Jaderná elektrárna Temelín nově využívá bezpečnostní laserový systém, který cílí především na případné narušení objektu ze vzduchu. Pořízení a instalace zabezpečení stály několik desítek milionů korun. ČTK to řekl mluvčí jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
Bezpečnostní systém tvoří síť neviditelných paprsků, která monitoruje prostor nad objektem. Sviták uvedl, že jde o jeden z nejmodernějších detekčních systémů v republice. V případě narušení prostoru vyšle signál do řídicího centra Temelína. „Velikost zóny stejně jako kroky, které bychom přijímali při jejím narušení, jsou citlivou informací. Každopádně vedle vojenských radarů a ostatních prostředků, které hlídají bezletovou zónu, jde o další posílení bezpečnosti. To navíc reaguje na moderní hrozby, jako například drony,“ řekl člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.
<figure id="attachement_6530" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/07/Temelin-800x549.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Temelín spolehlivost nového systému otestoval právě pomocí dronu. Do zkoušky bezpečnosti se zapojili také zástupci fyzické ochrany elektrárny a Letecké služby Policie ČR. „Policie se podílí na ochraně elektrárny, může tedy s citlivými informacemi k bezpečnosti pracovat. Navíc disponuje odpovídajícími prostředky,“ uvedl ředitel Temelína Jan Kruml. ČEZ investuje ročně do modernizace a zvyšování bezpečnosti průměrně miliardu korun.
Jaderná elektrárna Temelín letos vyrobila 8,1 terawatthodin elektřiny. Na druhém temelínském bloku je od poloviny června odstávka kvůli plánované výměně paliva. Energetici už vyměnili čtvrtinu paliva, zkontrolovali bezpečnostní systémy. Hotovo je také 55 investičních akcí včetně výměny separátoru. I s dodavateli se do odstávky zapojilo asi 1000 lidí. Vlastní připojení bloku k přenosové soustavě se bude odvíjet i od výsledků série zkoušek.

Jaderné elektrárny

Temelín chrání nový bezpečnostní laserový systém

Společnost <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/UAEs-first-power-reactor-achieves-criticality?fbclid=IwAR2c_yJfzrrHQAU5KtUSzOkvWySBrNVnMY7xJh6a0mf-hQ6v8JBdiMhGxP4">Nawah Energy Company spustila 1. blok jaderné elektrárny Barakah</a>. Ta se nachází v oblasti Al Dhafra v emirátu Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Společnost Nawah je spoluvlastněna společnostmi Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) a jihokorejskou Korea Electric Power Corporation (KEPCO). Jaderný reaktor APR1400 dosáhl poprvé řízené řetěžové reakce a očekává se, že do komerčního provozu vstoupí na konci tohoto roku.
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/barakah-prvni-jaderna-elektrarna-v-arabskem-svete-ziskala-provozni-licenci">Nawah Energy obdržela provozní licence od Federal Authority for Nuclear Regulation (FANR) v únoru</a>. Po dokončení zavážky palivových souborů v březnu nastala pro 1. blok testovací fáze. Důležitým milníkem v testovací fázi byla první řízená řetězová reakce, které bylo dosaženo 31. července v ranních hodinách.
<blockquote>„Pro Spojené arabské emiráty je to skutečně historický okamžik. Je to vyvrcholení desetileté vize, strategického plánování a robustního řízení programu. Navzdory nedávným globálním výzvám náš tým prokázal vynikající odolnost a odhodlání k bezpečnému dokončení 1. bloku. Nyní jsme o krok blíže k dosažení našeho cíle dodávat až čtvrtinu elektrické energie našeho státu a pohánět jeho budoucnost bezpečnou, spolehlivou a bezemisní elektrickou energií,“ uvedl Mohamed Al Hammadi, generální ředitel ENEC.</blockquote>
Spojené arabské emiráty jsou první zemí arabského světa a 33. národem, který se podílí na jaderném programu zaměřeném na energetiku. ENEC uvedl, že jaderná elektrárna Barakah významně přispívá k úsilí národa směřovat k dekarbonizaci výroby elektrické energie. Po uvedení všech bloků do provozu bude mít jaderná elektrárna Barakah instalovaný elektrický výkon 5600 MWe. Výroba elektrické energie z jádra tak zamezí uvolnění více než 21 milionů tun emisí oxidu uhličitého.
ENEC nedávno oznámila, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/sae-vystavba-jaderne-elektrarny-barakah-2-byla-dokoncena" target="_blank" rel="noopener">že dokončila výstavbu 2. bloku</a>. Výstavba 3. a 4. bloku je v konečné fázi, přičemž celkové dokončení výstavby těchto čtyř bloků nyní činí 94 %.
Na základě dohody v celkové hodnotě 20 miliard dolarů (446 miliard korun), která byla ohlášena v prosinci 2009, staví čtyři bloky s jadernými reaktory jihokorejského designu APR1400 konsorcium vedené společností KEPCO.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.enec.gov.ae/">ENEC</a>

První jaderný reaktor v arabském světě dosáhl poprvé řízené řetězové reakce

Výběr událostí kolem zvažované stavby nových jaderných bloků v ČR (stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku v Dukovanech):

3. srpna 2009 &#8211; Společnost ČEZ zahájila výběrové řízení na výstavbu nových dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín (JETE).
9. února 2011 &#8211; Vláda schválila kroky nutné k dostavbě JETE, patřila mezi ně investice do přenosové soustavy nebo posílení činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
18. února 2011 &#8211; ČEZ posunul termín dokončení JETE na rok 2025.
18. ledna 2013 &#8211; Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko ke stavbě dvou nových bloků JETE.
10. dubna 2014 &#8211; Tendr na dostavbu JETE byl zrušen, ČEZ uvedl, že bez státních garancí je dostavba nemožná. Nabídky podaly americká firma Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil.
18. května 2015 &#8211; Vláda schválila aktualizaci státní energetické koncepce, podle které budou hlavním zdrojem výroby energie v ČR jaderná energetika a obnovitelné zdroje.
3. června 2015 &#8211; Vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky. Je podle něj žádoucí zahájit přípravu výstavby jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v JETE s možností rozšíření na dva.
1. června 2017 &#8211; ČEZ zřídil novou divizi jaderná energetika. Jejím šéfem se stal dosavadní ředitel JETE Bohdan Zronek, do jehož zodpovědnosti připadla i dostavba nových jaderných bloků.
15. června 2017 &#8211; Stálý výbor pro jadernou energetiku rozhodl, že se uvažuje o třech modelech financování dostavby Dukovan &#8211; prvním je výstavba prostřednictvím dceřiných firem ČEZ, druhým výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil dceřiné firmy, a třetím výstavba prostřednictvím státu, kdy by stát odkoupil přímo část ČEZ.
13. listopadu 2017 &#8211; ČEZ požádal o posouzení vlivu nových bloků v Dukovanech na životní prostředí a ministerstvu životního prostředí předal dokumentaci pro proces EIA.
22. listopadu 2018 &#8211; Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že stavbu v Dukovanech by měla zajistit dceřiná firma ČEZ.
18. února 2019 &#8211; Vláda změnila statut Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Předsedou se stal Babiš.
21. února 2019 &#8211; Na konferenci o jaderné energetice Babiš řekl, že stát chce uzavřít smlouvu s ČEZ. Vládní zmocněnec Jaroslav Míl doplnil, že stát se zaměří na Dukovany.
30. dubna 2019 &#8211; Na Evropském jaderném fóru Babiš uvedl, že optimálním řešením by byly jaderné zdroje menšího výkonu.
24. června 2019 &#8211; Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl, že tendr na stavbu nového bloku, který by měl nahradit nynější dukovanské bloky po jejich odstavení, se bude vypisovat, až bude jasná smlouva mezi vládou a ČEZ.
2. července 2019 &#8211; Vláda schválila, že investory nových zdrojů budou dceřiné firmy ČEZ &#8211; EDU II pro Dukovany a ETE II pro JETE. Materiál počítá s tím, že investice by měla být placena skupinou ČEZ.
15. srpna 2019 &#8211; Havlíček uvedl, že stavba bloku v Dukovanech by mohla začít kolem roku 2030, pokud by přípravy postupovaly dobře. Blok by mohl být postaven mezi roky 2035 až 2040.
30. srpna 2019 &#8211; Nové jaderné bloky v Dukovanech získaly kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA).
16. října 2019 &#8211; Babiš řekl, že ČR musí prosadit stavbu nových bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo.
13. listopadu 2019 &#8211; Premiér uvedl, že nový blok Dukovan se začne stavět v roce 2029, dokončen bude v roce 2036. Podle něj jde o plán, který také počítá s tím, že územní rozhodnutí pro stavbu bude vydáno v roce 2021 a dodavatel bloku bude vybrán do konce roku 2022.
16. prosince 2019 &#8211; Představený Národní investiční plán vlády počítal se dvěma novými bloky v ČR za 300 miliard korun.
25. března 2020 &#8211; ČEZ předal SÚJB žádost o povolení umístit stavbu nového zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků.
27. dubna 2020 &#8211; Kabinet přijal návrhy smluv s ČEZ o stavbě v Dukovanech pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí.
28. května 2020 &#8211; Babiš oznámil, že stát poskytne ČEZ na stavbu nového bloku v Dukovanech půjčku.
10. června 2020 &#8211; Oznámeno, že ČEZ v Dukovanech předpokládá investice za 55 miliard korun, aby udržel čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Pokračuje i v přípravách nového bloku.
20. července 2020 &#8211; Vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Ten by mohl stát při výstavbě financovat bezúročně, za provozu se počítá s dvouprocentním úrokem. Stát by se měl na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ.
28. července 2020 &#8211; Stát a ČEZ uzavřely smlouvy k plánovanému novému bloku Dukovan. Podepsali je ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) a šéf energetické firmy Daniel Beneš.

Výstavba nových jaderných bloků se řeší přes deset let

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Russia-establishes-RBMK-decommissioning-technology?fbclid=IwAR2G23pyW74rHj1FejlOoEuoRoISDf6IS34STiprzwiFT1pUDwmfH2-X7kI">Rosenergoatom, dceřiná společnost ruské státní jaderné společnosti Rosatom, zřizuje nové experimentální a demonstrační centrum pro vyřazování reaktorů RBMK z provozu</a>. Nové centrum bude sídlit v jaderné elektrárně Leningrad s pobočkou v jaderné elektrárně Bělojarsk. V Rusku je v současné době v provozu 10 reaktorů RBMK.
Sovětský reaktor RBMK (reaktor bolšoj moščnosti kanalnyj – kanálový reaktor velkého výkonu) je vodou chlazený reaktor s jednotlivými palivovými kanály používající jako moderátor grafit. Tyto reaktory jsou také známy jako LWGR (light water graphite-moderated reactor – lehkou vodou chlazený reaktor s grafitovým moderátorem). Byl navržen v letech 1964 až 1966 a je velmi odlišný od většiny ostatních konstrukcí jaderných reaktorů, protože byl odvozen od návrhu reaktoru pro výrobu plutonia. V Rusku je v současné době v provozu 10 reaktorů.
<blockquote>„Nedávno jsme se zavázali stavět nové bloky, některé z nich v Leningradu. Nahradí bloky, jejichž reaktory mají být v příštím desetiletí odstaveny. Celkem bude do roku 2030 v Rusku odstaveno 18 bloků, většina z nich má reaktor RBMK. Nově založené centrum bude pracovat na bezpečném odstavování bloků s reaktory RBMK,“ řekl Andrej Petrov, generální ředitel Rosenergoatom.</blockquote>
Toto bude druhé demonstrační centrum zřízené Rosenergoatomem. První bylo založeno v roce 2013 a začalo fungovat v jaderné elektrárně Novovoronež.
Jako lokalita centra byla vybrána jaderná elektrárna Leningrad, ve které byly uvedeny do provozu první reaktory tohoto typu. První blok byl uveden do provozu v roce 1973 a byl odstaven v prosinci 2018. Další tři reaktory RBMK se budou v této lokalitě odstavovat během následujících pěti let. Centrum bude koordinovat odstavování reaktorů RBMK v dalších ruských jaderných elektrárnách – Kursk, Smolensk, Bělojarsk a Bilibin.
Aby se usnadnilo fungování experimentálního a demonstračního centra, byl schválen plán spolupráce mezi centrem a jadernými elektrárnami spolu s harmonogramem akcí. Brzy bude zahájen nábor personálu, po kterém bude následovat školení pro provádění prací na vyřazování reaktorů z provozu.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.rosenergoatom.ru/en/">Rosenergoatom</a>

Rusko zřizuje technologické centrum pro vyřazování reaktorů RBMK

<a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Romania-restarts-approach-to-new-Cernavoda-units?fbclid=IwAR0j_GvL2vzrxIbw5ONW2nFst_UQvvkR0lE2ulfVBHA4zkudLbwJyZM2tfI">Rumunsko plánuje zřídit strategický koordinační výbor pro projekt výstavby 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Cernavoda</a>. Toto oznámení následovalo po dalším zveřejnění, v němž bylo uvedeno, že rozhodnutí předsedy vlády z roku 2018 o zřízení pracovní skupiny pro jednání o návrhu mezivládní dohody mezi Rumunskem a Čínou bylo zrušeno. Plán Rumunska je rozšířit jadernou elektrárnu Cernavoda o další dva bloky s reaktory CANDU 6.
Rumunsko v lednu oznámilo, že ruší svůj plán výstavby nových jednotek společně s China General Nuclear (CGN). Rumunská národní jaderná společnost Nuclearelectrica podepsala předběžnou dohodu s CGN v květnu 2019. Dohoda byla na výstavbu dvou bloků s reaktory <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren/">CANDU 6</a> o instalovaném elektrickém výkonu 700 MWe v jaderné elektrárně Cernavoda.
Rumunské atomové fórum (Romatom) uvítalo rozhodnutí zřídit Výbor pro strategickou koordinaci. Prohlásilo, že to představuje prvek pokroku při zvyšování jaderné kapacity země, zejména v souvislosti s evropskými politikami dekarbonizace a environmentálními cíli Rumunska do roku 2050. Projekt rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda bude hrát významnou roli při zvyšování úrovně industrializace země.
<blockquote>„Rozvoj dalších kapacit pro výrobu elektrické energie z jádra v Rumunsku je zajištěn. Je uveden jak v rumunské energetické strategii pro roky 2019 až 2030 s ohledem na rok 2050, tak v národním integrovaném plánu v oblasti energetiky a změny klimatu pro roky 2021 až 2030. Elektrická energie z jádra představuje pilíř dekarbonizace a také zajištění energetické bezpečnosti Rumunska,“ uvedl Romatom.</blockquote>
Jaderná energetika pokrývá asi 18 % rumunské poptávky po elektrické energii a 33 % její nízkouhlíkové elektrické energie. Poskytuje 11 000 pracovních míst a při rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda by mohl počet pracovních míst vzrůst na 19 000. Potenciální účast rumunského jaderného průmyslu na dokončení projektu se odhaduje na přibližně 1 až 1,6 miliardy eur (27 až 43 miliard korun). To představuje 25 až 40 % z celkové hodnoty projektu.
<blockquote>„Pokračování jaderného programu v Rumunsku zdůrazní provozní zkušenosti, které již byly získány na 1. a 2. bloku jaderné elektrárny Cernavoda. Dále přispěje k zajištění energetické nezávislosti naší země a zachování vyváženého a diverzifikovaného energetického mixu s přímým dopadem na tarif elektrické energie pro obyvatelstvo. Podpora investic do energetického sektoru je nezbytným opatřením pro hospodářské oživení po pandemii COVID-19 a členové Romatom se těší na příležitost přispět k tomuto úsilí,“ uvedl Lucian Rusu, prezident Romatom.</blockquote>
Jaderná elektrárna Cernavoda je již domovem dvou reaktorů CANDU 6, každý má instalovaný elektrický výkonu 650 MWe. První blok zahájil provoz v roce 1996 a druhý v roce 2007. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-prodlouzi-zivotnost-sve-jaderne-elektrarny">Provozovatel Nuclearelektrica plánuje prodloužit životnost 1. bloku až na 60 let</a>.
Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://www.nuclearelectrica.ro/?lang=en">Nuclearelectrica</a>

Rumunsko obnovilo práce na rozšíření jaderné elektrárny Cernavoda

Nová britská jaderná elektrárna Sizewell C má podle dokumentace stát 20 miliard liber (cca 600 mld. Kč). Cena je vyšší než se předpokládalo, jelikož francouzská EDF slibovala, že elektrárna by měla být až o 20 % levnější než Hinkley Point C. EDF cenu brání s tím, že rozdíl je ve výpočtu ceny. 
Velká Británie patří společně s Českou republikou mezi menšinu z evropských států, které aktivně přistupují k výstavbě nových jaderných zdrojů. Ovšem zatímco v České republice jsme dle plánu ještě 9 let od zahájení výstavby, ve Velké Británii jsou dva jaderné bloky ve výstavbě a další dva se připravují.
Výstavbu nových bloků ve Velké Británii zajišťují francouzská společnost EDF s čínskou CGN, přičemž obě společnosti jsou častým terčem kritiky kvůli vysoké ceně za dva bloky projektu Hinkley Point C. I kvůli tomu se EDF na počátku <a href="https://www.bbc.com/news/uk-england-suffolk-42721057">roku 2018 nechala slyšet</a>, že další elektrárna bude o celou pětinu levnější.
V době, kdy šéf EDF Simone Rossi úsporu oznámil, se počítalo s cenou za Hinkley Point C ve výši 20 mld. liber. Očekávalo se tak, že se celková cena další elektrárny se bude pohybovat kolem 16 mld. liber.
O dva a půl roku později je ovšem vše jinak. V rámci <a href="https://infrastructure.planninginspectorate.gov.uk/wp-content/ipc/uploads/projects/EN010012/EN010012-001678-SZC_Bk4_4.2_Funding_Statement.pdf">dokumentace projektu</a> se objevila částka přesně 20 mld. K výraznému snížení nákladů na výstavbu, kterého měla EDF dosáhnout především díky zkušenostem z Hinkley Point C, tak zřejmě nedojde. Podle aktuálních odhadů má Hinkley Point C stát 21,5 až 22,5 mld. liber.
<figure id="attachment_84645" class="wp-caption alignleft" style="width: 961px;"><img class="size-full wp-image-84645" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05.jpg 961w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-512x292.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-768x439.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-725x414.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-800x457.jpg 800w" alt="" width="961" height="549" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Hinkley Point C – betonování základů 2. bloku (Zdroj: EDF Energy)</figcaption></figure>
EDF se ovšem brání a trvá na tom, že 20% úspora platí. Je totiž  nutné cenu za Hinkley Point C upravit o inflaci. Rozdíl je tedy v tom, že částky za obě elektrárny nelze jednoduše srovnávat.
Zatímco aktuální cena za Hinkley Point C je 22 mld. liber vyjádřených v cenách roku 2015, v případě Sizewell C se jedná o cenu včetně předpokládané inflace po dobu deseti let výstavby.
Tento příklad z Velké Británie je důležitý ze zcela jiného pohledu. Výstižně ukazuje, jak lze pracovat s cenou za obdobný dlouhodobý projekt. I v České republice se v souvislosti s dostavbou Dukovan začalo mluvit o tzv. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Overnight_cost">overnight costs</a>, což je pro zjednodušení cena, kterou by investor zaplatil, pokud by elektrárnu postavil přes noc (tedy nezahrnuje inflaci).

Druhá britská jaderná elektrárna měla být o 20 % levnější, cena bude i tak sahat k 600 mld. Kč

Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.
Ruská státní jaderná <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/rosatom-signed-memoranda-of-understanding-with-framatome-sas-and-ge-steam-power-on-the-belene-npp-bu/">společnost Rosatom minulý týden oznámila</a>, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.
<blockquote> „Jsem si jist, že mezinárodní spolupráce mezi lídry jaderného průmyslu pomůže vytvořit nejlepší finanční a technické podmínky pro realizaci jaderné elektrárny Belene,“ uvedl Kirill Komarov, první náměstek generálního ředitele Rosatom pro firemní rozvoj a mezinárodní obchod.</blockquote>
Dohoda mezi společnostmi uvádí, že pokud bude <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rosatom-ma-zajem-o-vystavbu-jaderne-elektrarny-v-bulharsku">Rosatom úspěšný ve výběrovém řízení</a> na strategického investora, dodá GE turbíny, generátory a vybavení turbínových hal, zatímco Framatome bude klíčovým partnerem v oblasti I&amp;C systémů.
<blockquote>„Podepsané memorandum o porozumění podtrhuje trvalou a vysokou úroveň důvěry mezi našimi společnostmi,“ dodal Komarov.</blockquote>
Rosatom již s Framatome a GE spolupracoval na mezinárodních projektech, jako je jaderná elektrárna Paks-II v Maďarsku a elektrárna Hanhikivi-1 ve Finsku. Spolupráce Rosatomu s GE probíhá na projektu Akkuyu v Turecku a projektu El-Dabaa v Egyptě.
<h2>Stavba v Belene začala již v 80. letech</h2>
Myšlenka jaderné elektrárny Belene se čtyřmi bloky v Bulharsku pochází ze sedmdesátých let minulého století. Oficiální stavba začala v roce 1981, kdy započaly práce na přípravě stavebního místa, o šest let později pak byly dokončeny základy elektrárny. Projekt byl ovšem v devadesátých letech, vzhledem ke změně režimu, zastaven.
O obnovení prací rozhodla bulharská vláda v roce 2002. Z následného výběrového řízení, které vyvrcholilo v roce 2008 podepsáním smluv, vyšel vítězně ruský Atomstrojexport. Elektrárna již pouze se dvěma bloky měla být dokončena v letech 2013 a 2014. Projekt byl ovšem opět zastaven v roce 2012, kdy se bulharské vládě nepodařilo najít investora a musela Rusku vyplatit odškodnění přesahující v přepočtu 15 miliard Kč.
V roce 2018 vláda přišla s myšlenkou znovuspuštění projektu. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">V loňském květnu pak Bulharsko oznámilo</a>, že hledá strategického investora, a v prosinci bulharské Ministerstvo energetiky oznámilo, že vybralo 5 z celkem 13 uchazečů. Jako potenciální strategičtí investoři byli vybráni China National Nuclear Corporation, Rosatom a Korea Hydro &amp; Nuclear Power Co. Byly vybrány také společnosti Framatome a General Electric, které projevily zájem o vybavení a financování projektu.
Bulharská vláda uvedla, že převezme většinový podíl na projektu Belene, který by měl být dokončen do roku 2030. Dodala však, že neposkytne žádné záruky, ani nenabídne výkup elektřiny z elektrárny v dlouhodobém horizontu.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Elektrárny v Evropě

Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene

Je to skoro rok, co se Velká Británie stala první zemí na světě, která přijala zákony o snížení uhlíkových emisí na nulu do roku 2050. Doposud však nevytvořila plán, jak se k takovému cíli dostat. <a href="https://www.ft.com/content/a49369e7-cdd9-48b2-b853-e1c950b62dc8">Informoval o tom deník Financial Times.</a> Stále se tedy nabízí otázka, jaké technologie nahradí fosilní zdroje, na kterých je Británie závislá z více než 50 %.
Co se týče tématu rozšiřování jaderné energetiky, je v Británii potřeba nejdříve nahradit většinu stávajících jaderných elektráren, a to do následujících dvou dekád, kdy skončí jejich životnost. Země tak čelí výzvě, jak udržet instalovaný výkon na 15 GW, jímž nyní disponuje.
Výbor pro změnu klimatu spočítal potřebu na 150 GW nového výkonu v nízkoemisních zdrojích, z čehož 30 až 60 GW by mělo být kdykoliv k dispozici. K tomu bude potřeba více než výměna stávajících jaderných elektráren za nové – za předpokladu, že mezeru nelze zaplnit jinou technologií nezávislou na počasí, jako je například zachycování a ukládání uhlíku nebo dlouhodobé skladování elektřiny pomocí baterií. V současnosti však neexistuje osvědčená technologie, která je komerčně životaschopná.
<h2>Důležitou otázkou je financování</h2>
Způsob financování prvního nového jaderného projektu, elektrárny Hinkley Point C v regionu Somerset, je silně kritizován. Aby soukromí investoři převzali riziko projektu ve výši 22 miliard GBP, byla zaručena výkupní cena 92,5 GBP/MWh (v cenách roku 2012, následně bude indexována o inflaci) bez ohledu na cenu tržní, a to po dobu 35 let. Cenový rozdíl pak bude hrazen spotřebiteli, případně provozovatelem, pokud tržní cena překročí smluvní cenu. Cena energie před poklesem během koronovirové krize činila 40-50 GBP za MWh.
Snížení ceny je tedy zásadní, pokud nemá být ekonomika zatížena nehospodárnou cenou elektřiny. To znamená snížení stavebních nákladů, které z celkové ceny činí přibližně 20 %. Důležitější je ale snížit kapitálové náklady, které sahají až téměř k 50 %.
Francouzská energetická společnost EDF přišla s modelem řešení regulační báze aktivit, kde jsou náklady zahrnuty v regulované složce ceny elektřiny. To umožňuje projektu vyhnout se zvyšování úroků během dlouhé faze výstavby a snižuje rizika investorů, kteří nemusí čekat na zúročení svých investic až do doby, kdy bude elektrárna v provozu. Pro spotřebitele to ale znamená, že platí za elektřinu, kterou ještě nedostali.
Jedna z kritizovaných skutečností v této metodě financování je, že spotřebitelé jsou zatěžováni riziky, které sami nemohou kontrolovat a vyvstává otázka, zda není zbytečné nahrazovat přímé vládní financování touto složitější metodou, když daňoví poplatníci a spotřebitelé jsou v zásadě ti samí lidé.
Spojenému království by tato metoda placení umožnila poptávat řadu reaktorů u širšího okruhu dodavatelů. V současné době existuje nebezpečí, že jediný, kdo by mohl financovat nové jaderné projekty v soukromém sektoru, jsou Čínské skupiny China General Nuclear Corporation a China National Corporation.
Mimo to může tato metoda pomoci k vytvoření zaběhlého dodavatelského řetězce, k urychlení nové výstavby a ke snížení nákladů na výstavbu a vybavení.
Ve zprávě zveřejněné v lednu inženýrská společnost Atkins uvedla, že nejlevnější cesta k čisté energetice bude vyžadovat podstatně více jaderné energie, než se v současné době zvažuje.

Spojené království stále sází na jádro, klíčové však bude jeho financování

V Jaderné elektrárně Dukovany předpokládá firma ČEZ investice za 55 miliard korun, aby udržela její čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Zároveň pokračuje v přípravách na stavbu nového bloku Dukovan. Obnovování zařízení teď ročně stojí 1,5 až dvě miliardy korun, částka se bude postupně zvyšovat. Novinářům to dnes řekl nový ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín. Řízení Dukovan převzal 1. června od Miloše Štěpanovského.
Dukovanské bloky byly zprovozňované v letech 1985 až 1987. Firma ČEZ předpokládá, že by mohly dodávat elektřinu v součtu 60 let. Odstavované by tedy měly být mezi lety 2045 až 2047. Stavba nového dukovanského bloku by mohla začít kolem roku 2029, fungovat by pak podle dřívějších údajů firmy mohl začít v roce 2036. Po určitou dobu by tedy elektrárna měla pět bloků.
<blockquote>&#8222;Výhled na provoz stávajících Dukovan vychází z platné technicko-ekonomické studie,&#8220; řekl dnes ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek.</blockquote>
Uvedl, že studie byla vytvořená na základě mnoha hodnocení stavu zařízení, bezpečnostních požadavků a například i toho, jak se bude vyvíjet trh s elektřinou. Studie se podle Zronka pravidelně znovu ověřuje.
Modernizace dukovanské elektrárny stála v posledním desetiletí celkem 20 miliard korun. Roční investice budou podle Havlína stoupat. Kolem roku 2028 by to mělo být už kolem 2,5 miliardy, s dalším růstem částky ČEZ počítá někdy v polovině 30. let. Obnova se bude týkat většiny zařízení. &#8222;S výjimkou reaktorů a některých velkých komponent,&#8220; uvedl. Další projekty jsou zaměřené na snížení odběru vody z řeky Jihlavy.
Dukovany zatím potřebují až 57 milionů metrů krychlových vody za rok. K úsporám už přispívá výměna části vestaveb chladicích věží. &#8222;Další významnou investicí, která nastane již letos, bude úprava surové vody,&#8220; řekl Havlín. ČEZ plánuje, že v Dukovanech vyzkouší speciální technologii na čištění vody. &#8222;Jelikož je to velmi drahá investice, v příštím roce se chystáme spustit pilotní projekt,&#8220; uvedl ředitel. Pokud se projekt osvědčí, mohl by podle něj odběr surové vody pro potřeby Dukovan klesnout o deset až 25 milionů metrů krychlových za rok.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají přibližně pětinu spotřeby elektřiny v ČR. V provozu jsou teď všechny bloky. Kvůli koronaviru zavedla elektrárna bezpečnostní opatření, postupně se už vrací ke standardnímu režimu. Žádný případ nemoci covid-19 mezi zaměstnanci podle ředitele nebyl.
Věra Stejskalová dr

Udržení bloků Dukovan v provozu do roku 2047 bude stát 55 mld. Kč

Stavba nové jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Spojeném království má za sebou dva významné milníky. V první řadě byly v řádném termínu dokončeny betonové, 49 tisíc tun vážící, základy druhého bloku. Dále pak společnost EDF Energy oznámila, že pět let před plánovaným termínem naplnila svůj cíl utratit 1,5 miliardy liber u lokálních dodavatelských firem.
Betonové základy druhého bloku jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Spojeném království byly na konci května <a href="https://www.edfenergy.com/energy/nuclear-new-build-projects/hinkley-point-c/j0/news-views/hinkley-point-c-project-achieves-latest-major-milestone-on-schedule">dokončeny v souladu s projektovým plánem</a>. Základy o hmotnosti 49 tisíc tun obsahující téměř 21 tisíc metrů krychlových betonu završila rekordně velká poslední dávka betonu o objemu 8 991 metrů krychlových.
<blockquote> „Chci poděkovat pracovníkům a našim odborovým partnerům za jejich mimořádné úsilí zajistit bezpečnou práci během pandemie. Přizpůsobili se zásadním změnám v každodenním chování a pracovních postupech, které by byly před několika měsíci nepředstavitelné. Oddanost našich dodavatelů po celém Spojeném království a v Evropě nám také pomohla bezpečně dosáhnout tohoto významného milníku,“ uvedl Stuart Crooks generální ředitel Hinkley Point C.</blockquote>
Základy prvního bloku elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/betonove-zaklady-reaktor-hinkley-point-c-jsou-hotovy-spotrebovaly-nejvice-betonu-historii-spojeneho-kralovstvi">byly dokončeny před necelým rokem</a>. Při dokončování základů druhého bloku tak stavaři těžili ze zkušeností získaných na první identické jednotce. Práce na ocelových částech se tak podle EDF zkrátily z 25 na 16 hodin, což představuje více než třetinovou úsporu času. Zkušenosti z Hinkley Point C by měly být přínosem i pro navrhovaný navazující projekt <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-zada-o-souhlas-s-rozvojem-nove-jaderne-elektrarny-sizewell-c-v-britanii">jaderné elektrárny Sizewell C v Suffolku</a>.
<h2>Přínos pro lokální podniky</h2>
Nové vyhodnocení socio-ekonomických dopadů projektu odhalilo, že <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/hinkley-point-c-smashes-target-spending-south-west">původní cíl lokálních investic projektu byl již naplněn</a>. Společnost EDF Energy plánovala v oblastech blízkých Hinkley Point C utratit 1,5 miliardy liber (téměř 45 miliard Kč). Pět let před termínem tohoto cíle ovšem hodnoty ukazují, že projekt utratil u více než 1100 společností částku 1,7 miliardy liber.
<blockquote>„Tato zpráva podtrhuje další úspěšný rok pro Hinkley Point C při dosahování ambiciózních cílů v sociální, ekonomické a environmentální oblasti. Jakmile se země a náš region vzpamatuje ze současné krize, budeme sloužit jako zprostředkovatel národní obnovy. A to prostřednictvím tohoto projektu i budoucího projektu Sizewell C,“ dodal Crooks.</blockquote>
Zpráva ukazuje, že dosud bylo vytvořeno více než 10 000 pracovních míst na podporu projektu. Toto číslo do konce výstavby pravděpodobně dosáhne cíle 25 000 míst.
<blockquote> „Je to velmi potřebná finanční podpora pro náš region v časech, které se ukázaly jako obtížné a bezprecedentní. Jsem neuvěřitelně hrdý a ohromen tím, jak firmy v Somersetu využily příležitostí, které projekt výstavby Hinkley Point C přinesl.  Ekonomický a dovednostní růst v regionu je obrovský a nepochybně vytvoří průmyslový odkaz,“ řekl David Hall, člen Kabinetu pro hospodářský rozvoj, plánování a komunitní infrastrukturu v Somerset County Council.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: EDF Energy