Studentky České zemědělské univerzity dnes vysadily stromky do půdy po rekultivacích obohacené o biouhel. Materiál má pomoci snížit uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší, zvýšit kvalitu půdy a pomoci zadržet vodu v krajině. Vědecký experiment, který má význam biouhlu potvrdit, se realizuje u Strupčic na Chomutovsku na rekultivovaném území Vršanské uhelné.
<blockquote>&#8222;Biouhel se vyrábí zuhelnatěním organické hmoty bez přístupu vzduchu termickým procesem zvaným pyrolýza, která při běžném tlení nebo spalování emituje do ovzduší velké množství CO2 (oxidu uhličitého) a pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování,&#8220; uvedla Markéta Hendrychová, pod jejímž vedením vědecký tým fakulty životního prostředí pražské zemědělské univerzity experiment provádí.</blockquote>
Biouhel podle vědců efektivně zadržuje v půdě vodu a živiny, které by jinak byly mnohem rychleji splaveny do nižších vrstev půdy. Podobně jako humusové látky má schopnost živiny udržet, ale i zpětně uvolnit rostlinám, zvyšuje provzdušnění půdy, což spolu s uhlíkem samotným podporuje aktivitu mikroorganismů. &#8222;Pokud produkt biouhel dále nespálíme, ale vneseme do půdy, může zde setrvat i několik tisíciletí a navíc přinést člověku mnoho dalších bonusů pro své komplexní podpůrné vlastnosti,&#8220; uvedla Hendrychová.
Biouhel má podle odborníků velký potenciál v uhelných regionech nejen pro své výborné sorpční vlastnosti. Aplikací biouhlu do výsypkových zemin mohou podle nich vzniknout vysoce úrodné půdy s velkým potenciálem pro budoucnost.
Biouhel podle vědců napomůže ujímání lesních sazenic a usnadní pěstební péči o nově založené lesnické rekultivace. Zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a její strukturu, takže může fungovat také jako protierozní opatření. V případě kontaminace půd biouhel účinně adsorbuje nežádoucí prvky. &#8222;Biouhel je tedy multifunkčním řešením pro tak specifické prostředí, jako jsou hnědouhelné výsypky, a může pro pečlivě vytvářenou rekultivovanou krajinu znamenat mnoho přínosů,&#8220; uvedla Hendrychová.
Výsledky experimentu budou publikovány v disertačních pracích a ve vědeckých časopisech.

Životní prostředí

Na severu Čech zkouší experimentální použití biouhlu při rekultivaci

Bělorusko chce od ledna téměř o čtvrtinu zvýšit poplatky za tranzit ruské ropy přes své území prostřednictvím ropovodu Družba. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje z ropného průmyslu. Ropovodem Družba proudí ruská ropa rovněž do České republiky.
Běloruská energetická společnost Belněftěchim podle zdrojů o záměru zvýšit poplatky informovala ruského provozovatele ropovodů Transněfť. Navrhované zvýšení poplatků je mnohem výraznější, než předpokládala ruská strana, píše agentura Reuters.
Ropovod Družba se v Bělorusku dělí do dvou větví &#8211; severní vede do Polska a Německa, jižní pak přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně. Neshody mezi Moskvou a Minskem ohledně dodávek ruské ropy do Běloruska v minulosti narušily tranzit suroviny do Evropy, připomněla agentura Reuters.
Moskva nyní s Minskem jedná o podmínkách dodávek pro příští rok. Rozhovory však kromě politického napětí v Bělorusku komplikuje také řada nevyřešených sporů mezi oběma zeměmi, například o kompenzacích za dodávky kontaminované ruské ropy, píše Reuters.
Minsk a Moskva se před koncem loňského roku nedokázaly dohodnout na letošních podmínkách dodávek do Běloruska, což vedlo k jejich částečnému zastavení. V dubnu země dosáhly dohody a dodávky se plně obnovily. Minsk nicméně uvedl, že i přesto hodlá pokračovat v zajišťování dodávek ropy z alternativních zdrojů.

Ropa

Bělorusko chce zvýšit poplatky za tranzit ruské ropy

Vizitka generálního ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše (50), kterému dozorčí rada ČEZ opět prodloužila mandát na další čtyřleté období:

Datum a místo narození: 19. března 1970, Havířov
Vzdělání: vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské &#8211; Technické university v Ostravě (titul Ing.) a Brno Business School Nottingham Trent University (titul MBA)
Současné funkce: člen a předseda představenstva ČEZ, a.s. (od prosince 2005, respektive září 2011), generální ředitel ČEZ, a.s. (od 15. září 2011)
Kariéra: vedoucí odbytu společnosti Bohemiacoal (1993-1997); ředitel obchodníka s uhlím Hedviga Group (1997-2000); ředitel závodu Tchas, obchodníka s palivy (2000-2004); do společnosti ČEZ nastoupil v roce 2004 a postupně v ní zastával funkce ředitele úseku Nákup a ředitele Divize Správa; od května 2006 byl místopředsedou představenstva
Rodina: je ženatý a má dva syny

Ostatní:
&#8211; Od roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2019 jeho prvním viceprezidentem. Působí také jako člen obnovené Národní ekonomické rady vlády. Je členem Komise pro problematiku klimatu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a Uhelné komise, poradního orgánu vlády ČR.
&#8211; S předchozím ředitelem ČEZ Martinem Romanem jsou dlouholetí známí. Seznámili se spolu už při studiu na gymnáziu a později za Romanova působení v ČEZ přešel Beneš do této firmy.
&#8211; V poslední době ČEZ pod vedením Beneše zaměstnává například plánovaná stavba nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby.
&#8211; Beneš letos v létě řekl, že není zájmem firmy vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Argumentoval přitom především možným prodražením zakázky. Podle dostupných informací jsou mezi zájemci ruská firma Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická firma Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská společnost KHNP. Část opozice ale dlouhodobě kritizuje možnou účast Ruska a Číny v tendru.
&#8211; Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje tohoto týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ původně plánoval vypsat tendr do konce letošního roku.
&#8211; Valná hromada ČEZ loni v červnu rozhodla, že firma změní strategii svého směřování a soustředí se více na český trh. ČEZ v druhé polovině letošního října uvedl, že prodal většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Počítá se také s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Turecku a Polsku. Zahraniční expanzi ČEZ, jehož majoritním vlastníkem je stát (prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií) označil několikrát za nepovedenou premiér Babiš.
&#8211; Pod vedením Beneše se také ČEZ zbavil elektrárny Počerady, kterou převezme skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V rámci postupného útlumu uhelných elektráren také firma letos v červnu ukončila provoz elektrárny Prunéřov I.
&#8211; Při prezidentské volbě v lednu 2018 Beneš podpořil Miloše Zemana při jeho znovuzvolení. K účasti generálního ředitele firmy v Zemanově volebním štábu ČEZ uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání. &#8222;Tykám si s Milošem Zemanem od počátku 90. let. V té době on začínal a já jsem s ČEZ neměl zdaleka nic společného. Proto jsem ho přišel do štábu podpořit. Nic víc v tom není třeba hledat,&#8220; řekl tehdy serveru iROZHLAS.cz Daniel Beneš.
&#8211; Benešovo jméno figurovalo mezi dárci v obžalobě z krácení daní někdejší šéfky kabinetu bývalého premiéra Petra Nečase Jany Nečasové (dříve Nagyové). Obžaloba tvrdila, že Nečasová přijala a nepřiznala dary v celkové hodnotě 10,1 milionu korun. Soud ale stíhání Nečasové v této věci letos v srpnu zastavil. &#8222;Na Vánoce či o narozeninách ona mi dala kravatu, já jsem jí dal šátek,&#8220; řekl Beneš loni u soudu.
&#8211; Beneš byl v minulosti dlouholetým členem sociální demokracie. Do strany vstoupil ve svých 18 letech, jak řekl v roce 2011 týdeníku Ekonom. Členství ovšem v souvislosti s působením v ČEZ před lety pozastavil.

Osobnosti v ČR

Profil: Daniel Beneš řídí ČEZ už od roku 2011

Opozice ve Sněmovně neprosadila odklad projednávání zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Chtěla mimo jiné, aby rizika spojená s tímto zákonem nejprve posoudila Bezpečnostní rada státu, jejíž pondělní jednání k tomuto tématu bylo zrušeno. Dolní komora tak dnes dokončila druhé kolo projednávání zákona a k jeho schvalování by se mohla vrátit v první prosincové dekádě. Rozhodly o tom hlasy ANO, ČSSD, SPD a KSČM.
Opozice by chtěla od vlády parametry výběrového řízení na dostavbu dukovanské elektrárny, a to z hlediska bezpečnosti i financování. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uvedla, že polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby, nezohlednila do zadávací dokumentace k tendru bezpečnostní zájmy státu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ plánoval vypsat tendr do konce letošního roku. Vláda chce požádat Evropskou komisi o souhlas se státní půjčkou firmě ČEZ na dostavbu elektrárny.
Poslanec ČSSD Petr Dolínek doporučil odložit účinnost zákona z 1. ledna na 1. března příštího roku vzhledem k tomu, že přijmout normu se letos zřejmě nepodaří i s ohledem na nutnost jejího posouzení také v Senátu.
Opozice prosazuje, aby takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z dukovanské elektrárny stanovil její maximální cenu. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.
Petr Pávek (STAN) navrhl, aby zákon garantoval výkupní cenu maximálně na 40 let bez možnosti to dále prodlužovat se souhlasem vlády, což vládní návrh umožňuje.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Analytici upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý.

Jaderné elektrárny

Opozice neprosadila odklad schvalování zákona ohledně Dukovan

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil firmě Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače nákup hnědouhelné elektrárny Počerady od společnosti ČEZ. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
<blockquote>&#8222;V rozhodnutí Úřad konstatuje, že předmětné spojení soutěžitelů povolil, neboť nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže v žádné z posuzovaných oblastí, v nichž působí spojující se soutěžitelé,&#8220; uvedl ÚOHS ve zprávě.</blockquote>
Vršanská uhelná kupuje elektrárnu od společnosti ČEZ za 2,5 miliardy korun. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
ČEZ na konci minulého roku nevyužil opci, aby majitelem elektrárny zůstal. Už tehdy nevylučoval, že firmy povedou o převodu elektrárny další jednání. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologičtí aktivisté. Vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
Elektrárna Počerady leží mezi Louny a Mostem. Svým instalovaným výkonem pětkrát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi. Zástupci Sev.en Energy v březnu oznámili, že společnost chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další, ještě přísnější limity Evropské komise. Do elektrárny chce firma investovat řádově miliardy korun.

Elektrárny v ČR

ÚOHS povolil Tykačově Vršanské uhelné nákup elektrárny Počerady

Ceny tepla budou příští rok v Česku převážně stagnovat. Mírný meziroční růst u některých tepláren využívajících hlavně uhlí nepřekročí inflaci. V části z lokalit, kde se dálkové teplo vyrábí ze zemního plynu může naopak cena mírně klesnout. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Topná sezona podle něj zatím klimaticky odpovídá dlouhodobému průměru.
<blockquote>&#8222;Ani v příštím roce se nemusí domácnosti obávat výrazného zdražení ceny tepla, v některých případech teplo dokonce zlevní. Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek,&#8220; uvedl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Sdružení připomnělo, že teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přes 1,7 milionu domácností v ČR, v nichž žije přes čtyři miliony obyvatel. Zhruba 55 procent tepla pro byty se podle něj v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, na druhotné zdroje energie a ostatní paliva.
<blockquote>&#8222;V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu lze pro příští rok očekávat stagnaci, v řadě měst a obcí se podaří cenu dokonce snížit. V případě výroby tepla z uhlí budou jeho ceny zachovány nebo dojde většinou jen k mírnému meziročnímu nárůstu do úrovně inflace, která je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu za posledních 12 měsíců na úrovni 3,3 procenta,&#8220; uvedl Kaufmann.</blockquote>
Na celkové náklady za teplo bude mít podle něj letos u domácností vliv nejen venkovní teplota, ale i omezení vyvolaná vládními nařízeními, respektive delší pobyt lidí doma. &#8222;Pokud došlo vlivem probíhající pandemie k výraznému snížení odběru tepla, může být výjimečně růst ceny tepla i vyšší. Bude se však jednat pouze o ojedinělé případy,&#8220; dodal mluvčí.
Sdružení dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.

Teplárenství

Sdružení: Ceny tepla budou příští rok převážně stagnovat

Americká automobilka Tesla hodlá napřesrok zahájit výrobu nabíječek pro elektromobily v Číně. Vyplývá to podle agentury Reuters z dokumentu, který firma předložila šanghajským úřadům. Tesla plánuje do nového závodu na výrobu nabíječek investovat 42 milionů jüanů (zhruba 140 milionů Kč).
Závod by měl být hotov již v únoru a bude mít kapacitu 10.000 nabíječek ročně. Tesla nyní nabíječky, které se obvykle instalují na dobíjecích stanicích a parkovištích, dováží do Číny ze Spojených států, napsala agentura Reuters.
Společnost Tesla již v Šanghaji provozuje továrnu, která vyrábí elektromobily Model 3. Letos začala některé vozy z této továrny vyvážet do Evropy. V příštím roce hodlá v továrně začít vyrábět také nový sportovně-užitkový elektromobil Model Y.
pmh mka

Elektromobilita

Tesla chce v Číně vyrábět nabíječky pro elektromobily

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá. Resort to dnes sdělil ČTK. I přes to, co říká nyní ministerstvo, tak je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude, reagoval následně svaz.
<blockquote>&#8222;Pokud MŽP neupraví pravidlo tak, aby se jednalo pouze o vynechání skutečně cenné zemědělské půdy, tak Modernizační fond fungovat nebude a my musíme na této připomínce trvat. Naší snahou je, aby byly podpořeny nové obnovitelné zdroje na výsypkách, rekultivacích a brownfieldech, což bez úpravy dokumentu nebude možné. Svaz moderní energetiky nikdy nenavrhoval, že by solární parky měly vznikat na kvalitní orné půdě,&#8220; řekl dnes ČTK výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podle ministerstva konflikt dotačních možností solárních elektráren na území brownfieldů vůbec neexistuje. &#8222;V návrhu Modernizačního fondu, který jsme poslali do meziresortního připomínkového řízení, výslovně uvádíme, že budeme podporovat fotovoltaické elektrárny na jinak obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností,&#8220; uvedl dnes náměstek MŽP Jan Kříž.
Spor mezi ministerstvem a svazem vyplývá z části programového dokumentu fondu, kde MŽP uvádí, že na podporu z Modernizačního fondu nebudou mít nárok fotovoltaické elektrárny na plochách zemědělského a lesnického půdního fondu. Na druhou stranu však bude podle ministerstva podporována stavba obnovitelných zdrojů na jinak obtížně využitelných místech zasažených průmyslovou a těžební činností. ČTK má dokument k dispozici.
<blockquote>&#8222;Od začátku jsme naše projekty obnovitelných zdrojů připravovali s vizí, že je bude možné umístit primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů. Je však třeba si uvědomit, že tyto zmíněné plochy jsou součástí zemědělského půdního fondu. Pokud by skutečně začal platit zákaz stavět fotovoltaiky na všech plochách zemědělského půdního fondu, včetně výsypek a podobně, tak je možné prakticky rovnou říci, že skoro žádné relevantní nové obnovitelné zdroje v Česku z modernizačního fondu nevzniknou,&#8220; řekl ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že limity pro stavění fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější půdě jsou dány obecnými pravidly a legislativou pro jakékoli dotace resortu životního prostředí. &#8222;V tomto případě to znamená, že si investor může standardně požádat o vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu, a to i dočasné. A pokud mu bude udělen souhlas, může elektrárnu postavit,&#8220; sdělil Brabec.
<blockquote>&#8222;Je naprosto logické, že pro MŽP je stěžejní, aby nedocházelo výstavbou fotovoltaických elekráren k záborům kvalitní zemědělské půdy, jak se to stalo před deseti lety, a ještě dnes na to doplácíme, k tomu snad nikdo nemůže vznášet seriózní námitky,&#8220; dodal s odkazem na takzvaný solární boom ministr.</blockquote>
Podle Svazu moderní energetiky však stále platí pravidlo, že z půdního fondu nelze vyjmout pouze část pozemku pod panely, ale je potřeba vyjmout celý areál elektrárny.
<blockquote>&#8222;Ministerstvo si také zřejmě neuvědomuje, že nepůjde realizovat inovativní projekty takzvané agrivoltaiky, dokud nebude umožněno dvojí využití půdy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Opět zde platí zákon, který by realizaci agrivoltaiky, tedy instalaci solárních panelů nad plodinami umožnil pouze s podmínkou vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Při uplatnění současné legislativy by tak nebylo možné podobné projekty vůbec realizovat a podpora pro agrivoltaiku má jen papírový charakter,&#8220; dodal Sedlák.</blockquote>
Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prostředí, které mají k dispozici.

Energetika v ČR

MŽP odmítá kritiku Modernizačního fondu, počítá i se soláry na brownfieldech

V jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nechala firma ČEZ nainstalovat nový laserový systém, který chrání prostor vybraných budov proti dronům a jiným hrozbám přicházejícím ze vzduchu. Dokáže rozlišit například ptáka od uměle vyrobeného objektu. Při dnešním představení nového systému v Dukovanech to novinářům řekl ředitel Útvaru ochrana skupiny ČEZ Daniel Rous.
Nedotknutelnost bezletového pásma nad oběma elektrárnami zajišťuje vojenské letectvo. &#8222;Je to evoluce,&#8220; řekl Rous nynějšímu k posílení ochrany Dukovan. Uvedl, že elektrárna je od začátku zabezpečená tak, jak jí to ukládá zákon, ale systém ochrany se vyvíjí, stejně jako hrozby a technologie. Celková obnova ochranného systému Dukovan zhruba za miliardu korun začala přibližně před třemi lety. &#8222;Tento laserový systém je v zásadě špičkou toho velikého ledovce, který se jmenuje technický systém fyzické ochrany Jaderné elektrárny Dukovany,&#8220; řekl.
Podobně jako drony nemusely jaderné elektrárny před deseti lety řešit ani kybernetickou bezpečnost. &#8222;Dneska podle nového atomového zákona už je i problematika počítačové bezpečnosti nedílnou součástí zabezpečení jaderného zařízení,&#8220; uvedl Rous.
Drony podle Rouse zatím nad českými jadernými elektrárnami zaznamenané nebyly, doba se podle něj ale mění. Uvedl, že v případě válečných konfliktů jsou už útoky ze vzduchu pomocí dronů poměrně časté. &#8222;My samozřejmě ten trend sledujeme. Vzdušný prostor jaderných elektráren je pro nás natolik důležitý, že jsme považovali za vhodné využít tu nejšpičkovější techniku, která je dneska k dispozici,&#8220; řekl.
<figure id="attachement_2489" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg" alt="Dostavba bloku v JE Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Systém od firmy Tacticaware využívá detektory, které se používají v automobilovém průmyslu. Jsou to otáčivá zařízení vystřelující velké množství paprsků pod různými úhly. &#8222;Sbírají informace o prostoru kolem sebe s přesností na dva až tři centimetry,&#8220; řekl Martin Vojtek z firmy k fungování zařízení.
V obou jaderných elektrárnách sídlí speciální jednotky policie. &#8222;V případě reálného narušení by to byla právě policie, která má odpovídající oprávnění a prostředky k provedení zásahu,&#8220; uvedl ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín.
Elektrárna Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů je v provozu od roku 1985. V noci na dnešek tam skončila dvouměsíční odstávka druhého bloku. Elektřinu teď vyrábí tři bloky Dukovan. První blok elektrárny je odstavený od 13. listopadu do konce roku.

Nový ochranný laserový systém Dukovan a Temelína zachytí i dron

Největší energetická společnost v Evropě, italský Enel, se chystá v příštích deseti letech investovat zhruba 160 miliard eur (4,2 bilionu Kč). Firma se zaměří na projekty šetrnější k životnímu prostředí a urychlí odklon od fosilních paliv, jako je uhlí. Cílem je být zcela bez uhlíkových zdrojů do roku 2050. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Celkem by měla firma v příštích deseti letech zmobilizovat investice za 190 miliard eur (asi pět bilionů Kč), což jí umožní zvýšit zisk a do roku 2030 snížit emise uhlíku o 80 procent. S uhlím chce firma skončit už v roce 2027, což je o tři roky dříve, než plánovala dosud.
Největší energetické firmy v Evropě teď výrazně investují do takzvané čisté energie. Technologický pokrok a přísnější pravidla na ochranu životního prostředí je nutí přehodnotit strategii a více se zaměřit hlavně na ochranu klimatu. To se netýká jen výrobců elektřiny, ale i velkých firem v odvětví těžby ropy a zemního plynu.
Španělský rival Iberdrola tento měsíc uvedl, že do roku 2025 se chystá investovat 75 miliard eur do produkce energie z obnovitelných zdrojů, sítí a maloobchodních aktivit.
<figure id="attachement_2680" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/Enel.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Enel, který má kontrolu nad španělskou energetickou společností Endesa, chce do roku 2030 vynaložit 70 miliard eur do obnovitelných zdrojů energie a jejich kapacitu téměř ztrojnásobit na 120 gigawattů (GW).
<blockquote>&#8222;Jako zcela dominantní hráč v odvětví obnovitelných zdrojů energie máme největší výrobní kapacity v soukromém sektoru,&#8220; prohlásil generální ředitel Enelu Francesco Starace.</blockquote>
Firma očekává, že zisk z hlavních aktivit se do roku 2023 bude zvyšovat tempem pět až šest procent ročně. Zvýší se ale i čisté zadlužení, a to na 57 až 58 miliard eur (1,5 bilionu Kč), jehož prostřednictvím chce firma financovat svůj další růst. Dividendy se pak mají v příštích třech letech zvyšovat tempem sedmi procent ročně.