EDF souhlasí s kompenzací za uzavření JE Fessenheim

Jaderná elektrárna Fessenheim má celkový elektrický výkon 1800 MWe, má totiž dva reaktory s výkonem 900 MWe. Pokud by se Fessenheim zavřel, tak i z ekonomických důvodů asi oba reaktory. S těmi politickými požadavky je to složitější. Jedním je příslib Francoise Hollande, který dal pro získání podpory Zelených, že zavře tuto elektrárnu. Druhou pak politická dohoda, že výkon jaderných bloků nepřekročí zmíněných 63,2 GWe. To odstavení se postupně posunovalo a nyní je ve stádiu, že se předpokládá až v době spuštění bloku Flamanville 3. Ovšem, do té doby proběhnou ve Francii volby a je možné, že se pohled na odstavování jaderných bloků změní. Zvláště po zkušenostech z tohoto podzimu a zimy, kdy se ukázalo, jak Evropě chybí nízkoemisní zdroje nezávislé na počasí a co by nejen pro Francii znamenala ztráta jaderných bloků.

Vaše poslední věta není pravdivá, nízkoemisní zdroje (JE) tu jsou, ale tehdy, kdy by byly nejvíce potřeba (v zimě) jich část nedodává elektřinu do sítě. Ať jde již o Francii, Švýcarsko a ČR. Proč jich tolik opravují v zimě, kdy jsou potřeba a nemají žádné problémy s chlazením a ne v létě (či od jarní po podzimní rovnodennost) kdy je mohou nahradit fotovoltaické elektrárny?

V Dukovanech nejedou 2 reaktory, Temelín plánuje, že nepojede příští rok leden-březen (1 reaktor). Co je to za nesmysl plánovat odstávku v zimě, za potenciálních smogových situací. Neměl by to ČEZ už nějak řešit, zřejmě management JE selhal.

Pane Vaněčku, dobře si pamatuji, jak jste mi tvrdil, jak se ten vítr a slunce krásně doplňují a jak v zimě fouká a v létě svítí slunce. Marně jsem Vám vysvětloval, že mohou být mnohadenní období, kdy ani nesvítí a ani nefouká na rozsáhlých územích. Loňský podzim a letošní leden jsou excelentním příkladem (ale nejen ony), že jsem měl pravdu, a doufám, že se z toho tvůrci energetických koncepcí poučí. V současné době běží ve Francii 87 % existujícího jaderného výkonu a v Česku 74 % jaderného výkonu. Protože nikdy to nebude tak, že by se všechny jaderné bloky renovovaly a vyměňovalo se u nich palivo ve stejnou dobu, tak ne všechny tyto činnosti lze naplánovat na léto. Jak ve Francii tak v Česku byl minulý rok problematičtější z důvodů, o kterých se zde několikrát psalo. Navíc u Temelína se po instalaci odlaďovala nová turbína a Dukovany musí postupně pro všechny bloky realizovat získání povolení pro provozování na další desetiletí. Po dokončení těchto mimořádných činností by zase, tak jako v předchozích desetiletích měly Dukovany zase velmi spolehlivě běžet. Temelín by se měl k rekordním dodávkám vrátit už letos. Uvidíme, jestli se to zdaří. A v té době bude možné se snažit o optimálnější vyladění i vzhledem k roční době. Ovšem, jak vidíte počasí nelze naplánovat a opravdu dopředu nevíme, kdy bude foukat a kdy ne :-), jestli to vyjde na brzký podzim, zimu či pozdí jaro. Pokud se však podíváte na emise Německa a Francie za celý rok, a nejen loňský, ale už mnoho let , tak je krasně vidět, jaký typ energetiky si z nepřízní počasí z hlediska emisí poradí mnohem lépe.

Pane Wagner, vidím, že na můj dotaz odpovědět neumíte nebo nechcete. Co je platné, že píšete že Temelín by se měl letos vrátit k rekordním dodávkám elektřiny, když to bude (jestli se to povede) důsledkem odložení jeho odstávky (tříměsíční) z listopadu 2017 až na leden 2018. Takové nesmyslné rekordy nepotřebujeme, naši občané co trpí v lednu a únoru smogem by dali přednost aby se palivo v JE měnilo během půlročního období mezi jarní a podzimní rovnodenností, kdy je dost například náhradních kapacit z FVE (větrné elektrárny v ČR prakticky neexistují). A že Dukovany budou potřebovat povolení na dalších 10 let se ví taky už aspoň 10 let.

Myslíte že management našich JE situaci zvládá?

Opravdu nevím co, krom vyšší ceny energie motivuje kterýkoli typ elektrárny k tomu aby vyráběla. Jednoduše nyní neznám žádný způsob jak donutit (motivat) JE aby odstavila v létě, pokud bude takovy systém dotací zaveden uvidíte, že se situace změní. A navíc jak už tady někdo psal smog je především z nizkych zdrojů, auta, prumysl, domácí topeniště. Jak proti tomu pomůže JE která nahradí uhelku někde daleko za městem?

Pane Vaněčku, pro optimální využití i jaderných zdrojů je řada parametrů a nejen jede. Jedním z nich je co nejefektivnější využití paliva a to znamená například, že se nevyměňuje po půl roce. Fotovoltaické elektrárny jsou fajn pro vykrytí špiček v denní potřebě, ale jaderné bloky v základním zatížení opravdu nenahradí. Takže opravdu je nelze všechny v létě vypnout. Pokud by protijaderní aktivisté nevybojovali to, že se nedostavěl Temelín, tak jsme mohli být ve střední Evropě s emisemi celý rok i během inverzí daleko lépe.

Pane Wagnere,

nikdo netvrdí, že se má jaderné palivo měnit po půl roce, ale to že je hloupost plánovat odstávky na zimní období. Na druhou stranu se v létě bavíme o nízké spotřebě 3.5-4.5GW, vzhledem k proměnlivější výrobě OZE by se hodily bloky, které je možné rychleji najíždět a odstavovat, tedy, bohužel, fosilní, kde je reakční doba od čtvrt hodiny na Červeném mlýně po nějaké hodiny u uhelných. V zimě naopak je období nízké spotřeby charakterizováno zatížením asi 8-9GW. A to ještě nevíme, jak do situace zasáhnou energetické revoluce v okolních zemích.

Pokud jde o nějaké efektivní využití paliva, pak myslím že nejlepší by byly reaktory u kterých jde palivo přidávat a produkty štěpení odebírat za chodu. Bohužel k takovým, které by se daly nasadit ve velkém je asi ještě daleko.

Pane C, nikdo netvrdí, že by se nemělo v našich podnebných podmínkách dominantně vyměňovat palivo v letním období. Ovšem i v tomto období je u nás potřeba základního výkonu přes 3 GW a tu by bylo dobré pokrývat ze stabilních nízkoemisních zdrojů. Takže opravdu není dobré při našem počtu jaderných zdrojů a jejich výkonu všechny odstávky nakumulovat na tuto dobu. Na druhé straně toto není jediný parametr, který o efektivitě (a tedy i ekologii) provozu daného zdroje a celého energetického mixu rozhoduje. Je to také časová vzdálenost mezi kampaněmi a modernizacemi. Jak jsem se snažil vysvětlit panu Vaněčkovi, tak posledním roce se nakumulovaly a řešily problémy, takže asi sladění všech faktorů nyní nemusí být tak jednoduché. K vedení ČEZ, hlavně po událostech okolo svarů a také kvůli přístupu k výstavbě nových bloků, jsem značně kritický. Nevím, proč se přestávka v provozu bloku Temelína naplánoval na začátek roku, takže nemohu posoudit do jaké míry je nutná a výhodná v té době nebo se mohla uskutečnit jindy. Jen mi připadá poznámka pana Vaněčka poněkud účelová a nepříliš smysluplná.

Ještě poznámka, reaktory, které umožňují průběžně přidávat palivo a odebírat štěpné produkty a transurany, čímž asi máte na mysli reaktory s tekutým palivem, mají pochopitelně své výhody, ale také nevýhody. Hlavní je, že se musí průběžně provádět separace radionuklidů a to není zase tak triviální. Je otázka, zda tyto typy budou kvůli tomu využívány všude nebo jen někde kvůli svým výhodným vlastnostem pro likvidaci transuranů. V každém případě komerční typy zatím nejsou.

Pokud máte na mysli ty typy reaktorů, které umožňují průběžně vyměňovat palivové soubory a mohou tak třeba kontinuálně běžet i několik let (rekord v roce 2016 vytvořil blok Heysham II , tedy britský plynem chlazený reaktor AGR, který nepřetržitě běžel 940 dní. Během celé takto dlouhé kampaně se průběžně vyměnilo 123 palivových souborů), tak ty mají také své výhody a své nevýhody.

U Vás je problém, že vždy vypíchnete něco, co Vás zaujme a bez kontextu a reálných možností to hodíte jako řešení. A to bez ohledu, jestli už jde o reálnou možnost nebo jen nějakou teoretickou vizi.

Pan Wagner nemá argumenty a nechce odpovědět na tyto 2 otázky:

1)proč u nás v letech 2015, 2016, 2017 a nyní plánovaných 2018 musí stát aspoň 1GW výkonu JE v zimním smogovém období. Kdyby management udělal organizační opatření, pak by tomu tak nebylo. Proč pan Wagner chce utrácet stovky miliard za nový jaderný 1 GW zdroj když nám v době kdy to nejvíce potřebujeme 1GW ze stávajících JE stále nedodává elektřinu?

2)je takový management našich JE v pořádku? Vždyť jsou za ním každoročně miliardové ztráty vůči plánovanému (možnému) výkonu.

Pane Vaněčku, můžu se Vás zeptat, proč sem pořád pletete ten smog? Nemají snad na vznik smogu hlavní podíl lokální topeniště, automobilová dopravy a průmyslový podniky? To by nám ten 1 GW z jádra byl stejně prd platnej. Stejně tak i Vaše koncepce s mnohonásobně vyšším podílem fotovoltaiky, která stejně v zimě pořádně nevyrábí a bez smysluplný sezonní akumulace by stejně muselo jet uhlí/plyn.

Ondro, jestli jste sledoval mapy smogu na ČT před večerními zprávami tak jste mohl vidět především 3 červené oblasti: Praha a okolí-tam je smog dán především automobily (nejvíce diesely) a spalovnou Malešice. Průmysl v Praze není, lokální topení též ne.

Na Ostravsku je to dáno hlavně průmyslem a lokálním topením.

No a třetí oblast bylo Ústecko, tam je to dáno hlavně našimi uhelnými elektrárnami.

Ondro, když se podíváte na data ČEPS, výroba, tak vidíte, že třeba právě teď máme z uhelných elektráren 7 GW, z JE 3 GW, z paroplynových 1 GW a z fotovoltaiky taky 1 GW. Ostatní je zanedbatelné, tedy přes 50 % je z uhlí. (Současně v Německu uhlí je těsně pod 50%, jádro asi 10%).

I když uhelky jsou teď lepší než před 30 lety, k smogu přispívají z energetiky nejvíce.

Při vytváření smogu při inverzi sice dominuje doprava , lokální topeniště a průmyslové podniky. Ovšem i v těchto případech může pomoci v budoucnu nízkoemisní výroba elektřiny. Například posílení elektrifikace dopravy (železniční i městské i osobní v podobě elektromobilů), využití tepelných čerpadel či elektrické vytápění a i v průmyslu se dá někdy přejít na elektřinu. Ovšem toto nemá smysl, pokud nemáme nízkoemisní zdroje elektřiny. K emisím u nás, a to nejen při inverzi přispívají i uhelné zdroje elektřiny v Polsku a Německu.

Jsem moc rád, že pan Vaněček konečně připustil, že existují dlouhodobé stavy počasí, kdy nefouká a ani není sluneční svit. Takže větrné a solární zdroje nám téměř nic nedají. Ani tu baterii v elektromobilu jimi v té době nenabijeme. Biomasové zdroje elektřiny také spalují a produkují emise, o CO2 můžete sice tvrdit, že se kompenzuje pohlcením rostoucích rostlin, ale ostatní emise přispívají ke smogu. V daném případě nám tak příliš nepomůžou. A možná kapacita vodních zdrojů je u nás už téměř vyčerpána. Takže, jak uznává i pan Vaněček, pokud se nevyřeší masivní sezonní ukládání energie, jsou řešením pro výrobu elektřiny z nízkoemisních zdrojů v době inverze pouze jaderné bloky.

Pokud nebude dostatek jaderných bloků a výkonu v nich, tak v případě, že místo nich postavíme i extrémně velké výkony fotovoltaiky, jak navrhuje pan Vaněček, tak i při sebelepším managementu nám to při tom stavu, co teď byl v lednu, vůbec nepomůže. Management provozu a péče o jaderné bloky u nás nebyl v posledních letech určitě ideální a je potřeba jej zlepšit, ovšem zlepšení situace s emisemi v zimě nevyřeší panem Vaněčkem navrhovaný odchod od jádra a postavení co největšího výkonu ve fotovoltaice a větru, ale naopak výstavba dalších jaderných bloků, které by u nás i v Polsku ( to nyní rozhodlo právě i kvůli kampaní lidí podobných názorů jako pan Vaněček o odstoupení od plánů jaderných a plně se soustřeďuje na výstavbu uhelných bloků) a Německu (kde to bude po roce 2022 s využíváním uhelných zdrojů ještě aktuálnější) v těchto obdobích umožnily dramatické snížení emisí (viz příklad Francie a Švédska).

Pane Wagnere,

dá se souhlasit s tím že nižší emise jsou dobré, jen je otázka, jestli je dobrý nápad tyto zdroje nechávat běžet v létě a v zimě v nich měnit palivo, nebo jestli třeba během 6 měsíců vyměnit palivo ve všech reaktorech s tím že v tu dobu poběží vždy 2GW JE a cca 1500MW třeba uhelných elektráren. V létě by jejich provoz představoval asi menší problémy, než v zimě.

A pokud se opravdu sešla řada nešťastných náhod, pak se s odstávkou asi nedá nic moc dělat, ale pokud by to bylo děláno bez nějakého většího důvodu, je to myslím trochu na zamyšlení. Na druhou stranu pokud se prodlužuje kampaň tak že spolu s odstávkami je delší než 12 měsíců, pak bude v průběhu času odstávkové období, bohužel cestovat. Pak je otázka co s tím dělat, jestli s tím má cenu vůbec něco dělat.

Ohledně reaktorů jsem měl na myslí první možnost, tedy ty, u kterých je palivo v tekutém stavu, ať už by se mělo jednat o reaktory s tekutými solemi, nebo s palivem ve vodném roztoku (jediný český překlad jsem našel jako homogenní reaktor). Myslím že je škoda, že se na těchto konceptech, které jsou asi stěží něčím novým (skoro pokaždé když někde narazím na "novou" jadernou technologii, tak zjistím že se se něco takového v minulosti zkoušelo), nepracuje a nepracovalo trochu více. Myslím že pokud by tyto byly běžně dostupnou záležitostí, tak by dost problémů kolem jaderné energetiky bylo minulostí.

Pokud by se více investovalo do výzkumu reaktorů s kapalným palivem, nejspíš by objem odpadu byl mnohonásobně menší, protože by nebylo třeba něco dělat i s obrovským množstvím balastního materiálu. Nebo jenom kdyby se více v minulosti investovalo do o něco méně exotických sodíkových reaktorů, mohl být problém s použitým palivem o poznání menší. Asi budete souhlasit že i jen dosažení stavu kdy na každý jeden spotřebovaný atom štěpitelného uranu vznikne jeden nový, by byl z pohledu spotřeby paliva velmi pěkný výsledek, který by umožnil provozovat reaktor třeba 5-10 let bez jediné výměny paliva.

Dovolil bych si jen poznámku ke smogu a inverzi. Vysoké komíny klasických uhelných elektráren obvykle inverzi prorazí (nevím jak u moderních, kde se spaliny vypouštějí přes chladicí věže) , tam by při zavedení EV došlo ke zlepšení. A co se týče tepelných čerpadel, myslím se to řešilo v jiné diskusi tady, závisí na topném faktoru. Pokud bychom řekli že z PPE se domů dostane ve formě elektřiny 50% energie z paliva (plynu), pak jakékoliv TČ s topným faktorem >2 bude představovat úsporu paliv a tedy i emisí. Podobně u uhelných elektráren to bude něco mezi topnými faktory 3 a 4.

Pan Wagner nechce odpovědět na mé 2 otázky, tak místo toho fabuluje, co prý si já myslím a že mu prý dávám zapravdu. Pan Wagner, na rozdíl ode mne, svobodného soběstačného nezávislého důchodce je vázán tím, co musí hlásat. Nezávidím mu to a ani ho nechci přesvědčit, jen jsem se ptal....

1) Smog ČEZ vůbec nezajímá dokud mu úřad nenařídí omezit výrobu v uhelkach.

2) Co je Vam po tom jake ma ETE vedení? Jeho trable Vaše gusto, ne?

Bylo by krásné, kdyby všichni spolupracovali s cílem vše zlepšit, ale bohužel tady máme spíš snahu o vlastní zisk. Odstávky jsou nekdy dány technologií jindy ekonomikou a to u vsech zdrojů. Někdy a některé se daji plánovat a jindy a jiné ne. Nevím co na tom stále nechápete.

Pane Mikeš Vy asi nevíte že stát je majoritním vlastníkem ČEZu. Takže by měl vykonávat svoje vlastnická práva ve prospěch státu=svých občanů. To je má odpověď na Vaše body 1 a 2. Ztráty ČEZu=ztráty státního rozpočtu (snížený příjem z dividend). Stát nevlastní veškerou energetiku u nás, ale je dvoutřetinovým vlastníkem ČEZu, největšího výrobce elektřiny a příjemce dotací.

"Takže by měl vykonávat svoje vlastnická práva ve prospěch státu=svých občanů."

Stejnou logikou by měl Budvar dávat pivo zadarmo? A nebo by ho neměl vařit vůbec, co je větší prospěch?

Pane Vaněčku, tak to asi vím kdo je majoritním vlastníkem ČEZ. Jistě by se o něco takového mohl pokusit, ale pokud se nemýlím, jsou zde zákony chránící drobné akcionáře, či-li ČEZ je firma jako každá jiná, a dělá to co může a to co se vyplatí a pokud mu někdo nastaví podmínky tak aby JE odstavil v létě, a bude-li to technicky možné (a ekonomicky výhodné díky novým podmínkám) tak to udělá. Nezaměňujte ČEZ se státem. Prostě zde není zadání, které by bylo schopno donutit ČEZ něco takového udělat, krom toho je právě v zájmu občanů aby se na JE dělalo to co je třeba a ne to co vychází z ideologického zadání.

Krom toho je vidět, že měříte každému jiným metrem. Když slunce v noci nesvítí "to je přece každému jasné" tak je to v pořádku, ale když se musí JE odstavit v zimě z důvodu technologických tak je to hrozný problém.

Zřejmě další malá domů pro státní EDF, která je ve vážných problémech. Je trochu podivné někomu platit za uzavření bloků starých 40 let, které zřejmě těžko splní dnešní bezpečnostní požadavky a současně nemá smysl do nich investovat. Kdyby byla Evropská komise co k čemu, tak to zatrhne, možnosti k tomu má. Ovšem jedná se o Francii, takže razítko z Bruselu pro tento nesmysl se jistě sežene.

Pane Hájku, jak s Vámi ve velké většině diskuze zde souhlasím, tak tady musím oponovat. Oba reaktory ve Fessenheimu jsou první z velké série bloků u výkonu 900 MWe, kterých má Francie celkově 34. Jejich životnost při příslušných pravidelných vylepšeních je nejméně 50 a spíše i 60 let. S pokračováním přes 40 let se také u všech těchto bloků počítá. Výjimkou je jen Fessenheim. Ta je ale dána čistě politickými důvody, nejedná se ani o důvody bezpečnostní ani o ekonomiku. U té ekonomiky by bylo při dalším provozu i Fessenheimu, že i metody vylepšení a modernizace bloků se dají standardizovat a v každém případě je bude třeba udělat. Takže se nedělají jen speciálně pro Fessenheim. Hlavní problém je, že je blok 1,5 km od hranic s Německem. Proto je hlavním cílem globalistických protijaderných hnutí. Zároveň zdůraznění, že jde o nejstarší elektrárnu (i když je to jen o jeden rok oproti dalším následujícím stejného typu) u aktivistické kampaně dobře zabírá. Uzavření Fessenheimu je pouze politickou úlitbou Zeleným ve Francii (když je socialisté potřebují v politickém boji) a enviromentalistickým hnutím na celoevropské úrovni. Pokud by to tedy nějak Evropská komise zakázala, tak by to byl čistě ideologický tah vynucený aktivisty bez jakéhokoliv bezpečnostního či ekonomického opodstatnění. To je i důvod kompenzací. Zavření Fessenheimu je čistě politický akt, který musí být investoru kompenzován

Asi jste mě úplně nepochopil. Já právě s politicky motivovaným uzavřením Fessenheimu a související finanční kompenzací pro EDF nesouhlasím. A to z toho důvodu, že se domnívám, že ta elektrárna by byla v brzké době uzavřena tak jako tak. Stačí se podívat, kolik stála modernizace mnohem mladší a modernější elektrárny Dukovany. 60 let životnosti Fessenhaimu bude asi spíš iluze. Reálných je možná těch 50 let, to ovšem znamená už jen 10 let od letoška a to zřejmě nebude stačit k tomu, aby se zaplatil nákladný retrofit vyvolaný Fukušimou. Nemám přesnou představu, do kdy musí být ta opatření provedena, ale předpokládám, že ten termín už bude brzy.

Takže se shodneme, že politické uzavírání Fessenheimu je nesmysl a mělo by to být necháno na ekonomické úvaze EDF. Ohledně té ekonomické výhodnosti se naše názory liší. Snažil jsem se Vám vysvětlit důvody, které mě vedou k názoru opačnému tomu Vašemu. Takže je zopakuji a některé přidám:

1) Dva bloky ve Fessenheimu patří do skupiny 34 stejného typu, takže jejich úpravy a vylepšení se mohou provádět standardizovaně v sérii, což by je mělo značně zlevnit.

2) Jedná se o velké bloky, u nichž bývá vylepšení pro dalších deset let ekonomicky výhodné.

3) Značná část potřebných úprav v souvislosti s Fukušimou už byla provedena (jinak by nemohly běžet).

4) V dnešní situaci v Evropě, kdy se bloky se stabilním výkonem nezávislým na počasí téměř nestaví, budou takové bloky v ne tak vzdálené době dost ceněné. On to ukazuje už ten letošní podzim a leden.

5) Vše hodně závisí na tom, zda se Evropa opravdu rozhodne jít za snížením emisí nebo ne. Pokud ano, tak se ekonomická výhodnost dalšího provozu těchto bloků ještě zvýší.