Francouzská energetická společnost <a href="https://www.edf.fr/en/the-edf-group/dedicated-sections/journalists/all-press-releases/edf-upgrades-its-nuclear-output-estimate-in-france-for-2020">EDF ve středu oznámila navýšení odhadu</a> výroby svých jaderných elektráren, jejichž výroba běžně ovlivňuje ceny elektřiny v celé Evropě. I přes navýšení odhadu však dle analytiků může dojít k nedostatku výroby v případě, že by přišly tuhé mrazy. 
EDF zvýšila odhad výroby francouzských jaderných elektráren pro rok 2020 na 325-335 TWh. V dubnu společnost odhad vlivem koronavirové krize na plány údržby reaktorů snížila o 20 % na 300 TWh. V červenci jej následně zvýšila na 315-325 TWh.
<blockquote>„Revize není překvapením. Odráží změny [týkající se plánování a údržby] oznámené od července,“ uvedl jeden z obchodníků.</blockquote>
Ještě v únoru letošního roku přitom <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-slabem-roku-2019-snizila-letosni-odhad-vyroby-francouzskych-jadernych-elektraren">EDF počítala pro rok 2020 s výrobou v rozmezí 375-390 TWh</a>. Pro srovnání, v roce 2019 jaderné elektrárny EDF vyrobily 379,5 TWh.
<blockquote>„Obavy o dodávky na listopad a prosinec se sníží, ale velmi chladné období by přesto mohlo způsobit nedostatek v dodávkách elektřiny,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/frances-winter-power-supply-risk-lingers--analysts/1157449">uvedl Eylert Ellefsen</a>, analytik společnosti Montel.</blockquote>
Minulý měsíc <a href="https://www.rte-france.com/actualites/securite-dapprovisionnement-electrique-pour-lhiver-2020-2021-previsions-actualisees">francouzský provozovatel přenosové soustavy, RTE, varoval</a>, že od poloviny listopadu do prosince může ve Francii v případě nadprůměrně chladného počasí dojít při zohlednění očekáváné poptávky k nedostatku výroby elektrické energie.
<h2>Dubnový odhad</h2>
Někteří analytici nařkli EDF z „děšení“ trhu, když společnost v dubnu přišla s odhadem výroby ve výši 300 TWh. Podle některých bylo zřejmé, že tento odhad je příliš nízký.
<blockquote>„Nejprve vyděsili trh s cílem 300 TWh a poté jej pomalu zvyšovali, když [jsme] již věděli, že cíl je příliš nízký,“ uvedl dle agentury Montel jeden z obchodníků.</blockquote>
Úvodní fotografie: Francouzská jaderná elektrárna Fessenheim. Zdroj: EDF

Elektrárny v Evropě

EDF navýšila odhad výroby svých jaderných elektráren. Nedostatek výroby však stále není vyloučen

Jaderná elektrárna Temelín zpřísnila koronavirová opatření. V jídelně snížila kapacitu lidí, kteří tam mohou naráz jíst, a energetici kladou důraz na dodržování dvoumetrových rozestupů. Posílená je i elektronická komunikace a zavřené infocentrum. Temelín také dokončil očkování zaměstnanců proti chřipce. Očkovat se nechalo přes 300 pracovníků. Poprvé to ČEZ umožnil pro zaměstnance zdarma. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.
V karanténě je teď deset zaměstnanců elektrárny, u nichž se prokázala nemoc covid-19. Na provoz Temelína to podle mluvčího nemá vliv.
Elektrárna zavedla opatření již v březnu. Od konce srpna se tam opět musejí nosit roušky ve vnitřních prostorách, kde nelze dodržet rozestupy. Od poloviny září jsou znovu koridory před vstupem a měří se teplota.
<blockquote>„Nyní zpřísňujeme opatření v jídelnách: snížila se kapacita, klademe důraz na dvoumetrové rozestupy. Upravujeme i další opatření včetně posílení elektronické komunikace, úprav cvičení nebo zavření infocentra,“ řekl mluvčí.</blockquote>
Od jara chrání obsluhu jídelen u výdejních pultů plexiskla.
Zvláštní režim platí už od srpna pro provozní personál. Na blokové dozorny je zakázaný vstup, operátoři používají respirátory a směny si podle Svitáka předávají maximálně bezkontaktně. V obou českých jaderných elektrárnách jsou omezené služební cesty i fyzické kontakty. U profesí, kde je to možné, dávají energetici přednost práci z domova.
V Temelíně nyní dokončili očkování zaměstnanců proti chřipce. ČEZ ho umožnil zaměstnancům zdarma, aby snížil dopady virových onemocnění na personál a zajistil bezpečný provoz. Elektrárna má kolem 1300 zaměstnanců, tři stovky se daly očkovat.
<blockquote>„Jsme součást kritické infrastruktury, musíme zajistit bezpečný provoz elektrárny a spolehlivé dodávky elektřiny pro záchranáře, firmy i lidi. Všichni se teď chráníme především před nemocí covid-19. Nesmíme ale zapomínat ani na další virová onemocnění, která by mohla průběh pandemie covid-19 zkomplikovat,“ uvedl ředitel elektrárny Jan Kruml.</blockquote>
Temelín je největší výrobce elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny, letos od začátku roku 11,5 TWh.

Jaderné elektrárny

Temelín zpřísnil opatření kvůli koronaviru

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) nechá vyrazit další prostory pro podzemní výzkumné pracoviště Bukov na Ždársku. U Bukova testují odborníci v hloubce 550 metrů možné chování hornin v budoucím hlubinném úložišti radioaktivního odpadu, jehož stavba má v ČR začít v roce 2050. Nynější laboratorní chodby už jsou z velké části obsazené nynějšími experimenty. Ražba dalších by měla začít v lednu 2021. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla mluvčí správy úložišť Martina Bílá.
<blockquote>&#8222;Proto, aby byl naplněn výzkumný a experimentální plán SÚRAO, jsou stávající prostory podzemního výzkumného pracoviště Bukov nedostatečné,&#8220; uvedla mluvčí.</blockquote>
V další fázi by mělo být vyraženo až několik set metrů nových podzemních děl, odhadované náklady na tuto výstavbu podle ní převyšují 100 milionů korun. Teď pokračuje přípravná fáze.
Podle dřívějších informací vyrazili horníci v části uranového dolu do roku 2017 pro výzkumné pracoviště 478 metrů průzkumných prostor a tzv. rozrážek. Komerční těžba v dole Rožná skončila v prosinci 2016, uranovou rudu horníci naposled dobývali ve 24. patře, tedy 1200 metrů pod povrchem země.
Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov je na 12. patře bývalého dolu a využívá jeho infrastrukturu. Náklady na provoz tohoto pracoviště se podle správy úložišť pohybují okolo 100 milionů ročně, v závislosti na prováděných činnostech. Na samotných experimentálních pracích v podzemí se teď podle správy podílí více než 100 výzkumných a technických pracovníků.
Odborníci v podzemí zjišťují, jak se chová hornina v hloubce odpovídající případnému hlubinnému úložišti. Sledují například i proudění vody a testují materiály, s jejich využitím se v úložišti počítá.
Důl udržuje závod Geam, který spadá pod státní podnik Diamo. Podle poslední smlouvy podepsané letos v červenci bude Diamo zajišťovat provoz PVP Bukov dalších deset let. Smlouva může být podle potřeby ještě prodloužená o pět let. Podrobnosti k činnosti výzkumného pracoviště jsou na <a target="_blank" href="https://www.pvpbukov.cz/">webu</a>.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Rada SÚRAO letos v červnu schválila snížení počtu možných lokalit pro úložiště z devíti na čtyři. Jde o Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Konečné slovo bude mít vláda.

SÚRAO nechá vyrazit další prostory pro testování chování hornin v budoucím hlubinném úložišti

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost spolku Jihočeské matky, který marně usiloval o účast ve správních řízeních souvisejících s prodloužením provozu druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Při prodlužování provozu se podle potvrzeného verdiktu správních soudů řeší bezpečnost zařízení, nikoliv dopady na přírodu a krajinu. Veřejnosti tak nevzniká právo účasti. Usnesení je dostupné v <a target="_blank" href="https://bit.ly/2SfM1I0">databázi</a> ÚS.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost povolil další provoz druhého bloku Dukovan v roce 2017, kdy také rozhodl, že spolek není účastníkem souvisejících správních řízení. Jihočeské matky se obrátily na Městský soud v Praze, stěžovaly si na porušení svých práv.
Podle městského soudu však šlo jen o prodloužení provozu existujícího zařízení, nikoliv jeho rozšíření či změnu. Navíc se řešila jen bezpečnost dalšího provozu, nikoliv ohrožení životního prostředí, proto nebyl důvod přiznat účastenství spolkům na ochranu přírody. Rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Jihočeské matky v ústavní stížnost poukazovaly na to, že bezpečný provoz je zásadní i z hlediska zájmu na ochraně přírody a krajiny. Bez účasti dotčené veřejnosti není možné ověřit, zda je jaderné zařízení provozováno dlouhodobě ve stejném a bezpečném stavu.
<figure id="attachement_17120" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg" alt="JE Dukovany a Mohelno" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Dopad nezajištění bezpečného využívání jaderných zařízení je možné sledovat ve Fukušimě nebo Černobylu, argumentoval spolek v ústavní stížnosti. Vliv jaderné elektrárny na přírodu a krajinu navíc není podle Jihočeských matek konstantní, může se v čase vyvíjet k lepšímu i horšímu, a proto nesmí být prodloužení provozu jen formálním aktem.
Ústavní soudci ale akceptovali názor správních soudů, že opakované povolení již provozovaného zařízení se nedotýká ochrany přírody a krajiny způsobem, z něhož by veřejnosti plynulo právo účasti. Dopady na přírodu a krajinu se řeší při prvotním povolení, případně při změně jaderného zařízení.
<blockquote>&#8222;Tyto zájmy jsou v případě jaderného zařízení a jeho provozu posuzovány v jiných řízeních, například v rámci územního řízení, stavebního řízení, a v procesu EIA. V nich je také připuštěna účast spolků zabývajících se ochranou přírody a krajiny,&#8220; rozhodl ÚS.</blockquote>

ÚS odmítl stížnost Jihočeských matek, žádaly účast v řízení kolem Dukovan

Sněmovna včera v úvodním kole podpořila vládní návrh, který zavádí model výkupu elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny v Dukovanech. Zavádí ho návrh nového zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Vicepremiér Karel Havlíček před poslanci označil zákon za další kamínek pro mozaiky projektu výstavby nového zdroje v Dukovanech. Cesta budování jádra je nezbytně nutná, pokud si chce Česko zachovat energetickou soběstačnost, zdůraznil.
Zákon má za cíl zakotvit v českém právním rámci takové opatření, které by přispělo k dosažení klimaticky neutrální Evropské unie do roku 2050 tím, že motivuje výstavbu nových jaderných zdrojů, uvedla vláda. Tento cíl podle vlády naplňuje tím, že minimalizuje rizika spojená s návratností investice do nových jaderných zdrojů. Havlíček poslance informoval, že česká strana už zahájila proces notifikace s EU a tento proces by podle něj měl skončit na konci příštího roku.
Podle předsedy hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) by měla notifikace začít co nejdříve. Vyjádřil obavy z toho, že tento proces bude zdlouhavý podobně jako tomu bylo v případě maďarské jaderné elektrárny Paks. Poslanec Pirátů Lukáš Černohorský prohlásil, že v případě přijetí bude mít tento zákon dalekosáhlé následky, protože zaváže stát na dlouhou dobu garantovat příjmy společnosti ČEZ.
Návrh zákona počítá s tím, že v případě, že bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.
Mechanismus stanovení výkupní ceny vychází z energetického zákona a z ekonomicky oprávněných nákladů i přiměřeného zisku, jako je tomu u obnovitelných zdrojů energie, popsal Havlíček. &#8222;Předpokládáme, že v kontextu růstu ceny silové elektřiny by neměly být na financování smlouvy o výkupu negativní, anebo výrazně větší dopady, ať už na spotřebitele nebo na státní rozpočet,&#8220; ujišťoval vicepremiér.
Navrhovaný zákon počítá s tím, že výkup by provádělo ministerstvo průmyslu, respektive jím pověřená právnická osoba vlastněná státem za předem stanovenou cenu. Smlouva mezi investorem a státem, garantující podmínky výkupu elektřiny, by byla uzavřena minimálně na 30 let, s možným prodloužením o deset let, a to i opakovaným.
Vicepremiér Havlíček i energetická společnost ČEZ už dříve uvedli, že pravděpodobnější variantou je, že lidé díky stavbě za elektřinu ušetří. Analytici naopak upozorňují, že dlouhodobý výhled cen elektřiny na trzích je vždy nejistý, což vývoj v minulosti několikrát ukázal. Záměr už dříve kritizovaly ekologické organizace.
Havlíček již dříve informoval, že nový dukovanský blok by měl mít výkon 1200 MW a ročně vyrobit devět terawatthodin elektřiny, což by odpovídalo desetině očekávané české spotřeby. Blok by měl být uveden do provozu v roce 2036. Premiér Andrej Babiš (ANO) začátkem září řekl, že dodavatele stavby nového bloku zhruba za 160 miliard korun vybere až příští vláda, která vzejde příští rok z voleb.

Energetika v ČR

Sněmovna podpořila model výkupu elektřiny z nového bloku Dukovan

Geologicky vhodné podmínky pro trvalé uložení jaderného odpadu jsou v Německu na 54 procentech území včetně rozsáhlých oblastí u hranic s Českou republikou. Vyplývá to z dnes <a target="_blank" href="https://www.bge.de/de/endlagersuche/zwischenbericht-teilgebiete/">zveřejněné</a> dílčí zprávy Spolkové společnosti pro trvalé uskladnění (BGE). Toto hodnocení, které je součástí prvního kroku při hledání trvalého úložiště pro až 600.000 metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu, zohledňuje výhradně vhodnost podloží. Německo chce o místě uskladnění rozhodnout do roku 2031, aby k roku 2050 mohlo začít odpad ukládat.
Experti za geologicky vhodné označili devadesát oblastí o rozloze 240.874 kilometrů čtverečních, což je takřka 70 procent rozlohy Německa, které má plochu přes 357.000 kilometrů čtverečních. Tyto oblasti ale tvoří různé typy podloží, takže po započítání jejich překryvu zůstává v úvahu 194.157 kilometrů čtverečních, což odpovídá 54 procentům rozlohy Německa.
<blockquote>&#8222;To představuje výchozí bod v dalším výběru,&#8220; uvedla BGE ve zprávě.</blockquote>
Velká část těchto oblastí se nachází v Bavorsku včetně tamní strany Šumavy či Českého lesa (Hornofalcký les), v Sasku příhodné regiony v Krušných horách také zasahují k hranicích s Českem. V Sasku ve výběru zůstalo i území Lužice či okolí Drážďan. Hledání konečného místa se soustředí také na sever Německa, který byl zahrnut prakticky celý. Vhodné podloží se nachází i pod částí Berlína.
Německá média poukazují na to, že z výběru byl vyřazen severoněmecký Gorleben, který již v minulosti byl určen jako trvalé úložiště jaderného odpadu. Toto rozhodnutí ovšem později vláda přehodnotila a nyní tamní zařízení slouží jako mezisklad. Například bavorská vláda, která konečný sklad na svém území odmítá, přitom v minulosti doporučovala využít právě Gorleben, do jehož budování se již investovaly značné finanční prostředky.
Původní označení Gorlebenu jako budoucího konečného skladu vyvolalo masivní vlnu odporu. Toho se chce vláda nyní vyvarovat, proto slibuje transparentní výběrový proces, do kterého bude zahrnuta veřejnost a jehož jednotlivé fáze musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Hledání oficiálně začalo v roce 2017. V první fázi, která ještě nekončí, experti z BGE vyhodnotili stávající geologická data, aby vyloučili geologicky nevhodné oblasti. Výběr pak ještě více zúží na místa, která by mohla být vhodná.
Ve druhé fázi začne povrchový průzkum, aby se seznam lokalit ještě více upřesnil. Na konci druhé fáze zůstanou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze, jejíž součástí bude podzemní průzkum.
Německo se v roce 2011 po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo opustit jadernou energetiku. Poslední jaderné reaktory uzavře v roce 2022. Slabě a středně radioaktivní látky chce trvale skladovat v úložišti Konrad v Dolním Sasku. Pro ty nejvíce radioaktivní, které budou v zemi milion let, potřebuje podle propočtů ministerstva životního prostředí kapacitu zhruba 600.000 metrů krychlových. V tomto objemu je vedle vyhořelého paliva z reaktorů zahrnut rovněž ozářený stavební odpad, který vznikne při bourání zrušených jaderných elektráren.

Vhodnými podmínkami k uložení jaderného odpadu disponuje polovina území Německa

Spolková společnost pro trvalé uskladnění (BGE) dnes oznámí oblasti v Německu, které jsou geologicky vhodné pro uložení jaderného odpadu. Možná až miliony lidí se tak dozví, že právě u nich by mohl být na milion let uskladněn vysoce radioaktivní materiál. Výběr místa pro konečné úložiště by měl skončit do roku 2031, s jeho zprovozněním se počítá v roce 2050.
Už nyní je známo, že geologicky vhodné podmínky jsou především v severním Německu, ale také v jihoněmeckém Bádensku-Württembersku a rovněž v Sasku a Bavorsku, tedy v regionech hraničících s Českou republikou.
S výběrem, do kterého bylo zahrnuto celé území Německa, začali odborníci v roce 2017. V prvním kroku, který ještě ukončen není, experti vylučují nevhodné oblasti. Ve druhé fázi se počítá s povrchovým průzkumem, jehož výsledkem budou nejméně dvě kandidátská místa. O konečném úložišti pak rozhodne třetí fáze s podzemním průzkumem.
<figure id="attachement_40998" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/DSC0658-1-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/DSC0658-1-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Německá vláda slibuje, že výběr bude transparentní a bude do něj zapojena veřejnost. Jednotlivé kroky navíc musí potvrdit poslanci Spolkového sněmu a také druhá parlamentní komora, kterou je Spolková rada zastupující přímo jednotlivé spolkové země.
Ačkoli Německo chce trvalé úložiště využívat až od roku 2050, provoz jaderných elektráren ukončí již v roce 2022. Jako mezisklad má země nyní k dispozici zařízení v severoněmeckém Gorlebenu.

Německo zveřejní první výsledky hledání oblastí pro úložiště jaderného odpadu

Dle americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (<a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=45176">EIA</a>) byly v loňském roce odstávky amerických jaderných elektráren během června až srpna o třetinu nižší než v létě 2020, kdy dosáhly průměru 4,2 GW. V létě 2019 odstávky dosáhly průměrné hodnoty 2,7 GW. Důvodem jsou zpoždění plánovaných odstávek na některých elektrárnách mj. i z důvodu koronaviru, nebo předčasné ukončení provozu elektrárny Duane Arnold. 
Odstávky amerických jaderných elektráren během června až srpna 2020 dosáhly průměru 4,2 GW. To je o více než polovinu více než v loňském roce, kdy byl letní průměr 2,7 GW. Nejnižší byly odstávky od konce června do poloviny července, kdy dosahovaly průměru 2,3 GW. Naopak nejvyšší byly odstávky v druhé polovině července. Nejvíce bylo odstaveno 6,5 GW výkonu jaderných elektráren právě na konci července a 6,2 GW v srpnu.
<figure id="attachment_87871" class="wp-caption aligncenter" style="width: 641px;"><img class="size-full wp-image-87871" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren.png" sizes="(max-width: 641px) 100vw, 641px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren.png 641w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/09/USA-odstávky-jaderných-elektráren-512x262.png 512w" alt="" width="641" height="328" /><figcaption class="wp-caption-text">Denní průměrné odstávky výkonu jaderných elektráren v USA od 1. ledna 2015 do 31. srpna 2020. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Odstávky jaderných elektráren ve Spojených státech bývají během léta a zimy nejnižší, protože v těchto obdobích je vysoká poptávka po <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/vyroba-elektriny-plynu-oze-usa-prvnim-pololeti-opet-vzrostla-ukor-uhli/">elektřině</a> kvůli vytápění a chlazení. Plánované odstávky obvykle korespondují s plánovanou údržbou a výměnou paliva. Prozatím byla letos průměrná délka odstávek 33 dní. V roce 2019 to bylo 32 dní. Tento meziroční nárůst byl způsobem především prodloužením odstávek ve dvou elektrárnách, Fermi Unit 2 a Grand Gulf, kde odstávky byly zpožděny na 131 a 89 dnů mj. i z důvodu zpoždění prací kvůli pandemii koronaviru.
<h2>Do neplánovaných odstávek spadá i předčasné uzavření elektrárny</h2>
Neplánované odstávky pak zahrnují přerušení výroby z důvodu počasí, selhání konkrétního zařízení, nebo provozní chyby. Do této kategorie ovšem spadá i předčasné uzavření elektrárny. V létě 2020 se toto týkalo elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/iowa-zavre-svou-jadernou-elektrarnu-roce-2020-5-let-drive-nez-se-pocitalo/">Duane Arnold</a> s výkonem 601 MW, která byla z důvodu poničení chladicích věží silným větrem odstavena. Vzhledem k tomu, že zařízení mělo být dle plánů odstaveno 30. října 2020 a oprava by byla nákladná, elektrárna již nebyla uvedena zpět do provozu.
Podobně byl v dubnu 2020 odstaven druhý blok jaderné elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/usa-indian-point-se-priblizila-kompletnimu-odstaveni-4-roky-pred-vyprsenim-provozni-licence">Indian Point</a> s výkonem 998 MW. Přestože měl reaktor licenci až do roku 2024, provoz byl ukončen kvůli zvýšeným provozním nákladům a nižším ziskům. Úplné odstavení třetího bloku této elektrárny je plánováno na duben 2021, čímž bude kompletně ukončen provoz této elektrárny.

Elektrárny ve světě

EIA: V USA byly odstávky jaderných elektráren v létě 2020 o polovinu vyšší než v roce 2019

Japonský konglomerát Hitachi se rozhodl definitivně opustit projekt výstavby dvou jaderných reaktorů v Británii v hodnotě tří bilionů jenů (zhruba 640 miliard Kč). Informují o tom dnes tiskové agentury. Firma projekt na velšském ostrově Anglesey už začátkem loňského roku pozastavila.
Společnost Hitachi upozornila, že investiční prostředí se od té doby zhoršilo v důsledku pandemie nemoci covid-19. Rozhodnutí firmy komplikuje plány Británie na nahrazení stárnoucích elektráren. Předpokládalo se, že projekt pokryje zhruba šest procent spotřeby elektřiny v zemi, poznamenala agentura Reuters.
Za loňským zmrazením projektu stál podle agentury Kjódó prudký růst nákladů. Zdroje agentury Reuters v té době uváděly, že společnost Hitachi vyzvala britskou vládu, aby zvýšila finanční podporu projektu.

Energetika v zahraničí

Hitachi opouští projekt výstavby jaderných reaktorů v Británii

Pátý blok čínské jaderné elektrárny Tianwan typu ACPR-1000 úspěšně dokončil 168hodinový nepřetržitý testovací provoz, a vstoupil tak do provozu komerčního. Stavba bloku Tianwan 5 byla zahájena na konci roku 2015. Pro společnost China National Nuclear Corporation (CNNC) se jedná o 22. jaderný blok v komerčním provozu. Další, šestý blok elektrárny Tianwan by měl být zprovozněn v příštím roce.
<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Fifth-Tianwan-unit-starts-commercial-operation">Čínská jaderná elektrárna Tianwan</a> má za sebou další důležitý milník, a to konkrétně uvedení do komerčního provozu svého pátého bloku. Jaderný blok typu ACPR-1000 s výkonem 1080 MWe <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/cinska-jaderna-elektrarna-tianwan-5-dosahla-prvni-kritikality-k-siti-by-mela-byt-pripojena-jeste-letos">dosáhl kritikality 27. července</a> a k elektrické síti byl připojen 8. srpna. Poté blok podstoupil testy na 30 %, 50 % a 100 % svého instalovaného výkonu. Závěrečný 168 hodinový test Tianwan 5 dokončil 8. září.
<blockquote>„K dnešnímu dni počet jaderných bloků v provozu společnosti CNNC dosáhl 22 a instalovaný výkon se zvýšil z 19,11 GW na 20,23 GW,“ uvedla společnost CNNC.</blockquote>
Pátý blok patří spolu se šestým blokem do třetí fáze výstavby jaderné elektrárny Tianwan. Jeho stavba začala v prosinci 2015, stavba šestého bloku pak v září 2016. Šestý blok by měl být dokončen v příštím roce.
<h2>Čtvrtá fáze JE Tianwan byla zahájena loni</h2>
První fáze výstavby jaderné elektrárny Tianwan zahrnovala bloky 1 a 2 a byla postavena na základě dohody o spolupráci mezi Čínou a Ruskem z roku 1992. Stavba první fáze začala v říjnu 1999 a bloky byly uvedeny do provozu v červnu 2007, respektive v září 2007.
Druhá fáze zahrnovala bloky 3 a 4, které jsou obdobou těch prvních, typu VVER-1000 o výkonu 1060 MWe. Jejich stavba začala v prosinci 2012 a v září 2013. Třetí blok vstoupil do komerčního provozu v únoru 2018, čtvrtý blok následoval v prosinci.
Zatímco výše zmíněná třetí fáze zahrnující pátý a šestý blok by měla být završena příští rok, loni v březnu byla podepsána rámcová smlouva pro čtvrtou fázi. Bloky 7 a 8 budou postaveny na základě <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-cina-podepsali-kontrakt-dodavku-paliva-nove-bloky-tianwan">dohody mezi společností AtomStroyExport, technickou divizí ruské státní jaderné společnosti Rosatom, a CNNC</a>.
Zdroj úvodní fotografie: CNNC