Studentky České zemědělské univerzity dnes vysadily stromky do půdy po rekultivacích obohacené o biouhel. Materiál má pomoci snížit uvolňování oxidu uhličitého do ovzduší, zvýšit kvalitu půdy a pomoci zadržet vodu v krajině. Vědecký experiment, který má význam biouhlu potvrdit, se realizuje u Strupčic na Chomutovsku na rekultivovaném území Vršanské uhelné.
<blockquote>&#8222;Biouhel se vyrábí zuhelnatěním organické hmoty bez přístupu vzduchu termickým procesem zvaným pyrolýza, která při běžném tlení nebo spalování emituje do ovzduší velké množství CO2 (oxidu uhličitého) a pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování,&#8220; uvedla Markéta Hendrychová, pod jejímž vedením vědecký tým fakulty životního prostředí pražské zemědělské univerzity experiment provádí.</blockquote>
Biouhel podle vědců efektivně zadržuje v půdě vodu a živiny, které by jinak byly mnohem rychleji splaveny do nižších vrstev půdy. Podobně jako humusové látky má schopnost živiny udržet, ale i zpětně uvolnit rostlinám, zvyšuje provzdušnění půdy, což spolu s uhlíkem samotným podporuje aktivitu mikroorganismů. &#8222;Pokud produkt biouhel dále nespálíme, ale vneseme do půdy, může zde setrvat i několik tisíciletí a navíc přinést člověku mnoho dalších bonusů pro své komplexní podpůrné vlastnosti,&#8220; uvedla Hendrychová.
Biouhel má podle odborníků velký potenciál v uhelných regionech nejen pro své výborné sorpční vlastnosti. Aplikací biouhlu do výsypkových zemin mohou podle nich vzniknout vysoce úrodné půdy s velkým potenciálem pro budoucnost.
Biouhel podle vědců napomůže ujímání lesních sazenic a usnadní pěstební péči o nově založené lesnické rekultivace. Zlepšuje fyzikální vlastnosti půdy a její strukturu, takže může fungovat také jako protierozní opatření. V případě kontaminace půd biouhel účinně adsorbuje nežádoucí prvky. &#8222;Biouhel je tedy multifunkčním řešením pro tak specifické prostředí, jako jsou hnědouhelné výsypky, a může pro pečlivě vytvářenou rekultivovanou krajinu znamenat mnoho přínosů,&#8220; uvedla Hendrychová.
Výsledky experimentu budou publikovány v disertačních pracích a ve vědeckých časopisech.

Životní prostředí

Na severu Čech zkouší experimentální použití biouhlu při rekultivaci

Vizitka generálního ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše (50), kterému dozorčí rada ČEZ opět prodloužila mandát na další čtyřleté období:

Datum a místo narození: 19. března 1970, Havířov
Vzdělání: vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské &#8211; Technické university v Ostravě (titul Ing.) a Brno Business School Nottingham Trent University (titul MBA)
Současné funkce: člen a předseda představenstva ČEZ, a.s. (od prosince 2005, respektive září 2011), generální ředitel ČEZ, a.s. (od 15. září 2011)
Kariéra: vedoucí odbytu společnosti Bohemiacoal (1993-1997); ředitel obchodníka s uhlím Hedviga Group (1997-2000); ředitel závodu Tchas, obchodníka s palivy (2000-2004); do společnosti ČEZ nastoupil v roce 2004 a postupně v ní zastával funkce ředitele úseku Nákup a ředitele Divize Správa; od května 2006 byl místopředsedou představenstva
Rodina: je ženatý a má dva syny

Ostatní:
&#8211; Od roku 2015 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, od roku 2019 jeho prvním viceprezidentem. Působí také jako člen obnovené Národní ekonomické rady vlády. Je členem Komise pro problematiku klimatu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a Uhelné komise, poradního orgánu vlády ČR.
&#8211; S předchozím ředitelem ČEZ Martinem Romanem jsou dlouholetí známí. Seznámili se spolu už při studiu na gymnáziu a později za Romanova působení v ČEZ přešel Beneš do této firmy.
&#8211; V poslední době ČEZ pod vedením Beneše zaměstnává například plánovaná stavba nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému dukovanskému bloku na konci července. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a Beneš podepsali vedle zastřešující dohody také smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby a stanovuje termíny výběru dodavatele stavby.
&#8211; Beneš letos v létě řekl, že není zájmem firmy vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Argumentoval přitom především možným prodražením zakázky. Podle dostupných informací jsou mezi zájemci ruská firma Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická firma Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská společnost KHNP. Část opozice ale dlouhodobě kritizuje možnou účast Ruska a Číny v tendru.
&#8211; Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje tohoto týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ původně plánoval vypsat tendr do konce letošního roku.
&#8211; Valná hromada ČEZ loni v červnu rozhodla, že firma změní strategii svého směřování a soustředí se více na český trh. ČEZ v druhé polovině letošního října uvedl, že prodal většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Počítá se také s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Turecku a Polsku. Zahraniční expanzi ČEZ, jehož majoritním vlastníkem je stát (prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií) označil několikrát za nepovedenou premiér Babiš.
&#8211; Pod vedením Beneše se také ČEZ zbavil elektrárny Počerady, kterou převezme skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V rámci postupného útlumu uhelných elektráren také firma letos v červnu ukončila provoz elektrárny Prunéřov I.
&#8211; Při prezidentské volbě v lednu 2018 Beneš podpořil Miloše Zemana při jeho znovuzvolení. K účasti generálního ředitele firmy v Zemanově volebním štábu ČEZ uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání. &#8222;Tykám si s Milošem Zemanem od počátku 90. let. V té době on začínal a já jsem s ČEZ neměl zdaleka nic společného. Proto jsem ho přišel do štábu podpořit. Nic víc v tom není třeba hledat,&#8220; řekl tehdy serveru iROZHLAS.cz Daniel Beneš.
&#8211; Benešovo jméno figurovalo mezi dárci v obžalobě z krácení daní někdejší šéfky kabinetu bývalého premiéra Petra Nečase Jany Nečasové (dříve Nagyové). Obžaloba tvrdila, že Nečasová přijala a nepřiznala dary v celkové hodnotě 10,1 milionu korun. Soud ale stíhání Nečasové v této věci letos v srpnu zastavil. &#8222;Na Vánoce či o narozeninách ona mi dala kravatu, já jsem jí dal šátek,&#8220; řekl Beneš loni u soudu.
&#8211; Beneš byl v minulosti dlouholetým členem sociální demokracie. Do strany vstoupil ve svých 18 letech, jak řekl v roce 2011 týdeníku Ekonom. Členství ovšem v souvislosti s působením v ČEZ před lety pozastavil.

Osobnosti v ČR

Profil: Daniel Beneš řídí ČEZ už od roku 2011

Opozice ve Sněmovně neprosadila odklad projednávání zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Chtěla mimo jiné, aby rizika spojená s tímto zákonem nejprve posoudila Bezpečnostní rada státu, jejíž pondělní jednání k tomuto tématu bylo zrušeno. Dolní komora tak dnes dokončila druhé kolo projednávání zákona a k jeho schvalování by se mohla vrátit v první prosincové dekádě. Rozhodly o tom hlasy ANO, ČSSD, SPD a KSČM.
Opozice by chtěla od vlády parametry výběrového řízení na dostavbu dukovanské elektrárny, a to z hlediska bezpečnosti i financování. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová uvedla, že polostátní firma ČEZ, která je investorem stavby, nezohlednila do zadávací dokumentace k tendru bezpečnostní zájmy státu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zkraje týdne uvedl, že tendr ještě není připraven. Situaci chce probrat na zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice. ČEZ plánoval vypsat tendr do konce letošního roku. Vláda chce požádat Evropskou komisi o souhlas se státní půjčkou firmě ČEZ na dostavbu elektrárny.
Poslanec ČSSD Petr Dolínek doporučil odložit účinnost zákona z 1. ledna na 1. března příštího roku vzhledem k tomu, že přijmout normu se letos zřejmě nepodaří i s ohledem na nutnost jejího posouzení také v Senátu.
Opozice prosazuje, aby takzvaný nízkouhlíkový zákon o výkupu elektřiny z dukovanské elektrárny stanovil její maximální cenu. Smlouva o výkupu by měla respektovat bezpečnostní zájmy ČR. Stát by nesměl využít nabídky firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Sněmovní hospodářský výbor doporučil návrh schválit beze změn ve vládní podobě.
Petr Pávek (STAN) navrhl, aby zákon garantoval výkupní cenu maximálně na 40 let bez možnosti to dále prodlužovat se souhlasem vlády, což vládní návrh umožňuje.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Analytici upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je nejistý.

Jaderné elektrárny

Opozice neprosadila odklad schvalování zákona ohledně Dukovan

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil firmě Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače nákup hnědouhelné elektrárny Počerady od společnosti ČEZ. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
<blockquote>&#8222;V rozhodnutí Úřad konstatuje, že předmětné spojení soutěžitelů povolil, neboť nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže v žádné z posuzovaných oblastí, v nichž působí spojující se soutěžitelé,&#8220; uvedl ÚOHS ve zprávě.</blockquote>
Vršanská uhelná kupuje elektrárnu od společnosti ČEZ za 2,5 miliardy korun. Původně ji měla převzít až v roce 2024, firmy se dohodly na urychlení prodeje s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
ČEZ na konci minulého roku nevyužil opci, aby majitelem elektrárny zůstal. Už tehdy nevylučoval, že firmy povedou o převodu elektrárny další jednání. Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologičtí aktivisté. Vadí jim zejména fakt, že Tykačova firma plánuje provozovat elektrárnu do budoucna déle než ČEZ.
Elektrárna Počerady leží mezi Louny a Mostem. Svým instalovaným výkonem pětkrát 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi. Zástupci Sev.en Energy v březnu oznámili, že společnost chce zmodernizovat hnědouhelnou elektrárnu Počerady tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další, ještě přísnější limity Evropské komise. Do elektrárny chce firma investovat řádově miliardy korun.

Elektrárny v ČR

ÚOHS povolil Tykačově Vršanské uhelné nákup elektrárny Počerady

Ceny tepla budou příští rok v Česku převážně stagnovat. Mírný meziroční růst u některých tepláren využívajících hlavně uhlí nepřekročí inflaci. V části z lokalit, kde se dálkové teplo vyrábí ze zemního plynu může naopak cena mírně klesnout. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR (TS ČR) Pavel Kaufmann. Topná sezona podle něj zatím klimaticky odpovídá dlouhodobému průměru.
<blockquote>&#8222;Ani v příštím roce se nemusí domácnosti obávat výrazného zdražení ceny tepla, v některých případech teplo dokonce zlevní. Ceny tepla se daří držet na přijatelné úrovni, přestože teplárny masivně investují do modernizace svých provozů a snižování emisí znečišťujících látek,&#8220; uvedl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.</blockquote>
Sdružení připomnělo, že teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přes 1,7 milionu domácností v ČR, v nichž žije přes čtyři miliony obyvatel. Zhruba 55 procent tepla pro byty se podle něj v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, na druhotné zdroje energie a ostatní paliva.
<blockquote>&#8222;V případě tepla vyrobeného ze zemního plynu lze pro příští rok očekávat stagnaci, v řadě měst a obcí se podaří cenu dokonce snížit. V případě výroby tepla z uhlí budou jeho ceny zachovány nebo dojde většinou jen k mírnému meziročnímu nárůstu do úrovně inflace, která je podle aktuálních dat Českého statistického úřadu za posledních 12 měsíců na úrovni 3,3 procenta,&#8220; uvedl Kaufmann.</blockquote>
Na celkové náklady za teplo bude mít podle něj letos u domácností vliv nejen venkovní teplota, ale i omezení vyvolaná vládními nařízeními, respektive delší pobyt lidí doma. &#8222;Pokud došlo vlivem probíhající pandemie k výraznému snížení odběru tepla, může být výjimečně růst ceny tepla i vyšší. Bude se však jednat pouze o ojedinělé případy,&#8220; dodal mluvčí.
Sdružení dlouhodobě uvádí, že průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 gigajoulů (GJ) tepla. Podle Kaufmanna činí nyní průměrná cena tepla Česku kolem 600 Kč/GJ. Průměrná roční platba domácností se tak pohybuje kolem 15.000 korun. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům.

Teplárenství

Sdružení: Ceny tepla budou příští rok převážně stagnovat

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítá kritiku připravovaného Modernizačního fondu (MdF), ve kterém mají být pro českou energetiku z prodeje emisních povolenek k dispozici desítky miliard korun. Pondělní upozornění Svazu moderní energetiky, že peníze z fondu zřejmě nebude možné použít na stavbu solárních elektráren na brownfieldech a v průmyslově znečištěných lokalitách, podle MŽP není pravdivé a fond s tím počítá. Resort to dnes sdělil ČTK. I přes to, co říká nyní ministerstvo, tak je v materiálu doslovně uvedeno, že se na těchto plochách stavět nebude, reagoval následně svaz.
<blockquote>&#8222;Pokud MŽP neupraví pravidlo tak, aby se jednalo pouze o vynechání skutečně cenné zemědělské půdy, tak Modernizační fond fungovat nebude a my musíme na této připomínce trvat. Naší snahou je, aby byly podpořeny nové obnovitelné zdroje na výsypkách, rekultivacích a brownfieldech, což bez úpravy dokumentu nebude možné. Svaz moderní energetiky nikdy nenavrhoval, že by solární parky měly vznikat na kvalitní orné půdě,&#8220; řekl dnes ČTK výkonný ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.</blockquote>
Podle ministerstva konflikt dotačních možností solárních elektráren na území brownfieldů vůbec neexistuje. &#8222;V návrhu Modernizačního fondu, který jsme poslali do meziresortního připomínkového řízení, výslovně uvádíme, že budeme podporovat fotovoltaické elektrárny na jinak obtížně využitelných územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností,&#8220; uvedl dnes náměstek MŽP Jan Kříž.
Spor mezi ministerstvem a svazem vyplývá z části programového dokumentu fondu, kde MŽP uvádí, že na podporu z Modernizačního fondu nebudou mít nárok fotovoltaické elektrárny na plochách zemědělského a lesnického půdního fondu. Na druhou stranu však bude podle ministerstva podporována stavba obnovitelných zdrojů na jinak obtížně využitelných místech zasažených průmyslovou a těžební činností. ČTK má dokument k dispozici.
<blockquote>&#8222;Od začátku jsme naše projekty obnovitelných zdrojů připravovali s vizí, že je bude možné umístit primárně na brownfieldech, znehodnocených průmyslových plochách, na výsypkách dolů. Je však třeba si uvědomit, že tyto zmíněné plochy jsou součástí zemědělského půdního fondu. Pokud by skutečně začal platit zákaz stavět fotovoltaiky na všech plochách zemědělského půdního fondu, včetně výsypek a podobně, tak je možné prakticky rovnou říci, že skoro žádné relevantní nové obnovitelné zdroje v Česku z modernizačního fondu nevzniknou,&#8220; řekl ČTK mluvčí ČEZ Roman Gazdík.</blockquote>
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes uvedl, že limity pro stavění fotovoltaických elektráren na nejkvalitnější půdě jsou dány obecnými pravidly a legislativou pro jakékoli dotace resortu životního prostředí. &#8222;V tomto případě to znamená, že si investor může standardně požádat o vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu, a to i dočasné. A pokud mu bude udělen souhlas, může elektrárnu postavit,&#8220; sdělil Brabec.
<blockquote>&#8222;Je naprosto logické, že pro MŽP je stěžejní, aby nedocházelo výstavbou fotovoltaických elekráren k záborům kvalitní zemědělské půdy, jak se to stalo před deseti lety, a ještě dnes na to doplácíme, k tomu snad nikdo nemůže vznášet seriózní námitky,&#8220; dodal s odkazem na takzvaný solární boom ministr.</blockquote>
Podle Svazu moderní energetiky však stále platí pravidlo, že z půdního fondu nelze vyjmout pouze část pozemku pod panely, ale je potřeba vyjmout celý areál elektrárny.
<blockquote>&#8222;Ministerstvo si také zřejmě neuvědomuje, že nepůjde realizovat inovativní projekty takzvané agrivoltaiky, dokud nebude umožněno dvojí využití půdy v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu. Opět zde platí zákon, který by realizaci agrivoltaiky, tedy instalaci solárních panelů nad plodinami umožnil pouze s podmínkou vyjmutím půdního bloku ze zemědělského půdního fondu. Při uplatnění současné legislativy by tak nebylo možné podobné projekty vůbec realizovat a podpora pro agrivoltaiku má jen papírový charakter,&#8220; dodal Sedlák.</blockquote>
Výtky k připravovanému Modernizačnímu fondu má také Komora obnovitelných zdrojů energie. Její zástupci minulý týden na tiskové konferenci uvedli a zkritizovali, že převážnou většinu ze 150 až 200 miliard korun z fondu získají hlavně polostátní ČEZ, EPH podnikatele Daniela Křetínského, Sev.en podnikatele Pavla Tykače a další velké elektrárenské a teplárenské společnosti. Vyplývá to podle nich z podkladů ministerstva životního prostředí, které mají k dispozici.

Energetika v ČR

MŽP odmítá kritiku Modernizačního fondu, počítá i se soláry na brownfieldech

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se v pátek setkali s generálním ředitelem francouzské elektrárenské společnosti EDF, která je jedním ze zájemců o výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Napsal to dnes server <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/babis-s-havlickem-tajne-jednali-s-francouzskym-uchazecem-o-tendru-v-dukovanech-130626">SeznamZprávy.cz</a>. Neavizovanou schůzku s Jeanem-Bernardem Lévym serveru potvrdil Babiš i Havlíček. Server s odkazem na dostupné informace uvedl, že Babiš se dosud s takto vysokými představiteli jiných zájemců o výstavbu nesetkal.
Energetická firma ČEZ plánuje podle svého generálního ředitele Daniela Beneše vypsat tendr na stavbu nového bloku dukovanské elektrárny za zhruba šest miliard eur (asi 158 miliard korun) letos v prosinci. Mezi možnými uchazeči jsou vedle EDF také ruský Rosatom, čínská společnost China General Nuclear Power, americký Westinghouse a jihokorejská firma Korea Hydro &amp; Nuclear Power (KHNP).
<blockquote>&#8222;Jednalo se o zdvořilostní setkání. Generální ředitel EDF projevil zájem sejít se se mnou a ministrem Havlíčkem. Téma bylo jaderná energetika, obnovitelné zdroje a energetický mix v EU,&#8220; řekl serveru Babiš.</blockquote>
Jednání se podle něj zúčastnil také vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Schůzku potvrdil i Havlíček. Oficiálně o jednání předem ani po něm neinformovali.
Francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre pro server uvedl, že diskuse se zaměřovala na úlohu jaderné energetiky v Evropě s ohledem na plán přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a klimatické cíle. &#8222;Stejně tak na výzvy evropské energetické autonomie, zejména v souvislosti s projektem nového reaktoru střední síly v Dukovanech,&#8220; doplnil velvyslanec k zaměření schůzky. Podle francouzské strany jednal Lévy také s Benešem.
SeznamZprávy.cz zmínil možnost, že by do tendru vstoupilo konsorcium EDF s Rosatomem. Firmy už spolupracují na projektu maďarské elektrárny Paks. Byznys s Ruskem a Čínou dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Část opozice zase vyzývá s ohledem na bezpečnost k vyřazení ruské a čínské firmy z chystaného výběrového řízení. Před rizikem zneužití velkých státních zakázek ve prospěch firem či států varovala ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS).
Vláda v červenci schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech. Beneš dříve řekl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by ČEZ rád měl na konci roku 2022. Podle Babiše vybere vítěze až příští kabinet, který vzejde ze sněmovních voleb.

Babiš a Havlíček jednali s EDF, která chce stavět v Dukovanech

Česká republika může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl zakladatel projektu Ondráš Přibyla. Součástí materiálu jsou podle něj i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.
Data z vybraných studií, které se zabývaly odklonem uhlí, podle Přibyly ukazují, že cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2030 snížení takzvané uhlíkové stopy o 55 procent proti roku 1990, je možný i v České republice. Kromě dat Ember tvůrci <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/infografiky/srovnani-energetickych-scenaru-cr">porovnání</a> vycházeli ze studií společností Energynautics a BloombergNEF. Brali také v potaz čísla z vládního energeticko-klimatického plánu ČR.
<blockquote>&#8222;Studie se v některých aspektech liší. Dohromady ale ukazují, že odklon od uhlí jako primárního zdroje elektřiny je možný, aniž bychom ohrozili stabilitu přenosové soustavy nebo dodávky elektřiny. Odstavení uhelných elektráren závisí hlavně na naší vůli ke změně, úpravách zákonů a nutných investicích,&#8220; řekl dnes Přibyla.</blockquote>
Chris Rosslowe, hlavní autor studie Ember uvedl, že odstavení uhelných elektráren v Česku je sice ambiciózní, ale realistický cíl. &#8222;Uhlí může nahradit například zelená energie z větru a fotovoltaika. Pokud by se podařilo postupnými kroky do roku 2030 od uhlí ustoupit, mohlo by to do budoucna znamenat posílení české ekonomiky,&#8220; dodal.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí zopakoval, že takzvaná uhelná komise, která bude dávat doporučení vládě, pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
Doporučení pro českou vládu by mělo padnout na dalším jednání komise, které bylo ve čtvrtek přeloženo z 26. listopadu na pátek 4. prosince. Předsedové komise &#8211; Havlíček a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) &#8211; to odůvodnili další aktualizací podkladů, na jejichž základě má komise rozhodnout.
Konečný termín útlumu uhlí je stále velkým tématem také v Německu, kde byl letos v létě schválen zákon potvrzující postupný odklon od uhlí do roku 2038. Z dopisu zaslanému německému europoslanci Michaelovi Blossovi (za Zelené), na který upozornil evropský think-thank <a target="_blank" href="https://www.endseurope.com/article/1698927/doubts-mount-legality-german-coal-phase-out-law">ENDS</a>, zkoumá ale aktuálně tamní rozhodnutí Evropská komise. Důvodem má být možné podezření z porušení evropských pravidel volné soutěže, kterým mají být především kompenzace, které Německo určilo současným provozovatelům uhelných provozů.
<blockquote>&#8222;Postupné vyřazování uhlí v Německu nepomáhá ochraně klimatu, ve skutečnosti to zhoršuje, protože se jedná o pozlacení zisků uhelných společností. Zabrání tomu, aby Německo dosáhlo svých cílů v oblasti klimatu, a nalije miliardy do kapes uhelných společností. Česká republika by neměla dělat chyby, které jsme udělali v Německu, ale udělat to lépe a investovat do obnovitelných zdrojů místo do uhlí, jaderné energie a plynu,&#8220; řekl dnes ČTK Bloss.</blockquote>
Skupina Fakta o klimatu je složena z programátorů, datových analytiků a doktorandů, kteří vedle svého zaměstnání zpracovávají data z vědeckých institucí a zpřístupňují je na webu <a target="_blank" href="https://faktaoklimatu.cz/">faktaoklimatu.cz</a> ve formě infografik a datových vizualizací. Zasazují se o to, aby data a fakta o klimatu a klimatické změně byla v českém prostoru dostupná a srozumitelně reprezentovaná v souvislostech.

Uhlí

Studie: Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030

Ekologičtí aktivisté, kteří od pondělí protestují před ministerstvem životního prostředí v Praze Vršovicích za dřívější útlum těžby uhlí, zůstanou na místě až do posunutého termínu jednání takzvané uhelné komise 4. prosince. Zároveň svolali na pondělí 30. listopadu demonstraci. Cílem je přimět členy komise, aby doporučili co nejbližší termín konce využívání uhlí. ČTK to dnes řekl Petr Doubravský, mluvčí hnutí Fridays for Future, které akci pořádá spolu s organizacemi Univerzity za klima, Extinction Rebellion a Limity jsme my.
Aktivisté původně plánovali protest do 26. listopadu, kdy se komise měla sejít. Její předsedové, ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO), se ale dohodli na posunutí jednání na pátek 4. prosince. Podle vyjádření úřadů bylo důvodem to, aby členové komise měli čas na prostudování aktualizovaných podkladů, na jejichž základě budou rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě.
<blockquote>&#8222;Opět se ukazuje, že proces rozhodování o konci těžby a spalování uhlí není dopředu moc dobře naplánovaný a ztrácí tak na transparentnosti. Před ministerstvem zůstaneme,&#8220; uvedl ke změně termínu jednání uhelné komise Doubravský.</blockquote>
Soudí, že ačkoliv jednání komise bylo avizované jako odborné, její rozhodnutí bude politické. &#8222;Někteří politici v komisi se vyslovili pro konec uhlí v roce 2038 a zavrhli jeho konec v nejzazším z projednávaných scénářů, tedy v roce 2033. Považujeme to za absolutní selhání politiky ve veřejném zájmu,&#8220; doplnil Doubravský.
Svolaná demonstrace aktivistů má podle něj mimo jiné poukázat na to, že některé elektrárny v Česku lze začít zavírat už nyní, protože země velkou část elektrické energie vyváží.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038.
Kryštof Říha z organizace Univerzity za klima v týdnu uvedl, že protest má poukázat i na to, že jsou v komisi málo zastoupeni lidé z regionů, kterých se útlum těžby dotkne. Podle ástupců Extinction Rebellion je nutné myslet i na rekvalifikační programy pro ty, kteří v důsledku odklonu od uhlí přijdou o práci.

Aktivisté kvůli uhelné komisi prodloužili protest před MŽP

Ministři průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO) se jako předsedové takzvané uhelné komise dohodli na posunutí termínu jejího dalšího jednání, a to z původně plánovaného 26. listopadu na pátek 4. prosince. Ministerstva o tom včera informovala ČTK.
<blockquote>&#8222;Důvodem je další aktualizace podkladů, na jejichž základě má komise při nejbližším jednání rozhodnout o znění scénáře útlumu uhlí v ČR, který doporučí vládě. Členové uhelné komise díky změně termínu budou mít v souladu s jednacím řádem potřebný čas na prostudování všech materiálů,&#8220; uvedly resorty.</blockquote>
Havlíček v pondělí zopakoval, že komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Podle zdrojů ČTK je stále nejpravděpodobnější stanovení konce využívání uhlí v Česku na rok 2038. Tento termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
<blockquote>&#8222;Jako spolupředseda uhelné komise chci být maximálně objektivní, garantuji, že nepodlehneme ani ideologickému ani ekonomickému lobbingu a budeme rozhodovat na základě faktů, to je na realistickém plánu náhrady uhelných zdrojů,&#8220; řekl ČTK v pondělí Havlíček.</blockquote>
O konkrétních preferovaných termínech útlumu hovořit nechtěl. Už dříve uvedl, že po doporučení uhelné komise bude mít konečné slovo vláda, a to do konce letošního roku.
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s Brabcem.