Evropská komise představila strategii nazvanou „Renovační vlna“, jejímž cílem je, aby evropské budovy, na které nyní připadá 40 % spotřeby energie v EU, snížily do roku 2030 spotřebu energie o 14 %, spotřebu energie na vytápění a chlazení o 18 % a emise skleníkových plynů o 60 %. Aby se tak stalo, je <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1835" target="_blank" rel="noopener">dle tiskové zprávy Evropské komise</a> nutné v příštích letech zdvojnásobit tempo renovací budov a zajistit, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Stanovený cíl snížení emisí skleníkových plynů z budov o 60 % je dle Komise nezbytný k dosažení <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/komise-zvyseni-unijnich-energeticko-klimatickych-cilu-nutnosti" target="_blank" rel="noopener">navrhovaného přísnějšího cíle pro snížení celkových emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990</a>. O finální hodnotě tohoto cíle probíhá aktuálně debata na úrovni Evropského parlamentu a členských států EU, přičemž europoslanci požadují ještě ambicióznější cíl v podobě 60% snížení emisí.
Podle Evropské komise je pro dosažení uvedených cílů pro spotřebu energie a emise skleníkových plynů z budov nutné, aby došlo ke zdvojnásobení současného tempa renovací budov a k zajištění toho, aby renovace vedly k vyšší energetické účinnosti a účinnějšímu využívání zdrojů.
Do roku 2030 by dle Komise mohlo být zrenovováno 35 milionů budov a v důsledku toho vytvořeno až 160 000 nových „zelených“ pracovních míst ve stavebnictví.
<blockquote>„Na budovy připadá přibližně 40 % spotřeby energie v EU a 36 % emisí skleníkových plynů. Avšak pouze 1 % budov každoročně projde energeticky účinnou renovací, takže účinná opatření mají zásadní význam pro to, aby byla Evropa do roku 2050 klimaticky neutrální,“ uvedla Komise.</blockquote>
<h2>Snížení závislosti na dovozu fosilních paliv</h2>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/101420-ec-wants-eu-buildings-energy-use-cut-14-by-2030-through-renovation" target="_blank" rel="noopener">Jak připomněl zahraniční server Platts</a>, fosilní paliva představovala v roce 2017 zhruba 77 % energie spotřebované na vytápění budov a tato oblast bude tudíž nejvíce ovlivněna představenými plány Komise.
<blockquote>„Modernizace systémů využití energie v budovách je klíčem k jejich dekarbonizaci, využití potenciálu obnovitelných zdrojů a snížení závislosti EU na dovážených fosilních palivech,“ dodala Komise.</blockquote>
EK dále uvedla, že posoudí možnost zpřísnění evropského cíle z roku 2018 pro podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v oblasti vytápění a chlazení. Tento nezávazný cíl po členských státech požaduje, aby podíl OZE v sektoru vytápění a chlazení stoupal mezi lety 2020 a 2030 v průměru o 1,3 % ročně. Vyloučen dále není ani požadavek na určité minimální množství podílu energie z OZE v budovách či podpora využití dekarbonizovaných plynů.
Autor úvodní fotografie: Cjp24

Úspory energie

EU chce do roku 2030 zrenovovat 35 mil. budov. Plán má vést k 60% poklesu emisí CO2 v tomto sektoru

Německo se v poledních letech snaží intenzivně snižovat emise, avšak relativně úspěšně se mu to daří pouze v oblasti výroby elektrické energie. Problematické zůstávají především vytápění a doprava, přičemž ke snížení emisí v těchto sektorech má pomoci nová daň, která bude zavedena od příštího roku. Podle každoroční <a href="https://www.diw.de/de/diw_01.c.799833.de/waermemonitor__deutsche_haushalte_heizen_etwas_weniger_____co2-emissionen_sinken_kaum.html" target="_blank" rel="noopener">studie německého institutu</a> sice emise z vytápění domácností v zemi za poslední dekádu poklesly o pětinu, téměř veškerý tento pokles byl však spojen s nižší potřebou vytápět kvůli teplejším zimám.
Zatímco ke snižování emisí v elektroenergetice pomáhají v posledních letech vysoké ceny emisních povolenek, v sektorech vytápění a dopravy je situace komplikovanější, jelikož systém EU ETS pokrývá pouze zlomek jejich emisí. Podle každoroční studie Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) sice emise z vytápění tamních domácností od roku 2010 poklesly o přibližně 21 %, při očištění o vlivy počasí se však jedná pouze o 2,6 %.
<blockquote>„Snížení emisí o 21 % je jen stěží způsobeno zvyšováním energetické účinnosti budov. Proto tedy neexistuje žádný důvod, proč bychom měli polevit v úsilí snižovat emise,“ <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/german-heating-emissions-cut-almost-entirely-down-warmer-weather-study" target="_blank" rel="noopener">uvedl podle serveru CLEW</a> Jan Stede, ekonom z institutu DIW.</blockquote>
Studie sleduje vychází z dat shromážděných od přibližně 300 tisíc německých domácností. Ty stále ve velkém využívají k vytápění fosilní paliva, která bude nutné nahradit, stejně tak je nutné snižovat jejich poptávku po energii. Jedním z kroků ke snížení emisí domácností je i plánovaný zákaz na nové systémy vytápění využívající topný olej od roku 2026.
Na vině je ale především stagnující situace v oblasti zvyšování energetické účinnosti obydlí. Podle studie německá vláda plánovala navýšit rychlost zateplování domácností na 2 % ročně, avšak reálně bylo dosaženo pouze 1 %. Výzkumníci tak navrhují vyšší podporu pro zateplování, přičemž zdanění emisí z vytápění od příštího roku by mělo být motivující pro vyšší investice.
Právě zpoplatnění emisí z vytápění a dopravy má Německu pomoci v dosažení klimatických cílů. Od příštího roku budou emise z těchto sektorů zpoplatněny fixní částkou, <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/nemecky-kabinet-se-dohodl-vysi-poplatku-za-emise-co2-sektoru-vytapeni-dopravy" target="_blank" rel="noopener">která má začínat na 25 eurech za tunu CO2</a>, v následujících letech postupně růst na 55 eur v roce 2025. Pro německé domácnosti vytápějící zemním plynem to tak bude v praxi znamenat zdražení plynu v příštím roce o 5 eur za MWh.
<h2>Emise budou zpoplatněny, velcí emitenti však budou moci žádat o výjimku</h2>
Zvýšené náklady se však projeví na hospodaření společností s vysokou emisní náročností na výrobu. Pokud tyto firmy své výroby exportují na mezinárodní trhy, bude pro ně obtížné tyto náklady promítnout do cen, jelikož by to vedlo ke snížení jejich konkurenceschopnosti.
Německá vláda tak navrhuje, že by firmy, u kterých by hrozil přesun výroby a tím i emisí mimo zemi, <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-chce-firmam-kompenzovat-zdaneni-emisi-ktere-zemi-zacne-platit-od-pristiho-roku" target="_blank" rel="noopener">měly mít možnost si zažádat o výjimku</a>.

Energetika v zahraničí

Studie: Za poklesem emisí z vytápění domácností v Německu stojí teplé zimy

Královéhradecký kraj dnes zahájil druhé kolo třetí vlny dotací na výměnu neekologických kotlů na tuhá paliva. Od dnešních 10:00 se mohli zájemci elektronicky zapisovat do pořadníku žadatelů. Do 15:00, kdy byl zápis ukončen, zájemci vyčerpali 1170 míst z pořadníku, který byl nastaven na 1800 míst. V nynější třetí vlně se rozdělují poslední peníze z fondů EU, které kraj na výměnu kotlů dostal. ČTK to řekl mluvčí hejtmanství Dan Lechmann.
V dnes zahájeném druhém kole třetí vlny se bude rozdělovat téměř 42 milionů korun, z nichž by mohlo být uspokojeno asi 350 žadatelů. Registr žadatelů byl nastaven až na 1800 míst, aby si kraj vytvořil zásobník žadatelů, kteří by dotaci mohli získat z peněz, které kraj ještě získá v budoucnu. V zásobníku tak nyní kraj má přibližně přes 800 zájemců.
Žadatelé zapsaní do pořadníku nyní budou muset do 14. září vyplnit kompletní elektronickou žádost, a to na dotačním portálu kraje. Následně budou muset na hejtmanství doručit i listinnou verzi žádosti.
Dotaci lze použít na kotel na biomasu, tepelná čerpadla a na plynové kondenzační kotle. Maximální výše podpory činí až 127.500 korun. Například při poslední dotační výzvě na tepelná čerpadla připadly dvě třetiny nově instalovaných zdrojů vytápění. Po tepelných čerpadlech lidé nejčastěji pořizují plynové kotle. Nejméně je kotlů na biomasu.
<blockquote>&#8222;Kraj se bude snažit o navýšení financí z evropských i státních zdrojů,&#8220; uvedl mluvčí k získání dalších dotačních peněz na výměnu kotlů.</blockquote>
Kraj podle něj již požádal o registraci do programu Nová zelená úsporám &#8211; Adaptační a mitigační opatření, kde je pro Královéhradecký kraj vyčleněno přibližně 79 milionů korun.
Dotaci na výměnu starého neekologického kotle v Královéhradeckém kraji dosud získalo asi 5200 žadatelů. Z evropských dotací bylo mezi ně rozděleno zhruba 580 milionů korun. Průměrná výše přidělené dotace je zatím na úrovni 106.000 korun.
První dotační vlna na výměnu kotlů v kraji začala v lednu 2016, druhá v říjnu 2017. Nyní běží třetí vlna, v jejímž prvním kole bylo mezi 1338 žadatelů rozděleno 157 milionů korun.
Program výměny starých kotlů v ČR začal v červenci 2015, kdy ministerstvo životního prostředí vyhlásilo tzv. kotlíkové dotace. Podle ministerstva výměna kotlů v první a druhé dotační vlně pomohla zlepšit ovzduší v zemi. Mimo jiné ročně snížila emise tuhých znečišťujících látek o 2700 tun, emise CO2 o 388.000 tun a emise jemných částic o 427 tun.

Energetika v ČR

Královéhradecký kraj zahájil další kolo dotací na výměnu kotlů

Zlínský kraj přidělí dotace na výměnu kotlů pěti stovkám žadatelů, kteří vloni neuspěli se svou žádostí. Kraj totiž na poskytnutí takzvaných kotlíkových dotací obdržel od státu další finanční prostředky, a to 63 milionů korun. ČTK to dnes sdělila v tiskové zprávě mluvčí hejtmanství Adéla Kousalová.
<blockquote>&#8222;Ze Státního fondu životního prostředí jsme na kotlíkové dotace obdrželi dalších 63 milionů korun, což je dobrá zpráva pro ty, na které se vloni nedostalo, a jejich žádost byla umístěna do takzvaného zásobníku projektů,&#8220; uvedl krajský radní Jan Pijáček (ODS).</blockquote>
Při loňské podzimní třetí vlně dotací na výměnu kotlů přijal kraj 2807 žádostí o poskytnutí dotace v listinné podobě, kraj měl k dispozici necelých 160 milionů korun a dotaci získalo 1427 žadatelů. &#8222;Rozhodující přitom byla rychlost, tedy čas podání žádosti v elektronické podobě,&#8220; uvedla mluvčí. Dotace jsou určeny na výměnu starých, nevyhovujících kotlů na pevná paliva za nové, nízkoemisní zdroje tepla v rodinných domech na území Zlínského kraje.
<blockquote>&#8222;V současné době žádosti předložené a neuspokojené v rámci Programu výměny zdrojů tepla v domácnostech Zlínského kraje III kontrolujeme, zařazujeme do zásobníku projektů, který schvaluje postupně Rada Zlínského kraje a podle finanční alokace posíláme příjemcům postupně k podpisu Smlouvu o poskytnutí dotace,&#8220; uvedla Jana Koldová z krajského úřadu.</blockquote>
V prvním kole dotací na ekologičtější kotle bylo ve Zlínském kraji ve dvou výzvách rozděleno 171 milionů korun, uspělo 1445 žádostí. Ve druhé vlně dotací kraj rozdělil mezi 1401 úspěšných žadatelů o výměnu kotlů 154,6 milionu korun.

Teplárenství

Zlínský kraj rozdělí mezi 500 žadatelů 63 mil.Kč na výměnu kotlů

Mezinárodní energetická agentura (IEA) vydala <a href="https://www.iea.org/reports/germany-2020#executive-summary">zprávu o stavu energetického sektoru Německa</a>. Podle zprávy má Německo problém s dosažením stanovených klimaticko-energetických cílů. Zejména krátkodobé cíle v oblasti snižování emisí s největší pravděpodobností nesplní. Díky plánovanému uhelnému phase-outu do roku 2038 ale cílí na dosažení cílů dlouhodobých.
IEA vydala zprávu o stavu energetického sektoru Německa, ze které je patrné, že se energetický mix země během posledních čtyř dekád přesunul od naprosté dominance uhlí a ropy na diverzifikovanější mix. Jaderná energie je nahrazována především obnovitelnými zdroji. Do roku 2038 je pak plánováno úplné <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">ukončení využívání uhlí</a>, a to i přes fakt, že je dnes největším zdrojem výroby elektřiny v zemi.
<figure id="attachment_81361" class="wp-caption aligncenter" style="width: 989px;"><img class="size-full wp-image-81361" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo.png 989w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-512x284.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-768x426.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-725x402.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/výroba-energie-Německo-800x444.png 800w" alt="" width="989" height="549" /><figcaption class="wp-caption-text">Výroba energie dle zdroje v letech 1998 – 2018. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Cíle snížení emisí do 2020 Německo pravděpodobně nedosáhne</h2>
Národní klimatické cíle Německa jsou definované v Klimatickém akčním plánu do 2050, který je součástí Energiewende. Cílem je snížit <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-roce-2018-rekordne-snizilo-celkove-emise">emise</a> skleníkových plynů do roku 2020 o 40 %, do 2030 o 55 %, do 2040 o 70 % a do 2050 o 80-95 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990. Tyto cíle jsou poté doplňovány cíli v oblasti spotřeby energie/energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.
Německo má problémy s dosažením krátkodobých cílů. Velkým výzvám čelí zejména v sektorech vytápění a dopravy. V roce 2018 byly emise sníženy zhruba o 31 % ve srovnání s rokem 1990.
<figure id="attachment_81362" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1001px;"><img class="size-full wp-image-81362" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo.png 1001w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-512x292.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-768x437.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-725x413.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emise-Německo-800x456.png 800w" alt="" width="1001" height="570" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise skleníkových plynů dle sektorů v letech 1990 – 2017. Součástí sektoru energetika je mj. i doprava. Zdroj: IEA</figcaption></figure>
<h2>Jaderná energie je nahrazována obnovitelnými zdroji</h2>
Energiewende je v současnosti nejviditelnější ve výrobě elektrické energie, kde podíl výroby z obnovitelných zdrojů roste. Nejvíce elektřiny se ovšem stále vyrábí z <a href="https://oenergetice.cz/uhli/bloomberg-trh-ukonci-nemecke-uhli-drive-nez-uhelna-komise">uhlí</a>, zejména hnědého. Obnovitelné zdroje elektřiny totiž primárně nahradily klesající výrobu z jaderné energie. V roce 2017 se druhým nejvýznamnějším zdroje elektřiny stala větrná energie, podle předběžných dat nicméně v loňském roce překonala i hnědé uhlí.
Německým cílem je dosáhnout podílu obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2020 35 %. V roce 2018 to bylo 38 % a v první polovině 2019 44 %. Podle nové koaliční vlády z března 2018 německá vláda plánuje zvýšit tento cíl pro rok 2030 <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/analyza-nemecko-pravdepodobne-nedosahne-65-podilu-oze-roku-2030">na 65 %</a> (původně měla výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v 2030 činit 50 %).
Díky změně legislativy v letech 2014 a 2017 jsou nyní výstavba obnovitelných zdrojů nad určitý instalovaný výkon předmětem aukcí. Problémem ovšem stále zůstává <a href="https://oenergetice.cz/prenos-elektriny/nemecka-paterni-prenosova-vedeni-dostanou-vinku-novou-technologii-vyuzita-bude-poprve-svete">nedostatečné propojení</a> mezi severem, kde je většina větrných elektráren, a jihem, kde je většina poptávky. Řešení této situace, která bude dále zhoršena uzavřením posledních jaderných elektráren, si německá vláda stanovila jako prioritu.
<h2>Emise v dopravě budou zpoplatněny</h2>
Nejproblematičtějším sektorem z hlediska snižování emisí je v Německu sektor dopravy. Vláda ustanovila pracovní skupinu, která má přijít s doporučeními, jak emise v dopravě snížit. Dále se německá vláda rozhodla, že v dopravě zavede určitou formu uhlíkové daně – tedy zpoplatní emisí, což povede ke zvýšení cen paliv a spotřebitele by mělo motivovat k efektivnějšímu využívání dopravy.
V sektoru vytápění Německo momentálně žádnou zásadní dekarbonizační strategii nemá. Vytápění se přitom podílí více než 50 % na finální spotřebě energie a činí cca 40 % všech emisí. Vytápění je velice závislé na fosilních palivech – kupříkladu 25 % domácností vytápí topným olejem.
<figure id="attachment_81363" class="wp-caption aligncenter" style="width: 977px;"><img class="size-full wp-image-81363" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo.png 977w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-512x294.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-768x441.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-725x416.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/emsie-energetika-Německo-800x459.png 800w" alt="" width="977" height="561" /><figcaption class="wp-caption-text">Emise CO2 v sektoru energetiky v letech 1990 – 2017. Zdroj: IEA</figcaption></figure>

Německo

IEA: Německo má problém snižovat emise v dopravě a vytápění

Obnovitelná energie se v Evropské unii v roce 2018 podílela 21 % na celkové energii spotřebované na vytápění a chlazení. Tento podíl stabilně roste a za posledních 14 let se zvýšil o tři čtvrtiny. <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20200211-1?fbclid=IwAR3LYLLmUq2dWiIGnZCOzQwKY_oSKYf_0H73mT6U342lijhHSAFhQ3_ELno">Uvádí to zpráva evropského statistického úřadu Eurostat</a> z minulého týdne.
Eurostat sbírá data o podílu obnovitelné energie na vytápění a chlazení v EU od roku 2004, kdy tento podíl činil 11,7 % (v 27 zemích EU bez Spojeného království). Od té doby se tento podíl neustále zvyšuje, když v roce 2018 dosáhl 21,1 %. Za 14 let se tak podíl obnovitelné energie na vytápění a chlazení navýšil o tři čtvrtiny.
Na čele statistiky se umístilo Švédsko, ve kterém v roce 2018 pokryly obnovitelné zdroje energie (OZE) téměř dvě třetiny (65%) energie spotřebované na vytápění a chlazení. Více než polovina energie použité na vytápění a chlazení pocházela z OZE také v Lotyšsku (56%), Finsku (55%) a Estonsku (54%).
Oproti tomu obnovitelné zdroje přispěly nejmenším podílem na energii spotřebované na vytápění a chlazení v Irsku a Nizozemsku (shodně 6%), Belgii (8%) a Lucembursku (9%).
Česká republika dosáhla podílu ve výši 20,6 %, a zaostala tak za průměrem EU o půl procentního bodu. Od roku 2004 však navýšila svůj podíl z 9,9 % více než dvojnásobně.
<figure id="attachment_81111" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1748px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources.png"><img class="size-full wp-image-81111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources.png 1748w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-433x512.png 433w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-768x909.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-866x1024.png 866w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-725x858.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Heating-and-cooling-renewable-sources-800x946.png 800w" alt="" width="1748" height="2068" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Podíl obnovitelných energie na celkové energii spotřebované na vytápění a chlazení v EU. Zdroj: Eurostat</figcaption></figure>
Obnovitelná energie pro vytápění a chlazení zahrnuje také energii získanou (ze vzduchu, země nebo vody) tepelnými čerpadly (tato informace však ještě není dostupná ve všech zemích). V roce 2018 tato tepelná energie přispívala více než desetinou (11,5 %) k celkové energii z OZE používané k vytápění a chlazení.

Obnovitelné zdroje

Obnovitelná energie se v roce 2018 podílela 21 % na energii spotřebované pro vytápění a chlazení v EU

Ze závěrů <a href="https://eurogas.org/knowledge_centre/heating-poll/">průzkumu veřejného mínění</a>, zadaného asociací Eurogas, vyplývá, že občané vybraných členských států EU nejsou ochotni měnit způsob vytápění svých domácností v rámci boje proti změně klimatu a upřednostňují způsoby jiné. Nejvýznamnějším faktorem jsou pro spotřebitele náklady spojené se změnou vytápění.
Eurogas, asociace zastupující evropský plynárenský obchodní a distribuční sektor, nechal provést průzkum veřejného mínění týkající se vytápění domácností v kontextu klimatické změny. Realizátorem průzkumu byla agentura <a href="https://www.comresglobal.com/">Savanta ComRes</a>.
Průzkum byl proveden v 13 členských zemích EU (FR, FI, GR, IT, LV, NL, PL, RO, GB, DE, IE, LU, ES) a dotazováno bylo 11 859 lidí online a telefonicky. Předmětem průzkumu byl postoj občanů k tomu, jak přemýšlí o svém přispívání k boji proti klimatické změně, jak by chtěli <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/sdruzeni-naklady-na-teplo-z-czt-jsou-v-nemecku-dvakrat-vyssi-nez-v-cr">vytápět</a> své domovy a co by je přimělo k tomu svůj vytápěcí systém změnit.
<h2>Nejčastěji se topí plynovými kotli</h2>
Zdroje vytápění se napříč zkoumanými členskými státy EU liší. Ve Finsku a Lotyšsku je běžné dálkové <a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/studie-cesi-vydaji-za-teplo-z-czt-ze-mzdy-petkrat-vice-nez-nemci">vytápění</a>, v Německu kolektivní vytápění (vytápění pro několik jednotek domácností, například v rámci panelového domu) a ve Spojeném království, Irsku a Španělsku je nejběžnější individuální vytápění, kdy má domácnost svůj vlastní zdroj vytápění. Podobně se velmi liší typy vytápění. Od plynových kotlů nejběžnějších ve Spojeném království a Itálii až po kamna na dřevo v Lotyšsku a Finsku.
<figure id="attachment_80034" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1146px;"><img class="wp-image-80034 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum.png 1146w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-512x251.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-768x376.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-1024x501.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-725x355.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/zdroje-vytápění-EU-průzkum-800x392.png 800w" alt="" width="1146" height="561" /><figcaption class="wp-caption-text">Zdroje domácího vytápění, dle způsobu vytápění. Zdroj: Eurogas Energy Survey</figcaption></figure>
Naopak byla zjištěna velká podobnost v odpovědích týkajících se způsobů, jakými by lidé byli ochotni své domovy vytápět. Nejpopulárnějším způsobem je solární energie. Na druhém místě se umístil zemní plyn, který je v 9 ze 13 zemí preferovanějším zdrojem tepla než elektřina.
<h2>Pro občany EU jsou klíčové náklady vytápění</h2>
Téměř ve všech dotazovaných zemích lidé odpověděli, že především národní vlády jsou zodpovědné za řešení klimatické změny. Výjimkou je Lotyšsko, kde více lidí odpovědělo, že jednotlivci jsou zodpovědní více než vláda.
Z průzkumu ovšem vyplynulo, že lidé nejsou ochotni měnit způsob <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/cinsky-projekt-jaderneho-dalkoveho-vytapeni-zahajen">vytápění</a> svých domácností. Na seznamu možností, jak bojovat s klimatickou změnou, se tato možnost nachází až na konci. Mladí lidé jsou ovšem změně ve vytápění nakloněnější než staří. Zároveň v Polsku a Řecku více než čtvrtina lidí řadí změnu způsobu vytápění mezi 3 prioritní aktivity, které by byli ochotni udělat v rámci boji proti změně klimatu.
<figure id="attachment_80035" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1125px;"><img class="wp-image-80035 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum.png 1125w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-512x251.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-768x377.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-1024x502.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-725x356.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/boj-proti-změně-klimatu-EU-průzkum-800x393.png 800w" alt="" width="1125" height="552" /><figcaption class="wp-caption-text">Cílem otázky bylo seřadit aktivity od té, kterou jsem nejvíce ochoten dělat až po tu, kterou jsem nejméně ochotný udělat v rámci boji proti změně klimatu. Tabulka znázorňuje procento lidí, kteří označili konkrétní aktivitu na 1. – 3. pozici. Zdroj: Eurogas Energy Survey</figcaption></figure>
Nejvýznamnějším faktorem je pro většinu spotřebitelů cena, a to pravidelné měsíční platby za vytápění, ale i náklady za instalaci. Ochota změnit způsob vytápění se dále snižuje, pokud by se změnou byly spojeny stavební, či renovační práce v domě.

Průzkum: Lidé nejsou ochotni měnit způsob vytápění v domácnostech kvůli změně klimatu

Pražský magistrát letos rozdělí 5,86 milionu korun mezi projekty na výměnu a rekonstrukce topení. Magistrát tak chce podpořit zlepšení stavu ovzduší. Peníze půjdou na 236 projektů, jejichž hodnota nepřesáhne 200.000 korun. Vyplývá to z dokumentu, který na svém dnešním mimořádném jednání schválili pražští radní. S jednotlivými příjemci dotace město uzavře do konce letošního roku smlouvu. Celkem letos v programu Čistá energie Praha rozdělí 20 milionů.
Pražané mohli žádat o peníze na výměnu kotlů na tuhá paliva za ekologičtější. Vedle toho podporu získají i ti, kteří chtějí vyměnit plynové kotle za tepelná čerpadla nebo lokální topidla jako přímotopy či WAW za centrální vytápění.
Největší částku ze zmíněných téměř šesti milionů dá město na výměnu kotlů či rekonstrukci centrálních kotelen, a to zhruba 5,2 milionu korun. Na přeměnu topidel jako WAW či přímotopů a na výměnu zdrojů na pevná paliva vydá po 240.000 korunách. Zbytek půjde na instalace tepelných čerpadel.
V letech 1994 až 2018 podpořila Praha přes 49.000 projektů za zhruba 599 milionů korun. Největší přínos měl program podle dokumentu v letech 1994 až 1997, kdy lidé vyměnili kotle na tuhá paliva za ekologičtější v téměř 30.000 domácnostech.
brn ktp

Praha rozdělí v rámci podpory čisté energie 5,86 milionu Kč

Tepelná čerpadla se v posledních letech stávají neustále oblíbenější technologií pro vytápění, stále je zde však mnoho prostoru pro jejich zlepšování. <a href="https://actu.epfl.ch/news/ai-designed-heat-pumps-consume-less-energy/" target="_blank" rel="noopener">Tým švýcarských vědců nyní představil novou metodu</a>, která využívá umělou inteligenci pro návrh účinnějších turbokompresorů.
Přestože tepelná čerpadla v současné době dokáží konkurovat jiným způsobům vytápění, vědci neustále pracují na zvyšování jejich účinnosti. Jedním ze způsobů, jak snížit energetickou náročnost provozu tepelného čerpadla, je náhrada konvenčních pístových kompresorů turbokompresory.
Konvenční tepelná čerpadla využívají ke stlačování chladiva písty. Aby správně fungovaly, musí být dobře naolejované, nicméně olej se dle vědců může nalepit na stěny tepelného výměníku a negativně ovlivnit proces přenosu tepla. Mikroturbokompresory, které mají průměr jen několik desítek milimetrů, však mohou pracovat bez oleje, rotují totiž na plynových ložiskách rychlostí v řádu stovek tisíc otáček za minutu.
Díky plynovým ložiskům nedochází k téměř žádnému tření. Díky tomu tyto systémy mohou podle vědců zvýšit koeficient tepelné výměny o 20 až 30 %. Tato technologie turbokompresorů je ve vývoji již několik let, díky čemuž je nyní vyspělá a připravená ke komerčnímu využití.
Praktické využití malých turbokompresorů však není tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Klíčovým krokem je totiž jejich správný konstrukční návrh, který ztěžují jejich malé průměry (méně než 20 mm) a vysoké rychlosti otáčení (přes 200 tisíc otáček za minutu).
Vědci ze Švýcarského federálního technologického institutu v Lausanne vyvinuli inovativní metodu, která usnadňuje návrh těchto zařízení, a tím i jejich případné začlenění do tepelných čerpadel. Srdcem metody je strojové učení, konkrétně metoda symbolické regrese. To vědcům umožnilo jednoduše a rychle vypočítat optimální rozměry turbokompresorů pro tepelná čerpadla.
<blockquote>„Již jsme byli kontaktováni několika společnostmi, které mají zájem o využití naší metody,“ říká Jürg Schiffmann, vedoucí výzkumného týmu.</blockquote>
<h2>1500krát rychlejší než dříve</h2>
Inovativní metoda vědcům výrazně zjednodušuje první krok při navrhování konstrukce turbodmychadel. Tento krok zahrnuje hrubý výpočet „optimální“ velikosti a rychlosti otáčení pro požadované tepelné čerpadlo a je nesmírně důležitý, jelikož dobrý počáteční odhad může výrazně zkrátit celkovou dobu návrhu zařízení. Technici pro návrh turbokompresorů běžně využívají grafy, ty jsou však se zmenšujícími se rozměry zařízení stále nepřesnější a neposkytují aktuální informace o nejnovějších technologiích.
Z tohoto důvodu se dva doktorandi, Violette Mounierová a Cyril Picard, rozhodli vyvinout alternativu. S využitím výsledků z 500 tisíc simulací a algoritmů strojového učení se jim podařilo vytvořit rovnice, které nejenže nahrazují grafy, ale přináší několik výhod – podle vědců jsou spolehlivé i pro turbokompresory malých rozměrů, jsou stejně detailní jako složitější simulace a 1500krát rychlejší.
Zdroj úvodní fotografie: epfl.ch

Umělá inteligence pomáhá při návrhu účinnějších kompresorů pro tepelná čerpadla

Liberecký kraj bude žádosti o dotace na výměnu kotlů za ekologičtější přijímat od 23. září, výzvu vyhlásil v pondělí. Ve třetí vlně bude k dispozici přes 139 milionů korun, vyměnit by se tak mohlo odhadem zhruba 1400 kotlů. V kraji ještě existuje 15.000 kotlů na pevná paliva, řekla dnes novinářům krajská radní pro rozvoj Radka Loučková Kotasová (ANO). &#8222;Takže máme co vyměňovat. Je tady skutečně velký potenciál žadatelů,&#8220; uvedla. V předchozích dvou vlnách se v Libereckém kraji podle ní vyměnilo zhruba 3000 kotlů.
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) jde pravděpodobně o poslední vlnu takzvaných kotlíkových dotací. &#8222;V této chvíli nemůžeme zaručit, že bude program nějakým způsobem pokračovat, a proto říkáme, že je poslední možnost, na kterou se lze spolehnout,&#8220; řekl. Program považuje ministr za úspěšný, za předchozí dvě vlny se podle něj vyměnilo v celé zemi zhruba 60.000 kotlů. &#8222;Z ovzduší bylo odstraněno 2700 tun prachu, což je obrovské číslo, a mimo jiné deset procent karcinogenního benzopyrenu,&#8220; dodal. Podle Kotasové je Liberecký kraj specifický tím, že se domácnosti na znečištění ovzduší podílejí z 80 procent.
V nové výzvě už nebude možné pořídit s dotací nový kotel na uhlí ani kombinovaný na spalování uhlí a biomasy. Podporu bude možné žádat na tepelná čerpadla, kotle výhradně na biomasu nebo na plynový kondenzační kotel. Žadatelé mohou získat od 95.000 do 120.000 korun podle druhu pořizovaného zdroje tepla. Obyvatelé z oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší mohou navíc dostat ještě 7500 korun. Jde například o žadatele ze Cvikova, Frýdlantu, Liberce, Turnova, Nového Boru či Železného Brodu.
<blockquote>&#8222;Stejně jako v předchozích dvou výzvách proběhnou semináře pro veřejnost, minimálně na deseti místech v kraji, budou v září. Aby žadatelé mohli své připravené podklady zkonzultovat se zaměstnanci oddělení, které se kotlíkovým dotacím věnuje,&#8220; řekl hejtman Martin Půta (SLK).</blockquote>
Elektronický příjem žádostí začne v pondělí 23. září od 16:00. Odesláním elektronické žádosti si žadatel zajistí pořadí, poté ale bude muset do deseti pracovních dnů na krajský úřad doručit žádost vyhotovenou písemně.