Nový ruský jaderný ledoborec Arktika vyplul na svou první pracovní cestu. Plavidlo opustilo přístav Murmansk 14. listopadu a míří do Karského moře. Na lodní trase v Severním moři bude operovat do poloviny prosince.
„První pracovní plavba je speciální událostí pro lodní posádku a celý náš podnik,“ řekl Leonid Irlitsa, první zástupce generálního ředitele a ředitel přepravy v ruské společnosti Atomflot. Dodává, že první část cesty bude trvat tři týdny. „Nyní začíná Arktida aktivně zamrzat, takže máme příležitost ledoborec otestovat.“
<figure id="attachment_41607" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-41607" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-512x384.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-768x576.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/08/17_Arctica-725x544.jpg 725w" alt="" width="800" height="600" /><figcaption class="wp-caption-text">Druhý ruský jaderný ledoborec Arktika (prvním byl ledoborec Lenin) dosáhl 17. srpna 1977 jako první hladinové plavidlo Severního pólu. Provozován byl do roku 2000; Zdroj: Atomflot</figcaption></figure>
Poté co ledoborec dokončí svoji cestu, vrátí se Arktika do přístavu Murmansk pro obnovu zásob a na konci prosince se vrátí na Severní mořskou (ledovou) cestu.
<h2>První ze tří „bratrů“</h2>
Arktika je první ze tří ledoborců třídy LK-60, které mají dvojitý trup s vnitřní šířkou 8,55 a 10,5 metrů, celkovou šířku lodi 34 metrů a délku 173 metrů. Výtlak lodí je 25 450 tun nebo 33 540 tun se zátěží a jsou schopny prorazit vrstvu ledu o tloušťce až 3 metry.
<figure id="attachment_89847" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-89847" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Arktika-725x407.jpg 725w" alt="" width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderný ledoborec Arktika při své první cestě; Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Každý ledoborec disponuje dvěma reaktory RITM-200, s tepelným výkonem jednoho reaktoru 175 MWt a elektrickým výkonem 60 MWe. Energie z reaktorů je převáděna na tři lodní šrouby, které umožňují ledoborci plout rychlostí až 41 km/h (2,8-3,7 km/h v třímetrové vrstvě ledu).
Stavba ledoborce Arktika vyšla přibližně na 37 miliard rublů (10,8 mld. korun) Další ledoborce z flotily LK-60 mají vstoupit do provozu v roce 2021 (Sibir) a 2022 (Ural).
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Jaderné elektrárny

Ruský jaderný ledoborec Arktika vyráží na svou první misi

Transport materiálu a zboží je velmi důležitou součástí moderní doby. Některé cesty jsou však pro standardní lodní dopravu nepřístupné. Severní mořskou cestu dokáží zdolat pouze ledoborce. Ty mnohdy využívají jaderné pohony. Jejich vývoj pokračuje kupředu a otevírá tím možnosti dalšího dobývání Arktidy.
Mezi přední lídry vývoje jaderných ledoborců patří Rusko. Dle polohy země jsou důvody vcelku jasné a rozumné. S využitím modernějších technologií ledoborců je možné rozvíjet také těžbu ve špatně přístupných lokalitách.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno podepsal <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">zakázku</a> týkající se strategického rozvoje ruské arktické zóny a zajištění národní bezpečnosti do roku 2035. Zakázka předpokládá výstavbu alespoň pěti nových jaderných ledoborců projektu série 22220. Plavidla jsou potřebná pro zajištění celoroční dopravy po Severním moři.
<figure id="attachment_89308" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-89308 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Novaya-Zemlya-in-the-Arkhangelsk-region-725x407.jpg 725w" alt="Nová země v arktickém regionu Archangelsk " width="730" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Nová země v arktickém regionu Archangelsk Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
Projekt 10510, jinak známý také jako projekt Leader, je další generací projektu ledoborců série 22220 jakožto stávajících největších a nejvýkonnějších plavidel na světě.
Zakázka, zveřejněná 26. října 2020, stanoví, že Rusko vybuduje 16 záchranných a vlečných plavidel různé velikosti a kapacity. Kromě těchto užitkových plavidel postaví tři hydrografické lodě a dvě pilotní pokročilá plavidla.
<h2>Největší jaderná plavidla na světě</h2>
Ledoborce projektu 22220 jsou nyní největší jaderná plavidla na světě. Jejich délka je 173 metrů a šířka trupu činí 34 metrů. Výtlak těchto ledoborců je 33 500 tun. Celé plavidlo je poháněno jaderným reaktorem RITM-200 se <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">7letou palivovou kampaní</a>. Množství paliva v jaderném reaktoru je ekvivalentní <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">540 000 tunám speciálního arktického naftového paliva</a>.
Projekt Leader bude disponovat jaderným zařízením s výkonem 120 MWe. Loď tak vyvine maximální rychlost až 22 uzlů na klidné vodě. Výtlak nového typu ledoborce bude úctyhodných 70 000 tun s délkou a šířkou trupu 200 a téměř 50 metrů. Díky masivnímu trupu bude ledoborec schopný rozbíjet led o tloušťce až 4,5 metrů.
Nové projekty ledoborců jsou plánovány pro zajištění dopravy uhlovodíků těžených na poloostrovu Jamal a Gydském poloostrovu a ze šelfových ložisek v Karském moři. Těžená paliva budou dodávána na asijsko-pacifický trh.
Ledoborce projektu 22220 se připojí ke stávajícím ledoborcům třídy LK-60 (Arktika, Sibiř a Ural). Třída LK-60 se vyznačuje dvojitým trupem (vnitřní šířka 8,55 metrů a vnější 10,5 metrů). Díky tomu může loď o délce 34 metrů rozrážet led tlustý až <a href="https://www.offshore-energy.biz/russia-launches-nuclear-powered-icebreaker-for-arctic-operations/">3 metry</a>.
<a href="https://www.offshore-energy.biz/russia-launches-nuclear-powered-icebreaker-for-arctic-operations/">Dvojitý trup</a> totiž umožňuje efektivně měnit ponor lodi. Každý ledoborec obsahuje 2 reaktory RITM-200, každý o výkonu 175 MWt. Pomocí dvou turbín a elektrických generátorů je na každý ze tří lodních šroubů převáděný výkon až 60 MW.
Ledoborce projektu 22220 jsou nyní uváděny do provozu. Ledoborec Arktika by měl být zprovozněn letos, Sibiř v roce 2021 a Ural v roce 2022.
Vývoj novějšího ledoborce Leader byl potvrzen podepsáním zakázky mezi dceřinou společností Rosatomu-FSUE Atomflot a stavitelem lodí, společností Zvezda LLC.
Ruská státní jaderná společnost Rosatom sdělila, že podepsaná zakázka také umožnuje rozvoj využívání <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">ložiska olova a zinku</a> v oblasti Pavlovskoye na jižním ostrově Nové Země v Archangelské oblasti. Součástí zakázky je také modernizace přístavů a rozvoj transportní infrastruktury a přístavních budov.
<blockquote>„Investicemi do regionu Nové Země vyřešíme několik problémů,“ sdělil výkonný ředitel společnosti JSC PGRK, <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Putin-decrees-development-of-Arctic-with-more-nucl">Igor Semyonov</a>.
„Vytvoříme konkurenceschopný produkt s využitím nejmodernější technologie šetrné k životnímu prostředí. Vytvoříme pohodlné prostředí pro lidský život ve vyšších zeměpisných šířkách. Podle specifikací návrhu se stane oblast Pavlovskoye jednou z největších producentů olova a zinku na světě,“ dodal.</blockquote>
Severní cesta je pro Rusko klíčová. Projekty v arktické oblasti nyní představují <a href="https://www.maritime-executive.com/editorials/russia-to-build-two-more-nuclear-icebreakers">10 % z celkových investic Ruska</a>. Využití severní cesty se předpokládá také při transportu zkapalněného zemního plynu (LNG). Projekt <a href="https://www.maritime-executive.com/editorials/russia-to-build-two-more-nuclear-icebreakers">Yamal</a> bude každoročně transportovat přibližně 15,5 milionů tun LNG.
Zdroj úvodního obrázku: Pixabay