<a href="https://windeurope.org/newsroom/press-releases/the-birth-of-offshore-wind-in-poland/">Do roku 2030 je očekávána instalace větrných turbín u polských břehů s celkovým výkonem 3,8 GW</a>. Na spolupráci v segmentu offshore větrné energetiky se dohodla polská vláda se zástupci investorů.  Do konce roku by pak měl začít platit zákon o offshore větrných elektrárnách (VtE), který má umožnit jejich rozvoj.
Prvního července podepsala polská vláda se zástupci investorů do offshore větrných elektráren <a href="http://psew.pl/en/wp-content/uploads/sites/2/2020/07/List-intencyjny-ws.-Sector-deal_01072020-FINAL.pdf">tzv. letter of intent (dohoda o společném zájmu) o rozvoji tohoto sektoru</a>. Dohoda je důležitým krokem vpřed na cestě k zvyšování podílu větrné energie v polském energetickém mixu do roku 2030.
Polský Národní energeticko-klimatický plán již totiž prakticky <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polsko-aktualizovalo-navrh-energeticke-koncepce-roku-2040/">nepočítá s dalším rozvojem pevniských větrných elektráren po roce 2021</a>. Instalovaný výkon pevninských větrných elektráren by se měl letos zastavit na hodnotě okolo 10 GW. Následně by měly převzít štafetu právě offshore VtE.
<h2>Gigawatty na obzoru</h2>
Původní polské plány rozvoje offshore VtE byly na podzim redukovány <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/110819-poland-revises-draft-energy-policy-to-2040#:~:text=Warsaw%20%E2%80%94%20Poland%20plans%20to%20reduce,Ministry%20of%20Energy%20said%20Friday.">z 10 GW na 8 GW instalovaného výkonu do roku 2040</a>. Podle  náměstka ministerstva životního prostředí Ireneusze Zysky by i tak v Polsku mohlo do roku 2030 vzniknout až 5,9 GW offshore VtE.
<blockquote>„Baltské moře u polských břehů nabízí  ty nejlepší větrné podmínky, mohli bychom zde mít instalováno několik desítek GW,“ <a href="https://www.montelnews.com/en/story/poland-aims-for-6-gw-offshore-wind-by-2030/1128233">prohlásil ve středu po podpisu memoranda Zyska.</a></blockquote>
Příhodné podmínky Baltského moře jsou již dlouho velkým lákadlem nejen pro polské investory. Přípravy projektů offshore VtE v řádu jednotek GW u polských břehů společností <a href="https://www.windpowermonthly.com/article/1685315/iberdrola-targets-33gw-polish-offshore-wind">Iberdrola, RWE nebo Equinor</a> jsou tak již v plném proudu.
Je zřejmé, že bez rozvoje větrné energetiky bude splnění polských klimatických cílů v následujících desetiletích komplikované. Středeční podpis memoranda a nově vznikající zákon o offshore VtE tak potvrzují změnu trendu v polském přístupu k větrné energetice. Vše nyní nasvědčuje tomu, že její rozvoj by měl mít stabilnější a trvalejší charakter.

Větrné elektrárny

Baltem vane příznivý vítr pro polské offshore větrné elektrárny

Provozovatel britské přenosové soustavy společnost National Grid dokončil část pozemního vedení nacházejícího se na jihovýchodním pobřeží Anglie. National Grid tak úspěšně zdolal jeden z důležitých milníků projektu Nemo Link, který propojí přenosové soustavy Velké Británie a Belgie.
Výstavba 20 km dlouhého vedení mezi Richborough a Canterbury umožní zapojení HVDC podmořského kabelu do přenosové soustavy Spojeného království. Na zelené louce zde vyrostlo 60 stožárů vysokého napětí, které nesou kabely o celkové délce 260 km. Měnírna (zařízení pro změnu střídavého proudu na stejnosměrný) se pak nachází v místě již odstavené elektrárny <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Richborough_Power_Station" target="_blank" rel="noopener">Richborough</a>.
Nemo Link bude k propojení Velké Británie s kontinentální Evropou využívat jak podmořské HVDC vedení, tak venkovní i podzemní kabely. Maximální výkon, který bude možně vedením Nemo Link přenášet v obou směrech je 1 GW. Nové podmořské vedení se bude skládat ze dvou kabelů XPLE a bude provozováno na napěťové hladině 400 kV.
<blockquote>
„Dokončení projektu Richborough je významným milníkem projektu Nemo Link. Zprovoznění tohoto vedení umožní, aby mohla začít proudit elektřina mezi Británií a Belgií již počátkem příštího roku. Nemo Link tak poskytne vyšší zabezpečení dodávek elektřiny a rozšíří možnosti obchodování mezi Spojeným královstvím a kontinentální Evropou,“ prohlásil Graham Dolamore, projektový ředitel ze společnosti National Grid.
</blockquote>
<img class="aligncenter size-medium wp-image-42661" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/09/NEMO-link-UK-Belgium-512x360.jpg" alt="" width="512" height="360" />
<h2>Vítané rozšíření možností pro belgický import</h2>
Projekt Nemo Link je v tuto vítaným přilepšením především pro belgickou přenosovou soustavu. Belgie se totiž aktuálně potýká s nedostatkem výkonu pro zajištění výkonové rovnováhy především <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/odvrati-belgie-hrozici-brownouty-navzdory-kritickemu-nedostatku-vykonu-jadernych-elektraren/" target="_blank" rel="noopener">kvůli odstávce jaderných zdrojů</a>. Na omezenou dostupnost výrobních kapacit již zareagovaly ceny na krátkodobých trzích, které se v některých kritických hodinách pohybují <a href="http://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/prichodem-zimy-ceny-elektriny-rostou-belgii-se-vysplhaly-az-13-tisic-kc-za-mwh/" target="_blank" rel="noopener">i v řádu stovek euro za MWh.</a>

Přenos elektřiny

Nemo Link propojí Velkou Británii a Belgii již během letošní zimy

Polský Energetický regulační úřad zveřejnil výsledky listopadové aukce pro obnovitelné zdroje. V aukci uspělo 31 projektů pevninských větrných elektráren o celkovém výkonu zhruba 1 GW. Zveřejněny byly také výsledky aukce bioplynových stanic. V Polsku se tak již rozbíhá systém jak kapacitních aukcí, tak aukcí pro obnovitelné zdroje.
Pokud dojde k výstavbě všech úspěšných projektů pevninských větrných elektráren, navýší se roční výroba polských OZE od roku 2021 o více než 2,3 TWh. Za 15 let pak mají úspěšně projekty dodat do  sítě necelých 42 TWh elektřiny za 1,92 mld. eur (49,9 mld. Kč). Nabídkové ceny úspěšných projektů na tzv. contract for difference se pohybovaly v rozmezí 36,73 až 50,51 EUR/MWh. V aukci uspěly mimo jiné polská státem vlastněná společnost PGE, energetický koncern innogy nebo portugalská společnost EDP.
Pro srovnání, v říjnové aukci na výstavbu pevninských větrných elektráren v Německu byla cena výrazně vyšší než v Polsku. Vysoutěžené ceny se v poslední německé aukci pohybovaly od 50 do 63 EUR/MWh, <a href="http://oenergetice.cz/nemecko/nemeckym-aukcim-vetrne-solarni-elektrarny-se-nedari-dale-snizovat-ceny-poslednim-kole-opet-vzrostly/" target="_blank" rel="noopener">výsledný vážený průměr cen dosáhl 62,6 EUR/MWh</a>.
Celkem 29 nabídek od 23 společností pak uspělo v polské aukci na elektřinu z bioplynových zdrojů o výkonu nižším než 1 MW. V této aukci se pohybovala cena úspěšných nabídek v rozmezí 125,20 až 132,40 EUR/MWh.
<h2>Polsko směřuje k aukcím. Dočkáme se i v ČR?</h2>
Polský stát plánuje, že by mohl díky nastartování výstavby nových OZE navýšit podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na 15 % do roku 2020. Kromě výroby obnovitelné energie si však Polsko v aukcích zajišťuje také spolehlivé výrobní kapacity klasických zdrojů.
První polská kapacitní aukce, ve které se soutěžilo o dodávku spolehlivého výkonu v roce 2021, přinesla cenu v rozsahu 50,9 až 56,0 EUR/kW/rok, což je zhruba dvojnásobek <a href="http://oenergetice.cz/prenos-elektriny/podminky-5-britske-kapacitni-aukce-zverejneny-dojde-konecne-take-nove-zdroje/" target="_blank" rel="noopener">ve srovnání s dosud nejvyšší cenou dosaženou v kapacitních aukcích ve Spojeném království</a>.
Polsko již tedy má první reálné zkušenosti s oběma typy aukcí, které reflektují současný vývoj evropské energetiky. Česká republika však v elektroenergetickém sektoru stále přešlapuje na místě. Jasno v ČR není ohledně budoucího rozvoje jaderných elektráren. Chybějící českou legislativu týkající se akumulace a nastavení nové podpory OZE pak řeší novely energetického zákona a zákona o POZE. Obě zmíněné novely se aktuálně nachází v mezirezortním připomínkovém řízení.

Obnovitelné zdroje

První polská aukce pro pevninské větrné elektrárny přinesla překvapivě nízkou cenu

Chorvatsko učinilo další krok na cestě za novým LNG terminálem na ostrově Krk. <a href="https://www.lng.hr/en/news-details/procurement-procedure-for-floating-storage-regasification-unit-the-fsru-is-closed-95" target="_blank" rel="noopener">Státem vlastněná společnost LNG Croatia vybrala dodavatele</a> plovoucí jednotky na ukládání a znovuzplyňování LNG (zkr. FSRU z anglického floating storage and regasification unit). Projekt za 250 milionů euro, který bude z částí financován ze zdrojů EU, se tak opět přiblížil realizaci.
Jako dodavatel plovoucí jednotky pro chorvatský projekt byla vybrána společnost Golar Power. LNG terminál u břehů ostrova Krk vznikne přestavbou tankeru pro přepravu LNG na jednotku FSRU. Cena takto vzniklé jednotky FSRU má být necelých 160 milionů euro. Z celkových nákladů 250 milionů eur souvisejících s realizací projektu nového chorvatského LNG terminálu pak má být 120 milionů hrazeno Evropskou unií.
Jednotka bude mít skladovací kapacitu 140 tisíc kubických metrů zkapalněného plynu, přičemž dokáže produkovat 300 tisíc kubických metrů plynu za hodinu. Chorvatský terminál tak bude schopen za rok dodat do plynárenské sítě množství plynu, které zhruba odpovídá třetině roční spotřeby ČR. V současnosti probíhá řízení na alokaci kapacit LNG terminálu. V návaznosti na výsledky tohoto řízení bude počátkem učiněno definitivní rozhodnutí o realizaci investice.
<h2>Chorvatský terminál vzbuzuje pochybnosti</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/chorvatsko-zahajilo-pripravne-prace-lng-terminalu-jadranu/" target="_blank" rel="noopener">Podle původních plánů měl být terminál postaven na pobřeží již před 10 lety</a>. Tento plán však ztroskotal na průtazích souvisejících s povolovacím řízením. <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/kontroverzni-aspekty-chorvatskeho-lng-terminalu-ostrove-krk/" target="_blank" rel="noopener">Kontroverze ovšem vzbuzuje i současný projekt. </a>
Organizace zabývající se ochranou životního prostředí i místní ostrovní komunita se obávají možných negativních dopadů souvisejících s LNG terminálem na mořský život a také na turismus. Otázkou také zůstává, zda provozovatel dokáže zajistit takové využití terminálu, aby byl projekt ekonomicky smysluplný.

Plynárenství

Chorvatsko stále směřuje k novému LNG terminálu

Legislativa Evropské unie značným způsobem ovlivňuje podobu energetického sektoru. Doposud směřovala do Bruselu kritika především z řad klasické energetiky, ať už v souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity nebo vývojem ceny emisních povolenek. Nyní se však proti návrhu nové regulace týkající se možného omezení využívání dat o spotřebě ohrazuje sektor tzv. nové energetiky.
Jednou ze součástí probíhající transformace energetiky má být možnost dynamicky upravovat spotřebu elektřiny či její dodávku v závislosti na poměrech v síti, a to i na úrovni domácností. Aktuální situace v soustavě by pak v takovém případě měla být určující pro cenové signály, na jejichž základě by domácnosti mohly upravovat své chování.
Odběratel či dodavatel elektřiny by tak například měl mít možnost spotřebu elektřiny či její dodávku do sítě zahájit v okamžiku, kdy to bude ekonomicky výhodné. Popsaný princip je jeden z prvků konceptu smart grid, neboli chytré sítě.
Aby byl takový scénář realizovatelný, musí dojít ke změně přístupu k získávání dat o spotřebě, resp. dodávce elektřiny. Data z elektroměrů (nebo přímo spotřebičů) v tomto konceptu nejsou odečítána jednou ročně, ale v intervalu minut, či dokonce prostřednictvím kontinuálního měření.
<h2>Smart služby bez dat nebudou smart</h2>
Dostupnost průběžných dat o spotřebě je pak předpokladem pro vznik zcela nového trhu na poli energetiky. Jednalo by se o digitalizovaný trh s elektřinou, k němuž bude mít přístup i široká veřejnost. Takovýto trh bude založený na specifických službách, jako je například peer-to-peer sdílení elektřiny, bude tedy mít rysy charakteristické pro tzv. sdílenou ekonomiku.
Přístup ke zmiňovaným datům se však podle návrhu nové unijní legislativy může zkomplikovat. Spotřebitel by tak měl nejprve poskytnout souhlas ke zpracování dat o spotřebě, či výrobě a tento souhlas by měl mít možnost kdykoliv bez předchozího upozornění odvolat.
<blockquote>
„Zpracování dat bude pro nové inovativními energetické služby v takovémto případě prakticky znemožněno,“ upozorňují zástupci vybraných oborových asociací ze sektoru energetiky.
</blockquote>
<a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/power-sector-concerned-about-new-eu-data-privacy-rules/?fbclid=IwAR0UVOahZPA2jaNwl7ERSsfrG3ItN9x5A6tiwxtTprh4jkdLeUWzzgNoMIc" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Pod výzvou upozorňující na rizika</a> regulace adresované vrcholným unijním představitelům jsou podepsány organizace jako Eurelectric, SolarPower Europe nebo European Heat Pump Association.
<blockquote>
„Regulace ochrany soukromí a elektronických komunikací (<a style="font-weight: bold" href="https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/proposal-eprivacy-regulation" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ePrivacy regulation</a>) není jen o tzv. cookies a online reklamě. Nová legislativa může mít značný dopad na nové obchodní modely v energetickém sektoru. Samozřejmě že Evropané musí být chráněni před nežádoucím využíváním jejich dat. Návrh ePrivacy regulation v současné podobě však překračuje hranici tím, že ohrožuje provoz služeb, které si zákazník sám žádá,“ upřesňuje Frauke Thies, výkonná ředitelka asociace smartEn, která se zabývá digitalizací a decentralizací energetiky.
</blockquote>

Legislativa EU

Omezí nová unijní legislativa nakládání s daty o spotřebě? Digitalizace evropské energetiky ohrožena

Česká republika zatím nevzala rozvoj fotovoltaiky za šťastný konec, proto se zde stále setkáváme především s negativními dozvuky solárního boomu. Jiné evropské země však nyní profitují z poklesu cenu fotovoltaických panelů a to díky odlišnému přístupu k tomuto odvětví energetiky. Jedním z takový států je Francie, kde investoři vidí zajímavý potenciál také v tzv. střešních fotovoltaikách.
Společnost Engie, která je částečně vlastněná francouzským státem, oznámila vznik společného podniku s francouzským obchodním řetězcem Casino. Nově vzniklá společnost Reservoir Sun má za cíl realizovat ročně investice do střešních fotovoltaických elektráren za 100 milionů euro. Společný podnik se bude zaměřovat na instalace fotovoltaik na střechách francouzských supermarketů, hotelů nebo nemocnic o výkonu do 1 MW. Průměrně chce Reservoir Sun uvádět do provozu jednu instalaci fotovoltaické elektrárny denně.
<blockquote>
„Potenciál decentralizované solární výroby elektřiny na střechách je obrovský,“  prohlásila CEO společnosti Engie Isabelle Kocherová.
</blockquote>
Nezávisle na společném podniku chce ovšem Engie pokračovat i v rozvoji domovních a pozemních instalací fotovoltaických elektráren.
<h2>Business model odkoukaný od Tesly</h2>
Business model společnosti Reservoir Sun má být obdobný jako je tomu v případě americké SolarCity, která je dceřinou společností Tesly. Financování projektu, výstavba a provoz solární elektrárny tak budou zajišťovány společností Reservoir Sun, která bude mít dlouhodobý kontrakt na dodávku elektřiny se svým klientem, jehož střechu pro instalaci využívá.
Společnost, která si na svou střechu nechá panely nainstalovat, bude mít na oplátku zajištěnou nižší cenu elektřiny o 10-15 % ve srovnání s konečnou regulovanou cenu. Po vypršení kontraktu přejde vlastnictví solární elektrárny na klienty Reservoir Sun. Ze střešních solárních elektráren se pokryje asi 20-30 % spotřeby klientů Reservoir Sun.
<h2>Inovativní řetězec Casino</h2>
Ani druhý ze zakladatelů společného podniku Reservoir Sun, společnost Casino, není v oblasti fotovoltaiky žádným nováčkem. Casino má fotovoltaické panely téměř na všech střechách svých supermarketů. V minulosti již řetězec Casino začal prodávat solární elektrárny také třetím stranám, mj. i konkurenčním obchodním řetězcům. Společnost Casino tak již uvedla do provozu fotovoltaické elektrárny o výkonu 200 MW, z čehož přibližně 80 % je na budovách vlastněných řetězcem Casino.
Podle vedoucího divize společnosti Casino zabývající se fotovoltaikou je ve Francii pro instalaci solárních elektráren potenciálně k dispozici 500 milionů čtverečních metrů střech. Plocha, jež zatím zabírají solární elektrárny řetězce Casino, je přitom pouhý 1 milion metrů čtverečních.

Francie: Fotovoltaika na střechách je lákavým cílem pro investory

Aby mohl růst podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny, je nutné vyřešit otázku spolehlivé a cenově dostupné akumulace. Jedním z možných řešení je <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/power-to-gas-budoucnost-akumulace-elektriny/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">technologie power to gas (P2G)</a>, jež funguje na principu přeměny elektřiny na plynná paliva. Jeden z provozovatelů německé přenosové soustavy tento týden <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/gasunie-tennet-and-thyssengas-reveal-detailed-green-sector-coupling-plans-using-power-to-gas-tec/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">oznámil plány na výstavbu pilotního zařízení P2G o výkonu 100 MW.</a>
Omezování výroby obnovitelných zdrojů, neplánované přetoky elektřiny do okolních států, problémy s výstavbou nových vedení a neklesající emise skleníkových plynů, s tím vším může Německu pomoci technologie P2G. Průkopníkem technologie P2G v Německu je <a href="https://www.uniper.energy/storage/what-we-do/power-to-gas" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Uniper, který má své pilotní projekty v Hamburgu a Falkenhagenu.</a>
Projekt na výstavbu zařízení P2G, jehož výkon je řádově vyšší než mají zařízení Uniperu, představily také TenneT a Thyssengas. V Dolním Sasku tak má do roku 2022 vzniknout zařízení P2G o výkonu 100 MW. Toto zařízení bude největší svého druhu v Německu a pokud se provozně osvědčí, umožní rozšíření P2G v průmyslovém měřítku.
<h2>P2G na elektřinu z větrných elektráren na moři</h2>
Díky umístění projektu do lokality v blízkosti severomořských větrných parků bude možné pro provoz technologie P2G využívat elektřinu právě z tohoto obnovitelného zdroje. Plyn produkovaný technologií P2G pak může být využit pro výrobu elektřiny, v dopravě nebo své uplatnění najde v průmyslových aplikací.
<blockquote>
„P2G má velký význam pro další rozvoj přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům. V této souvislosti je důležité propojení (coupling) elektrizační a plynárenské soustavy, který právě P2G umožňuje. Vodík, který je produktem P2G, se dá využívat pro vytápění, v dopravě a také jako surovina pro potřeby průmyslu. Nesmíme se soustředit pouze na elektřinu.“ dodává Olaf Lies, ministr životního prostředí a energetiky Dolního Saska.
</blockquote>
Pokud dojde k rozvoji technologie P2G, tak se výrazně sníží nutnost rozšiřování německé přenosové soustavy a naopak se zvýší možnosti flexibility při jejím řízení. Kromě společnosti TenneT<a href="https://www.reuters.com/article/us-tennet-thyssengas-powertogas/german-network-companies-join-up-to-build-power-to-gas-plant-idUSKCN1MQ25R" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> proto zvažuje výstavbu pilotního projektu obdobné velikost i další z provozovatelů německé přenosové soustavy společnost Amprion.</a>

Německo

Další milník pro využití technologie Power to Gas v průmyslovém měřítku na obzoru

Ztráta společnosti Slovenské elektrárne, jejíž vlastníci jsou v současnosti slovenský stát, EPH a italský Enel, nejspíš letos přesáhne 21 milionů euro. Příští rok pak má být výsledek hospodaření společnosti ještě výrazně horší. Na vině je nejen v současnosti finišující dostavba jaderné elektrárny Mochovce, ale i neúspěšné obchody na burze.
Společnosti Slovenské elektrárne, jejíž podíl na výrobě elektřiny na Slovensku dosahuje 70 %, skončí letos ve ztrátě. Slovenské ministerstvo financí očekává za letošní rok ztrátu společnosti na úrovni 21,3 milionu euro. Výhled ministerstva na výsledky hospodaření Slovenských elektrární pro příští rok je ještě mnohem pesimističtější, když se očekává ztráta 246 milionů euro.
Jak <a href="https://www.google.com/url?q=https://finweb.hnonline.sk/ekonomika/1822707-slovenske-elektrarne-sa-prepadli-do-straty&amp;sa=U&amp;ved=0ahUKEwib5uPoi4DeAhVjlIsKHQJjB4gQFggIMAE&amp;client=internal-uds-cse&amp;cx=013939221828414292662:_rd6ygvrj2e&amp;usg=AOvVaw3L_J18CChQzjH5K1Lme-r8" target="_blank" rel="noopener noreferrer">uvádí Hospodárské noviny</a>, za špatnými hospodářskými výsledky stojí mimo jiné i dostavba 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Mochovce. K výrazné ztrátě podniku přispívá nejen nárůst odpisů v souvislosti s očekávaným uvedením obou bloků do provozu, ale také náklady na obsluhu financování tohoto projektu. Podle analytika Jána Pišty se do hospodaření slovenské polostátní společnosti promítne výrazný nárůst cen emisních povolenek pořizovaných především pro uhelné elektrárny Vojany a Nováky.  Svůj podíl na výsledku hospodaření mají také nevydařené transakce na komoditních burzách.
<blockquote>
„Zmiňovaný hospodářské výsledky jsou platné odhady z doby, kdy byly ceny elektřiny výrazně níže. Do hospodářského výsledku se také negativně promítne zahájení odepisování obou nových bloků v Mochovcích,“ upřesňuje mluvčí Slovenských elektrární Miroslav Šarišský.
</blockquote>
<h2>Slovenské elektrárne do státní kasy nepřispívají</h2>
Energetické společnosti plně nebo částečně vlastněné státem obvykle představují vítané a citelné přilepšení pro slovenský státní rozpočet. Celkově mají letos podniky se státním podílem přinést do <a href="https://slovensko.hnonline.sk/1822055-statne-podniky-prinesu-430-milionov-eur" target="_blank" rel="noopener noreferrer">stání kasy 420 milionů eur</a>, z čehož necelé tři čtvrtiny odvede jediná společnost a to Slovenským plynárenský priemysel (SPP).
Slovenské elektrárne pak podle dohody slovenského státu a společnosti Enel mají veškerý zisk investovat na Slovensku a to zejména do dostavby jaderné elektrárny Mochovce. Letos ani příští rok však vzhledem k očekávané ztrátě nebude co investovat.

Energetika v zahraničí

Slovenské elektrárne: Letos ve ztrátě a příští rok má být ještě hůř nejen kvůli dostavbě jádra

Díky využití detailního satelitního snímkování země a technologii strojového učení lze <a href="https://www.carbontracker.org/reports/nowhere-to-hide/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle think-tanku Carbon Tracker sledovat využívání fosilních elektráren po celém světě</a>. V EU lze získat informace o výrobě elektřiny v hodinovém rozlišení pro jednotlivé výrobní bloky, v Číně jsou však provozní data výrazně nedostupnější. Právě pro takovéto trhy byla vyvinuta nová metoda pro odhad využití výkonu jednotlivých elektráren.
Z celkového počtu 1800 satelitů na oběžné dráze jich k srpnu loňského roku bylo 596 využívaných k pozorování zemského povrchu. Komerční poskytovatel dat společnost <a href="https://www.planet.com/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Planet</a>, jejíž snímky Carbon Tracker využívá k odhadu výroby elektráren, pak disponuje 175 satelity na oběžné dráze. Snímky z těchto satelitů jsou průběžně analyzovány počítačovými programy, které jsou z nich schopny odhadovat míru využití každé z elektráren.
<figure id="attachment_56176" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-56176" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/bruce-mansfield-full-512x384.jpg" alt="Pro analýzu výroby je výhodné, pokud elektrárna využívá chladící věže. Na snímku je vidět výroba jaderné elektrárny Beaver Valley (větší zdroj vodní páry ve spodní části snímku) a uhelné elektrárny Bruce Mansfield v USA. Zdroj: planet.com" width="512" height="384" /><figcaption class="wp-caption-text">Pro analýzu výroby je výhodné, pokud elektrárna využívá chladící věže. Na snímku je vidět výroba jaderné elektrárny Beaver Valley (větší zdroj vodní páry ve spodní části snímku) a uhelné elektrárny Bruce Mansfield v USA. Zdroj: planet.com</figcaption></figure>
V souvislosti s Čínou se očekává, že podíl fosilních zdrojů této země na celosvětové produkci skleníkových plynů výrazně poroste. Data získaná ze satelitního pozorování tak umožní kontrolu dodržování dohod souvisejících s ochranou klimatu i státy, jako je právě Čína.
Přesnost modelů Carbon Trackeru založených na datech ze satelitního snímkování se v USA a EU pohybuje mezi 91-92 %. Konkrétně pak přesnost modelu závisí především na míře oblačnosti nad kontrolovanou elektrárnou, četnosti průletu satelitu nad oblastí, kde se zdroj nachází, používanou chladící technologií a velikosti elektrárny.
<h2>Další využití satelitních snímků</h2>
Satelitní snímky mohou využívat také akcionáři pro ověření toho, jak moc jsou vyjádření společností, do kterých investovali, v souladu s realitou. Pod drobnohledem satelitů tak byla mj. výstavba nevadské Gigafactory společnosti Tesla. 

Satelity umožňují i detailně sledovat, jak se vyvíjí množství těžebních plošin, pokrok při budování ropovodů, plynovodů nebo to, jak se mění morfologie terénu v souvislosti s těžbou v povrchových dolech. Vzhledem k rostoucímu počtu satelitů na oběžné dráze i stále kvalitnějším snímkům, které pořizují, lze předpokládat, že analytické nástroje zpracovávající tato data naleznou v budoucnu ještě širšího uplatnění. Satelitní snímky se tak postupně budou stávat jedním z účinných nástrojů sloužící k ochraně klimatu i podkladem pro investiční rozhodování.

Uhlí

Uhelné elektrárny pod drobnohledem. Satelity umožní kontrolu jejich využívání

V prvním výběrovém řízení na realizaci offshore větrného parku o výkonu 700 MW bez státní provozní podpory uspěla v březnu společnost Vattenfall. Nizozemsko nyní <a href="http://www.rechargenews.com/wind/1597333/dutch-keep-zero-subsidy-model-for-next-700mw-round?utm_medium=email&amp;utm_source=free_article_access&amp;utm_content=224406460" target="_blank" rel="noopener noreferrer">představilo návrh podmínek</a> pro svůj další tendr, ve kterém se opět bude soutěžit o možnost výstavby 700MW offshore větrného parku u nizozemských břehů.
Nizozemsko plánuje pro tento svůj druhý tendr využít stejný přístup jako v případě prvního výběrového řízení. Účastnící tohoto tendru budou moci předkládat jen takové nabídky, které nebudou obsahovat požadavek na státem garantovanou cenu elektřiny. V nizozemských pobřežních vodách na území o rozloze 110 km2, kde dosahuje hloubka moře 18-25 m,  tak má vyrůst další offshore větrný park, který se obejde bez provozní dotace.
V případě, že z tohoto druhého tendru nevzejde žádný vítěz, bude se během příštího roku výběrové řízení pro soutěženou lokalitu opakovat. V opakovaném výběrovém řízení již bude možné provozní dotaci požadovat.
Definitivní podoba výběrového řízení má být známa do konce října. Výběrové řízení má podle doposud dostupných informací proběhnout v lednu příštího roku.
<h2>Ambiciózní nizozemské plány</h2>
Do roku 2023 chce mít Nizozemsko instalovaný výkon v offshore větrných elektrárnách 4,5 GW. <a href="https://www.tennet.eu/news/detail/roadmap-for-development-of-offshore-grid-in-2024-2030-period/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Do roku 2030 pak má podle plánu </a>nizozemské vlády tato země disponovat flotilou offshore větrných elektráren o výkonu 11 GW.
Současný evropský lídr z pohledu instalovaného výkonu větrných elektráren na moři je Velká Británie. Ve Spojeném království dosahuje dostupný výkon offshore větrných elektráren 7,7 GW, když <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/u-pobrezi-britanie-se-dnes-otevira-nejvetsi-offshore-vetrna-farma-sveta/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">zde začátkem září uvedli do provozu největší offshore větrný park na světě</a>. Německo, které je dalším z evropských tahounů tohoto sektoru energetiky, pak má aktuálně instalovaný výkon svých offshore větrných elektráren 6,2 GW.