Svozová společnost SAKO Brno v budoucnu dodá brněnským teplárnám o třetinu více tepla než dosud. Městské firmy podepsaly vzhledem k plánované výstavbě třetího kotle na energetické využívání odpadu memorandum o spolupráci. Má vést ke snížení závislosti na dodávkách zemního plynu i stabilitě cen. V tiskové zprávě o tom dnes informovala mluvčí firmy SAKO Aneta Bublová.
Proti současným 980.000 gigajoule tepla bude SAKO díky novému kotli dodávat do sítě tepláren minimálně 1,33 milionu gigajoule. &#8222;Bude tak tvořit téměř polovinu celkové produkce tepla pro Brno. Energie z odpadu je považována za obnovitelný zdroj, očekáváme úsporu oxidu uhličitého o téměř 160.000 tun ročně,&#8220; uvedl náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
Generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon si od spolupráce slibuje cenovou stabilitu. &#8222;Ceny plynu na trzích vykazují výrazné meziroční výkyvy, takže z dlouhodobého hlediska tímto krokem zajistíme stabilitu ceny tepla pro zákazníky,&#8220; řekl.
Akční plán Energetické koncepce města Brna, která v roce 2018 vešla v platnost, počítá s rozvojem centrální sítě zásobování teplem, výstavbou štěpkového zdroje v areálu Tepláren Brno v Maloměřicích i se zvýšením objemu spalování odpadu. &#8222;Vnímám tento krok jako důležitý milník na cestě k naplnění našeho cíle snížit do roku 2030 o čtyřicet procent emise oxidu uhličitého a zvýšit odolnost vůči dopadu klimatických změn, k čemuž jsme se zavázali,&#8220; uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
V centrálním systému zásobování činí podíl tepla vyrobeného z odpadu teď necelou třetinu, zbytek připadá na zemní plyn a dvě procenta na štěpku. Rozložení této palivové základny se změní nejen s dobudováním třetího kotle v roce 2024, ale také s výstavbou štěpkového zdroje v roce 2022.

Teplárenství

Polovinu tepla pro Brno po dobudování třetího kotle dodá ZEVO

Společnost Magna Energy Storage (MES) dnes v průmyslové zóně po bývalém černouhelném Dole František v Horní Suché u Havířova slavnostně otevře továrnu na výrobu vysokoenergetických akumulátorů HE3DA. Firma uvádí, že jde o bezemisní a nejekologičtější výrobní závod tohoto druhu na světě.
Podle dřívějších informací měla výstavba továrny přijít na 5,5 miliardy korun. Závod má mít počáteční roční kapacitu výroby 1,2 gigawatthodiny, plánovalo se ale její rozšíření.
Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky. Akumulátory díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát. Jsou kromě toho podstatně menší než jiné baterie.

Akumulace energie

U Havířova se otevře závod Magna Energy Storage na výrobu baterií

Areál Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR ve vilové čtvrti na pražské Ořechovce má bohatou historii, jež je významnou součástí dějin zahraničně-ekonomických vztahů bývalého Československa. Za první republiky tady sídlil výzkumný ústav Spojených cukrovarů pražských, který se velkou měrou zasloužil o to, že se Československo na dlouhá desetiletí stalo velmocí v exportu cukrovarů. „Tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa,“ poznamenává zástupce ředitele Fyzikálního ústavu Antonín Fejfar.
Také dnešní obyvatelé areálu o sobě dávají vědět díky úspěchům v mezinárodní spolupráci – především té vědecké. Fyzikální ústav se mimo jiné podílí i na projektech, které mají zvýšit efektivitu fotovoltaických panelů. „Hledáme různé způsoby, jak co nejvíce využít slunečního záření,“ říká mladý vědec Martin Ledinský. Český výzkumný ústav o to usiluje společně s řadou evropských výzkumných institucí. Už třicetiletou tradici má spolupráce tuzemských fyziků se Švýcary.
Účinnější solární články mají nejenom vyrobit více elektřiny, ale také povzbudit evropský průmysl. Evropa zaostala ve výrobě solárních panelů za Čínou, pokud se však zaměří na produkci technologicky dokonalejších výrobků, může svou konkurenční schopnost posílit. Cestou je jak zvyšování účinnosti klasických křemíkových článků, tak využití jiných materiálů včetně například perovskitů – minerálů pojmenovaných podle Lva Alexejeviče Perovského, ruského diplomata a mineraloga, který žil v 19. století. Zkoumání, jak křemík s perovskity kombinovat, se věnuje i Martin Ledinský.
<h2>EVROPSKÝ NÁVRAT?</h2>
Fyzikální ústav se v letech 2017-2019 zapojil do výzkumného projektu NextBase, který se zaměřil na zdokonalování křemíkových článků. Evropská unie ho podpořila v rámci programu Horizont 2020 částkou 3,8 milionu eur, dalších 1,7 milionu přidali Švýcaři. Do projektu vstoupily výzkumné instituce i firmy – celkem 14 partnerů z osmi zemí. Pražský ústav byl jediným ze střední a východní Evropy.
Po tříletém bádání vznikly inovované články, jejichž účinnost dosáhla 25,4 procenta a jen mírně zaostala za současným světovým rekordem 26,7 procenta. Ten drží japonská firma Kaneka. Antonín Fejfar však vysvětluje, že fotovoltaické panely tvořené články z projektu NextBase jsou mnohem lépe využitelné pro masovou výrobu a navíc cenově konkurenceschopné. Účinnost dnes běžně využívaných článků se pohybuje pod dvaceti procenty.
„Projekt sice skončil zhruba před rokem, ale letos v létě se jeho výsledky hned z několika důvodů staly opět centrem pozornosti,“ upřesnil zástupce ředitele Fyzikálního ústavu. Za prvé Evropská komise zařadila NextBase mezi své úspěšné příběhy, „success stories“. Za druhé švýcarská firma Meyer Burger, která se projektu zúčastnila společně se dvěma výzkumnými institucemi z alpské země, přišla s nadějnou zprávou. Oznámila, že hodlá inovované panely zavést do sériové výroby v Německu – zemi, která se během první dekády tohoto tisíciletí vypracovala do pozice fotovoltaické průmyslové velmoci, ale později začala silně ztrácet v konkurenci s levnými panely z říše středu.
Podle Martina Ledinského se nyní před Evropany otevírá zhruba pětileté „okno příležitosti“, které by měli k výrobě inovovaných fotovoltaických panelů využít. Když se zdejší firmy zpozdí, svou konkurenční výhodu vůči Číňanům opět ztratí.
<figure id="attachment_87696" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2560px;"><img class="size-full wp-image-87696" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4.jpg 2560w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-1024x683.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.2-Cukrovarnicka_4-800x533.jpg 800w" alt="Areál Fyzikálního ústavu na pražské Ořechovce – tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​" width="2560" height="1707" /><figcaption class="wp-caption-text">Areál Fyzikálního ústavu na pražské Ořechovce – tam, kde je dnes tenisový kurt, rostla v období mezi dvěma světovými válkami na malém políčku cukrová řepa. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​</figcaption></figure>
<h2>OTEVŘENÉ OČI</h2>
Třetí důležitá aktuální zpráva se týká specificky českých aktivit v rámci NextBase. Fyzikální ústav požádal o patentovou ochranu svého vlastního vynálezu, kterým přispěl ke zdaru celého projektu. Vědci z ořechovského areálu popsali svůj přínos na webových stránkách ústavu: Projekt inovoval fotovoltaické články s heteropřechody, ve kterých jsou kladné a záporné elektrody připraveny na desce křemíkového krystalu nanesením proužků amorfního křemíku tenkých jen několik nanometrů. Dlouho neexistoval praktický nástroj, jak kvalitu přechodů ověřit. Metodu kontroly vyvinul Martin Ledinský. Využíval optickou profilometrii založenou na Ramanově rozptylu.
Evropská komise označila tuto metodu kontroly za jeden ze tří hlavních výsledků projektu NextBase. Bude ji možné využít i při masové výrobě solárních panelů. A žádost o udělení patentu naznačuje, že ve Fyzikálním ústavu počítají i s dalšími možnými aplikacemi, které se nutně nemusejí týkat jen solárních článků.
„Naše metoda může sloužit prakticky jakémukoliv měření tenkých vrstev na hrubých površích,“ vysvětluje v rozhovoru pro časopis MED Martin Ledinský. Uplatnění by podle něj mohla najít zvláště v elektrotechnickém průmyslu: „Musíme mít oči otevřené a dokázat využít příležitostí.“ Antonín Fejfar k tomu dodává, že původním záměrem vůbec nebylo připravovat metodu kontroly pro průmyslové linky. Měla sloužit samotnému výzkumu v rámci projektu NextBase. Díky optimalizaci metody se nicméně podařilo zkrátit dobu kontroly z deseti hodin na sekundy, čehož výrobní firmy typu Meyer Burger pochopitelně budou chtít využít.
Oba vědci z Ořechovky dodávají, že významný podíl na českém úspěchu má student Fakulty elektrotechnické ČVUT Roman Dvořák, který metodu kontroly dotáhl až do funkčního prototypu.
<figure id="attachment_87695" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2560px;"><img class="size-full wp-image-87695" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2.jpg 2560w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-512x396.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-768x594.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-1024x792.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-725x561.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Foto-c.3-NextBase_2-800x619.jpg 800w" alt="Přístroj pro zobrazování velmi tenkých vrstev amorfního křemíku. Metodu kontroly vyvinul mladý český vědec Martin Ledinský. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​" width="2560" height="1981" /><figcaption class="wp-caption-text">Přístroj pro zobrazování velmi tenkých vrstev amorfního křemíku. Metodu kontroly vyvinul mladý český vědec Martin Ledinský. Zdroj: Fyzikální ústav AV ČR​</figcaption></figure>
<h2>VIZE ČESKÝCH PRŮMYSLNÍKŮ</h2>
Český fotovoltaický průmysl v posledních letech ztratil svůj dřívější drive. Antonín Fejfar nevidí současný stav příliš optimisticky, přesto si nemyslí, že by s tuzemskou produkcí sofistikovaných panelů nebo jejich dílů musel být navždy amen: „Setkávám se s průmyslníky, kteří se o solární obor zajímají a míří na high-tech technologie.“
Potíž je podle zástupce ředitele Fyzikálního ústavu v tom, že výroba panelů se začíná vyplácet až od určitého objemu.
Zájemci o vstup do tohoto odvětví musejí počítat s tím, že by měli ročně vyrobit panely o celkovém výkonu minimálně jednoho gigawattu. V odvětví se však může prosadit i firma z menší země, jak ukazuje příklad litevské společnosti Solitek. Česko má přitom z dlouhodobého hlediska řadu výhod – můžeme využít kvalitního technologického zázemí i zkušeností s výrobou polovodičů.
Výzkum, který by měl vést k účinnějším solárním článkům, není pouze doménou fyziků. To platí i v Česku. Světoznámý chemik českého původu Josef Michl se společně se Zdeňkem Havlasem, bývalým ředitelem proslulého Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, zaměřil na hledání možností takzvaného singletového štěpení molekul, na které dopadá sluneční záření. Jde o důležitý základní výzkum, který ale může mít k praktickému využití ještě poměrně daleko.
V aplikovaném výzkumu projektu NextBase spojili síly výzkumníci s průmyslníky. „Základním cílem nebylo jen zvyšovat účinnost solárních panelů, ale také rychle získat průmyslově realistickou technologii,“ upozornil Antonín Fejfar. Štafetový kolík nyní přebírají firmy jako zmiňovaná Meyer Burger nebo italský Enel.
Článek vyšel na webu <a href="https://www.export.cz/" target="_blank" rel="noopener">Export.cz</a>

Energetika v ČR

Účinnější solární články: Inovace, na níž se podíleli i Češi

Hlavním pilířem energetiky v Olomouckém kraji je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, která se na celkovém instalovaném výkonu elektráren v kraji podílí bezmála 63 procenty a na produkci elektrické energie 40 procenty. Až s velkým odstupem následují parní, plynové, spalovací, fotovoltaické, vodní a větrné elektrárny. ČTK dnes informaci získala z aktualizace Strategie rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje.
Elektrárny v Olomouckém kraji mají celkový instalovaný výkon zhruba 1042 MW, z toho na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně na Šumpersku připadá 650 MW. Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Při jednom přečerpávacím cyklu dokáže elektrárna Dlouhé stráně do energetické sítě dodat až 3,5 milionu kWh.
Druhý nejvyšší instalovaný výkon mají v Olomouckém kraji plynové a spalovací elektrárny, na které připadá jedenáctiprocentní podíl na celkovém výkonu. Parní a fotovoltaické elektrárny mají shodně po desetiprocentním podílu. 
<figure id="attachement_2957" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/05/01_dlouhe_strane.jpg" alt="Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Zdroj: ČEZ" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fotovoltaických elektráren je v Olomouckém kraji instalováno zhruba sedm stovek, a to zejména na Prostějovsku. &#8222;Naprostá většina byla postavena v roce 2010 či později,&#8220; stojí v materiálu. Největší fotovoltaické elektrárny fungují v Rakové u Konice na Prostějovsku (instalovaný výkon 6,5 MW), Kojetíně na Přerovsku (4 MW), Němčicích nad Hanou na Prostějovsku (3,6 MW) a Ochozu u Konice na Prostějovsku (3,5 MW).
Větrné elektrárny mají na celkovém instalovaném výkonu v Olomouckém kraji podíl necelých pět procent. Jejich celkový výkon činí 45,2 MW, což Olomoucký kraj řadí na čtvrtou pozici po Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (53,3 MW).
První větrné elektrárny byly v Olomouckém kraji zprovozněny v polovině 90. let, a to ve Velké Kraši, na Mravenečníku a v Ostružné na Jesenicku. Na konci roku 2018 v Olomouckém kraji fungovalo 18 velkých větrných elektráren a parků s celkovým instalovaným výkonem 45,2 megawattu.

Elektrárny v ČR

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně vyrábí 40 % elektřiny v Olomouckém kraji

Světelné znečištění, tedy nadbytečné osvícení veřejného prostoru, se podle astronoma Pavla Suchana celosvětově zvyšuje až o šest procent ročně. Jen v Česku se takto neúčelně vynaloží energie za dvě miliardy korun za rok. Suchan, který je předsedou skupiny pro světelné znečištění České astronomické společnosti, to dnes uvedl na senátním veřejném slyšení.
<blockquote>&#8222;Nikdo nepožaduje zhasnout, potřebujeme svítit účelně,&#8220; uvedl Suchan.</blockquote>
Pokud podle něj žádná změna nenastane, bude to mít negativní vliv na ekosystém, který potřebuje střídání světla a tmy, což potvrdili i biologové a fyziologové. K regulaci světelného znečištění už podle Suchana přistoupili v Itálii, Francii, Slovinsku či Německu.
Příkladem světelného znečištění jsou podle expertů celonoční osvětlení billboardů, parkovišť u nákupních center nebo veřejné osvětlení, které směřuje jinam než na pozemní komunikaci. Zoolog Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku zmínil i osvětlení sjezdovek kvůli večernímu lyžování nebo údržbě a zasněžování.
V Česku se problematice světelného znečištění věnuje od roku 2017 mezirezortní pracovní skupina, která byla ustavena ministrem životního prostředí. Jejím cílem by mělo být nalezení účinných nástrojů, jak omezit světelné znečištění v co největší míře a zajistit právní ochranu před ním.

Expert: Světelné znečištění se zvyšuje až o šest procent ročně

V prvním pololetí letošního roku bylo v Česku připojeno 23 megawattů (MW) nových solárních zdrojů. Výsledek téměř dosahuje 25 MW nových solárních elektráren, které domácnosti a firmy instalovaly za celý loňský rok. V roce 2018 to bylo přibližně 11 MW. Vyplývá to z údajů, které ČTK s odkazem na data provozovatelů distribučních sítí poskytl Cech akumulace a fotovoltaiky (CAFT).
Sdružení upozornilo, že zájem o nové instalace roste navzdory koronavirové krizi. Jde podle něj převážně o střešní instalace pro pokrytí vlastní spotřeby, na které lidé využívají dostupné dotační tituly.
<blockquote>&#8222;Letos očekáváme další růst fotovoltaického trhu, a to až na zhruba 50 až 55 MW nových fotovoltaických elektráren. Věříme, že v roce 2021 a 2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více,&#8220; uvedl předseda CAFT Aleš Hradecký.</blockquote>
Instalovaný výkon solárních elektráren v posledních letech v Česku mírně roste, proti takzvanému solárnímu boomu jsou ale roční přírůstky nicotné. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci prvního pololetí v ČR instalováno asi 2051 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Z celkového instalovaného výkonu elektráren v ČR jde podle ERÚ o 9,4 procenta. Při solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010.
Komora obnovitelných zdrojů energie upozornila, že například loňský nárůst o 25 MW byl asi desetkrát nižší než v Rakousku, násobně více fotovoltaických elektráren se podle ní na střechy instaluje také v Maďarsku a Polsku. Ze středního, opatrného scénáře analýzy potenciálu zpracovaného komorou vyplývá, že českému trhu odpovídá roční přírůstek zhruba dvacetkrát větší, než byl loni, tj. 400 až 500 MW ročně.
<blockquote>&#8222;Česko může velmi snadno rozvoj obnovitelných zdrojů, které mohou nahradit elektřinu z končících uhelných elektráren, zaplatit z peněz hned několika evropských programů. Vedle klasických operačních programů jde o Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace (Just Transition Fund) či peníze ze Zelené dohody (Recovery and Resilience Facility),&#8220; uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.</blockquote>
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, loni jim bylo vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
<a target="_blank" href="https://caft.cz/">CAFT</a> je asociace podnikatelů, jež v Česku sdružuje firmy, které instalují více než 90 procent fotovoltaických elektráren. Jde převážně o montážní a obchodní firmy. Sdružení zastupuje sektor fotovoltaiky v Komoře obnovitelných zdrojů energie.

V prvním pololetí přibylo v ČR 23 MW solárních elektráren

Přehled rekultivačních jezer v ČR (12. září bude otevřeno jezero Most, které vzniklo zatopením hnědouhelného dolu):

Jezero Medard &#8211; Jezero, které je s plochou 493,5 hektaru největším rekultivačním jezerem v Česku, vzniklo mezi městy a obcemi Sokolov, Svatava, Habartov, Chlum, Bukovany a Citice zaplavením zbytkové jámy lomů Medard-Libík. Tyto lomy byly v provozu od roku 1872 do března 2000. Napouštění jezera z Ohře začalo v červnu 2010 a plánované výšky hladiny bylo dosaženo v roce 2016. Vodní plocha má délku čtyři kilometry, šířku 1,5 kilometru a nejvyšší hloubku 50 metrů. Jezero ještě nebylo oficiálně zpřístupněno ke koupání, v současnosti se plánuje dobudování jeho okolí. Areál se však již stal oblíbenou rekreační oblastí a je hojně využíván cyklisty, běžci i dalšími sportovci.
Jezero Milada &#8211; Jezero vzniklo v někdejší těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice, v místě bývalých obcí Hrbovice, Tuchomyšl a Vyklice, kde těžba uhlí začala v roce 1977 a skončila o dvacet let později. Napouštění jezera začalo v červnu 2001 a ukončeno bylo v srpnu 2010, rekultivace oblasti stála 5,4 miliardy korun. Jezero se s rozlohou 252,2 hektarů řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku a pro veřejnost bylo otevřeno v květnu 2015. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru. V současnosti jezero čeká na vybudování infrastruktury.
Jezero Most &#8211; Nachází se v území bývalé těžební lokality Ležáky, která byla založena původně jako hlubinný hnědouhelný důl Richard v roce 1901. Důl byl v roce 1945 přejmenován na důl Ležáky, těžba uhlí zde skončila v srpnu 1999. Napouštění jezera, které leží mezi městem Most, areálem chemických závodů v Záluží u Mostu a obcí Braňany přímo pod kopcem Hněvín na místě starého města Most, začalo v říjnu 2008 a ukončeno bylo v červnu 2012. Rekultivace lomu na jezero stála přes 1,7 miliardy korun. Zatopená plocha má rozlohu 309 hektarů a maximální hloubka je 75 metrů, je tak nejhlubším a jedním z největších lomů v České republice. Otevření jezera se několikrát odkládalo, problémy se objevily při pracích na vedení potrubí kanalizace pod řekou Bílinou.

Menší rekultivační jezera vzniklá v minulosti:
Jezero Barbora &#8211; Nachází se u obce Oldřichov, asi šest kilometrů západně od Teplic. Vzniklo po vytěžení stejnojmenného dolu v roce 1973. Jeho plocha je 55 hektarů a hloubka až 60 metrů.
Jezero Matylda &#8211; Nalézá se v severozápadní části města Most, vzniklo zatopením bývalého lomu Vrbenský, kde skončila těžba v březnu 1976. Stavba začala v roce 1986, v roce 1992 bylo jezero, které má rozlohu 39 hektarů a je jen čtyři metry hluboké, napuštěno vodou.
Jezero Michal &#8211; Vzniklo v místě stejnojmenného lomu, asi tři kilometry jihovýchodně od Sokolova. V letech 1872 až 1924 probíhala v prostoru jezera těžba hnědého uhlí v hlubinném dole Štěstí Požehnání, s povrchovou těžbou se začalo v roce 1980 již v lomu Michal. Těžba uhlí byla ukončena v roce 1991, napouštění jezera o rozloze 29 hektarů s maximální hloubkou 5,6 metru skončilo v roce 2003.

Rekultivační jezera plánovaná v budoucnu:
&#8211; Jezero Centrum u Litvínova by mělo vzniknout v lomu ČSA, kde se stále těží. Plocha jezera bude činit zhruba 670 hektarů, což je víc než dvojnásobek plochy Máchova jezera a jeho hloubka až 150 metrů. Podle společnosti Sev.en Energy, která důl spravuje, by napouštění jezera mohlo začít v roce 2027 či 2028.
&#8211; Jezero Jiří-Družba na Sokolovsku má vzniknout spojením a zatopením zbytkových jam po těžbě v lomech Jiří a Družba po ukončení těžby v roce 2038. Jezero by mělo být s rozlohou 1312 hektarů největším rekultivačním jezerem v Česku.
&#8211; Jezero Tušimice u Prunéřova s plánovanou rozlohou až 1000 hektarů má být naplněno kolem roku 2060.
&#8211; Jezero Vršany mezi Mostem a Chomutovem s rozlohou až 470 hektarů by mohlo vzniknout někdy po roce 2060.
&#8211; Jezero Bílina má vzniknout v místě lomu, kde se má těžit až do roku 2050. Až tisícihektarové jezero by mohlo vzniknout kolem roku 2070.

Uhlí

Rekultivací po těžbě uhlí v ČR vznikla tři jezera, největší je Medard

Jaderná elektrárna Temelín zavedla opatření proti šíření nákazy koronavirem od březnového začátku pandemie. Koncem srpna se pak vrátila i k nošení roušek ve vnitřních prostorách, kde nelze dodržet dvoumetrové rozestupy. V celé zemi tato povinnost znovu platí ode dneška. Elektrárna také opět zavedla koridory před vstupem a zpřísnila opatření v jídelnách. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Nemoc covid-19 se podle něj potvrdila u jednoho pracovníka.
Nakažený zaměstnanec je spolu s dalšími pěti lidmi, se kterými přišel do kontaktu, v domácí karanténě. &#8222;Tito pracovníci už mají za sebou první test, který byl negativní. V karanténě zůstanou do výsledku druhého testu, minimálně do konce tohoto týdne. Bezpečnost elektrárny a její provoz tím nejsou jakkoli dotčeny a zůstávají v plném rozsahu,&#8220; řekl mluvčí.
V obou českých jaderných elektrárnách platí od začátku pandemie přísnější opatření, která se podle Svitáka osvědčila. Maximální dodržování hygieny, zásadní omezení služebních cest a fyzických kontaktů i omezení v jídelnách: od srpna je opět snížená kapacita lidí, kteří tam mohou naráz jíst. Od jara chrání obsluhu u výdejních pultů plexiskla. Důraz kladou energetici i na elektronickou komunikaci a u profesí, kde je to možné, dávají přednost práci z domova.
<blockquote>&#8222;Jsme neustále v kontaktu s hygieniky a lékaři a sami i navrhujeme opatření nad rámec běžné praxe. Především díky těmto opatřením jsme od počátku samotné pandemie zabezpečili vždy nepřetržitý spolehlivý provoz a dodávku elektřiny,&#8220; uvedl Sviták.</blockquote>
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 9,8 TWh.

Temelín znovu zavedl koridory před vstupem, jeden pracovník je pozitivní na covid-19

Stavba horkovodu z jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic, jehož investorem je ČEZ, má zpoždění v řádu měsíců. První dodávky tepla se původně plánovaly na letošní topnou sezonu, což se nestihne. Město České Budějovice, jediný akcionář budějovické teplárny, musí kvůli zpoždění nakoupit nové emisní povolenky na spalování uhlí za desítky milionů Kč. Dodávky tepla pro obyvatele ohrožené nejsou. Podle stavební firmy Tenza jí kvůli epidemii koronaviru chyběli zahraniční dělníci a práce zpomalilo i deštivé počasí.
Temelínské teplo by mělo pokrýt 30 procent výroby tepla pro České Budějovice, zbytek zajistí teplárna z vlastních zdrojů. Horkovod dlouhý 26 kilometrů staví ČEZ za 1,44 miliardy korun od loňského března. Teplárně umožní asi o třetinu snížit spotřebu hnědého uhlí, klesnou tak i emise oxidu uhličitého. Na zpoždění prací upozornila Mladá fronta Dnes.
Barbora Vraná z firmy Tenza ČTK sdělila, že kvůli koronaviru se práce zpomalily, hlavně proto, že je málo zahraničních dělníků. &#8222;Dalším mimořádným faktorem bylo letošní deštivé počasí, které nám opakovaně zaplavovalo výkopy a omezovalo pohyb těžké techniky v podmáčeném terénu,&#8220; uvedla Vraná.
Podle zdrojů ČTK je Tenza v platební neschopnosti, protože neplatila některým dodavatelům a ti stavbu opustili. Vraná ČTK sdělila, že kvůli pomalejšímu tempu prací se posunuly i &#8222;platební milníky&#8220;. &#8222;To se negativně promítlo do finančního toku na projektu. Nicméně na aktivitách společnosti se nic nemění. Intenzivně jednáme s investorem o úpravě platebních podmínek a s bankou o přizpůsobení financování,&#8220; uvedla Vraná.
Průtahy potvrdil i ČEZ. S firmou Tenza jedná o časovém harmonogramu i o financování. &#8222;Dodavatel nám oznámil zpoždění a rozvolnění prací v důsledku pandemie koronaviru. Intenzivně jednáme a rozsah zpoždění i obchodní záležitosti si upřesňujeme,&#8220; řekl dnes ČTK temelínský mluvčí Marek Sviták. Podle Vrané firmě sankce kvůli dopadům koronakrize nehrozí, protože smlouva o dílo na vznik těchto mimořádných situací pamatuje.
Zpoždění ovlivní provoz a ekonomiku teplárny. ČTK to dnes řekl českobudějovický primátor Jiří Svoboda (ANO). Podle smlouvy měly začít první dodávky tepla v této topné sezoně. &#8222;Nicméně deadline, odkdy nastupují smluvní pokuty, je říjen příštího roku. Věřím, že tento termín bude splněn. Dopady to pro město má docela zásadní jako pro akcionáře teplárny, protože budeme muset spalovat více uhlí než jsme předpokládali. To znamená, že budeme muset nakupovat i emisní povolenky. Výše dopadu bude v řádu desítek milionů korun,&#8220; řekl primátor.
Teplárna dodává teplo a teplou vodu do 29.000 domácností a 250 firem ve městě. Vyjádření teplárny ČTK zjišťuje.
Tenza dokončila stanici výměny tepla v Temelíně. Pracuje na přečerpávací stanici Obora a na centrální předávací stanici v Budějovicích, nových halách, díky nimž se bude vracet voda zpět do elektrárny.
Temelín dodá městu ročně díky horkovodu 750 terajoulů tepla, hlavně pro sídliště Vltava, Šumava, Máj a Pražské předměstí. Teplo by měl Temelín Budějovicím podle smlouvy poskytovat nejméně 20 let.

Horkovod z Temelína má zpoždění, na vině je koronavirus a deštivé počasí

Transformaci teplárenství, tedy odchodu tepláren od využívání uhlí, pomohou peníze z evropských fondů. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá systematickou podporu této přeměny. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Sdělil, že Česko má na transformaci energetiky připraveno víc než 100 miliard korun, do teplárenství mají jít desítky miliard Kč.
<blockquote>&#8222;Čeká nás přechod na plyn, biomasu, energeticky využívat budeme také odpady. Jsme připraveni podpořit přechod tepláren na jiné zdroje a udržet zásobování cenově dostupným teplem. Nikoho nenecháme na holičkách, ale bude to vyžadovat i součinnost provozovatelů tepláren, které čekají v dalších dvou letech významné investice,&#8220; řekl Havlíček.</blockquote>
Připomněl, že na teplárny a centralizované zásobování tepelnou energií je napojeno 1,6 milionu tuzemských domácností, tedy zhruba čtyři miliony obyvatel ČR. Více než polovinu výroby tepla zajišťuje uhlí. Ministerstvo plánuje, že do budoucna bude minimálně 60 procent dodávek bude pocházet z vysoce účinných zdrojů, které spolu s teplem vyrábějí i elektřinu.
Zdrojem peněz budou podle MPO mimo jiné takzvaný Modernizační fond, Regionální rozvojový fond, Fond pro spravedlivou transformaci a několik miliard korun bude také v nových operačních programech &#8211; Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a Operačním programu Životní prostředí (OP ŽP). První programy má být možné čerpat od příštího roku, uvedl resort.
<blockquote>&#8222;S investiční podporou počítáme podle pravidel veřejné podpory ve výši asi 40 procent podle velikosti podniku. Provozní podporu dělíme na tři typy &#8211; zachováni výroben v provozu, modernizované zdroje a nové zdroje. U modernizovaných a nových zdrojů předpokládáme garanci 15 až 20 let, u udržovací podpory nyní počítáme s provozní podporou maximálně tři roky. Vše průběžně konzultujeme s Evropskou komisí, aby byla tato strategie a podpora nastavena nezpochybnitelně podle všech pravidel, pokynů a doporučení EU,&#8220; řekl dnes Havlíčkův náměstek pro energetiku René Neděla.</blockquote>
Transformaci teplárenství podle MPO podporuje také už dřívější snížení daně z přidané hodnoty pro teplo a chlad. Od letošního ledna sazba klesla z 15 na deset procent. Energetický regulační úřad chystá nový model cenové regulace teplárenství.
<blockquote>&#8222;V současném návrhu pracujeme se dvěma skupinami spotřebitelů, s chráněnými a oprávněnými zákazníky. Mezi chráněné zákazníky patří domácnosti, bytové domy, společenství vlastníků jednotek a další, kteří mají při vyjednávání s dodavateli tepla objektivně slabší postavení a zaslouží si proto vyšší úroveň ochrany, přísnější regulaci,&#8220; uvedl dnes předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček.</blockquote>
<blockquote>&#8222;Proti tomu velcí, takzvaní oprávnění zákazníci si naopak lepší podmínky často dokážou vyjednat sami a silná regulace u nich bývá spíše na překážku. Oprávnění zákazníci dostanou větší prostor pro smluvní volnost a budou moci lépe využít výhod konkurence,&#8220; doplnil.</blockquote>
Vedoucí energetického programu ekologického Hnutí Duha Jiří Koželouh dnes ČTK řekl, že Havlíčkův plán staví na dotacích pro teplárny, aby obstály proti konkurenci, tedy menším kotelnám, které neplatí emisní povolenky. &#8222;Ale už Státní energetická koncepce ČR obsahuje několik let nesplněný úkol, že má být zvýšena daň z fosilních paliv mimo systém emisního obchodování, aby část emisí oxidu uhličitého neunikala zpoplatnění a teplárny nebyly v nevýhodě,&#8220; dodal.