Teplárenské společnosti v ČR loni investovaly do snížení emisí další 1,5 miliardy korun. Celkem si modernizace teplárenství vyžádala od roku 2013 investice přes 25 miliard korun. ČTK to dnes řekl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Emise oxidu siřičitého a prachu z tepláren díky tomu klesly mezi lety 2013 a 2019 téměř o dvě třetiny a emise oxidů dusíku o více než dvě pětiny, uvedl.
<blockquote>&#8222;Modernizace tepláren bude pokračovat až do konce příštího roku, kdy končí přechodné období pro některé střední a menší teplárny. Rozhodujícím zdrojem znečištění prachem jsou v České republice ale dávno lokální topeniště. Jejich provozovatelé na rozdíl od tepláren neplatí ani za emise znečišťujících látek ani za emise oxidu uhličitého,&#8220; řekl předseda výkonné rady sdružení Tomáš Drápela.</blockquote>
Jiří Koželouh z ekologické Hnutí Duha ČTK řekl, že čísla hovoří jasně &#8211; teplárny snížily emise znečišťující látek dost výrazně. &#8222;Stále však výroba tepla vypouští neudržitelné množství skleníkového oxidu uhličitého a je silně závislá na hnědém uhlí, které bude dražší a dražší. Proto je potřeba, aby sektor prošel daleko větší transformací. Už nejde o nové filtry nebo jen změnu paliva. Je potřeba zásadně snížit plýtvání na úrovni budov a rozvodů a také do systémů centrálního zásobování teplem zapojit moderní technologie jako tepelná čepadla a podobně,&#8220; uvedl.
Teplárenské sdružení tvrdí, že podíl tepláren na celkových emisích je nyní marginální. Dominantním původcem jemných prachových částic jsou u nás lokální topeniště, tedy domovní kotle, kamna a jiné zdroje spalující pevná paliva, tj. uhlí nebo dřevo, uvedlo. &#8222;V roce 2018 vypustily domácnosti z lokálních topenišť téměř 74 procent emisí jemného prachu, tedy dvacetkrát více než celý sektor veřejné energetiky a výroby tepla, který se na nich podílel 3,7 procenta. Podíl domácích topenišť na emisích rakovinotvorného benzo(a)pyrenu činil dokonce 98,8 procenta,&#8220; uvedl ředitel sdružení Martin Hájek.
Podle Koželouha je mimo jiné potřeba zvýšit energetické daně na fosilní paliva v menších kotelnách a lokálních kotlech. &#8222;Ty nyní mají neférovou výhodu proti teplárnám, jenž musí platit čím dál dražší emisní povolenky,&#8220; dodal. Cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny, průmyslové podniky či teplárny za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry, vystoupila podle <a target="_blank" href="https://www.theice.com/products/197/EUA-Futures/data?marketId=5474736&amp;span=1">dat</a> burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, na začátku letošního roku dosud nejvýše &#8211; nad 35 eur (asi 915 Kč) za tunu CO2.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,1 milionu domácností, v nichž žije téměř tři miliony obyvatel. Teplo dodávají i průmyslovým podnikům, školám, nemocnicím nebo úřadům. Celkovým obratem svých členů sdružení nedisponuje. Jednou z největších teplárenských společností v Česku je Pražská teplárenská. Předloni jí meziročně stoupl čistý zisk o 3,3 procenta na 580 milionů korun. Výnosy firmy pak proti roku 2018 vzrostly o 4,8 procenta na 5,3 miliardy korun.

Snížení emisí tepláren v ČR v letech 2013 až 2019
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Emise (v tunách za rok)</td>
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">Snížení emisí za období 2013 až 2019</td>
<td valign="middle"></td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">tun za rok</td>
<td valign="middle">v procentech</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxidy dusíku</td>
<td valign="middle">20.059</td>
<td valign="middle">11.426</td>
<td valign="middle">&#8211; 8633</td>
<td valign="middle">&#8211; 43,0</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Oxid siřičitý</td>
<td valign="middle">41.278</td>
<td valign="middle">14.733</td>
<td valign="middle">&#8211; 26.545</td>
<td valign="middle">&#8211; 64,3</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Prach</td>
<td valign="middle">1089</td>
<td valign="middle">417</td>
<td valign="middle">&#8211; 672</td>
<td valign="middle">&#8211; 61,7</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Teplárenské sdružení ČR

rdo mal

Teplárenství

Teplárny loni investovaly v ČR do snížení emisí další 1,5 mld. Kč

V Česku loni nevznikla žádná větrná elektrárna, malá vodní elektrárna byla spuštěná jedna. Nevznikají ani biomasové či geotermální zdroje, naopak zájem je o fotovoltaické zdroje, trh táhnou střešní instalace. Slabší zájem také hlásí firmy instalující tepelná čerpadla. V dnešní tiskové zprávě to na základě předběžných údajů svých členů uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).
Celkový výkon větrných elektráren v Česku podle komory na konci loňského roku zůstal na 340 megawattech (MW). Z dat za rok 2019 vyplývá, že větrné elektrárny zajistily méně než jedno procento spotřebované elektřiny. A podobné číslo lze očekávat i za rok 2020 &#8211; průměr celé EU u větrné elektřiny přitom činí 15 procent spotřebované elektřiny, uvedla komora.
<blockquote>&#8222;V letošním roce lze očekávat nižší jednotky kusů nových elektráren, pokud vůbec nějaké. Největší překážkou rozvoje větrné energetiky v Česku je její nepodpora ze strany státu. Obnovitelné zdroje jsou stále považované za alternativu, jakýsi doplněk, jehož rozvoj po nás chce Brusel. Přitom vítr a slunce dnes vyrábějí nejlevnější elektřinu ze všech nově budovaných zdrojů,&#8220; řekl dnes Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii, která sdružuje provozovatele větrných elektráren.</blockquote>
Komora OZE dále uvedla, že z dostupných informací vyplývá, že loni byla v Česku uvedená do provozu jedna malá vodní elektrárna, a to na horním toku Vltavy. Elektrárna s výkonem 240 kilowattů (kW) je vybavená technologií od českého výrobce, firmy Hydrohrom. Potenciál malých vodních elektráren by mohl do roku 2050 narůst o 47 MW, ukazuje opatrný, střední scénář rozvoje připravený komorou. &#8222;Pokud by Česko postupovalo stejným tempem v jeho rozvoji jako loni, vypočtený potenciál se podaří naplnit ne v roce 2050, ale o 160 let později,&#8220; uvedl předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren Vladimír Zachoval.
<figure id="attachement_24671" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/06/002-800x533.jpg" alt="MVE Dobrohošť" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Fovotoltaických elektráren pak loni podle komory přibylo přibližně 50 MW, což představuje dvojnásobek přírůstku z roku 2019. Více než polovinu nového výkonu, přes 29 MW, představují malé zdroje do deseti kilowatt. Podobná čísla už na začátku ledna prezentovala Solární asociace. Tahounem české fotovoltaiky se podle jejího šéfa Jana Krčmáře loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Proti takzvanému solárnímu boomu je nárůst stále malý, větší pozemní solární elektrárna opět nebyla postavená ani jedna.
Na rozdíl od fotovoltaických elektráren hlásí slabší zájem firmy instalující tepelná čerpadla, uvedla dnes dále Komora OZE. Předloni jich bylo na český trh dodáno zhruba 23.000, za rok 2020 se očekává nárůst kolem nuly až deseti procent, ukazují dílčí výsledky prodejů a statistiky rozpracovaných a ukončených zakázek.
Podle zástupců Asociace pro využití tepelných čerpadel se na výsledku roku 2020 projevují tři nejdůležitější faktory &#8211; omezená dostupnost kotlíkových dotací, které byly v některých krajích vyčerpané, nižší a redukované dotace pro domácnosti na tepelná čerpadla z Nové zelené úsporám, které jsou alternativou v případě nedostupnosti kotlíkových dotací, a nižší zájem zákazníků v důsledku koronavirové pandemie.

Elektřina

Komora: V ČR loni nebyla zprovozněna žádná větrná elektrárna, vodní pouze jedna

Návrh takzvaného nízkouhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, bude Sněmovna schvalovat v únoru. Odklad při dnešním hlasování o změnách programu schůze prosadil předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura.
Poukazoval na to, že za týden by se mělo kvůli dostavbě Dukovan uskutečnit jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s předsedy ostatních sněmovních stran. Schvalování zákona by se proto mělo uskutečnit podle Stanjury až po tomto jednání, na kterém by se podle něho měla hledat shoda ohledně výběrového řízení.
<figure id="attachement_9092" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/08-dukovany-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/08-dukovany-800x535.jpg" alt="jaderná elektrárna dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výběrové řízení mělo být podle původních plánů společnosti ČEZ vyhlášeno před koncem loňského roku, bylo ale odloženo. Babiše oznámil, že o Dukovanech rozhodne až příští vláda. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická firma Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Část opozice volá po vyloučení ruských a čínských společností.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že do konce ledna by se mělo rozhodnout o čtyřech variantách tendru. Podle první bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, podle druhé jen zájemci bez Ruska a Číny. Podle třetí varianty, kterou Havlíček preferuje, by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.

Energetika v ČR

Sněmovna odložila schvalování zákona ohledně Dukovan na únor

Zaměstnanci těžební společnosti OKD, kteří ke konci února budou přecházet pod státní podnik Diamo, už absolvovali pohovory s firemními personalisty. Z 1770 zaměstnanců bude 493 nadále pracovat v Diamu, 1277 lidí bude připraveno k rozvázání pracovního poměru. ČTK to dnes sdělila mluvčí OKD Naďa Chattová. OKD na konci února kvůli neekonomičnosti ukončí těžbu černého uhlí v karvinských dolech ČSA a Darkov.
<blockquote>&#8222;Jsme velmi rádi, že se podařilo se státním podnikem Diamo vyjednat oproti původnímu plánu větší počet lidí, kteří v budoucnu budou pokračovat ve své práci a vykonávat útlumové práce na jednotlivých dolech,&#8220; uvedla předsedkyně představenstva OKD Vanda Staňková.</blockquote>
Nové uplatnění pomáhají personalisté zaměstnancům hledat také ve firemním projektu Nová šichta. &#8222;Naši lidé se aktivně podílejí na tom, aby zaměstnanci našli novou práci přesně podle jejich požadavků. A daří se nám také spolupráce s firmami v moravskoslezském regionu, které projevují zájem o naše lidi,&#8220; uvedla personální ředitelka OKD Radka Naňáková.
<figure id="attachement_13601" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/VB_uhli-800x534.jpg" alt="Horník, Velká Británie" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od března zůstanou na Karvinsku v provozu už jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. Majitelem firmy je prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Na konci roku pracovalo v dolech OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 7000 lidí.
Podnik Diamo od OKD už od 1. ledna převzal 749 zaměstnanců spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát. Z nich si 200 nechá pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní v podniku skončí. Pracovní poměr ukončí většinou dohodou, která jim zajišťuje vyšší odstupné, až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku.
Na konci prosince bylo v kraji bez práce přes 45.000 lidí, nezaměstnanost činila 5,6 procenta a byla nejvyšší v Česku. Úřad práce nabízel více než 13.400 volných pracovních míst.

Společnosti

V OKD skončí na konci února 1770 lidí, už absolvovali pohovory

Česko zaostává v rozvoji využití bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě. ČTK to řekl výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek. Na celém světě byly loni podle něj připojeny baterie o celkovém výkonu přesahujícím deset gigawattů, v ČR však stále chybí těmto zdrojům legislativní ukotvení. Pomoci by mohl pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který projedná Poslanecká sněmovna, uvedl Fousek.
Připomněl, že v Česku byly dosud postaveny čtyři velkokapacitní bateriové systémy s celkovým výkonem okolo deseti megawattů (MW). Lídr evropského trhu, Británie, proti tomu podle něj už v polovině loňského roku překonal u svých velkých bateriových systémů výkon 1000 MW. Následuje Německo, které mělo koncem roku 2020 nainstalováno 551 MW velkokapacitních bateriových systémů, malých domácích úložišť tam bylo dokonce 750 MW, upozornil Fousek. Instalovaný výkon největší české jaderné elektrárny v Temelíně je přes 2000 MW.
Problémem rozvoje akumulace v Česku je podle Fouska především to, že současný energetický zákon pojmy jako akumulace energie, úložiště elektrické energie nebo jejich ekvivalent vůbec nezná. Uvedl, že situaci teď mohou vyřešit poslanci, pokud by akceptovali pozměňovací návrh Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a skupiny dalších poslanců, který neexistující licence na akumulaci řeší. Prvnímu čtení novely, která mimo jiné má také pomoci v boji s takzvanými energetickými šmejdy, by se měla Sněmovna zabývat v úterý 26. ledna.
<blockquote>&#8222;Díky zahrnutí akumulace do energetického zákona by se Česká republika mohla zařadit mezi země, které chápou význam akumulace jako důležitý nástroj transformace energetiky a bude moct dříve čerpat velké množství technologických, bezpečnostních a finančních výhod, které baterie, ale i další formy ukládání energie přináší,&#8220; uvedl Fousek.</blockquote>
Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla loni v létě řekl <a target="_blank" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/obri-baterie-v-cesku-dostanou-sanci-chysta-se-zmena-zakona-116985">webu</a> SeznamZprávy, že resort počítal s tím, že řešení akumulace bude až v komplexním návrhu zcela nového energetického zákona. &#8222;Ale pokud poslanci podmínky pro baterie chtějí, nebudeme se bránit,&#8220; uvedl. Případné zařazení akumulace až do nového zákona by znamenalo uvolnění podmínek pro baterie až za několik let, napsal tehdy web.
Fousek uvedl, že baterie jsou mimo jiné nezbytné pro rozvoj čisté energie, ekologickou dopravu a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Plnohodnotné zapojení akumulace do trhu s podpůrnými službami navíc umožňuje od počátku letošního roku i ČEPS ve svém zveřejněném Kodexu přenosové soustavy, řekl. Podotkl, že akumulace bude významně podpořena i Modernizačním fondem.
<blockquote>&#8222;Jenom v programu RES+, který podporuje vznik nových obnovitelných zdrojů energie společně s akumulací, je pro tuto dekádu vyčleněno zhruba 60 miliard korun. Z řad našich členů už nyní víme, že v nedávno spuštěných předregistračních výzvách ministerstva životního prostředí indikují investoři velký zájem o akumulaci společně zejména s fotovoltaickými elektrárnami. Akumulace dokonce musí tvořit alespoň část jejich výkonu, přitom pro ni neexistuje možnost zapojení díky chybějící licenci. Tento legislativní pat by měl konečně vyřešit právě námi podporovaný pozměňovací návrh k novele energetického zákona, který by samostatnou licenci pro akumulaci zavedl,&#8220; dodal Fousek.</blockquote>
rdo mal

Akumulace energie

Asociace: ČR zaostává v akumulaci energie, pomoci může Sněmovna

Všech 530 bývalých zaměstnanců OKD, kteří letos absolvovali propouštěcí pohovory v podniku Diamo, se rozhodlo ukončit pracovní poměr dohodou. Zaručuje jim to vyšší odstupné, až jedenáctinásobek průměrného měsíčního výdělku. ČTK to dnes řekla mluvčí státního podniku Diamo Jana Dronská.
Od společnosti OKD převzalo Diamo od 1. ledna spolu s utlumovanými doly Lazy, Dukla, Staříč a Frenštát také 749 zaměstnanců. Z nich si 200 nechá pro útlumové práce a zahlazování následků dolování, ostatní v podniku skončí. OKD už chystá také ukončení těžby černého uhlí v dolech ČSA a Darkov.
Od 5. do 11. ledna absolvovalo pohovory u čtyřčlenných komisí 530 lidí na pěti místech v OKD, všichni zvolili možnost odejít dohodou k dohodnutému datu 31. ledna. Odstupné dostanou podle počtu odpracovaných let. Jde až o jedenáctinásobek měsíčního výdělku, při běžné výpovědi by to ale byl maximálně čtyřnásobek.
Propuštění zaměstnanci mají nárok také na státní příspěvek ke zmírnění sociálních dopadů útlumu hornictví. Pro horníky, kteří pracovali pod zemí, činí 8000 korun měsíčně, pro zaměstnance z povrchových pracovišť 5300 korun. Tato podpora se bude vyplácet tři měsíce až pět let podle odpracované doby a věku pracovníka.
<blockquote>&#8222;Se zbývajícími dvěma desítkami zaměstnanců, kteří se nedostavili, pohovor proběhne individuálně v náhradním termínu, případně dostanou výpověď (projednanou s odbory) poštou,&#8220; uvedla Dronská.</blockquote>
Ředitel Diama Ludvík Kašpar uvedl, že i přes zhoršenou koronavirovou situaci byly pohovory bez komplikací. &#8222;Dostavila se drtivá většina pozvaných zaměstnanců a podle očekávání dali přednost ukončení pracovního poměru dohodou,&#8220; uvedl Kašpar.
Diamo ve spolupráci s OKD už připravuje také druhou etapu převodů a propouštěcích pohovorů s pracovníky dolů Darkov a ČSA. &#8222;K 1. březnu 2021 přejde pod státní podnik Diamo dalších téměř 500 lidí a necelých 1300 lidí doly opustí,&#8220; uvedla Dronská.
OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Od března zůstanou na Karvinsku v provozu už jen doly ČSM-Sever a ČSM-Jih, kde má těžba skončit příští rok. Náklady na útlum dolů OKD do roku 2035 mají dosáhnout zhruba 15,6 miliardy korun. Jsou v tom zahrnuty i náklady na zajišťování báňské záchranné služby a státní příspěvek pro propuštěné zaměstnance.
Majitelem firmy je prostřednictvím své společnosti Prisko stát. Na konci roku pracovalo v dolech OKD i se zaměstnanci dodavatelských firem okolo 7000 lidí.
Na konci prosince bylo v kraji bez práce přes 45.000 lidí, nezaměstnanost činila 5,6 procenta a byla nejvyšší v Česku. Úřad práce nabízel více než 13.400 volných pracovních míst.

Přes 500 zaměstnanců OKD odejde dohodou

Spotřeba elektřiny především ve druhé polovině loňského roku naznačuje, že českou ekonomiku nepostihne tak velký pokles, jak signalizuje například meziroční porovnání hrubého domácího produktu (HDP). ČTK to dnes sdělila společnost Amper Meteo, jejíž odborníci spotřebu a výrobu elektřiny v Česku dlouhodobě sledují.
<blockquote>&#8222;Například meziroční propad HDP o pět procent ve třetím čtvrtletí je mnohem vyšší než pokles spotřeby elektřiny, který proti stejnému období roku 2019 činil pouhých 1,8 procenta,&#8220; řekl dnes Jan Palaščák, šéf skupiny Amper, které je Amper Meteo součástí.</blockquote>
Připustil, že na spotřebě elektřiny se v tomto období mimo jiné zřejmě projevilo mírně chladnější počasí s vyšší oblačností. &#8222;To však nemohlo způsobit tak výrazný rozdíl. Je zde tak solidní pravděpodobnost, že se česká ekonomika přes všechny komplikace prozatím vyhne recesi, tedy mezikvartálnímu poklesu HDP dvě čtvrtletí po sobě,&#8220; dodal Palaščák.
<figure id="attachement_90091" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Vedení-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/11/Vedení-800x533.jpg" alt="Vedení" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Firma uvedla, že nejvýrazněji klesla spotřeba elektřiny v Česku během jarní vlny pandemie ve druhém čtvrtletí loňského roku. Proti prvnímu čtvrtletí roku tehdy spotřeba klesla o 9,9 procenta, což podle společnosti nepochybně odráží výrazný hospodářský propad.
<blockquote>&#8222;Situace se začala měnit až na začátku prázdnin, kdy meziroční rozdíl činil asi tři procenta. Od té doby nabrala spotřeba vzestupný trend a odchylka se postupně zmenšovala. Ve třetím kvartálu činil průměrný rozdíl minus 1,8 procenta a v posledním kvartálu již jen minus jedno procento,&#8220; uvedla Amper Meteo.</blockquote>
Firma <a target="_blank" href="https://www.ampermeteo.cz/">Amper Meteo</a> dodává předpovědi počasí a z nich odvozené specializované produkty pro energetiku a zemědělství. Zaměřuje se hlavně na predikce výkonů solárních a větrných elektráren. Dále zpřesňuje předpovědi teploty vzduchu pro teplárenství a je schopna s ohledem na predikované meteorologické prvky předpovídat spotřebu energie. Pro zemědělství zajišťuje předpovědi počasí s hlavním důrazem na srážkové a teplotní poměry následujícího období.

Amper: Spotřeba elektřiny naznačuje, že ekonomika ČR se vyhne recesi

Obce a spolky z možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu se dál chtějí proti stavbě bránit. Využít plánují všechny dostupné legální možnosti, od informačních aktivit, až po případné právní kroky. Na dnešní on-line tiskové konferenci Platformy proti hlubinnému úložišti to uvedli zástupci obcí tří ze čtyř uvažovaných lokalit &#8211; Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Negativně se ke stavbě staví také obce z další možné lokality Janoch u Temelína, zjistila ČTK. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu ČTK shání.
Do loňska se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu při zúžení na čtyři lokality vypadla pětice Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. O tom, že průzkumné práce se do budoucna budou uskutečňovat ve čtyřech doporučených lokalitách &#8211; Janoch, Horka, Hrádek a Březový potok, rozhodla před Vánoci vláda.
<blockquote>&#8222;Se zařazením našich obcí mezi lokality, kde bude pokračovat hledání úložiště, zásadně nesouhlasíme, nevnímáme ho jako objektivní. Při svých dalších krocích proti úložišti se budeme opírat o výsledky místních referend, která se u nás uskutečnila a v nichž občané úložiště odmítli,&#8220; řekl dnes Petr Piňos (ČSSD), starosta Budišova z lokality Horka.</blockquote>
&#8222;Vládní potvrzení výběru i naší lokality po přehlížení připomínek, bez legitimní oponentury a další odklady zákona o zapojení obcí, znovu jen dokazují nedůvěryhodnost celého procesu výběru,&#8220; doplnil místostarosta Cejle z lokality Hrádek Antonín Seknička (Sdružení nezávislých kandidátů Cejle).
Obě obce jsou členy Platformy proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 35 obcí a měst a 16 spolků a postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje. Zástupci platformy dnes dále uvedli, že se mimo jiné obrátí se žádostí o aktivní pomoc na nově zvolené samosprávy dotčených krajů a další politiky. V nadcházející aktualizaci vládní Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem pak budou prosazovat dlouhodobé skladování jako alternativu uložení do zemské hlubiny.
Se stavbou úložiště nesouhlasí ani obce v lokalitě Janoch, které členem platformy nejsou. &#8222;Postoj všech čtyř obcí, kterých se zatím trvalé úložiště týká, tedy Temelín, Dříteň, Olešník a město Hluboká, je zamítavý. Obáváme se o lokality spodních vod, proto usnesením všech zastupitelstev jsme výstavbu zamítli,&#8220; řekl dnes ČTK starosta Temelína Josef Váca (Nezávislí občané).
Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku ledna uvedlo, že každá obec z možných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu brzy obdrží milion korun. Počítá s tím novela atomového zákona, která od Nového roku nabyla účinnosti, uvedla mluvčí úřadu Štěpánka Filipová. Jednorázový příspěvek podle Filipové obdrží 53 obcí ze všech devíti původně zvažovaných lokalit. Další kompenzace pro vybrané obce budou následovat, řekla tehdy.
Zástupci platformy dnes potvrdili, že peníze obce už obdrželi. Petr Klásek, starosta obce Chanovice z lokality Březový potok a mluvčí platformy je označil jako &#8222;čertovské&#8220;. &#8222;Pro nás peníze nejsou vůbec rozhodující. My jsme je nikdy nechtěli,&#8220; dodal.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Finální a záložní lokalita má být určena do roku 2030. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Jaderné elektrárny

Obce z možných lokalit pro jaderné úložiště se chtějí stavbě dál bránit

Trh s fotovoltaikami loni v Česku dál rostl, bylo instalováno 6293 nových solárních elektráren o celkem výkonem 51,4 megawattu (MW). To je více než dvojnásobek proti roku 2019, kdy vzniklo 2905 zdrojů o celkovém výkonu 25,1 MW. I přes tento pozitivní trend ale ČR zaostává za většinou Evropy a stále nevyužívá svůj potenciál. Větší pozemní solární elektrárna nebyla opět postavena ani jedna. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedl předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář. Proti takzvanému solárnímu boomu je nárůst stále malý.
Tahounem české fotovoltaiky se podle Krčmáře loni staly komerční instalace na střechách podniků a továren. Celkem jich loni vzniklo 1373 s celkovým výkonem 28,8 MW. Asociace uvedla, že většina vznikla díky podpoře, kterou mohly firmy čerpat z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Průměrný instalovaný výkon nově instalovaných solárních zdrojů vzrostl loni v ČR z 7,3 kilowattu (kWp) na 8,3 kWp.
Rostoucí zájem o střešní fotovoltaiku potvrdil podle asociace loňský rok navzdory koronaviru také v segmentu malých střešních elektráren na rodinných domech. Podle dat ministerstva životního prostředí k programu Nová zelená úsporám bylo loni schváleno 4846 žádostí o podporu pro instalace solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem 22,6 MW. Jedná se o téměř dvojnásobný nárůst proti roku 2019, sdělila asociace.
Trend potvrdila společnost ČEZ Prodej, která je jedním z lídrů trhu. Ve své dnešní tiskové zprávě uvedla, že loni nainstalovala 660 střešních fotovoltaik a 514 tepelných čerpadel. &#8222;Postavili jsme o 123 střešních fotovoltaik a 156 tepelných čerpadel víc. V letošním roce plánujeme tento růst ještě zrychlit,&#8220; uvedl generální ředitel firmy Tomáš Kadlec. Podle firmy byl největší zájem o propojení fotovoltaiky s bateriovými systémy. Těchto řešení ČEZ Prodej loni instaloval 485, což se rovná tříčtvrtinovému podílu všech instalací.
<blockquote>&#8222;Je dobře, že se v Česku už nestaví pouze malé, rodinné solární elektrárny, ale i větší komerční instalace na střechách podniků. Pro dosažení cílů národního klimatického plánu však potřebujeme restartovat i výstavbu velkých solárních elektráren například na bývalých průmyslově znečištěných lokalitách,&#8220; řekl dnes Krčmář.</blockquote>
Šancí na další rozvoj větších solárních elektráren mohou být podle asociace peníze z Modernizačního fondu.
Asociace dále uvedla, že podle dat evropské fotovoltaické asociace SolarPower Europe v roce 2020 vzrostl počet instalovaných solárních elektráren v zemích EU proti předchozímu roku o 11 procent na 18,2 gigawattu. Mnohem víc solárních elektráren než v Česku se podle ní instaluje nejen například v Belgii nebo Maďarsku, ale i v tradičně uhelném Polsku.
V Česku instalovaný výkon solárních elektráren v posledních letech sice postupně roste, roční přírůstky jsou ale proti takzvanému solárnímu boomu stále malé. Podle dat Energetického regulačního úřadu bylo na konci prvního pololetí 2020 v ČR instalováno asi 2051 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábějí.
Při solárním boomu se instalovaný objem solárních elektráren v ČR zvýšil za rok víc než čtyřnásobně, a to z 465 MW ke konci roku 2009 na 1959 MW v roce 2010. Pozůstatkem této doby je každoročně vyplácená podpora. Celkové náklady na takzvané podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun. Předloni to bylo 45,4 miliardy Kč, solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun.

Nově instalovaný výkon solárních elektráren v ČR v posledních letech (v MW)
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">2017</td>
<td valign="middle">4,8</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2018</td>
<td valign="middle">11</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2019</td>
<td valign="middle">25,1</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">2020</td>
<td valign="middle">51,4</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Solární asociace

Nově instalovaný výkon solárních elektráren ve vybraných evropských státech v roce 2020 (v MW)
<table border="1">
<tr valign="top">
<td valign="middle">Česko</td>
<td valign="middle">51,4</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Polsko</td>
<td valign="middle">2200</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Belgie</td>
<td valign="middle">600</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Maďarsko</td>
<td valign="middle">600</td>
</tr>
</table>
Zdroj: Solární asociace na základě dat SolarPower Europe

Asociace: Trh se soláry loni v ČR dál rostl, za Evropou zaostává

Žádost o výjimku ohledně emisí rtuti pro hnědouhelnou elektrárnu Počerady je podle ekologů v rozporu se zákonem. Není podle nich jasné, zda by elektrárna začala v budoucnu limity plnit, provozovatel také tají část podkladů. Elektrárna patřící do skupiny Sev.en Energy by díky výjimce mohla vypouštět čtyřnásobné množství rtuti proti limitům na ochranu zdraví, což je podle ekologů příliš. Zástupci organizací Frank Bold, Hnutí Duha a Greenpeace to uvedli na dnešní tiskové konferenci. Dnes se koná také jednání s účastníky řízení o udělení výjimky, o které rozhoduje Krajský úřad Ústeckého kraje. Evropská směrnice zpřísňující limity začne platit letos v srpnu.
Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová v prosinci ČTK řekla, že elektrárna po modernizaci vyhoví většině nových požadavků kromě emisí rtuti. Tam by podle ní byly náklady na úpravy zařízení neúměrně vysoké proti přínosům. Proto chce výjimku, o kterou požádal už předchozí majitel elektrárny, společnost ČEZ.
S tím nesouhlasí Laura Otýpková z právnické organizace Frank Bold. &#8222;Když se podíváme na případ elektrárny Počerady, tak ta nesplňuje výjimku, že by náklady byly nepřiměřené přínosům pro životní prostředí. Protože ten emisní limit, který požaduje, je čtyřnásobný proti emisnímu limitu, který stanoví evropské právo,&#8220; řekla.
Pokud by elektrárna výjimku dostala, mohla by vypouštět až 28 mikrogramů rtuti na metr krychlový. Otýpková upozornila, že metodický pokyn ministerstva životního prostředí doporučuje, aby výše výjimky pro rtuť počítala maximálně s 20 mikrogramy na metr krychlový.
<blockquote>&#8222;Zároveň je v rozporu s metodickým pokynem, že provozovatel odmítá říct, co s elektrárnou bude po skončení výjimky. Takže reálně hrozí, že po skončení výjimky, čtyřleté, bude žádat o další navazující výjimku,&#8220; řekla Otýpková.</blockquote>
Jako problematické vidí i to, že provozovatel část podkladů tají s odkazem na obchodní tajemství. &#8222;Přitom se jedná o podklady, které v podobných řízeních o výjimkách jsou účastníkům běžně poskytovány,&#8220; dodala.
Elektrárna Počerady je ve skupině Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače od sklonku loňského roku. Stalo se tak o tři roky dříve proti původnímu plánu. ČEZ a Sev.en Energy loni uvedly, že se na urychlení prodeje dohodly s ohledem na nové emisní normy Evropské unie.
Změnu majitele dlouhodobě kritizují ekologové, hlavně kvůli tomu, že Tykačova firma chce provozovat elektrárnu déle než ČEZ. Zástupci Sev.en Energy loni oznámili, že společnost chce zmodernizovat elektrárnu tak, aby mohla být v provozu i po roce 2028, kdy by měly začít platit další, ještě více zpřísňující limity Evropské komise.
Hnutí Arnika loni oznámilo, že Počerady byly předloni po elektrárně Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy druhým nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti do ovzduší, vody a půdy. Počerady jsou také s Prunéřovem a Tušimicemi ze skupiny ČEZ největším českým zdrojem skleníkových plynů. Hnutí čerpalo informace z dat Integrovaného registru znečišťování.