme vláda na sebe</a>.  Záměrem je převzít celou společnost PGE EJ1, která má na starost výstavbu prvního polského bloku, do konce roku.
<blockquote>„Energetický průmysl je v současné době ve fázi hluboké transformace, a tak velká investice do jaderného projektu překračuje finanční možnosti energetických společností. Proto jsme se státní pokladnou podepsali dohodu o záměru zahájit jednání o možnosti vlády převzít celou investici do první jaderné elektrárny v Polsku,“ uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski.</blockquote>
Již v polovině tohoto roku místopředseda polské vlády prohlásil, že PGE nebude <a href="https://biznesalert.pl/polska-elektrownia-jadrowa-atom-pge-energetyka/">schopná sama jaderný blok postavit</a>. K podpisu dohody o převzetí PGE EJ1 došlo 1. října tohoto roku. Převzetím společnosti ze strany státu si Polsko přípravy projektu zjednoduší, mimo jiné i tím, že se investice nebudou účastnit minoritní akcionáři společnosti PGE.
Polsko si následně plánuje ve společnosti PGE EJ1 ponechat většinový podíl s tím, že zbytek přenechá investorovi výstavby.
Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Kamil Porembiński's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/paszczak000/" data-track="attributionNameClick">Kamil Porembiński</a>

Polsko má utratit za jaderné technologie z USA 415 mld. Kč, první blok chce spustit o tři roky dříve než ČR

Systém obchodování s emisemi by se ve Spojené království po roce 2021 měl co nejvíce cenově propojit s evropským systémem EU ETS. Pomůže to likviditě obchodování a snížení nákladů na zajištění rizika výrobců elektřiny, <a href="https://www.efet.org/Files/Documents/Press%20releases/2020/200912_EFET_PR_A%20linked%20UK%20ETS%20key%20for%20UK%E2%80%99s%20cost%20effective%20transition%20to%20net%20zero_FINAL.pdf">tvrdí EFET</a> (<a href="https://www.efet.org/">Evropská federace obchodníků s energiemi</a>).
Spojené království ještě není definitivně rozhodnuto, na jakých principech bude založen jeho trh s emisemi od začátku roku 2021. Aktuálně jsou zvažovány tři možnosti – samostatný systém obchodování s emisemi, systém obchodování s emisemi cenově navázaný na EU ETS nebo uhlíková daň.
Do rozhodování svým názorem přispěla i jedna z největších organizací, která spojuje obchodníky s energiemi. Ta se vyslovila pro systém, který bude cenově propojen s EU ETS.
Pokud by se Spojené království rozhodlo pro samostatný systém obchodování s emisemi, který by nebyl navázán na EU ETS, důsledkem by byla malá likvidita obchodování. Cena, za kterou by se emisní povolenky obchodovaly na trhu, by pak nemusela zcela věrně odrážet skutečnou cenu za snižování emisí a mohla by být více volatilní. To by ve svém důsledku mohlo vést k vyšším cenám za energie, protože by obchodníkům rostla cena za zajištění rizik nepředvídatelně vysokých nebo naopak nízkých cen.
<figure id="attachment_21805" class="wp-caption alignleft" style="width: 1280px;"><img class="size-full wp-image-21805" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280.jpg 1280w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/factory-613319_1280-800x533.jpg 800w" alt="Emise CO2 v EU" width="1280" height="853" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroj: PixaBay.com</figcaption></figure>
Dopady do cen zajištění vidí EFET i v případě přechodu pouze na uhlíkovou daň. Cena za zajištění rizika z obchodování by vzrostla z toho důvodu, že by byla uhlíková daň stanovená každoročně, což by komplikovalo predikci cen na víceletá období. Současně by podléhala dohledu a možným úpravám regulátora.
Výhodou cenového propojení obou trhů s emisemi zároveň současně je, že snižuje riziko tzv. „úniku uhlíků“ (<a href="http://ec.europa.eu/clima/policies/ets/cap/leakage/index_en.htm">carbon leakage</a>), neboli přesunu průmyslu a investic do jiných částí světa k dosažení nižších nákladů na emise.
Doporučením federace EFET je cenové propojení „ex ante“, tedy napojení na průměrné forwardové ceny EUA, a to bez dalšího navyšování této ceny nebo úpravy. Díky této vazbě by (především) pro výrobce elektřiny byly náklady za emise jednoduše predikovatelné, a ti by tak nemuseli vynakládat vysoké náklady na zajištění proti případným výkyvům ceny za vypouštění emisí.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Emise CO2

Spojené království a EU ETS po roce 2021? Trhy by měly být cenově navázány, tvrdí EFET

Minulý týden to bylo šestnáct let, kdy se  v kladenské elektrárně stal poslední úraz, který měl za následek pracovní neschopnost jejího kmenového zaměstnance. Energetická společnost Teplárna Kladno s.r.o., která je od září minulého roku součástí energetické skupiny Sev.en Energy, tak dosáhla dalšího velkého úspěchu v oblasti Bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. 
<blockquote> „Naše kladenská teplárna dosáhla tohoto rekordu díky svému dlouhodobému systému v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který neustále optimalizujeme. Toto sice vyžaduje nemalé investice a hlavně každodenní aktivní přístup našich zaměstnanců, ale výsledky ukazují, že naše společná snaha a úsilí je korunována úspěchem. Na rekord, kterého naše společnost dnes dosáhla, jsme náležitě pyšní a moje díky, stejně tak celého vedení společnosti, patří zejména našim zaměstnancům. Bez nich bychom tohoto úspěchu nedosáhli.“, říká Milan Prajzler, generální ředitel společnosti.</blockquote>
Zavedený systém  BOZP podléhá pravidelné kontrole nejen samotnou společností, ale také nezávislými auditory. V roce 2005 společnost zavedla a aktivně používá systém ISO 45001:2018, který je zaměřen na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
Každoročně je kontrolním auditem ověřováno plnění požadavků tohoto systému a po každých třech letech je prováděn náročný recertifikační audit. Teplárna Kladno s.r.o. je také držitelem titulu „Podnik podporující zdraví III. stupně“, který získala v rámci programu každoročně vyhlašovaném Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Teplárna Kladno je jedním z největších nezávislých výrobců tepla a elektrické energie v České republice. Od roku 2019 patří do energetické skupiny Sev.en Energy a se svými 400 zaměstnanci patří mezi významné zaměstnavatele v regionu. V Kladně provozuje moderní kogenerační zdroj na výrobu elektřiny a tepla, který splňují ekologické normy ČR a EU.
Výkon kladenské elektrárny dosahuje 524 MWe. Společnost se tak řadí mezi největší nezávislé výrobce energie v České republice. Díky poskytování podpůrných služeb také výrazně přispívá ke stabilitě energetické soustavy ČR.

Teplárenství

Teplárna Kladno dosáhla nového rekordu – 16 let bez pracovního úrazu

Provozovatel přenosové soustavy ČR podle plánu dokončil modernizaci vedení V460 spojujícího rozvodny Nošovice a Albrechtice v Moravskoslezském kraji. Tato investiční akce trvala přibližně půl roku a přinesla mimo jiné další posílení přenosové soustavy v tomto regionu.
Modernizace vedení V460 zahrnovala výměnu stožárů včetně základů a výměnu fázových vodičů, zemních lan a izolátorových závěsů. V rámci této investiční akce v přibližné hodnotě 400 mil. Kč došlo k navýšení přenosové kapacity vedení zhruba o polovinu, čímž se zvýšila jeho připravenost na možný zvýšený tranzit elektřiny v budoucnu.
<figure id="attachment_87880" class="wp-caption alignleft" style="width: 3211px;"><img class="size-full wp-image-87880" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/V460_foto2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/V460_foto2.jpg 3211w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/V460_foto2-512x464.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/V460_foto2-768x696.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/V460_foto2-1024x928.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/V460_foto2-725x657.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/V460_foto2-800x725.jpg 800w" alt="Elektrické vedení V460" width="3211" height="2910" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrické vedení V460</figcaption></figure>
<blockquote>„Rekonstrukcí V460 jsme posílili spolehlivost dodávek elektrické energie v regionu Moravskoslezského kraje a zároveň jsme učinili další krok k přípravě přenosové soustavy ČR na rostoucí nároky v odvětví energetiky nejen v České republice, ale i v evropském měřítku,“ prohlásil Stanislav Votruba, člen představenstva ČEPS pověřený řízením úseku Správa, provoz a údržba PS.</blockquote>
Vedení V460 o délce 16,5 km zajišťuje společně s rozvodnou Albrechtice a vedením V443 mezinárodní propojení s polskou přenosovou soustavou PSE.