Před 20 lety, 1. ledna 2001, vznikl na základě nového energetického zákona vyčleněním oddělení z ministerstva průmyslu a obchodu a z ministerstva financí Energetický regulační úřad (ERÚ). Činnost zahájil 28. února 2001, sídlo má v Jihlavě, dislokovaná pracoviště pak v Praze a Ostravě. ERÚ zčásti reguluje ceny energií, stanovuje podporu pro obnovitelné zdroje a uděluje licence pro působení na trhu a aktéry trhu dozoruje. Hlídá také, jak v energetice funguje soutěž nebo zda energetické firmy nepoškozují zákazníky. ERÚ se podílí i na přípravě zákonů.
Úřad řídí rada ERÚ, která má pět členů. Rada ERÚ přebrala vedení úřadu od začátku srpna 2017. Nahradila tak tehdejší předsedkyni ERÚ Alenu Vitáskovou, které vypršel šestiletý mandát. Radní a předsedu rady jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů rady je pět let. Každý rok je jmenován nový radní namísto toho, kterému končí funkční období. Do funkce předsedy rady je radní jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v radě, nejvýše však na dobu tří let. Současným předsedou rady ERÚ je od loňského srpna Stanislav Trávníček.
Rada rozhoduje hlasováním, každý radní má jeden hlas. Usnesení rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň tři radní. Rada ERÚ se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě. ERÚ hospodaří jako samostatná kapitola státního rozpočtu.

Úřady a instituce

Před 20 lety vznikl Energetický regulační úřad (ERÚ)

Ačkoli se zástupci všech států Evropské unie, a to včetně Polska, na jednání Evropské rady <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/zastupci-statu-eu-schvalili-navyseni-cile-snizeni-emisi-sklenikovych-plynu-roku-2030" target="_blank" rel="noopener">shodli</a> na navýšení cíle pro snížení emisí do roku 2030, Polsko hodlá i nadále podporovat těžbu uhlí na svém území. Jak informovat server <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/opinion/poland-goes-all-out-on-coal-rescue-against-eus-higher-climate-goal/" target="_blank" rel="noopener">Euractiv</a>, polská vláda nyní usiluje o zajištění další dotační podpory pro svůj uhelný průmysl, a to až do roku 2049, kdy má Polsko naplánovaný svůj uhelný phase-out.
Polsko chce, dle současných plánů, s těžbou a využíváním uhlí pokračovat alespoň do poloviny století, což ale <a href="https://www.dw.com/en/polands-coal-phaseout-plans-fact-or-fiction/a-55102698" target="_blank" rel="noopener">dle některých</a> nesleduje cíl Unie dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.
Zástupci odborových svazů a polské vlády se v září tohoto roku dohodli na záchranném plánu pro polskou těžební společnost PGG, která je největší uhelnou těžební firmou v Evropě. Cílem této dohody je zachování těžby až do roku 2049, čemuž má napomoci státní podpora na financování provozu PGG.
Polská vláda v prosinci zahájila prenotifikační jednání s Evropskou komisí, jelikož půjde o státní podporu, která podléhá jejímu schválení.
Evropská komise v současnosti pracuje na revizi své energeticko-klimatické legislativy tak, aby byla v souladu s cíli Evropské zelené dohody. V září oznámila své <a href="https://ec.europa.eu/commission/commissioners/2019-2024/vestager/announcements/green-deal-and-competition-policy_en" target="_blank" rel="noopener">plány</a> na to, jak co nejlépe sladit cíle Dohody s politikami ochrany hospodářské soutěže.
Rámec pro státní podporu má být revidován v průběhu příštího roku. Mnozí tak mají pochybnosti o možnosti schválení státní podpory ze strany Polska, které navíc v nadcházejících desetiletích bude čerpat <a href="https://www.climatechangenews.com/2020/07/21/poland-bails-coal-yet-wins-access-eu-climate-funds/" target="_blank" rel="noopener">značné prostředky</a> z evropských fondů určených na transformaci energetiky.
Dle některých je již nyní navzdory dotacím polský sektor těžby černého uhlí trvale nerentabilní a výnosy z těžby již léta klesají. Polský nejvyšší kontrolní úřad odhaduje, že celková podpora odvětví těžby uhlí v Polsku v letech 2007–2015 činila 14,8 miliard eur. PGG pak přitom trvale vykazuje ztráty.
Zdroj úvodního obrázku: Ende Gelände, Wikimedia Commons

Uhlí

Polsko plánuje státní podporu uhlí až do roku 2049

Případ rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dole Turów, který se nachází velmi blízko hranic s Českou republikou i Německem, nabírá v posledním půl roce na obrátkách. Evropská komise nyní vydala stanovisko, které Česku otevírá cestu k Evropskému soudnímu dvoru.
O vývoji případu náš web průběžně informoval, a to od začátku roku, kdy došlo k <a href="https://oenergetice.cz/uhli/petici-proti-rozsireni-polskeho-dolu-turow-podepsalo-13-000-lidi" target="_blank" rel="noopener">podepisování petice</a> odpůrců rozšiřování dolu, po události z podzimu tohoto roku, kdy byl podán<a href="https://oenergetice.cz/uhli/cesko-podava-kvuli-dolu-turow-podnet-k-evropske-komisi" target="_blank" rel="noopener"> podnět k Evropské komisi</a> a došlo k <a href="https://oenergetice.cz/uhli/cesko-povazuje-polskou-reakci-ohledne-turowa-za-nedostatecnou" target="_blank" rel="noopener">vyjednávání</a> mezi zástupci české a polské strany. Evropská komise ve svém <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_2452" target="_blank" rel="noopener">stanovisku</a> zveřejněném 17. prosince, kterým reaguje na podnět ze září,  shrnuje, že ze strany Polska došlo z pohledu evropského práva hned k několika pochybením, ne ale všem, která česká strana navrhovala.
V případě sporů mezi dvěma členskými státy platí, že musí v první řadě dojít k vyrozumění Evropské komise. Česká republika proto o sporu Komisi informovala již v září 2020. Následně Komise s oběma státy jednala, aby zjistila, zda ze strany Polska opravdu došlo k opomenutím, které česká strana navrhovala.
Komise zjistila, že polská legislativa týkající se hodnocení EIA (Environmental Impact Assessment) nesprávně implementuje některá ustanovení evropské směrnice. Polsko dále, dle Komise, nesprávně aplikovalo ustanovení směrnice o svobodném přístupu k informacím a princip kooperace, obsažený ve Smlouvě o Evropské unii. Argumenty týkající se porušení směrnice o hodnocení SEA (Strategic Environmental Assessment) a rámcové směrnice o vodách naopak Komise neuznala.
Definitivní slovo v dané věci bude mít ale nakonec Evropský soudní dvůr, kterému přísluší činit výklad evropských norem. Na ten se nyní Česko může obrátit. Česká vláda ale doposud neinformovala, zda se na Evropský soud obrátí, či zda se bude snažit o dosažená mimosoudní dohody s Varšavou.
Úvodní obrázek: Hnědouhelný důl Turów. Autor: Anna Uciechowska via commons.wikimedia.org

Evropská komise: Polsko nelegálně rozšiřuje důl Turów

Po dlouhých nočních jednání oznámila minulý týden v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že zástupci států EU konečně <a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/mex_20_2389" target="_blank" rel="noopener">dosáhli shody</a> na navýšení cíle pro redukci emisí skleníkových plynů. Do roku 2030 se emise mají snížit o 55 % ve srovnání s hodnotami v roce 1990.
Komise předložila návrh na navýšení cíle<a href="https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_20_1599"> již v září</a>. Jako hlavní důvod pro jeho přijetí bylo usnadnění dosažení cíle pro rok 2050 – tedy dosáhnout v rámci celé EU klimatické neutrality.
Pod vedením Německa, které v současnosti předsedá Evropské radě, se návrh konečně podařilo schválit v pátek 11. prosince. Navýšení cíle kritizují někteří zástupci Evropského parlamentu, pro které je číslo příliš nízké. Parlament bude v budoucnu prosazovat další navýšení cíle, a sice na 60 %.
Další představitelé Evropské unie výsledek naopak uvítali a upozornili, že bez něj by unijní státy jen těžko dosáhly svých závazků vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu.
Proti návrhu se výrazně vyjádřilo Polsko, země stále velmi závislá na uhlí. Polsko původně navrhovalo, že by cíl měl být stanoven pro všechny země zvlášť, a to v závislosti na jejich HDP. Návrh ale nakonec neprošel. V rámci dohod si ale Polsko vymohlo nadstandardní finanční podporu, která by měla státu pomoci v energetické transformaci.
Fond obnovy o velikosti 2,2 bilionů eur, jehož cílem bude, mimo jiné, poskytnout státům podporu v oblasti energetiky a klimatu, byl rovněž dojednán na pátečním jednání.
Navýšení cíle je vnímáno i jako odpověď na nedávno oznámené sliby dosáhnout uhlíkové neutrality ze strany Číny, či nový cíl Velké Británie, která si stanovila snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 68 %.
Výsledek jednání byl oznámen na Climate Ambition Summitu Organizace spojených národů, který se konal 12. prosince a který byl největším setkáním států a zájmových organizací od podepsání Pařížské dohody. Ta letos oslavila své již páté výročí.
Zdroj úvodního obrázku: unsplash.com

Emise CO2

Zástupci států EU schválili navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030

MAAE nově podniká online periodická hodnocení bezpečnosti jaderných provozů. Tato hodnocení jsou dobrovolná na žádost členských států. Nedávno MAAE dokončila s kladným závěrem virtuální hodnocení provozu v Litvě.
Tým integrovaného hodnocení dozorného orgánu (IRRS) dokončil na začátku prosince 17denní <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-concludes-virtual-mission-to-assess-safety-in">virtuální misi</a>, která hodnotila zavedení doporučení a návrhů z předchozí mise IRRS. Ta proběhla v roce 2016.
<a href="https://www.iaea.org/newscenter/pressreleases/iaea-mission-says-lithuania-committed-to-nuclear-and-radiation-safety-regulation-sees-challenges-ahead">Předchozí mise IRRS</a> trvala 12 dní. V té době Litva zvažovala výstavbu nového jaderného zdroje, takže se tým MAAE zaměřil zejména na možnosti výstavby. Tým expertů vyjádřil potřebu dalšího úsilí při zvládání všech činností spojených s výstavbou nového zdroje.
<figure id="attachment_90462" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="wp-image-90462 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Ignalania-NPP-VATESI.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Ignalania-NPP-VATESI.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Ignalania-NPP-VATESI-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/Ignalania-NPP-VATESI-725x408.jpg 725w" alt="Litevská jaderná elektrárna Ignalina, nyní ve fázi rozebírání" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Litevská jaderná elektrárna Ignalina, nyní ve fázi rozebírání Zdroj: VATESI</figcaption></figure>
Mise IRRS jsou navrženy tak, aby posílily efektivitu infrastruktury národních jaderných dozorů. Doporučení jsou založena na bezpečnostních doporučeních mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a dobrých provozních zkušenostech členských států.
Mise IRRS byla provedena na žádost Litevské vlády a experti navštívili <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-concludes-virtual-mission-to-assess-safety-in">organizace</a> The Star Nuclear Power Safety Inspectorate (VATESI) a centrum radiační ochrany (RSC).
Litevské organizace předvedly silné závazky k jaderné bezpečnosti a učinily aktivní kroky k zavedení doporučení a návrhů z mise v roce 2016. Litva dodala bezpečnostní normy do právního rámce, který také přepracovala, aby bylo možné zajistit větší účast veřejnosti při rozhodování dozorného oránu.
<blockquote>„Tým byl zejména ohromen tím, jak se od roku 2016 zlepšil odstupňovaný přístup. Ten umožňuje společnostem VATESI a RSC zaměřit se lépe na lokalizaci největších rizik,“ sdělil Anthony Hart, technický ředitel kanceláře dozorného orgánu Spojeného království.</blockquote>
Stále existuje prostor pro zlepšení zejména při dokončování některých opatření nezbytných pro řízení budoucí správy radioaktivních odpadů a jeho případného ukládání
<blockquote>„Zdokonalení infrastruktury radiační ochrany v Litvě je neustále probíhající proces,“ dodala Ramunė Marija Stasiūnaitienė, výkonná ředitelka organizace RSC.
„I když budeme v budoucnu čelit novým výzvám, jsme nadšení z kladného hodnocení našich úspěchů a úsilí.“</blockquote>
Závěrečná zpráva z mise bude poskytnuta litevské vládě v průběhu následujících 3 měsíců. Vláda zprávu poté uveřejní.
Litva v minulosti využívala jaderné elektrárny, ale dva reaktory <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-g-n/lithuania.aspx">RBMK-1500</a> v jaderné elektrárně Ignalina byly permanentně odstaveny v letech 2004 a 2009. Nyní probíhá jejich rozebírání. Do roku 2009 Litva vyráběla pomocí jaderné energie až <a style="font-size: 1rem;" href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-g-n/lithuania.aspx">70 % elektřiny.</a>
V roce 2007 Litva jednala se svými sousedy o výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě elektrárny Ignalina. V roce 2014 byl podepsán kontrakt s GE Hitachi, ale v roce 2017 se plány změnily poté, co se Rusko zavázalo vyvážet 1000 MW elektrických z Kalininské jaderné elektrárny.
V zemi probíhá výstavba zařízení pro správu a skladování použitého jaderného paliva. Kromě toho jsou radioaktivní zdroje používány při lékařských aplikacích, vědě a průmyslu.
Litevská mise byla zároveň první online organizovanou misí. Klasickou misi bohužel nebylo možné provést kvůli pandemii koronaviru COVID-19. Vzhledem k tomu byl harmonogram mise upraven. Celková délka trvání byla delší z důvodu online přenosu a synchronizace času v různých časových pásmech. Mezi experty bylo 7 senior expertů z Kanady, Finska, Nizozemí, Pákistánu, Slovinska a Spojeného království. Zbylých 5 členů bylo tvořeno experty z MAAE.
<blockquote>„Pomoc MAAE při posílení jaderné bezpečnosti nebyla pozastavena z důvodu pandemie,“ sdělil generální ředitel MAAE, Rafael Mariano Grossi.
„Pokud nařízení omezují naše experty v cestování, agentura přizpůsobí své činnosti tak, aby periodická hodnocení mohla být uskutečněna virtuálně. V tomto případě můžeme pokračovat v pomoci zemím v zavedení nejvyšších úrovní jaderné bezpečnosti i přes nařízená omezení.“</blockquote>
Zdroj náhledového obrázku: IAEA

Rychlé zprávy

MAAE využila virtuální setkání k hodnocení litevského jaderného programu

Dle americké státní agentury Energy Information Administration (EIA) přibude letos rekordní nový výkon ve větrných elektrárnách v USA. Současný rekord 13,2 GW má hravě překonat letošní očekávaný přírůstek 23,5 GW. Lvím podílem se na novém instalovaném výkonu budou opět podílet americké státy Texas, Iowa a Oklahoma.
EIA <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45856#">publikovala výsledky</a> z tamního větrného průmyslu. Dle sběru dat americké agentury od developerů větrných parků by letošní rok mohl přinést více než 23 GW nového instalovaného výkonu. Dosavadní rekord o hodnotě 13,2 GW byl z roku 2012.
Letošní rok přitom nezačal nejlépe. Dle předběžných výsledků <a href="https://oenergetice.cz/komoditni-trhy/produkce-uhli-usa-ma-byt-letos-nejnizsi-od-roku-1965-vyznamne-klesnout-ma-take-vyvoz">instituce EIA</a> bylo za prvních 8 měsíců letošního roku uvedeno v <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/energeticti-odbornici-spojene-staty-pod-bidenem-zezelenaji/">USA</a> do provozu 5 GW výkonu ve větrných zdrojích. To by znamenalo 18,5 GW  nového výkonu za poslední čtyři měsíce, což naznačují současné developerské časové plány.
Na první pohled se může proporce výkonu uvedeného do provozu zdát zvláštní, ale jedná se o dlouhodobý trend. Už 5 GW z prvních osmi měsíců představuje druhé nejvyšší číslo, hned po roce 2009.
Jeden z hlavních důvodů silného přírůstku nového větrného výkonu je expirace současného daňového zvýhodnění, které se snižuje.
<h2>Texas pokračuje v dominanci</h2>
Co se týká umístění <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/vetrna-energetika-roce-2020-dosahla-rekordniho-rustu-navzdory-epidemii-koronaviru/">rekordního větrného výkonu</a>, nejedná se o žádné překvapení. Absolutně nejvíc nové výstavby je v americkém státě Texas. Na dalších dvou místech jsou Iowa a Oklahoma, které se na druhém a třetím místě pohybují i v celkovém instalovaném větrném výkonu.
Přidání rekordního instalovaného výkonu zvýší podíl větru v americkém elektroenergetickém mixu z 7,4 % (2019) na 8,8 % (2020), čímž si vítr pojistí dominanci mezi obnovitelnými zdroji. Dle predikce EIA by se podíl v mixu měl dále zvýšit na 10,3 % ke konci příštího roku.
Zdroj úvodní fotografie: WindEurope

Větrné elektrárny

Letošní rok bude pravděpodobně rekordní pro americký větrný průmysl

Evropská unie zvažuje do roku 2050 bezprecedentní navýšení instalovaného výkonu offshore větrných elektráren. Vše za účelem dosáhnout klimatické neutrality do poloviny tohoto století.
Pro Unii je větrná energetika jedním z klíčových prostředků pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Již nyní je kolem 42 % celosvětového výkonu offshore větrných elektráren (VTE) instalováno právě v přímořských oblastech unijních států.
Dle návrhu, o kterém <a href="https://www.reuters.com/article/us-eu-energy-offshore/eu-eyes-huge-increase-in-offshore-wind-energy-to-meet-climate-goals-draft-idUSKBN27M1IX" target="_blank" rel="noopener">informovala agentura Reuters</a> a který má být zveřejněn 18. listopadu, plánuje Evropská unie pod vedením Ursuly von der Leyenové zpětinásobit instalovaný výkon offshore VTE do roku 2030. Do roku 2050 by se pak jejich výkon měl oproti současnému stavu zvýšit až 25krát. To odpovídá hodnotě 300 GW (oproti současným 12GW).
Dle návrhu má být v budoucnu více investováno také do zařízení využívajících obnovitelnou energii vln a přílivu.
<blockquote>„Nárůst do roku 2050 na 300 GW instalovaného výkonu offshore větrných elektráren a na 60 GW energie oceánu znamená pro odvětví obnovitelných zdrojů masivní nárůst za období kratší než 30 let, a navíc tempem, které v minulosti nemělo obdobu při rozvoji jakýkoliv jiných energetických technologií,“ uvádí návrh, ke kterému získala přístup agentura Reuters.</blockquote>
Splnění těchto cílů bude vyžadovat investice ve výši 789 miliard eur. Mimo velkého množství finančních prostředků bude navíc třeba revize stávajících politik EU v oblasti obnovitelných zdrojů. V současnosti jsou totiž nastavené tak, že by na jejich základě bylo do roku 2050 přidáno pouze přibližně 90 GW instalovaného výkonu offshore větrných zdrojů.
<blockquote>„Energie z větrných elektráren na moři je levná, ale vyžaduje obrovské počáteční investice,“ tvrdí Giles Dickson, generální ředitel průmyslové skupiny WindEurope, a poukazuje na potřebu politik, které zajistí projektům stabilní příjem .</blockquote>
Investiční nároky by, dle návrhu, mohly pokrýt záruky nebo dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) . Jako další vhodný zdroj financí pak dokument uvádí <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/lidri-eu-se-dohodli-podobe-fondu-obnovy-unijnim-rozpoctu-eurosposlanci-nim-ovsem-nesouhlasi/" target="_blank" rel="noopener">unijní fond obnovy</a>, který skýtá prostředky o velikosti 750 miliard eur. Prostředky z fondu obnovy, známého také jako <a href="https://ec.europa.eu/info/live-work-travel-eu/health/coronavirus-response/recovery-plan-europe/pillars-next-generation-eu_cs" target="_blank" rel="noopener">Next Generation EU</a>, mají řešit hospodářské a sociální dopady pandemie a pomoci i ekologické a digitální transformaci.
Zdroj obrázku: ramboll.com

Obnovitelné zdroje

Evropská unie oznámí plány na zpětinásobení výkonu offshore větrných zdrojů do roku 2030

Evropský účetní dvůr vydal v polovině září zvláštní zprávu, ve které zhodnocuje, že bezplatné přidělování povolenek v rámci systému EU ETS bylo třeba lépe zacílit, jelikož nijak nepomohlo dekarbonizaci evropské energetiky. Zároveň ve zprávě předkládá doporučení, jak zacílení bezplatné alokace povolenek zlepšit a jak řešit jiné technické záležitosti.
Jak Evropský účetní dvůr (EÚD) ve své <a href="https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR20_18/SR_EU-ETS_CS.pdf" target="_blank" rel="noopener">zvláštní zprávě</a> připomíná, v systému EU ETS je primárním způsobem přidělování povolenek dražba. Bezplatnými příděly, což mělo být přechodnou alokační metodou, bylo přitom ve třetí (současné) i čtvrté (od roku 2021) fázi nadále přidělováno více než 40 % celkového počtu povolenek. Ačkoli EÚD bere v potaz hlavní účel bezplatné alokace – zmírnění rizika úniku uhlíku – tyto příděly hodnotí jako málo zacílené a nedostatečně podporující dekarbonizaci sektorů začleněných do EU ETS, především pak elektroenergetiky.
<figure id="attachment_88153" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-88153 size-full" style="font-size: 1rem;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-512x282.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-768x423.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-1024x564.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-725x400.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03-800x441.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.19.03.png 1542w" alt="" width="1542" height="850" /><figcaption class="wp-caption-text">Jak upozorňuje EÚD, většina povolenek v EU ETS byla až do současnosti přidělována bezplatně. Zdroj: Zvláštní zpráva EÚD</figcaption></figure>
EÚD se zabýval otázkou, zda bezplatná alokace vytvořila základ, který motivuje ke snižování emisí skleníkových plynů. Zaměřil se pak primárně na výrobu elektřiny, tedy na sektor, pro který mohly některé státy EU, včetně Česka, využít výjimku ze směrnice o EU ETS obsaženou v čl. 10c. Ta umožňovala přidělování povolenek zdarma elektroenergetice, a sice na modernizaci výroby.
EÚD shledává, že dekarbonizaci, veřejným financím a fungování jednotného trhu by výrazně pomohlo, kdyby byla bezplatná alokace lépe zacílena. Negativně pak hodnotí především způsob přidělování ve třetí fází EU ETS, která v tomto roce končí. Přidělování bezplatných povolenek odvětví energetiky ve fázi 3 dle EÚD snižování emisí uhlíku nijak nepodporovalo. Pozitivněji pak hodnotí způsob přidělování pro čtvrtou fázi EU ETS.
<figure id="attachment_88154" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="wp-image-88154 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-512x330.png" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-512x330.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-768x494.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-1024x659.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-725x467.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-120x77.png 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25-800x515.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/Screenshot-2020-09-29-at-12.22.25.png 1432w" alt="" width="512" height="330" /><figcaption class="wp-caption-text">Změny uhlíkové náročnosti v odvětví energetiky oproti roku 2008 (v %). Srovnávána je míra dekarbonizace osmi členských států, které využívaly výjimku čl. 10c Směrnice o EU ETS a EU jako celku. U první uvedené skupiny postupovala míra dekarbonizace pomaleji. Zdroj: Zvláštní zpráva EÚD</figcaption></figure>
Hlavní funkcí EÚD je kontrolovat správný výběr finančních prostředků a jejich využití a napomáhat k lepšímu hospodaření s těmito prostředky na úrovni EU. V rámci svého auditu systému EU ETS pak dále Dvůr shledává, že bezplatná alokace průmyslu a letectví ve fázi 3 nevycházela ze schopnosti těchto odvětví přenášet náklady na zákazníky, což ale přesně mělo být hlavním rozhodovacím klíčem pro alokaci.
V rámci svých doporučení pak EÚD uvádí, že by Komise měla přehodnotit úlohu bezplatných povolenek a posoudit, nakolik by bylo možné uplatnit jednotný přístup k jejich přidělování a zacílit je na odvětví podle míry jejich ohrožení rizikem úniku uhlíku. Dále také doporučuje, aby Komise revidovala metodiku přidělování bezplatných povolenek. Ta by měla především zlepšit cenové signály ve všech fázích produkce a spotřeby a rozlišovat mezi zdroji biomasy podle jejich souladu s kritérií směrnice RED II.

Účetní dvůr EU: Bezplatné povolenky nepomohly dekarbonizaci energetiky

Loni založený spolek Klimatická žaloba v <a href="https://www.facebook.com/klimatickakoalice/posts/3422348254482231?comment_id=3426815230702200&amp;reply_comment_id=3426849954032061" target="_blank" rel="noopener">tiskové zprávě</a> vydané v minulém týdnu oznámil, že hodlá po vzoru zahraničních klimatických žalob žalovat českou vládu. Ta podle členů spolku nekoná dost v problematice změny klimatu.
Spolek se ke kroku rozhodl z důvodu „nedostatku jiných účinných způsobů nápravy“. V případě úspěchu by soud měl státu nařídit, aby v problematice změn klimatu činil více. Žaloba má být podána již tento podzim, a sice k Městskému soudu v Praze.
<h2>Zvyšující se teplota a nečinnost státu</h2>
Spolek argumentuje tím, že podle <a href="https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf" target="_blank" rel="noopener">Zprávy o životním prostředí za rok 2018</a> má ČR v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele – celkově o celých 47 %. Dle zprávy byl rovněž rok 2018  pro ČR teplotně mimořádně nadnormální – průměrná roční teplota vzduchu 9,6 °C byla o 1,7 °C vyšší než normál 1981–2010. Česko také trpělo výrazným suchem a značným poklesem zásob vody v půdě.
Členové spolku připomínají, že ČR se v rámci Pařížské dohody zavázala společně s celou EU o snížení emisí o alespoň 40 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). V tomto ohledu však prozatím nic nečiní. Dle spolku vláda rovněž porušuje článek 7 české ústavy, dle kterého má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
Tisková zpráva spolku vyvolala rozporuplné reakce. Dle některých není úkolem soudu, aby státu nařizoval, jak má vykonávat svoje politiky. Dle právničky Hany Müllerové z Ústavu státu a práva Akademie věd je naopak právo obrátit se na soud v případě ochrany práva jedním ze základních atributů právního státu. U soudu se pak, jak vedoucí Oddělení veřejného práva připomíná, mohou občané bránit i v případě nezákonné nečinnosti státu. Soud může rozhodovat i o tom, zda vláda porušila práva jednotlivců vyplývající z mezinárodních smluv.
Právnička také upozorňuje, že takovéto rozhodování není v rozporu s principem dělby státní moci, jak někteří v souvislosti s tiskovou zprávou upozorňovali. Například v nizozemském případu Urgenda soud určil, že má vláda zvýšit svůj cíl pro snížení emisí, nenařídil jí ale, jakým způsobem toho má konkrétně docílit. To už by v rozporu s principem dělby moci bylo.
<h2>V zahraničí klimatické žaloby nejsou ničím novým</h2>
Klimatické žaloby již v současnosti nejsou v zahraničí nic nového. Nejvíce pozornosti přitáhl již zmiňovaný nizozemský případ <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nadace-zivotniho-prostredi-zazalovala-nizozemskou-vladu-za-neplneni-klimatickych-cilu-koncept" target="_blank" rel="noopener">Urgenda</a>, který skončil úspěchem žalobce a vydáním rozsudku Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá povinnost nizozemské vlády přijmout dodatečná opatření v oblasti ochrany klimatu. Konkrétně soud rozhodl, že stát musí do konce tohoto desetiletí snížit emise o 25 %, a zvednout tak svůj původní plán o celých 8 %.
Žalobě čelilo například i <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsko-celi-zalobe-kvuli-otevreni-novych-ropnych-poli" target="_blank" rel="noopener">Norsko</a>, tématikou klimatu se zabýval i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/rakousky-soud-judikoval-verejny-zajem-ochrane-klimatu" target="_blank" rel="noopener">rakouský správní soud</a>, a to v případu ohledně dostavby vídeňského letiště. Rakouský soud přitom přímo judikoval veřejný zájem na ochraně klimatu.

Životní prostředí

Chystá se první česká žaloba na stát kvůli ochraně klimatu

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila <a href="https://www.iea.org/reports/sustainable-recovery" target="_blank" rel="noopener">studii týkající se udržitelné obnovy ekonomiky</a>. Zpráva byla zpracována ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (IMF). Ve studii IEA upozorňuje na to, že rozhodnutí, kterými se státy nyní budou v oblasti energetiky nyní řídit, poznamenají jejich ekonomiky na léta dopředu.  
Zpráva byla zveřejněna minulý pátek a jde o první rozsáhlejší studii obsahující doporučení pro obnovu ekonomiky soustředící se primárně na energetiku.
Zpráva upozorňuje, že ve srovnání s krizí v roce 2008, jsou ceny technologií pro obnovitelné zdroje v současnosti mnohem nižší. Investice do nich již tedy nepředstavuje rozsíhlejší zásahy do ekonomiky. IEA rovněž kalkuluje, že nastartování ekonomiky udržitelným způsobem ochrání či vytvoří nová místa (kterých může být až 9 milionů) a ušetří 4,5 miliard tun CO2 ročně od roku 2023, než by jinak bylo výrobou energie vypuštěno.
Zpráva pokytuje doporučení vládám jednotlivých států ohledně toho, jak ekonomiku nastartovat pomocí investic do především udržitelných energetických zdrojů tak, aby byl jejich potenciál co nejvíce využit i v oblasti zaměstnanosti.
Jak upozornila jedna z autorek a vedoucí týmu modelování v IEA Laura Cozzi, zpráva vychází z předpokladu, že letošní rok nebude nijak rekordní, co se týče investic do obnovitelné energetiky.
Státní finance budou v tomto roce nasměrovány primárně do oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení, investice primárně do obnovy ekonomiky nastoupí s určitým zpožděním. Cozzi upozorňuje, že nastartování ekonomik musí být vedeno s myšlenkou udržitelnosti.
Studie IEA stanoví politiky a návody pro cílené investice pro klíčové sektory energetiky. V prvé řadě nastiňuje opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, především větrné a solární, a k modernizaci rozvodných sítí.
Další set doporučení je zaměřen na udržitelnou dopravu, především na elektromobilitu a vysokorychlostí železniční dopravu. V další části se zpráva zaměřuje na zvyšování energetické účinnosti, a to především v budovách a u elektrozařízení, včetně tovární techniky.
IEA ve své nejnovější zprávě také zhodnocuje a doporučuje opatření týkající se udržitelnosti paliv – jejich výroby a využívání a v poslední své části je zaměřena na podporu inovací a nových, pro budoucí nízkouhlíkový vývoj klíčových, technologií. Konkrétně zpráva poskytuje doporučení pro rozvoj a implementaci vodíku jako paliva, bateriových systémů, technologií týkajících se ukládání či znovupoužití uhlíku či malých modulárních reaktorů.