Energetický regulační úřad (ERÚ) a Státní energetická inspekce (SEI) budou koordinovat cenové kontroly podpory energetickým zdrojům. Na briefingu po dnešním jednání na ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) to oznámili zástupci obou institucí a náměstek ministryně průmyslu pro oblast energetiky René Neděla. ERÚ a SEI v minulých týdnech nezávisle na sobě oznámily, že letos zahájí kontroly takzvaných podporovaných zdrojů energie. 
 SEI v únorové <a target="_blank" href="https://bit.ly/2TsAKai"> tiskové zprávě </a> uvedla, že dozor nad oprávněností výplaty podpory elektřiny vyrobené z <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a> je od roku 2016, kdy přestala tuto činnost vykonávat, nedostatečná. Inspekce tehdy sdělila, že z toho důvodu po dohodě s MPO vyčlení letos významnou část svých lidí, aby kontroly obnovili. Pravomoci ke kontrolám však měl podle ní na základě legislativních změn převzít ERÚ. 
 Energetický regulační úřad v <a target="_blank" href="https://bit.ly/2IX13QY"> tiskové zprávě </a> z minulého týdne nicméně oznámil, že cenové kontroly podporovaných zdrojů energie zahájil. Celý proces v minulých letech podle něj zastavila nejasná dělba kompetencí mezi úřady napříč zákony &#8211; v energetickém zákoně, zákoně o podporovaných zdrojích energie a kompetenčním zákoně. 
<figure id="attachement_6476" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/windsolar.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/windsolar.jpg" alt="Rekordní podíl výroby elektřiny z OZE v Německu" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Podle náměstka Neděly se úřady nyní domluvily na formě kontrol tak, aby se například nestalo, že během krátké doby budou konkrétní zdroj kontrolovat oba úřady. V kontrolách nicméně bude podle něj pokračovat jak SEI, tak ERÚ.
Ředitel SEI Pavel Gebauer dnes uvedl, že inspekce letos chystá stovky kontrol. Člen rady ERÚ Vladimír Outrata odhadl počet kontrol energetického úřadu zhruba na polovinu proti SEI. 
<blockquote>
&#8222;Dohodli jsme se na tom, že bude fungovat pracovní skupina, v rámci které se budou konzultovat jednotlivé podněty, které budou na úřady přicházet. V případě, že tam dojde ke konfliktu, tak se ty dva úřady musí dohodnout, z kterého pohledu to bude prioritnější,&#8220; řekl dnes Outrata.
</blockquote>
 Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 <a href='http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/trh-s-elektrinou/'>Operátor trhu s elektřinou</a> (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních letech. Stát v posledních letech každoročně přispívá z veřejných peněz dotací 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.

Úřady a instituce

ERÚ a SEI budou koordinovat cenové kontroly podpory zdrojům

Státní energetická inspekce (SEI) začne v únoru kontrolovat výši poplatku na podporované zdroje, který platí spotřebitelé v rámci účtu za elektřinu. Cílem prověrek je zredukovat neoprávněnou podporu, kterou v cenách energie spotřebitelé platí. Píšou to dnešní Lidové noviny (LN). Položka na obnovitelné zdroje představuje více než 14 procent z ceny elektřiny, při zohlednění daní je to sedm procent. Za rok tak domácnost vydá za tuto položku platby v řádech vyšších stokorun. Prověrky se spouštějí po dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu.
<blockquote>
&#8222;Nutnost kontrol plyne z výše podpory, která na podporované zdroje ročně směřuje. Dá se hovořit i o podezření, že v řadě případů není podpora vyplácena oprávněně,&#8220; sdělil deníku ředitel sekce kontroly a správy SEI Michal Vokáč.
</blockquote>
Podpora solárních elektráren vyšla loni na 27 miliard korun, z čehož 20 miliard připadlo na účty za elektřinu, píše list.
Po cenových kontrolách se mají od půlky příštího roku přidat hloubkové prověrky, jestli jsou subvence do ekologických výroben přiměřené. Odvodí se to od zákonné meze výnosového procenta, což je vlastně zhodnocení návratnosti investice. Pokud bude sluneční, větrná či bioplynová výrobna vynášet nad danou hranici, půjde o nedovolenou podporu, kterou musí vrátit. Jinak bude mít SEI právo subvenci ukončit.
Hlubší revize subvencí vzejde až ze změny zákona, která by měla do konce roku projít Parlamentem. Data z nyní zahajovaných kontrol poslouží v druhé etapě jako odborný podklad. Postupně musí testem projít všechny podporované elektrárny, které spustily výrobu od začátku roku 2006 do konce roku 2015.
Stát se tak podle deníku snaží napravit staré politické chyby. Snaha o nápravu se vleče v podstatě od roku 2009, kdy si stát poprvé všiml, že podporu nastavil špatně, při schválené míře dotace nezohlednil třeba investiční náklady, píše list. Vyřešení přeplácení po Česku žádala i Evropská komise. Na plánu, jak z toho ven, začala dělat už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a konec letošního února byl stanoven jako datum, kdy se mají prověřit zdroje spuštěné v letech 2006 až 2008.
Od roku 2012 celkový instalovaný výkon solárních elektráren v ČR prakticky stagnuje, nebo roste jen velmi mírně. V celém Česku bylo podle dat Energetického regulačního úřadu na konci loňského září instalováno asi 2050 MW solárních zdrojů. Během takzvaného solárního boomu na přelomu desetiletí se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.

Energetika v ČR

Stát začne v únoru kontrolovat výši poplatků na podporované zdroje

Firmy vidí úspory energie pozitivně a čím dál více jich zvažuje implementovat energeticky efektivní opatření. Přibližně 10 % společností se domnívá, že dosahování úspor by však mělo fungovat na čistě dobrovolné bázi. Většina respondentů také nepovažuje povinnost provádět opakovaně energetický audit za funkční cestu k dosažení úspor. Přesto uvádějí, že jim audit ukázal cestu, kudy se v úsporných opatřeních ubírat nebo potvrdil jejich správné směřování. Cílem průzkumu mimo jiné bylo větší propojení regulátora a těch, na které povinnost dopadá. 
Z průzkumu vyplynulo, že 70 % respondentů se rozhodlo splnit minimální požadavek novelizace zákona, tedy provedení energetického auditu. Zbylých 30 % se pak regulaci rozhodlo dostát zavedením a certifikací environmentálního (19 %), nebo energetického managementu (11 %).
<blockquote>
„Ohledně efektivity regulace v podobě energetického auditu panují mezi firmami velmi rozdílné názory. Někdo ji vnímá pouze jako administrativní záležitost, někdo jako nesmyslnou zátěž, dalším naopak otevřelo provedení auditu oči. To samé platí i u obou systémů energetického, respektive environmentálního managementu. I v jejich případě respondenti hovoří o formální administrativně náročné záležitosti,“ říká Petr Lux, manažer KPMG Česká republika.
</blockquote>
<img class="aligncenter size-full wp-image-30102" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/11/usporna-zarovka-725x483.jpg" alt="rp_usporna-zarovka-725x483.jpg" width="725" height="483" />
<blockquote>
 „Platí, že většina firem energetické úspory řeší sama od sebe, někde jim umožňují snižovat náklady, jinde se s vyšší efektivitou automaticky počítá u nových investic. V jiných, zejména nadnárodních společnostech, jsou bez ohledu na současnou regulaci energetické úspory nedílnou součástí průběžné optimalizace výrobního procesu, i jejich firemní kultury,“ dodává.    
</blockquote>
<h2>Nejvyšší potenciál úspor mají budovy</h2>
Nejvyšší potenciál pro úspory vidí společnosti ve spotřebě elektrické energie, a to až 14 %. U spotřeby zemního plynu pak odhadují potenciál úspor na 10 %. Z pohledu „spotřebiče energie“ mají nejvyšší potenciál úspor budovy, přibližně 16 %, provozní technologie pak 12 %. Na spotřebě ostatních technologií dokáží společnosti ušetřit až 6 % energie.
<blockquote>
„Zajímavé zjištění z průzkumu bylo, že společnosti, které provedly energetický audit, vidí vyšší potenciál pro úspory v budovách. Naproti tomu firmy s energetickým managementem předpokládají, že dokáží uspořit více než u budov v provozních technologiích.“ říká Petr Lux.
</blockquote>
Nejvíce firem podle zjištění průzkumu plánuje v následujících letech rekonstrukci osvětlení (22 %), dalších 18 % chystá investice do efektivnějších výrobních technologií, 17 % chce lépe využívat odpadní teplo a 14 % plánuje zateplovat objekty. 12 % firem také chystá zavést automatickou regulaci energetických zařízení a pouze 5,5 % plánuje investovat do vlastních obnovitelných zdrojů energie.
<h2>Firmy by v oblasti energetických úspor ocenily více informací od státu a sdílení know-how mezi firmami</h2>
Z kvalitativní části průzkumu mimo jiné vyplývá, že za největší nedostatek regulace v oblasti energetických úspor firmy pokládají nedostatek informací ze strany státu. Firmy také uvedly, že mají většinou negativní zkušenosti s čerpáním dotací na úspory energií.
Ministerstvo průmyslu a obchodu kromě toho, že poskytlo záštitu provedenému průzkumu, spolupracovalo při jeho přípravě. V poslední době věnuje MPO oblasti snižování energetické náročnosti stále větší pozornost, což prokázalo i zřízením samostatného odboru energetické účinnosti a úspor v sekci energetiky.
<blockquote>
„Úspory energie jsou pro nás velkým tématem a máme zájem v této oblasti své aktivity dále rozvíjet. Chceme více informovat spotřebitele energie o jejich možnostech zvyšovat energetickou účinnost, komunikovat o potřebách na straně spotřebitelů energie a podporovat přípravu a realizaci energeticky úsporných projektů, zejména neinvestičními dotacemi v podobě pobídek a dalších nástrojů, které motivují k úsporám. To je vidět například ve vyhlášeném programu EFEKT, kde jsou vyhlášené nové aktivity i pro podnikatelský sektor. Povinnost provádění energetických auditů a zejména jejich alternativu v podobě zavedení energetického managementu u velkých podniků je velmi vhodné využít a zjistit, jaká úsporná opatření se vyplatí připravit a realizovat,“ řekl Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor z MPO.
</blockquote>
Rovněž Státní energetická inspekce se, i přesto, že je dozorový orgán, podílela na přípravě tohoto průzkumu. SEI prošla v poslední době významnou transformací a snaží se nebýt v této oblasti pouze četníkem, i když to je její hlavní role, ale spolupracovat s MPO a dalšími dotčenými subjekty v oblasti snižování energetické náročnosti a nabyté informace předávat dále.
<blockquote>
„SEI si od tohoto průzkumu slibovala dostupnost informací, kterých by bylo možné využít pro vyhodnocení situace v naplňování zákonných povinností, a to se stalo,“ uvedl ústřední ředitel SEI Ing. Pavel Gebauer.
</blockquote>
<img class="aligncenter size-full wp-image-21296" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/energy-efficiency-154006_1280.png" alt="Energetická účinnost" width="725" height="407" />
<blockquote>
 „Obrací se na nás stále řada podnikatelů s dotazy týkajících se povinnosti zpracovat energetický audit či implementace a certifikace příslušných norem ISO. My se jim samozřejmě snažíme poskytovat co nejlepší informační servis o tom, jak povinnosti chápeme jako kontrolní úřad. Pokud ovšem někdo energetický audit chápe jen jako další nesmyslnou zátěž ze strany státu, je těžké něco vysvětlovat. A to je problém v oblasti úspor energie. Velmi často platí představa, že když budu chtít ušetřit za energii, tak to udělám a nepotřebuji k tomu žádný energetický audit nebo jiný energetický dokument. S tím není možné souhlasit. Osoba zpracovávající energetický audit je oprávněná k tomu, aby našla ekonomické možnosti uspořit energii i tam, kde je neškolené oko těžko najde. Je opravdu cítit, že oblast energetických úspor je stále ještě něco nového a zatím není zvykem takto investovat do budoucnosti. I když se situace postupně zlepšuje, je stále potřeba osvěty a vysvětlování benefitů z úspory energie tak, abychom o tom všichni začali uvažovat nejen při řízení firem, ale i při běžných každodenních činnostech,“ dodal Gebauer.
</blockquote>
O průzkumu:
Průzkum, jehož cílem bylo zmapovat energetickou efektivitu a budoucnost českého průmyslu v této oblasti, oslovil přes dva tisíce firem z České republiky. Více než 10 % z nich se do průzkumu zapojilo, přičemž čtvrtina z nich uvedla své odpovědi a údaje neanonymně. Kvantitativní část průzkumu probíhala v roce 2016 on-line na adrese <a href="http://www.usporyprumysl.cz">www.usporyprumysl.cz</a> a kvalitativní část pak formou osobních a telefonických rozhovorů.