Plzeňská teplárenská investuje 300 mil.Kč do snížení oxidů síry a dusíku

Plzeňská teplárenská, největší dodavatel tepla na západě Čech, investuje téměř 300 milionů Kč do úpravy technologie, které sníží emise oxidů síry a dusíku. Firma tak bude už od nadcházející topné sezony 2020/2021 splňovat přísné evropské limity platné od června 2021. ČTK to dnes řekl generální ředitel Václav Pašek.

Pro firmu, které loni inspekce životního prostředí uložila pokutu za emise oxidů siřičitého, je to největší loňská a letošní investice. Investuje v bývalé Plzeňské energetice, teplárně a elektrárně někdejší Škody Plzeň, která je po fúzi od listopadu 2018 součástí Plzeňské teplárenské. Společnost miliardáře Daniela Křetínského EP Infrastructure v ní získala 35procentní podíl, zbytek drží město. Křetínského skupina vložila do fúzované firmy kromě Plzeňské energetiky 600 milionů Kč.

„Dusík už máme zvládnutý, investice je hotová. Budeme dělat garanční měření, testy a převzetí. Šlo hlavně o úpravy kotle a nějaká sekundární opatření, aby se limity ještě zpříjemnily z hlediska evropské legislativy. Kotel už byl uvedený do provozu a dodává energii do sítě,“ uvedl Pašek.

Stavby stála kolem 100 milionů Kč.

Podnik zahajuje intenzifikaci odsíření, které přijde na 180 milionů Kč. Modernizaci zařízení, které bylo uvedené do provozu před 11 lety a s rezervou splňovalo tehdejší limity, udělá Metrostav. „Všechny ekologické stavby musí být dokončené letos na podzim před zimou,“ uvedl Pašek.

Projekty DENOx a DESOx, které byly dlouhodobě připravené už před fúzí, provádí firma tak, aby neomezily zimní provoz. Oba usilují o dotaci. Podle Paška si je vyžádaly nové evropské limity. Míní ale, že je to mrhání peněz, protože za stovky milionů snižují emise „jen“ o pár procent. „Před 11 lety jsme je snižovali až o 70 procent, to smysl dávalo. Neměli jsme ale jinou možnost, protože zdroj chceme provozovat, chceme být ekologičtí, lídrem v regionu a spolehlivým dodavatelem,“ řekl. Podle Paška jde o poslední velkou investici teplárny do uhelné části. „Protože jak dneska slýcháme, začíná být uhlí sprostým slovem. Chceme, abychom měli na střednědobý výhled uhelnou část v kondici,“ dodal.