Vědci z Česka se podíleli na vývoji &#8222;super termostatu&#8220; v zařízeních pro jadernou fúzi. Nový systém v reálném čase měří a řídí tok energie z plazmatu na součásti první stěny fúzního reaktoru. Právě udržení plazmatu o teplotě 100 milionů stupňů Celsia v určité vzdálenosti od stěn reaktoru patří mezi zásadní problémy na cestě k využití jaderné fúze. Ta by v budoucnu mohla být zdrojem stabilní a nízkoemisní energie. Akademie věd ČR (AV) dnes o projektu informovala ČTK v tiskové zprávě. Spolupracovali na něm odborníci z Ústavu fyziky plazmatu AV. Výsledky <a target="_blank" href="https://www.nature.com/articles/s41467-021-21268-3">publikoval</a> časopis Nature Communications.
V zařízení typu tokamak se podle vědců jako základní způsob ochrany využívají silná magnetická pole. Ta brání energetickým částicím plazmatu proudit z centra plazmatického výboje na stěnu reaktoru. Taková izolace však není dokonalá, nedokáže totiž zcela zabránit kontaktu plazmatu se stěnami.
Působení plazmatu lze omezit vstřikováním plynných příměsí, například dusíku nebo argonu, k ochlazení okrajového plazmatu. Proces je však nutné přesně kontrolovat, aby nedošlo k ochlazení centra plazmatu a následné ztrátě podmínek pro hoření fúzní reakce. Izotopy vodíku totiž k tomu, aby mezi nimi mohlo dojít k fúzní reakci, potřebují právě zmíněných sto milionů stupňů.
<figure id="attachement_27430" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/fuze-1-800x677.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/fuze-1-800x677.jpg" alt="Experimentální tokamak ITER; Zdroj: iter.org" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Mezinárodní tým pod vedením vědců z institutu DIFFER v nizozemském Eindhovenu vyvinul zařízení MANTIS, které umožňuje sledovat vyzařování atomů uhlíku v plazmatu skrze vysokorychlostní kameru. Podle odborníků je v plazmatu malé množství uhlíku jako příměs a vydává záření při relativně nízkých teplotách odpovídajícím 50000 až 100000 stupňů Celsia. Právě znalost, jak daleko je oblast vyzařování od stěny tokamaku, umožní poměrně přesně určit, jestli je plazma v blízkosti první stěny reaktoru dost chladné, aby nedošlo k poškozování stěny reaktoru. V praxi pak systém vyhodnocuje obraz z kamery pomocí speciálně vyvinutých algoritmů 800krát za sekundu. Na základě určené polohy míst s vysokým vyzařováním pak reguluje přítok dusíku do okrajové části plazmatu.
Podle Michaela Komma z Ústavu fyziky plazmatu AV byl systém vyvinutý v Nizozemsku otestovaný na tokamaku TCV ve Švýcarsku pod vedením vědců z Velké Británie, Německa, Česka a dalších zemí. &#8222;Díky tomuto propojení je možné efektivně sdílet specifické know-how jednotlivých laboratoří a zároveň koordinovat aktivity nezbytné k úspěšné realizaci první fúzní elektrárny,&#8220; poznamenal ke spolupráci Komm, jeden z vědeckých koordinátorů experimentů. Nový způsob kontroly vstřikování plynných příměsí do plazmatu by podle AV měl být, s určitou úpravou, využitelný i v budovaném Mezinárodním termonukleárním experimentálním reaktoru (ITER) na jihu Francie. Od tokamaku, budovaného poblíž města Cadarache, si odborníci slibují, že otevře cestu levné a bezpečné energii, která nezatěžuje životní prostředí. Zároveň bude vyvinutý systém využit i v novém tokamaku COMPASS-U, který roste v Ústavu fyziky plazmatu. Od roku 2023 nahradí stávající tokamak COMPASS.

Jaderné elektrárny

Čeští vědci se podíleli na vývoji ochrany v zařízeních jaderné fúze

Evropská komise (EK) začala vyšetřovat, zda Německo neporušilo unijní pravidla, když nabídlo firmám RWE a LEAG odškodné za to, že rychleji skončí s výrobou elektřiny z hnědého uhlí. Komise dnes <a target="_blank" href="https://bit.ly/2Ofv15I">uvedla</a>, že se zaměří na to, zda nabídnutá kompenzace neporušuje unijní pravidla o státní pomoci. Firmu LEAG vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského a skupina PPF Investments.
<blockquote>&#8222;Vyřazení hnědouhelných elektráren přispívá k přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice, což je v souladu s cíli evropské zelené dohody (Green Deal). V tomto ohledu je naší úlohou chránit volnou soutěž, a proto se chceme ujistit, že kompenzace přiznaná provozovatelům elektráren za rychlejší ukončení provozu, něž se předpokládalo, bude na nezbytném minimu,&#8220; uvedla místopředsedkyně komise Margrethe Vestagerová.</blockquote>
<figure id="attachement_52368" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/tagebaugarzweiler-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/tagebaugarzweiler-800x533.jpg" alt="Hnědouhelný lom Garzweiler (Germany) lignite. Zdroj: RWE" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Informace, které teď máme k dispozici, nám neumožňují, abychom to mohli s určitostí potvrdit. Proto se tím budeme dál zabývat,&#8220; dodala komisařka, která má na starosti hospodářskou soutěž.</blockquote>
RWE a LEAG jsou zdaleka největšími provozovateli hnědouhelných elektráren a dolů v Německu. Návrh německé vlády, který je součástí snahy nejpozději do roku 2038 se úplně zbavit uhlí, pokrývá platby celkem za 4,35 miliardy eur (přes 113 miliard Kč). Peníze mají získat právě RWE a LEAG, které mimo jiné slíbily, že když návrh podepíšou, tak se do budoucna vzdají nároků na jakékoliv žaloby, uvedla agentura Reuters. Vláda v Berlíně dohodu schválila v polovině prosince loňského roku.

Německo

Brusel prošetří, zda Německo při odškodnění provozovatelů hnědouhelných elektráren neporušilo pravidla EU

Energetici postupně dovezli do jaderné elektrárny Temelín zhruba 25 tun paliva, které vymění při plánované odstávce prvního bloku. Začne v závěru března, potrvá přibližně dva měsíce. V Temelíně vymění 48 palivových souborů. Palivo se vezlo letecky i po silnici několik tisíc kilometrů z ruského závodu firmy Tvel. Ročně v elektrárně vymění čtvrtinu paliva. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
O trase a termínech, kdy se palivo poveze, věděl jen omezený okruh prověřených lidí. Vezlo se za přísných bezpečnostních opatření. Zvýšená radiační opatření nebyla potřeba, radioaktivita čerstvého paliva je srovnatelná s přírodním pozadím.
<blockquote>&#8222;Do elektrárny jsme pro odstávku prvního bloku postupně přivezli 48 palivových souborů, což energeticky odpovídá přibližně sedmi milionům tunám hnědého uhlí. Pro jeho přepravu by byl potřeba vlak dlouhý 1700 kilometrů, tedy jako z Prahy do Barcelony,&#8220; uvedl ředitel elektrárny Jan Kruml.</blockquote>
<figure id="attachement_4514" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Dostavba-JE-Temelín-800x578.jpg" alt="Dostavba JE Temelín" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Palivo se přepravuje v ocelových kontejnerech, které odolají ohni, vodě, pádům z výšek nebo nárazům. Jejich klíčovým prvkem je podle mluvčího takzvaný akcelerometr. Lze z něj zjistit, zda při dopravě nenastal nadměrný náraz, který by mohl palivo poškodit. Až do temelínského areálu doprovázeli náklad policisté. Po kontrolách se palivo přesune z kamionu do skladu.
V jednom temelínském reaktoru je 163 palivových souborů. Každý palivový soubor měří přes 4,5 metru a váží asi 750 kilogramů. V reaktoru je zhruba 86 tun paliva. ČEZ drží již několik let v Temelíně i Dukovanech zásoby paliva na dva a víc let provozu, uvedl ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,75 terawatthodiny (TWh), letos od začátku roku 3,2 TWh.

Temelín dovezl 25 tun paliva, které vymění při jarní odstávce

Globální emise oxidu uhličitého loni klesly o 5,8 procenta, což je výsledek zpomalení ekonomické aktivity v důsledku pandemie. Koncem roku se ale začaly opět zvyšovat a zřejmě dál porostou, uvedla dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Čína byla přitom loni jedinou zemí, kde se objem emisí za celý rok zvýšil.
V prosinci už emise vzrostly meziročně o dvě procenta, neboť oživení ekonomické aktivity zvýšilo poptávku po energii. Za růstem stály hlavně velké ekonomiky, uvedla agentura Reuters.
Emise v Číně loni vzrostly o 0,8 procenta, respektive o 75 milionů tun. Čína je největším emitentem skleníkových plynů. V Indii, která je třetím největším znečišťovatelem, začaly emise růst nad úroveň z předchozího roku od září, spolu se zvyšováním ekonomické aktivity a uvolňováním restrikcí.
<blockquote>&#8222;Oživení globálních uhlíkových emisí ke konci loňského roku je jasným varováním, že se toho nedělá po celém světě dost pro urychlení k přechodu k čisté energii,&#8220; uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.</blockquote>
<figure id="attachement_4145" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/emise.png"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/emise.png" alt="Emise CO2" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Pokud se potvrdí současná očekávání globálního ekonomického oživení a zásadně se nezmění politika největších ekonomik, pak se objem emisí ve světě podle něj letos opět zvýší.
Poptávka po primární energii klesla loni o čtyři procenta, a to kvůli karanténám a omezení průmyslové aktivity a dopravy. To způsobilo bezprecedentní pokles emisí oxidu uhličitého téměř o dvě miliardy tun, což odpovídá odstranění emisí celé Evropské unie, uvedla IEA.
Globálně v energetickém sektoru emise loni klesly o rekordních 3,3 procenta. Poptávka po energii se snížila, hlavní zásluhu na vysokém poklesu však měl růst výroby z obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se loni zvýšil na 29 procent, zatímco v roce 2017 činil 27 procent. Emise z dopravy loni klesly o 14 procent.

Emise CO2

Emise oxidu uhličitého loni klesly téměř o šest procent

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) v únoru snížila těžbu ve srovnání s předchozím měsícem o 870.000 barelů na 24,89 milionu barelů denně. Těžba se snížila poprvé od loňského června, hlavně díky dobrovolným škrtům Saúdské Arábie. Uvedla to dnes agentura Reuters, která vychází z údajů o přepravě ropy od zdrojů z odvětví.
Skupina OPEC+, která zahrnuje kartel OPEC a jeho spojence v čele s Ruskem, se dohodla, že od ledna zmírní rozsah sjednaného omezení těžby na 7,2 milionu barelů z předchozích 7,7 milionu barelů denně. Saúdská Arábie se však zavázala, že těžbu dobrovolně sníží kvůli obavám z pomalejšího oživení poptávky.
Ceny ropy minulý týden vystoupily na maximum za 13 měsíců. OPEC+ se má tento týden ve čtvrtek sejít, aby jednal o dalším zvýšení těžby.
<figure id="attachement_10496" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oil-and-gas-industry.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/Oil-and-gas-industry.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Saúdská Arábie slíbila v únoru a březnu snížit těžbu o jeden milion barelů denně, aby zajistila, že se nebudou zvyšovat globální zásoby. Rijád podle Reuters v únoru snížil těžbu asi o 850.000 barelů denně. Snížení, i když nižší, než země slíbila, znamená, že OPEC těží mnohem méně, než kolik mu umožňuje dohoda.
Plnění dohody o omezení dodávek ropy ze strany kartelu OPEC se zvýšilo na 121 procent z lednových 103 procent. To znamená, že kartel těží o 21 procent méně, než kolik může.

Ropa

OPEC v únoru poprvé po sedmi měsících snížil těžbu

Čína do konce června spustí svůj dlouho očekávaný on-line systém obchodování s emisemi (ETS). Vyplývá to z prohlášení čínského ministerstva životního prostředí, uvedla dnes agentura Reuters. Čína je největším producentem skleníkových plynů na světě. Celostátní systém obchodů byl opakovaně odložen, částečně kvůli obavám o přesnost a transparentnost údajů o emisích.
Prezident Si Ťin-pching dal tomuto systému prioritu a slíbil uhlíkovou neutralitu do roku 2060. Svého vrcholu by emise podle prezidenta měly dosáhnout v roce 2030.
Ministr životního prostředí Chuang Žun-čchiou při návštěvě provincie Chu-pej a města Šanghaj vyzval místní úředníky, aby co nejrychleji provedli úplné testování a implementaci systému obchodování, aby bylo možné zajistit, že on-line systém obchodování bude možné spustit do konce června letošního roku. Čína zřídila obchodní platformu pro národní ETS v Šanghaji a registrační platformu ve Wu-chanu v provincii Chu-pej.
<figure id="attachement_13834" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/22475694145_0b3efcf29c_z.jpg" alt="průmyslové emise" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Podle údajů společnosti Refinitiv celková hodnota globálních trhů s emisními povolenkami loni stoupla o 20 procent na rekordních 229 miliard eur (téměř šest bilionů Kč), a to z důvodu očekávaného zpřísnění emisních limitů. Hlavní podíl na tom měl systém obchodování s emisemi Evropské unie, který se na celkové hodnotě podílel téměř 90 procenty.
Systémy obchodování s emisemi, nebo také trhy s uhlíkem, jsou tržní nástroje určené k omezení emisí skleníkových plynů. Stanovují strop pro množství emisí, které země nebo firmy mohou vypustit. Pokud tyto limity překročí, mohou si koupit povolenky od jiných.

Čína do konce června spustí celostátní systém obchodování s emisemi

Není nejvyšší, největší či nejdražší, nevyžádala si ani nejvíc obětí, přesto je to legenda. Dvě stě dvacet metrů vysoká přehradní hráz Hooverovy přehrady ležící na řece Colorado 50 kilometrů jižně od Las Vegas byla nejen převratným technickým dílem, stala se i jedním ze stavebních kamenů cesty z hospodářské krize 30. let minulého století. Jeden ze symbolů Spojených států byl dostaven před 85 lety, 1. března 1936.
Přehrada byla vybudována především proto, aby zkrotila mohutnou řeku Colorado. Kromě toho, že slouží jako ochrana před povodněmi, je i ohromnou zásobárnou pitné vody a vybudovaná vodní elektrárna byla ve své době nejvýkonnější na světě. Stavbu přehrady, původně Boulder Damu, měl na starosti Herbert Hoover &#8211; tehdejší ministr obchodu a budoucí prezident USA, po kterém byla přehrada pojmenována v roce 1947.
Stavba přehrady, ve své době ojedinělé nejen mohutností, ale i svým designem ve stylu art deco, byla zahájena v roce 1931. Netrvalo dlouho a projekt přilákal v době hospodářské krize na hranice Nevady a Arizony tisíce nezaměstnaných, kteří byli ochotni pracovat v těch nejtěžších podmínkách. Pro dělníky i jejich rodiny se vybudoval improvizovaný tábor Ragtown a později modernější městečko Boulder City, stavba přehrady také stála za rozmachem nedalekého Las Vegas. Celkem se na výstavbě hráze podílelo 20.000 lidí, asi stovka z nich při stavbě zahynula.
První záměr o umístění přehrady byl v kaňonu Boulder. Proto dostal projekt název Boulder Canyon Project, nakonec bylo rozhodnuto postavit přehradu v Černém kaňonu. V určitou chvíli musela být řeka Colorado odkloněna do několika tunelů. 
Hráz přehrady je 221 metrů vysoká, v základech je široká 198 metrů a na vrcholu 13 metrů tlustá. Vybudována byla z tří a půl milionu kubických metrů betonu, odstraněno bylo osm milionů tun skály. Před přehradou vznikla vodní nádrž Mead, která je největší přehradní nádrží v USA a jednou z největších na světě. Lake Mead se táhne do vzdálenosti 185 kilometrů.
Přehradní hráz je turisticky atraktivním místem. Od roku 1985 je Hoover Dam národní památkou a když teroristé napadli v září 2001 Spojené státy, Hoover Dam se stal jedním z nejvíce střežených míst v USA. I kvůli bezpečnosti a přetíženosti byla uzavřena pro dopravu silnice Route 93, které po hrázi spojovala stát Nevada se sousední Arizonou. Kousek od hráze byl proto postaven velký silniční most, který je součástí novější dálnice, a samotná silnice na přehradní hrázi slouží jen návštěvníkům. Přehrada se dostala do knih, objevila se v několika filmech i v písních.

Elektrárny ve světě

Hooverova přehrada je jedním ze symbolů Spojených států

Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne.
MŽP ve zprávě dále uvedlo, že Česko také požádalo soud, aby žalobu projednal přednostně, vzhledem k dopadům těžby na obyvatele příhraničních oblastí Libereckého kraje. Záměr žalobu podat v pondělí schválila česká vláda. Polské ministerstvo ovzduší a životního prostředí následně podle televize TVN 24 vyjádřilo nad rozhodnutím české vlády údiv. Podání žaloby přivítaly ekologické organizace.
<blockquote>&#8222;Přímá žaloba na jiný stát EU je opravdu krajním řešením situace, za existence Evropské unie taková situace nastala jen párkrát. Proto bylo potřeba před samotnou žalobou nejen intenzivně jednat na diplomatické úrovni, ale také podat podnět Evropské komisi k prověření žalobních důvodů, u nichž České republice Komise dala nakonec z větší části za pravdu,&#8220; řekl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).</blockquote>
Pro ochranu českých občanů je v tuto chvíli žaloba nezbytná, neboť Polsko zatím nenaplnilo požadavky, které si Česko v souvislosti s ochranou životního prostředí na jeho straně hranice klade. &#8222;V jednáních s Polskem budeme samozřejmě pokračovat, ale současná těžba na Turówě probíhá protiprávně. Už dnes její pokračování ohrožuje naše občany, naši vodu, naše životní prostředí. I proto jsme současně požádali Soudní dvůr EU o její pozastavení do doby, než o žalobě soud rozhodne,&#8220; dodal Brabec.
Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.
Evropská komise v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. Žalobu podle dřívějších vyjádření podporuje i Liberecký kraj, který s Turówem sousedí. Důl a elektrárna podle serveru Business Insider uspokojují přibližně osm procent poptávky po elektřině v Polsku.
Podání žaloby uvítali ekologové. &#8222;Jako obyvatelé regionu, kde se setkávají tři státy, nejsme z nutnosti podávat žalobu na jednoho ze sousedů nijak nadšení. Vzhledem k jednání PGE a jejímu obnovenému plánu těžit dalších 23 let ale bohužel nevidíme žádnou jinou alternativu,&#8220; uvedl člen Sousedského spolku Uhelná Milan Starec.
<blockquote>&#8222;Kromě bezprostředního ohrožení nedostatkem vody nám záleží i na budoucnosti celého regionu &#8211; PGE svým přístupem blokuje jeho přístup k evropskému transformačnímu fondu, což může v kombinaci s rychle končícím uhelným průmyslem způsobit sociální škody na několik generací,&#8220; dodal.</blockquote>

Životní prostředí

Hnědouhelný důl Turów. Autor: Anna Uciechowska. Zdroj: commons.wikimedia.org

ČR podala žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v dole Turów

Těžba ve zbylých dolech černouhelné společnosti OKD, které po tomto týdnu zůstanou v provozu, určitě neskončí v letošním roce. Nejbližší termín je podle něj konec příštího roku. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Půjde podle něj o ekonomické a politické rozhodnutí.
Horníci v úterý vyvezli symbolický poslední vozík černého uhlí z karvinského Dolu Darkov, v sobotu učiní totéž také v nedalekém Dole ČSA. Firma doly postupně zavírá, protože už se tam těžba nevyplatí. V provozu budou od března už jen doly ČSM-sever a ČSM-jih, které bude společnost OKD dál provozovat jako jeden důl.
<blockquote>&#8222;Necháváme ten termín otevřený, rozhodně ne letos. Nejbližší možný termín je konec roku 2022, to není ještě úplně definitivně stanovené, bude o tom určitě diskuse v následujících měsících. Bude to rozhodně záviset na vývoji cen uhlí, i na celkových ekonomických výsledcích společnosti,&#8220; řekl dnes Havlíček.</blockquote>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od roku 2018 je jejím majitelem prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun.
OKD bude mít od března už jen okolo 2800 vlastních zaměstnanců a zhruba 800 dodavatelských pracovníků. Ještě před 30 lety v dolech OKD pracovalo více než 100.000 lidí. Po zavírání neefektivních provozů po roce 1989 měl v polovině 90. let minulého století podnik 50.000 zaměstnanců, před deseti lety v dolech pracovalo ještě zhruba 17.000 lidí.
U Darkova a ČSA nyní státní podnik Diamo podá žádost na Obvodní báňský úřad v Ostravě k povolení zajišťovacího provozu dolu, ve kterém se bude připravovat vyklizení dolu a snížení jeho energetické náročnosti. Současně se bude pracovat na redukci rozlohy důlního pole nezbytné před zahájením samotné likvidace dolu. Ještě letos by měl být zahájen legislativní proces směřující k povolení likvidace hlavních důlních děl. Zároveň budou pokračovat rekultivační práce zahájené v předchozích letech.
Z aktuální statistiky ministerstva průmyslu a obchodu, vyplývá, že loni se v Česku vytěžilo dosud nejméně uhlí, čísla jsou nejnižší od roku 1965, odkdy jsou údaje k dispozici. Meziročně podle ní výrazněji klesla právě produkce černého uhlí, která se proti roku 2019 snížila o 37,6 procenta na 2,1 milionu tun. Podle analytiků jde o pokračování dlouhodobého trendu, který zčásti zvýraznily dopady pandemie koronaviru.

Uhlí

Těžba ve zbylých dolech OKD určitě letos neskončí, řekl Havlíček

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Rozhodl o tom dnes francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters.
Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.
ASN dnešním rozhodnutím ukončil obecný přezkum, který doporučuje určitou úpravu a údržbu nutnou pro všechny dotčené reaktory. V další fázi budou následovat doporučení pro specifické úpravy na jednotlivých reaktorech podle jejich konkrétního stavu.
<figure id="attachement_33444" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Eurodif-Nuclear-Power-Plant-Tricastin-France-IAEA-Imagebank-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Eurodif-Nuclear-Power-Plant-Tricastin-France-IAEA-Imagebank-800x532.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Reaktory budou procházet údržbou postupně v příštích deseti letech. EDF bude muset předkládat roční zprávy o svém postupu, aby prokázala, že dokáže veškeré předepsané změny provést včas.
Francie vyrábí 70 procent své elektřiny v jaderných elektrárnách, což je nejvíce ze všech světových zemí. Tento podíl chce do roku 2035 snížit na 50 procent a více se spoléhat na obnovitelné zdroje energie.