Arménie plánuje prodloužit provoz jaderného bloku v elektrárně Metsamor až do roku 2026. Země je rovněž stále otevřená možnosti výstavby nového jaderného zdroje.
Jaderná elektrárna Metsamor se skládá ze dvou ruských bloků <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-a-f/armenia.aspx">VVER-440 V230</a>, každý s instalovaným elektrickým výkonem 376 MW. Bloky byly uváděny do provozu v letech <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">1976 a 1980</a>, ale jejich provoz byl pozastaven kvůli obavám o bezpečnost zařízení v silně seizmicky aktivní oblasti. Provoz bloků byl pozastaven v roce 1988, i přestože na začátku roku 1988 vydržely <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">silné zemětřesení bez potíží</a>. Provoz druhého bloku byl po významných technických úpravách obnoven v roce 1995, a právě jeho další provoz je předmětem dnešních jednání.
Informaci o schválení prodloužení provozu přinesla nová zpravodajská agentura ARKA ihned po schválení nového energetického akčního plánu platného do roku 2040.
První blok již nebyl po odstavení v roce 1988 znovu spuštěn a po <a href="https://www.world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-a-f/armenia.aspx">13 letech provozu</a> je nyní ve fázi rozebírání. Původní projekt plánoval se 4 jadernými bloky, ale myšlenka na výstavba 3. a 4. bloku byla po havárii jaderné elektrárny Černobyl opuštěna.
<figure id="attachment_91980" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1023px;"><img class="wp-image-91980 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s.jpg 1023w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/41368EFF-BF07-4E95-A344-BFDEC3DD832D_w1023_r1_s-800x450.jpg 800w" alt="" width="1023" height="575" /><figcaption class="wp-caption-text">Bloková dozorna jaderné elektrárny Metsamor Zdroj: rferl.org</figcaption></figure>
Životnost druhého bloku byla v minulosti již jednou prodlužována. Na úpravách a vylepšení zařízení spolupracovala Arménie nejen s Rosatomem, ale i se společností <a href="https://www.skoda-js.cz/splnili-jsme-dalsi-dulezity-milnik-v-projektu-modernizace-rrcs-pro-armenskou-je-metsamor/">ŠKODA JS</a>, která dodávala modernizované systémy řízení regulačních tyčí a dalších zařízení. Provoz druhého bloku Metsamor je pro Arménii důležitý, jelikož zajišťuje 39 % poptávky po elektřině v zemi.
<blockquote>„Zapojení jaderné elektrárny v arménské rozvodné síti nám umožní diverzifikovat energetické zdroje, přičemž nezvýšíme závislost země na dodávkách zemního plynu. Navíc jaderná elektrárna nevypouští škodlivé emise oxidu uhličitého,“ poznamenává arménský <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">národní energetický akční plán</a>.</blockquote>
<blockquote>„Vláda zůstává odhodlaná v problematice zapojení jaderné energetiky do energetického sektoru země. Možnost zvýšení životnosti stávajícího bloku je zároveň zárukou rozvoje těchto systémů s co nejmenšími náklady.“</blockquote>
Stávající investiční program prodloužení životnosti druhého bloku bude dokončen v roce 2023. Program, jehož celková cena investic je v hodnotě <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">330 milionů dolarů</a>, umožní provoz bloku až do roku 2026. Pokud bude provoz bloku bezpečný i poté, je možné životnost prodloužit o dalších 10 let při investici <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Armenia-plans-to-extend-operations-at-Metsamor-uni">150 milionů dolarů</a>.
Bezpečnost elektrárny je prověřována jak týmem provozovatelů, tak také týmem expertů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Agenturní mise <a href="https://www.iaea.org/newscenter/pressreleases/iaea-concludes-long-term-operational-safety-review-at-armenias-nuclear-power-plant">SALTO</a> (zabývající se dlouhodobým provozováním jaderných zařízení) hodnotila provoz elektrárny v prosinci 2018.
Arménie také zvažuje výstavbu nového jaderného zdroje. V minulosti byly provedeny studie proveditelnosti výstavby ruského návrhu AES-92 s výkonem mezi <a href="https://cnpp.iaea.org/countryprofiles/Armenia/Armenia.htm">600 a 1000 MW</a>. Nyní však s nadcházejícími úpravami a modernizací druhého bloku jsou vyhlídky na novou výstavbu opět posunuty.
Zdroj úvodního obrázku: azernews.az

Jaderné elektrárny

Arménie plánuje další prodloužení provozu jaderné elektrárny Metsamor

Společnost GE Steam Power dodala část turbíny pro první tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu. Turbínu vyrobenou ve francouzském Belfortu předala GE i přes světovou pandemii COVID-19 o čtyři měsíce před plánovaným datem. Společnost GE Steam Power o tom <a href="https://www.ge.com/news/press-releases/ge-steam-power-delivers-first-arabelle-steam-turbine-module-ahead-of-schedule-for">informovala ve své tiskové zprávě</a>. První blok elektrárny Akkuyu, jejíž stavba začala v roce 2018, by měl být uveden do provozu v roce 2023, ostatní bloky pak budou postupně následovat. 
Do první turecké jaderné elektrárny Akkuyu byla doručena první část turbíny od společnosti GE Steam Power. Konkrétně se jedná o vysokotlaký a středotlaký stupeň parní turbíny Arabelle. Její součástí budou ještě dva nízkotlaké stupně a spolu s čtyřpólovým elektrickým generátorem o výkonu 1200 MW pak vytvoří 60 metrů dlouhé soustrojí.
<blockquote>„Minulý rok byl opravdovou výzvou – a tato první dodávka zařízení ukazuje odhodlání týmu GE Steam Power zajišťovat včasné a kvalitní dodávky našim jaderným zákazníkům po celém světě,“ uvedl Frederic Wiscart ze společnosti GE Steam Power.</blockquote>
S výrobou turbíny začala GE v červnu roku 2019. I přes obtížnou situaci spojenou s šířením koronaviru zvládla GE dodávku o čtyři měsíce dříve, než bylo původně plánováno.
První blok jaderné elektrárny Akkuyu se <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-stavi-prvni-jadernou-elektrarnu-v-turecku">začal stavět v roce 2018</a> a dokončen by měl být v roce 2023. Výstavba <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/budovane-prvni-turecke-jaderne-elektrarne-byly-dokonceny-zaklady-druheho-bloku">druhého bloku</a> začala loni a dokončena by měla být v roce 2024. Další dva bloky jsou zatím ve fázi plánování. Po dokončení by pak elektrárna se čtyřmi bloky typu VVER V-509 a V-513 měla disponovat instalovaným výkonem 4,8 GW.
<h2>Spolupráce mezi Rosatomem a GE</h2>
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ge-power-doda-turbinovy-ostrov-jadernou-elektarnu-el-dabaa">GE Steam Power</a> se podílí na dodávkách pro první tureckou jadernou elektrárnu na základě smlouvy, kterou uzavřela společnost AAEM Turbine technology LLC v roce 2007. AAEM Turbine technology je společným podnikem společností Atomenergomaš (divize ruské energetické společnosti Rosatom) a právě General Electric.
<blockquote> „Poprvé v historii začaly podniky divize strojního inženýrství společnosti Rosatom zapojené do projektu Akkuyu vyrábět turbínový ostrov v souladu s evropskými normami. To je výsledek úspěšného strategického partnerství mezi dvěma giganty – Atomenergomaš z korporace Rosatom a GE,“ uvedl Andrey Nikipelov, generální ředitel společnosti Atomenergomash.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie:: JSC Akkuyu Nuklear

Elektrárny ve světě

GE dodalo první turbínu pro tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.
<blockquote>&#8222;Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení,&#8220; uvedlo ministerstvo.</blockquote>
Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.
První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.
První blok by měl začít pracovat na plnou kapacitu, která činí 1200 megawattů, v prvním čtvrtletí letošního roku. Elektrárna má mít celkem dva bloky.
<figure id="attachement_83079" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Ostrovets-units-1-and-2-March-2020-ASE.jpeg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Proti elektrárně dlouhodobě vystupuje Litva, protože stavba se nachází jen zhruba 50 kilometrů od litevského hlavního města Vilnius. Litva po spuštění elektrárny zastavila dovoz elektřiny z Běloruska.
Lukašenko již oznámil, že Minsk uvažuje o výstavbě druhé jaderné elektrárny. Naznačil, že by přebytek elektřiny mohla země použít na těžbu bitcoinů.

Ochranný systém odpojil běloruskou  jadernou elektrárnu, která je od listopadu v testovacím provozu

I v letošním roce bude v USA pokračovat trend růstu instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, které tak opět zaujmou první příčky na poli nově instalovaného výkonu. Oproti posledním rokům se však více do popředí dostávají bateriové systémy. Ke konci letošního roku by rovněž měl být zprovozněn třetí blok jaderné elektrárny Vogtle, jediné jaderné elektrárny ve výstavbě v USA.
Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=46416" target="_blank" rel="noopener">v letošním roce očekává růst instalovaného výkonu ve velkých, takzvaných utility-scale elektrárnách (o výkonu vyšším než 1 MW) o bezmála 40 GW</a>. Většinu nového výkonu mají tvořit solární a větrné elektrárny, a to celkem 70 %. Ke slovu se v poslední době začínají dostávat i velké bateriové systémy, které by letos měly tvořit více než desetinu nového výkonu. Posledních 20 % připadá především na plynové zdroje a jeden nový jaderný blok, Vogtle 3.
<figure id="attachment_91832" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-91832" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-mesicni-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021-512x212.png 512w" alt="Očekávaný měsíční růst instalovaného výkonu v utility-scale zdrojích v USA v letošním roce. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaný měsíční růst instalovaného výkonu v utility-scale zdrojích v USA v letošním roce. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Letošní rok by měl být z pohledu nového výkonu ve velkých solárních elektrárnách opět rekordní. Na základě informací od developerů těchto zdrojů by letos měl jejich instalovaný výkon vzrůst o 15,4 GW, tedy zhruba o čtvrtinu více ve srovnání s loňskými 12 GW. Více než polovina z tohoto výkonu má být dle agentury soustředěna do pouhých 4 států – Texas (28 %), Nevada (9 %), Kalifornie (9 %) a Severní Karolína (7 %). Další 4,1 GW instalovaného výkonu by dle odhadů EIA měly zařídit menší fotovoltaické elektrárny.
Zatímco v případě solárních elektráren se očekává další růst, v případě větrných elektráren současné plány naznačují růst výkonu pro letošní rok na úrovni 12,2 GW. V loňském roce přitom podle předběžných dat byly v USA uvedeny do provozu větrné elektrárny o celkovém výkonu 21 GW. I letos mají větrné parky růst především ve střední části USA, přičemž více než polovina nového výkonu má vyrůst ve státech Texas a Oklahoma. V Oklahomě má být rovněž zprovozněn letošní největší větrný park Traverse o instalovaném výkonu 999 MW.
<figure id="attachment_91833" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-91833" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/Ocekavany-rust-instalovaneho-vykonu-v-utility-scale-zdrojich-v-USA-v-roce-2021-512x217.png 512w" alt="" width="725" height="307" /><figcaption class="wp-caption-text">Geografické rozložení letošního očekávaného růstu instalovaného výkonu ve velkých elektrárnách v USA. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Pro letošní rok EIA očekává prudký růstu výkonu ve velkých bateriových systémech, přičemž s letošními 4,3 GW by se měl zčtyřnásobit. Velké bateriové systémy jsou podle agentury stále častěji instalovány v kombinaci se solárními a větrnými elektrárnami, což táhne jejich výstavbu. V americkém státě Florida má letos zahájit provoz největší bateriový systém světa napájený elektřinou ze solárních elektráren, Manatee Solar Energy Center o výkonu 409 MW a kapacitě 900 MWh.
Zbylých 20 % z předpokládaného nového výkonu mají z většiny zařídit plynové zdroje. Pro letošní rok EIA dle plánu developerů očekává zprovoznění plynových zdrojů o celkovém výkonu 6,6 GW, přičemž 3,9 GW připadá na paroplynové elektrárny. Ke konci letošního roku by rovněž měl být zahájen provoz třetího bloku jaderné elektrárny Vogtle o výkonu 1,1 GW.

Elektřina

I letos by většinu růstu výkonu měly v USA tvořit solární a větrné elektrárny, větší část trhu si ukrajují i baterie

Evropská unie i další velké světové ekonomiky usilují o klimatickou neutralitu, nebo alespoň o zásadní snížení emisí skleníkových plynů. Pro energetickou i geopolitickou bezpečnost Česka, ale i pro ceny energií, je důležité, aby energetika byla diversifikována a stála na třech pilířích – obnovitelných zdrojích (primárně fotovoltaice), jádru a přechodně, do roku 2050, i nízkoemisním plynu, z dlouhodobého hlediska pak budou významnou roli hrát bateriová úložiště a využití vodíku. Rok 2050 je mezníkem, po kterém již nebude možné provozovat žádné emisní zdroje.
Německo staví svojí strategii také na třech pilířích, kterými jsou pevninské obnovitelné zdroje (fotovoltaika a pevninský vítr), offshore vítr a plyn.  <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-schvalilo-reformu-zakona-oze-zmeny-podpore-snaha-zapojeni-obci-zejmena-vyrazna-vlna-kritika">V prosinci Němci přijali zákon</a>, dle něhož chtějí mít v roce 2030 65 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, 23 % z plynu a 12 % z uhlí. Usilují přitom o přiměřenou diverzifikaci: fotovoltaika dosáhne 100 GW, onshore vítr 71 GW a vítr na moři 20 GW. Výroba z vodních elektráren a z biomasy zůstane na současné úrovni. Po roce 2030 role offshore ještě vzroste, protože stavět onshore je i v Německu čím dál obtížnější. Podstatnou roli pro vyrovnávání okamžité výroby a spotřeby budou hrát baterie. Dlouhodobě EU i Německo sází na vodík a počítají s tím, že po roce 2040 bude průmyslovou technologií.
Česko má v současné době díky jaderným a uhelným elektrárnám dostatek domácího výkonu i výroby. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/uhelna-komise-doporucila-konec-uhli-v-cr-v-roce-2038">Uhelné zdroje mají být odstaveny nejpozději do roku 2038</a>. Rychle rostoucí cena povolenek i další legislativní tlaky (emisní stropy BAT/BREF vydané od 2025 a platné od 2029, taxonomie) mohou vést k podstatně rychlejšímu odstavování, než si dnes mnozí představují. Česko tak potřebuje rychle rozhodnout dvě významná témata: jak zajistit dostatek energie a výkonu po uzavření uhelných zdrojů a jak dlouhodobě zajistit přiměřenou diverzifikaci svých zdrojů. Česká energetická cesta se tak stává závodem s časem, a nikoli soubojem technologií. Co tedy v Česku potřebujeme?
Do roku 2030 potřebujeme změnit teplárenství z uhelného na plynové. Zajistíme tak teplo za přijatelnou cenu,  která bude o mnoho méně náchylná na cenu povolenky. Stavět další plynové zdroje později, po roku 2030, je nesmysl. Kvůli plnění klimatických cílů bychom je museli uzavřít dlouho před ukončením jejich životního cyklu, protože plyn – ať chceme či ne – patří mezi emisní zdroje a budeme se s ním muset v roce 2050 rozloučit.
Zároveň se musíme začít připravovat na klimatickou neutralitu. Včas potřebujeme budovat obnovitelné zdroje jako náhradu postupně dožívajících uhelných elektráren. Můžeme podobně jako Německo stavět fotovoltaiku a částečně i onshore větrné elektrárny.
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar.jpg"><img class="aligncenter size-full wp-image-2069" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar-768x510.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/solar-800x531.jpg 800w" alt="" width="1024" height="680" /></a>
Potřebujeme rovněž finálně připravit výstavbu jaderného zdroje jako náhradu stávajícího zdroje v Dukovanech. Na rozdíl od Německa nemáme moře, které umožňuje masivní využití offshore větrných elektráren – diverzifikaci zdrojů v našich podmínkách zajistí jádro. Podle současného plánu dojde jen k několikaletému překryvu v provozu obou zdrojů. To však situaci principiálně nemění. I Německo prozíravě staví zdroje „do zásoby“, nečeká až na nedostatek elektřiny.
Při značném nárůstu kapacity obnovitelných zdrojů bude zapotřebí rozvíjet i baterie ve velkém měřítku. Jejich využití pro podpůrné služby umožní už poslední kodex ČEPS (provozovatel přenosové soustavy) a další připravovaná legislativa. Dále je zapotřebí rozvíjet využití vodíku v ČR. Výhledově, vedle transformace dopravy na vodík, je nutné taky připravovat  jeho distribuci a zdroje elektřiny s vodík-ready turbínami.
Období, do něhož vstupujeme, nám plyn pomůže vyřešit. Tím jeho role poroste, ale jen přechodně.
Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje uskutečnit transformaci centrálního teplárenství na plyn. ČEZ nad rámec této transformace zvažuje i výstavbu dalších plynových elektráren. Výhodou plynových zdrojů je vedle menší emisní stopy ve srovnání s uhlím i jejich vysoká provozní flexibilita umožňující vyrovnat okamžitou výrobu z OZE.
Zemní plyn není univerzální dlouhodobé řešení, protože má několik omezení a rizik. Již výše zmiňuji emisní omezení kvůli klimaneutralitě a z nich plynoucí ekonomické limity. Navíc plyn není zárukou energetické bezpečnosti. Zásobníky plynu pojmou kolem 40–50 % roční spotřeby ČR, vystačí tedy na 5–6 měsíců. Jen pro srovnání: zásoba jaderného paliva vystačí na 2,5–4 roky, OZE je pak čistě lokální.
<figure id="attachment_44141" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1000px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg"><img class="size-full wp-image-44141" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL.jpg 1000w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-512x277.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-768x415.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-725x392.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/Palivova-kazeta.-Jaderne-palivo.-Nuclear-Fuel.-Zdroj-TVEL-800x433.jpg 800w" alt="Palivová kazeta. Jaderné palivo. Nuclear Fuel. Zdroj TVEL" width="1000" height="541" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Palivový soubor od společnosti TVEL; Zdroj: TVEL</figcaption></figure>
Využití zemního plynu proto dává smysl jen na přechodnou dobu. Až technologie postoupí, bude zapotřebí nasadit progresivní řešení s vysokou provozní flexibilitou umožňující vyrovnat okamžitou výrobu z OZE, například bateriová úložiště a využití vodíku.
Čeká nás hodně práce, ale máme velkou výhodu. Vlastně dvě. Víme, že musíme diverzifikovat zdroje i kolik na to máme času. Zároveň máme možnost maximálně využít příliv evropských financí, které mají přispět k dekarbonizaci a k udržitelnému rozvoji, a které jsou hlavně už od letošního roku k dispozici.
&nbsp;
Pavel Řežábek, Hlavní ekonom ČEZ
Komentář byl původně publikován na webu ihned.cz

Názory

Síla české energetiky bude v diverzifikaci

Čínská společnost <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Construction-of-new-Chinese-power-plant-begins">China General Nuclear (CGN) oznámila provedení prvního lití betonu pro první reaktor nové čínské jaderné elektrárny San-ao</a>. Po dokončení se má nová elektrárna skládat z celkem 6 čínských reaktorů Hualong One. 
Průzkum lokality pro možnost výstavby elektrárny započal již v roce 2007. Čínský Národní energetický úřad povolil provedení demonstračních prací v lokalitě v květnu 2015. Samotná výstavba prvního a druhého bloku elektrárny byla schválena na výkonné schůzi Státní rady 2. září minulého roku.
Čínský Úřad pro jadernou bezpečnost následně vydal stavební povolení pro první fázi výstavby elektrárny 30. prosince. Již o den později, 31. prosince, v 9:30 místního času proběhla ceremonie a oficiální start výstavby prvního bloku.
Projekt elektrárny nacházející se na pobřeží čínské provincie Če-ťiang (Zhejiang) je specifický tím, že se jedná o první podobný projekt, který zahrnuje soukromý kapitál, 2% podíl na elektrárně má totiž převzít společnost Geely Technolog Group. CGN má držet 46 % podíl na projektu, 34 % má držet Zhejiang Energy Power, zbylá část je rozdělena mezi další stání podniky. Projekt má být realizován společností Cangnan Nuclear Power.
<blockquote>„CGN využije sil celé své skupiny a naplno zhodnotí výhody získané více než třicetiletou nepřetržitou výstavbou jaderných projektů a zkušenosti s výstavnou reaktorů Hualong One. Ponese politickou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bude spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami při kvalitní výstavbě Jaderné elektrárny San-ao.“ – předseda představenstva a generální manažer CGN, Jang Čchang-li.
<figure id="attachment_91579" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="size-medium wp-image-91579" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-512x312.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-512x312.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-768x467.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-725x441.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2021/01/rendering-of-San-ao-NPP_small-800x487.jpg 800w" alt="" width="512" height="312" /><figcaption class="wp-caption-text">Počítačová vizualizace JE San-ao po dokončenísmall</figcaption></figure>
</blockquote>
Po dokončení má mít elektrárna 6 bloků. S oficiálním začátkem výstavby prvního bloku má CGN v současnosti ve výstavbě 7 jaderných reaktorů o celkovém instalovaném výkonu 8,21 GWe.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="http://www.cgnpc.com.cn/cgn/c100944/2020-12/31/content_db98df5ddcc14731b1f575f1b13cc640.shtml">CGN</a>

Základy další čínské jaderné elektrárny s reaktory Hualong One byly položeny

Šestý blok čínské jaderné elektrárny Tianwan úspěšně absolvoval horké funkční testy před zavážkou jaderného paliva. Reaktor typu ACPR-1000 by měl být uveden do provozu do konce příštího roku. Po dokončení všech 8 bloků by se elektrárna měla stát s téměř 8,4 GW instalovaného výkonu největší jadernou elektrárnou na světě.
Čínský jaderný blok Tianwan 6 typu ACPR-1000 <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Hot-testing-completed-at-sixth-Tianwan-unit">úspěšně absolvoval horké funkční testy</a>, které v elektrárně <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/cine-zacaly-horke-testy-reaktoru-tianwan-6">začaly koncem listopadu</a>. Dokončení horkých funkčních testů je důležitým milníkem, jelikož je při nich testován chladicí systém a bezpečnostní systémy elektrárny. Následovat tak nyní může zavážka jaderného paliva.
<blockquote>„Celý proces horkých testů byl řízen velice jemně. Zahrnoval sérii testů, přičemž ověření všech testů bylo úspěšně dokončeno,“ uvedla společnost CNNC.</blockquote>
<h2>Výstavba hotova za 5 let</h2>
Výstavbu třetí fáze elektrárny Tianwan zahrnující bloky 5 a 6 zvládla Čína velice rychle. Stavba pátého bloku započala v prosinci 2015 a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/paty-blok-jaderne-elektrarny-tianwan-vstoupil-komercniho-provozu">zprovoznila jej již v září loňského roku</a>. Výstavba šestého bloku pak začala v září 2016 a blok by měl být v provozu do konce roku 2021.
Jaderná elektrárna Tianwan disponuje již čtyřmi ruskými reaktory typu VVER-1000. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-postavi-cine-ctyri-nove-jaderne-bloky-typu-vver-1200">Ruskými reaktory typu VVER-1200</a> by pak měly disponovat i blok 7 a blok 8. Po dokončení by elektrárna Tianwan s celkem osmi bloky měla disponovat čistým instalovaným výkonem 8 380 MW a stát se tak největší jadernou elektrárnou na světě.
Zdroj úvodní fotografie: CNNC

Na čínské jaderné elektrárně Tianwan 6 byly dokončeny horké funkční testy

Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily loni 30,05 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Pokryly tak přes třetinu výroby v Česku. V roce 2019 vyrobily obě elektrárny 30,2 TWh, proti loňsku o půl procenta víc. Temelín loni vyrobil 15,75 TWh, Dukovany 14,30 TWh elektřiny. ČTK to dnes sdělil temelínský mluvčí Marek Sviták.
Jde o čtvrtou nejvyšší výrobu v jaderných elektrárnách od roku 2002, kdy ČEZ spustil druhý temelínský blok. &#8222;Pokud bychom toto množství elektřiny chtěli vyrobit z uhlí, museli bychom vypustit přes 22 milionů tun oxidu uhličitého. Ve výrobě ale stále vidím rezervy,&#8220; uvedl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
Meziročně byla výroba o půl procenta nižší. Podle Svitáka to odpovídá necelým dvěma dnům provozu elektráren. V obou byly loni delší odstávky. Provoz ovlivnila i koronavirová opatření.
<figure id="attachement_13234" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Temelín vyrobil loni 15,75 TWh, což je třetí nejvyšší hodnota v historii elektrárny, meziročně ale o 0,01 TWh menší. Dukovany loni vyrobily 14,30 TWh, zatímco v roce 2019 to bylo 14,48 TWh. V Dukovanech nižší výrobu ovlivnily delší odstávky.
Jihočeská elektrárna má na druhém bloku nové separátory, zařízení, která páru zbavují vlhkosti a přihřívají ji. Díky nim zvedla výkon druhého bloku o čtyři megawatty elektrické (MWe). Kvůli covidu Temelín výrobu neomezil. &#8222;Naopak i odstávky jsme stihli v plánovaných termínech, takže plán výroby jsme splnili ještě před koncem prosince,&#8220; řekl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml.
Obě elektrárny dohromady pokrývají asi dvě pětiny spotřeby elektřiny v ČR. Temelín se 1300 zaměstnanci je největším výrobcem elektřiny v zemi. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Dukovany se jako první jaderná elektrárna v ČR začaly stavět v roce 1978. Čtyři bloky zprovoznila v letech 1985 až 1987. ČEZ je největší česká energetická firma, stát v ní prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.

Temelín a Dukovany vyrobily loni 30,05 TWh, méně než předloni

První blok jaderné elektrárny Leningrad II prošel bezpečnostními testy po dvou letech komerčního provozu. Zkoušky úspěšně prokázaly pevnost schránky reaktoru. Nové jaderné bloky typu VVER-1200 v elektrárně Leningrad postupně nahrazují dosluhující bloky typu RBMK-1000. Druhý blok by měl být uveden do provozu v nejbližších měsících.
Ruská státní energetická společnost Rosatom <a href="https://www.rosatom.ru/journalist/news/na-leningradskoy-aes-proverili-germetichnost-zashchitnoy-obolochki-reaktora-energobloka-5/">oznámila úspěšné zakončení bezpečnostních zkoušek</a> prvního bloku elektrárny Leningrad II. Zkoumán byl stav, pevnost a těsnost kontejmentu. Blok typu VVER-1200 byl uveden do provozu v říjnu 2018, a to jako <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/prvni-blok-jaderne-elektrarny-leningradska-ii-zahajil-pilotni-provoz">teprve druhý svého druhu</a>.
<blockquote>„Výsledky testů potvrdily, že po prvních dvou letech komerčního provozu bloku od října 2018 je plášť budovy reaktoru stále silný a vzduchotěsný. Je schopen i nadále odolávat významným mechanickým, tepelným a dalším konstrukčním zatížením. Nejsou v něm žádné vady, praskliny ani deformace,“ řekl Aleksandr Belyaev, hlavní inženýr elektrárny Leningrad II.</blockquote>
Kontejment, ve kterém se nachází jaderný reaktor a primární okruh elektrárny, má železo-betonové stěny o tloušťce 1,2 metru. Stěny jsou pak dále tvořeny 6 mm vrstvou oceli. Pro elektrárnu se jedná o důležitý bezpečnostní prvek, chránící svůj vnitřek před působením vnějších sil a naopak.
<h2>Náhrada reaktorů RBMK-1000</h2>
Ruská jaderná elektrárna Leningrad disponovala čtyřmi bloky RBMK-1000 ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let minulého století. První dva byly odstaveny v minulých dvou letech, druhé dva by pak měly být odstaveny v horizontu příštích pěti let. Namísto starých reaktorů začala země s výstavbou nových bloků typu VVER-1200, přičemž první (respektive pátý) byl zprovozněn v říjnu 2018. Druhý nový blok<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druhy-blok-jaderne-elektrarny-leningrad-ii-vstoupil-dalsi-faze-spousteni"> je již ve fázi spouštění</a> a do komerčního provozu by měl být uveden v nejbližších měsících.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Jaderná elektrárna Leningrad II-1 úspěšně absolvovala bezpečnostní testy

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Krsko-reactor-closed-as-precaution-following-earth">Reaktorový blok Jaderné elektrárny Krško byl preventivně odstaven</a> poté, co město Petrinja, které se nachází 50 km jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřeb, zasáhlo zemětřesení o síle 6,4 stupně Richterovy stupnice. Slovinská jaderná elektrárna Krško se nachází asi 100 km severozápadně od města Petrinja.
<h2>Společná chorvatsko-slovinská jaderná elektrárna</h2>
Podle agentury Reuters, německé geologické výzkumné středisko GFZ uvedlo, že zemětřesení zasáhlo v hloubce 10 km. Včera zasáhlo oblast středního Chorvatska, také poblíž Petrinje, zemětřesení o síle 5,2 stupně. 
Tlakovodní reaktor Krško 1 s instalovaným výkonem 696 MWe byl dodán společností Westinghouse a je spoluvlastněn Chorvatskem a Slovinskem.
<figure id="attachment_91255" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-91255" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/index-1024x820.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/index-1024x820.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/index-512x410.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/index-768x615.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/index-725x580.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/index-800x640.png 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/12/index.png 1172w" alt="" width="525" height="420" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktorového bloku Krško (PWR); Zdroj: NEK</figcaption></figure>
<h2>Plánovaný provoz do roku 2043</h2>
Výstavba bloku začala v roce 1975. Elektrárna byla připojena elektrické síti v roce 1981 a komerční provoz oficiálně zahájila v roce 1983. Původní plánovaná životnost elektrárny 40 let byla prodloužena o dalších 20 let na základě povolení z poloviny roku 2015. Dlouhodobý provoz je podmíněn inspekcemi v letech 2023 a 2033.
Jaderná elektrárna Krško je vlastněna a provozována společnostní Nuklearna Elektrarna Krško (NEK), která je spoluvlastněna chorvatskou Hrvatska elektroprivreda (HEP Group) a slovinskou GEN Energija. NEK vyrábí a dodává elektřinu rovným dílem exkluzivně svým dvěma vlastníkům.
Zdroj úvodní fotografie: NEK