Výroba elektřiny v České republice v loňském roce klesla o 1,1 %, spotřeba elektřiny meziročně stagnovala. Nejvíce rostla výroba v paroplynových elektrárnách, a to o 1,8 TWh. Výroba obnovitelných zdrojů se díky vyšší výrobě elektřiny z vodních a větrných elektráren poprvé dostala přes 10 TWh.
Výroba elektřiny v loňském roce podle dat Energetického regulačního úřadu sledovala obecné trendy v zahraničí. Došlo totiž ke snížení výroby elektřiny z hnědého a černého uhlí a zároveň rostla výroba z obnovitelných a paroplynových zdrojů.
Co se týče tzv. klasické energetiky, největší pokles zaznamenala výroba elektřiy z černého uhlí. Ta poklesla celkem o 0,9 TWh, resp. 27 %. Z podstatné části se na tomto poklesu podílela největší černouhelná elektrárna Dětmarovice, kde se výroba snížila o cca 65 % (o cca 0,75 TWh).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1593680303.json“}
Pokles zaznamenala i výroba elektřiny z hnědého uhlí, a to o 2,6 TWh. Jedním z důvodů pro pokles jsou nepochybně i vyšší náklady na výrobu z hnědého uhlí, které se proto na trhu nemusí vždy uplatnit.
Zatímco v září 2017 ČEZ uváděl, že náklady na výrobu z hnědého uhlí byly cca 14 EUR/MWh, nyní uvádí cenu kolem 27 EUR/MWh. Důvod nárůstu je především v ceně emisní povolenky (pozn. u uhelných elektráren se nárůst na ceně povolenky o 1 EUR projeví nárůstem proměnných nákladů o zhruba 1 EUR/MWh).
Celkem se z uhelných zdrojů vyrobilo o 3,5 TWh méně, meziročně jde o pokles o cca 8,5 %.
Naopak výroba z obnovitelných zdrojů vzrostla o 6,6 % (přestože v absolutních hodnotách se jedná pouze o 0,6 TWh). Mírně se sice snížila výroba z fotovoltaických a bioplynových elektráren, ale více než dostatečně nižší výrobu nahradily vodní a větrné elektrárny a elektrárny spalující biomasu.
Naopak prakticky na stejné hodnotě jako loni se zastavila spotřeba elektřiny. V České republice se tedy spotřebovalo opět cca 74 TWh.
Česká republika také i nadále zůstává exportní zemí. Záporné saldo bylo ovšem o 0,8 TWh nižší než loni a Česká republika tak vyvezla 13,1 TWh elektřiny.

Energetika v ČR

Výroba elektřiny z OZE v ČR loni poprvé překročila 10 TWh, celková výroba elektřiny mírně klesla

Společnost OKD dnes ve svých černouhelných dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reaguje na výsledky plošného testování na dolech ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde více než 20 procent testovaných pracovníků je pozitivních na koroavirus způsobující nemoc covid-19.
Nakažení horníci však nemají žádné vážné zdravotní potíže. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice v Ostravě řekl, že naprostá většina z nich neměla žádné příznaky nebo jen nedostatečně vyvinuté. V ohniscích obou dolů je evidováno přes 850 nakažených.
Hejtman Ivo Vondrák (ANO) na svém facebooku uvedl, že firma konečně udělala to, o co kraj žádal už před šesti týdny. &#8222;Je to skutečně v daný okamžik jediná možná cesta, jak zabránit šíření nákazy,&#8220; uvedl hejtman. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že pozastavení těžby z důvodu šíření koronaviru je logický krok, který byl v dané chvíli nutný.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že uzavření OKD kvůli koronaviru zklidní situaci, ale stát by to nenařídil. Riziko pro obyvatele regionu není podle něj výrazné.

Uhlí

OKD v dolech na Karvinsku kvůli viru přeruší na šest týdnů těžbu

Společnost OKD přeruší od pátku na šest týdnů těžbu uhlí ve všech dolech na Karvinsku. Firma k tomu přistoupila po zjištění nepříznivých výsledků testování na koronavirus způsobující nemoc covid-19 v dolech ČSM. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová. Petr Kopřivík z Krajské hygienické stanice v Ostravě řekl, že z 3403 otestovaných pracovníků dolů ČSM bylo 704 pozitivních. Podíl činí 20,7 procenta.
Naprostá většina nakažených neměla žádné příznaky nebo velmi mírné, nedostatečně vyvinuté. „Netušili, že jsou nakažení a nebylo na nich navenek nic poznat. Těžko jim něco vyčítat, vypadali zdravě a mysleli, že jsou zdraví,“ řekl Kopřivík. V ohniscích dolů ČSM-Sever a ČSM-Jih je nyní podle něj evidováno přes 850 nakažených.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v Ostravě řekl, že uzavření OKD kvůli koronaviru zklidní situaci, ale stát by to nenařídil. Riziko pro obyvatele regionu není výrazné a Karvinsko se uzavírat nebude, uvedl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že pozastavení těžby z důvodu šíření koronaviru je logický krok, který byl v dané chvíli nutný. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) na svém facebooku uvedl, že firma konečně udělala to, o co kraj žádal už před šesti týdny. „Je to skutečně v daný okamžik jediná možná cesta, jak zabránit šíření nákazy,“ uvedl hejtman.
Dosud byla těžba přerušena jen v Dole Darkov, kde se před dvěma měsíci objevilo první ohnisko nákazy v OKD. Situace v tomto dole už se stabilizovala.
<blockquote>„Jsme velmi rádi, že převážná část našich nemocných zaměstnanců má bezpříznakový průběh onemocnění, i přes to považujeme za odpovědné přerušit těžbu na dobu šesti týdnů a přizpůsobit provoz aktuální situaci,“ uvedl výkonný ředitel OKD Radim Tabášek.</blockquote>
V dolech se budou od pátku dělat práce na zajištění pracovišť na dlouhodobou odstávku. „Následně budeme provádět pouze nezbytně nutné práce pro zajištění bezpečnosti dolů. Udržovat je bude kolem 200 zaměstnanců na každé lokalitě,“ uvedl ředitel provozu OKD David Hájek.
Při přechodu na přerušení provozu bude ale kvůli důkladné přípravě počet fárajících zaměstnanců vyšší. Zaměstnanci, kteří kvůli přerušení těžby zůstanou doma, budou pobírat plnou průměrnou mzdu
Testoval se také náhodný vzorek 50 pracovníků Dolu ČSA. Z informací, které dnes na facebooku zveřejnil Vondrák, vyplývá, že všichni testovaní byli negativní. V celém Moravskoslezském kraji bylo k dnešnímu dni potvrzeno 3096 případů nákazy.
Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň řekl, že pro OKD je dobře, že provoz kvůli koronaviru přeruší zrovna v létě, a nikoliv v topné sezoně. Do zimy tak může vzniklý výpadek zásob dohnat. Žádným českým provozům nedostatek uhlí nehrozí, uvedl.
Předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková uvedla, že firma už tři měsíce těží méně, takže je tři měsíce ve skluzu. Na konci roku bude ve skluzu 50 až 60 procent oproti plánu.

Podíl nakažených v dolech ČSM přesáhl 20 pct, přerušuje se těžba

Kvůli pracovníku Jaderné elektrárny Dukovany, který onemocněl covidem-19, je v preventivní karanténě dalších asi 20 zaměstnanců. Podstoupí testy na koronavirus. Stejně jako nakažený pracovník, ani oni nepracují ve střeženém prostoru elektrárny, řekl dnes ČTK její mluvčí Jiří Bezděk. Provozu elektrárny se podle něj tyto záležitosti nedotkly. Elektřinu vyrábějí všechny čtyři dukovanské bloky.
Lidi, kteří byli v kontaktu s nemocným, dohledávali hygienici. Pracovníci, kteří jsou kvůli tomu v karanténě, pracují podle mluvčího v předzávodní části. Zpřísněná hygienická opatření obnovila elektrárna už ve středu, kdy se o onemocnění pracovníka dověděla. &#8222;Další postup bude na základě doporučení hygieniků,&#8220; uvedl Bezděk.
Pracovníci v elektrárně musejí nosit roušky a dodržovat rozestupy, u všech lidí vstupujících do areálu se od středy znovu kontroluje tělesná teplota. &#8222;V maximální míře vysíláme pracovníky na práci z domova,&#8220; doplnil mluvčí.
Firma ČEZ má v Dukovanech 1450 zaměstnanců. Pracovník, který onemocněl covidem-19, se podle mluvčího nechal testovat dobrovolně a o výsledku vedení elektrárny obratem informoval. Elektrárna zrušila na dva týdny ohlášené akce, včetně autokina a zavřela infocentra v Dukovanech a v Dalešicích.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají asi pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Na tiskové konferenci 10. června nový ředitel elektrárny Roman Havlín uvedl, že do té doby žádný případ onemocnění covidem-19 nebyl, proto se elektrárna začala vracet ke standardnímu provozu.

V Dukovanech je kvůli nemocnému s covidem v karanténě 20 lidí

Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
<blockquote>&#8222;Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,&#8220; řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
<blockquote>&#8222;Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,&#8220; řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.</blockquote>
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. &#8222;S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,&#8220; dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.

Teplárenství

Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí

Většina zásobníků plynu v Česku přechází ode dneška zpět pod německý koncern RWE. Firma to oznámila ČTK. Krok podle ní souvisí s dohodou o výměně aktivit obnovitelných zdrojů mezi skupinami RWE a E.ON z roku 2018. Společnost innogy Gas Storage, největší provozovatel podzemích zásobníků plynu v ČR, změní během července název na RWE Gas Storage CZ. Ve vedení firmy zůstávají oba stávající jednatelé, Andreas Frohwein a Lubor Veleba.
Společnost provozuje v ČR šest zásobníků plynu s celkovou skladovací kapacitou 28,7 terawatthodin. V Čechách je to zásobník v Hájích na Příbramsku, dále jsou to zásobníky Dolní Dunajovice a Tvrdonice na jižní Moravě a Štramberk, Lobodice a Třanovice na severu Moravy. Z podzemních zásobníků dokáže firma v zimním období vytěžit až 422 gigawatthodin zemního plynu za den. &#8222;V mrazivých dnech zásobníky pokrývají více než polovinu dodávek plynu pro celou Českou republiku,&#8220; uvedl dnes Veleba. Zásobníky plynu provozuje v ČR také společnost MND.
V rámci složité dohody o výměně majetku se společností RWE koupila skupina E.ON majetek firmy innogy, která dříve patřila právě RWE. Evropská komise však povolila převzetí pouze při splnění určitých podmínek, mezi něž patří také prodej plynárenských a elektrárenských aktivit innogy v České republice. Mezi nejvážnější zájemce o jejich koupi podle informací ČTK patří maďarská MVM, a české firmy Energetický a průmyslový holding podnikatele Daniela Křetínského, KKCG Karla Komárka a Sev.en Energy Pavla Tykače.
Skupina RWE AG zaměstnává po celém světě asi 20.000 lidí, sídlo má v německém Essenu. Převod zásobníků plynu v Česku zpět do koncernu se očekával.

Plynárenství

Většina zásobníků plynu v Česku přechází zpět pod koncern RWE

Část opozičních politických stran chce, aby byli někteří zájemci o stavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany vyřazeni ještě před vypsáním tendru. Po dnešním jednání předsedů parlamentních stran s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o otázkách týkajících se jaderného projektu to novinářům řekli předsedové Pirátů, TOP 09 a ODS. Babiš ani generální ředitel ČEZ Daniel Beneš podle nich s návrhem nesouhlasí, argumentují přitom především možným prodražením zakázky.
Šéf ODS Petr Fiala po schůzce uvedl, že jedním ze základních principů je, že stát musí mít možnost vyřadit případně ze soutěže uchazeče, u kterých shledá bezpečnostní nebo strategické riziko. &#8222;Byli jsme ujištěni, že takové záruky obsahuje jak rámcová dohoda, tak to předpokládá celý ten proces. Po této stránce můžeme být spokojeni,&#8220; řekl. &#8222;Otázka samozřejmě je, a tam shoda nepanuje, kdy se ty bezpečnostní záruky mají uplatnit. V zásadě ten rozpor je o tom, jestli tu bezpečnostní pojistku uplatnit na začátku soutěže, nebo v jejím průběhu,&#8220; podotkl.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že jeho strana chce, aby stavbu nerealizoval ČEZ, ale stát. Případná provozní podpora by pak podle něj měla být kompenzována čistě státem, nikoli občany v platbách za elektřinu. Také on potvrdil, že diskuse se vedla mimo jiné o tom, kdy vyřadit dodavatele, které Česko nechce. &#8222;My jsme toho názoru, že by se tak mělo stát na začátku, dokonce to řekl i pan (vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav) Míl. Názor pana premiéra byl poměrně jiný. Na tom by se měl najít politický konsenzus, protože není nic horšího než jít do takto velkého tendru s nejistotou politické shody na tomto zcela zásadním problému. Je to i o férovosti celé soutěže,&#8220; uvedl Bartoš.
<blockquote>&#8222;Pro TOP 09 je zásadní, aby takto strategickou zakázku tady nedostavovali ani ruští, ani čínští dodavatelé. To je klíčová věc, kterou považujeme za naprostou prioritu. Dobrá je paralela s armádními zakázkami. Také nechceme vyzbrojovat naši armádu zbožím, které pochází od našich nepřátel. Naopak chceme, aby dodavateli zboží byly firmy a státy, které patří do okruhu našich spojenců. To je podobná situace,&#8220; doplnila šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.</blockquote>
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dostupných informací aktuálně zajímá pět firem &#8211; ruský Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power a severoamerický Westinghouse.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na konci května uvedl, že vláda a ČEZ do konce června podepíšou o stavbě bloku takzvanou rámcovou a prováděcí smlouvu. Obě smlouvy na konci dubna schválili ministři. Vedle zastřešující dohody jde o smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024. Stát v ní podle dřívějšího vyjádření Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.
Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani v pondělí řekl, že podpis smluv se posunul na polovinu července. Zástupci opozice dnes uvedli, že Babiš slíbil, že termín je možné ještě posunout tak, aby mohli zástupci opozice smlouvy prostudovat. Dostali je k dispozici minulý pátek.
Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku několik předcházejících let brzdily nejasnosti o způsobu financování, konkrétní obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících. Dlouhodobě se proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR staví ekologové. Stavět by se podle dřívějších informací mělo začít v roce 2029, blok by měl být uveden do provozu v roce 2036.

Jaderné elektrárny

Část opozice chce vyřadit některé zájemce o stavbu nového bloku Dukovan ještě před tendrem

Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Dnes o tom rozhodla valná hromada firmy. Mezi akcionáře bude rozděleno 18,3 miliardy korun z loňského zisku firmy, stát jako majoritní akcionář získá 12,8 miliardy korun. Návrh podalo představenstvo ČEZ. Analytici už dříve uvedli, že podobnou výši dividendy očekávali. Loni byla dividenda 24 korun za akcii.
Akcionáři dále rozhodli o tom, že novým členem dozorčí rady ČEZ je Vladimír Černý, starosta obce Rouchovany, v jejímž katastru částečně leží Jaderná elektrárna Dukovany. Nahradil Lubomíra Lízala, který byl z rady odvolán. V dozorčí radě dále pokračují Vladimír Kohout, František Vágner a Ondřej Landa, kterým letos vypršel dosavadní čtyřletý mandát.
Valná hromada také souhlasila s vyčleněním zbývající části elektrárny Mělník &#8211; technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III &#8211; do dceřiné společnosti Energotrans, kam už patří modernizované bloky Elektrárny Mělník I. Energotrans je provozovatelem Elektrárny Mělník I od roku 1993. Od roku 2012 tuto společnost plně vlastní ČEZ. Krok má podle firmy mimo jiné vytvořit předpoklady pro dlouhodobou bezpečnou dodávku tepla pro Prahu.
S přístupem ČEZ na dnešní valné hromadě nebyl spokojen minoritní akcionář a kritik současného představenstva firmy Michal Šnobr. Tvrdí, že menšinoví vlastníci se vesměs nedočkali odpovědí na dotazy, které vedení firmy pokládali. Se schválenou dividendou 34 korun za akcii před zdaněním je spokojen. ČEZ reagoval tak, že snahou firmy je akcionáře maximálně informovat.
K plánované stavbě nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany dnes valná hromada ČEZ nepřijala žádné usnesení, ani to neměla v plánu. Projednávaný bod o této problematice měl pouze informativní charakter. Místopředseda představenstva firmy Pavel Cyrani dnes uvedl, že podpis plánovaných smluv mezi státem a ČEZ o stavbě bloku se z konce června posunul na polovinu července.
Dnešní jednání akcionářů firmy doprovázela přísná bezpečnostní opatření, především kvůli nebezpečí šíření koronaviru. Už před vstupem do Kongresového centra Praha, kde se valná hromada konala, hlídkovala policejní ochrana. Organizátoři akce měli od vstupu do budovy až po vchod do sálu nasazeny většinou plexisklové štíty.
Součástí byla povinná dezinfekce rukou a změření teploty. Před vstupem do sálu prošli účastníci důkladnou prohlídkou u rentgenového rámu. Prvním bodem na informačních tabulích byla zdůrazněná povinnost pro všechny účastníky mít po celou dobu konání hromady nasazeny roušky.
ČEZ vlastní ze 70 procent stát prostřednictvím ministerstva financí, zbytek drží soukromí akcionáři. Většina vyplacené dividendy tak směřuje státu, hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání resortu financí. Výsledky ČEZ se loni podle dřívějších vyjádření představitelů firmy odrazily od pomyslného dna. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, vzrostl proti roku 2018 o 44 procent na 18,9 miliardy korun.

Společnosti

ČEZ vyplatí dividendu 34 korun za akcii, stát získá 12,8 mld. Kč

Novým předsedou Asociace provozovatelů energetických služeb (APES) je Miroslav Marada (54) z firmy ENESA ze skupiny ČEZ ESCO. Nahradil Ivo Slavotínka. Dalšími členy nově zvolené rady asociace jsou místopředsedové Martin Hvozda ze společnosti MVV Energie CZ a Libor Prouza z poradenské firmy LOYD GROUP. Pětičlenný tým doplňují Jaroslav Maroušek z SEVEn, The Energy Efficiency Center a Eduard Paulík ze společnosti D-energy. Rada byla zvolena na tři roky. Asociace to oznámila ČTK.
Marada vystudoval obor jaderné elektrárny a zařízení na Moskevském energetickém institutu. Na začátku své profesní kariéry se věnoval jaderné energetice, nejprve jako operátor reaktoru v elektrárně Dukovany a poté v elektrárně Temelín jako směnový inženýr spouštění generálního dodavatele technologie Škoda Praha.
Energeticky úspornými projekty se začal zabývat ve společnosti MVV Energie, kde mezi lety 2000 až 2005 pracoval v divizi energetických služeb. Následně přešel do společnosti ENESA, která se na poskytování energetických služeb specializuje. Aktuálně je ředitelem pro strategii a rozvoj společnosti.
<blockquote>&#8222;APES je respektovaná organizace. Její hlas má svoji váhu při jednáních o vytváření a formování prostředí příznivého pro další zvyšování energetické účinnosti v budovách a technologických provozech. Nová rada bude proto klást na své členy ještě vyšší nároky v oblasti dodržování etických norem regulujících trh energetických služeb, jak je definuje zákon o hospodaření energií. Každá společnost, která je připravena tyto normy v zájmu dalšího rozvoje tohoto trhu dodržovat, bude v APES vítána,&#8220; uvedl Marada.</blockquote>
APES byla založena v roce 2010. Sdružuje nejvýznamnější hráče v energetických úsporách se zaručeným výsledkem, ať už jde o poskytovatele těchto služeb, odborné poradce, až po dodavatele technologií, specializované právní kanceláře a zástupce akademické sféry. Má 25 členů. Cílem asociace je přispívat k rozvoji energetických služeb, jako metodě doporučované Evropským parlamentem ke snižování energetické náročnosti budov a k určování a slaďování standardů energetických služeb v ČR i zahraničí.
<blockquote>&#8222;Pro nastartování ekonomiky po koronavirové krizi budou klíčové finance a pracovní příležitosti. Oboje energeticky úsporné projekty nabízí. APES se také podílí na vzniku investiční platformy iniciované Evropskou investiční bankou a podporovanou Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Platforma by kromě výhodnějšího financování realizace energeticky úsporných projektů měla zjednodušit i proces přípravy projektů zvyšujících energetickou účinnost,&#8220; dodal výkonný ředitel asociace Radim Kohoutek.</blockquote>

Novým předsedou asociace energetických služeb je Miroslav Marada

Státu se vrací zhruba polovina roční podpory solárním zdrojům. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci, která byla dnes představena. Stát podle ní získává ročně ze solární energetiky 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun, loni jim <a target="_blank" href="https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019">bylo</a> vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun.
<blockquote>&#8222;Politici či odpůrci čisté energetiky rádi používají částku 29 miliard korun pro odůvodnění, proč stát musí buď zkrátit podporu pro firmy aktivní ve fotovoltaice, anebo proč si další rozvoj obnovitelných zdrojů nemůžeme dovolit. To, že podpora je ve skutečnosti poloviční, ale už od nich neslyšíme,&#8220; řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</blockquote>
Primární motivací zadání analýzy bylo podle něj veřejnosti ukázat, že provoz solárních elektráren generuje států nemalé příjmy nejen na daních.
<blockquote>&#8222;Na začátku zpracování analýzy jsme očekávali příjmy veřejných rozpočtů v úrovni nižších jednotek miliard korun. Skutečnost, že výsledné roční příjmy veřejných rozpočtů související s provozem fotovoltaických elektráren překročily hranici deset miliard korun bylo pro nás samotné překvapením,&#8220; uvedl dnes partner EY Česká republika Blahoslav Němeček.</blockquote>
Podporu solárním elektrárnám garantuje stát po dobu 20 let. Během této doby má sloužit k navrácení investice, zaplacení provozních nákladů, daní, odvodů, splacení úvěrů a dosažení přiměřeného zisku. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom před deseti lety. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.
Aktuální kalkulace EY předpokládá, že bilance státních nákladů na podporu solárních elektráren bude mnohem nižší. Z částky 14,1 miliardy korun, která se podle analýzy společnosti státu ročně z provozu solárních elektráren vrací, činí 6,9 miliardy korun příjem z odvodu daní do státního rozpočtu. Dalších 7,2 miliardy korun tvoří ostatní příjmy jako odvody za zaměstnance, příjmy obcím a další.
Na konci letošního dubna vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) tehdy uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Instalovaný výkon solárních elektráren od roku 2012 v Česku stagnuje nebo roste pozvolna. Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) bylo na konci loňského roku v ČR instalováno zhruba 2045 megawattů (MW) zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí. Podle vládou schváleného energeticko-klimatického plánu by však mohl do roku 2030 vzrůst instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR až o 1900 MW.
Dotace takzvaným podporovaným zdrojům energie vyplácí od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Letos stát přispěje dotací 27 miliard korun, což je o 815 milionů korun více než jeho roční příspěvek v posledních třech letech. Stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé.