Berlín 18. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Na konci září se Německo dozví oblasti, kde by v budoucnu mohlo být vybudováno konečné úložiště jaderného odpadu. Možná až miliony lidí tak budou vědět, že právě u nich by mohl být na milion let uskladněn vysoce radioaktivní materiál. Ačkoli politici slibují transparentní výběrový proces pod vedením odborníků, média si nejsou vůbec jistá, že se řízení obejde bez vášní a protestů. Definitivní rozhodnutí se předpokládá do roku 2031, se spuštěním provozu pak v roce 2050.
Hledání toho správného místa, které bude bezpečné pro jaderný odpad a které němečtí politici označovali za úkol tisíciletí, začalo oficiálně před třemi lety v září. Vláda se po předchozích zkušenostech ze severoněmeckého Gorlebenu, který mělo původně konečné úložiště být, chce vyvarovat protestů a obvinění, že z výběru vyloučila veřejnost.
Nový výběrový proces, který je rozdělen do několika fází, z počátku nevycházel z žádných předem vytipovaných lokalit, ale naopak zahrnul do uvažování celé Německo. V první fázi, která začala v roce 2017, experti ze Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE) vyhodnocují stávající geologická data, aby vyloučili nevhodné oblasti. Výběr pak zúží na místa, která by mohla být vhodná.
Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více zpřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum. Každou fázi navíc musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Ačkoli měla první fáze skončit po třech letech, nestane se tak a BGE zveřejní jen mezivýsledek. Důvodem je zpoždění kvůli digitalizaci výběrového procesu. Experti totiž posuzovali data, která dostali v různých a často nekompatibilních formátech.
Problém je podle magazínu Der Spiegel už teď s transparentností výběru. Původně se počítalo s tím, že veřejnost bude mít přístup ke všem datům, které odborníci prověřují. Část dokumentů je ale v soukromém vlastnictví, například těžebních firem. Až letos připravili politici zákonné podklady, které umožní některé materiály zveřejnit, jiné ale zůstanou důvěrné.
Debaty o jaderném úložišti jsou na celoněmecké úrovni jen okrajové, na konci září by se ale mohly stát jedním z hlavních témat. Očekává se totiž, že počet uvažovaných oblastí bude dvojciferného řádu, takže by se tato otázka mohla dotknout i několika milionů obyvatel.
Už teď je známo, že geologicky vhodné podmínky jsou především v severním Německu, ale také v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku a rovněž v Sasku a Bavorsku, tedy v regionech hraničících s Českou republikou. Protože v první fázi se vyhodnocují výhradně geologické faktory, mohou se do výběru dostat i hustě osídlená místa včetně saské metropole Drážďany. Tyto populačně husté regiony budou ale následně zcela jistě vyloučeny.
Lze očekávat, že v daných oblastech se ihned zvedne vlna nesouhlasu a že vzniknou občanské iniciativy, které obratem zahájí boj proti možnému konečnému úložišti. Odmítání je možné předpokládat i u místních samospráv či jednotlivých spolkových zemí. Odporem proti trvalému úložišti jaderného odpadu se nijak netají Bavorsko. Tamní vládní Křesťanskosociální unie (CSU) a Svobodní voliči (Freie Wähler) už v roce 2018 v koaliční smlouvě uvedli, že Bavorsko není vhodným místem pro takové zařízení. Mnichov poukazuje i na existenci Gorlebenu, který už v minulosti byl jako konečné úložiště vybrán, ale rozhodnutí bylo později přehodnoceno. Gorleben teď slouží jako mezisklad.
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo odejít od jaderné energetiky. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku.
Podle propočtů ministerstva životního prostředí bude v Německu potřeba uložit zhruba 600.000 metrů krychlových radioaktivního materiálu. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.

Německo

Německo se brzy dozví místa pro možné uložení jaderného odpadu

Svozová společnost SAKO Brno v budoucnu dodá brněnským teplárnám o třetinu více tepla než dosud. Městské firmy podepsaly vzhledem k plánované výstavbě třetího kotle na energetické využívání odpadu memorandum o spolupráci. Má vést ke snížení závislosti na dodávkách zemního plynu i stabilitě cen. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí firmy SAKO Aneta Bublová.
Proti současným 980.000 gigajoule tepla bude SAKO díky novému kotli dodávat do sítě tepláren minimálně 1,33 milionu gigajoule. &#8222;Bude tak tvořit téměř polovinu celkové produkce tepla pro Brno. Energie z odpadu je považována za obnovitelný zdroj, očekáváme úsporu oxidu uhličitého o téměř 160.000 tun ročně,&#8220; uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon si od spolupráce slibuje cenovou stabilitu. &#8222;Ceny plynu na trzích vykazují výrazné meziroční výkyvy, takže z dlouhodobého hlediska tímto krokem zajistíme stabilitu ceny tepla pro zákazníky,&#8220; řekl.
Akční plán Energetické koncepce města Brna, která v roce 2018 vešla v platnost, počítá s rozvojem centrální sítě zásobování teplem, výstavbou štěpkového zdroje v areálu Tepláren Brno v Maloměřicích i se zvýšením objemu spalování odpadu. &#8222;Vnímám tento krok jako důležitý milník na cestě k naplnění našeho cíle snížit do roku 2030 o čtyřicet procent emise oxidu uhličitého a zvýšit odolnost vůči dopadu klimatických změn, k čemuž jsme se zavázali,&#8220; uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
V centrálním systému zásobování činí podíl tepla vyrobeného z odpadu teď necelou třetinu, zbytek připadá na zemní plyn a dvě procenta na štěpku. Rozložení této palivové základny se změní nejen s dobudováním třetího kotle v roce 2024, ale také s výstavbou štěpkového zdroje v roce 2022.

Teplárenství

Polovinu tepla pro Brno po dobudování třetího kotle dodá ZEVO

Berlín 18. září (zpravodaj ČTK) &#8211; Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr dnešního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.
Premiéři Meklenburska-Předního Pomořanska, Braniborska, Saska-Anhaltska, Durynska a Saska se dnes sešli s berlínským primátorem Michaelem Müllerem, aby projednali záležitosti týkajících se takzvaných nových spolkových zemí, tedy regionů, které tvořily někdejší Německou demokratickou republiku. Za jedno z hlavních témat byl sice označen víceletý finanční rámec EU pro roky 2021 až 2027, předmětem rozhovoru se stal očividně i případ Navalného.
Navalnyj se po převozu z Ruska zotavuje na berlínské klinice Charité. Německá vláda tvrdí, že opoziční předák byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, kterou vyvíjel někdejší Sovětský svaz. Moskva jakékoli spojování s otravou odmítá. Berlín požaduje od Ruska vyšetření incidentu a hrozí reakcí, pokud událost nebude objasněna.
<figure id="attachement_17240" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa-725x507.png"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa-725x507.png" alt="Trasa Nord Stream 2" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Možné zastavení dostavby plynovodu, kterým má po dně Baltského moře proudit do Německa ruský zemní plyn, ale východoněmecké země podle Bildu považují za nepřiměřenou reakci. Místo toho požadují transparentní a nezpochybnitelné vysvětlení a uvádí, že případ otravy není jen německou záležitostí.
Podobně odmítavě se k zastavení projektu staví i ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který se uchází o vedení kancléřčiny Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale také zástupci průmyslu. Zdůrazňují, že plynovod je hospodářský, nikoli politický projekt. Na to upozorňuje i Moskva.
Naopak někdejší šéf poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz či předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen, kteří o vedení CDU rovněž usilují, chtějí Nord Stream 2 zablokovat. Zdůvodňují to tím, že ruský prezident Vladimir Putin rozumí jen jedinému jazyku, kterým je obchod s plynem.

Plynárenství

Východoněmecké země jsou proti zastavení plynovodu Nord Stream 2

Společnost Magna Energy Storage (MES) dnes v průmyslové zóně po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché u Havířova slavnostně otevře továrnu na výrobu vysokoenergetických akumulátorů HE3DA. Firma uvádí, že jde o bezemisní a nejekologičtější výrobní závod tohoto druhu na světě.
Podle dřívějších informací měla výstavba továrny přijít na 5,5 miliardy korun. Závod má mít počáteční roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny, plánovalo se ale její rozšíření.
Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky. Akumulátory díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát. Jsou kromě toho podstatně menší než jiné baterie.

Akumulace energie

U Havířova se otevře závod Magna Energy Storage na výrobu baterií

Německo nabídlo, že miliardou eur (26,7 miliardy Kč) zafinancuje výstavbu dvou terminálů na zkapalněný plyn, který by do země dovážely americké firmy. Doufalo, že tak Spojené státy odradí od sankcí za plynovod Nord Stream 2, jenž má do Německa přivádět zemní plyn přímo z Ruska a proti němuž se nejen USA dlouhodobě stavějí. Na svém webu o tom dnes píše týdeník Die Zeit.
Podle listu učinil Washingtonu nabídku německý ministr financí Olaf Scholz v dopise ze 7. srpna, tedy ještě předtím než USA uvalily sankce na firmy, které se na výstavbě plynovodu pod Baltským mořem podílejí. Tím se jim jeho budování podařilo prakticky zastavit do doby, než Rusko svými dodavateli dokáže nahradit stávající evropské.
Podle Die Zeit berlínská vláda v dopise slibuje &#8222;zvýšit veřejnou podporu výstavbě&#8220; terminálů &#8222;prostřednictvím až jedné miliardy eur&#8220;. Terminály mají stát v přístavech Brunsbüttel a Wilhelmshaven na severu Německa.
<figure id="attachement_6399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/AGAs_LNG-terminal-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mluvčí německého ministerstva financí odmítl zprávu Die Zeit komentovat. Spojené státy a mnoho evropských zemí se proti plynovodu Nord Stream 2 staví proto, že podle nich zvýší závislost Evropy na ruském plynu a připraví tranzitní státy Polsko a Ukrajinu o možnou páku vůči jejich východnímu sousedovi.
Téma budoucnosti sporného plynovodu by se mohlo 24. a 25. září dostat na stůl šéfům vlád členských zemí Evropské unie. Po otravě ruského opozičního politika Alexeje Navalného na konci srpna požadují někteří němečtí politici z řad vládnoucí konzervativní strany CDU zastavení výstavby Nord Streamu 2, který je krátce před dokončením.

Německo pro záchranu Nord Stream 2 údajně nabídlo miliardu eur na LNG terminály

Japonský konglomerát Hitachi se rozhodl definitivně opustit projekt výstavby dvou jaderných reaktorů v Británii v hodnotě tří bilionů jenů (zhruba 640 miliard Kč). Informují o tom dnes tiskové agentury. Firma projekt na velšském ostrově Anglesey už začátkem loňského roku pozastavila.
Společnost Hitachi upozornila, že investiční prostředí se od té doby zhoršilo v důsledku pandemie nemoci covid-19. Rozhodnutí firmy komplikuje plány Británie na nahrazení stárnoucích elektráren. Předpokládalo se, že projekt pokryje zhruba šest procent spotřeby elektřiny v zemi, poznamenala agentura Reuters.
Za loňským zmrazením projektu stál podle agentury Kjódó prudký růst nákladů. Zdroje agentury Reuters v té době uváděly, že společnost Hitachi vyzvala britskou vládu, aby zvýšila finanční podporu projektu.

Energetika v zahraničí

Hitachi opouští projekt výstavby jaderných reaktorů v Británii

Společnost Elektrárny Opatovice požádala o výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku. Aby mohla v tomto ukazateli plnit pravidla platná od roku 2021, musela by vynaložit vysoké náklady, ale vliv na životní prostředí by byl jen malý, uvedla na dotaz ČTK mluvčí elektrárny Hana Počtová. Zároveň podala společnost žádost o výjimku pro limity rtuti.
Společnost uvedla, že v letech 2014 až 2016 investovala do modernizace a rekonstrukce kvůli splnění emisních limitů 2,7 miliardy korun. Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT), které stanovují ještě přísnější limity platné od roku 2021, však byly vydány až následující rok po provedení rekonstrukce v roce 2017.
<blockquote>&#8222;Díky této nákladné investici budeme od příštího roku schopni plnit dvakrát přísnější limity pro tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý bez výjimky,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
U oxidů dusíku elektrárna žádá, aby mohla vypouštět 192 miligramů na metr krychlový. Aby mohla plnit nový limit 175 miligramů na metr krychlový, musela by investovat odhadem půl miliardy korun. Náklady považuje za příliš vysoké v porovnání s podle ní zanedbatelným přínosem pro životní prostředí. Dokládá to i rozptylovou studií.
Společně s výjimkou na oxidy dusíku podala elektrárna žádost i pro limity rtuti na šest let s přezkumem po třech letech, kdy bude pravděpodobně přísnější podmínky schopna plnit. Pro rtuť v předchozích obdobích zatím žádné emisní limity stanovené nebyly a jsou zařazeny nově.
<blockquote>&#8222;U rtuti je tedy důvod žádosti o výjimku ten, že nejprve musíme najít, i ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi, spolehlivou technologii pro snížení emisí. Ta může být na každém zařízení jiná, jak s ohledem na druh spalovaného hnědého uhlí, tak s ohledem na samotnou technologii elektrárny,&#8220; uvedla Počtová.</blockquote>
Požadované období chce elektrárna využít k určení správné technologie, její instalaci a uvedení do provozu.
O podobné výjimky požádala už vloni i elektrárna Chvaletice, která patří společnosti Severní energetická. Vydané rozhodnutí napadají ekologické organizace, podle nichž elektrárna již při modernizaci o budoucích nových emisních limitech věděla, mohla se na ně připravit a chce jen ušetřit na úkor životního prostředí.
Elektrárna v Opatovicích nad Labem zajišťuje dodávky tepla do Hradce Králové, Pardubic, Chrudimi a do přilehlých obcí, celkem jde asi o 61.000 domácností, nemocnic, škol a podniků. Vyrábí rovněž elektřinu. Patří do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který ovládá Daniel Křetínský.

Elektrárny v ČR

Elektrárna Opatovice žádá o výjimky z emisí oxidů dusíku a rtuti

Energetická skupina ČEZ začala hledat zájemce o svých pět polských firem. Jsou mezi nimi i černouhelné elektrárny Skawina a Chorzów, které jsou zároveň teplárnami. Jde o součást strategie, kterou firma schválila loni. Po obdržení písemného potvrzení zájmu investorů je ČEZ vyzve k podání nezávazné nabídky. ČEZ o tom dnes informoval na <a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/cez-zahajuje-divestici-svych-aktiv-v-polsku-106066">webu</a>. Firmy podnikající v moderních energetických službách (ESCO) si ČEZ ponechá, chce je rozvíjet doma i v zahraničí.
Skawina je druhým největším dodavatelem tepla do Krakova a Skawiny, Chorzów je jedním z největších dodavatelů tepla do Katovic a dalších městských aglomerací ve Slezsku. Loni dohromady vyrobily 2433 gigawatthodin elektřiny a 5366 terajoulů tepla. Obě elektrárny mají technologie pro spoluspalování biomasy.
Kromě Skawiny a Chorzówa včetně projektu Chorzów II zvažuje ČEZ prodat i firmy CEZ Produkty Energetyczne Polska a CEZ Polska. První z nich poskytuje podporu při nakládání s vedlejšími energetickými produkty, druhá prodává komodity velkoodběratelům a podnikatelskému maloodběru.
Společnosti OEM Energy, Metrolog a Euroklimat spadající pod konsorcium ESCO firem ČEZ Elevion Group nejsou předmětem prodeje.
Na polský energetický trh vstoupila Skupina ČEZ v roce 2006 koupí elektráren Skawina a Elcho (nyní Chorzów) od americké společnosti PSEG. Šlo o investici za 10,8 miliardy korun. V roce 2012 začal ČEZ v Polsku podnikat ve větrné energetice. Dva polské projekty větrných elektráren Krasin a Sakówko už ale ČEZ prodal investičnímu fondu KGAL, prodej zbývajících čtyř tamních větrných projektů očekává firma do konce letošního roku.
Prodej pěti polských firem je v souladu s novou strategií, kterou ČEZ schválil loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku.
ČEZ v srpnu oznámil, že vede exkluzivní jednání o prodeji svých rumunských aktiv s uchazečem, který předložil nejlepší nabídku. Podle rumunských novin Ziarul Financiar je zájemcem firma Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku. Finanční ředitel ČEZ Martin Novák to ale v rozhovoru s ČTK o týden později nepotvrdil. Pokud půjde vše dobře, očekává, že smlouva bude podepsána na konci tohoto, nebo na začátku příštího roku.
Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. Správní soud letos v červenci rozhodnutí úřadu zrušil. Antimonopolní úřad začal koncem srpna znovu zkoumat záměr ČEZ, což ČEZ uvítal.

Elektrárny v Evropě

ČEZ začíná hledat zájemce o svých pět polských firem

Energetické firmy po šoku z pandemie více investují do obnovitelných zdrojů, jako je vodík a další nízkouhlíkové alternativy. Fosilní paliva ale zůstanou v blízké budoucnosti dominantní. Na virtuálním jednání Platts APPEC 2020 se na tom shodli zástupci energetického sektoru. Důvody jsou ekonomické &#8211; kvůli koronavirové krizi klesla ve druhém čtvrtletí spotřeba ropy o více než 20 procent a její ceny se ocitly nejníže za desítky let.
<blockquote>&#8222;Transformace energetiky bude postupovat mnohem rychleji,&#8220; domnívá se viceprezident státní malajsijské petrochemické společnosti Petronas Arif Mahmood.</blockquote>
Jeho firma vykázala v za období od dubna do června ztrátu pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard Kč) a vytvořila tým, který má za úkol připravit obrat směrem k solární a větrné energii. Zkapalněného zemního plynu se ale nevzdává a bude do něj dál investovat.
Kromě solární a větrné energie zkoumá více energetických společností také modrý vodík vyráběný ze zemního plynu a zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS), který při tom vzniká. Vodík lze použít v elektrárnách a ve vozidlech s palivovými články.
Britsko-nizozemská energetická společnost Royal Dutch Shell se zabývá biometanem, biopalivy a vodíkem a u CCS odvedla &#8222;významnou práci&#8220;, řekl na konferenci její viceprezident pro obchodování a dodávky ropy Mark Quartermain.
<figure id="attachement_15463" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/hydrogencar.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/hydrogencar.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Právě CCS je podle vedení komoditních oddělení firem Vitol a Citigroup pro budoucnost odvětví klíčové. Vodík přispěje podle Giovanniho Seriokeho z Vitolu k dekarbonizaci pouze z krátkodobého hlediska, globální šéf firemního výzkumu proto vyzývá k tomu, aby energetici více investovali do CCS. Na neschopnost vodíku cenově konkurovat jiným technologiím upozornil i šéf komoditního výzkumu Ed Morse ze Citigroup.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes opět zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Učinila tak už druhý měsíc po sobě a svůj krok zdůvodnila zejména pomalejším procesem zotavování ekonomiky z koronavirové pandemie.

Obnovitelné zdroje

Pandemie způsobuje obrat energetiky k obnovitelným zdrojům

Propad poptávky v letošním roce je zatím vyšší, než firmy podnikající v těžebním průmyslu očekávaly v polovině letošního roku. Většina z nich pociťuje pokles poptávky o 30 procent, ještě v červenci předpokládaly firmy pouze dvacetiprocentní pokles. Dnes o tom novináře informovala Těžební unie.
Unie sdružuje v současnosti více než sto firem. Jsou mezi nimi důlní společnosti, majitelé lomů, ale také například strojírenské firmy, které do dolů a lomů dodávají technologie. Informace shromáždila od členských společností.
<blockquote>&#8222;Dá se říci, že tento pokles zaznamenala většina těžených surovin ať už energetických, jako je uhlí, tak i stavebních, jako je kámen, písek, štěrk a podobně,&#8220; uvedl ředitel unie František Janáč.</blockquote>
<figure id="attachement_13601" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg" alt="Horník, Velká Británie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Další vývoj letošního roku podle těžařů závisí na krocích vlády. &#8222;Vláda slíbila nastartování ekonomiky prostřednictvím investic. Rozhýbání státních zakázek zejména do infrastruktury by výrazně pomohlo těžebním firmám, které dodávají například těžené stavební hmoty, a přeneseně i jejich dodavatelům technologií. Pokud však k naplnění těchto slibů nedojde, může být situace pro většinu firem velmi vážná,&#8220; upozornil Janáč.
Po dobu nouzového stavu se výroba v některých oborech prakticky zastavila. To ovlivnilo například spotřebu elektřiny, a tím i dodávky vysokoprocentního vápence do českých elektráren. Zpomalilo i stavebnictví, které za sedm měsíců letošního roku meziročně kleslo o 5,7 procenta.
Kromě poklesu dodávek čelili letos v létě těžaři i složitějším meteorologickým podmínkám. Zejména v povrchových dolech jim práci komplikovaly vydatné srážky, především přívalové deště.