Loni založený spolek Klimatická žaloba v <a href="https://www.facebook.com/klimatickakoalice/posts/3422348254482231?comment_id=3426815230702200&amp;reply_comment_id=3426849954032061" target="_blank" rel="noopener">tiskové zprávě</a> vydané v minulém týdnu oznámil, že hodlá po vzoru zahraničních klimatických žalob žalovat českou vládu. Ta podle členů spolku nekoná dost v problematice změny klimatu.
Spolek se ke kroku rozhodl z důvodu „nedostatku jiných účinných způsobů nápravy“. V případě úspěchu by soud měl státu nařídit, aby v problematice změn klimatu činil více. Žaloba má být podána již tento podzim, a sice k Městskému soudu v Praze.
<h2>Zvyšující se teplota a nečinnost státu</h2>
Spolek argumentuje tím, že podle <a href="https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf" target="_blank" rel="noopener">Zprávy o životním prostředí za rok 2018</a> má ČR v rámci EU nadprůměrné emise skleníkových plynů na obyvatele – celkově o celých 47 %. Dle zprávy byl rovněž rok 2018  pro ČR teplotně mimořádně nadnormální – průměrná roční teplota vzduchu 9,6 °C byla o 1,7 °C vyšší než normál 1981–2010. Česko také trpělo výrazným suchem a značným poklesem zásob vody v půdě.
Členové spolku připomínají, že ČR se v rámci Pařížské dohody zavázala společně s celou EU o snížení emisí o alespoň 40 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990). V tomto ohledu však prozatím nic nečiní. Dle spolku vláda rovněž porušuje článek 7 české ústavy, dle kterého má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
Tisková zpráva spolku vyvolala rozporuplné reakce. Dle některých není úkolem soudu, aby státu nařizoval, jak má vykonávat svoje politiky. Dle právničky Hany Müllerové z Ústavu státu a práva Akademie věd je naopak právo obrátit se na soud v případě ochrany práva jedním ze základních atributů právního státu. U soudu se pak, jak vedoucí Oddělení veřejného práva připomíná, mohou občané bránit i v případě nezákonné nečinnosti státu. Soud může rozhodovat i o tom, zda vláda porušila práva jednotlivců vyplývající z mezinárodních smluv.
Právnička také upozorňuje, že takovéto rozhodování není v rozporu s principem dělby státní moci, jak někteří v souvislosti s tiskovou zprávou upozorňovali. Například v nizozemském případu Urgenda soud určil, že má vláda zvýšit svůj cíl pro snížení emisí, nenařídil jí ale, jakým způsobem toho má konkrétně docílit. To už by v rozporu s principem dělby moci bylo.
<h2>V zahraničí klimatické žaloby nejsou ničím novým</h2>
Klimatické žaloby již v současnosti nejsou v zahraničí nic nového. Nejvíce pozornosti přitáhl již zmiňovaný nizozemský případ <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/nadace-zivotniho-prostredi-zazalovala-nizozemskou-vladu-za-neplneni-klimatickych-cilu-koncept" target="_blank" rel="noopener">Urgenda</a>, který skončil úspěchem žalobce a vydáním rozsudku Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá povinnost nizozemské vlády přijmout dodatečná opatření v oblasti ochrany klimatu. Konkrétně soud rozhodl, že stát musí do konce tohoto desetiletí snížit emise o 25 %, a zvednout tak svůj původní plán o celých 8 %.
Žalobě čelilo například i <a href="https://oenergetice.cz/ropa/norsko-celi-zalobe-kvuli-otevreni-novych-ropnych-poli" target="_blank" rel="noopener">Norsko</a>, tématikou klimatu se zabýval i <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/rakousky-soud-judikoval-verejny-zajem-ochrane-klimatu" target="_blank" rel="noopener">rakouský správní soud</a>, a to v případu ohledně dostavby vídeňského letiště. Rakouský soud přitom přímo judikoval veřejný zájem na ochraně klimatu.

Životní prostředí

Chystá se první česká žaloba na stát kvůli ochraně klimatu

Mezinárodní energetická agentura (IEA) zveřejnila <a href="https://www.iea.org/reports/sustainable-recovery" target="_blank" rel="noopener">studii týkající se udržitelné obnovy ekonomiky</a>. Zpráva byla zpracována ve spolupráci s Mezinárodním měnovým fondem (IMF). Ve studii IEA upozorňuje na to, že rozhodnutí, kterými se státy nyní budou v oblasti energetiky nyní řídit, poznamenají jejich ekonomiky na léta dopředu.  
Zpráva byla zveřejněna minulý pátek a jde o první rozsáhlejší studii obsahující doporučení pro obnovu ekonomiky soustředící se primárně na energetiku.
Zpráva upozorňuje, že ve srovnání s krizí v roce 2008, jsou ceny technologií pro obnovitelné zdroje v současnosti mnohem nižší. Investice do nich již tedy nepředstavuje rozsíhlejší zásahy do ekonomiky. IEA rovněž kalkuluje, že nastartování ekonomiky udržitelným způsobem ochrání či vytvoří nová místa (kterých může být až 9 milionů) a ušetří 4,5 miliard tun CO2 ročně od roku 2023, než by jinak bylo výrobou energie vypuštěno.
Zpráva pokytuje doporučení vládám jednotlivých států ohledně toho, jak ekonomiku nastartovat pomocí investic do především udržitelných energetických zdrojů tak, aby byl jejich potenciál co nejvíce využit i v oblasti zaměstnanosti.
Jak upozornila jedna z autorek a vedoucí týmu modelování v IEA Laura Cozzi, zpráva vychází z předpokladu, že letošní rok nebude nijak rekordní, co se týče investic do obnovitelné energetiky.
Státní finance budou v tomto roce nasměrovány primárně do oblasti zdravotnictví a sociálního zabezpečení, investice primárně do obnovy ekonomiky nastoupí s určitým zpožděním. Cozzi upozorňuje, že nastartování ekonomik musí být vedeno s myšlenkou udržitelnosti.
Studie IEA stanoví politiky a návody pro cílené investice pro klíčové sektory energetiky. V prvé řadě nastiňuje opatření k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie, především větrné a solární, a k modernizaci rozvodných sítí.
Další set doporučení je zaměřen na udržitelnou dopravu, především na elektromobilitu a vysokorychlostí železniční dopravu. V další části se zpráva zaměřuje na zvyšování energetické účinnosti, a to především v budovách a u elektrozařízení, včetně tovární techniky.
IEA ve své nejnovější zprávě také zhodnocuje a doporučuje opatření týkající se udržitelnosti paliv – jejich výroby a využívání a v poslední své části je zaměřena na podporu inovací a nových, pro budoucí nízkouhlíkový vývoj klíčových, technologií. Konkrétně zpráva poskytuje doporučení pro rozvoj a implementaci vodíku jako paliva, bateriových systémů, technologií týkajících se ukládání či znovupoužití uhlíku či malých modulárních reaktorů.

Úřady a instituce

IEA: nastartovat ekonomiku je třeba přes investice do udržitelné energetiky

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/IAEA-equips-Belarus-with-mobile-radiation-monitori?fbclid=IwAR3iyJKzZ9C_Rrvi2TKLSs3ZYqt988Hr-otTesNZwiPbD9bJuEstj9HvWwI">Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poskytla Bělorusku mobilní laboratoř pro posuzování radiologických hrozeb spojených s lesními požáry v regionu Polesí, přímo sousedící s černobylskou uzavřenou zónou</a>. Nedávné požáry v černobylské uzavřené zóně nevedly k nebezpečnému nárůstu radioaktivních částic přenášených vzduchem.
V případě lesních požárů v kontaminovaných oblastech Polesí je zapotřebí spolehlivých vědeckých údajů k zajištění odpovídající reakce a ochrany zdraví veřejnosti a přímo postižených pracovníků, jako jsou hasiči, lesní pracovníci, pohraniční stráže, vědci a technici pracující v zóně.
V reakci na žádost Běloruska MAAE asistovala při navrhování a pořizování mobilní laboratoře, včetně nástrojů pro radiační monitorování vzduchu a životního prostředí. Mobilní laboratoř je schopna terénního provozu a slouží jako pracovní plošina pro čtyřčlennou posádku v terénu. Je vybavena přenosným vzorkovacím zařízením, ručním gama spektrometrem, radiačním monitorem pro měření vzorků životního prostředí, sadou pro odběr vzorků půdy, osobními ochrannými oděvy, navigačními a komunikačními nástroji, elektrickým generátorem a pracovištěm s počítači a dalšími zařízeními.
<blockquote>„Specializovaná práce odborníků MAAE a běloruských protějšků umožnila navrhnout a dodat dobře vybavenou a vhodnou mobilní laboratoř. Mobilní laboratoř by Bělorusko podpořila v rychlé reakci na současné radiologické hrozby způsobené lesními požáry v černobylské uzavřené zóně,“ uvedl Peter Swarzenski, úřadující ředitel MAAE Environment Laboratories.</blockquote>
Vzorky vzduchu shromážděné v místech lesního požáru je třeba analyzovat, aby bylo možné přesně stanovit aktivitu radioaktivních izotopů prvků cesia, stroncia a transuranu, uvedla MAAE.
Tyto činnosti probíhají v rámci projektu technické spolupráce, který byl zahájen v roce 2018. Projekt je zaměřen na pomoc vědeckým a technickým pracovníkům regionu Polesí při rozšiřování jejich odborných znalostí a dovedností. Jedná se zejména o dozimetrii inhalačního příjmu radionuklidů, a identifikaci a odběr vhodných nástrojů a spotřebního materiálu pro monitorování záření, vzorkování vzduchu a půdy, zpracování vzorků a měření.
MAAE bere na vědomí, že její projekt technické spolupráce s Běloruskem se nyní blíží dokončení. Země je nyní dobře vybavena pro hodnocení radiologických hrozeb, které mohou v budoucnu vzniknout při lesních požárech.
<blockquote>„Školící činnosti, vědecké návštěvy, nákup potřebného vybavení, dodávek a mobilní radiologické laboratoře byly významným příspěvkem MAAE k posílení našich aktivit v oblasti výzkumu a monitorování radioaktivního znečištění. To je to, co v tomto období potřebujeme,“ řekl Makhail Patsiomkin, hlavní specialista na Běloruském ministerstvu pro mimořádné situace.</blockquote>
Autor úvodní fotografie:  Polessie State Radio-Ecological Reserve

MAAE vybavila Bělorusko mobilní laboratoří pro monitorování radioaktivního záření požárů v černobylské oblasti

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Regulator-approves-safety-of-Japanese-reprocessing">Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, která potvrzuje splnění nových bezpečnostních norem v budovaném závodě pro zpracování vyhořelého paliva</a>. Nový závod Rokkasho, jehož výstavba započala v roce 1993, se schválením bezpečnostních norem blíží k uvedení do provozu.
Po fukušimské havárii v roce 2011 vstoupily v platnost v prosinci 2013 nové bezpečnostní normy pro zařízení na výrobu jaderného paliva. Požadavky se liší od závodu k závodu, ale obecně zahrnují opatření proti přírodním hrozbám, jako jsou zemětřesení a tsunami. Pro některé závody platí i opatření proti tornádům, sopkám nebo lesní požárům. Závody pro zpracování vyhořelého paliva musí zavést i opatření proti teroristickým útokům, výbuchům vodíku, požárům způsobeným únikem rozpouštědel a odpařováním tekutého odpadu.
Japonský úřad pro jadernou regulaci schválil návrh zprávy, v níž uvádí, že závod na zpracování vyhořelého paliva Rokkasho tyto nové bezpečnostní normy splňuje a stanovil jednoměsíční lhůtu k získání zpětné vazby od ministra průmyslu Hiroshi Kajiyamy a dalších zúčastněných stran.
<blockquote>„Věříme, že konstrukce závodu zajišťuje vysoké bezpečnostní rezervy proti možným nehodám. Seismické zlomy poblíž závodu byly dostatečně prozkoumány a screening byl proveden adekvátně,“ uvedl předseda představenstva japonského úřádu pro jadernou regulaci Toyoshi Fuketa.</blockquote>
V závodě Rokkasho jsou instalovány další zařízení a systémy pro zachycení radioaktivity v případě vážné havárie. Vyhodnocuje se rovněž dopad na regulační systémy a vybavení v případě úniku vysokotlaké a vysokoteplotní páry, a vývoj a instalace příslušných protiopatření. V závodě se také staví nový pohotovostní dispečink.
Mimo to budou zavedena další opatření související s bezpečností, jako je vnitřní protipovodňová ochrana, posílení seismické odolnosti potrubí, zlepšení odolnosti chladící věže proti tornádům a ochrana proti požárům v závodu.
Výstavba závodu na zpracování vyhořelého paliva Rokkasho byla zahájena v roce 1993. Spuštění se očekávalo v roce 1997, nicméně průběh výstavby, a tedy i datum uvedení do provozu ovlivnilo několik problémů.
Ke zpoždění přispěly problémy s vitrifikační jednotkou, kde se sušené a práškové vysoce radioaktivní odpady mísí s roztaveným sklem pro trvalé skladování. Stejná vitrifikační jednotka se používá v závodu v La Hague ve Francii.
Po uvedení do provozu by měla být maximální kapacita nového závodu 800 tun ročně. Cílem je dokončit nezbytná bezpečnostní opatření do konce března 2022.
<div class="text-wrap tlid-copy-target">Zdroj úvodní fotografie: JNFL</div>

Jaderné elektrárny

Japonsko je o krok blíže k vlastnímu zpracovávání vyhořelého paliva

Energetický regulační úřad (ERÚ) reaguje na současnou koronavirovou krizi změnou cenových rozhodnutí v elektroenergetice a plynárenství. ČTK to dnes řekl mluvčí úřadu Michal Kebort. Úprava podle něj mimo jiné řeší problém takzvané rezervované kapacity, kterou kvůli opatřením proti nákaze nemohou využít velcí odběratelé energie. Jde například o organizátory veletrhů, sportovních akcí nebo firmy, které musely nenadále přerušit výrobu. Podle předsedy rady ERÚ Stanislava Trávníčka činí dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už dnes stovky milionů korun.
Změny jsou podle úřadu pouze dočasné, platí od dubna do června letošního roku. ERÚ bude v tomto období situaci dále vyhodnocovat a podle Keborta je v případě potřeby připravený platnost opatření prodloužit. &#8222;Z pohledu regulátora je vydání změnových cenových rozhodnutí v průběhu roku mimořádným krokem. Ospravedlňuje ho ale mimořádná situace &#8211; vyhlášení nouzového stavu i pandemie covid-19 samotná,&#8220; řekl dnes Trávníček.
Úřad uvedl, že nová rozhodnutí mimo jiné umožní odběratelům elektřiny z řad podnikatelů flexibilně upravovat svou rezervovanou kapacitu v závislosti na rychle se měnících potřebách. Odběratelé elektřiny z hladiny vysokého napětí budou moci měnit roční rezervované kapacity častěji než jednou za dvanáct měsíců, jak tomu bylo doposud. Dočasně také není sjednávána měsíční rezervovaná kapacita. Odběratele na hladině nízkého napětí pak mohou od dubna do června měnit svou distribuční sazbu jednou za kalendářní měsíc.
U plynu pak bude pro velkoodběratele, střední odběratele a maloodběratele z řad podnikatelů platit, že jestliže jejich spotřeba v dubnu až červnu 2020 klesne proti stejnému měsíci předcházejícího roku o 40 procent nebo více, použije se pro výpočet platby za rezervovanou kapacitu její hodnota na dobu neurčitou (podle smlouvy odběratele s distributorem) pro daný plynárenský měsíc snížená o 20 procent. Zákazníci nemusí o tuto dočasnou úlevu podle ERÚ žádat, provozovatel distribuční soustavy jim ji poskytne automaticky.
<figure id="attachement_9738" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/crop-87506-elektromer.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/crop-87506-elektromer.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<blockquote>&#8222;Každý náš krok musíme posuzovat v kontextu nákladů. Dopady pandemie na regulované subjekty v energetice už dnes &#8211; nehledě na vydání či nevydání předmětných cenových rozhodnutí &#8211; dosahují stovek milionů korun, které budeme muset ze zákona kompenzovat v korekčních faktorech v následujících letech. I proto jsou opatření přijímána na omezenou dobu a jsou průběžně vyhodnocována. Veškeré naše návrhy navíc i v této vypjaté době provázejí standardní konzultační procesy,&#8220; dodal Trávníček.</blockquote>
Analytik společnosti ENA Jiří Gavor dnes označil rozhodnutí ERÚ za výjimečný krok ve výjimečné situaci. &#8222;Mnozí spotřebitelé museli zcela zastavit či významně omezit výrobu a tím svou spotřebu energií, platba za nepotřebnou kapacitu by je ještě dále poškodila,&#8220; řekl dnes ČTK. &#8222;Snížené regulované platby znamenají nižší příjmy pro distribuční společnosti. Regulátor má ale povinnost chránit nejen zájmy odběratelů, ale také dbát na udržení přiměřeného finančního zdraví regulovaných společností. V příštím období tento výpadek výnosů bude tedy nutné zohlednit,&#8220; dodal Gavor, který působ i jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Největším dodavatelem elektřiny pro firemní sektor v Česku je firma ČEZ ESCO ze skupiny ČEZ. &#8222;Jsme rádi, že ERÚ přišlo s rychlou změnou cenového rozhodnutí, která pomůže firmám a zákazníkům snížit náklady na odebírané energie. Firmy, které omezily výrobu a snížily spotřebu, by čelily nepřiměřeným a zbytečným nákladům, kterým se podařilo tímto rychlým krokem zabránit. Sami jsme připravili další úlevy jako odklady splatnosti, snížení záloh a bezúročné splátkové kalendáře,&#8220; uvedl dnes generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Energetika v ČR

ERÚ reaguje na dopady covid-19 na firmy, mění cenová rozhodnutí

Finský Úřad pro radiační a jadernou bezpečnost zahájil práce na získání znalostí potřebných k nastavení procesů licencování malých modulárních reaktorů. Finsko s přípravou začalo jak z národního, tak i mezinárodního zájmu o tato zařízení. První modulární reaktor společnosti Rolls-Royce by měl být v provozu v roce 2029.
Finský Úřad pro radiační a jadernou bezpečnost (STUK) <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Finnish-regulator-prepares-for-SMR-licensing">zveřejnil zprávu</a> o posouzení bezpečnosti a udělování licencí pro malé modulární reaktory (SMR). Ze zprávy vyplývá, že se Finsko začalo připravovat na licencování SMR jak z důvodu národního, tak i mezinárodního zájmu o ně.
<blockquote>„Musíme být schopni informovat strany zvažující využití jaderné energie o bezpečnostních požadavcích, které se vztahují na nové jaderné elektrárny, a musíme být schopni posoudit jejich bezpečnost,“ uvedl generální ředitel STUK Petteri Tippana.</blockquote>
Pracovní skupina zřízená finským Ministerstvem hospodářství a zaměstnanosti tak v současné době zkoumá potřebu upravit zákony o atomové energii. Další z diskutovaných oblastí je také vhodnost současného licenčního systému a monitorování radiační bezpečnosti malých reaktorů.
<blockquote>„Zatímco se technologie vyvíjí rychle, změna stávajícího licenčního systému a doplňkových právních předpisů nějakou dobu trvá. Navíc vybudování potřebné odborné znalosti neproběhne okamžitě. Připravujeme se na budoucnost, abychom zajistili, že bezpečnost SMR bude přinejmenším na stejné úrovni jako u stávajících jaderných elektráren,“ dodal Tippana</blockquote>
<h2>Výhody modulárních reaktorů</h2>
Malé modulární reaktory o instalovaném výkonu zhruba 300 MWe – tedy asi třetinu velikosti typického <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/finsko-jaderny-reaktor-epr-olkiluoto-3-muze-obdrzet-provozni-licenci">komerčního jaderného reaktoru </a>– mohou potenciálně nabídnout řadu silných stránek. Zejména se jedná o bezpečnost, výstavbu, umístění i potenciální ekonomické přínosy.
Díky modulárnímu charakteru mohou být reaktory vyráběny v továrnách a přepravovány na místo určení, což nabízí úspory z rozsahu a snižování nákladů i doby výstavby.
Do vývoje technologie SMR investují společnosti po celém světě. Společnost Rolls-Royce oznámila, že její první by měl <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rolls-royce-chce-modularnimi-reaktory-roku-2029-konkurovat-oze">být uveden do provozu již v roce 2029</a>.
Zdroj úvodního obrázku: Rolls-Royce

Finsko se připravuje na licencování malých modulárních reaktorů

Evropská komise zveřejnila detaily k novému Fondu pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund). Díky tomuto fondu má být zajištěno až 50 miliard eur na pomoc naplnění uhlíkové neutrality EU do roku 2050. Hlavními příjemci budou regiony závislé na konvenční energetice či težkém průmyslu.
<a href="https://ec.europa.eu/czech-republic/news/200114_green_deal_cs" target="_blank" rel="noopener">Evropská komise v úterý po dlouhém očekávání odhalila detaily připravovaného Mechanismu pro spravedlivou transformaci</a>, který má pomoci Evropě dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050. Součástí tohoto mechanismu je i nový Fond pro spravedlivou transformaci.
<h2>Součást většího celku</h2>
Fond pro spravedlivou transformaci by mohl zprostředkovat až 50 miliard eur veřejných financí, které by měly pomoci těžkému průmyslu a ocelářskému průmyslu omezit emise CO2. Na finančí pomoc z fondu by si mohly sáhnout i některé elektrárny, ale šanci mají pouze takové, které spadají do EU ETS systému a jsou v zemi EU, která má více než dvojnásobnou uhlíkovou intenzitu Evropské Unie.
Navrhovaný fond je srdcem většího plánu nazvaného Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který má za úkol zajistit 100 miliard eur v letech 2021 až 2027. Tyto finance mají pomoct regionům, které jsou vysoce závislé na průmyslu produkujícím velké množství uhlíkových emisí. Mechanismus pro spravedlivou transformaci je v souladu s připravovaným Zeleným údělem Evropské komise a cílem Evropské unie být uhlíkově neutrální do roku 2050.
Vlády jednotlivých zemí si budou muset nejprve vytyčit plány, jak chtějí finance z fondu využít pro jednotlivé regiony. Tyto plány se poté předloží Evropské komisi, která che být „velice vybíravá“ na zvolené regiony.
<h2>Různé způsoby, jak finance využít</h2>
Hlavním cílem fondu jsou regiony, kde mnoho lidí pracuje v sektoru s <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/rwe-by-mohla-za-odstaveni-nemeckych-hnedouhelnych-elektraren-ziskat-dve-miliardy-eur">černým či hnědým uhlím</a>, břidlicové ropy a těžby rašeliny nebo v sektoru těžkého průmyslu produkujícím velké množství emisí CO2, jako je například ocelářský průmysl. Zvlášť ocelářský průmysl se v Evropě potýká s velkými problémy kvůli rostoucí ceně emisních povolenek.
Jakákoliv finanční podpora instalací, které spadají pod systém EU ETS, aby se zlepšily (z pohledu vyprodukovaných emisí) procesy, bude muset být odůvodněna záchranou pracovních míst v regionu.
Evropská komise chce získat potřebné finance přímo z rozpočtu EU, z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus a od jednotlivých členských států.
Autor úvodní forografie: Guilhem Vellut

Emise CO2

Fond pro spravedlivou transformaci má zajistit až 50 miliard eur na snížení emisí CO2

Regulační orgány Spojeného království vydaly předběžné varování norské polostátní energetické společnosti Equinor, která v londýnském metru inzerovala zemní plyn jako „nízkouhlíkové palivo“. Úřad pro regulaci reklamy označil kampaň za klamavou.
Je to vůbec poprvé, co britský úřad (Advertising Standards Authority, ASA) zasáhl proti klamavé reklamě v oblasti energetiky. ASA uvedl, že společnost souhlasila, že reklamu stáhne a nebude ji nadále ve svých kampaních používat. Na možnou klamavost reklamy upozornila NGO Global Witness.
ASA dala organizaci za pravdu – reklama obsahovala slogan “We’re the low carbon energy just over the horizon”, čímž, dle vyjádření Equinor, odkazovala pouze na větrnou energii, kterou Británii také dodává. To však bylo na reklamě uvedeno jen malým písmem a až po zmínění dodávek zemního plynu. Právě to dle ASA konstituuje klamavost reklamy norského energetického gigantu.
<figure id="attachment_78294" class="wp-caption aligncenter" style="width: 530px;"><img class="wp-image-78294" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x288.jpeg" sizes="(max-width: 530px) 100vw, 530px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws-512x288.jpeg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/http___com.ft_.imagepublish.upp-prod-eu.s3.amazonaws.jpeg 700w" alt="" width="530" height="298" /><figcaption class="wp-caption-text">Reklama, který se stala terčem kritiky ASA. Zdroj: Financial Times</figcaption></figure>
Equinor vyřešil stížnost stažením reklamy, pokuta mu tak nakonec udělena nebude. NGO Global Witness uvedla, že zemní plyn bývá politiky často zmiňován jako nízkouhlíkové palivo. Přitom jde ale o palivo fosilní. Murray Worthy, seniorní konzultant organizace, poukázal na zjištění Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu a uvedl, že plyn má třetí nejvyšší emisní intenzitu mezi komerčně dostupnými palivy.

Společnosti

Britské orgány varují norský Equinor: Zemní plyn není nízkouhlíkové palivo

Ofgem spouští konzultace k reformě pravidel pro dodavatele energií ve Spojeném království. Snahou regulátora je zvýšit kvalitu dodávaných služeb pro zákazníky a snížit pravděpodobnost krachu dodavatele energií. Dodavatele energií budou při navýšení počtu zákazníků nad stanovené hranice muset prokázat, že jsou schopni dostát svým závazkům. Případného snížení konkurence se regulátor neobává.
Anglický regulační úřad <a href="https://www.ofgem.gov.uk/">Ofgem</a> (obdoba českého ERÚ), spouští <a href="https://www.ofgem.gov.uk/publications-and-updates/ofgem-proposes-new-financial-checks-and-tests-existing-suppliers">konzultační proces</a> k návrhu nových pravidel pro dodavatele energií. Jde o dlouhodobou iniciativu regulátora, díky které již například od tohoto léta platí pravidla pro vstup nových společností na trh. Nyní  Ofgem připravuje pravidla pro společnosti, které již na trhu působí. Dle návrhu by mohl regulátor požádat o provedení nezávislého auditu společnosti, který by prověřil finanční stav dodavatele a jeho zákaznický servis.
<img class="size-medium wp-image-20701" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Regulation-512x358.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Regulation-512x358.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Regulation.jpg 700w" alt="" width="512" height="358" />
<h2>Jen společnosti s auditem budou moci přijmout nové zákazníky</h2>
Nová pravidla cílí na rychle rostoucí společnosti, u kterých není jasné, zdali budou schopny poskytovat své služby i v případě nárůstu zákazníků. Pokud by společnost neprokázala, že je schopna dostát svým závazkům, bude jí omezena možnost nové zákazníky přijímat. Společnosti by měly být testovány při překročení následujících počtů zákazníků: 50 tisíc, 150 tisíc, 250 tisíc a půl milionu. Nová pravidla se mají také zaměřit na vedoucí zaměstnance společností. Ti by měli splňovat nároky na odbornou způsobilost a bezúhonnost (fit and proper requirements).
Jedním z důvodů proč Ofgem zvažuje zavedení tohoto pravidla je skutečnost, že od roku 2016 <a href="https://www.ft.com/content/1c2c8b10-f49b-11e9-b018-3ef8794b17c6">zkrachovalo</a> již 16 malých dodavatelů energií a u <a href="https://www.theguardian.com/business/2019/oct/01/nottingham-based-energy-supplier-robin-hood-fails-to-pay-95m-in-subsidies">dalších čtyř</a> společností je pravděpodobnost krachu vysoká. V případě, že dodavatel energie zkrachuje, dochází k převedení jeho zákazníků pod tzv. „dodavatele poslední instance“ (stejný proces funguje i v ČR). V případě nesplacených závazků vůči státu (případně Ofgem) je však požadovaná částka rozdělena mezi zbývající dodavatele energií. Velcí dodavatelé, tzv. „velká šestka“, proto tuto iniciativu Ofgem podporuje. Konzultační proces je otevřen všem účastníkům trhu do 3. prosince letošního roku.
<blockquote>„Pro případ úpadku dodavatele, posilují nová pravidla „záchranou síť“ a zlepšují prostředí pro zákazníky kteří budou převedení k jinému dodavateli. Zákazníci si tak mohou být jisti, že ať už se stane cokoliv, budou náležitě chráněni,” uvedla Mary Starksová, ředitelka pro oblast spotřebitelů a trhů v Ofgem.</blockquote>

Komoditní trhy

Britský regulátor Ofgem chystá tvrdší pravidla pro obchodníky s energiemi

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předloží příští středu při jednání vlády informaci o tezích plánovaného nového energetického zákona. Ministři dokument schvalovat nebudou, dalším krokem bude předložení věcného záměru zákona vládě v polovině příštího roku na který naváže příprava paragrafového znění. Vyplývá to z podkladů pro jednání kabinetu. Současný energetický zákon z přelomu milénia byl podle MPO novelizován pětadvacetkrát, čímž se stal značně nepřehledným.
Ministerstvo v materiálu pro vládu uvádí, že cílem nového zákona je mimo jiné příprava rámce pro nový model energetického trhu s důrazem na plnění cílů v odklonu od uhlí, jednoznačném definování práv a povinností subjektů na trhu s elektřinou a plynem, transpozici evropských pravidel nebo vyřešení současných problematických pasáží zákona.
<blockquote>&#8222;V tuto chvíli se oblast české energetiky nachází v situaci, kdy je nezbytné na základě řady vlivů vytvořit nové legislativně-regulatorní prostředí, které by bylo uzpůsobeno pro novou energetiku, respektive pro účely přechodu na novou energetiku. Ruku v ruce tak společně s legislativními změnami musí být provedeny i změny v oblasti tarifní struktury a cenové regulace,&#8220; uvádí v dokumentu resort.</blockquote>
Nový energetický zákon se podle něj bude vztahovat na činnosti fyzických a právnických osob v energetice, nikoliv pouze na podnikání jako dosud. A to bez ohledu na to, zda je pro výkon dané činnosti vyžadována licence nebo jiné oprávnění, či nikoli.
Kromě tezí plánovaného zákona dostane vláda ve středu ještě další materiál, týkající se plánovaných činností v energetické strategii státu. Ani ten schvalovat nebudou. Podle materiál by v příštím roce měl být vyhodnocen a případně dále aktualizován Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, který vláda přijala v roce 2015. Tehdy schválený dokument počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030. Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti.
Havlíček mimo jiné řekl, že z nových dat společnosti ČEPS vyplývá, že Česku nebude stačit plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. Česko je nyní dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje (OZE), uhlí čeká útlum, který bude třeba nahradit.
Do konce příštího roku má být podle materiálu také dokončeno vyhodnocení naplňování Státní energetické koncepce (SEK), kterou vláda taktéž schválila v roce 2015. &#8222;Na základě vyhodnocení SEK by měla vláda ČR rozhodnout o případné nutnosti aktualizace, respektive o zachování platnosti stávajícího znění SEK. Vláda ČR může rozhodnout o aktualizaci pouze dílčích částí a zachování platnosti zbývajících částí,&#8220; uvedlo v dokumentu ministerstvo. Případná kompletní aktualizace SEK by podle něj měla mít horizont do roku 2045, její příprava by podle rámcového odhadu MPO mohla trvat 2,5 až čtyři roky.