Poslanci německého Spolkového sněmu dnes schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě dnes má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.
První schválený zákon předpokládá pomoc ze strany státu v celkové výši 40 miliard eur, které mají dostat uhelné regiony v Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku-Anhaltsku, Sasku a Braniborsku při přeměně místní ekonomiky a při budování infrastruktury. Provozovatelé uhelných elektráren budou odškodněni miliardami eur za předčasné ukončení svých zařízení. Plánována je i pomoc zaměstnancům.
Druhý ze zákonů stanoví harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky, která je škodlivá pro klima, a to do roku 2038. Vláda má v letech 2026, 2029 a 2032 dopady ústupu od uhlí přehodnotit a má také prověřit, zda by bylo možné ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2035.
Ukončení výroby energie ze spalování uhlí do roku 2038 navrhla před rokem a půl speciální komise, v níž zasedali zástupci vlády i nevládních organizací a experti. Vzala přitom v potaz plnění klimatických cílů.
Výroba elektrické energie z uhlí bude nejpozději do roku 2038 v souladu se zákony, z ekonomického hlediska racionálně a sociálně snesitelně ukončena, ujistil poslance ministr hospodářství Peter Altmaier. &#8222;Fosilní věk se v Německu tímto rozhodnutím chýlí ke konci,&#8220; poznamenal. Německo je podle něj jedinou průmyslovou zemí této velikosti, která se do roku 2022 odkloní od jaderné energetiky a do roku 2038 také od té uhelné.
Z opozičních řad ale zaznívala ostrá kritika. Šéfka Zelených Annalena Baerbocková řekla, že odklon od uhlí přichází příliš pozdě a že vláda se v rozhodujících bodech nedržela konceptu, který jí předložila příslušná komise. Odklon od uhlí je podle Baerbockové možný a nutný do roku 2030.
Pro aktivisty v ochraně životního prostředí je odklon od uhlí pomalý a kritizují také odškodňování energetických firem. Šéf německé pobočky ekologické organizace Greenpeace Martin Kaiser označil krok koalice konzervativců a sociálních demokratů za historickou chybu. &#8222;Uhelná kancléřka&#8220; Angela Merkelová tímto &#8222;škodlivým zákonem&#8220; ztrácí právě na počátku německého předsednictví EU, mezi jehož priority má patřit ochrana klimatu, svou důvěryhodnost.
Desítka aktivistů Greenpeace dnes na protest proti plánu vlády vyšplhala na střechu budovy Říšského sněmu. Pod historický nápis &#8222;Německému lidu&#8220; pověsili transparent se sloganem &#8222;Budoucnost bez energie z uhlí&#8220;.
Energetika je v Německu zodpovědná za téměř 40 procent emisí oxidu uhličitého (CO2), který je z hlediska klimatických změn nejdůležitějším skleníkovým plynem. Berlín chce snížit množství emisí skleníkových plynů oproti úrovním z roku 1990 o 55 procent do roku 2030.
Uhlí má v Německu tradičně vysoký podíl na výrobě energie. Největší evropská ekonomika disponuje rozsáhlými vlastními zásobami hnědého uhlí. Postupně ale podíl klesá. Loni pocházelo 18,8 procenta německé elektřiny ze spalování domácího hnědého uhlí a 9,4 procenta z dováženého černého uhlí, napsala agentura DPA.

Německo

Německý Spolkový sněm schválil odklon od uhelné energetiky do roku 2038

Německý automobilový koncern Daimler se dohodl na strategickém partnerství s čínským výrobcem baterií Farasis Energy. V rámci dohody v čínském podniku získá zhruba tříprocentní podíl. Daimler dnes také oznámil, že Farasis nyní staví továrnu v německém městě Bitterfeld-Wolfen, aby v budoucnu dokázal pokrýt rostoucí poptávku ze strany německých závodů Daimleru. Nová továrna by měla vytvořit až 2000 pracovních míst.
Dohoda podle Daimleru, který vyrábí luxusní automobily Mercedes-Benz, zahrnuje společný vývoj pokročilých bateriových technologií a stanovuje si ambiciózní cíle v oblasti cenové konkurenceschopnosti. Automobilka díky ní rovněž získá spolehlivý zdroj baterií pro své plány na přechod k vozům s elektrickým pohonem.
Nová dohoda prohlubuje dosavadní spolupráci mezi oběma podniky. Daimler upozornil, že díky převzetí podílu bude mít možnost nominovat svého zástupce do dozorčí rady společnosti Farasis. Získání podílu nicméně ještě musejí schválit regulační orgány.

Elektromobilita

Daimler získá podíl v čínském výrobci baterií Farasis

Společnost OKD dnes ve svých černouhelných dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reaguje na výsledky plošného testování na dolech ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde více než 20 procent testovaných pracovníků je pozitivních na koroavirus způsobující nemoc covid-19.
Nakažení horníci však nemají žádné vážné zdravotní potíže. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice v Ostravě řekl, že naprostá většina z nich neměla žádné příznaky nebo jen nedostatečně vyvinuté. V ohniscích obou dolů je evidováno přes 850 nakažených.
Hejtman Ivo Vondrák (ANO) na svém facebooku uvedl, že firma konečně udělala to, o co kraj žádal už před šesti týdny. &#8222;Je to skutečně v daný okamžik jediná možná cesta, jak zabránit šíření nákazy,&#8220; uvedl hejtman. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že pozastavení těžby z důvodu šíření koronaviru je logický krok, který byl v dané chvíli nutný.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že uzavření OKD kvůli koronaviru zklidní situaci, ale stát by to nenařídil. Riziko pro obyvatele regionu není podle něj výrazné.

Uhlí

OKD v dolech na Karvinsku kvůli viru přeruší na šest týdnů těžbu

Ceny ropy se dnes na světových trzích zvyšují. Podpořila je zejména zpráva o poklesu nezaměstnanosti a zásob ropy ve Spojených státech. Zisky však zůstávají slabší kvůli pokračujícímu růstu počtu nových případů nemoci covid-19 v USA, který by mohl podkopat oživení poptávky po pohonných hmotách.
Kolem 17:30 SELČ cena severomořské ropy Brent vykazovala růst asi o 1,2 procenta na 42,54 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si ve stejnou dobu připisovala 0,6 procenta a obchodovala se za 40,07 dolaru za barel.
Americké ministerstvo práce dnes oznámilo, že v USA vzniklo v červnu rekordních 4,8 milionu pracovních míst. To je více, než se čekalo. Míra nezaměstnanosti se pak snížila na 11,1 procenta z květnových 13,3 procenta.
Zásoby ropy v USA se v uplynulém týdnu snížily také více, než se čekalo. Podle údajů vládního Úřadu pro energetické informace (EIA) zásoby klesly o 7,2 milionu barelů, když v předchozích třech týdnech stoupaly na nové rekordy. Analytici očekávali snížení jen o 710.000 barelů. K poklesu zásob přispělo hlavně zvýšení produkce rafinerií, které na jaře kvůli pandemii výrazně omezily činnost.
Zásoby ropy sice klesly, zásoby benzinu se však zvýšily, zatímco analytici čekali pokles. To posiluje obavy, že růst počtu případů covidu-19 bude mít negativní dopad na poptávku po ropě, protože nemoc se šíří hlavně v hustě osídlených státech USA u pobřeží. Právě v těchto oblastech se spotřebovává nejvíce pohonných hmot.
Počet nových případů nemoci covid-19 ve Spojených státech ve středu vzrostl o téměř 50.000, uvedla agentura Reuters. To byl největší denní nárůst od začátku pandemie. Kalifornie kvůli růstu počtu případů nemoci ustoupila od opětovného otevírání ekonomiky a zakázala na většině území stravování uvnitř restaurací, zavřela bary a posílila protikoronavirová opatření, jako je například dodržování minimální vzdálenosti.
Ceny ropy v dolarech za barel (asi 159 litrů):
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle">BURZA</td>
<td valign="middle">TYP</td>
<td valign="middle">KONTRAKT</td>
<td valign="middle">AKTUÁLNÍ CENA</td>
<td valign="middle">PŘEDCHOZÍ ZÁVĚR</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Londýn – ICE</td>
<td valign="middle">Brent</td>
<td valign="middle">září</td>
<td valign="middle">42,54</td>
<td valign="middle">42,03</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">New York – NYMEX</td>
<td valign="middle">WTI</td>
<td valign="middle">srpen</td>
<td valign="middle">40,07</td>
<td valign="middle">39,82</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Ropa

Ropa po zprávě o zaměstnanosti a zásobách v USA zdražuje

Společnost OKD přeruší od pátku na šest týdnů těžbu uhlí ve všech dolech na Karvinsku. Firma k tomu přistoupila po zjištění nepříznivých výsledků testování na koronavirus způsobující nemoc covid-19 v dolech ČSM. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice v Ostravě řekl, že z 3403 otestovaných pracovníků dolů ČSM bylo 704 pozitivních. Podíl činí 20,7 procenta.
Naprostá většina nakažených neměla žádné příznaky nebo velmi mírné, nedostatečně vyvinuté. „Netušili, že jsou nakažení a nebylo na nich navenek nic poznat. Těžko jim něco vyčítat, vypadali zdravě a mysleli, že jsou zdraví,“ řekl Kopřivík. V ohniscích dolů ČSM-Sever a ČSM-Jih je nyní podle něj evidováno přes 850 nakažených.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v Ostravě řekl, že uzavření OKD kvůli koronaviru zklidní situaci, ale stát by to nenařídil. Riziko pro obyvatele regionu není výrazné a Karvinsko se uzavírat nebude, uvedl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že pozastavení těžby z důvodu šíření koronaviru je logický krok, který byl v dané chvíli nutný. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) na svém facebooku uvedl, že firma konečně udělala to, o co kraj žádal už před šesti týdny. „Je to skutečně v daný okamžik jediná možná cesta, jak zabránit šíření nákazy,“ uvedl hejtman.
Dosud byla těžba přerušena jen v Dole Darkov, kde se před dvěma měsíci objevilo první ohnisko nákazy v OKD. Situace v tomto dole už se stabilizovala.
<blockquote>„Jsme velmi rádi, že převážná část našich nemocných zaměstnanců má bezpříznakový průběh onemocnění, i přes to považujeme za odpovědné přerušit těžbu na dobu šesti týdnů a přizpůsobit provoz aktuální situaci,“ uvedl výkonný ředitel OKD Radim Tabášek.</blockquote>
V dolech se budou od pátku dělat práce na zajištění pracovišť na dlouhodobou odstávku. „Následně budeme provádět pouze nezbytně nutné práce pro zajištění bezpečnosti dolů. Udržovat je bude kolem 200 zaměstnanců na každé lokalitě,“ uvedl ředitel provozu OKD David Hájek.
Při přechodu na přerušení provozu bude ale kvůli důkladné přípravě počet fárajících zaměstnanců vyšší. Zaměstnanci, kteří kvůli přerušení těžby zůstanou doma, budou pobírat plnou průměrnou mzdu
Testoval se také náhodný vzorek 50 pracovníků Dolu ČSA. Z informací, které dnes na facebooku zveřejnil Vondrák, vyplývá, že všichni testovaní byli negativní. V celém Moravskoslezském kraji bylo k dnešnímu dni potvrzeno 3096 případů nákazy.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň řekl, že pro OKD je dobře, že provoz kvůli koronaviru přeruší zrovna v létě, a nikoliv v topné sezoně. Do zimy tak může vzniklý výpadek zásob dohnat. Žádným českým provozům nedostatek uhlí nehrozí, uvedl.
Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková uvedla, že firma už tři měsíce těží méně, takže je tři měsíce ve skluzu. Na konci roku bude ve skluzu 50 až 60 procent oproti plánu.

Energetika v ČR

Podíl nakažených v dolech ČSM přesáhl 20 pct, přerušuje se těžba

Kvůli pracovníku Jaderné elektrárny Dukovany, který onemocněl covidem-19, je v preventivní karanténě dalších asi 20 zaměstnanců. Podstoupí testy na koronavirus. Stejně jako nakažený pracovník, ani oni nepracují ve střeženém prostoru elektrárny, řekl dnes ČTK její mluvčí Jiří Bezděk. Provozu elektrárny se podle něj tyto záležitosti nedotkly. Elektřinu vyrábějí všechny čtyři dukovanské bloky.
Lidi, kteří byli v kontaktu s nemocným, dohledávali hygienici. Pracovníci, kteří jsou kvůli tomu v karanténě, pracují podle mluvčího v předzávodní části. Zpřísněná hygienická opatření obnovila elektrárna už ve středu, kdy se o onemocnění pracovníka dověděla. &#8222;Další postup bude na základě doporučení hygieniků,&#8220; uvedl Bezděk.
Pracovníci v elektrárně musejí nosit roušky a dodržovat rozestupy, u všech lidí vstupujících do areálu se od středy znovu kontroluje tělesná teplota. &#8222;V maximální míře vysíláme pracovníky na práci z domova,&#8220; doplnil mluvčí.
Firma ČEZ má v Dukovanech 1450 zaměstnanců. Pracovník, který onemocněl covidem-19, se podle mluvčího nechal testovat dobrovolně a o výsledku vedení elektrárny obratem informoval. Elektrárna zrušila na dva týdny ohlášené akce, včetně autokina a zavřela infocentra v Dukovanech a v Dalešicích.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají asi pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Na tiskové konferenci 10. června nový ředitel elektrárny Roman Havlín uvedl, že do té doby žádný případ onemocnění covidem-19 nebyl, proto se elektrárna začala vracet ke standardnímu provozu.

V Dukovanech je kvůli nemocnému s covidem v karanténě 20 lidí

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,&#8220; řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>&#8222;Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,&#8220; řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. &#8222;S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,&#8220; dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Teplárenství

Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Většina zásobníků plynu v Česku přechází ode dneška zpět pod německý koncern RWE. Firma to oznámila ČTK. Krok podle ní souvisí s dohodou o výměně aktivit obnovitelných zdrojů mezi skupinami RWE a E.ON z roku 2018. Společnost innogy Gas Storage, největší provozovatel podzemích zásobníků plynu v ČR, změní během července název na RWE Gas Storage CZ. Ve vedení firmy zůstávají oba stávající jednatelé, Andreas Frohwein a Lubor Veleba.
Společnost provozuje v ČR šest zásobníků plynu s celkovou skladovací kapacitou 28,7 terawatthodin. V Čechách je to zásobník v Hájích na Příbramsku, dále jsou to zásobníky Dolní Dunajovice a Tvrdonice na jižní Moravě a Štramberk, Lobodice a Třanovice na severu Moravy. Z podzemních zásobníků dokáže firma v zimním období vytěžit až 422 gigawatthodin zemního plynu za den. &#8222;V mrazivých dnech zásobníky pokrývají více než polovinu dodávek plynu pro celou Českou republiku,&#8220; uvedl dnes Veleba. Zásobníky plynu provozuje v ČR také společnost MND.
V rámci složité dohody o výměně majetku se společností RWE koupila skupina E.ON majetek firmy innogy, která dříve patřila právě RWE. Evropská komise však povolila převzetí pouze při splnění určitých podmínek, mezi něž patří také prodej plynárenských a elektrárenských aktivit innogy v České republice. Mezi nejvážnější zájemce o jejich koupi podle informací ČTK patří maďarská MVM, a české firmy Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka a Sev.en Energy Pavla Tykače.
Skupina RWE AG zaměstnává po celém světě asi 20.000 lidí, sídlo má v německém Essenu. Převod zásobníků plynu v Česku zpět do koncernu se očekával.

Plynárenství

Většina zásobníků plynu v Česku přechází zpět pod koncern RWE

Část opozičních politických stran chce, aby byli někteří zájemci o stavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany vyřazeni ještě před vypsáním tendru. Po dnešním jednání předsedů parlamentních stran s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o otázkách týkajících se jaderného projektu to novinářům řekli předsedové Pirátů, TOP 09 a ODS. Babiš ani generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podle nich s návrhem nesouhlasí, argumentují přitom především možným prodražením zakázky.
Šéf ODS Petr Fiala po schůzce uvedl, že jedním ze základních principů je, že stát musí mít možnost vyřadit případně ze soutěže uchazeče, u kterých shledá bezpečnostní nebo strategické riziko. &#8222;Byli jsme ujištěni, že takové záruky obsahuje jak rámcová dohoda, tak to předpokládá celý ten proces. Po této stránce můžeme být spokojeni,&#8220; řekl. &#8222;Otázka samozřejmě je, a tam shoda nepanuje, kdy se ty bezpečnostní záruky mají uplatnit. V zásadě ten rozpor je o tom, jestli tu bezpečnostní pojistku uplatnit na začátku soutěže, nebo v jejím průběhu,&#8220; podotkl.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že jeho strana chce, aby stavbu nerealizoval ČEZ, ale stát. Případná provozní podpora by pak podle něj měla být kompenzována čistě státem, nikoli občany v platbách za elektřinu. Také on potvrdil, že diskuse se vedla mimo jiné o tom, kdy vyřadit dodavatele, které Česko nechce. &#8222;My jsme toho názoru, že by se tak mělo stát na začátku, dokonce to řekl i pan (vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav) Míl. Názor pana premiéra byl poměrně jiný. Na tom by se měl najít politický konsenzus, protože není nic horšího než jít do takto velkého tendru s nejistotou politické shody na tomto zcela zásadním problému. Je to i o férovosti celé soutěže,&#8220; uvedl Bartoš.
<blockquote>&#8222;Pro TOP 09 je zásadní, aby takto strategickou zakázku tady nedostavovali ani ruští, ani čínští dodavatelé. To je klíčová věc, kterou považujeme za naprostou prioritu. Dobrá je paralela s armádními zakázkami. Také nechceme vyzbrojovat naši armádu zbožím, které pochází od našich nepřátel. Naopak chceme, aby dodavateli zboží byly firmy a státy, které patří do okruhu našich spojenců. To je podobná situace,&#8220; doplnila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.</blockquote>
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na konci května uvedl, že vláda a ČEZ do konce června podepíšou o stavbě bloku takzvanou rámcovou a prováděcí smlouvu. Obě smlouvy na konci dubna schválili ministři. Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího vyjádření Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pondělí řekl, že podpis smluv se posunul na polovinu července. Zástupci opozice dnes uvedli, že Babiš slíbil, že termín je možné ještě posunout tak, aby mohli zástupci opozice smlouvy prostudovat. Dostali je k dispozici minulý pátek.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Jaderné elektrárny

Část opozice chce vyřadit některé zájemce o stavbu nového bloku Dukovan ještě před tendrem

Těžba ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v červnu meziměsíčně klesla o 1,92 milionu barelů denně na 22,62 milionu barelů denně. Nacházela se tak na nejnižší úrovni za dvě desetiletí. Vyplývá to z dnešní zprávy agentury Reuters, která vychází z údajů o přepravě ropy od zdrojů z odvětví.
OPEC a další přední světoví těžaři v čele s Ruskem se v dubnu dohodli, že v květnu a v červnu sníží dodávky ropy o téměř deset milionů barelů denně. Začátkem tohoto měsíce pak platnost dohody prodloužili do konce července. Snaží se tak podpořit ceny suroviny, které se dostaly pod tlak kvůli negativnímu dopadu koronavirové krize na poptávku.
Na samotný kartel OPEC podle dohody připadá snížení těžby o zhruba šest milionů barelů denně. Desítka členů OPEC vázaných dohodou podle Reuters v červnu plnila tento závazek na 107 procent, zatímco v květnu to bylo pouze 77 procent. Na červnovém snížení produkce se nejvýrazněji podílela Saúdská Arábie.
Ceny ropy se již v důsledku omezení dodávek suroviny na trh a postupného uvolňování opatření proti šíření koronaviru vrátily nad 40 dolarů za barel poté, co se v dubnu propadly pod 16 dolarů za barel, tedy na nejnižší úroveň za 21 let. Podle zdrojů agentury Reuters je vzhledem k růstu cen a oživování poptávky pravděpodobné, že OPEC a Rusko od srpna snížení produkce ropy zmírní.
pmh šeb