Domů
Akumulace energie
Jedna z cest k českému energeticky skutečně soběstačnému domu? (1/3)
Ad
Zdroj: Instagram @ceskysobestacnydum

Jedna z cest k českému energeticky skutečně soběstačnému domu? (1/3)

Na následujících řádcích přinášíme první část příběhu Českého soběstačného domu vyprávěnou iniciátorem projektu, Pavlem Podruhem. Technický pohled na věc je doplněn Michalem Klečkou, který stojí za návrhy v oblasti energetické soběstačnosti. Článek je zaměřen specificky na energetickou nezávislost zmíněného domu. Dočtete se v něm to, kudy vedla cesta k návrhu energetického hospodářství domu i to, jak systém funguje v jednotlivých ročních obdobích.

Stavíme dům, ke kterému nevedou žádné inženýrské sítě. Dům si tak musí vyrobit veškerou potřebnou elektrickou energii ze slunce, uložit si ji v bateriích a následně spotřebovat. Zachytí maximum dešťové vody, splachuje s ní a po přečištění využije i třeba ve sprše. Nezbavuje se zbytečně drahocenného tepla, ale přitom se v něm zdravě dýchá a žije. Dům, který se snaží žít v symbióze s přírodou, i když je jasné, že to vždy může jít ještě lépe. Přesně takový koncept jsme poslední 4 roky připravovali a nyní i skutečně postavili. V tomto článku se budu věnovat nejzásadnější technologii off-grid domu, tedy elektrické energii.

Musím říci a vlastně se to trochu bojím říkat nahlas, abych to nezakřikl, že náš dům od začátku přitahoval skvělé lidi. Z valné většiny lidé ke spolupráci oslovovali oni nás, nikoliv my je. To je samo o sobě skvělý filtr kvality a určitého znamení podobných krevních skupin. Jako úplně první z této řady byl Michal Klečka, spolumajitel společnosti GWL, která je již roky největším distributorem lithium-fosfátových bateriových článků v Evropě, solárních panelů a příslušenství.

Český ostrovní dům. Ilustrační foto. Zdroj: ig @ceskysobestacnydum Autor: 2foto.cz

Začátky spolupráce

Téměř 4 roky před samotnou stavbou, kdy jsme v hlavě nosili spíše myšlenku, než-li reálný plán mi jednoho dne Michal zavolal a řekl: „S čím Vám Pavle můžeme pomoci?“. To nebyl obchoďácký kontakt, to byla skutečně nezištná nabídka pomoci. Bez tohoto telefonátu by dnes zřejmě Český soběstačný dům nestál, protože tím dnem jsem k sobě získal energetického průvodce, technického pragmatika, jedinečně zkušeného, neomylného drtiče marketingového balastu instalačních firem a zároveň postupem času dobrého přítele.

Ač se to nezdá, tak všechny tyto předpoklady jsou vlastně v současném stavu trhu s domácími elektrárnami dost nestandardní. Solární elektrárny na klíč se až na skutečně raritní výjimky skládají z poměrně nekvalitních komponent, například čínských střídačů s krátkou životností nebo sub-optimálním návrhem baterií v black-boxech (tedy vlastně neopravitelných). Firmy tak využívají neznalosti běžného člověka a vytváří dojem o skvělé nabídce podpořené dotačním titulem.

Pozor na to. Poslední 4 roky jsem tuto oblast nastudoval opravdu do detailu a jsem velice rád, jakou cestu jsme zvolili. Myslím, že se nám robustnost a brutální kvalita v dlouhodobém měřítku skutečně vyplatí. Finální energetický projekt budeme v plné verzi zdarma zveřejňovat na našich webových stránkách www.csdum.cz, aby mohl kdokoliv opisovat, inspirovat se či vylepšovat. Celý náš systém je jednoduché škálovat, jak na menší verzi pro napojený dům tak větší verzi třeba pro firmy.

Český ostrovní dům. Ilustrační foto. Zdroj: ig @ceskysobestacnydum

Příprava projektu

Jako první krok jsme si určili zdroje energie, které máme v místě a čase k dispozici. Zcela obecně, všechny zdroje energie, které můžeme na zemi v současné době využívat, pochází původně ze slunce nebo z nitra naší země. Geotermální energii jsme na počátku zavrhli, protože pro její získávání je třeba dostatečně stálý zdroj jiné, pomocné energie a navíc je to zdroj investičně velmi náročný a obtížně replikovatelný.

Zbývá tedy slunce. To jsme schopni vytěžit ve formě větru, přímého slunečního svitu či v podobě dřevní hmoty.

Vítr jsme museli díky nevhodné poloze v údolí vyloučit, protože proudění vzduchu rychlostí 5 m/s nastává v lokalitě pouze v několika hodinách ročně. Při pomalejší rychlosti proudění větrné elektrárny téměř nefungují. Instalace by tedy měla na energetické zisky zanedbatelný vliv, navíc je investičně náročná, esteticky a akusticky nevyhovující a náročná na údržbu.

Přímý sluneční svit je investičně nejméně náročný zdroj a při pečlivé práci architekta a projektanta také esteticky vyhovující. Na roční bázi přináší více než dostatečný zdroj energie pro celý objekt, navíc na pozemku a budově máme pro solární moduly ideální a dostatečný prostor. Jeho nevýhodou je nerovnoměrné rozložení výkonu jak v průběhu roku, tak v průběhu dne. Jak se ukáže dále, s tímto problémem si umíme poradit.

Spalování dřeva (v okolí bohaté zásoby) je sice v daném čase CO2 negativní, v dlouhodobém intervalu 100 let ale neutrální, protože CO2 uvolněný ze spáleného dřeva je beze zbytku opět využit pro obnovu dřevní hmoty. Dřevní hmotu jsme se tedy rozhodli využívat jako hlavní zdroj pro vytápění objektu.

Závěr tedy je, že jako energetický zdroj pro budovu budeme využívat kombinaci spalování dřevní hmoty (teplo) a přímé sluneční záření (konverze na teplo a elektrickou energii).

Energetická náročnost

V druhém kroku jsme se zamysleli nad tím, kolik energie v jakém ročním období potřebujeme a kde ji vezmeme. Sestavili jsme proto tabulku spotřeb energie. Ta se samozřejmě liší také dle počtu osob, které budou dům obývat, my jsme ale její první verzi maximálně zjednodušili, jen abychom získali hrubou představu. Zanedbali jsme tedy měnící se počet osob i roční období a spotřebu uvažujeme průměrem. Takto vypadala:

Tabulka nám pomohla si uvědomit, že takto velké zjednodušení si nemůžeme dovolit. Požadavek na téměř 17 kW DC/AC ostrovní měnič při teoretickém souběhu všech spotřeb, který navíc zvládne vysoké rozběhové proudy motorů, je v rozporu s myšlenkou, že komponenty musí být široce dostupné z pohledu ceny i nabídky na trhu. Navíc takový měnič bude sice vyhovovat v době, kdy je energie dostatek či dokonce přebytek, ale v chudých měsících bude na obtíž, protože jeho vlastní klidová spotřeba převýší spotřebu ostatních nutných spotřebičů, jako jsou světla nebo oběhová čerpadla k rozvodu tepla.

V zimě určitě nebudeme ohřívat vodu elektřinou, protože jí nejspíše bude nedostatek a naopak budeme mít přebytky tepla ze spalování dřeva. V létě pak bude zdroj vytápění odstaven a naopak přebytky elektřiny k ohřevu teplé vody výhodně využijeme.

Roční období zkrátka v naší zeměpisné šířce zanedbat nelze - zisk elektrické energie bude od brzkého jara do pozdního podzimu řádově převyšovat spotřebu a naopak zisky za listopad až únor budou nižší, než bychom potřebovali. Energetickou bilanci domu tedy musíme zpracovat nikoliv souhrnně za celý rok, ale po měsících, lépe dokonce po dnech.

Dimenzování solární elektrárny

Projekt budovy jsme od počátku koncipovali na ostrovní provoz, a proto jsme měli k dispozici jižní stranu sedlové střechy pod ideálním úhlem 45 stupňů o výměře 77 m2, navíc nerušenou střešními okny, vikýři ani komíny. Na takovou střechu se vešlo 48 kusů standardních solárních panelů o rozměru 160 x 100 cm s průměrným výkonem 320Wp / kus (rok 2020). A více než 15 kWp instalovaného výkonu dává naději, že dům bude moci fungovat v ostrovním režimu celý rok.

Graf plánované výroby střešní elektrárny Českého soběstačného domu v jednotlivých měsících.

Graf výroby je díky vysokému úhlu, typu použitých panelů a teplotám v zimě a létě relativně plochý - v zimních měsících se vyrobí přibližně třetina oproti letním měsícům. Standardně bývá rozdíl výroby mezi letními a zimními měsíci vyšší. Průměrně bude elektrárna denně vyrábět 1 kWh na 1 kWp instalovaného výkonu v zimě a 3 kWh na 1 kWp v létě. Což samozřejmě neznamená, že v zimě nemůže nastat například 14denní období totální mlhy a oblačnosti, kdy celý dům vyrobí denně nejvýše 3 kWh elektřiny, tedy sotva na vlastní spotřebu velkého měniče.

V době slunečního svitu budeme solárními panely zásobovat celý objekt a navíc část této energie můžeme uložit na později, tedy do baterie. V nočních hodinách či ve dnech bez dostatečného osvitu (mlha, oblačnost) budeme naopak baterii vybíjet a zásobovat z ní objekt.

Z hodnot plánované výroby docházíme k těmto závěrům:

  • Denní zisky elektřiny nepokryjí v zimě průměrnou spotřebu všech domácích spotřebičů tak, jak jsou naplánované.
  • V zimě tedy nelze elektřinu používat pro vytápění, a to ani pomocí tepelného čerpadla.
  • Během jarních a letních měsíců bude elektřiny nadbytek, což ale nevadí, není povinnost elektřinu ze solárních panelů odebírat. Problému se budeme věnovat dále.
  • Je žádoucí, abychom mohli během zimy omezit trvalou spotřebu hlavního měniče.

Velká nerovnováha mezi energetickým příjmem objektu v zimě a v létě nás přirozeně vedla k úvaze, že celý systém bude muset mít určitou vlastní chytrost. Nelze předpokládat takovou technickou a matematickou erudici obyvatel, aby byly schopni rozhodnout, jaký spotřebič a jak dlouho může být zapnutý, aby nedošlo k tzv. blackoutu. Cílem tedy je vyhnout se situaci, kdy dojde k nedostatečnému zisku elektřiny ze solárních panelů a zároveň k vyčerpání kapacity baterie.

První rok reálného provozu pak ukazuje, že v letních měsících je prakticky polovina potenciální výroby elektřiny nevyužita. Dům tak poskytuje prostor pro další spotřebiče např. je možné dobíjet elektromobil nebo elektrokola.

Reálná data výroby střešní solární elektrárny českého soběstačného domu. Zdroj: vrm.victronenergy.com/

Hospodaření s energií

Nerovnováha příjmu a spotřeby energie během dne a ročního období předurčuje, že systém bude nutné kromě baterie vybavit také interní logikou, chcete-li inteligencí. Ta by měla řídit toky energie na základě toho, kolik právě vyrábí fotovoltaické panely, kolik odebírají spotřebiče a kolik zbývá v baterii.

To lze mimo jiné řešit tak, že budeme sledovat intenzitu osvětlení, předpověď počasí, teploty, počet obyvatel v domě a mnoho dalších parametrů a na jejich základě bude systém predikovat další vývoj energetické bilance objektu a přizpůsobovat jeho chod. Tedy regulovat různé technologické prvky v domě, jako je tlak ve vodovodním systému, spouštění dmychadel v čistírně odpadních vod, peletový kotel, oběhová čerpadla, stínící rolety, či vypínání jednotlivých zbytných spotřebičů.

Takový systém jsme se společně s těmi nejlepšími odborníky (společnost ELPRAMO s.r.o.) skutečně vytvořili. Vznikl velmi sofistikovaný inteligentní rozvaděč, který kombinoval jak slaboproud (IT) tak i silnoproud a společně tvořil celý řídicí systém domu. Ten jsme experimentálně sestavili, napojili na simulátor solárních panelů a na reálné spotřebiče (čerpadla, střídače, nabíječe…), které nakonec v ostrovním domě měly být. Vznikla tak kopie technické místnosti reálného domu, která věrně simulovala celý budoucí ostrovní dům.

Simulační technická místnost soběstačného domu.

V dalších částech příběhu, které zde budou publikovány, se dočtete, jak celý testovací a simulační systém fungoval, jak jsme ho použili v projektu skutečného domu a na jaké překvapivé a vlastně docela logické věci jsme cestou přišli.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(42)
Petr prochaska
19. leden 2022, 14:47

15 kWp výkonu fotovoltaiky znamená, že v zimě, pokud bude dlouho bez slunce, tak to stačit nebude. V létě se ale reálně využije jen minimum výkonu, většina se nevyrobí, protože dům není připojen k sítím, takže v létě 80% výkonu není kam poslat. FVE bude stát tak 750 tisíc a normálně by vyrobila 15 MWh, nyní vyrobí tak 6MWh a to počítám i s ukládáním do baterií.

Miroslav
19. leden 2022, 15:22

Ano, výsledek bude velice mizerný koeficient výroby. Už i za normálních okolností je dost nízký ( Občasné Zdroje Energie), ale tady bude přímo........ Bude to takové plýtvání penězi a surovinami, kdyby těch 15kWp panelů bylo umístěno někde jinde, tak by to bylo smysluplnější. Zde je jasně vidět, jak to bude se zeleným údělem, Fotovoltaiky a VTE budeme mít takový nadbytek, že když budou příhodné podmínky, tak to nebudeme schopni využít (nebo velice draze), a nebo bude nedostatek a z principu věci nám nepomůže větší množství zdrojů.

Petr prochaska
20. leden 2022, 09:37

Ono by stačilo, kdyby mohli těch 9-10MWh, které ročně nemají kam poslat, poslat do sítě. I kdyby to bylo třeba jen za 0,5 Kč -1 Kč /kWh, tak aspoň něco.

Pokud donutí lidi, aby si dali na střechu soláry - nyní nutí lidi s kotlama, do budoucna může být něco podobného s FVE. Kór u novostaveb. Tak by se v létě mohl dělat z přebytků vodík s účinností 30% nebo P2G(zemní plyn) s účinností 25%. Výsledná cena elektřiny by byla dlouhodobě vysoká, ale teoreticky by to šlo. Samozřejmě vše zaplatí lidé, buď tak, že si pořídí FVE nebo že budou mít vysokou cenu el. energie. Plánuje se i, že chudí na to nebudou mít, takže dostanou dávky a zase se sedře střední třída.

Michal Klečka
21. leden 2022, 10:02

Dům by rád poslal přebytky do sítě, ale v okruhu > 1 km žádná není, což byl ostatně důvod toho, proč byl navržen jako ostrovní.

Michal Klečka
6. duben 2022, 13:58

Smyslem ostrovního domu není mít "dobrý koeficient výroby". Smyslem je celoroční komfortní provoz a na to zkrátka pro letní měsíce předimenzovanou FVE musíte mít.

Michal Klečka
21. leden 2022, 10:01

Dům již funguje druhou zimu a zatím nikdy k blackoutu ani významnému omezení komfortu obyvatel nedošlo.

Michal Klečka
6. duben 2022, 13:56

Naopak se ukázalo, že 15 kWp je i v zimě naprosto v pohodě OK :-)

feliz navidad
19. leden 2022, 16:10

Na fotce technické místnosti je kotel na pelety ÖkoFEN. To zrovna nevypadá jako energeticky soběstačné řešení. Možná ale mají za domem lisovnu na pelety a v létě v období dostatku elektřiny lisují na zimu. Jenom nevím, jak dlouho v tom případě vydrží s tím lesem co má cca 2000m2. Pokračování článku to jistě objasní.

Jeden velký měnič není z hlediska klidového odběru dobré řešení. Vhodnější je na jedné fázi trvale zapnutý měnič cca 4kW a na druhé popř. třetí měnič v "search" režimu, který se sám zapne pouze pokud je odběr. Takto se lze s kvalitními měniči dostat na celkovou klidovou spotřebu cca 25W pro celkový výkon 12kW.

Emil
19. leden 2022, 16:26

V jiném dřívějším videu říkali, že peletky normálně nakupují někde v okolí. K tomu mají u toho kotle ještě Stirlingův motor (v ceně 800 tisíc), kterou vyrábí elektřinu v zimě když dost nesvítí (prý zapůjčený), a jako pojistku samozřejmě elektrocentrálu.

De Carbon
19. leden 2022, 18:57

Moje predstava do budoucna je, ze mnoho spetrebicu bude pripojena primo na DC napeti FVE. Stejne uz dnes velka cast spotrebicu interne pouziva DC napeti a premena DC-AC-DC je zbytecne ztratova. Akorat bude nutne vyvinout uceleny system DC napajeni a spotrebicu na nejake standardizovane DC napeti. DC napeti skryva jista rizika a proto bude potreba vyvinout specialni zabezpeceni proti urazu pro DC sit. Pouzivani DC napeti by zvysilo efektivitu a prineslo usporu EE.

feliz navidad
19. leden 2022, 20:11

Nemyslím, že je to dobrý nápad. Stejnosměrné napětí je použitelné v hladině 48V tak akorát na osvětlení, PC, nabíječky mobilů a podobné s odběry jednotek A. Pro větší výkony musí být napětí násobně větší a pak přicházejí "chuťovky" jako je vypínání DC obvodů pod zátěží. Pokud vám chybí praktická zkušenost, na trubce je spousta videí.

Klasické el. komponenty určené pro 230V AC jsou použitelné do 48V (60V) DC. Na vyšší napětí už jsou řádově dražší než běžné provedení.

De Carbon
19. leden 2022, 21:47

No tak s elektrinou mam zkusenosti. Teoreticke i prakticke. 800VDC mam na FVE a samozrejme znam problematiku vypinani DC. Vsak jsem si udelal vlastni rozvod a vlastni DC vypinac kombinovany s MOSFET. Kdo rika ze DC napeti musi byt nizke? Klidne bych nechal 230 VDC aby se daly pouzit stavajici topna telesa. Dnesni moderni FVE instalace jsou staveny az na 1500 VDC. Drive 1000 VDC. Vypinaci prvky, elektronika i instalacni material uz davno bezne funguje na vyssim DC napeti nez si predstavujete. Akorat chybi odpovidajici spotrebice. V domacnosti je nejvetsi odber u tepelnych spotrebicu. Vse ostatni je v radu do 200 W. Moderni vysavac ma dnes uz take bezkartacovy DC motor a je efektivnejsi nez stary dobry AC motor. Vsak mate doma nekolik motoru, ktere funguji i s DC napetim. Vrtacka, mixer, vysavac, ...

feliz navidad
19. leden 2022, 23:17

No, je vidět, že jste profík.

Zejména ty stávající topná tělesa na 230V DC budou obzvlášť výživná.

De Carbon
19. leden 2022, 23:43

Co vam na tom vadi? 230V AC je ve skutecnosti napeti, ktere osciluje mezi -325 a 325 V a pri sinusovem prubehu je onen udaj 230 V efektivni napeti, ktere je definovane tak, ze stejne velke DC napeti zpusobi na ohmove zatezi stejny vykon. Pritom plati Uef = U max * sqrt(2).

Pokud mate nejake jine poznatky, tak prosim o protiargument a ne jenom blabla.

feliz navidad
20. leden 2022, 08:29

Vadí mi na tom vaše představa, jak jsou DC rozvody easy a když může být napětí stringu 1000V nebo 1500V, tak nějakých 230V DC po baráku je úplně brnkačka.

Víte, že např. klasické PL6/PL7 jističe určené pro DC proud se musí připojovat se správnou polaritou? Už vidím, jak si nějaký jouda montuje do rozvaděče DC jistič, protože on to přeci zvládne sám a nebude na takovou banalitu volat elektrikáře, a dá ho tam obráceně.

Tušíte, co udělá u topné spirály špatně dotažená svorka, díky které se uvolní vodič, kterým zrovna protéká 10A DC při napětí 230V? Rychlovarné konvice, toustovače, topinkovače, kulmy, fény, žehličky... Je sice hezké, že tam dáte vypínač kombinovaný s MOSFET, co ale budete dělat, až se ten MOSFET prorazí? Můžete mít sebelepší ovládací elektroniku, ale pokud dojde k poruše/průrazu, musíte to vypnout mechanicky ať už vypínačem, nebo havarijním termostatem. Zatímco u střídavého proudu vám stačí vzdálenost kontaktů od cca 1mm, pro 230V DC jsou někdy i 2cm málo.

Videa pro vaší inspiraci:

www. youtube. com/watch?v=Cup5fMGaE2g

www. youtube. com/watch?v=Zez2r1RPpWY

De Carbon
20. leden 2022, 09:34

Pisu o problematice DC. Ze nekdo neopravnene montuje bez mozku jistice bez poneti s obracenou polaritou je fakt nebezpecne. Avsak se tomu da zabranit konstrukcnim resenim. Nelze jednoduse vzit dnes existujici prvky a sestavit rozvody. Vznik oblouku lze detekovat a jistici prvek musi obvod bezpecne odpojit. To neni kouzlo.

Muj DC vypinac sestava z hlavniho provozniho mechanickeho vypinace, z Mosfetu, ktery je zapojen v serii s pomocnym mechanickym vypinacem rozpjujicim prave cestu pro pripad prorazeneho mosfetu. Nebojte, vim jak to funguje.

Nedotazene svorky se daji obejit crimpovanim jako to je bezne u FVE.

Ale lidska blbost je doopravdy nekonecna a nekterym vseznalym kutilum by se to mozna nevyplatilo. Nicmene technicky by to bylo vhodne a prinosne reseni. Podotykam v domech s FVE. U domu napojenych na AC sit by to zadne vyhody neprineslo.

Turby
20. leden 2022, 10:42

Tam kde nejsou znalosti a chybi respekt nepomuze nic.

Ale jo, at si klidne ty 230/AC topne spiraly prepoji na 230/DC. Proc mu v tom branit. Evoluce uz vyresila i horsi anomalie.

De Carbon
20. leden 2022, 11:03

Aby nedoslo k nedorozumeni, muj DC vypinac nenahrazuje profesionalni DC vypinac, ktery je soucasti menice. V pripade nutnosti bezpecneho odpojeni DC napeti je bezpodminecne nutne pouzit vypinac k tomu urceny. Nikoho nenabadam k experimentum s DC napetim. Upozornuji, ze DC napeti muze byt zivotu nebezpecne. Timto uzaviram tento bod.

Michal Klečka
21. leden 2022, 10:05

Souhlasím, stejnosměr není pro běžné spotřebiče dobrý nápad. Představte si, že omylem vytáhnete rychlovarnou konvici během vaření ze 48V zásuvky, kde zrovna teče skoro 50A :-)

energetik
20. leden 2022, 07:56

Přeměna průběhu napětí DC-AC-DC není tak ztrátová jako změna velikosti napětí 600-48-320V. Přeměna DC na AC je celkem jednoduchá a účinná, o něco horší už je přeměna AC na DC. Pokud to má mít rozumný účiník tak na to samotné diody nestačí musí tam být aktivní PFC nebo aktivní usměrňovač, a to zvláště když to AC vytváří měnič s NF trafem nebo rotační generátor.

Petr prochaska
20. leden 2022, 11:04

DC mohou využít už nyní nějaké boljery a lze je tak napojit na fve aniž by se měnilo DC na AC.

De Carbon
20. leden 2022, 11:41

Diky za zmineni. Znam reseni od Drazic, ale cenove zatim nic moc. Ale ukazuje to, ze z technickeho hlediska to mozne je. Jen nekteri experti zamrzli v minulem stoleti to jeste nechapou. Az bude mit vetsina RD FVE na strese, bude to take komercne zajimavy sortiment a mnoho domacich rozvodu bude mit DC instalaci.

Jirka94535
19. leden 2022, 20:45

Nešlo by u osvětlení měnič zcela vyřadit?

Vlastní zkušenost při zavádění nouzového osvětlení. Měnič bral výrazně víc než světlo, moderní ledky. Předělal jsem na led žárovky 12/24V stejnosměrných, 5 až 12W. Doba výdrže aku se zvýšila několikanásobně (na necelých 24h nepřetržitého svícení). V hlavních místnostech (kuchyně, obývák) je téměř plnohodnotná náhrada, jak dovolovala instalace samostatného okruhu. Celé je to v podstatě finanční nesmysl a zabírá měsíčně pár hodin při kontrole, atd. Využito 1x loni po vychřici po kontrolní výluce a nakonec jsem stejně musel nahodit centrálu.

Michal Klečka
21. leden 2022, 10:04

Děkujeme za tip, v podstatě jsem to takto vyřešili. Akorát v domě je jen jedna fáze, takže přepínání měničů je trochu komplikovanější. Na topení během zimy samozřejmě potřebujeme nějaké palivo, buď dřevo nebo pelety. To však není v rozporu s tím, že dům je maximálně soběstačný a není napojen na žádné veřejné inženýrské sítě.

Turby
19. leden 2022, 16:53

Tenhle dum je pouze lapac na penize hlupaku. Od zacatku projektu je to tak koncipovane. Smysluplneho na te konstrukci neni vlastne vubec nic. A ten Stirling je uz uplny nesmysl, ale jako reklama na (snad uz posledniho) vyrobce v regionu asi dobry.

A jen pro predstavu. Zrovna o vikendu jsem se byl podivat na jednu off-grid FVE s 48x210Wp a 34kWh v li-ion ve strednich cechach a vyroba za prosinec 21 byla celych 190kWh. Tedy bez paleni nafty v generatoru nemohou existovat. Dle majitele bezi generator od podzimu do jara prakticky kazdy den a obcas i v lete. Maji deti (hodne perou) a nijak vyzname se neomezuji. TUV a vareni jde v zime zcela mimo fve.

Michal Klečka
21. leden 2022, 10:08

No vidíte, jak velký rozdíl udělá kvalitní návrh a projekt. My v ČOD jedeme již 2. zimu bez významného omezení komfortu obyvatel a zatím nebylo nutné startovat centrálu ani jednou. Opakuji, ani jednou ani na minutu.

Richard Vacek
19. leden 2022, 17:18

Soběstačnost je koníček, ale ne způsob jak ušetřit. Sám mám FV 30kWp a v zimě se bez odběru od distributora v žádném případě neobejdu.

Michal Klečka
21. leden 2022, 10:08

Protože Váš dům není na offgrid od počátku navržen.

Milan Vaněček
19. leden 2022, 18:21

Díky autorům za pěkný článek, už se těším na další díly. Pro mne jsou zajímaví lidé s invencí, co se snaží vytvořit něco nového. Samozřejmě, kdyby žili více na jihu od nás, jako žije převážná většina obyvatel EU, tak by to měli snažší, s fotovoltaikou s akumulací by vystačili.

Ale zvolili si technicky čistý problém - ostrovní systém "na samotě u lesa".

Pro budoucí praxi a inspiraci dalších lidí v ČR bude vhodné hledat TYPOVÁ řešení pro

a) vesnici,

b) pro maloměsto,

c)řešení pro velkoměsta již není v silách jednotlivců a tím řešením je německá Energiewende. To ale v Německu potrvá ještě 25-30 let, u nás aspoň o 10 let více.

Zvolené řešení fotovoltaika plus dřevo může být doplńováno (viz hornaté Švýcarsko, osobní návštěva) i izolovaným podložím z oblázků, pod domem, vyhřívaným během léta a ohřívajícím v zimě.

Ale ještě je zde jedna možnost, která bude aktuální tak za 10 let: levný elektromobil s 100 kWh baterií. Do něj bude možno dávat přebytky elektřiny ze střechy z doby mezi jarní a podzimní rovnodenností, v zimě pak využívat levné elektřiny z větrné elektrárny nebo bioplynky u vesnice někde poblíž. Zkrátka: přidat k řešení elektromobilitu-pojízdná víceúčelová rezerva pro dům i více než 50kWh/den.

K. Dvořák
19. leden 2022, 19:48

Rád si také přečtu pokračování, ovšem už po prvním díle jsem o dost skeptičtější, než vy. Bylo by fajn, kdyby "zajímaví lidé s invencí, co se snaží vytvořit něco nového" prezentovali reálné výsledky po řekněme 2-3 letech bydlení. Zatím se zdá, jak už správně konstatovali diskutující výše, že řešení je investičně náročné, v některých komponentách předimenzované a tudíž neefektivní. Což je slabé místo celé slavné zelené tranzice.

Zaujala me vaše zmínka o "izolovaném podloží z oblázků, pod domem, vyhřívaným během léta a ohřívajícím v zimě". Je to někde zdokumentováno? Jakou tepelnou kapacitu takový zádobník může mít? Je míněn jako úložiště například pro nadvýrobu ze fotovoltaických panelů v letních měsících? A jaká by v takovém případě byla účinnost?

Milan Vaněček
19. leden 2022, 19:56

ad K. Dvořák: to co jsem popsal (izolované kamenné podloží) je velmi staré řešení, moderní snahy jsou využít levných materiálů s fázovým přechodem na uschování tepla z léta na zimu.

Já jsem jenom v jednom takovém domě v horách (Jura) byl před 25 lety.

Turby
19. leden 2022, 21:01

Ohrivat v lete libovolnou hmotu k ziskani tepla v zime je v uritych kruzich sice velmi oblibene, jedna se ale o naprosty nesmysl. Jedno jestli jde o "oblazky", vodu ci NaCl.

Michal Klečka
22. leden 2022, 23:18

Ohřívání hmoty v létě není až zas tak nesmysl. Díky tomu se v ČOD nemuselo do konce října ani jednou zatopit v kotli a to už bylo venku pod nulou.

Michal Klečka
21. leden 2022, 10:09

Přesně proto píšeme tento článek až poté, co máme za sebou reálnou zkušenost ze dvou zim provozu.

De Carbon
19. leden 2022, 21:54

Ve vasem svete je "ohrivani libovolne hmoty k ziskani tepla v zime" naprosty nesmysl. V mem svete je zase vystavba JE naprosty nesmysl. Kazdy mame svuj svet. A ted si tipnete, ktery svet ma vetsi budoucnost.

Vladimír Šťastný
20. leden 2022, 07:19

Ta ohřívaná hmota vám ale energii na celou dobu nedostatečnosti FVE nezajistí, kdežto JE ano. A pokud byste chtěl argumentovat drahotou, tak skutečně soběstačná FVE instalace by byla mnohonásobně dražší,

Turby
20. leden 2022, 09:07

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Muj vyznam pojmu "nesmysl" je, ze to nefunguje protoze tomu proste brani fyzikalni zakony. Tvuj pojem "nesmysl" je ciste ideologicky, protoze JE neodporuje zadnym fyzikalnim zakonum. Vsem tu jen opakovane dokazujes, ze jsi jen ukriceny hlupak. Ale kdyz ti to nevadi...
.

energetik
20. leden 2022, 08:16

Několik lidí znám co žijí energeticky ostrovně a obnovitelně tedy kromě zatím záložní centrály pokud do ní zrovna netankují bioplyn. Pro stacionární sezonní akumulaci energie čekají v naději jak se to vyvine s vodíkem. Takže ta centrála je takové přechodné řešení a pokud se využívá i její odpadní teplo tak to provozně není o moc dražší než odběr energie z energetických sítí. Centrálu má spousta lidí i to co jsou připojení do veřejné distribuční sítě a někteří v ní za rok vyrobí dokonce více kWh než někdo kdo žije ostrovně.

energetik
20. leden 2022, 08:39

Nedávno kousek od nás v jedné ulici vyhořela pojistková skříň i se zemním kabelem. Distributor tam dotáhl centrálu která tam hučela asi dva týdny než vyřešily opravu a napájel celou ulic s cca 20 rodinnými domy. Ti lidé normálně elektřinou topili ohřívali vodu v bojlerech. Takže by mne zajímalo jak to v těchto případech řeší s HDO a přepínáním tarifů? Mají v té centrále vysílač HDO signálu? Vzhledem k tomu že také požadují vypínat všechny zdroje přes HDO, tak předpokládám že tam asi mají vysílač HDO a tím zároveň blokují v těchto případech i ostatní připojené zdroje.

De Carbon
20. leden 2022, 10:47

A kam pripojili tu centralu kdyz vyhorela pojistkova skrin? Museli dat nejakou nahradni? A proc nenatahli take nouzovy kabel od nejblizsiho bodu? Jak dlouhy byl ten vyhorely zemni kabel, kdyz to bylo za 2 tydny opravene. 50m?

energetik
20. leden 2022, 12:07

Centrálu připojili přímo na vzdušné vedení. Zemní přívodní kabel byl pod velmi frekventovanou křižovatku a cestou, takže se dělal protlak. Délka kabelu byla přes 100m. Sranda byla, že asi měsíc potom jim ten kabel zase poškodili když opravovali kanalizační vpusť. Oni to tím protlakem lízli těsně kolem kanálu, (možná i skrz) je možné že ho poškodili přesné podrobnosti nevím a museli ho proto opravit a ti jim zase poškodili kabel. Ale to už vyřešili spojkou, jen museli více rozkopat ani ne půl roku novou cestu.

De Carbon
20. leden 2022, 12:37

Tak to bylo hromadeni smuly na jedno misto.

Shodou okolnosti sme meli prave vypadek EE asi na 10 minut. V te dobe byl VT a mel prijit impuls HDO a prepnouti do NT. Kdyz to spustili, tak byl na elektromeru stale VT. Presne po 30 minutach po regulernim impulsu prisel dalsi, ktery to napravil.

Tak jsem se dovtipil, ze HDO telegram pro konkretni elektromerje vysilan kazdych 30 minut. Muze nekdo moji zkusenost potvrdit?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se